(16.20 hodin)
(pokračuje Hnilička)
Co mě ale opravdu štve, a možná bych pro to našel i jiný výraz, když v televizi každou chvíli slyším nebo v novinách čtu o nových a nových kauzách při přidělování sportovních dotací. Tohle se mi příčí, protože vidím, jak to degraduje celé sportovní prostředí, jak to znedůvěryhodňuje všechny ty, kteří v tomto sportu poctivě pracují a dělají to s láskou a velkou obětí na úkor svého volného času, svých rodin a nejbližších a často s použitím svých vlastních peněz, které opravdu nejsou malé.
Když jsem se jako zástupce ANO podílel na přípravě programového prohlášení vlády a jednali jsme se zástupci sociální demokracie, jasně jsme se shodli, že se sportem musíme pohnout a vytvořit novou entitu, která bude nově oblast podpory sportu v České republice řídit. A přestože ho znáte, já si dovolím pro vás všechny, kolegyně a kolegové, odcitovat část znění tohoto uzavřeného programového prohlášení: "Vládní zmocněnec pro sport, podřízený předsedovi vlády, bude ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy koordinovat oblast státní podpory sportu a definovat institucionální, finanční a legislativní parametry pro vznik nové centrální autority, Národní sportovní agentury, která bude komplexně zajišťovat realizaci státní politiky v oblasti podpory sportu a pohybových aktivit obyvatelstva."
Takže dámy a pánové, tady to máme. Do prvního čtení je předložena technická novela zákona o podpoře sportu, která upravuje to klíčové, a to je, že dává možnost vzniku Národní sportovní agentuře. Agentuře, která bude mít za cíl komplexně zajišťovat realizaci státní politiky v oblasti podpory sportu a pohybových aktivit obyvatelstva, tedy nás všech. Chci teď na tomto místě poděkovat všem, se kterými jsem měl tuto technickou novelu možnost komunikovat a připravovat, což bylo napříč politickým spektrem, a kteří se pod ni posléze i připodepsali. Ještě jednou děkuji.
Z jednání, která vedu se zástupci sportovního prostředí, vyplývají jednoznačně závěry a doporučení, nejen že to je potřebné, ale je nutné změnit a nastavit nové podmínky podpory sportu tak, aby odpovídaly významu sportu jako veřejně prospěšné činnosti. Při poskytování podpory sportu je naprosto klíčové klást důraz na rychlost, přehlednost, transparentnost, předvídatelnost, stabilitu a průběžnou informovanost.
Asi se ptáte, co myslím tou rychlostí. Uvedu konkrétní příklady. Není absurdní, aby se Jizerská padesátka, která se koná v lednu, dostala jako žádost o projekt ve výzvě v červnu a dotace jí byla přidělena v září nebo až v říjnu, tedy devět měsíců poté, co dojel i poslední závodník tohoto skvělého a prestižního závodu? Tou rychlostí myslím také to, že malý klub, který si v prosinci požádá o dotaci na podporu své činnosti, obdrží dotaci v srpnu následujícího roku, tedy opět až po osmi měsících, co podal žádost. Já se ptám, jak může sportovní prostředí efektivně a účelně fungovat, což se od něj samozřejmě očekává, když vlastně pořádně neví, jestli mu dotace bude přidělena, jestli nebudou změněny podmínky dotace během doby od vyhlášení výzvy po udělení dotace a vydání rozhodnutí.
Chci tady říci, že rychlostí nevnímám to, že by se peníze bezhlavě a slepě posílaly všem, kteří o ně požádají, ale že je sportovní prostředí průběžně informováno o přípravách výzev, o podmínkách a kritériích, za kterých je možné finanční podporu získat, že jsou s nimi, tedy sportovním prostředím, připravované změny konzultovány a že tak nedochází k chybám a zbytečným administrativním a byrokratickým obstrukcím, právě kvůli kterým často dochází k tomu, že kluby, svazy a prostě celé sportovní dění dlouho čeká na požadovanou finanční podporu. Tady vidím nutnost a principiální změnu přístupu poskytovatele dotace ke všem žadatelům o dotaci.
Dále jsem zmínil přehlednost. Zde mám na mysli především vytvoření funkčního rejstříku sportovců, trenérů a sportovních funkcionářů, ale také zavedení rejstříku sportovišť. Vždyť centrální autorita, tedy Ministerstvo školství zodpovědné za oblast sportu, v současné době pořádně ani neví, kolik je aktivních sportovců, trenérů, klubů, hřišť a sportovišť. Ptám se tedy - je možné v takovém naprosto nepřehledném prostředí udělovat správně a včas, přehledně a efektivně sportovní dotace, které český sport drží nad vodou? Je možné v takovém prostředí očekávat, že se nám s podporou státu podaří vychovat nové olympijské vítěze nebo že se nám podaří ke sportu, sportování a sportovní činnosti přilákat většinu naší společnosti? Podle mého názoru určitě ne. Takové prostředí tomu jednoznačně nenahrává. Nemůžeme se proto divit, když na poslední zimní olympiádě hrála čtrnáctkrát norská hymna, osmkrát holandská a pětkrát rakouská, a nebýt naší fantastické a poměrně autonomně fungující Ester Ledecké, tak bychom tu naši hymnu neslyšeli ani jednou.
Ty země, které jsem zmiňoval, Norsko, Holandsko či Rakousko, nejsou velké jako Spojené státy americké nebo Rusko. Jsou podobně velké, jako jsme my, ale ve svých systémech mají vyprecizované - není to přesně to, co nám chybí? - přehlednost, transparentnost, jasné zacílení podpory a s tím související efektivitu vynaložených prostředků. Mají prostě to, co nám na centrální úrovni chybí.
Proto když začneme tím základním, to je rejstříkem, bude pro potřeby přehlednosti rovněž důležité zavést digitalizaci sportovního prostředí, ať už v rámci elektronické evidence sportovců pro účely přesnějšího a rychlejšího přerozdělování dotačních prostředků, nebo pro účely efektivní kontroly. Teprve po reálném zprovoznění takovýchto opatření budeme moci mluvit o základních prvcích přehledného sportovního prostředí.
Zmínil jsem také transparentnost, předvídatelnost a stabilitu. Tato kritéria, resp. tyto nutné podmínky k sobě neodmyslitelně patří a jsou základními stavebními kameny pro rozvoj sportu, protože každá sportovní organizace potřebuje pro svou činnost vědět, za jakých podmínek jí bude poskytnuta podpora ze strany státu a ideálně také v jaké výši. Pro svůj rozvoj potřebuje znát, za jakých podmínek bude moci případně dosáhnout i na podporu vyšší, nebo případně na podporu jinou či další z jiného finančního zdroje. Dovolím si tvrdit, že téměř každá sportovní organizace řeší vícezdrojové financování.
Co ale rozvoji českého sportu v posledních letech způsobilo největší problémy, byla absence systematického přístupu. Téměř v pravidelných intervalech se střídali noví ministři školství, s každým jedním novým ministrem přišel i jiný způsob uchopení podpory sportu. Za posledních deset let se na resortu školství vystřídalo třináct ministrů. A v takovém prostředí se opravdu jen velmi těžko vytvářejí fungující systémy. A já se ptám - nebude právě v novele zákona námi navržené šestileté funkční období předsedy agentury tím, co tyto nutné podmínky pro rozvoj sportu v podobě transparentnosti, předvídatelnosti a stability zajistí? Nebude právě toto vytvářet potřebný prostor pro systematický přístup ke sportu? Dovolím si odpovědět, že ano, že bude.
Možná si, milé kolegyně a kolegové, pro sebe teď říkáte, co nám to tady ten Hnilička povídá, kde k tomu přišel, že nám tvrdí, že to je právě takhle. No, dovolím si na tomto místě použít kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, které mám i tady s sebou, mohu popřípadě i ukázat, závěry ze čtyř posledních kontrol provedených na MŠMT v letech 2011 až 2016. Konstatují, že se při poskytování dotací ze státního rozpočtu jednalo o systémová pochybení MŠMT při poskytování dotací na podporu sportu.
Uvedu několik příkladů. MŠMT přidělilo dotaci ze státního rozpočtu ve výši 4,5 milionu korun příjemci, který vypracoval žádost o dotaci jedenáct měsíců po stanoveném termínu a zároveň vůbec nesplňoval stanovené podmínky programu. Nebo třeba když MŠMT poskytlo dotaci na projekt, na který žadatel podporu nepožadoval. Konkrétně MŠMT poskytlo dotaci ze státního rozpočtu ve výši 250 tisíc korun příjemci na projekt, přestože v žádostech o poskytnutí dotace žadatel o podpoření tohoto projektu vůbec nežádal. Není pro mně zcela neuvěřitelný závěr a nález NKÚ, že MŠMT neoprávněně vynaložilo peněžní prostředky státního rozpočtu a porušilo rozpočtovou kázeň tím - a teď mě, prosím, dobře poslouchejte - že poskytovalo dotace na základě žádostí o dotaci, které byly vyhotovené až poté, co bylo vydáno rozhodnutí o jejím poskytnutí. ***