(10.10 hodin)
(pokračuje Bauer)
A v neposlední řadě jak ústy pana premiéra v minulosti, a mám to zdokumentováno, tak ústy mnoha zástupců hnutí ANO zaznělo, že nedojde k tomu, aby došlo ke zrušení karenční doby ještě předtím, než bude plnohodnotně zavedena eNeschopenka. A víte, vy můžete na pátek dopoledne předřadit jakýkoli bod, pochopil jsem, že je předřazen bod, který se týká eNeschopenky, ale tento bod bude znamenat pouze to, že se zavedení eNeschopenky v lepším případě odkládá o jeden rok, v tom horším případě to bude o více let. A proto nesporně tím, že zrušíte karenční dobu, nedostojíte svým slibům, že tato nebude zavedena ještě před zavedením eNeschopenky.
Já jsem ostatní důvody, které mě vedly k tomu, abych se vás pokusil přesvědčovat, již řekl na půdě Sněmovny v rámci prvního čtení i ve druhém čtení, a proto jenom zkráceně. Jsem skutečně přesvědčen, že se tady z politických důvodů přepisují pravidla, která tady fungovala, která byla v minulosti velmi složitě vydiskutována. A jednalo se o kompromis, se kterým souhlasili jak zástupci zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Tento návrh podáváte i přes jednoznačný nesouhlas Hospodářské komory nebo Svazu průmyslu a obchodu.
Karenční doba prokazatelně, a tu studii tady mám k dispozici, splnila svůj účel. (Ukazuje brožuru.) Karenční doba jednoznačně přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců, hlavně u té krátkodobé nemocnosti. A v neposlední řadě karenční doba evidentně zmenšuje prostor pro fiktivní nemocnost. Myslím si, že zrušením karenční doby vrátíte Českou republiku zpět o mnoho let, kdy byla dvojnásobná nemocnost. Zrušením karenční doby poškodíte podnikatelské prostředí, poškodíte firmy a zaměstnancům, o kterých tady velmi často hovoříte, v žádném případě nepomůžete. Zrušením karenční doby, a také to zaznělo na jednání hospodářského i sociálního výboru, zákonitě přenesete požadavky zaměstnanců na další desítky tisíc pracovních míst.
Úplným závěrem, a také už jsem to mnohokrát řekl, nebývá vždy úplně běžné, že se zájmy malých živnostníků, osob samostatně výdělečně činných, dostávají do souladu se středními firmami, s velkými firmami nebo s nadnárodními společnostmi. A je opravdu velmi zajímavé, že možná historicky poprvé se všichni zástupci bez rozdílu, jestli jsou to živnostníci, malé, velké nebo nadnárodní firmy, jednoznačně shodli a žádají vládu a tuto Poslaneckou sněmovnu, aby nepřistoupily k tomu, aby byla zrušena karenční doba.
Děkuji vám za pozornost. (Tleskají poslanci ODS.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Dále v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Pekarová Adamová. Připraví se pan poslanec Rais. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vlastně se v tuto chvíli bavíme o návrhu zákona, který umožnil jako jeden z mála vznik této vlády, protože podmínkou sociálních demokratů pro utvoření a vstup do vlády byla právě novela, která bude řešit zrušení karenční doby. To znamená, nikoliv abychom se tady bavili o reformních krocích, aby si dali jako podmínku věci, které souvisí třeba s reformou našeho vzdělávacího systému, právě s udržitelností našich veřejných financí, ale bavíme se tady o tomto návrhu jako o něčem, co je natolik klíčové, že na tom stojí vznik této vlády. A vím od celé řady zástupců hnutí ANO, kteří jsou třeba zaměstnavatelé, kteří s touto novelou vůbec nesouhlasí, že opravdu přes velké skřípění zubů pro ni budou nakonec hlasovat právě proto, aby neohrozili vládu. To je jenom důležité si říci asi na úvod, o čem se tady dnes vlastně bavíme.
Zdůvodním, proč pro tuto novelu nemůžeme jako TOP 09 hlasovat a co tedy máme za výhrady. Některé z nich už tady samozřejmě zazněly, takže mě omluvte, že budu některé věci opakovat znovu, ale myslím si, že je důležité, abychom si je znovu připomněli.
Vraťme se do minulosti, vraťme se do doby, kdy karenční doba byla zavedena. Bylo to nejdříve v roce 2008 a pak následně v roce 2009. A vraťme se do toho, jak ten systém vypadal předtím, kolik bylo vlastně nahrazováno lidem, kteří byli nemocní. V letech 2004 až 2007 byla konkrétně nemocenská ve výši 25 % pro první tři dny nemoci. Takže my se tady dneska bavíme o tom, že se ani nevracíme k něčemu, co už tady fungovalo, ale zavádíme ještě velkorysejší přístup, protože vláda chce v současné chvíli prosadit 60 % v prvních třech dnech nemoci. Takže to je důležité zmínit.
Málokdy tady také padá, resp. málokdy předkladatelé také přiznávají, že tehdy zavedení karenční doby bylo právě zaměstnancům výrazně kompenzováno, a to snížením odvodové povinnosti, která se tehdy tedy úplně zrušila, protože zaměstnanci pojistné prostě v tomto konkrétním pojistném systému neodvádějí, neplatí. A bylo to tehdy 1,1 %, o které se jim snížily odvody. To si myslím, že je velmi dobrá kompenzace toho systému, resp. že to bychom tady měli mít také na paměti. V současném návrhu však znovu povinnost hradit pojistné zaměstnancům nedáváme. Takže jsme vůči nim podruhé velmi velkorysí. A ano, je to určitě politické rozhodnutí, je to na obhajobu těch, kteří to předkládají, určitě mají k tomu své důvody - nicméně, co to způsobí? Způsobí to to, že, už jste to tady opět mnohokrát slyšeli, systémy, které už dneska jsou ohroženy z dlouhodobého hlediska, nejsou úplně udržitelné, tak tím učiníme ještě slabšími, ještě více v tomto směru do budoucna budeme hazardovat. A jak víme od odborníků, od ekonomů, také to tu mnohokrát bylo zmíněno, tak prostě z dlouhodobého hlediska, tedy nejenom výhledově v dalším roce, ve dvou letech, jsou tyto systémy ohroženy a jsou opravdu náchylné na nějaký budoucí kolaps. A to není žádné strašení, které bychom tady používali my jako poslanci opozice, to jsou fakta, která nám předkládají renomovaní odborníci, kteří před tímto varují.
A na koho potom samozřejmě nejvíce dopadnou následky toho, když systémy, které financují právě třeba nemocnost a takovéto záležitosti občanů, na koho to nejvíce dopadne? Samozřejmě na ty nejslabší. Ti se s tím nebudou umět poprat tak jako ti, kteří jsou na tom lépe a kteří mají třeba nějaké úspory, kteří jsou schopni tu dobu krize přestát snáze. To je jednoduchá logika, to je běžný fakt a to můžeme vidět i v dalších zemích, resp. v historii, mnohokrát.
Zaznělo tady, že nemáme funkční systém kontroly prvních tří dnů neschopnosti. Ten systém, který je současný, postavený na papírových neschopenkách, tak samozřejmě neumožňuje to, aby si zaměstnavatel v prvních dnech zkontroloval, zda skutečně zaměstnanec stůně, nebo zda je fiktivně nemocný. A dokud eNeschopenky nebudeme mít v našem systému zavedeny, dokud nebudou funkční, tak to možné prostě nebude a kontrola v tomto případě úplně chybí. A eNeschopenky, jak víme, máme v jiném zákoně rušit, resp. odkládat jejich účinnost, odkládat funkčnost toho systému. Vláda to nebyla schopna připravit a nebyla schopna uvést v život. A to si myslím, že je základní problém, který tady také máme.
Karenční doba se osvědčila, je to pohled možná pro někoho pravicový, ale karenční doba má také jeden nesporný fakt nebo nespornou výhodu v tom, že motivuje lidi k větší péči o vlastní zdraví. Motivuje je k tomu, aby vzali za své zdraví více zodpovědnost. Protože co jiného bychom si měli opravdu snažit strážit a snažit se pro to něco dělat než právě naše zdraví? Když zmíním ještě jednou, očkování proti chřipce je v ceně tří krabiček cigaret, tak si každý může rozmyslet, jestli se raději nechá očkovat, anebo jestli si raději bude ničit své zdraví vykouřením 60, 70, 80, 90 - 90 cigaret, to někteří zvládnou za tři dny, takže to není až tak velký výdaj v tu chvíli pro ně. A já si myslím, že tohleto bychom měli zdůrazňovat - že je to o vlastním přístupu, o vlastní prevenci. ***