(16.00 hodin)
Poslanec Jan Volný: Dobrý den. Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, paní ministryně uvedla tento bod myslím dostatečně. Já tady jenom přečtu usnesení rozpočtového výboru, ke kterému se potom v podrobné rozpravě pouze přihlásím. To znamená, usnesení rozpočtového výboru z 11. schůze ze dne 5. září 2018. Po úvodním slově náměstkyně ministra práce a sociálních věcí pana Hovorky, zpravodajské zprávě poslance Jana Volného a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, který mění zákon číslo 236/1995 Sb., o platnosti dalších náležitostech spojených s výkonem funkcí představitelů státní moci a některých státních a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 167, schválila bez připomínek. Za druhé zplnomocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu ČR, což jsem právě učinil. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za hospodářskou zprávu a nyní požádám o totéž zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Marka Bendu, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy také odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážená druhá paní ministryně, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Ústavněprávní výbor na své schůzi 14. října návrh zákona projednal a doporučil Poslanecké sněmovně, aby jej schválila. Komentovat toto usnesení nijak nebudu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi, zpravodaji ústavněprávního výboru a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Petra Pávka, ale s přednostním právem jsou přihlášeni pan poslanec Jakub Michálek, potom Tomio Okamura, pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že primárně, pokud jde o naše platy, tak bychom neměli dopustit, aby se to zvrhalo v nějakou exhibici. Měli bychom k tomu přistupovat věcně. Myslím, že tak k tomu přistupuje i návrh Pirátů, který se pohybuje mezi těmi dvěma extrémy. Jeden extrém je, že ten návrh zákona necháme tak, jak to doteď bylo koncipováno, to znamená, že platy vzrostou o 20 procent, ten druhý extrém je takový, že se platy zastropují, že zůstanou stejné a nebudou růst vůbec. To samozřejmě si myslím, že dlouhodobě by mělo velmi negativní důsledky pro obsazení politické sféry.
My jsme se tohoto bodu, který navrhovala vláda, zhostili následovně. Zaprvé chceme, aby se vyřešil problém, který už tady dlouhou dobu je, a to že se ty platy určují od státní sféry, nikoliv od celého hospodářství, což potom samozřejmě oprávněně občané kritizují, proč si politici mohou zvyšovat platy tím, že zvýší platy například učitelům nebo státním zaměstnancům. Takže logické je, aby se napojilo na celou ekonomiku, kterou samozřejmě poslanci úplně tak jednoduše ovlivňovat nemůžou. Když jsem se ptal matadora Marka Bendy, jak tohleto vzniklo, tak jsem se dozvěděl velmi zajímavou informaci, že kdysi dávno, když se schvaloval tento zákon, tak se to navázalo na státní sektor z toho důvodu, že ve státní sféře rostly platy pomaleji a že politici nechtěli provokovat voliče, tak to dali podle státní sféry. Nicméně teď se ovšem situace v posledních několika letech změnila a platy ve státní sféře rostou rychleji, a tudíž rostly rychleji i platy politiků. Takže tohleto je první věc, kterou bychom chtěli vyřešit.
Máme připravený jednoduchý návrh, který zachovává výši platů, ale do budoucna by ty platy měly růst podle celé ekonomiky, nikoliv pouze podle státní sféry. Je to i v souladu s rozhodnutími Ústavního soudu, protože tam dochází k takové úpravě koeficientu, aby soudcům zůstal stejný, o několik málo korun vyšší plat, takže se tam zvyšuje koeficient, ale snižuje se základ. Takže tyto dvě změny dohromady jsou navrženy tak, aby ve výsledku se soudcům plat nesnižoval, abychom neporušili judikaturu Ústavního soudu.
Pokud jde o druhý bod, ten se týká nemocenské. My jsme se touto věcí opět podrobně zabývali. Narazili jsme na to, že v Poslanecké sněmovně už dneska by to mělo fungovat tak, že pokud poslanec je nemocný, případně je v karanténě, tak by tuto záležitost měl oznámit Kanceláři Poslanecké sněmovny, nicméně nevím o tom, že by to kdokoliv dělal. Já osobně ani žádný z našich poslanců jsme na to upozorněni nebyli. Takže si myslím, že to je příležitost k tomu, abychom si tuto otázku vyjasnili, že poslanci mají mít v této oblasti stejné podmínky jako občané, a už je to ostatně upraveno i v platném zákoně, což je zákon č. 236/1995 Sb., který o tom hovoří v § 34 odst. 4 větě druhé a třetí.
Takže v této oblasti navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna přijala doprovodné usnesení, kterým tuto skutečnost vezme na vědomí a vyzve poslance, aby postupovali podle tohoto platného zákona, který v § 34 odst. 4 stanoví - cituji: Ostatním představitelům - což je i poslanec, v rámci zákona o platech - přísluší v období od 4. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti /karantény/ do 14. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti /karantény/ plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 procent jedné třicetiny platu. Plat nepřísluší za období prvních tří kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a v období prvních tří kalendářních dnů nařízené karantény přísluší za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 procent jedné třicetiny platu. - Takže už dnes to zákon upravuje, ale všichni známe ten příklad pana senátora Čuby, který byl v pracovní neschopnosti, ale rok a půl bral plat v Senátu a živil se z něho a žádný člověk v Senátu s tím neudělal vůbec nic, ačkoliv tu máme platný zákon, kterým by se měli jak poslanci, tak senátoři řídit.
A nyní pokud jde o poslední část, ta se týká další nesrovnalosti, na kterou jsme narazili, a ta se týká § 38 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce. Jde o to, že podle § 38 odst. 1, pokud má poslanec nebo senátor neomluvenou neúčast, absenci na jednání Poslanecké sněmovny, pokud jsou dvě, tak se mu snižuje plat na 50 procent, pokud jsou čtyři, tak se mu snižuje na 0 procent v následujícím měsíci. Opět jde o záležitost, která byla sice napsaná v zákoně, ale historicky se nikdy neuplatňovala, a to z toho důvodu, že patrně nebyl určen příslušný orgán, který měl být pověřen podle § 38 tím, že bude rozhodovat ve sporných případech. To samozřejmě může být v některých případech ošemetná záležitost, ale já věřím, že když tady náš mandátový a imunitní výbor je schopen doporučovat i tak závažné záležitosti, jako je projednání přestupku nebo projednání vydání k trestnímu stíhání, tak bude schopen objektivně podle nějakých pravidel, která si tady dohodneme, i posoudit, jestli někdo dlouhodobě nechodí do práce z toho důvodu, že je třeba nemocný a že by měl být na nemocenské, nebo se prostě dlouhodobě neomlouvá z jednání Poslanecké sněmovny, absentuje, a pak samozřejmě, zejména v případech některých výborů to může působit i problémy s usnášeníschopností těchto výborů.
Takže já ten pozměňovací návrh, který se týká vyměřovacího základu, aby byl z celé ekonomiky, nikoliv jenom ze státní sféry, načtu v podrobné rozpravě jako pozměňovací návrh a také načtu návrh doprovodného usnesení, který upravuje pověření orgánu příslušného rozhodovat podle § 38 odst. 1 zákona o platech a doprovodnou výzvu k tomu, aby poslanci v případech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény postupovali podle § 34 platného zákona.
Děkuji za pozornost. ***