(16.10 hodin)
(pokračuje Brabec)
Přezkum je ukončen. Podle našich informací krajský úřad zahájil změnové řízení z moci úřední a v této chvíli nemáme žádné další informace o krocích, které krajský úřad plánuje, a je otázka, zda tedy - zatím tam padlo rozhodnutí, ale podle neoficiálních informací, které mám, samozřejmě i tlaky na krajský úřad jsou výrazné i z hlediska obcí nebo měst, například z Mostu nebo Litvínova. A krajský úřad, jak určitě víte, je ten orgán, který samozřejmě může omezit nebo v krajním případě dokonce odejmout povolení k provozu, omezit podmínky provozu a v krajním případě zastavit provoz. Ministerstvo životního prostředí je v takovém případě potenciální odvolací orgán, takže já se teď samozřejmě nemohu vyjadřovat k tomu, jak bychom takové případné rozhodnutí posuzovali. Mohu jenom říct za náš rezort, že tam probíhají pravidelně kontroly České inspekce životního prostředí plánované i neplánované, tedy nějaké řekněme takové ty nárazovky, které tam jsou minimálně třikrát až čtyřikrát ročně, a zatím - (Místopředseda Hanzel: Čas, pane ministře.) Omlouvám se. Tak když tak případně na nějaký doplňující dotaz ještě odpovím.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku? Ne, takže děkuji.
Dalším v pořadí vylosovaných interpelací je pan poslanec Marian Jurečka na paní ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážená nepřítomná, ale omluvená paní ministryně, dovolte mi, abych vás interpeloval se svým dotazem ve věci průběhu administrace a čerpání OPPIK v období 2014-2020. Chtěl jsem se zeptat, jaký je reálný stav administrace tohoto operačního programu, jestli ty problémy, o kterých se hovořilo v letošním roce, považujete již za vyřešené a zvládnuté a jakými opatřeními toho bylo dosaženo. A také především jsem se chtěl zeptat, zdali vidíte reálně možnost vyčerpat všechny alokované prostředky. Protože když se podívám na stav, který je dneska veřejně dostupný k 15. 10. 2018, tak z celkové částky 127 mld., která je alokována na všechny prioritní osy, tak v tento okamžik MPO dokázalo proplatit prostředky ve výši 11,4 mld. Kč. Při vědomí toho, že jsme již za polovinou programového období, tak tato čísla vzbuzují velkou obavu a otázku, zdali Ministerstvo průmyslu a obchodu je schopno efektivním způsobem tento operační program administrovat tak, aby v závěru programového období tady nebyla situace, kdy za každou cenu se budou tyto finanční prostředky alokovat do oblastí, které nejsou tak prioritní pro ČR a neposouvají při kvalitě projektů český průmysl, malé a střední podniky kupředu.
Takže bych se vás chtěl zeptat, zdali byste mohla říci, jakým způsobem teď běží změny v administraci tohoto programu, co se dělá pro to, aby tyto prostředky v rámci jednotlivých prioritních os byly čerpány, byly administrovány a byly propláceny (upozornění na čas), a v případě, pokud vidíte, že to není reálné, tak jaké konkrétní kroky budete dále navrhovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec František Vácha na pana ministra Jana Kněžínka.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, předem se omlouvám za název svého příspěvku. Uvědomuji si, že to nejsou odměny, ale náhrady. To jenom na začátek.
Já průběžně každý rok interpeluji ministra spravedlnosti ve věci náhrad přísedícím u soudů. Ty náhrady byly zavedeny v roce 1992 ve výši 22 korun, v roce 1996 se zvýšily na 150 korun za den. Za jeden den sezení toho přísedícího u soudu ta náhrada je 150 korun. Je to na to, aby tam dojel na ten soud, najedl se a mohl odjet zpátky. Já si myslím, že 150 je už v dnešní době velmi málo, zvlášť třeba v Praze, a proto pravidelně apeluji na ministra spravedlnosti, jestli by nešlo tyto náhrady zvýšit. Ono celkem náhrady přísedícím u soudů, jaké já mám informace, jsou přibližně 14 mil. Kč za rok, což v podstatě v rozpočtu Ministerstva spravedlnosti není vůbec žádná částka, nebo je to minimální částka, takže nějaké navýšení těch 150 korun si myslím, že by Ministerstvo spravedlnosti mohlo promítnout už do tohoto rozpočtu.
Já bych citoval slova, ale nechci, abyste je bral úplně doslova. Cituji slova pana bývalého ministra Pelikána, kterého jsem v minulém roce interpeloval, a on mi odpověděl, že až budeme příště vyjednávat o rozpočtu, slibuji, zeptám se, jestli by nepřidali aspoň 50 korun každému přísedícímu. Já si myslím, že 50 korun je málo. Nechal bych to na vás, ale apeloval bych, jestli by se už v tomto rozpočtu nepodařilo nějak ty náhrady navýšit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. Než předám slovo panu ministrovi, tak přečtu omluvy. Pan poslanec Milan Feranec se omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Adam Kalous od 17 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů.
Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Vážený pane poslanče Vácho, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud jde o otázku odměňování - a klidně můžeme říkat odměňování, protože ono to má různé složky - přísedících u soudu, tak skutečně platí to, co jste uváděl. To znamená, právní úprava odměňování je v současné době tedy z roku 1992, naposledy jednou jedinkrát byla změněna a odměny valorizovány v roce 1995. Zároveň uvádím, že aktuálně máme, resp. k 1. lednu tohoto roku jsme měli 5 408 přísedících, kteří nevykonávají tu funkci na plný úvazek, ale podle zákona se v zásadě mají účastnit jednání maximálně 20 pracovních dnů v kalendářním roce. To znamená, je to něco, co nemá být a není výdělečnou činností. Ta právní úprava od samého počátku to chápe jako do jisté míry čestný výkon veřejné funkce, kde tomu přísedícímu náleží jednak náhrada ušlé mzdy, pokud je tedy pracující nebo zaměstnanec nebo v jiném obdobném poměru. Pokud podniká, tak v zásadě mu také náleží náhrada ušlé mzdy, nicméně tady je to tedy limitováno. Pokud nedoloží své příjmy, tak je to limitováno částkou 80 korun na hodinu, maximálně 650 korun na den. A krom toho tedy náleží ještě jako určitý bonus, ale spíš tedy symbolický, ta částka 150 korun na den. Vedle toho jsou přísedícím propláceny ještě jejich výdaje, které vzniknou v souvislosti s výkonem té funkce, v zásadě cesťáky. To znamená lístky na vlak, a pokud doloží technický průkaz, je jim proplacen benzin, pokud přijeli vozidlem. Samozřejmě ta částka není příliš vysoká a je pravda, že v uplynulých 20 letech se příliš nezměnila, což se do jisté míry podepisuje i na struktuře přísedících. Dneska většina z nich, nebo valná část z nich má přes 70 let.
K samotné vaší otázce. My ve státním rozpočtu nebo v tom návrhu nepočítáme s navýšením částky, ale důvod je prostý. My chceme, a teď už velmi intenzivně debatujeme o změně zákona o soudech a soudcích a koneckonců právě 12. listopadu tohoto roku, to znamená poměrně záhy, bude debatována i otázka přísedících. A my se musíme zamyslet nad tím, co vlastně od nich očekáváme. Je to institut, který do jisté míry odpovídá principům zlidovění práva ještě z 50. let, kdy laici-přísedící mohou i v právních otázkách přehlasovat soudce profesionála. Takže my se chceme v prvé řadě zamyslet nad tím, jestli by se neměl omezit okruh věcí, ve kterých rozhoduje senát složený z profesionála a dvou přísedících, jestli by nemělo být častěji rozhodováno samosoudcem, a pokud bychom samozřejmě našli nějaké řešení, které umožní ušetřit ty prostředky na hodinách a dnech strávených na tom jednání, tak samozřejmě pak bude asi dán poměrně dobrý prostor pro to, aby se zvýšily odměny. Ale nechtěli jsme tam rovnou nalévat peníze, lákat v zásadě nové adepty, kteří by byli voleni, a potom jim záhy rok na to říct: ale my vlastně s vámi už nepočítáme, protože institut přísedících se uplatní jenom u některých kauz. Takže to je ten důvod. Samozřejmě je to věc, které se budeme dále věnovat, ale chtěli bychom to vyřešit komplexně a pro celou řadu následujících let.
Děkuji za pozornost. ***