(16.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Potom pacienti pojištěnci, pro které představuje terapie individuálně připravovanými léčivými přípravky s obsahem konopí jedinou možnost z hlediska jejich zdravotního stavu. Na takové pacienty tak v podobě možnosti výjimečné úhrady prostředků veřejného zdravotního pojištění adresně pamatuje ustanovení v § 16 zákona číslo 48/1997 Sb. Podle tohoto ustanovení hradí příslušná zdravotní pojišťovna ve výjimečných případech zdravotní služby včetně léčiv.
Jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, pokud jsou splněny následující podmínky: za prvé, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, zdůvodňuje ošetřující lékař. A za druhé, existuje předchozí souhlas revizního lékaře s výjimkou případu, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.
Současný stav potřeby konopí pro léčebné účely. Z dat poskytnutých Státním ústavem pro kontrolu léčiv vyplývá, že v současné době se konopím pro léčebné účely léčí 245 pacientů. Za období leden až září 2018 bylo těmto pacientům vydáno celkem 2 708 gramů konopí. Cena za jeden gram vypěstovaného konopí pro léčebné účely činí s dvacetiprocentní přirážkou v lékárně 180 korun bez DPH. Při běžné měsíční dávce 8 a 10 gramů konopí pro léčebné použití finanční zátěž je pro pacienta v rozmezí 1 300 až 1 800 korun za měsíc, což ve srovnání s výdaji na léčivé přípravky v průměru není dramatická částka. Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovil pro všechny individuální připravované léčivé přípravky s obsahem konopí úhradu ve výši nula korun, a to zejména pro nedoporučující stanovisko některých odborných společností a nedostatek odborných důkazů.
Odborník hlavně na cestování Jindřich Vobořil, to nechám bez komentáře.
Doposud se na Státní ústav pro kontrolu léčiv bohužel neobrátil žádný specialista s novými poznatky, které by mohly posloužit jako relevantní pro možnost úhrady léčebného konopí ze systému veřejného zdravotního pojištění. Aktuálně je zajištěna dostupnost pro pacienty ČR vypěstovaného konopí pro léčebné použití.
ČR dováží také konopí ze zahraničí, kde se cena řídí běžnými ekonomickými standardy, nabídkou a poptávkou. Export není možný. Z dosavadních poznatků neregistruje rezort zdravotnictví poptávku po konopí pro léčebné účely ze zahraničí. Naopak ČR dostává nabídky na možnost dovozu konopí pro léčebné použití z ostatních zemí. Není tak aktuální otázka exportu, který v současné době ani není dle platné právní úpravy možný. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přestože bylo 16 hodin, máte, pane poslanče, možnost položit doplňující otázku. Nepřejete si. Takže je 16 hodin, uplynul čas, kdy bylo možno podávat interpelace na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády a my si mezitím vyměníme řízení schůze.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně a vážení kolegové. Zahajujeme interpelace na ostatní členy vlády. Poprosím paní poslankyni Moniku Jarošovou, aby přednesla interpelaci na místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Richarda Brabce. Připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, obracejí se na mě občané Mostecka, kteří jsou znepokojeni situací kolem místní skládky odpadu provozované firmou CELIO, akciová společnost, která sídlí mezi městy Mostem a Litvínovem. Tato firma vlastní a provozuje jeden z největších skládkových areálů v zemi, který se pomalu ale jistě stává noční můrou místních obyvatel, protože její provoz provázejí časté rozsáhlé požáry a jejich likvidace vyžaduje nasazování velkého množství lidí a hasičské techniky. Ale to je jenom jedna část problému. Tou druhou je obava místních lidí o zdraví své a svých dětí. Mnozí si při těchto požárech opakovaně stěžovali na respirační problémy, pálení v očích a bolesti hlavy, a to i přesto, že byli ujišťováni, že k úniku škodlivých látek údajně nedochází.
Dovolte, abych vám přednesla malý výčet požárů, který v nedávné době postihly tento areál. V září 2016 byl požár v hale na zpracování odpadu. Škoda údajně dosáhla několika desítek milionů korun. Březen 2017 - požár odpadu na ploše zhruba stokrát sto metrů. Srpen 2017 - požár skládky, kde zasahovalo 10 jednotek hasičů, byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Přestože škodlivé látky do ovzduší neunikly, obyvatelstvu bylo doporučeno nevětrat a omezit pohyb venku. Lidé si stěžovali na pálení očí, dýchací potíže a silný zápach. V povětří měly poletovat kusy ohořelého igelitu a papíru, plameny a hustý černý dým byly vidět na kilometry daleko. A toto není zdaleka plný výčet. K poslední události došlo 19. září tohoto roku, kdy hořela hala v uvedeném areálu. Na místě zasahovalo 15 hasičských jednotek a škoda se odhaduje na 100 milionů korun. V důsledku tohoto požáru byl vyhlášen nejvyšší stupeň požárního poplachu.
Z uvedených faktů jasně vyplývá, že se rozhodně nejedná o banalitu a že obavy tamních obyvatel jsou zcela namístě. (Upozornění na čas.) Zajímalo by mě tedy, jak je řešena bezpečnost v tomto areálu a jeho prevence, a pokud bude i nadále docházet k požárům, jaká budou následovat opatření odpovědných orgánů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr Richard Brabec odpoví na přednesenou interpelaci.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Děkuji za ten dotaz. Paní kolegyně možná ví, že jsem poslanec za Ústecký kraj mimo toho, že jsem ministr životního prostředí. Takže věřte, že ta situace je mi známa. Já jsem dokonce opakovaně areál navštívil, shodou okolností moje poslední návštěva byla, myslím, zhruba asi dva měsíce před tím posledním požárem.
Dovolte mi jen krátce zrekapitulovat, vy jste vlastně řekla i tu historii, krátce zrekapitulovat tu poslední záležitost, kdy bych to rozdělil na dvě věci. Ta první je, a to je ta dobrá zpráva, že měřením několika složek, měřením hlavně složek kvality ovzduší, nebylo vlastně ani krátkodobě naměřeno nějaké znečištění nebo překročení krátkodobých imisních limitů. To je ta dobrá zpráva, protože to samozřejmě zdálky a o to víc zblízka vypadalo poměrně dramaticky, nebo velmi dramaticky, a byla obava, zda samozřejmě při hoření těch látek nebo odpadů, což přirozeně byla většina i plastů, vznikají nějaké nebezpečné látky. Toto měření ale nepotvrdilo. To je ta dobrá zpráva.
Samozřejmě ta horší zpráva je, a to s vámi souhlasím, že je to jakási řetězová řada větších či menších problémů v té lokalitě, především zahoření. A když jsem tenkrát na tom místě byl a mluvil jsem s managementem podniku, vyjadřoval jsem svoji nespokojenost jako v tomto případě ústecký poslanec, nebo poslanec za Ústecký kraj, byť ne přímo za ten region, ale za Litoměřicko, nicméně člověk, který tam samozřejmě často jezdí, tak mě management skutečně přesvědčoval, že dělá veškeré kroky k tomu, aby podobné situaci do budoucna zabránil.
Hlavní roli v nějakých případných krocích, a já myslím, že jste o nich informována, hraje krajský úřad. Krajský úřad v návaznosti na ten poslední požár vlastně neprodleně zakázal další návoz odpadů, to bylo myslím 26. září, jestli se nemýlím. Ano, 26. září vlastně rozhodnutím krajského úřadu byl bezodkladně ukončen příjem odpadů do dotčené technické jednotky a zatím nebyl uvolněn. To znamená, ta jednotka samozřejmě je výrazně poškozená, ještě je tam ta druhá jednotka, ta je na spalování pneumatik, ale ta jednotka na spalování plastů v této chvíli - nebo především zpracování plastů, pardon ne spalování, zpracování plastů na druhé lince je výrazně poškozena. Znamená to, že dneska je vlastně paralyzován provoz té skládky, nebo v tomto případě toho zpracovatele odpadu, plastového odpadu. A zároveň krajský úřad také zahájil přezkum integrovaného povolení a vůbec postupu provozovatele v případě požáru včetně měření emisí a imisí a také preventivních opatření. ***