(17.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Říkal to můj kolega pan poslanec Skopeček - vláda vlastně pět let se soustředí vlastně na jednu stranu rozpočtu, a to na příjmovou. Za těch pět let - a paní ministryně je ve funkci necelý rok, takže má tu odpovědnost... (Ministryně Schillerová reaguje mimo mikrofon.) Kolik? Deset měsíců a to je necelý rok, paní ministryně, já myslím, že se shodneme, že deset měsíců je necelý rok. Tak nemůže mít odpovědnost za celých pět let. Protože ministerstvo je monokratický úřad, rozhoduje ministr, náměstci nerozhodují, plní vůli ministra a tak to má být, takže má odpovědnost za deset měsíců. Žádná ambice změnit cokoli na straně výdajů. Ano, paní ministryně řekla - navýšení důchodů není důchodová reforma. No to nikoho z nás ani nenapadlo, že to je důchodová reforma. Nevím, možná někoho z vás, ale z opozice nikoho to nenapadlo, že to je důchodová reforma.
Ale je to taky o počtu zaměstnanců, struktuře úřadů, o vlastně žádné nové elektronizaci, digitalizaci, zjednodušení. Jestli chceme mít profesionální státní správu nebo veřejnou správu, o které mluvila paní ministryně, a já věřím, že ji chceme všichni, tak cesta není přijímání dalších a dalších úředníků. Cesta je zefektivnění, snížení počtu nařízení, regulací, ale i počtu povinností, které dělají ti úředníci. Oni většinou plní to, co vznikne v této Poslanecké sněmovně, ty nové povinnosti. Mluvili o tom někteří moji předřečníci, jak vznikají nové administrativní povinnosti na straně obcí, měst a krajů. Ale s tím my můžeme něco udělat. Kdo jiný než zákonodárci? Vidíte nějakou ambici v tom rozpočtu s tím něco udělat, s byrokracií? Žádná ambice.
Takže nemá cenu se přít o tom, zda to je profesionální, ukazovat si grafy, koláče. No to je fajn, ale kde je nějaká priorita? To, že mají penzisté těžit z ekonomického růstu, není priorita, ale jasná danost. Kdo by mohl být proti? Když je na tom shoda, tak to není priorita, je to normální a má se to udělat. Ale nevidíme žádný tah na branku, jenom prostou údržbu. A je to škoda a je to promarněná příležitost.
A teď mi dovolte, když jsem tady dopoledne jmenoval některé ministry, tak jsem jim k tomu hned přibalil podíl výdajů, jak panu ministru dopravy, tak panu ministru školství, tak já bych se chtěl věnovat té největší kapitole státního rozpočtu a to je Ministerstvo práce a sociálních věcí. A tady paní ministryni nevidím, nicméně je to 637 mld., které by měla obhajovat paní ministryně a tady není. Ta má do kupy skoro tolik, co všichni ostatní ministři. Ale pojďme si aspoň pár slov říct k této kapitole.
Možné úspory, jednu jsem už říkal, 300 pracovních míst, průměrný plat 40 000, s odvody 53 600, úspora 193 mil. ročně. Jestlipak víte, že máme Výzkumný ústav práce a sociálních věcí? Kdo z vás o něm někdy slyšel, kdo z vás něco četl z publikací? Když jsem se zeptal, k čemu to je, tak mi lidé, kteří se pohybují v sociální oblasti, napsali poměrně drsné hodnocení, k čemu to je. Já vám to přečtu: "Výzkumný ústav práce a sociálních věcí je pouze úschovna lidí, kteří se potřebují někam uklidit. Podobný orgán není v žádném případě zapotřebí." A je to 80 mil. ročně. Já se chci zeptat paní ministryně práce a sociálních věcí, k čemu ten orgán je, jaký výzkum provádí a kdo tam uklízí ty lidi. 80 milionů. Sociální dialog. Jestlipak víte, že ze státního rozpočtu je placen sociální dialog? 38 milionů ročně. Já vím, že to jsou malé částky, ale šetřit se musí od malých částek. Takže proč platí státní rozpočet sociální dialog?
Teď zmíním úsporu, která určitě nepotěší naše kolegy vlevo. Odborové orgány kontrolují bezpečnost práce. Stát na to má svůj orgán, je to ústřední orgán státní správy, sídlo je v Opavě, kdybyste nevěděli. A přesto stát platí odborům, které se rozhodnou, že budou samy místo státu vykonávat kontrolu bezpečnosti práce. Kdyby to byla privátní firma, víte, co by říkali kolegové zleva? To je nepřípustná privatizace veřejné správy. Když to dělají odbory, tak je to co? Já nevím. Zase 40 mil. korun. Takže tyto čtyři položky, nebo pět, náhodně vybrané, už dělají 360 mil. úspor provozních výdajů jenom na ministerstvu. Vůbec nemluvím o dávkovém systému, k tomu se teprve dostanu. A to přece není málo.
A když se podíváme na ty výdaje - výdaje na důchody jsou jasné, shoda všichni ve Sněmovně, číslo odpovídá, spočteno, v pořádku. Co ale úplně v pořádku není, že vlastně vláda rezignovala na jakoukoli důchodovou reformu. Ano, máme to v programovém prohlášení, ta věta tam je, to je třeba přiznat. Ale je rok po volbách a kolik je hotovo? Nevím, slyšel jsem, že paní ministryně, nová paní ministryně, už má i harmonogram postupu. No my ho nemáme a naše zkušenost, vy nám nemusíte věřit, je taková, že pokud prosadíte důchodovou reformu těsnou většinou, tak to nemá dlouhé trvání. My jsme se poučili a cesta pro nás pro všechny je, pokud chceme něco s důchody dělat, tak ta většina musí být mnohem větší a ta shoda musí být mnohem větší, to znamená, každý z nás musí být připraven k mnohem větším ústupkům a ne prosazovat pouze svůj vysněný model té či které politické strany. To nikam nevede, to směřuje pouze k tomu, že děláme parametrické změny, ale před tím systémem zavíráme oči a ten problém odtahujeme a předáváme dalším vládám, ať už budou v jakémkoli politickém složení.
Chci připomenout, jak jsem o tom před chvílí mluvil, ten problém žen, které jsou více než 25 let nebo více než 20 let v penzi, které neměly šanci v bývalém režimu si vydělat na slušné peníze. Ale současně je další problém v důchodovém systému. Jsou to např. lidé, kteří dlouhodobě pečovali o své příbuzné a blízké, a ti mají mimořádně nízké důchody, protože ta doba se vlastně pořádně nezapočítává do možnosti. Máme problém s výší důchodů zdravotně postiženým lidem, kteří si nesou invaliditu už od dětství. Pamatujete si tu nehoráznou větu, kterou tady řekla paní ministryně práce a sociálních věcí? Těch 25 let, to má platit i pro invalidní důchodce? I těm chcete zvýšit o 1 000 korun měsíčně? Vzkazuji paní ministryni práce a sociálních věcí: ano, i těm ten návrh (nesrozumitelné). Ti lidé mají hendikep, pokud pobírají už dvacet let invalidní důchod, a někdo ještě z levé části politického spektra řekne: i těm chcete zvýšit důchod? Ano, i těm. Podívejte se, jak ty invalidní důchody jsou nízké.
Tak a dostávám se postupně k dávkovým systémům a sociálním dávkám. Podle našeho názoru nešťastně, a já nevím, jestli se to dá změnit metodicky, paní ministryně, do sociálních dávek v součtu se dostávají důchody. A já si myslím, že bychom to měli rozlišovat. V našem pojetí světa není důchod sociální dávka. Nevím, jestli vás k tomu nutí rozpočtová pravidla, nebo ne, tak já bych pro příště poprosil, ať máme zvlášť výdaje na penze a výdaje na sociální dávky, protože pak je to férová debata. Důchod není sociální dávka, to je prostě úplně něco jiného.
Teď se chci věnovat skutečně sociálním dávkám, letem světem, maximálně hodinu či dvě, jednotlivým typům sociálních dávek.
Přídavek na dítě. Svedli jsme o to souboj v minulém volebním období, nicméně když se podíváte na ten výsledek, tak zjistíte, že ten efekt, kteří ti, kteří to podporovali, to vlastně nepřineslo. Tím, že se zvyšuje průměrná mzda a je to dávka, která je testovaná na příjmy rodiny, tak nedošlo k rozšíření počtu příjemců těch dávek. ***