(18.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Tolik mé úvodní slovo, pane ministře. Pevně věřím, že návrh usnesení není mířen proti vám, to myslím z toho i vnímáte, ale je to mířeno k tomu, aby se řešila ta situace, a řešila se rychle a razantně. Vím, že ti studenti, a mně psali studenti a vy jste o tom také hovořil, dostal jsem jejich prohlášení a jsou z toho nešťastní. My jsme jako stát zažili dvouvládí, to není vaše vina, to jsme nemohli ani řešit, že soud rozhodl o neplatnosti odvolání. To jsme zažili, měli jsme dva policejní ředitele. Není to lehká situace, to si asi uvědomujeme, není to ani to řešení jednoduché. Přesto se to stát může. Ale nechat to jenom takhle volně, že tady fungují dva děkani a teď kdo, jak, co a možnost zpochybňovat všechna ta rozhodnutí, která se učinila, to je docela velký problém. A to už i ta akademická obec vnímá a cítí docela citlivě.
Vnímám, že pan ministr školství, teď k němu hovořím, vlastně je omluven. Mluvil jsem s jeho pracovníky z ministerstva a upozornil jsem je, že bych velice rád, aby se také zaměřili na to, jestli akademický senát a všechny ty kroky, které činil, protože je zpochybňována i funkce akademického senátu, aby ověřil, jestli odpovídají školskému zákonu, jestli byly činěny kroky tak, jak by měly být činěny, aby nedošlo ke zpochybnění těchto kroků. Ale také je to řešení, které bude vyžadovat dle mého názoru pomoc zvenčí. Protože to řešení mezi dvěma - a teď zase výraz kohouti na jednom hřišti - je trošku problém. A tady se bude muset trošku zohlednit i ta okolnost, která tomu předchází, to spojení s fakultní nemocnicí, které je velice důležité, a také názory odborné veřejnosti, názory lidí, kteří v tom jsou spojeni. A pevně věřím, že z dnešního jednání, pokud toto usnesení ctěná Sněmovna přijme, přijde i vaše jasné rozhodnutí a již se Fakultní nemocnicí v Ostravě, touto kauzou, nebudeme muset nikdy zabývat a budeme jenom hrdě hovořit o tom, jak fakultní nemocnice funguje a jak jsou dobře řízeny. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni čtyři poslanci. Je to pan poslanec Leo Luzar, pan poslanec Svoboda, pan poslanec Juříček a pan poslanec Vondrák. Předpokládám, že pan poslanec Luzar svou řeč již přednesl. A nyní se hlásí s přednostním právem pan ministr.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, pokud se bavíme o těch detailech, tak interní audit, který byl proveden, zjistil, že z celkového množství laboratorních vyšetření zadaných za poslední tři roky externě z Ústavu patologie Fakultní nemocnice v Ostravě šlo 50 % do laboratoří majetkově propojených s pracovníky fakultní nemocnice. Tito zároveň prováděli hodnocení externích laboratoří. To znamená, ti, kteří vlastnili ty laboratoře, zadávali vzorky do těchto laboratoří a zároveň prováděli pravidelné hodnocení těchto laboratoří tak, aby ta spolupráce s nimi pokračovala. Takže já nevím, jestli to je věc, která je normální, asi pro někoho ano, ale pro mě skutečně ne. A v tomto směru si myslím, že to personální rozhodnutí bylo naprosto namístě a že každý si musí uvědomit, že buď chce pracovat pro státní nemocnici, kde si myslím, že jako přednosta nemá úplně špatný plat, anebo chce dělat svůj soukromý byznys. Ale dohromady to nefunguje. A tady si myslím, že to bylo namístě. Souhlasím ale s tím zároveň, že ty další kroky určitě nebyly úplně šťastné a že ta komunikace tam není optimální, v nemocnici, to já vůbec nezpochybňuji. To, že jsou tam zkrátka dvě skupiny, a já bych ani neřekl, že je to nějaká drtivá většina. Já jsem jednal i se zástupci všech odborových organizací, viděl jsem vyjádření například Lékařského odborového klubu, který měl jiný názor než organizace, která většinou mluví do médií.
Takže ta situace je spíše řekl bych rozpolcená, není většinová, ale to je určitě také něco, co není v pořádku, to bezesporu souhlasím. A musí se to řešit, to určitě ano. Já to budu řešit bez ohledu na usnesení této Sněmovny. Jak říkám, to, že v pátek se ta situace nevyřešila, bohužel musím říci, nebylo úplně mojí vinou, protože pokud by odvolaný přednosta gynekologicko-porodnické kliniky držel tu pozici, kterou ještě prezentoval ve středu, tedy že se dohodl s ředitelem Machytkou na tom, že nastoupí v pátek zpět na pozici přednosty gynekologicko-porodnické kliniky za úplně stejných podmínek, a s tímto já jsem v pátek do Ostravy jel, to znamená, že ta situace by se uklidnila, a on to i takto prezentoval, že proto to činí, tak bychom asi měli dneska situaci také jinou. To, že on v pátek z nějakého důvodu, a já nevím úplně přesně, kde ty důvody byly, změnil ten názor, tak samozřejmě situaci ještě více vyhrotilo. Ale tady si myslím, že to možná nebylo úplně z jeho strany férové. Ale nechci nikomu úplně sahat do svědomí, proč se to změnilo, proč se za dva dny změní názor, jestli nastoupí, nebo nenastoupí. To je věc samozřejmě jeho osobní. Ale tu situaci to změnilo.
A proč jsem nerozhodl včera? Já jsem včera byl v zahraničí, byl jsem zastupovat Ministerstvo zdravotnictví, resp. Českou republiku, na zasedání Visegrádské čtyřky na Slovensku, takže proto jsem tu situaci včera neřešil. Takže dnes jsem vlastně první pracovní den v České republice a věřte, že v tomto týdnu situace bude dořešena. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Černohorský, poté do rozpravy pan poslanec Svoboda. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji, dobrý den. Já bych chtěl jenom zareagovat na pana poslance Luzara nebo i pana ministra. (Předsedající: Mým prostřednictvím prosím.) Prostřednictvím pana předsedajícího. Pan poslanec Luzar tady totiž položil docela zajímavou otázku, zdali se tam ty vzorky do těch firem posílají stále ještě doteď a zdali ještě existuje někdo, kdo taková vyšetření dělá, což je docela důležitá otázka v rámci hodnocení celé té situace. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Svobodu do rozpravy.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, to, že jsem se přihlásil k tomuto pultu dnes, k tomu mě dovedlo to, že pan ministr hovořil o tom, že ostravská nemocnice je jedna z 15 nemocnic, které má na starost. O ostravské nemocnici není možno takto hovořit. Ostravská nemocnice je mimořádná nemocnice svým umístěním, prostorem, který obsluhuje, v uvozovkách řečeno, a celoregionálním nemocničním vybavením. Jedna závažná věc také je, že ostravská nemocnice má lékařskou fakultu. Lékařskou fakultu, která je v naší zemi nejmladší, nemá ani deset let, a je to lékařská fakulta, která takovými věcmi ztrácí na kreditu, a její absolventi budou pochopitelně mít horší možnost uplatnění než absolventi z normálních fakult. To je mnoho věcí, které jsou velmi důležité. Proto jsem se rozhodl promluvit.
Samozřejmě boj s korupcí je drahý, vždycky stojí strašně moc - času, peněz, svobody. Ale všechno to musí mít nějakou úměru. Musíme se snažit tak, abychom dokázali zachovat funkci těch věcí, které máme na starosti. Kdyby fungovala normální Akreditační komise, která fungovala do minulého roku, tak v tuto chvíli přijde lékařská fakulta a ostravská nemocnice o akreditaci. Protože odchod tolika přednostů, kteří jsou garanty těch oborů, nemůže být jen tak. Ta garance se musí něčím nahradit. O to se nikdo nestaral, tam nebyl nikdo jmenován novým oborovým garantem. A bez oborové garance to studium v rámci Evropské unie ztrácí svoji evropskou platnost. Prostě proto, že absolventi našich lékařských fakult mají oprávnění provozovat tu praxi ve kterékoli zemi Evropské unie, a je to proto, že splňujeme nějaké vzdělávací podmínky. A mezi ně patří i to, že ta pracoviště jsou akreditovaná, a tím akreditačním procesem stát garantuje to, že kvalita a rozsah výuky odpovídá evropským kritériím. To je druhá velmi závažná věc. ***