Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

19.
Návrh poslanců Karla Raise, Františka Váchy, Kateřiny Valachové,
Heleny Válkové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích,
o významných dnech a o dnech pracovního klidu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 192/ - druhé čtení

Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa pan poslanec Karel Rais za navrhovatele a pan kolega Lubomír Volný jako zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Zároveň požádám pana poslance Karla Raise, aby druhé čtení tohoto tisku uvedl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Ten text změny toho zákona je relativně jednoduchý. Jde v podstatě o to, aby se státní svátek, který se jmenuje "17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii" rozšířil na text "17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva".

Je to reakce na názory studentských zájmových skupin, stakeholderů, Rady vysokých škol i řady rektorů z České konference rektorů. Když se podíváte na ty lidi, kteří to navrhují, tak je nás tady velmi mnoho, v podstatě, jak se říká, napříč politickým spektrem, takže je to spíš technická záležitost než politická. Samozřejmě se z toho politická věc dá udělat. Jsou tady lidé z TOPky, od Pirátů, ze sociální demokracie, z ODS, no a samozřejmě z hnutí ANO. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Karlu Raisovi a konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 192/2. Požádám zpravodaje pro druhé čtení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslance Lubomíra Volného, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu svým usnesením z 11. schůze ze dne 10. října 2018 doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh poslanců Karla Raise, Františka Váchy, Kateřiny Valachové, Heleny Válkové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 192, schválit v předloženém znění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí pan poslanec Miroslav Kalousek. Přihlášeného mám pana poslance Dominika Feriho a Miroslava Grebeníčka. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, většinou hovořím z patra a text nečtu, tentokrát udělám výjimku, protože bych vás rád seznámil s textem, který není můj, ale se kterým se velmi ztotožňuji.

Klub na obranu demokracie zveřejnil výzvu, kterou někteří z nás dostali, formuloval ji přední politický publicista a signatář Charty 77 Bohumil Doležal. Dovolte, abych vám tento nedlouhý text přečetl pro vaši informaci a k zamyšlení:

17. listopad byl od roku 1990 významným dnem ČSFR pod názvem "Boj studentů za svobodu a demokracii". V roce 2000 se stal státním svátkem a název se změnil na "Den boje za svobodu a demokracii". Úprava je šťastná: 17. listopadem se otevřely dveře k přeměně normalizační komunistické diktatury v parlamentní demokracii a právní stát. Naše země se pak díky tomu stala součástí západního společenství demokratických států, které se zhmotnilo v institucích, jako je NATO a EU. Na boji za svobodu a demokracii se počínaje demonstrací ze 17. listopadu 1989 podíleli nejen studenti. Název zároveň pokrývá i důstojnou oslavu demonstrací z podzimu roku 1939, na nichž se rovněž nepodíleli jen studenti. Taková oslava se ostatně od roku 2000 pravidelně konala. A zároveň nepřipomíná nic z toho, jak byly události z roku 1939 později účelově zneužity českými komunisty a jejich ruskými komunistickými patrony.

Když jsme vzpomínali sto let od založení ČSR, kdekdo připomínal Masarykova slova: státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily. Naše Česká republika se zrodila z těch ideálů, které jsme tu zmínili. Ty ideály se zhmotnily i v soustavě našich státních svátků včetně 17. listopadu. Nedopusťme, aby teď byla tato soustava chystanou zákonnou úpravou a vůbec postupným přejmenováním svátků zamlžena, znejasněna a nakonec podloudně přepsána, tak jako se to stalo s 28. říjnem po komunistickém puči z roku 1948.

Proto se obracíme na českou veřejnost a zejména na její volené zástupce, poslance a senátory Parlamentu České republiky, kteří o té věci budou rozhodovat, a prosíme je: podpořte nás svým podpisem. A zabraňme společně a legální cestou přejmenování státního svátku 17. listopadu.

Děkuji vám, že jste tento text vyslechli a že se nad ním třeba někdo i zamyslí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní v otevřené obecné rozpravě faktická poznámka pana poslance Václava Klause, potom vystoupení paní poslankyně Heleny Válkové, připraví se pan poslanec Grebeníček. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Klaus: Dneska je taková nějaká zvláštní konjunkce. Nejprve návrh společně s panem Čižinským, paní Valachovou, pak jsem dvakrát souhlasil s Piráty ohledně vodáků i ohledně OSA a nyní bych rád souhlasil s panem poslancem Kalouskem. Byl jsem jeden z mála na školském výboru, který se snažil zabránit doporučujícímu stanovisku, protože si myslím, že název boje za svobodu a demokracii se nemá rozmělňovat. Nemá se tam přidávat, ještě zmínit protektorátní četníky, z nichž řada pracovala v odboji a položila život, a tak dále, nemusí se tam zmiňovat sokolové a další tisíce organizací. Ten název, který jsme doposud měli, naprosto stačí. To je jeden argument.

A druhý. Žádní studenti to nechtějí. Já mám čtyři děti, tři z nich studují, žádný takový požadavek, aby se přejmenoval 17. listopad, na mě nevznášejí. To, že nějaká úzká skupina nějakých těch jako studentských papalášů to sem donese do Sněmovny, to ještě není podle mě velký důvod. Takže bych asi popáté v životě souhlasil s panem Kalouskem, byť ne tedy zcela, ale s hlavní ideou, že se to nemá rozmělňovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka, paní poslankyně Aleny Gajdůškové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, musím v této chvíli uvést na pravou míru tvrzení, že děti nechtějí doplnit ke státnímu svátku název Mezinárodní den studenstva. Chtějí. Na mě se obracejí dlouhodobě děti a mladí lidé z Národního parlamentu dětí a mládeže. To jsou děcka z regionů. Je na to usnesení Rady vysokých škol, Studentské komory Rady vysokých škol. A ohrazuji se, aby tyto děti, tito mladí lidé byli označováni jako papaláši. Je to naše mládež, jsou to naši mladí lidé, naše děti a já si myslím, že bychom je respektovat měli.

A ještě poslední poznámku. Mezinárodní den studenstva se slaví na celém světě pod tímto názvem. A je to jediný státní svátek, nebo jediný významný den, impulsem k němuž na celém světě byly události roku 1939 v České republice. A my se za to máme stydět? No to nemyslíte vážně? (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Pavla Žáčka, poté pana poslance Miroslava Kalouska, dále Jiřího Miholy, kolegyně Válková ještě vydrží. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Žáček: Já děkuji za slovo a děkuji za to citování slov pana Bohumila Doležala. Na mě se obrátil také mailem. Odkázal se na mé předchozí vystoupení, takže jsem samozřejmě potvrdil, ať mě pod to podepíše, protože s tím souhlasím. Nemyslím si, že je vhodné za současné situace, kdy připomínáme 17. listopad 1989, samozřejmě jak jsem zde minule objasňoval, s relací na 17. listopad 1939, protože to byla po padesáti letech věc, která to vlastně odstartovala, nicméně nevytloukat klín klínem, nestavět oba dva dny, velmi důležité pro naši politickou historii, proti sobě. Proto vás prosím a žádám, abychom to ponechali, jak to je dosud. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan poslanec Miroslav Kalousek také s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom poznámku k tomu, zda to studenti chtějí, nebo nechtějí. Někteří to chtějí, někteří to nechtějí a drtivé většině z nich je to úplně jedno. Já jsem s těmi, kteří to chtějí, hovořil s velkým respektem a úctou. Oni samozřejmě, protože vidí, že v některých jiných zemích se to slaví jako Mezinárodní den studentstva, to chtějí jako přihlášení se v tu chvíli ke své profesní identitě. Vzhledem k tomu, že přece jenom od toho 17. listopadu utekly nějaké časy, tak si zase nechají s respektem vysvětlit, že my o něco starší máme nepěkné vzpomínky a reminiscence na Mezinárodní svaz studentstva, který byl známou rezidenturou KGB, jak tento den zneužívala komunistická totalita. A to, že nechceme ten název změnit, neznamená, že bychom si nevážili studentů, ale že oni jsou v tom názvu obsaženi jak 17. listopadu 1939, tak 17. listopadu 1989. Vzhledem k tomu, že stále jsme ještě bohužel země s nepředvídatelnou minulostí, se bojíme dezinterpretace některých symbolů a některých dat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Mihola s faktickou poznámkou, poté paní poslankyně Němcová, také s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, jen krátce. Já jsem se obšírně tomuto tématu věnoval při prvém čtení, takže se to dá najít ve stenozáznamu, na který odkazuji, kde jsem i historii tohoto svátku, doufám, přehledně a jasně nastínil. Ano, došlo i k jeho zprofanování, to je faktum. Na druhé straně 17. listopad je hodně spjat se studenty. Já jsem byl na mnohých sezeních ne s nějakou skupinou nějakých samozvaných studentů, ale na radách vysokých škol, s těmito komorami. Sám jsem byl členem, asi čtyřikrát, Akademického senátu Pedagogické fakulty a také Masarykovy univerzity. A prostě na názory studentů v tomto ohledu dávám. Myslím si, že skutečně opusťme zbytečné vášně. Já si myslím, že pokud je to nastaveno tak, a na tom jsem velmi trval, aby zůstal ten původní název svátku, a je doplněn o Mezinárodní den studenstva, ničemu to nevadí. Je to asi stejné, jako když se žena vdá, přijme jméno muže a má tam ještě svoje původní dívčí jméno. Nic se nestane.

A s tím nepředvídatelným vývojem, já myslím, že nikde nemají křišťálovou kouli, tak dělejme něco pro to, aby ten vývoj byl více předvídatelný, a skutečně nezabředněme na věcech, které nejsou složité, nedělejme z nich nějaké zbytečné vyostřené souboje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miholovi. Nyní paní poslankyně Němcová také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, ten návrh zákona, nebo novela není v Poslanecké sněmovně poprvé. Cyklicky se objevuje snaha přejmenovat státní svátek 17. listopadu a vrátit do něj tedy to označení Mezinárodní den studenstva. Já si vzpomínám na ty nedávné oslavy 17. listopadu, které byly vždy zahajovány ráno u Hlávkovy koleje, kde se připomínal rok třicátý devátý, smrt Jana Opletala, a tam nejvášnivěji vždycky ve prospěch toho, aby byl znovu přejmenován tento státní svátek, mluvil pan plukovník Vodička. Ano, ten pan plukovník Vodička, který z mě pochopitelných důvodů nemá rád to, že tento den je oslavou demokracie, oslavou svobody. Ten se potřebuje nějakým způsobem zase vracet do těch let před rokem 1989. Opakovaně útočil právě na tento název, ve kterém, jsem přesvědčena, se snoubí oba dva dny, jak rok třicátý devátý, tak rok osmdesátý devátý, a Den boje za svobodu a demokracii v sobě má vtěleny dvě nejvyšší hodnoty, o které má jít jakékoliv společnosti, vejdou se do něj studenti, vejdou se do něj politici a vejdou se do tohoto názvu i občané. A nevidím nejmenší důvod, abych na tomto názvu cokoli měnila. Děkuji za pozornost.

Ještě dodám, že jsem dopis pana Doležala dostala také. Děkuji kolegům, kteří jej zde přečetli. Považuji tedy tyto údaje za zveřejněné. Nemusím se k nim dále vracet. Ale velmi, velmi podporuji ten text, který zde byl přečten.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek s faktickou poznámkou, poté faktická poznámka poslance Karla Raise a Aleny Gajdůškové. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Ve vší úctě k panu poslanci Miholovi, který tady použil příměr, že když se dáma vdá, tak převezme jméno svého manžela a používá obě, tak já se toho příměru přidržím, jakkoli každé přirovnání kulhá, a dovolím si říct, že máme-li v kalendáři paní Havlovou, tak její přejmenování na Havlová Husáková bych neviděl jako úplně šťastné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu poslanci a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Jenom bych chtěl podtrhnout a souhlasím s tím, co tady říkala paní kolegyně Gajdůšková a pan kolega Mihola. A jednu poznámku k té skupině studentských papalášů. Samozřejmě každý si tady může říkat, co chce. Je poslanec. Ale proti tomu bych se ohradil, protože to není o tom, co říkají vaše, naše děti. To je vyjádření reprezentace studentů všech vysokých škol ve formě Rady vysokých škol. Čili toto je jediná reprezentace, která v podstatě je respektovaná a měla by být brána do úvahy. A potom je samozřejmě ještě reprezentace středních škol, to je druhá záležitost. Já ale mluvím o těch vysokých školách. To prostě rozhodně není skupina studentských papalášů. Děkuji. (Tleská Jakub Michálek a Ivan Bartoš.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Gajdůšková, po ní paní poslankyně Válková. Faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Ještě jednou jenom velmi rychlé doplnění. Tu pietu u Hlávkovy koleje dělá Hlávkova nadace, v jejímž čele stojí pan profesor Pavlíček. A pan profesor Pavlíček byl ten, který s Národním parlamentem dětí a mládeže koncipoval ty první požadavky na to, abychom přidali, ne vyměnili, tak jak to říkal pan poslanec Mihola, ale přidali znova k tomu dni 17. listopadu Mezinárodní den studentstva z těch důvodů, o kterých už zde bylo mluveno. To je jenom potřeba doplnit.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Válková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Vidím, že je lepší faktická poznámka, než se přihlásit do rozpravy někdy, aby člověk mohl rychle reagovat. Jenom rychle, v podstatě to tady bylo řečeno.

Zaprvé nejde o změnu názvu, ale o doplnění toho názvu. Zadruhé jsme se poučili z toho, jak říkala paní poslankyně Němcová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, vývoje minulého, posledního volebního období, nebo předcházejícího volebního období, a změnili jsme to pořadí. Takže teď je to přesně tak, jak jste si to přáli a jak jsme i respektovali v tom návrhu. Já jsem sama původně dávala Mezinárodní den studenstva a Den boje za svobodu a demokracii. Teď je to opačně. 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A já si myslím, když bychom měli být velmi suše věcní, tak si ty události dáme vedle sebe, a jistě velmi hovoří pro to, aby ten Mezinárodní den studentstva byl výslovně zmíněn, i fakt, že v roce 1941 došlo k prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu. Byli to právě naši studenti, kteří první pozdvihli hlas, a ve světě si toho všimli. Čili si myslím, že tímhle bychom jim měli dát přes ty žabomyší spory o tom, co je důležitější, určitou váhu a respekt. Zaplatili to taky svými životy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kováčik - faktická poznámka, po něm pan poslanec Klaus. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, to je přesně to, co teď řekla paní kolegyně Válková. Pro všechny, jejichž paměť je mělká, zejména pro pana Kalouska vaším prostřednictvím, pane předsedající, to přece není paní Havlová Husáková. Ta paměť sahá hlouběji a ten svátek skutečně vznikl v dobách, které pro naše národy a pro naše lidi byly nejtěžší v historii. A je to jediný mezinárodní svátek povstavší z našeho středu, z našeho území, z našich lidí, podepsaný krvavými oběťmi. Proboha, ve jménu Jana Opletala a ostatních, nechte toho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Klaus, po něm paní poslankyně Valachová - faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já zůstanu ve smířlivém modu, protože si šetřím energii na odpoledne. Trošku bych se vyhradil proti tomu, co říkal pan poslanec Kalousek. Tahleta debata se nemá zvrhnout, jestli to je komunistické a nekomunistické. Je spousta komunistických obětí, nacismu, které také oslavujeme v rámci boje za svobodu a demokracii. Čili já jsem proti tomuto zákonu pro to, že strašně protahuje ten název, rozmělňuje to a nedává to smysl. Boj za svobodu a demokracii stačí. To je poznámka číslo jedna.

Druhá věc. Kdo je papaláš nebo bafuňář? Podívejte se na ty středoškolské unie a ty další, kolik tam volí lidí, jaký to má mandát. Takřka nulový. Drtivou většinu těch reálných studentů to nezajímá. Často jsou na to přisáté politické strany nebo nějaké vlivové skupiny, které to potom využívají v předvolebním boji, co si středoškolští studenti myslí a nemyslí. Ale já vám ten váš názor neberu, protože každý vidí svět jinak. Já nejsem korporativista. Já vnímám stát jako shluk svobodných jednotlivců. Někdo jiný to vnímá jako shluk organizovaných skupin a souboj jejich zájmů. To je to, v čem my se lišíme. Já vám ten názor neberu. Mám prostě jiný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pokud mě něco přesvědčilo, že je namístě doplnit státní svátek 17. listopadu, tak to nebyli žádní studentští papaláši ani bafuňáři, ale to, že přeživší studenti z roku 1939 se spojili v jednom hlase se stávajícími studenty a oslovili nás zákonodárce napříč politickým spektrem s tím: chceme si 17. listopad připomínat i výslovně s respektem k obětem, které přinesli nejenom studenti, ale i učitelé v roce 1939. Musím říct, že jsem nepředpokládala, že o tom povedeme čtyři roky rozpravu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je do obecné rozpravy přihlášena paní poslankyně Válková, po ní pan poslanec Grebeníček. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Jenom pro rekapitulaci. Myslím si, že ty dvě názorové skupiny v Poslanecké sněmovně se neshodnou, proto si myslím, že opravdu ta diskuse už je asi planá. Navíc moje předřečnice paní kolegyně Valachová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tady vyjádřila pregnantně to, co já bych třeba řekla trochu renesančním způsobem, že hlavním argumentem by pro nás mělo zůstat to, že oběti jsou jak z roku 1939, a to fyzické, za to ti studenti zaplatili životem, tak v roce 1989, kteří, byť tam nedošlo naštěstí k žádné takovéhle oběti, tak rozhodně do toho investovali svoji energii, vyšli na Václavské náměstí, byli ti, kteří uvedli do pohybu ty změny, ze kterých teď nyní všichni máme velký prospěch, a nejen politický. Čili v obou případech to byla oběť, protože studenti z roku 1989 nevěděli, jak všechno dopadne. Čili to byla jejich statečnost.

Jako hlavní argument já tady skutečně vnímám to, že spojili svoje hlasy, obrátili se na nás, požádali nás o to. Není žádná populistická iniciativa, která by měla zvýšit politické skóre jedné, druhé nebo třetí strany, a naopak si myslím, že bychom to všichni měli jednotně podpořit, protože ten název se nemění, nerozmělňuje se, je tam velmi konkrétně stanoveno 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Čili pokud to takto nepřijmeme, tak já to budu vnímat jako takový určitý signál a poselství, které vysílá tato Sněmovna veřejnosti: nám jde prioritně o politické zájmy, ne o zájem tohoto státu. A to si myslím, že by bylo špatně, protože zájem státu se vyjadřuje, tady mám jiný názor než můj předřečník pan poslanec Klaus, vaším prostřednictvím, pane předsedající, já si myslím, že stát není tvořen množinou liberálně smýšlejících, jednajících a řídících se určitými jednotlivými pravidly jedinců, nicméně určitých skupin a z toho tedy vycházím. A tou jednou skupinou, která vždycky tradičně byla v popředí pokroku, jsou právě studenti. Myslím si, že studenti si to zaslouží být uvedeni v souvislosti se 17. listopadem. Navrhuji proto, abychom tento zákon podpořili napříč politickými stranami a nechali těch zbytečných hádek nad tím, který z těch svátků je důležitější, jaká studentská skupina je významnější.

A další argument ještě úplně na závěr, který bych chtěla zmínit. Nemůžu sdílet to, že když se někdo nezajímá o veřejné dění, a takových studentů je dost, tak že mu máme dopřát sluchu a říct ano, protože on se nezajímá, tak vlastně to je nezajímavé pro všechny. Vždycky je určitá elita, a to si myslím, že hlavně pravicové politické strany vyznávají, která musí vést jak v oblasti etické, tak v oblasti znalostní společnost, stát, a tou nepochybně studenti vždycky byli, jsou a já doufám a věřím, že i budou. Proto si zasluhují, aby byli uvedeni v tom názvu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Žáček. Paní ministryně Nováková ruší svoji omluvu z dnešního jednání Poslanecké sněmovny a zároveň ruší omluvu ze zítřejší schůze Poslanecké sněmovny. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já bych řekl, abych připomněl, kdo vlastně rozděluje tyto dva velmi důležité termíny, dva 17. listopady. To si myslím, že je také to, co se odehrává u Hlávkovy koleje. Podívejme se, kdo tam přednáší, včetně pana profesora Pavlíčka, a myslím si, že to bude jasné, že zde je jisté vyhrocení levice a zbytku spektra. To je první bod.

Druhý bod. Abychom věděli, o kom vlastně mluvíme, já vám přečtu několik jmen: Jan Černý, Josef Adamec, Bedřich Koula, Josef Matoušek, Václav Šaffránek, Jan Weinert, František Skorkovský, Marek Frauwirth a Jaroslav Klíma. To jsou ti popravení studenti ze studentské samosprávy. Mezi nimi není jediný komunista. A pro mě - bavíme se o době, kdy komunisté jako legální komunistická strana byla součástí paktu Ribbentrop-Molotov, čili spojenců nacistů, a pro mě když tady někdo adoruje ze současné KSČM, tak je to zneužívání památky obětí těchto popravených studentů. To, že jsme navazovali 17. listopadu 1989 a že to má politickou konotaci a že o rozmělnění jde, to je naprostý fakt. Bez 17. listopadu 1939 pochopitelně by nebyl 17. listopad 1989, ale dívejme se na to těma očima. Podle mého názoru bychom měli připomínat to, kde byla obnovena naše svoboda a demokracie, to znamená 17. listopad 1989 na Národní třídě. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další faktické poznámky - pan poslanec Klaus, paní poslankyně Valachová. Pan poslanec Klaus stahuje svoji faktickou poznámku. Paní poslankyně Valachová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zřejmě se neshodneme. Jsou tady dva proudy, pravděpodobně rozhodne až hlasování - nikoliv dnes, ale při třetím čtení, přesto bych chtěla poprosit, prosím vás, nekontrolujme politické knížky obětí teroru!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budeme pokračovat vystoupením těch, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Na řadě je pan poslanec Grebeníček, připraví se paní poslankyně Adámková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, v návaznosti na mojí maličkostí podporovaný návrh poslanců Karla Raise, Františka Váchy, Kateřiny Valachové, Heleny Válkové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, si dovolím připomenout, že ani tragické události spojené bezprostředně s mnichovským diktátem velmocí odstupujícím pohraniční oblasti Čech, Moravy a Slezska na úkor Československé republiky nacistickému Německu nejsou dosud v zákoně reflektovány. Přitom v důsledku mnichovského diktátu velmocí a záboru pohraničních oblastí Československa nacistickým Německem došlo k násilnému vyhnání a masovému útěku českého obyvatelstva před hrozbami nacistického teroru z těchto oblastí. Ustanovení 30. září, kdy tato tragédie započala, významným dnem by bylo připomínkou mimořádně významných, tragických a historických okolností, za kterých započalo rozbíjení územní celistvosti Československé republiky, byl rozpoután masový teror vůči občanům republiky, vyhánění Čechů z pohraničí a které vedly k nacistické okupaci českých zemí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo paní poslankyně Adámková, připraví se pan poslanec Bartoň. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych načetla pozměňovací návrh, který by byl ve znění: V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb. a zákona 226/2017 Sb., se za slova "27. červen - Den památky obětí komunistického režimu vkládají" slova "8. říjen - Památný den sokolstva". Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Bartoň v obecné rozpravě, zatím poslední přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vyslechl jsem si, zde bylo přečteno memorandum jisté skupiny proti. Já bych přečetl části memoranda k Mezinárodními dni studentstva, pod kterými jsou podepsáni zástupci České středoškolské unie, zástupce Národního parlamentu dětí a mládeže a zejména předseda Studentské komory Rady vysokých škol, který určitě není žádným papalášem. Studentská komora Rady vysokých škol je nejvyšší reprezentací vysokoškolských studentů, demokratický zvolená. To mohu potvrdit, byl jsem dvě funkční období jejím členem.

Toto memorandum najdete na internetu, nicméně začíná: My, zástupci českého studentstva, dáváme na paměť, že se hrdě hlásíme k odvaze a činům našich kolegů z roku 1939, které donutily nacistický režim přiznat svou pravou tvář, které navždy vyzdvihují sílu vlastního názoru a svobody a které jsou obsaženy ve významném dni známém po celém světě - v Mezinárodním dni studentstva. Nikdy nezapomeneme na odkaz tohoto dne i na jeho pravý význam. Ani desetiletí jeho zneužívání komunistickým režimem nám nezabrání jej připomínat. Přirovnat Mezinárodní den studenstva k jednomu ze symbolů totalitního režimu je zavržení všeho, co tento den skutečně znamenal a znamená.

V roce 1941 bylo na schůzi studentských zástupců 26 národům svobodného demokratického světa v Londýně vydáno prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu. Tuto schůzi navíc navštívil i dr. Beneš a československá exilová vláda. Rok poté se k tomuto prohlášení přidal i mezinárodní sjezd studentů ve Washingtonu, kde byli zastoupeni delegáti více než padesáti zemí světa. Studenti tehdy v reakci na listopadové události roku 1939 v tehdejším protektorátu Čechy a Morava vyhlásili 17. listopad jako Mezinárodní den studenstva. Současní zástupci českého studenstva se dlouhodobě snaží vrátit tento podstatný den zpět do českého kalendáře, kam patří a prosazují změnu názvu státního svátku 17. listopadu na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.

Toto memorandum vzniklo jako výstup z odborného semináře Mezinárodní den studenstva v historickém kontextu z 24. ledna 2017, kde se setkali zástupci jak středoškolských, tak vysokoškolských studentů, dále zástupci akademiků a také nejstarší české nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Na seminář byli pozváni i všichni poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Záštitu nad seminářem poskytli Jan Hamáček a Kateřina Valachová.

My, současní studenti, vnímáme Mezinárodní den studenstva jako svůj svátek založený na hrdinství našich předchůdců a jejich odvaze postavit se proti nesvobodě. Vnímáme hodnotové propojení studentů z let 1939 a 1989, kteří bránili a bojovali za demokracii, a jsme přesvědčeni, že v současné době můžeme posílit velmi aktuální odkaz obou svátků tím, že je budeme připomínat společně, tedy jako Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva.

Doplnil bych většinový názor České pirátské strany. My podporujeme toto memorandum. Podporujeme i to, aby tento svátek nesl ve svém jméně odkaz, že se jedná i o svátek studentů. A i z toho důvodu budeme víceméně negativní k dalším pozměňovacím návrhům k tomuto zákonu. Doporučuji všem, kteří chtějí přidat významný den, nikoliv, tady se bavíme o státním svátku. Kdo chtějí přidat významný den, tak tento zákon je otevřen v dalších dvou tiscích, které se zabývají významnými dny. Nechtěli bychom dehonestovat navržené významné dny. Nicméně proto, aby tento zákon prošel, budeme velice skeptičtí k tomu, abychom hlasovali pro další významné dny, které jsou navrženy v pozměňovacích návrzích.

Podporuji tento návrh a pevně doufám, že projde i třetím čtením a další den, další 17. Listopad, bude i oficiálně v kalendáři označen jako Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následovat budou faktické poznámky pánů poslanců Baxy a Žáčka. Do obecné rozpravy je s přednostním právem přihlášen pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Mihola. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré popoledne, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom krátce vystoupit k tomu vystoupení, které tady měl pan kolega poslanec Grebeníček, který, nemýlím-li se, se prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, se týká návrhu na rozšíření počtu významných dnů o 30. září, Den vyhnání Čechů z pohraničí.

Dámy a pánové, já si nemyslím, že bychom měli v tento okamžik Sněmovnu zatížit nějakou složitou historickou rozpravou, ale musím vyjádřit velmi vážné pochybnosti o smysluplnosti tohoto komunistického návrhu na rozšíření počtu významných dnů o připomenutí této historické události, mimo jiné v kontextu toho, jak je tam v tom návrhu napsáno, že to má být zařazeno za Den obětí komunistického režimu.

Já chci zdůraznit, že v současné době směřujeme k tomu, abychom si připomínali události, které mají nějaký zásadní dopad do našich dějin anebo které připomínají okamžiky nebo celé procesy, které jsou pro naši historii naprosto zásadní. A mluvíme-li o tom, že si připomínáme Den obětí komunistického režimu, tak mluvíme ke zcela konkrétním událostem a ke zcela konkrétním desetiletím našich dějin. Co se týká událostí druhé světové války, jim předcházejících, tak jsou v tomto zákoně uvedeny tak klíčové dny, jako je Den osvobození Československa od nacistického režimu. A v této souvislosti mně prostě úplně jakoby postrádá smysl to, aby se zařazoval tento nový významný den 30. září. A musím říct, že pro mě je nejenom v kontextu diskuse ve Sněmovně, ale i to, co já zažívám jako komunální politik, do určité míry signifikantní, že právě tyto události připomínají komunistická strana a organizace na ni napojené. A většinou jsou zařazeny do kontextu právě toho, aby se zmenšoval význam událostí připomínajících např. oběti komunistického režimu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Žáček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já bych ke kolegovi předřečníkovi, předpředřečníkovi z Pirátů. Já to vnímám jako pokus marxistické i neomarxistické levice o vymazání 17. listopadu 1989 z naší politické historie, abychom na to prostě zapomněli. A říkám to s plnou zodpovědností jako šéfredaktor Studentských listů, které v roce 1989 až 1991 byly hlasem našich studentů, té generace 17. listopadu. My jsme v našem čtrnáctideníku uvedli zpátky do společenského povědomí právě studenty z roku 1939 a z roku 1941, kdy jsme publikovali např. vzpomínky na několik pokračování Lubomíra Zinka a dalších. Čili domnívám se, že to je další z pokusů, protože jak již tady bylo řečeno, z levé části je to další z pokusů, jak vymazat 17. listopad 1989. To si myslím, že je nejméně vhodné, nejméně vhodná alternativa v současném politickém kontextu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Možná nejdřív obecnější poznámka. Velmi často, když debatujeme úroveň školského systému v České republice, tak často říkáme, že nejsme spokojeni s tím, jak to probíhá. Nechtěl bych mít takový ten staromilský pohled, že dřív to bývalo všechno lepší. Ale to, co četl pan poslanec Bartoň, ve mně vyvolává smutek. To, že mladí lidé, kteří reprezentují středoškoláky, nechápou, nechápou historický kontext a historické souvislosti, mě skutečně mrzí. Já to nechci nijak napadat, to stanovisko. Podle mě je to výsledek selhání vzdělávacích procesů, protože kromě konkrétního okamžiku musíte také posuzovat ten historický kontext. Ten stávající název svátku - a pro mě osobně je 17. listopad ten nejdůležitější svátek, možná tím, že jsem ho zažil. A pro mě je to... A bezesporu, studenti v roce 1939 i v roce 1989 bojovali bez jakékoliv pochybnosti za stejné ideály. Svobodu a demokracii. A to ten svátek bezesporu v sobě obsahuje. I ten název toho svátku. A také je pravda, že nebyli jediní. Byli významní, ale nebyli jediní. (V sále je hlučno.)

A když jsme se o tom bavili, protože my to tady řešíme asi tři roky, a já to chápu podobně jako můj kolega pan poslanec Žáček, snahu vygumovat a ponížit listopad roku 1989, a je opravdu příznačné, že se o tom bavíme tři dny předtím, kdy, já věřím, že mnozí z nás, většina z nás půjdou slavit, ať už na soukromých akcích, nebo na veřejných, ať už budou řečníci, nebo se jen účastní, tu radostnou událost z roku 1989, že se o tom tady úplně vážně bavíme. A zní tady hlas té nejmladší generace, která to nemohla zažít, středoškoláci nemohli zažít listopad 1989, a která říká, jako bychom ten rok 1989 stavěli proti roku 1939. Ale tak to vůbec není. Já za tím vidím nepochopení, nepochopení souvislostí, nabíhání snaze komunistů relativizovat dějiny a upozadit význam listopadu roku 1989.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: V některých předchozích vystoupeních k tomuto opakovanému návrhu zákona jsem se ptal, když už se bavíme o významu Mezinárodního dne studentstva, abyste mi vážně řekli, ve kterých zemích našich západních spojenců je to vnímáno jako významný den, že se pořádají veřejné oslavy, že tam chodí prezident republiky, premiér vlády, starostové obcí, hejtmani, když říkáme, že my chceme potlačit ten mezinárodní kontext a mezinárodní význam. Tak mi poctivě odpovězte, jak se to slaví v zemích našich západních spojenců. Ale skutečně poctivě. Poctivá odpověď je třeba i nevím. Anebo, ještě poctivější, tam se to prostě neslaví.

Je to významný okamžik našich dějin, oba dva ty roky, bez jakékoliv diskuse, a tím končím, jak studenti roku 1939, tak studenti roku 1989 bojovali za svobodu a demokracii. Tak nevytvářejte rozdíl mezi těmito lety a nevyzvedávejte jeden na úkor druhého. Stávající název plně podporuje nejen události roku 1939 a 1989, ale mluvili o tom i někteří moji kolegové ve svých vystoupeních, všechny, kteří v obou totalitách projevili svůj statečný občanský postoj a bojovali za svobodu a demokracii.

Nejlepší, co můžeme udělat s tímto návrhem zákona, je zamítnout ho ve třetím čtení, důstojně a radostně si v sobotu připomenout 29 let staré události a nemíchat do toho ten pohled komunistické strany.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě dále vystoupí pan poslanec Mihola. Připraví se pan poslanec Klaus. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady se stalo už takovou tradicí, že diskuse na téma státní svátky a významné dny vysoko převyšuje mnohé další, opravdu důležitější body a snad jenom státní rozpočet se může utkat s těmito tématy v té časové dotaci. Ale o tom jsem mluvit nechtěl.

Já bych chtěl, abychom byli pozitivní. Ať se každý rozhodne. Opravdu, já respektuji, že má kolega Klaus jiný názor než někdo z jiné části nebo i v rámci jedné strany pokud jsou různé názory, prosím, ať platí ta známá antická zásada, ať každý hájí, co si myslí, neboť úsudky jsou svobodné. Ale skutečně dejme ruce pryč od té politizace.

Já jsem k tomu vystoupil opakovaně jako učitel, to za prvé, jako historik, za druhé, a jako člověk, který se tím zabývá dlouhodobě, jak víte, v jiných oblastech. Myslím si, že je zbytečné, abychom si tady dávali nějaké nálepky. Za třetí jako člověk, který se autenticky zúčastnil toho listopadu jako student prosím. Bylo mi těsně před 18. rokem, nebo 17 a půl, chcete-li přesně. Tak jsem prožíval sametovou revoluci. Ideologicky nejsem nikterak zaujat, nebyl jsem nikdy ani jiskra, ani pionýr, natož svazák, což nevím, jestli mnozí kolegové, hřímající teď a obávající se nevím čeho, tak jestli skutečně mohou říci totéž, při vší úctě.

Rozhodněte se podle svého svědomí. Ale já osobně jsem to podpořil na základě konzultace se studenty a na základě konzultace s historiky, kteří neměli důvod být nějak předpojatí. A určitě to nebyly nějak zfanatizované skupiny bůhvíkoho. S panem Vodičkou mě prosím v žádném případě nespojujte, k tomu pánovi se já naprosto nehlásím. To, že někde někdo vystoupí, tak co já s tím mám dělat? To mě opravdu vůbec nezajímá.

Dobře, že ta diskuse probíhá. Víte proč? Protože lkáme potom, když jsou ty ankety, teď to bylo naposledy ke století naší republiky, mnozí oslovení mladí lidé vůbec nevěděli, o co se jedná, jaký že to státní svátek máme. A byl to takový svátek svátků, bychom řekli. Takže je dobře, že ta diskuse je. My bychom se jako politici a pak všichni ti, kteří jsou učiteli, měli zasadit o to, abychom tady pak nemuseli naříkat jako pan kolega Klaus, že to vlastně nikoho nezajímá, že o tom nic neví. Co to jsou za argumenty? Udělejme všechno pro to, když už ty státní svátky máme, tak aby lidé věděli, proč je máme. Jinak je tedy opravdu vůbec nemusíme mít.

Teď ještě fakticky k pozměňovacímu návrhu, který předkládám. Já si vážím sokolů, ale velmi si vážím také orlů. Víte, že tyto dvě organizace jsou vlastně nejvýznamnější i v rámci našich moderních dějin, co se týká tělovýchovy, kultury a dalších bohulibých činností. Já si dovoluji předložit pozměňovací návrh, který by zněl, že 8. říjen by byl tedy významný den sokolstva a 30. srpen den orelstva. Odůvodním to velmi stručně tím - považuji za nezbytné, a prosím vás opravdu o pozornost a respekt k tomu, bylo by to velmi nespravedlivé, kdybychom se tvářili, že tady byl jenom Sokol. Orel dělá nejen dlouhodobě tělovýchovnou činnost, a jak jsem zmínil i výchovnou, pedagogickou a další činnost a především v těch nelehkých dobách českého národa právě orli velmi trpěli. Za totality mnozí přišli o život, tisíce obětí režimu skončily ve vězení. I vzhledem k tomuto respektu by bylo správné a považuji za nutné, aby v tom významném dnu, když schválíme významný den sokolstva, abychom schválili také významný den orelstva.

Prosím vás tímto o podporu tohoto významného dne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickými poznámkami budou reagovat páni poslanci Feri, Žáček a paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi za něj děkuji, pane místopředsedo. Jenom krátce technicky k samotnému projednávání. Já jsem myslel, že se tady prosadil úzus, že tyto změny projednáváme jednotlivě jako samostatné sněmovní tisky, to znamená, že ten, kdo si chce něco tady v tom upravit, tak si to dá sólo. Pan kolega Klaus, byli jsme s ním osloveni všichni, chce připomenout cokoli. S tím velmi souhlasím. Trpělivě čeká na to, až to bude projednáno jako samostatný sněmovní tisk, a najednou je předběhnut paní kolegyní Adámkovou prostřednictvím pana předsedajícího. Pan kolega Grebeníček chce připomenout tragickou událost vyhnání Čechů z pohraničí. Dobře, nechť to předloží jako samostatný sněmovní tisk a vede se o něm náležitá debata. Paní kolegyně Majerová z ODS se chce nějakým způsobem přihlásit k práci učitelů a učitelek v mateřských školkách. Nechť si to předloží, a předložila si to, jako vlastní sněmovní tisk a nechť je to náležitě projednáváno. Ale nabalovat na to ještě teď orly, byť měli samozřejmě také významnou historickou úlohu, nabalovat na to další věci, nepovažuji za rozumné.

Meritorně se vyjádřím v podrobné rozpravě. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Žáček, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já bych na pana kolegu Miholu reagoval vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Já to nepovažuji za politizaci. Já to považuji za politickou diskusi. A za tou politickou diskusí vidím hodnotovou diskusi. Ono to je o hodnotách a ty hodnoty musí být i v politice, protože bez toho bychom se mohli dočkat, že za chvíli, po tom rozmělnění, sem někdo přijde a bude navrhovat, abychom 17. listopad přejmenovali na Den pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, protože ten to vlastně svým brachiálním zásahem všechno začal, ten zahájil demokratizaci a můžeme být vděčni, že tady všichni jsme. Toho bych se nerad dočkal.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková s faktickou poznámkou, po ní paní poslankyně Valachová také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, vážení ministři, já bych navázala na pana poslance Feriho. Já vás moc prosím, držme se toho, že tyto návrhy významných dnů, státních svátků skutečně řešíme per partes, jako jednotlivé a jako jednotlivé tisky. Mezinárodní den studentstva, to přidání k tomu významnému dni určitě pro nás všechny, už nejméně třikrát neprošlo právě proto, že se k tomu přidaly nejrůznější názvy, počínaje Mezinárodním dnem žen přes, já nevím, Elišku Rejčku a podobné věci. Prostě potom v konečné fázi to nebylo schváleno, protože tam vadilo něco dalšího.

Proto prosím, zvažte všichni, kteří tam přidáváte teď pozměňovacími návrhy něco dalšího, od sokolů přes orly, kdybychom to takto brali, tak my bychom museli přidat ještě jako sociální demokraté Dělnickou tělovýchovnou jednotu, která v této chvíli slaví 120 let, a mimochodem, Kateřina Siniaková, vítězka Fed Cupu, je její odchovankyní. Asi bychom k tomu taky mohli mít důvod. Moc vás prosím, zvažme, nechme ten návrh tak, jak je, v původním znění, ať má šanci na to, aby studenti, mladí lidé, se dočkali toho, co si přejí, a vrátili jsme se skutečně k celé té historii, protože ji nemůžeme rozmělňovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím všechny pány poslance, paní poslankyně o klid, o to, aby debaty probíhaly mimo jednací sál, a dávám slovo paní poslankyni Valachové, která vystoupí s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Určitě vedeme apolitickou diskusi, alespoň v to pevně věřím. Přesto bych varovala před používáním slov, jako je rozmělňování státního svátku 17. listopadu, nebo dokonce popření státního svátku 17. listopadu, až tedy s tou krajností, která tady zazněla, což se přiznám, pokládám za mimořádně nevhodné a necitlivé, že by snad další pokus, to znamená srovnání Mezinárodního dne studentstva s jakýmsi domnělým budoucím návrhem na to, že bychom si 17. listopadu připomínali den Veřejné bezpečnosti. Prosím vás, ano, kdyby to nebylo na plénu Sněmovny několik dnů před 17. listopadem, bylo by to úsměvné. Mně to úsměvné nepřijde.

Co se týká spojení, spojení stávajícího svátku 17. listopadu a Mezinárodního dne studentstva, nepokládám to za popření odkazu 17. listopadu, ale naopak za jeho potvrzení. A těžko bychom mohli argumentovat, že 17. listopadu 1989, když si studenti připomněli hodnoty roku 1939, tak že snad tím měli v úmyslu tento státní svátek zničit. Je to spojení, je to naopak posílení toho, že už od roku 1939 chceme přes období nesvobody sdílet určité hodnoty a chceme si je výslovně připomínat. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den ještě jednou. Já již nebudu tu debatu dále rozvíjet, protože na některé předřečnice bych musel reagovat jako doktor Štrosmajer a to by nebylo důstojné. Obrátím pozornost k sokolům. Já velice děkuji paní poslankyni Adámkové, které si velice vážím. Já jsem taky desítky let byl sokolem a řeknu k tomu asi toto. Ten pozměňovací návrh, který ona tady přednesla ústně, není zatím podaný v systému. Já jsem se již v létě zúčastnil několika vzpomínkových akcí sokolů, např. odhalení sochy hrdiny Pecháčka, hrdiny odboje, pořádala to Máchalova župa. Pak jsem jednal s náčelnicí Sokola a podobně a předložil jsem samostatný zákon - to souhlasím s paní poslankyní Gajdůškovou, že se to má dělat per partes - který už vláda zhodnotila neutrálně a asi příště přijde do Sněmovny.

Já bych rád toto vystoupení využil pro to, abych vás poprosil, jestli ten bod, až tu bude, by se nemohl předřadit, protože spousta sokolů bere velice citlivě to, že je sto let republiky, řada z nich se sotva dožije, tak jestli bychom ještě mohli v rámci toho stoletého výročí dojít k posunutí v této věci. Ten návrh zní velice jednoduše.

Ještě snad úvodem řeknu, že jsem jinak velikým nepřítelem dalších a dalších význačných dnů, ale Sokol si myslím, že je veliká výjimka, protože je v českých zemích tak zakořeněn, že je takřka zástupným symbolem českého národa a později i státu. Žádná vlastenecky orientovaná událost se neobešla bez sokolů a 8. října kat českého národa Heydrich rozhodl o zrušení Sokola, 1 500 z nich bylo posláno do koncentračních táborů, nevrátili se, a proto je ten 8. říjen vybrán, aby byl význačným dnem republiky, Dnem sokolstva. Určitě se na to dostane, až to budeme projednávat, ale mám už desítky podpůrných stanovisek, od rektora Univerzity Karlovy atd. atd. atd. Takže doufám, že všichni, nejenom sportovci a vlastenci, ale všichni, co tu sedíme, tento zákon podpoříme, a v nějakém poměrně rychlém procesu.

Takže ještě jednou děkuji a děkuji paní poslankyni Adámkové, že na to také myslí a že spolu budeme hlasovat. Já to neberu jako souboj, kdo to dřív a chytřeji podá, ale uctít sokoly v rámci sta let republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych chtěla ještě doplnit své předchozí vystoupení. Nebudu už rozebírat tu diskusi, každý má své stanovisko pravděpodobně už utvořené, jenom jsem zapomněla podat návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona ve třetím čtení, což tímto činím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Svoboda s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych vám všem, kolegyně a kolegové, a hlavně kolegům pirátům připomenout, co to byl Mezinárodní svaz studentstva, odkud byl financován, když seděl v té kavárně Sia (?) naproti Právnické fakultě, jak nás vedl po té komunistické cestě a jak jsme pod touto hlavičkou museli ve školách skutečně jednat a postupovat. To není o tom, že připojením toho názvu vrátíme ty popravené studenty do historie. Tím vracíme to, že jsme v této zemi měli Mezinárodní svaz studentstva, že Mezinárodní svaz studentstva se stal celosvětovou komunistickou organizací. A piráti by to měli vědět, protože už jednou si zahlasovali a poslali pro metál pana Sýse.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou. Ne, stahuje faktickou poznámku. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Je prosím zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Pan navrhovatel, pan zpravodaj? Ne. Tedy otevírám podrobnou rozpravu, do které jako první je přihlášen pan poslanec Feri. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji vám, pane místopředsedo. Velmi si vážím stanoviska a obav těch, kteří pamatují Mezinárodní svaz studentstva. Myslím si, že ty výtky nelze brát na lehkou váhu, a proto se chci přihlásit ke svému dokumentu 1486, který to slovo studentstvo odstraňuje, nahrazuje ten nový název, modifikuje ho na Mezinárodní studentský den. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Grebeníček je další v podrobné rozpravě. po něm vystoupí paní poslankyně Adámková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji, pane místopředsedo. Svým pozměňovacím návrhem navzdory nepříliš kvalifikované oponentuře chci skutečně doplnit do zákona číslo 245/2005 Sb. mezi významné dny také den 30. září jako den vyhnání Čechů z pohraničí. Tento pozměňovací návrh je již uložen v informačním systému, a to pod číslem 1522. Chci věřit, že s jeho podporou nebudete mít většinově žádné problémy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dalším diskutujícím v podrobné rozpravě bude paní poslankyně Adámková, po ní pan poslanec Mihola. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se v podrobné rozpravě hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, tak jak jsem jej načetla v obecné. A pro vysvětlení. Rozhodně nesoupeříme s panem poslancem Klausem. Ale protože to sokolstvo je pro nás oba srdeční záležitostí, upřímně chceme mít jistotu, že alespoň jeden z těch pokusů vyjde, protože 8. říjen považujeme za velmi důležitý právě pro Českou obec sokolskou. Čili pochopte i nás, že samozřejmě bojujeme také na všech frontách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní jsou do podrobné rozpravy s přednostním právem přihlášeni pan poslanec Kalousek, pan předseda Stanjura a potom pan poslanec Mihola. Pane předsedo, prosím máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dovolte, abych předložil pozměňovací návrh. Vychází z toho, že patřím k těm, kteří se opravdu bojí, že tím přejmenováním dochází k rozmělňování hodnot. K rozmělňování hodnot, kterými jsme se v listopadu 1989 přihlásili opět k parlamentní demokracii a k humanismu první republiky. Myslím si, že pokud by skutečně měl zvítězit názor na přejmenování, že si to vyžaduje ještě nějaký čas, a proto předkládám pozměňovací návrh do ustanovení přechodná a závěrečná. Zákon nabývá účinnosti 1. 1. 2040.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl reagovat na vystoupení paní poslankyně Adámkové a poprosil bych, aby na této frontě nebojovala. A vysvětlím proč. I z té opakované debaty je jasné, že to samotné přejmenování svátku 17. listopadu je téma velmi kontroverzní, a kde se velmi lišíme v názorech. Naopak si myslím, že v podpoře zavedení památného, nebo významného dne 8. října se nelišíme. Tak ale není politicky prozíravé - já se omlouvám, že to říkám takhle otevřeně - nekonfliktní bod vložit do zákona, který bezesporu konfliktní je. A bude konfliktní i v horní komoře.

Proto mi přijde mnohem lepší domluvit se, že třeba hned první den příští schůze zařadíme první čtení návrhu zákona, pod kterým je podepsán pan poslanec Klaus a mnozí z nás. Myslím, že ta debata bude velmi rychlá, nijak tím nezdržíme program schůze a můžeme to pustit do legislativního procesu. Dokonce si myslím, že bude shoda na zkrácení lhůty a ten zákon může být přijat výraznou většinou vlastně bez problémů. Takhle bychom zatížili sokolstvo politicky obtížnou debatou o přejmenování 17. listopadu. Děkuji za případné pochopení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Mihola, který je přihlášen do podrobné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Chci se přihlásit především ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem v obecné rozpravě odůvodnil. Neměl bych nic proti tomu řešit sokoly a orly s návrhem pana kolegy Klause, byl jsem na to připraven. Ale trošku mě zaskočila kolegyně Adámková. Nechci ani s ní nijak soupeřit, ale spíš mě mrzí, že - nebo na rozdíl od ní já si vážím obětí a toho všeho, co dobré vykonali, jak u sokolů, tak u orlů. A přišlo by mi velmi nevyvážené a nesprávné, kdyby se toho významného dne měla dočkat jenom jedna tato významná organizace.

Proto předkládám pozměňovací návrh pod číslem 1674, který je o tom 8. říjnu jako významném dni sokolstva a 30. srpnu jako významném dni orla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Adámková bude reagovat v rámci faktické poznámky. Prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak právě z nekonfliktního stavu se stal konfliktní. Já jsem o něco starší, pane kolego, a velmi si vážím všech obětí. To teda za prvé. A za druhé to, co jsem chtěla původně říct, že samozřejmě ráda připodepíšu zákon pana magistra Klause a stáhnu svůj pozměňovací návrh. Protože nám oběma jde o to - to není boj, to musím říct na okraj toho, co řekl pan inženýr Stanjura, ale opravdu chci, aby to tam bylo, aby nám to neuteklo zase někde v tom procesu. A protože se učím a zjistila jsem, že je tady opravdu možné téměř všechno, proto chci mít jistotu, že opravdu ten 8. říjen bude dnem sokolstva. A tím vůbec nezpochybňuji žádné orly a další věci. Čili rozhodně mě nemůžete podezírat - nejsem členem žádné organizace a nikdy jsem nebyla -, že bych si nevážila jakékoliv, jakékoliv, prostřednictvím pana předsedajícího mluvím k vám, jakékoliv oběti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Ne, tedy podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Je, takže prosím pana poslance Raise, který je navrhovatelem, o jeho závěrečné slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Já udělám jenom technické shrnutí. Přibyl jeden návrh na zamítnutí a pět pozměňovacích návrhů. Konkrétně pan Kalousek platnost roku 2040. Pak to byly ty dva pozměňovací návrhy na orly a sokoly. A návrh pana kolegy Grebeníčka, to je to 30. září. A pan kolega Feri změna toho názvu. Pak v diskuzi zazněla věc, kterou osobně také podporuji, od paní Gajdůškové i pana Feriho, aby ten návrh byl schvalován v původním znění. To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu navrhovateli a ptám se pane zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo? (Ne.) Pan předseda Kalousek s přednostním právem.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pardon, omlouvám se, jenom upřesnění. Pan předkladatel řekl, že jsem předložil změnu návrhu na platnost. Já jsem se zaměřil na účinnost. Zákon by byl platný v okamžiku, kdy by vyšel ve Sbírce zákonů, ale účinnosti by nabyl až 1. 1. 2040.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já jsem nezaznamenal žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat dnes, to znamená v rámci druhého čtení. Pokud je to tak správně, tak končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu zpravodaji a panu poslanci Raisovi jako zástupci navrhovatelů.

Pan předseda Michálek se omlouvá z dnešního jednání mezi 12.45 a 14.30.

 

Já jenom připomínám, že Poslanecká sněmovna rozhodla o tom, že dnes budeme pokračovat i po 13. hodině v projednávání bodu podle pořadu schůze s tím, že na 13.10 máme zařazen jako pevný volební bod. Proto tedy zahajuji projednávání bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.