Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

56.
Návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Dominika Feriho,
Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové, Karla Schwarzenberga,
Františka Váchy, Vlastimila Válka, Marka Výborného a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách
do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 217/ - prvé čtení

Děkuji paní poslankyni Markétě Pekarové Adamové, že už je u stolku zpravodajů, děkuji panu poslanci Strýčkovi, který je zpravodajem pro prvé čtení, a prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tedy sněmovní tisk 217. Tento sněmovní tisk, tento zákon předkládá celkem 29 poslanců z pěti poslaneckých klubů. (V sále je hlučno.)

Hlavním smyslem a cílem novely je zavést v českém volebním systému možnost distančního hlasování, tedy tzv. korespondenční volby. Volební právo obecně je jedním ze základních práv, které je zakotveno právními předpisy té nejvyšší síly, a to jak Ústavou České republiky, tak také Listinou základních práv a svobod. Listina pojímá volební právo jako základní ústavní právo umožňující občanům podílet se na správě věcí veřejných svobodnou volbou svých zástupců. Volební právo je chápáno jako individuální.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Vyzývám ty, kteří diskutují jiné téma, než je volební zákon, aby tak učinili v předsálí a paní zástupkyni navrhovatelů nechali v důstojném prostředí uvést návrh zákona. Jedná se o návrh, který má svoji ústavní konsekvenci, podléhá čl. 41 Ústavy České republiky, a vztahy se Senátem v tomto ohledu mohou být výrazně komplikované, nebo také dobré, ale to ještě nevíme. Rád bych, aby všechny diskuse, které se toho netýkají, byly mimo sál. Děkuji.

Pokračujte.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám, pane předsedající.

Volební právo je chápáno jako individuální. Každý má možnost se rozhodnout, zda se voleb zúčastní. Stát je garantem a nástrojem ochrany výkonu tohoto práva. Předpokladem funkčního volebního zákona splňujícího zadání stanovených principů by tedy měla být konstrukce, která umožňuje skutečně se voleb účastnit a nevytváří procesní ani jiné bariéry pro jeho uplatnění, třeba bariéry územní. Pro české občany, kteří se v době voleb nacházejí nebo dlouhodobě žijí v zahraničí, však existují procesní, ale také třeba finanční bariéry, které jim jejich výkon volebního práva značně komplikují nebo zcela znemožňují.

Ačkoliv je nyní ze zákona hlasování v zahraničí umožněno při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky, a to ve volebních místnostech, které jsou zpravidla zřizovány na zastupitelských úřadech, je možnost hlasovat v zahraničí pouze na zastupitelských úřadech kritizována, a to zejména s ohledem na značné vzdálenosti pro voliče při cestě na zastupitelský úřad, a to zejména v těch rozlehlejších státech, jako jsou např. Spojené státy americké, Kanada, Rusko atd., ale samozřejmě i v těch menších, kam se mnohdy musí volič dopravit ještě navíc dvakrát, a to při podání žádosti o zápis do zvláštního seznamu a pak při samotném hlasování.

Proto navrhujeme zavést možnost korespondenční volby, která by tyto bariéry odstranila. Možnost volit korespondenčně je tradiční např. právě ve Spojených státech amerických, Kanadě nebo Austrálii. V těchto zemích je shodou okolností silné zastoupení našich spoluobčanů. O to méně je pro mne přijatelný stav českého volebního práva, který pro ně bez možnosti korespondenční volby vytváří faktické technické překážky účasti ve volbách. Dám příklad. Cesta mnohdy v těchto zemích může mít stovky i tisíce kilometrů, znamená to tedy třeba koupi letenky a ještě k tomu, jak jsem zmínila, nadvakrát, protože je nutné se tedy dostavit na zastupitelský úřad nejdříve k zápisu při podání žádosti a pak při samotném hlasování. A při takových volbách, jako jsou třeba prezidentské, samozřejmě jsou dvoukolové, to ještě znamená dvojnásobek cest.

O tom, že nejde o netradiční institut, svědčí skutečnost, že v Evropské unii umožňuje svým občanům volit korespondenčně hned 24 zemí, jako např. Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko nebo Rakousko, stejnou možnost mají také občané Estonska, Litvy, Slovinska či Slovenska. Ve světě v řadě zemí, které jsem zmínila, funguje tato forma hlasování bezpečně už po desítky let.

Korespondenční volbu navrhujeme zavést ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, do voleb prezidentských a do voleb do Evropského parlamentu, zde však s tou výjimkou, že volby do Evropského parlamentu nebudou probíhat na zastupitelských úřadech. Hlavním záměrem předkladatelů je umožnit zjednodušení hlasování nejen pro české občany žijící v zahraničí, ale i pro ty, kteří tam studují, pracují, např. i v různých institucích, zastupují tak Českou republiku, a přitom pak nemají možnost je zúčastnit voleb.

Navrhovaná úprava počítá s tím, že by zůstala zachována i možnost vydávání voličských průkazů pro hlasování v místech mimo volební okrsky, kde je volič veden ve zvláštním volebním seznamu. Stejně tak zůstává zachována i možnost osobního hlasování ve volebních místnostech v České republice a na příslušných zastupitelských úřadech. Došlo by tak k rozšíření možnosti výkonu volebního práva.

Navrhovaná právní úprava nezavádí možnost korespondenčního hlasování při volbách do Senátu. V této souvislosti by bylo třeba řešit problematiku příslušnosti voliče do senátního volebního obvodu, který by znamenal větší administrativní zátěž v rámci určování volebního okrsku, další omezení by se pak týkala občanů, kteří nemají pobyt na území České republiky. Kvůli časovému omezení by nemohla být umožněna volba do druhého kola senátních voleb. Nemožnost korespondenčního hlasování v tomto případě je dána lhůtami, které jsou podle stávající volební úpravy ohraničeny 90 dny pro celý volební proces. Zavedení korespondenčního hlasování např. ve druhém kole voleb do Senátu by předpokládalo prodloužení volebního procesu tak, aby mezi prvním a druhým kolem voleb bylo možné zabezpečit rozeslání hlasovacích lístků voličům. Stejně tak v případě zkrácení lhůt při doplňovacích a opakovaných volbách a opakovaném hlasování by nebylo technicky možno korespondenční hlasování organizačně technicky zabezpečit.

Zajištění korespondenčního hlasování ve druhém kole prezidentské volby je provedeno v návrhu tak, že budou doručeny volební lístky voliči, tedy celé sady, dvakrát, pro obě kola prezidentské volby. Korespondenční hlasování bude podmíněno žádostí voliče o tento způsob hlasování, kterou musí adresovat zastupitelskému úřadu, kde je veden v seznamu voličů. Žádat o tento způsob hlasování může osobně či písemným podáním opatřeným úředně ověřeným podpisem voliče, dále prostřednictvím elektronického podpisu či v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky.

Zastupitelský úřad voliči vydá osobně nebo do vlastních rukou zašle hlasovací lístky a volič pak vybraný, popřípadě upravený hlasovací lístek zašle na adresu zastupitelského úřadu, která bude již předem předepsána na doručovací obálce. Při zaslání hlasovacího lístků zpět bude na úvaze voliče, zda zašle doručovací obálku doporučeně, nebo běžným způsobem. Doporučené doručování v zahraničí by mohlo činit v některých zemích, které tento zvláštní způsob doručování neznají, problémy. Předání doručených obálek zvláštní okrskové volební komisi zajišťuje již sám zastupitelský úřad.

Samotná volba pak podle návrhu vypadá následovně. Spolu s hlasovacími lístky, úřední a doručovací obálkou je voliči zaslán identifikační lístek, který obsahuje předem vyplněné údaje o volebním obvodu nebo volebním kraji a voličem vyplněné údaje, které jsou nezbytné k jeho identifikací zvláštní okrskovou volební komisí, ta pak na základě toho učiní záznam do výpisu ze zvláštního seznamu. Na identifikačním lístku volič svým podpisem pod předtištěným prohlášením potvrdí, že hlasuje osobně a že v den hlasování je občanem České republiky, což je praktické zejména u voličů s bydlištěm v zahraničí, kteří hlasují korespondenčně, neboť u nich existuje možnost, že od okamžiku, kdy žádali o zápis do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu a prokazovali státní občanství České republiky, toto občanství pozbyli.

O způsobu korespondenčního hlasování bude volič informován informačním letákem.

Celý proces korespondenčního hlasování je upraven tak, aby byly zachovány základní principy volebního práva, především princip tajnosti a rovnosti hlasování. Tajnost hlasování bude zaručena samostatnou obálkou, ve které bude zalepený hlasovací lístek. Tato zalepená obálka se vloží do doručovací obálky spolu s identifikačním lístkem. Doručovací obálka musí být nadepsána slovy Korespondenční volba. Poté co obálka dorazí na zastupitelský úřad, bude uschována na místě, které k tomuto účelu vyhradí vedoucí zastupitelského úřadu. O všech doručených obálkách je vedena evidence.

Zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování na území České republiky před zahájením sčítání hlasů otevře doručovací obálky, které byly zvláštní okrskové volební komisi předány příslušným zastupitelským úřadem. Podle přiloženého identifikačního lístku voliče učiní zvláštní okrsková volební komise u tohoto voliče záznam ve výpisu ze zvláštního seznamu o tom, že volič hlasoval korespondenčně. Zvláštní okrsková volební komise dále zaznamená, do jakého volebního kraje nebo volebního obvodu volič hlasoval, identifikační lístek přiloží k tomuto výpisu a úřední obálku vhodí do volební schránky. Pokud zvláštní okrsková volební komise podle záznamu ve výpisu ze zvláštního seznamu zjistí, že volič již hlasoval ve volební místnosti, tzn. nikoliv distančně, ale osobně, odloží doručovací obálku spolu s úřední obálkou, kterou přelepí, aby byla zachována tajnost hlasování, a identifikačním lístkem s vyznačením důvodu takového postupu k volební dokumentaci.

Během debat o zavedení korespondenční volby se často setkáváme s argumentem, resp. obavou, aby nedocházelo k manipulaci s vůlí voliče a byla garantována svoboda korespondenční volby. Za tímto účelem je možné do budoucna zavést také speciální kvalifikovanou podstatu trestného činu, která bude navazovat na dosavadní právní úpravu obsaženou v ustanovení § 351 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, obsahující trestný čin maření přípravy a průběhu voleb a referenda. Jenom podotýkám, že náš návrh se této úpravě nevěnuje. Zmiňuji to jako možnost v případě opravdu velkých obav právě z manipulací vůlí voliče.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, po zavedení distanční volby volá samozřejmě veřejnost. Spolu s dalšími kolegy, většinou to byli předsedové poslaneckých klubů nebo straničtí odborníci, kteří se problematikou této formy volby zabývají, jsem před necelými třemi týdny převzala společné prohlášení autorů petic za zavedení systému korespondenční či elektronické volby pro občany České republiky žijící v zahraničí. Pod těmito peticemi jsou podepsáni Češi žijící mimo Českou republiku v Evropě i v dalších zemích a také přední čeští vědci a akademici, kteří právě často v zahraničí působí. Pro ty z vás, kteří se nemohli předání účastnit, mám případně k dispozici několik archů těchto prohlášení a ráda vám je samozřejmě poskytnu. Mám zde také průzkum veřejného mínění, který zpracovala společnost Median pro Institute for Democracy 21, ze kterého vyplývá, že tři čtvrtiny Čechů by umožnily volit korespondenčně jak krajanům v zahraničí, tak všem, kteří jsou v době voleb mimo své trvalé bydliště.

Náš návrh předpokládá tedy zavedení korespondenční volby pro lidi v zahraničí, ale samozřejmě slýchám často výhrady, že by bylo vhodné jej rozšířit i pro občany v České republice, případně nahradit tímto způsobem systém volebních průkazů. Nicméně to náš návrh neobsahuje. Omezili jsme se pouze na zahraničí.

Musím zmínit, že vláda tomuto návrhu dala neutrální stanovisko, a těším se tedy na debatu. Věřím, že tento návrh má velký význam pro Českou republiku a její občany, nejenom ty desítky a dokonce statisíce spoluobčanů žijících v zahraničí, ale pro nás všechny, může zvýšit důvěru lidí v zastupitelskou demokracii. A věřím, že bychom se mohli po těch mnoha letech, kdy se o zavedení korespondenční volby pouze debatuje, konečně posunout k tomu reálnému kroku jejího zavedení, protože opravdu jsme jedni z posledních, kteří ji stále ještě nemají.

Dovoluji si vás tedy požádat o podporu našeho návrhu, pod kterým jsou podepsáni poslanci napříč politickým spektrem, a o jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Markétě Pekarové Adamové. A nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Strýčka, aby se ujal slova. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak zde bylo již mou předřečnicí sděleno, hlavní myšlenkou poslaneckého návrhu je zavedení možnosti korespondenční volby našich občanů ze zahraničí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ve volbách prezidentských a volbách do Evropského parlamentu.

Návrh předpokládá zachování hlasování na zastupitelských úřadech v zahraničí i hlasování na voličský průkaz. Vedle toho zavádí možnost korespondenčního hlasování, a to na žádost podanou osobně, písemně s úředně ověřeným podpisem, prostřednictvím elektronického podpisu anebo datové schránky. Hlasování samotné pak má proběhnout za pomoci identifikačního lístku, hlasovacích lístků a dvou do sebe vložených a odeslaných obálek. U voleb do Evropského parlamentu návrh zavádí i korespondenční hlasování pro občany nacházející se na území České republiky. Zajištění korespondenčního hlasování ve druhém kole prezidentské volby je navrženo doručením obou sad volebních lístků pro obě kola prezidentské volby, je to přímo voličům najednou před prvním kolem.

Navrhovaná úprava, jak již bylo řečeno, nezavádí možnost korespondenčního hlasování ve volbách do Senátu. Tam odkazuje na neadekvátní administrativní zátěž při určování volebního obvodu a volebního okrsku. Rovněž ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných v návaznosti na rozpuštění Poslanecké sněmovny se v návrhu možnost korespondenčního hlasování nepřipouští.

Vláda v obecné rovině záměr umožnit korespondenční způsob hlasování podporuje a zavedení této možnosti je rovněž jedním ze závazků obsažených v programovém prohlášení vlády. Poslanecký návrh, tak jak byl předložen, však trpí řadou nedostatků, kterým bych se rád osobně věnoval v podrobné rozpravě. Z těchto důvodů dává vláda k návrhu neutrální stanovisko.

Organizační výbor navrhl ústavněprávní výbor jako garanční a já bych se rád přihlásil do rozpravy. Já už jsem se tedy hlásil u stolku, ale asi mě tam nenapsali...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jste přihlášen, pane zpravodaji. Počítám s vámi. Máte stejné přednostní právo jako pan kolega Pikal, ale ten si přednostní právo neuplatňuje, takže budete první v rozpravě.

 

Poslanec Jiří Strýček: Takže ještě jednou - vážený pane předsedající, vážení kolegové. S návrhem na korespondenční hlasování se tato Sněmovna v minulosti setkala několikrát, většinou neúspěšně. Neprošly návrhy v prvním čtení, dokonce ve třetím čtení. Takže tento zákon v podstatě není nic nového na půdě této Sněmovny.

Já bych chtěl podotknout dvě zásadní věci. Osobně nejsem příznivcem toho, aby se takové zásadní zákony, jako jsou volební zákony, podávaly formou poslaneckých návrhů. Já si myslím, že to jsou zcela průlomové zákony, které by měly být debatovány na širší platformě, a výsledkem těchto zákonů by měly být objektivní a nezpochybnitelné volby. Na druhou stranu samozřejmě zdůrazňuji to, jak už bylo řečeno, je to v programovém prohlášení vlády, takže to, co tady teď uvedu, v podstatě není proti způsobu korespondenčního hlasování, ale spíše se budu zabývat tou materií, která tady byla předložena, tímto poslaneckým návrhem, který opravdu vykazuje nedostatky, které by v tomto zákoně neměly být.

Když to vezmu v obecné rovině, tak tomuto poslaneckému návrhu bych rád vytkl následující.

Korespondenční hlasování, jak je navrženo, je navrhováno pro každý druh voleb pro jinou skupinu voličů. V případě voleb do Poslanecké sněmovny se jedná o voliče zapsané ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelských úřadů a voliče, kterým byl vydán voličský průkaz. V případě volby prezidenta republiky má být korespondenční hlasování umožněno pouze voličům zapsaným ve zvláštním seznamu voličů zastupitelských úřadů, tedy již ne voličům, kteří hodlají v zahraničí hlasovat na voličský průkaz, a v případě voleb do Evropského parlamentu naopak pouze voličům, kteří jsou zapsáni v seznamu voličů na území České republiky oproti předcházejícím dvěma zákonům, které neusnadňují hlasování pro krajany žijící v zahraničí. V důvodové zprávě však toto rozlišení není nijakým způsobem osvětleno.

Dále, co mi vadí v návrhu zákona, je, že výčet úkolů zastupitelského úřadu a obecního úřadu ve vztahu ke korespondenčnímu hlasování je nedostatečný. Ve skutečnosti by totiž nebyl omezen jen na výdej dokumentů korespondenčního hlasování, ale zajišťoval by provedení korespondenčního hlasování jako celku. Dále by bylo nutné příslušné úkony spojené s korespondenčním hlasováním promítnout rovněž do ustanovení o okrskové volební komisi, respektive zvláštní okrskové volební komisi.

Jedna věc, která je tady taky rovněž velmi důležitá, je to, že při zavedení korespondenčního hlasování by bylo zapotřebí posunout lhůty pro podání kandidátních listin, jejich registraci a následný soudní přezkum. Poslanecký návrh totiž nijak nereflektuje skutečnost, že podle stávající právní úpravy může dojít k registraci kandidátní listiny na základě rozhodnutí soudu ještě 20 dnů přede dnem voleb, což znamená, že teprve pak může být zahájen tisk hlasovacích lístků. Tento předložený návrh počítá s tím, že nejpozději do 25 dnů přede dnem voleb již musí hlasující voliči korespondenční sady obdržet i s hlasovacími lístky. Takže tam je ta časová disproporce.

Dále v hlasování o hlasovacích lístcích není nijak upraven postup zajišťující, aby zastupitelské úřady a obecní úřady obdržely včas hlasovací lístky, které budou dále rozesílat voličům žádajícím o korespondenční hlasování.

Z praktického hlediska se rovněž jeví žádoucí a vhodné, aby informace o případných tiskových chybách na hlasovacím lístku a o vzdání se či odvolání kandidatury byly ve vztahu k voličům hlasujícím korespondenčně zveřejňovány též způsobem umožňujícím dálkový přístup a ne pouze ve volebních místnostech, jak je tomu v tomto návrhu.

Do ustanovení upravujících neplatnost hlasů nejsou promítnuty případy, kdy okrsková volební komise, respektive zvláštní okrsková volební komise, shledá důvody pro odložení doručených obálek. K takzvanému odložení obálky dojde ve chvíli, kdy zastupitelský úřad otevře obálku s korespondenčním hlasem a zjistí, že hlasující volič již hlasoval osobně ve volební místnosti. Tím se má čelit duplicitě hlasování, ale vyvstává otázka, jaká je právní povaha tohoto odloženého hlasu. Je neplatný? Je platný?

Návrh dále nepočítá s tím, že se mohou volby, v nichž by mělo být umožněno korespondenční hlasování, konat také v souběhu. Pro tento případ by tady mělo být vyřešeno, zda je možné, aby voliči zaslali své hlasy ve společné doručovací obálce.

Podle návrhu má být umožněno žádost o korespondenční hlasování učinit elektronickou cestou při podepsání zaručeným elektronickým podpisem. Takové řešení považuji za nedostatečné, neboť negarantuje adekvátní identifikaci žadatele, tedy i budoucího korespondenčně hlasujícího voliče.

Dále v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a volby prezidenta republiky by návrh znamenal enormní organizační zatížení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí.

To byly jenom takové obecné připomínky. Ještě tady mám jednu, která se týká samozřejmě státního rozpočtu. V návaznosti na to lze předpokládat, že realizace korespondenčního hlasování by znamenala výrazné navýšení finančních dopadů na státní rozpočet. Byl by to dopad na státní rozpočet, na voliče, byl by to vlastně dopad i na obecní rozpočty. Tyto náklady v tomto návrhu zákona nejsou nějakým způsobem v důvodové zprávě uvedeny.

Co se týče jednotlivých druhů voleb, jak jsou v tomto návrhu uvedeny, měl bych taky několik připomínek. A sice novela zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Vzhledem k tomu, že tento návrh dneska umožňuje korespondenční hlasování na voličský průkaz i voličům, kteří jsou zapsáni ve stálém seznamu voličů u obecního úřadu, nelze vyloučit, že někteří voliči budou využívat tento institut pro korespondenční hlasování, i když se ve skutečnosti v zahraniční nebudou nacházet. Tady se jedná totiž o to, že ten volič, který žije trvale na území České republiky a bude hlasovat mimo své trvalé bydliště, dneska může požádat o vystavení voličského průkazu, ale na tento voličský průkaz může hlasovat i směrem do zahraničí, protože v tomto zákoně není stanoveno, že by zastupitelský úřad odmítl žádost o korespondenční hlasování, pokud volič uvede jako adresu pro doručení hlasovacích lístků místo v České republice, ani že by zastupitelský úřad nezařadil do zjišťování výsledků hlasovací lístky odeslané z českého území. K čemu v podstatě může dojít? Může dojít k tomu, že dojde k nákupu hlasů voličů a v podstatě tito budou hlasovat v zahraničí směrem do volebního vylosovaného kraje, protože při hlasování do zahraničí se losuje volební kraj a tam by tímto způsobem mohlo dojít k ovlivnění výsledků voleb v daném kraji.

Dále je to ustanovení § 19b odst. 5 upravující postup zvláštní okrskové volební komise. Při odložení doručovací obálky není promítnut případ, kdy volič, kterému byl vydán voličský průkaz obecním úřadem, jej do doručovací obálky nevložil. Ustanovení totiž pamatuje pouze na absenci identifikačního lístku. Otázka zní, jestli takovýto hlas bude platný. Pokud ano, samozřejmě se otevírá další cesta k duplicitnímu hlasování.

Další případ můžu uvést v novele zákona o volbě prezidenta republiky. V návrhu není dostatečně popsán postup zastupitelského úřadu v případě hlasování ve druhém kole voleb, neboť navržená formulace zní - cituji: "Ve druhém kole volby prezidenta republiky lze korespondenčně hlasovat, pokud volič obdrží spolu s hlasovacími lístky pro první kolo i hlasovací lístky pro druhé kolo volby prezidenta." Podle mne je to z logiky věci nevhodná formulace, neboť nelze možnost hlasovat ve druhém kole prezidentské volby vázat na podmínku, že voliči budou zaslány hlasovací lístky i na toto druhé kolo. To je absurdní, protože v podstatě vyvstává otázka, komu lístky dorazily, má právo volit, komu nedorazily, má smůlu, právo volit nemá.

Dále u prezidentských voleb není dostatečně popsán postup pro případ, kdy volič chce korespondenčně hlasovat pouze v jednom kole volby prezidenta republiky, a pro případ, že chce hlasovat korespondenčně v obou kolech, případně svoji žádost o korespondenční hlasování v tomto směru nijak nespecifikuje.

A konečně novela zákona o volbách do Evropského parlamentu. Zde mám následující připomínku. Jednak neexistuje dle mého názoru důvod pro to, aby byl zaveden nový systém vedení seznamu voličů oproti stávajícímu kompaktnímu systému tvorby seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu.

Další věcí, která je v tomto poslaneckém návrhu nejasná, je to, že vlastně v dnešní době je možná volba do Evropského parlamentu pouze na území České republiky, zejména je to u krajanů, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, mají trvalé bydliště v zahraničí, tak ti si v podstatě v dnešní době podle stávající úpravy zákona mohou vyřídit volební lístek u zastupitelského úřadu a odjet volit do České republiky. Tento poslanecký návrh toto v podstatě neumožňuje. To znamená, že tito občané ztrácejí možnost volit, protože by si museli odhlásit trvalé bydliště, přijet do České republiky, vyřídit si tady voličský průkaz a na ten průkaz tady odvolit. Takže tady je disproporce, že chceme pomoct krajanům, ale v podstatě jim tuto možnost hlasování zamítáme.

Další věc k Evropskému parlamentu, že v podstatě tento způsob zavádí i možnost korespondenčního hlasování do Evropského parlamentu v České republice. To znamená, že umožňuje korespondenční hlasování na voličský průkaz těm voličům, kteří jsou zapsáni v seznamu voličů obecního úřadu, a nelze potom vyloučit, že někteří voliči budou využívat tento institut pro korespondenční hlasování, i když se ve skutečnosti v zahraničí vůbec nebudou nacházet. De facto se tak zavádí korespondenční hlasování na území České republiky, dle mého názoru zbytečně, protože si myslím, že v České republice je hlasovacích místností dostatek, takže se může klidně hlasovat ve volebních místnostech.

Já jsem tady tímto výčtem chtěl jenom demonstrovat, že návrh v této podobě je přinejmenším nedostatečný a je i značně rizikový. Za nejpodstatnější jeho vady považuji, že opomíjí úpravy řady ustanovení v dotčených volebních zákonech, zejména pokud jde o nezbytné zkrácení lhůty, nezavazuje volební orgány ke všem úkonům, které je třeba v procesu korespondenčního hlasování zabezpečit, a pro volby do Poslanecké sněmovny není jasné, pro kandidáty kterého kraje má volič korespondenčně hlasovat. Tyto nejpodstatnější věcné nedostatky by v praxi neumožnily podle posuzovaného návrhu korespondenční volbu vůbec provést. Je třeba, jak už jsem i jednou řekl, je třeba dále dořešit a vyjasnit konkrétní postupy na zastupitelských úřadech v zahraničí, připravit nové interní metodiky, následně výrazně posílit personál zastupitelských úřadů a tento personál náležitě proškolit.

To je toliko k návrhu poslaneckého zákona. Říkám, znovu tady zdůrazňuji, že myšlenka korespondenčního hlasování je samozřejmě správná a my ji máme jakoby v programovém prohlášení vlády, ale tady tyto připomínky směřují k matérii tak, jak byla předkladateli tohoto návrhu předložena.

Z uvedených důvodů navrhuji vrátit návrh zákona předkladateli k přepracování. To je můj procedurální návrh. Pokud by tento návrh nebyl přijat, navrhuji podle § 91 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 20 dní. A ještě mám další procedurální návrh, že navrhuji přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru, pokud tedy bude přijat s prodlouženou lhůtou ke schválení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. To už bylo to avizované vystoupení v rozpravě? (Ano.) Ano, rozumím tomu tak. Je to jasné. V tom případě dávám slovo panu poslanci Ferimu, který vystoupí s faktickou poznámkou. Po něm bude s faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Valenta. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi za něj děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně pouze (ministryně Dostálová je v sále jako jediný člen vlády), zkusím to jenom fakticky. Velmi děkuji panu zpravodaji za to, že pojal svoji zpravodajskou zprávu tak široce a dokázal vypíchnout nějaká problematická místa návrhu. K tomu mu musím přisvědčit. Ten návrh skutečně obsahuje některé body, ke kterým je potřeba vést politickou debatu. Implementovat korespondenční volbu je technicky poměrně složité. Ale to je něco, co se dá vyřešit ve výborech. A smyslem prvého čtení by mělo být vyjádřit naše stanovisko, jestli se tím vůbec chceme zabývat. Vláda k tomu dala neutrální stanovisko. To značí, že jsme na poměrně dobré cestě.

Chtěl bych vás, kolegyně a kolegové, poprosit, abychom tento návrh nevraceli zpět - protože to není politická debata: to nám vrátíte, abychom se nad tím jako zamysleli a znova nad tím meditovali -, ale abychom to propustili do výborů, klidně prodloužili lhůty o 20 dnů, ale nechť to tam je, nechť nám tady vznikne nějaký nosič, o kterém se můžeme bavit. Třeba nedojdeme k nějakému kompromisu, k nějakému kompromisnímu znění. Ale vracet nám to zpátky podle mě není účelné. Je nutné dostat to do výborů a řešit to třeba i mimo řekněme z toho hlediska politického a vyřešit všechny ty problémy, které tu pan zpravodaj nastínil, nebo taková ta bílá místa, na která v tomto návrhu nebylo podle některých dostatečně pomýšleno.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Valenta, po něm paní poslankyně Pekarová Adamová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych technicky, čistě technicky reagoval na pana zpravodaje, který tady uvedl, nebo udělal dlouhý výčet nedostatků tohoto zákona, a nejen kvůli těmto nedostatkům já budu navrhovat, resp. teď navrhuji zamítnutí v prvním čtení, ale to z jednoho hlavního důvodu, a to že je zde porušen Ústavou zaručený princip tajnosti. Protože to tady taky bylo hezky řečeno paní předkladatelkou, že naše Ústava v hlavě dvě v moci zákonodárné článek osmnáctý jasně popisuje a nařizuje, že volby do Poslanecké sněmovny mají být provedeny tajnou volbou. A tady ten princip tajné volby je jasně porušen u té korespondenční volby. Považme, že mezi vyplněním volebního lístku a vložením do obálky může být určitá časová prodleva, může být třeba několik dní dlouhá, může být nevím několik hodin dlouhá, může se s touto volbou seznámit mnoho lidí kolem, například rodinných příslušníků a dalších. Tudíž ten ústavní princip je zcela jasně porušen.

Co se týče fyzické volby, když jdeme ke komisi, tak od toho ta komise tam je, tam slouží, aby tam prostě přišel jeden volič, za plentou ten lístek označil a vhodil do urny. Tady toto a tento princip zaručen není. A dokonce si myslím, že jde o zjevné porušení našeho ústavního pořádku. Proto navrhuji zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Pekarová Adamová.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Nejdříve tedy směrem k panu zpravodaji a k tomu výčtu nedostatků, které tady zmiňoval. On čerpal ze stanoviska vlády, které máme k dispozici k tomuto tisku. Řeknu takovou historickou vsuvku. Nejenom tato vláda se zaštiťovala tím, že chce přijmout korespondenční volbu, že chce umožnit našim spoluobčanům tuto formu volby, ale i ty předchozí se k tomu hlásily. A my jsme v minulém volebním období takový návrh od vlády žádný neměli, nedostali. Sobotkova vláda jej nepřipravila, proto jsme jej připravili v rámci našeho klubu jako opoziční strana a předložili. Tehdy jsme dostali výtky, které připravila tehdy také vláda k tomu návrhu zákona. A letos, nebo v tomto volebním období jsem ten náš původní návrh vzala, vzala jsem ty připomínky vlády, sedla jsem nad to s legislativci, právníky, kteří se této oblasti věnují, a všechny ty připomínky, které tam tehdy dávala Sobotkova vláda, jsme zapracovali tady do toho návrhu. Teď tedy přicházíme s návrhem, který je právě po vyrovnání se se všemi těmito připomínkami. A ejhle, máme tu další sadu zase nových, jiných připomínek. A já nezpochybňuji, že mohou být v některých věcech nejasnosti nebo je potřeba třeba lepší formulace, ale myslím si, že to rozhodně nemá sloužit jako argument k tomu, abychom ten návrh tedy rovnou odsoudili k nezdaru a zamítli.

Co se týče tajnosti, tedy k mému předřečníkovi panu poslanci Valentovi prostřednictvím předsedajícího, jsou tady vlastně desítky zemí, které takovouto volbu umožňují. I u nich je v ústavách zakotveno, že volby mají býti tajné. My tady nevymýšlíme žádné nové instrumenty, nevymýšlíme prosím kolo, nebo nedělejme tady z toho takovou vědu. Prostě jenom to, co funguje i jinde (upozornění na čas), bychom chtěli, aby fungovalo i v České republice.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan místopředseda Pikal s faktickou poznámkou. Mezitím vás seznámím s omluvami. Paní poslankyně Oborná od 17.30 do 19 hodin se omlouvá z pracovních důvodů, pan poslanec Bauer od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Munzar z pracovních důvodů také od 17.30 do konce jednacího dne. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsem přihlášen do řádné rozpravy, takže teď budu jenom krátce reagovat na předřečníka, který tvrdil, že tímto návrhem je porušena tajnost volby. Já jsem čekal, jakým způsobem by měla být porušena, jestli jako bude tvrzeno, že nebude dodržen ten postup otvírání obálek. Ne. Je to tedy v tom, že ty hlasovací lístky leží doma a může se na ně kdokoli podívat, nebo někde leží. Ale my už přece dnes rozesíláme hlasovací lístky. Ty lidi si to předznačujou doma a může se na to kdokoli z rodiny podívat. Tohle považuji za falešný argument. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benda s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Strýček. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já také uplatním své věcné stanovisko. Ale opravdu mi to nedalo, abych nezareagoval na tu tajnost volby. Upřímně řečeno, jestli se někdo z vás pokoušel volit v Praze, například, ale i ve většině velkých měst teď v komunálních volbách, tak to bylo fyzicky - fyzicky - neproveditelné za tou plentou. Já jsem volil jednu stranu, věděl jsem kterou, nikoho jiného jsem si nevybíral, a i tak to bylo nenalistovatelné za tou plentou. Takže pokud máme problém s tím, že si někdo předznačuje doma, tak zásadním způsobem řešme stávající volby, a zejména ty komunální. A tam se pojďme bavit o tom a rozhodně se netvařme, že to je důvodem k tomu odmítnout korespondenční hlasování v cizině. K tomu můžou být jiné důvody, ale myslím, že to opravdu není narušení tajnosti volby, protože už dnes se do komunálních voleb nedá bez toho, aby na tom člověk ležel doma, reálně volit už dnes. Je to neproveditelný úkol.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Strýček, po něm pan poslanec Valenta. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jen stručnou poznámku k předřečníkům, zejména ke zpravodaji a panu poslanci Valentovi. S pokorou akceptujeme celou řadu připomínek vedoucích k bezpečnosti voleb, ale řada z nich je vyvratitelných, některé jsou možná vydiskutovatelné ve druhém čtení. Opravdu to není důvod k zamítnutí tohoto návrhu, pokud chceme touto formou rozšířit volební možnost pro naše voliče.

Myslím si, že ten základní spor zazněl ve vystoupení pana poslance Valenty, který to tady řekl celkem jasně. Já ho budu citovat. Řekl: My chceme, aby nám volič přišel k té urně. - Tento návrh není návrhem jenom poslanců TOP 09, podepsali se pod něj poslanci napříč politickým spektrem a všichni, kteří jsme se pod něj podepsali, nechceme, aby ten volič přišel jenom nám. My chceme, aby přišel všem. A chápu, že pan poslanec Valenta dobře cítí, že v tom zahraničí zrovna vám moc nepřijde. Takže tu strategickou úvahu vedoucí k zamítnutí tady chápu, ale myslím si, že nám všem ostatním, kteří chceme, aby voličů přišlo co nejvíc komukoliv, by to nemělo bránit v tom, abychom propustili tenhle návrh do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Strýček - faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Dobré odpoledne ještě jednou. Já tedy musím ještě jednou zareagovat na předřečníky. Co se týče mého vystoupení, já jsem tady jasně řekl, že já nenapadám korespondenční volbu jako takovou. Já jsem tady napadl tuto materii, která byla předložena... Nebo napadl - já jsem tady nějakým způsobem podrobil kritice tuto materii, která byla předložena, nikoliv systém korespondenčních voleb. A pokud si pamatuji, tak procedurální návrh ode mě zněl: vrácení k přepracování a v případě, že toto nebude schváleno, tak prodloužení lhůty projednávání o 20 dnů, takže já jsem návrh na zamítnutí nedával.

A ještě jenom jednu poznámku. Já jsem se díval, kdo ten zákon připodepsal. Není úplně pravda, že to šlo napříč politickým spektrem, protože to podepsal klub STAN, podepsala to KDU-ČSL, TOP 09, podepsali to tři poslanci za ODS, tři poslanci za pirátskou stranu a to je, mám takové tušení, všechno. Takže nebylo to úplně napříč politickým spektrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Valenta s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji. Já pouze na margo některých svých předřečníků, zejména z řad TOP 09. Samozřejmě vážím si vašich právních názorů, ale jestli nechápete ten právní rozdíl mezi tím někomu se pochlubit, koho budu volit, nebo si doma předznačit svoji volbu a pak fakticky za plentou tajně hlasovat, tak to se na mě nezlobte, tohle je opravdu fatální nevědomost přece! A já nejsem proti tomu, aby korespondenční volba do budoucna byla, ale prosím pěkně, změňme předtím Ústavu, aby ta volba nemusela být tajná.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Klaus, po něm pan místopředseda Pikal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, ještě jednou dnes. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Jsem toho živým důkazem, protože často vystupuji s faktickými poznámkami a teď jsem se přihlásil normálně do rozpravy.

Tento zákon je podle mého názoru velice průlomový a já bych se přidal k těm, pakliže tady ještě nějací takoví budou, kteří tento názor nechtějí rozporovat jenom proto, že je nepřipravený, že přináší spoustu problémů, že přináší možnosti zneužití, já bych se rád vyjádřil proti korespondenční volbě jako takové. Podle mého názoru hlasovat mají lidé, kteří v té zemi žijí. Moje teta, která žije v Austrálii a už zde 20 let nebyla, když tady bude vládnout Pol Pot nebo Michálek, tak je jí to úplně jedno, nijak se jí to nedotkne, půjde s pejskem do buše, prostě nemá právo hlasovat, přestože je česká občanka a narodila se tady. Stejně jako já, kdybych se narodil v Karviné, ale už 46 let žil v Praze, ani jednou jsem tam nejel, nemám mít právo korespondenčně hlasovat do karvinského zastupitelstva třeba o tom, že se město srovná s dolem se zemí. Čili to je jedna velice důležitá věc.

Druhá věc, na kterou bych rád upozornil, je velká demokratičnost našich voleb. Vezměte si země v Africe či jinde, kde sčítání hlasů trvá týden, dva, všichni kandidáti už se osočují z podvodů, a vezměte si ten rozdíl v České republice, kde přesto, že jsou tady různé názory a nenávisti, tak je sečteno za tři hodiny, vítězové jásají, poražení se tváří kysele, lid promluvil. Představa, že budou dva tři týdny sčítat hlasy, je velice nebezpečná.

Třetí bod. Naše demokracie je také založena na svázání s místem. Každý z vás volí, kouká se, jak to dopadlo u vás v okrsku, kde to zná. Ty volby tam dopadnou pokaždé takřka stejně. V Praze na Ořechovce volí pravici, někde támhle zrovna v té Karviné spíše levicové strany, volby dopadají podobně. Kdyby to najednou dopadlo jinak, lidem je to podezřelé, přepočítají se hlasovací lístky atd. Vzpomeňte si na tu situaci v Rakousku, kde kandidát, kterého bych třeba volil já, vyhrál úplně všude s výjimkou Vídně a korespondenčních hlasů. Vítězí demokracie, nebo prohrává?

Takové to usnadňování... Velice se bojím salámové metody. Teď umožníme korespondenční hlasování pro zahraničí, pak to uzpůsobíme pro lidi tady doma, aby k té volbě nemuseli chodit. Pak přijdou naši mladí kolegové, že je to nemoderní, ať je to přes nějakou aplikaci v počítačové hře atd. atd. atd. Ale demokracie znamená někam jít. Ve starém Římě se řadili za svého zvoleného kandidáta. To je vyjádření snahy. Není cílem, aby hlasovalo co nejvíc lidí. Je cílem, aby hlasovali ti, kteří chtějí, a něco pro to musí udělat.

Čili to jsou zhruba věci, které považuji za strašlivě důležité. A takové ty věci, jako že při každých volbách je v televizi, že někdo někde Romům dává stovku za hlas. Teď je to velice problematické, televize natáčí. Jak toho člověka zjistit, jestli za tou plentou skutečně hlasoval to, co chtěli, a aby si nešel pro tu pětistovku sedmkrát, nebo co jim slibují, ale představte si ty koresponďáky, jak tyhle všechny věci budou strašně snadné.

Čili to jsou asi hlavní věci, které jsou skutečně filozofické, proti kterým já jsem zásadně, proti tradici a znevažování voleb, tak jak je známe. Čili podpořím jak přepracování, tak zamítnutí. Doufám, že i u nás v klubu nás bude víc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickými poznámkami bude reagovat pan předseda Kalousek, pan poslanec Feri, pan předseda Bělobrádek, paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Odpusťte, nemohu nereagovat na předřečníka. Pan poslanec Klaus nám vyjevil svůj názor, kdo podle něj má právo nebo nemá právo jít k volbám. Kdo má právo volit v ČR, stanovuje Ústava ČR, nikdo jiný, žádný názor. A to, že Klausovic teta už 20 let žije na jiném kontinentu než Václav Klaus, zajisté ví proč (pobavení), ji podle té Ústavy ještě nezbavuje volebního práva. A takových lidí bude jistě hodně.

Takže naše otázka je jediná: Jestli to právo, které nezpochybnitelně z Ústavy mají, jim chceme zpřístupnit, což by stát měl svým občanům zpřístupnit, anebo jim ho naopak chceme ztížit. Máte sice právo, ale my si až tak myslíme, že byste ho mít neměli, tak vám k tomu ten přístup ztížíme. A nejde jenom o Klausovic tetu. Jsou prostě lidé, kteří jezdí pracovat do ciziny. Jsou to nejenom vědci, jsou to i dělníci. Pracují na místech, kde není konzulát, kde není velvyslanectví. Představte si takové Japonsko, kde jsou čtyři ostrovy, Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú, a velvyslanectví je jenom na Hokkaidó a prostě řada našich občanů pracuje na Kjúšú a chtěli by volit, protože to je jejich ústavní právo. A my teď máme odpovědět na jednoduchou otázku, jestli jim to ústavní právo zpřístupníme korespondenční volbou, tak jako většina civilizovaných států, anebo to naopak ztížíme, protože máš sedět doma, poslouchat Okamuru nebo Klause mladšího, nikam nemáš jezdit a jít k volební urně. A nic poštou posílat nemáš! Mezi tím se rozhodujeme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Feri s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím rozporovat tu tezi, kterou tady nastolil pan kolega Klaus, a sice, kdo v zemi nežije, ten nemá mít právo hlasovat. A budu ji rozporovat tím, co pan Klaus sám řekl, a sice, že demokracie je vyjádření nějaké snahy. No dobře. Ten člověk v zahraničí projeví snahu. Sleduje dění v České republice. Sleduje ho třeba s nelibostí a projeví snahu v tom smyslu, že osloví zastupitelský úřad, chce hlasovat korespondenčně. No tak opravdu budeme člověku, který to dění sleduje, který se na výkonu té demokracie chce podílet, budeme mu takto ukracovat jeho volební právo? Vždyť se přece snaží. A o tom je ta demokracie. To znamená, tady v tom bych byl trošku opatrnější.

Padla tady taky výtka směrem ke komunálním volbám. No tak komunálních voleb se to netýká. Tam na to je zkrátka korespondenční volba krátká. To už bychom se museli bavit o volbě elektronické a to je hudba daleké budoucnosti. To nejde.

No a na závěr k té Austrálii. Tak v Austrálii se dá korespondenční volit už od roku 1877.

Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bělobrádek s faktickou poznámkou. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já jsem ten návrh spolupodepsal. Myslím si, že je rozumný, že politici mají vytvářet podmínky pro to, aby mohli lidé co nejvíce býti samostatní a vykonávat svoji vůli. Ta vůle ve volbách je, myslím, obzvláště důležitá, je to konečně i ústavní právo. A myslím si, že lidé, kteří nežijí v České republice, třeba jen dočasně, jako jsou vědci například, si zaslouží mít tu šanci bez ohledu na to, aby investovali nemalé finanční prostředky, logistiku a podobně, aby se mohli zúčastnit svého základního práva občana, a to je volit.

Takže z tohoto hlediska myslím, že je ta diskuze jinak celkem bezpředmětná. Jsem přesvědčen, že jako to funguje v jiných zemích, tak korespondenční volba je jedna z mála, která je skutečně bezproblémová. A myslím si, že se lze ještě bavit o těch technických záležitostech, ale to se dá poměrně snadno doladit. Konečně bylo jednání na Ministerstvu vnitra. Myslím si, že s tím si určitě poradíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Válek a po něm pan poslanec Brázdil s faktickými poznámkami. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Klausovi poděkovat, protože mně nikdy nebylo jasné, než jsem tady byl, proč vlastně parlament a vláda daleko dřív neschválily korespondenční volbu. Teď to chápu, pochopil jsem to. Smířit se s tím úplně nedokážu. Já mám řadu kolegů, kteří v zahraničí tráví týden, tři týdny, celý Erasmus, zahraniční stáže mých kolegů pedagogů, vědců. To všechno souvisí s volbami a plánují si je tak, aby v době voleb nikam nejezdili.

Podle mě je naprostý nesmysl bránit korespondenční volbě. Já bych byl rád, abychom se shodli na tom, že buďto ten návrh zákona upravíme, nebo ho nějakým způsobem přeměníme tak, aby všem vyhovoval. Ale bylo by smutné, kdybychom se shodli na tom, že budeme našim občanům bránit v korespondenční volbě a tak je dále budeme odstřihávat od České republiky. To je špatné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Brázdil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, ještě jsem šel za vámi si to objasnit. Vy jste říkal, že chcete vlastně zpřístupnit neboli umožnit lepší přístup těch voličů. Ale to slovo obsahuje, že tam musíte vstoupit. To není o tom, že ležíte doma na posteli a vyplníte a odešlete. Vy tam musíte prostě přijít. Vy jste to sám řekl. Tak já tomu nerozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Pekarová Adamová, po ní pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Na předřečníka jenom prostřednictvím předsedajícího. Představte si, že žijete ve Spojených státech amerických. Jste tam třeba jako vědec, zastupujete tam nějakým způsobem Českou republiku. A teď jste v oblasti, kde vaše nejbližší možnost opravdu se osobně dostavit je stovky kilometrů vzdálená. Takže vaše možnost jít tedy volit osobně znamená zakoupit si buďto letenku, nebo nějakou jízdenku třeba na jiný dopravní prostředek, strávit spoustu času, vzít si na to dovolenou, vůbec tam jet třeba si nejdříve vyřídit tu možnost být zapsán do seznamu voličů. Takže toto musíte absolvovat dvakrát. V případě prezidentských voleb máme dvě kola, takže to musíte absolvovat třikrát. A to jsou všechno opravdu nemalé časové i finanční prostředky, které do toho musíte vložit. A to nejednoho odradí od toho, aby to absolvoval. Přesto je celá řada našich spoluobčanů - Václave Klausi prostřednictvím pana předsedajícího - spousta našich spoluobčanů to absolvuje, koupí si tu letenku, utratí za to své peníze, protože jim to stojí za to a mají zájem se těch voleb zúčastnit. Jenže ne každý samozřejmě má takovýto zájem.

A těch emailů, které nám chodí, jsou desítky, stovky, těch příběhů lidí, kteří by opravdu měli zájem volit, ale to zpřístupnění takové není. A oni by velmi rádi ovlivňovali, co se tady v České republice děje, už i jenom z toho důvodu, že se sem třeba hodlají vrátit, budou tady dále žít, je to jenom dočasná doba, kdy tráví čas v zahraničí, ať už tedy právě z těch pracovních, studijních či jiných důvodů. Takže já si myslím, že tohle je právě ta forma, která jim umožní zpřístupnit - a nehrajme si tady na kořen slova toho výrazu - zpřístupnit tu volbu opravdu fakticky. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Klaus faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Cítím odpovědnost odpovědět panu poslanci Brázdilovi, který řekl, že nerozumí tomu pojmu zpřístupnit volební právo, protože to znamená vlastně někam přistoupit. Pokusím se vám to prostřednictvím pana předsedajícího vysvětlit. Ve vaší vlastní profesi, pane kolego, pokud budu říkat, že usiluji o to, abych pacientovi zpřístupnil urgentní lékařskou péči, tak to vůbec neznamená, že ten nešťastník musí někam přistoupit k vám na záchranku, ale naopak to znamená, že vy k němu tou záchrankou přijedete, jak vy často děláte. Doufám tedy, že na tomto příkladu jste slovo zpřístupnit přehledně pochopil. Pokud tomu tak není, neváhejte mě kontaktovat dalšími otázkami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Klaus faktická poznámka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Já zareaguji na nějaké předřečníky. Za sebe prosím tady paní předkladatelku, aby se na mě obracela prostřednictvím předsedajícího. Já se vždycky leknu, když takhle...

Za druhé, pan poslanec Kalousek vynechal asi tři čtvrtiny mé argumentace, nebo čtyři pětiny, a věnoval se urážkám mě a naší tety. Tak na to reagovat nemusím. A na ostatní řečníky podobně. Ale takovéto zjednodušování těch voleb, to se přece dá použít úplně na jakýkoliv případ. Dokud jsem bydlel v Praze, měl jsem to k volební místnosti minutu po hezké umetené ulici. Teď bydlím v Peci pod Sněžkou. Mám to čtvrt hodiny, když byly volby v zimě, tak ještě déle, a taky mám daleko ztížený přístup dělat svoje voličské právo, na které mám ústavní právo. Takže ze stejné logiky byste mohli argumentovat, ať je korespondenční volba okamžitě i v Čechách, protože si to nějak zařídím a nepotáhnu se závějemi do volební místnosti. A takhle můžeme pokračovat.

Čili to je opět salámová metoda, kdy ničíme něco konzervativního, stabilního. Ale spousta věcí se prostě nedělá přes aplikace a korespondenčně. Volby jsou vážná věc. Tam se musíte sebrat a jít. Například svatba je taky vážná věc. Tam taky nehlasujete na aplikaci vdavamse.cz, ale navlíknete se do fraku a ještě táhnete dva svědky do nějaké místnosti, abyste se osobně dostavil.

Čili to je ten filozofický rozdíl, kterému vy nerozumíte, nebo nechcete rozumět. Já vám neubírám vaše právo, ale tady trpím každý den, když se hlásají ty bludy a ty návrhy zákonů, který bych nepodpořil ani jeden. Ale trošku se poslouchejme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat faktické poznámky pana předsedy Kalouska, pana poslance Válka, pana předsedy Bělobrádka, paní poslankyně Pekarové Adamové v tomto pořadí. Pan předseda Kalousek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Rád bych se ve vší úctě, ale se vší rozhodností ohradil proti tvrzení pana poslance Klause, že jsem snad svým vystoupením urážel jeho či jeho tetu. Ani jeho, tím méně jeho tetu, která svým pobytem v Austrálii projevuje nespornou míru racionálna, jsem zcela jistě neurážel. Naopak, jeho tetě, která žije v Austrálii, a mnoha podobným chci zpřístupnit jejich nezpochybnitelné ústavní právo, aby mohli volit korespondenčně a nemuseli jezdit na konzulát nebo velvyslanectví, což v tak velkých zemích, jako je Austrálie nebo Spojené státy nebo Japonsko nebo Čína, může být skutečně problém.

Chceme jim usnadnit přístup k jejich ústavnímu právu, nebo nechceme? Já si myslím, že pokud jim ho nechceme usnadnit, tak to je spíše urážlivý tento přístup. Ne ten přístup, který jim to usnadnit chce.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Válka. Paní poslankyně Matušovská se omlouvá od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Ještě jednou. Já naprosto rozumím prostřednictvím pana předsedajícího argumentaci pana poslance Klause, že člověk by si měl nějakým způsobem zasloužit jaksi tu čestnou povinnost, možnost jít k volbách a věnovat tomu jakési úsilí. A míra toho úsilí by měla odpovídat závažnosti toho procesu. Ale pro mě je to takové trošku déja vu. Já zažívám tyto diskuse v odborných společnostech, v medicínských, evropských, světových, českých poměrně dlouhou dobu, kdy je tam skupina tradicionalistů, která chtěla, abychom hlasovali o předsedech Evropské radiologické společnosti, Evropské chirurgické společnosti na místě, hlasováním zdviženou rukou nebo hlasováním v urnách, a skupina, která propagovala distanční formu hlasování a samozřejmě elektronickou cestu hlasování, kterou já bych tedy jako považoval za optimální řešení z dlouhodobého horizontu. A ten důvod byl ten, že naším cílem by mělo být umožnit co největšímu množství voličů, aby se voleb mohli zúčastnit a aby u těch voleb mohli být. A umožnit jim to tak, aby ty volby byly korektní, objektivní a spravedlivé. A toto je jedna z těch cest, jak toho dosáhnout.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bělobrádek s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážení, já bych vašim prostřednictvím, pane předsedající, chtěl tedy doporučit panu Václavu Klausovi, aby v tomto případě připustil a pustil do dalšího čtení tento návrh, protože potom v souladu s jeho názory bychom mohli použít tento nosič k tomu, abychom zrušili to, čemu se říká volba v místě bydliště, kdy vezmete tu urnu jako člen volební komise a jdete s ní do místa, kde dlí zrovna ten člověk, který se nemůže fyzicky dostavit, protože mu to dělá problémy z důvodu jeho zdravotního stavu například. Protože to, že se tam nedostaví, když nemůže chodit nebo je nemocný, tak je naprosto skandální, protože on by měl přijít a své volební právo vyjádřit pouze tím, že se tam dostaví fyzicky. Já myslím, že to je tak absurdní, ta vaše argumentace, že se přímo nabízí říci: tak zrušme i tuto schopnost, protože pokud ten člověk se tam nedostaví, protože je nemohoucí, tak je to výraz jeho neúcty vůči volebnímu právu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Pekarová Adamová. Po ní pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Tak já prostřednictvím předsedajícího k panu Klausovi. A předtím jsem to tady taktéž použila. To jenom aby tady nezaváděl. Chci říci, že nejenom že se máme poslouchat, ale reagovat na ty věcné argumenty. My tady jasně dokládáme na mnoha příkladech, že opravdu to zpřístupnění práva volit, tedy toho základního práva všech občanů, je tím základním, co nás vede k tomu, abychom předložili tento návrh zákona.

Mě by tedy zajímalo, jaké řešení doporučuje našim spoluobčanům, kteří žijí v zahraničí, kteří tam po nějakou dobu pobývají z jakéhokoliv důvodu, a vůbec to nemusí být tedy dvacet let, jak tady zmiňuje příklad ze své rodiny, ale mohou tam být opravdu jenom na kratší období a pak se vrátit zpátky, tak jak by jim on pomohl, aby mohli toto své volební právo vykonávat. To je jedna věc.

A druhá věc je, že když tady používáme nějaké argumenty, tak bychom si měli nejdříve ověřovat, zda jsou ta fakta pravdivá. Vy jste ve své argumentaci říkal, v té úvodní, že tedy v Rakousku ve volbách prezidentských, kdyby nebylo Vídně a těchto korespondenčních hlasů, tak by současný prezident zvolen nebyl. Ověřte si prosím, že to není pravda. Můžete se podívat. Já vám ten odkaz klidně, hned jsem si to tady našla na internetu, tak vám ho klidně dám k dispozici. Opravdu to tak není. Takže prosím, používejme fakta a nezavádějme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Klaus. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Baxa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Paní poslankyně Pekarová asi mluví o té opakované volbě, ne o té první. Co se týče Rakouska.

Co se týče pana Bělobrádka, tak jsem se zatím vydýchal. Ale to je sprostý faul, tato argumentace. Já jsem na rozdíl od vás chodil s urnou jako člen volebních komisí jako student i jako učitel za lidmi, kteří jsou nemocní a v místě bydliště nemohou volit. To nikdo nerozporuje. A používat tuto argumentaci je neuvěřitelná ubohost. Takže nevím. Nebudu mluvit o Náchodě a volebním obvodě. A už vás vynechám.

Co se týče pana Kalouska. Tam mě zaujala ta jeho tradiční vlasteneckost, že když mluví o tetičce, tak říká, jak dělá racionální rozhodnutí, že nežije v České republice. To je ten rozdíl mezi námi dvěma. Já miluji Českou republiku a nepovažuji to za racionální nebydlet v České republice. Pro vás je to jako ještě víc než ti lidé, co žijí doma. Tomu moc nerozumím.

A když jsme tedy u té Austrálie, abychom už opustili tu tetičku. Víte, já jsem se s ní bavil, se sestřenicemi, co tam bylo o České republice v australské televizi za posledních dvacet let. Tak byly to dvě zprávy. První byla, když byly v Praze povodně. Takové to Karlův most, takřka pod vodou. A druhá zpráva byla na celostátní televizi, když kandidát strany důchodců za životní jistoty se nedostal do parlamentu, prohrál sázku a musel sežrat toho brouka potemníka. To jsou ty dvě zprávy, které jako lidé žijící v Austrálii získali o České republice. A tím bych asi skončil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci Klausovi. Další s faktickou poznámkou, pan poslanec Martin Baxa. Připraví se pan poslanec Bělobrádek, Kalousek, Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Já nemám v tuto chvíli ambici vstupovat do této možná trochu vyhrocené diskuse, jíž jsme tady svědkem prostřednictvím faktických poznámek. Ale chci říct, proč já jsem jeden z těch poslanců, který svůj podpis připojil k návrhu tohoto zákona.

Já jsem poslanec z města, o kterém se někdy říká, že je to nejameričtější město v Česku. Osvobodila nás v roce 1945 americká armáda. Jsme na to patřičně hrdi a toto samozřejmě rádi prezentujeme. A i z toho důvodu do našeho města velmi často přijíždějí Češi, kteří žijí ve Spojených státech amerických. Já jsem měl příležitost české komunity ve Spojených státech navštívit a slyšel jsem, dámy a pánové, od nich velmi často výzvu k tomu, aby byla korespondenční volba zavedena. Jsou to lidé, kteří ve Spojených státech amerických žijí někteří dlouhou dobu, někteří krátkou dobu. Jsou to mladí lidé, studenti, kteří tam studují, lidé, kteří tam pracují nebo už několik generací žijí a velice po té korespondenční volbě volají, ať už z těch důvodů čistě praktických, to znamená, že nejsou s to navštívit jedno z těch tří míst, nemýlím-li se, kde se dá ve Spojených státech amerických volit v době, kdy jsou volby, anebo z důvodů emocionálních, protože oni velice pečlivě sledují to, co se v České republice děje, mají na to nějaký názor, chtějí se tímto způsobem České republice přihlásit.

A já jsem přesvědčen o tom, že tento návrh umožňuje lidem, Čechům žijícím např. ve Spojených státech amerických, se takto přihlásit k tomu vlastenectví v tom nejlepším slova smyslu. Samozřejmě ten návrh může mít a asi má i nějaké nedostatky. Ale jsem přesvědčen o tom, že bychom měli tento návrh nechat projít prvním čtením, podpořit jej a v dalším procesu jej případně upravit. Ale ten princip je podle mého názoru určitě správný (upozornění na čas), a proto jsem jej podpořil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Bělobrádek a připraví se poslanci Kalousek, Výborný, poslankyně Pekarová, Benešík a poslankyně Procházková. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pan Klaus tady peskoval paní poslankyni Pekarovou Adamovou, jestli se nepletu, že ho neoslovuje prostřednictvím předsedajícího, což nebyla pravda, a sám mě oslovuje napřímo. Tak to je prostě typické.

Druhá věc. Když dojdou argumenty, tak se jde ad hominem. To je také typické.

A třetí věc. No, logika je pořád stejná. Někdo má prostě objektivní potíže se fyzicky dostavit k volební urně ve volební místnosti. A je myslím už jedno, z jakých to je důvodů. Jestli to je jeho zdravotní stav, nebo ten stav, že je někde mimo dosah z objektivních důvodů, protože je v zahraničí a nemá tu možnost, jakou má každý jiný, kdo bydlí v České republice. Já myslím, že to je logické, že na tom není nic divného, je jenom potřeba použít zdravý rozum.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já děkuji. Snad naposledy na toto téma. Opravdu je mi velmi trapné hovořit o tetě pana Václava Klause, ale opravdu jsem to nebyl já, kdo ji do té diskuse vtáhl jako příklad, a chci být správně pochopen. Pokud jsem hovořil o jejím racionálnu, tak o něm spekuluji proto, ne že by snad žila daleko od vlasti, ale že raději žije daleko od rodiny, která jí upírá volební právo. Kdybych žil v Austrálii a můj synovec mi odepíral volební právo občana České republiky, tak bych s ním také nechtěl bydlet na jednom místě, leda snad proto, abych ho vytahal za uši.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Marek Výborný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl vaším prostřednictvím k panu kolegovi Klausovi jenom jednu věc. Rád jsem se seznámil s vysílacím formátem a obsahem australské televize, nebo australských televizí, ale chtěl jsem upozornit, že existuje jeden zajímavý vynález, a to je internet. A já předpokládám, že i mezi klokany v Austrálii ten internet používají. Takže argument, že ti chudáci Češi žijící v Austrálii mají pouze dvě informace o České republice za rok, považuji za naprosto irelevantní. Kdo chce, tak ty informace si sežene, a jedno, jestli v Austrálii, nebo v Grónsku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Internet jsem chtěla zmínit také, ale už nemusím.

Já jsem se na něco ptala a nedostala jsem na to vůbec žádnou reakci, takže to vnímám tak, že pan poslanec Klaus by tedy vůbec neumožňoval, nebo nezpřístupňoval volby našim spoluobčanům žijícím v zahraničí, považuje je tedy asi za občany nějaké druhé kategorie a má pocit, že jejich volební právo nemá stejnou váhu jako právo těch, kteří žijí v České republice či se v době voleb v zahraničí prostě nenacházejí. Takto to na mě působí a budu ráda, když mi pan poslanec prostřednictvím předsedajícího řekne svoji představu, jakým způsobem by měli mít umožněnou volbu naši spoluobčané, kteří se dočasně v zahraničí nacházejí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou je dále přihlášena paní poslankyně Procházková. Pan poslanec Klaus.

 

Poslankyně Věra Procházková: Dobrý večer všem. Já mám takovou poznámku. Když tedy chceme co možná nejrychleji zpřístupnit hlasování našim občanům v zahraničí, pořád se tady argumentuje tou Austrálií, neměli bychom se zamyslet např. nad tím, že v Austrálii ty volby jsou povinné? Pak tedy bych pochopila, že když by byly volby povinné, měli bychom našim občanům, všem, ty volby zpřístupnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Klaus s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Já už nechci rozdmýchávat debatu ani převracení toho, co člověk řekl, do něčeho dalšího, tady těch zkušených politických lišáků. Jenom ze slušnosti, když mě dáma vyzvala, jak bych to řešil, já bych to řešil přesně tak jako doposud. Každý má právo mít volební průkaz, hlasovat na zastupitelském úřadu nebo v libovolném volebním okrsku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S přednostním právem pan poslanec Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Velmi pozorně sleduji diskusi, která zde probíhá. Já si říkám, že řada lidí vycestuje, protože za prací musí nebo je vyslána. My nahlížíme na tyto lidi, jako kdyby to byli lidé druhé kategorie. Místo toho, abychom řekli "samozřejmě že máte právo volit, stát je od toho, aby vám vyšel vstříc a umožnil vám to", tak ta diskuse mírně směřuje k tomu, že říkáme "vy jste odjeli do ciziny, tak pro nás nejste důležití, my si vás nevážíme a nějak si to zařiďte". Já osobně si myslím, že naopak stát by v tomto případě měl být vstřícný, respektovat to a umožnit lidem volit, protože je to základní právo, které máme, a holt někdy se člověk ocitne v cizině. A nebavíme se pouze o lidech, kteří tam zůstali, ale kteří tam, jak říkám, jsou třeba pracovně. Udělejme ten stát vlídnější, vstřícnější, ohleduplnější vůči těm lidem. Vyjděme jim vstříc a naopak vyslechněme to, po čem volají. Já si myslím, že naopak to bude velmi dobré a vstřícné vůči lidem, kteří jsou v zahraničí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte. Já vám dám jeden zcela konkrétní příklad, který se opravdu stal nikoliv nějakému příbuznému, ale České filharmonii, což je nepochybně těleso, které reprezentuje skvěle Českou republiku po celém světě a které koncertovalo na jednom z ostrovů Japonska, kde nebyla ambasáda, tedy nebylo to Hokkaidó, už si nepamatuji, který z těch tří dalších to byl. A česká ambasáda odmítla z nimi přijet s volební urnou. To znamená, těch 178 lidí, kteří tam na skvěle hodnocených koncertech reprezentovali Českou republiku, nemělo šanci uplatnit své volební právo. Pouze na mimořádný zásah tehdejšího ministra zahraničních věcí Kohouta se uvolila ambasáda vzít tu urnu, přejet to moře, zajet za nimi a těch 178 zaměstnanců České filharmonie mohlo volit. Kdyby to neudělali, tak prostě své volební právo uplatnit nemohli. Byli by proto menší vlastenci? Ne! Jenom jsme jim to neumožnili. Oč jednodušší by bylo, kdyby si každý mohl vzít tu obálku, zaškrtnout tam Schwarzenberga nebo Zemana a dát to na poštu. To je přesně to, co chceme každému, kdo jede pracovat do zahraničí, ať je to vědec, umělec, řezník, uklízečka, usnadnit. Vy mu to fakt nechcete usnadnit? Proč?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy. Slovo má pan místopředseda Vojtěch Pikal. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý večer. Původně jsem se přihlašoval s tím, že rozprava bude krátká, nestalo se. Nicméně aspoň v ní už vše zaznělo, něco i vícekrát. Já děkuji za ty argumenty, které tady zazněly i pro to, abychom zavedli korespondenční volbu i v obecních volbách, neboť skutečně není v České republice všude stejná dostupnost volebních místností. Takže za to děkuji prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Klausovi, že nám vysvětlil, proč je dobré zavést korespondenční volbu i do komunálních voleb.

Nicméně tento návrh nejde tak daleko. Tento návrh se pouze snaží, abychom narovnali to základní občanské volební právo pro ty lidi, kteří žijí nebo se krátkodobě zdrží v zahraničí.

Stejně tak tady byly předneseny argumenty o tom, že návrh není úplně dokonalý, respektive že jeho kvalita je diskutabilní. Já už mám načtený jeden pozměňovací návrh, který třeba opravuje věci ohledně prezidentské volby tak, aby tam dikce toho zákona byla jasná, aby se ty lístky rozesílaly včas. Podobně lze připravit další pozměňovací návrhy k dalším otázkám.

Jsem v komunikaci s ministerstvy. Obava o to, jestli to bude velkým zatížením pro zastupitelské úřady či nikoliv, je rozdílná. Odhady toho, o kolik voličů se bude jednat, se liší zhruba od 100 tisíc do 2 tisíc, takže já se neobávám, že by to naše zastupitelské úřady mělo položit. Chtěl bych jen podotknout, že co se týče hlasovacích lístků, tak ty se na zastupitelské úřady nerozesílají, ty se tam tisknou. Neutrácíme za to, abychom posílali balíky papíru do zahraničí, pokud možno. Pokud by to tak nebylo, tak je to jistě možné zavést. Tolik k rozpravě.

Za náš klub - my obecně korespondenční volbu podporujeme. Myslíme si, že je to dobrá cesta, jak narovnat volební právo pro lidi, kteří jsou v zahraničí, pracují tam, reprezentují tam Českou republiku ať už v kultuře, nebo ve vědě, jsou to komunity pracující v IT oborech v Americe, jsou to komunity pracující na konstrukčních záležitostech v Číně, jsou to komunity lidí, kteří nás zastupují jako inženýři na ropných plošinách apod. Ke mně se také dostávají různé příběhy voličů, kteří zjišťují, že pro to, aby mohli volit, budou muset třikrát nebo dvakrát cestovat i tisíce kilometrů, protože prostě nemají jiný dostupný zastupitelský úřad, ke kterému by se mohli včas dostat.

Já si myslím, že ten člověk, který si bude muset zažádat o voličský průkaz a poté si bude muset včas pohlídat termíny a včas poslat svůj hlasovací lístek, do toho investuje svého času a pozornosti daleko více než ten člověk, kterému dojdou hlasovací lístky a on díky tomu zjistí, že jsou nějaké volby, a jde tam zase hodit tu stejnou stranu. Myslím si, že ti lidé, kteří naopak žijí v zahraničí, aby se dozvěděli, že budou mít možnost hlasovat a pohlídali si termíny, se o situaci tady musí skutečně zajímat, a myslím si, že o jejich hlasy bychom jako stát měli stát, protože si myslím, že daleko lépe reprezentují poučený názor, o který nám přece u voliče jde, aby voliči byli vzdělaní, aby byli informovaní, aby se informovali u jakýchkoliv našich médií a podobně, nejen aby sbírali zprávy ze své státní televize v místě, kde se zrovna nacházejí. Tolik k tomuto tématu.

Jak říkám, pojďme ten návrh pustit do dalšího čtení, prodlužme tu dobu, opravme veškeré nedostatky a diskuse, které tam probíhají... V této oblasti je asi nutné ještě zmínit iniciativu Ministerstva vnitra, která vlastně iniciuje nějaké celkové překopání volebních zákonů, protože jedna věc, která tomuto státu skutečně dlouhodobě chybí, je nějaký volební kodex, který by všechny procesní záležitosti dostal do jednoho zákona. Čeká se na to už nejméně osm let, nejméně dvě volební období. Pokud bychom měli jeden tento zákon, vyřešili bychom problémy jako nestejné seznamy voličů, obtížné rozlišení, kdo má právo v kterých volbách a další problémy. Je možnost se dostat k tomuto, nicméně slibovala to každá vláda, co já jsem v politice, těch deset let, ale furt to není, takže proto poslanecká iniciativa napravit aspoň tyto drobnosti.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu místopředsedovi za jeho vystoupení. Pan poslanec Marek Benda s přednostním právem.

 

Poslanec Marek Benda: Kde bych ho vzal?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Předseda klubu, ne?

 

Poslanec Marek Benda: Ne, ne. Nevystupuji jako předseda klubu, vystupuji jako prostý poslanec Marek Benda.

Jenom jsem chtěl krátce k debatě, která zaznívala. Já souhlasím s mnohými argumenty i svého ctěného kolegy Václava Klause, že volby se nemají dramaticky zjednodušovat. Já si myslím, že to opravdu tak být nemá. Nejsem příznivcem nějakých představ o elektronickém hlasování. Dokonce nejsem ani příznivcem představ o korespondenčním hlasování uvnitř naší země. A víte, že se tady začínají objevovat v souvislosti s tím, že se začalo říkat: bude jenom jeden volební den a zbytek bude nahrazen korespondenčním hlasováním. Já si myslím, že to vytváří problémy, a souhlasím s tím, že akt voleb je nějakým podstatným aktem.

Současně si ale myslím, že ve vztahu k zahraničí je ona korespondenční volba, která opravdu není jednoduchá - a bylo to tady zdůrazněno, musím si tam zajet, musím si vyzvednout, musím dodat do dne sčítání hlasovací lístek, neprodlouží mi to žádné lhůty -, že to je mnohem bližší paralelou tomu, že si můžu v České republice vyzvednout hlasovací průkaz a nemusím volit ve volbách, které jsou celostátního charakteru, nemusím volit v Praze, ale můžu odvolit v Liberci nebo v Ostravě. Proto já nebudu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu ani pro jeho vrácení k přepracování a budu se chtít na výborech bavit o tom, jestli ho dokážeme nějakým způsobem vylepšit tak, aby byly dány pryč ty výhrady. Ale snažím se jenom říci, že ta věc je vícevrstevnatá a neměli bychom k ní přistupovat tak trochu jako k občanské válce, někdo má právo, někdo právo nemá.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Tím jsme v tuto chvíli vyčerpali jak rozpravu, tak faktické poznámky. Nevypadá to, že by se ještě někdo hlásil do rozpravy z místa, tedy rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Prosím jako první paní navrhovatelku, poté pan zpravodaj.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. V debatě zazněla celá řada argumentů, výtek, zejména tedy od pana zpravodaje, velmi technicky orientovaných, resp. velmi detailních. Já jsem přesvědčená o tom, že se všemi z nich, protože to nejsou výtky zásadního charakteru, které by ten návrh haněly v tom smyslu, že korespondenční volba je podle tohoto zákona neproveditelná, tak že se se všemi z nich umíme vypořádat pozměňovacími návrhy v rámci druhého čtení. Věřím tomu, že Ministerstvo vnitra i případně Ministerstvo zahraničních věcí bude v této věci kooperovat, už jenom proto, že v rámci programového prohlášení této vlády je příslib zavedení korespondenční volby a tento příslib by určitě rády obě dvě strany, které ve vládě jsou, dodržely.

Pokud se však spolehneme na to, že počkáme až na vládní návrh zákona, který teď teprve začíná být diskutován, ještě není ještě ani obecný záměr, nemáme nic napsáno na papíře, tak se bavíme o tom, že korespondenčně by mohli naši občané hlasovat tak někdy v roce 2025, a já si myslím, že to je příliš dlouhá doba na to, abychom to samotné téma hodili pod stůl a nechali ho právě jenom na vládní návrh. Nicméně ten návrh má obsahovat celou řadu dalších zásadních změn, nikoliv jenom korespondenční volbu, nikoliv jenom její zavedení, takže si myslím, že opravdu v tomhle by tento návrh mohl sloužit jako kvalitní nosič pro vůbec zavedení této formy distančního hlasování.

Zazněl tady třeba argument o tom, že bychom měli přemýšlet nad zavedením povinnosti voleb. Já si myslím, že to je něco tak zásadního, tak zásadní změna, a vůbec to nesouvisí s možností distančně hlasovat, že to je na úplně jinou debatu.

Zazněly tady výtky třeba například k rozpočtu, který tímto bude nějakým způsobem zasažen. V důvodové zprávě je jasně uvedeno, že vyčíslení, samozřejmě orientační, protože se velmi těžce odhadují tyto dopady, by nemělo být zdaleka tak významné, mělo by se jednat o jednotky milionů, nikoliv o významnější částky, což si myslím, že za umožnění provedení hlasovacího práva pro naše spoluobčany, kterých jsou podle odhadu statisíce v zahraničí, to rozhodně stojí.

Myslím si, že ta debata je spíše ideologicky vedená o tom, jestli vůbec lidé, kteří žijí třeba delší čas v zahraničí, volit mají. Jak jsem se snažila říkat v průběhu té debaty, tak se zdaleka nebavíme jenom o těch, kteří třeba už v zahraničí žijí dlouhodobě a nehodlají se vrátit zpět do České republiky. Spíše naopak nám jde o lidi, kteří se chtějí vrátit do České republiky, žijí v zahraničí třeba jen dočasně. Typicky jsou to studenti nebo lidé, kteří v zahraničí po nějakou dobu pracují. Myslím si, že bychom naopak měli mít velký zájem o to, aby i oni cítili nadále sounáležitost s Českou republikou a vývojem v ní. A aby měli zájem se právě vrátit, tak jedním z předpokladů je, že budou mít nejenom pocit, že mohou ty věci ovlivnit, ale bude to umožněno opravdu i fakticky.

Já vás tedy žádám o podporu toho návrhu, ať už k němu máte technické výhrady a chcete, aby se tam některé věci jasně zpřesnily. Jsme si jako předkladatelé vědomi toho, že debata ve výborech nebude jednoduchá, ale prosím, určitě ji umožněme, protože jinak tím návrh na zase dlouhou dobu pohřbíme, hodíme pod stůl a naši spoluobčané budou čekat další roky, nejenom jak čekají dnes. Ta debata se opravdu vede už minimálně patnáct let a myslím si, že si zasloužíme, abychom ji posunuli o stupeň dál.

Rozhodně souhlasím s prodloužením lhůt v rámci projednávání ve výborech. Myslím si, že to vůbec nebude ke škodě a že obě dvě ministerstva, která jsem jmenovala, se do té debaty zapojí tak, aby ten návrh byl co nejdokonalejší, aby opravdu nebránil ničemu vůbec ve výkonu tohoto volebního práva.

Děkuji vám za tu debatu, děkuji vám za pozornost a věřím, že naše spoluobčany, kteří tuto oblast velmi bedlivě sledují, nezklameme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana zpravodaje o jeho závěrečné slovo. Prosím sněmovnu, aby držela nižší hladinu hluku.

 

Poslanec Jiří Strýček: Doufám, že už dneska naposledy. Já jenom velmi krátce. Zopakoval bych procedurální návrhy, které tady zazněly. To znamená, já jsem dával procedurální návrh na vrácení k přepracování, v případě, že tento procedurální návrh nebude schválen, tak na prodloužení lhůty k projednání o dvacet dnů.

Já jenom na okraj. Osobně si myslím, že na plénum by měly chodit ty poslanecké návrhy, ale týká se to i vládních návrhů, připraveny tak, aby potom v dodatečných diskusích na výborech nebyly další spousty pozměňovacích návrhů. Konkrétně u tohoto zákona si myslím, že těch pozměňovacích návrhů by bylo hodně, by bylo dost. Takže z toho důvodu dávám tento procedurální návrh na vrácení k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já si dovolím podotknout, že tady mám i návrh na zamítnutí.

 

Poslanec Jiří Strýček: Návrh na zamítnutí - já to zopakuji potřetí. My nejsme proti korespondenční volbě. Kolega dával proti zamítnutí, ale můj první procedurální návrh byl už při rozpravě ohledně vrácení k přepracování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, já jenom když jste zmiňoval, že shrnete návrhy, tak jsem očekával, že shrnete všechny.

 

Poslanec Jiří Strýček: Takže můžeme všechny tři návrhy procedurálně hlasovat, to znamená, budeme hlasovat návrh kolegy Valenty, který dával návrh na zamítnutí v prvním čtení, potom budeme hlasovat o mém návrhu, to znamená o vrácení zákona k přepracování, a v případě, že tento neprojde, tak bude třetí procedurální návrh a to je prodloužení lhůty k projednání ve výborech o dvacet dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Opět nemohu souhlasit. Nejdříve se hlasuje o vrácení k přepracování, poté se hlasuje o zamítnutí, poté se hlasuje o výborech a poté se hlasuje o prodloužení či zkrácení lhůty.

 

Poslanec Jiří Strýček: Takže budeme hlasovat v tom pořadí, jak jste říkal, to znamená, budeme hlasovat o vrácení k přepracování, pak se bude hlasovat ohledně zamítnutí tohoto zákona a třetí potom bude, pokud ani jeden z těchto, tak bude propuštění a prodloužení lhůty k projednávání o dvacet dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: V zásadě ano, děkuji. Pokud všichni víme, budeme hlasovat o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Nevidím žádost o odhlášení, takže já svolám kolegy do sálu, pokud nějací diskutují v předsálí.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro vrácení k přepracování. Děkuji. Kdo je proti?

V hlasování číslo 207 je přihlášeno 172 poslanců a poslankyň, pro 113, proti 40. Návrh byl přijat.

 

Tím tedy projednávání návrhu končí. Já vám děkuji a uvidíme se zřejmě nad přepracovanou verzí, někdy. Děkuji zpravodaji, děkuji navrhovatelce. Tím je bod 56 ukončen.

 

A nyní se budeme zabývat bodem číslo 10, což je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.