Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

180.
Ústní interpelace

Interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00, na ostatní členy vlády pak od 16.00 do 18.00 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Daně Balcarové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím paní poslankyni Balcarovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás s otázkou ohledně novely horního zákona a konkrétně ohledně moratoria na zvyšování poplatků z těžby. Novela by měla přijít v dohledné době do vlády, a protože vím, že mezi resorty se to hodně diskutovalo a že do vlády byla odeslána tato novela s rozporem právě kvůli navýšení zrušit nesmyslné pětileté moratorium na poplatky z těžby, které je pro stát extrémně nevýhodné. Aktuální podoba zákona brání navýšit poplatky až do roku 2021. Poplatky jsou v tuto chvíli velice nízké a peníze z těžby putují do daňových rájů.

Vy jste se, pane Babiši, zvýšení poplatků, vždy jste se bránil tomu, aby bylo moratorium na zvyšování poplatků, a věřím, že i slibu, který uvádíte v programovém prohlášení vlády, budete chtít dostát. Takže se ptám, jak se k této problematice postavíte na jednání vlády, jestli dodržíte slib z programového prohlášení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, poslanci, když si připravujete interpelaci, tak se jistě podíváte na tu historii. Když jsem se stal ministrem financí, tak jsem byl právě ten, který přišel s navýšením poplatků. Všichni si pamatují, co nastalo. Dokonce odboráři chtěli protestovat v jednom šiku s majiteli, uhlobarony. Takže neříkejte, že jsem se vždy bránil. Není to pravda. To na začátek.

Také se mi povedlo to navýšit, můžete si dohledat, kolik to bylo. Já jsem původně požadoval desetinásobek a můj protějšek, který bránil navýšení poplatků, pan ministr obchodu Mládek, v jednom šiku s uhlobarony a odboráři jako jedno tělo lobbovali. A to navýšení bylo, protože tehdy inkasoval stát asi 200 milionů, a pokud si to pamatuji, navýšilo se to zásadně. Byl jsem ten, který to inicioval.

Takže k vašemu dotazu ve věci moratoria na poplatky z těžby bych rád uvedl, že v současné době probíhá příprava novely horního zákona, který bude v nejbližší době předložen vládě. Novelu horního zákona zpracoval Český báňský úřad ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jedním z hlavních cílů navrhované právní úpravy je odstranění stávajícího pětiletého moratoria na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů. Pětileté moratorium bylo do horního zákona vloženo jako pozměňovací návrh poslanců 2015. Nevím, jestli víte kterých - pana Urbana za ČSSD a pana Laudáta za TOP 09. Tady sedí zástupkyně.

Současná vláda se snaží co nejrychleji napravit nerovné postavení státu, které tímto návrhem vzniklo, ovšem zároveň musí respektovat základní právní principy. Odstranění této fixace zajistí státu jako vlastníku nerostného bohatství možnost pružně reagovat na změnu tržní ceny. Nedávný vývoj tržních cen některých nerostů ukázal, že v důsledku technologického vývoje a s ním spojených změn struktury poptávky po nerostných surovinách může docházet k natolik nepředvídatelnému a rychlému vývoji tržních cen, že pětiletá fixace sazeb úhrad znemožňuje státu dostatečně rychle a efektivně na vývoj na trhu reagovat.

Odstranění výše uvedeného limitu nemůže ohrozit poplatníka úhrady ve smyslu svévolného a (nesroz.) zvyšování sazeb úhrad ze strany státu, neboť zůstává zachován limit 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů uvedených v § 33k odst. 1 horního zákona. Tato hranice je nepřekročitelná a poplatníkům zajišťuje možnost predikovat maximální výši sazeb.

V rámci projednávání novely horního zákona bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu Legislativní radou vlády upozorněno, že odstraněním pětiletého moratoria by se stát mohl dostat do konfliktu se zásadou právní jistoty, takže by teoreticky mohly hrozit arbitráže, a se zásadou legitimního očekávání poplatníků úhrady z hlediska nezvyšování sazeb po dobu pěti let od nabytí účinnosti nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady. Legislativní rada vlády proto doporučila doplnit příslušné přechodné ustanovení, které zajistí, že poplatník úhrady vydobytých nerostů, který bude hradit úhradu za úhradová období do 31. prosince 2021, použije sazby úhrad vydobytých nerostů stanovené nařízením vlády vydaným podle § 33k horního zákona, ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti nyní připravované novely horního zákona, jsou-li pro něj sazby úhrad vydobytých nerostů příznivější. Doplnění přechodného ustanovení nelze považovat za neplnění programového prohlášení vlády, neboť vláda aktivně činí kroky, které umožní měnit sazby úhrad, není však možné porušovat princip předvídatelnosti práva jakožto důležitý atribut právního státu.

Sazby úhrad vydobytých nerostů bude samozřejmě možné prostřednictvím příslušného nařízení vlády zvýšit dříve než před 1. lednem 2022. Účinky by však pro stávající poplatníky úhrad zůstaly neměnné až do konce roku 2021 a fakticky by se tak změna nařízení vlády, která by sazby zvýšila, týkala až nových poplatníků sazby úhrady.

Bavíme se zde však v teoretické rovině, neboť novela horního zákona dosud nebyla projednána vládou ani komorami Parlamentu České republiky, a není tak možné činit kroky vedoucí k novele příslušného nařízení vlády. To bude možné, až nabude novela horního zákona účinnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Paní poslankyně Balcarová má zájem o doplňující otázku, tak prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Já jsem jenom chtěla uvést panu premiérovi, že jsem říkala, že se bránil moratoriu, ne že se bránil navýšení poplatků. Já jsem si historii nastudovala, dokonce jsem čerpala ze stenozáznamu z mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k těžbě lithia těsně před volbami v roce 2016. A tam vy právě i říkáte, že jste pro to, aby se navýšily poplatky, a uvádíte tady, že až desetinásobně. Já jsem se chtěla zeptat, o jaké výši navýšení uvažujete. A jestli můžeme tedy počítat s tím, že i kdybyste v tuhletu chvíli nenavýšili ty poplatky okamžitě, jestli tedy od ledna 2020 budou v zákoně navýšeny. Jestli to tam bude tedy takhle určeno od 1. ledna 2022. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující otázku. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to se omlouvám, já jsem vám špatně rozuměl. Tak samozřejmě to není rozhodnutí moje, bude o tom samozřejmě rozhodovat Poslanecká sněmovna. Takže já jenom budu urgovat paní ministryni Novákovou, aby to dala co nejdřív na program vlády.

A co se týká lithia, tak je tady pan ministr životního prostředí. Tady stále vlastně dochází k nepochopení mezi zákonem, kde je nějaké právo průzkumu, ale my tvrdíme, že tady k žádné žádosti o těžbě nedochází, a rozhodně budeme proti tomu. A trvám na tom, aby DIAMO, a myslím že pan ministr, jsme se domluvili s paní Novákovou, že chceme, aby DIAMO se v tom angažovalo a aby v podstatě stát se v tom angažoval a nenechával to na privátní firmě, kdy by se tedy zbavil veškerého nerostného bohatství.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Věře Kovářové, která bude interpelovat ve věci rozpočtové a jiné kotrmelce naší vlády. Připraví se pan poslanec Feri.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, na začátku své interpelace se vrátím k deficitnímu státnímu rozpočtu, jehož parametry vládní koalice schválila minulý týden. Co moc nechápu, je to, k čemu vlastně taková Národní rozpočtová rada slouží, když vydá své stanovisko k rozpočtu až týden poté, co rozpočet projde prvním čtením. Není to závažná vada zákona a rozpočtové odpovědnosti? Nepředložila by vaše vláda jiný rozpočet, kdyby znala stanovisko rozpočtové rady? Ano. Předsedkyně této rady už od září vehementně kritizuje rozpočtovou politiku vaší vlády a její deficitní rozpočet. Výslednou zprávu ale dodala až nyní. Ptám se znovu, k čemu tato rada vlastně slouží, když za a) dodává svou zprávu tak pozdě a za b) když ji vláda ignoruje a neposlouchá.

Kdyby to byl jediný problém, ale děje se toho víc, co svědčí o zmatcích. Jsou to třeba vaše protichůdná vyjádření ohledně privatizace ČD Cargo, kdy s nadsázkou každý den říkáte něco jiného a pokaždé se to liší od slov pana ministra dopravy, který za rezort nese zodpovědnost.

Dále je to vyhazov náměstka Malého na MPO, který měl mít na starosti zavádění vysokorychlostního internetu a musel uvolnit místo panu Pilnému, který neuspěl ve volbách. Co to přinese panu Pilnému, už víme. Co to ale znamená pro zavádění vysokorychlostního internetu?

A ještě poslední příklad. Stav mostů v ČR. Nechci strašit, ale růžově to rozhodně nevypadá. A teď jsem se ke všemu dočetla, že ŘSD ani po dvou měsících nezačalo plnit pokyn pana ministra dopravy k mimořádné kontrole mostů v jeho správě. Kde to tedy jsme?

Třešničkou na dortu je pak (upozornění na čas) generální ředitel Finanční správy.

Ptám se tedy, jak si tyto rozpočtové kotrmelce prosím vysvětlujete a zda byste mohl zhodnotit to, o čem jsem hovořila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně tady vznesla asi šest nebo sedm interpelací. Tak nevím, na co mám odpovídat. Pan Malý, to byla taková šedá myš na Úřadu vlády, kterou jsem tam objevil. Byl tam úplně na nic. Vzal jsem ho k sobě, vyřešili jsem Uber. Poslal jsem ho na MPO jako náměstka na internetizaci, protože nikdo s tím nic nedělal, a paní ministryně se rozhodla tak, jak se rozhodla, tak se zeptejte jí. Pan Malý se mnou bude dále spolupracovat a určitě budeme bojovat proti nejdražším tarifům mobilních operátorů možná v Evropě.

Takže já bych tedy k tomu rozpočtu. To je dobrá otázka, na co máme tu Národní rozpočtovou radu. Víte, ona je nezávislá. A teď co tedy publikovali, tak to je úplně neuvěřitelné. A vy vlastně tady porovnáváte - dneska ráno byl přebytkový rozpočet. Představte si, že máme přebytkový rozpočet k 31. říjnu, i když máme v plánu deficit 50 mld. A to je stále dokola. Já říkám, my plánujeme deficit a potom máme radost, že máme přebytek. A my ho máme stále. Od roku 2016 byl velký přebytek a potom je vyrovnáno. A paní Schillerová slíbila, že i tento rok bude vyrovnaný.

Takže na co je rozpočtová rada? No tak to nevím, to se neptejte mě. Já můžu k té zprávě, protože rozpočtová rada vlastně nám sdělila, co bude za 50 let. No to je neuvěřitelné, že to dokáže. Takže ona předložila první svoji zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kde se snaží popsat jejich vývoj v příštích 50 letech. Tak to fakt gratuluji. Zákon neukládá Národní rozpočtové radě, že musí předkládat své zprávy o udržitelnosti veřejných financí právě na 50 let. A tak tento dokument je iniciativním dokumentem, kterým Národní rozpočtová rada chce patrně přispět k vysvětlení svého postoje k tomuto tématu. Nejde tedy o dokument, kterému by předcházela nějaká širší diskuse nebo který by prošel nějakou oponenturou. Je to v podstatě názor Národní rozpočtové rady opírající se o metodu extrapolace současných trendů. Jak autoři sami uvádějí, co by se dělo, kdyby současná rozpočtová politika zůstala taková, jaká je, a kdyby se populační a ekonomický vývoj ubíral směrem, o kterém se domníváme, že je nejpravděpodobnější.

Problém zvolené metody extrapolace je minimálně ve dvou oblastech. V prvé řadě je to délka období. Propočítávat vývoj nějakých veličin na 50 let je jistě možné a je i možné ho propočítat i na delší období, na sto let, dvě stě let. Jsme si však při použití této metody vědomi jejího základního úskalí, totiž že budoucnost vidíme jako zvětšenou přítomnost? Jsme při ní schopni postřehnout změnu trendu? Nebo i vědomý zásah administrativy do vývoje? Protože jaký výsledek v tomto postupu dostaneme? No nepochybně takový, který musíme postavit pod mnoha otazníky, protože o tom, jaká bude budoucnost, natož tak vzdálená, víme jen málo a budou o tom rozhodovat politici, kteří přijdou po nás.

Druhým problémem je fakt, že současná vláda se problému vývoje veřejných financí věnuje. Není tím, kdo by pasivně přijímal vývoj, ale hledá aktivním způsobem, jak podpořit pozitiva vývoje, odstranit neefektivnost či nehospodárnost, zlepšit příjmy veřejných rozpočtů, potlačit negativní trendy. Ovšem toto úsilí vlády zcela zanikne, pokud se nastolí výchozí předpoklad, že současná rozpočtová politika není dobrá. To se v podstatě předpokládá, tvrdí-li se, že současné trendy po 50 letech skončí v deficitu sektoru veřejných rozpočtů ve výši 230 % HDP. Absurdní ptákovina!

Jen pro ilustraci základních čísel, se kterými zpráva pracuje. Při růstu HDP v průměru 1,8 % by HDP v současných cenách se dostala přibližně k úrovni 13 tisíc miliard Kč, potom by státní dluh předpokládaný zprávou byl 30 tisíc miliard Kč. Neuvěřitelné. Takže k čemu takový absurdní propočet slouží? K tomu, abychom vysvětlovali, že jde o naprosto falešný spekulativní propočet? Nebo má sloužit k politickému boji nyní, když je v parlamentu návrh státního rozpočtu na příští rok s minimálním deficitem ve výši 40 mld.? A současně podle předpokladu letošní státní rozpočet skončí kolem nuly a nikoliv kolem plánovaného deficitu 50 miliard.

O tom, že české veřejné finance jsou v současnosti v relativně velmi dobrém stavu, že se snižuje zadluženost - znovu ukážu, paní poslankyně, tabulka, tady. Jsme jedni z nejlepších v Evropě. Stále jdeme dolů. Vidíte. Odkdy jsem nastoupil jako ministr financí, jede to dolů. Kalousek, pamatujete, kolik zadlužil. 670 miliard, pokud jste nezapomněla.

Takže jsme ve velmi dobrém stavu, kupodivu ani ve vztahu k ostatním zemím EU. Jaký by asi tak byl propočet stejných trendů pro některé členské země (upozornění na čas), kde se nyní jejich veřejný dluh blíží 100 % HDP?

Tak. Já vám uvolním místo tady.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Tak prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Tak jedeme dolů. Za prvé tvrdíte, že máte přebytkový rozpočet. No tak pane premiére, to je sice hezké, ale vy ve státním rozpočtu, respektive jeho návrhu, což je zákon, navrhujete vždy jiná čísla. A pak se chlubíte tím, že máte přebytkový rozpočet. A tak moje odpověď na tuto otázku proč zní - no protože neinvestujete. Vy se pak v médiích chlubíte, jak jste stateční, že máte přebytkový rozpočet. Ale zapomínáte dodat, že neinvestujete. To je pro tuto republiku to nejhorší.

Říkáte, že Národní rozpočtová rada dělá výhled na padesát let. No a to je přesně ono, co vy absolutně ignorujete. Protože vy chcete jenom na čtyři roky, na jedno volební období a na to myslíte. Proto já vám říkám - váš státní rozpočet je rozpočtem zapomnění, nikoliv budoucnosti. A investice jedou dolů, nikoliv to, co jste mi tady ukazoval.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Pan premiér bude reagovat. Tak prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vy mě fakt bavíte. Ještě neznám stát ani žádnou firmu, která plánuje na padesát let, ale možná ji najdete. Takže já bych to dočet. Podle autorů zprávy je ovšem česká rozpočtová politika nezdravá, neboť, jak jsme uvedli, výše uvádějí, že kdyby se nezměnila, vedla by nakonec k astronomickým deficitům. No to je neuvěřitelné!

Takže já jsem vám už vysvětloval několikrát, že my plánujeme rozpočet včetně evropských peněz, které se de facto nedají naplánovat. České peníze umíme dobře plánovat. Takže je nějaký plán. Kdybyste plánovala, že budete mít dluh na Vánoce padesát tisíc a budete mít deset tisíc plus, no tak budete mít radost. Nedají se plánovat přesně evropské peníze. Protože ani ministerstva to nedokážou.

Takže zpráva se především zabývá popisem metody, kterou dochází k těmto závěrům. Příliš mnoho návrhů, co konkrétně udělat, však na příjmové straně veřejných rozpočtů, nebo jak navrhují vytvářet přebytek rozpočtu v rozsahu 2, 6 % HDP, tedy kolem 100 miliard korun ročně, také zůstává nevyřčeno. Tady by určitě bylo zajímavé znát názor na oblasti, kde výdaje krátit, nebo naopak jak zvýšit rozpočtové příjmy v tomto rozsahu. Ale hledat řešení zjevně není v silách Národní rozpočtové rady. Možná proto, že by to nezapadalo do jejich konceptu strašení astronomickými deficity, což je jistě velmi píárově populární. Vláda se nebrání a ani se nikdy nebránila vést o těchto problémech diskuzi, hledat krok za krokem příčiny distorzí, ať už důchodového systému, nebo samotných veřejných financí.

Takže pokud chce někdo vést rozumnou diskuzi, my jsme připraveni. Ale já odmítám z tohoto tématu dělat zdroj senzací a nezodpovědných spekulací. Nezodpovědných. Protože považuji za absurdní, že někdo tady straší, co bude za padesát let, když my máme skvělé výsledky. A znovu opakuji, přebytkový rozpočet. Dneska ráno k 31. 10. A jsme jedni z nejlepších v Evropě, ještě jednou. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Dominika Feriho, který bude interpelovat ve věci absencí, připraví se paní poslankyně Maříková. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji vám za něj, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády a vážený pane předsedo vlády. Já už jsem si trochu zvykl na to, že ministři na interpelace příliš rádi nechodí. Vždyť co by taky měli poslouchat opozici? Ale přijde mi naprosto nevhodné, zvláštní a absurdní, že když jsme tady minulý týden projednávali v prvním čtení zákon o státním rozpočtu, tak tu bylo ministrů jak na mariáš.

A teď vám položím možná první otázku, na kterou v interpelacích odpovíte konkrétně a přímo. Chci se vás zeptat, jestli zaručíte, že na druhém a třetím čtení tady ministři budou, tady ministři budou přítomni, budou odpovídat opozičním poslancům na jejich gesční kapitoly, na to, proč chtějí tolik investovat, na to, proč chtějí tolik projídat. A nestane se to, že tady budou tři a budou se tady točit, jen když jim někdo položí otázku. Je to klíčový zákon. Myslím si, že by tady měli být. Je to projev úcty ke Sněmovně, je to projev úcty k opozici. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za otázku. Prosím pana premiéra o odpověď. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vážený pane poslanče, já s vámi souhlasím. Ale pokud vím, tak to první čtení - byl tady pan prezident. Já jsem se přihlásil, vystoupil jsem, i když to nebylo vždy zvykem, že premiér vystupuje, protože ministr financí obhajuje rozpočet. A pokud vím, tak paní ministryně Dostálová se dostavila později. Ale pokud mám dobrou informaci, tak přišla ze zahraniční cesty. A pan Staněk se omluvil z důvodu zahraniční cesty na celý den.

Takže já určitě na vládě vyzvu všechny ministry, aby samozřejmě, když bude druhé čtení, aby tady byli a aby mohli reagovat na připomínky nebo návrhy poslanců

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za vstřícnost. Jestli tomu tak nebude a nebudou tady, tak se tady s tou interpelací připomenu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji. Nevím, jestli pan premiér má potřebu ještě reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak vláda rozhoduje ve sboru. Ale já jim zkusím domluvit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji a nyní prosím k interpelaci paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ve věci: máme stejný názor, jak řešit migraci? A připraví se pan poslanec Bláha. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, v květnu tohoto roku jste řekl: musíme bojovat proti pašeráckým skupinám a organizovanému zločinu, aby k vyplutí lodí s ekonomickými migranty vůbec nedocházelo. 26. října jste na společné tiskové konferenci s Angelou Merkelovou prohlásil: máme stejný názor, jak řešit migraci, že musíme s africkými státy spolupracovat hlavně po ekonomické stránce, aby se jim lépe dařilo. Německá kancléřka uvedla: máme shodné přesvědčení o tom, že musíme dosáhnout situace, kdy bude možný hospodářský rozvoj afrických států, a tím se vytvoří důvod pro to, aby mladí lidé měli v těchto zemích perspektivu a nemuseli je vůbec opouštět.

Moje otázka zní: Jak chcete konkrétně ekonomicky spolupracovat s africkými státy, třeba s takovými, jako je Somálsko, aby se jim lépe dařilo a mladí lidé tam měli perspektivu a nemuseli ho opouštět a přicházet do Evropy? A když budete zajišťovat perspektivu Somálcům, jak zajistíte perspektivu našim lidem bez domova, dětem v dětských domovech nebo rodinám žijícím na pokraji bídy? A mělo na vaši změnu názoru vliv jednání s německou kancléřkou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, já myslím, že všichni u nás vědí, že aktivně vystupuji proti ilegální migraci a že jsem jasně veřejně řekl, že my nebudeme přijímat žádné ilegální migranty, a to platí. Protože u nás máme menší nezaměstnanost a každý, kdo k nám přichází, musí mít pracovní povolení nebo pobyt, na práci, na studium a tak dále. Takže to platí.

A já myslím, jsem splnil i ten slib, který jsem dal občanům, že za půl roku jsme zrušili kvóty a relokace jsou dobrovolné. To jsme prosadili společně V4 ve spolupráci se všemi premiéry. Takže se nám to povedlo. V červnu bylo zrušeno to nesmyslné rozhodnutí Evropské komise, nebo Evropy, kvóty, které samozřejmě nefungovaly.

No a ta situace se mění a já jsem s paní kancléřkou o tom jednal a to jednání samozřejmě nemá žádný vliv na naši pozici. My se shodujeme v tom, že je potřeba pomoci africkým zemím. Jednak severoafrickým, kde jednáme bilatelárně. Za Evropu jednal Sebastian Kurz s egyptským prezidentem. 12. listopadu je konference o Libyi v Palermu. Já tam letím, abych se taky podílel. Chystám se do Maroka. Takže my chceme jednat Maroko, Alžír, Tunis, Libye, kde je samozřejmě problém, protože tam je vícero hráčů, a Egypt. A s nimi mít dohodu, kdy oni by měli zastavit ilegální migraci na jejich jižních hranicích.

No a potom jsou samozřejmě africké státy, od kterých vlastně ti ilegální migranti přicházejí, kteří vlastně platí za tu cestu do Evropy dva až pět tisíc dolarů pašerákům, proti kterým my bojujeme, chceme bojovat v rámci operace Sofie. Já jsem navštívil centrum té operace.

Samozřejmě tam ještě chybí další věci. Mít dohodu s Libyí, mít souhlas Bezpečnostní rady OSN.

S paní kancléřkou se shodujeme na Marshallově plánu pro Afriku, abychom těm zemím ekonomicky pomohli takový způsobem, že tam budeme investovat, že tam budeme dělat byznys, a to vlastně mluvíme o evropském rozpočtu. Ano, evropský rozpočet kritizuji, našel jsem tam desítky miliard eur, které bychom mohli použít na pomoc africkým zemím, na pomoc, na zastavení ilegální migrace. Teď je to hlavně z Maroka do Španělska. Tam není žádný rozpor. Tam není žádný rozpor v tom, že i když jsme vyřešili náš problém, nejsou kvóty, dobrovolná relokace, nebudeme nikoho přijímat ilegálně, protože to je porušení zákona, tak se můžeme podílet na evropském řešení, a to já i činím, protože jsem jediný premiér, který navštívil Frontex ve Varšavě, kromě polské premiérky Szydlové, která to má za rohem. A zajímal jsem se o to a mluvím o tom rozpočtu a dávám konkrétní návrhy. Pokračujeme v tom a chceme mít systémové řešení k zastavení ilegální migrace.

Rozdíl mezi některými státy v Evropě je, že V4 mluví o zastavení ilegální migrace a některé státy mluví o řízení migrace. Oni nepoužívají slovo ilegální, ale je to ilegální, protože ti lidé porušují zákon atd. Tam nevidím žádný rozpor a myslím si, že je dobře, že nejenom že kritizujeme, ale že i navrhujeme řešení a jsme aktivní. Myslím, že i ti premiéři, kteří byli teď na oslavách sto let založení Československa, tak to i potvrdili, že aktivně vystupuji za naši zemi na Evropské radě a dáváme konkrétní návrhy, které by měly vyřešit ilegální migraci systémově. Máme v Evropě dneska 700 000 ilegálních migrantů, kteří nedostali azyl a měli by opustit Evropu. Návratová politika má rezervy, ale je lepší než v roce 2014, kdy Frontex vypravil 40 letadel, minulý rok to bylo 430 letadel (upozornění na čas) a tam vidíme tu roli Frontexu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Pane premiére, Česká republika nemá ani na některé investice, které jste slíbil při svých výjezdech ještě s vaší vládou v demisi po krajích, a budeme podporovat hospodářsky a ekonomicky africké státy? Kde na to chcete vzít?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér má zájem o odpověď? Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Je mi líto, že jste nepochopila, že peníze na Marshallův plán Afriky jsou z evropského rozpočtu, který je nějak navržen a kde kritizuji jednak navýšení výdajů evropských struktur. Nejedná se o české peníze. My samozřejmě pomáháme v rámci naší solidarity jednotlivých státům, ale to jsme dělali předtím, ale Marshallův plán je samozřejmě plán Evropské unie z rozpočtu Evropské unie.

A co se týče krajů, ano, tam naše vláda, první vláda, dělala výjezdy, abychom zjistili potenciál investic naší země, a ten plán teď řešíme, připravujeme a jsme první, kteří řekli ano, potřebujeme mít vizi na investice. Takže tady porovnáváte dvě věci, které nemají spolu nic společného.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Blahu, který bude mluvit ve věci rezignace generálního ředitele Finanční správy Janečka. Připraví se pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane premiére, na svůj post dnes ráno rezignoval váš oblíbenec, generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Ten proslul bezohledným vyměřováním zajišťovacích příkazů, mj. zablokoval majetek řadě firem, které přivedl ke krachu na základě pouhého podezření z nezaplacení daní. V poslední době se hodně mluvilo také o jeho lustrování svatebčanů. Nakonec podal rezignaci sám a tvrdí, že jde o jeho osobní rozhodnutí, tedy bez vyvození odpovědnosti z vyšších míst. Spekuluje se o tom, že se Janeček vrátí zpět do Finančního úřadu v Českých Budějovicích, odkud jste ho před lety sám vytáhl. Je to skutečně tak a je to podle vás v pořádku?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: V první řadě musím říci, že pana Janečka si vážím, respektuji ho. Je to čestný člověk, na rozdíl od některých jeho předchůdců, na které jsem podal osobně a podepsal jsem trestní oznámení na podezření tunelování Finanční správy v rozsahu 100 milionů korun. Mohu dodat, je to člověk čestný, vážím si ho profesně, je velmi pracovitý a stojí za ním obrovská práce. EET je jediný digitální projekt za poslední léta, který fungoval, za šest měsíců, minimální náklady. Už se dávno vrátil. Inkasovali jsme 10 miliard, kontrolní hlášení, zničení Prahy jako daňového ráje, to všechno vybudovali vaši kolegové před námi, a také snížení DPH mezery. Jsem jako jediný premiér v historii naší země prosadil v Evropě reverse charge, ten projekt, kdy jsme snížili 17 %, kde nám kradli ročně 80 miliard DPH, a snížili jsme to, myslím, na 14. Takže já mu akorát můžu tady za sebe poděkovat, a za stát. Ty zajišťovací příkazy, o kterých mluvíte, to bylo dědictví těch předchůdců.

Myslím si, že je to jeho rozhodnutí. Pan Janeček tam udělal plno práce, a pokud někteří teď do něj kopou, tak je to skutečně ubohé, protože to je loajální státní zaměstnanec, nezávislý, není to - nevím, co jste to řekl za větu - můj oblíbenec. Znovu opakuji, že Finanční správa je nezávislá. To není jak za časů jednoho pána, který tady sedí s námi. Je nezávislá. Takže já jenom můžu říct, že pan Janeček odchází s čistým stolem. A pokud máte nějaké příběhy ohledně těch podvodníků pohonných hmot atd., tak je to právě on, kdo se zasloužil o to, aby se neopakovaly lehké topné oleje a další věci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Nebudu tady polemizovat nad efekty EET, to už jsme tady ve sněmovně řešili mnohokrát a víme, že ta čísla, která zveřejňuje Ministerstvo financí, potažmo vláda, zdaleka neodpovídají skutečnosti. Vraťme se k osobě pana Janečka. Chápu, loajální státní úředník, nicméně státu, to znamená České republice, bezesporu vznikla škoda z prohraných soudních sporů na základě žalob pro neoprávněné uplatňování zajišťovacích příkazů, které často vedly ke krachu firem, jak už jsem tady dnes řekl. Pochopil jsem to tak, že pan Janeček odchází na svoji žádost a nikdo z jeho nadřízených ho nepovede k zodpovědnosti za škodu, kterou způsobil České republice. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vaše tvrzení je absurdní. Nevím o tom, že by pan Janeček způsobil nějakou škodu. Není to ani můj podřízený, k tomu se může vyjádřit paní ministryně. Je to nesmysl. Pan Janeček byl ten, který díky zavedení kontrolního hlášení, zničení daňového ráje v Praze, kdy na jedné adrese, v jedné místnosti seděly desítky tisíc firem a podváděly. On vám může předložit svůj výkaz práce, kterou tam uskutečnil. Takže paní ministryně tady sedí, to slyší. A určitě pokud by někdo způsobil nějakou škodu, tak se to určitě bude řešit. Ale já to skutečně nepředpokládám. A znovu opakuji, pokud já vím, a já nemám detailní informace, byly to většinou případy z minulosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude interpelovat pan poslanec Munzar ve věci jaderné energetiky. Připraví se pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane premiére, před několika dny jste řekl, že se může odložit rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků, a to kvůli prodloužení životnosti stávajících bloků v Dukovanech do roku 2045, a tím údajně získáváme čas. Já si myslím, že to je hrubý omyl. Čas váháním ztrácíme. Je to hazard s budoucí energetickou bezpečností a soběstačností ČR a také s budoucími potřebami domácností a národního hospodářství.

Já se obávám, že není za pět minut dvanáct, ale jsme spíše v hodině dvanácté. Podle všech předpokladů příprava a výstavba nových bloků bude trvat cca dvacet let, a to bez nějaké časové rezervy. Už dnes jsme tedy za horizontem roku 2035, proto prodloužení životnosti Dukovan je nutné, ale příliš nového času nám to nedává. Pokud se bude váhat příliš dlouho, pak po roce 2045 domácí výroba elektrické energie nebude dosahovat potřeb domácností a národního hospodářství. A to nemluvím o umělém navyšování potřeb třeba kvůli rozvoji elektromobility či rozvoji Průmyslu 4.0.

Já chápu, že je to těžké rozhodnutí, ale nedělat nic a spolehnout se na nějaké deus ex machina je skutečně hazard nad vší energetickou bezpečností. Protože při pomalém útlumu hnědouhelných elektráren jsou další možnosti velice mizivé.

Takže já se chci, pane premiére, zeptat. Na co, a proč čekáte. Kdy rozhodnete. A hlavně, jaký máte alternativní plán pro případ, že se to nestihne. Z jakých zdrojů budeme naplňovat potřeby v hospodářství po roce 2045. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, v první řadě nevím, kde jste to četl, že to tak někdo rozhodl. My jsme měli třetí jednání s vedením ČEZu, chodí tam paní ministryně Schillerová, Nováková, další experti, a v rámci nějakých možností jsme mluvili o prodloužení životnosti Dukovan. Ano, tak diskutujeme. Je to jedna z možností.

Ve Francii je jaderná elektrárna ve Fessenheimu, kde Francouzi řekli, že ji zavřou. Minulý týden rozhodli, že prodlouží životnost. A asi se tak stane i ve většině francouzského jádra. Takže my samozřejmě diskutujeme. A hlavně diskutujeme o tom, kdo v Evropě postavil nějakou jadernou elektrárnu, která funguje. Pokud ji znáte, tak mi ji sdělte. Flamanville - problém. Finsko - problém. Všechno se protahuje o léta. Mochovce - velký problém. To stojí několik více než předtím. Takže... A Emiráty - Kepco. To postavili, nejsou schopni operovat. Nejsou schopni dát do provozu. Takže pokud vím, na celém světě... Westinghouse - problém. Hinkley - problém. Dokonce s garancí státu. Takže jedině co funguje, je v Číně. Čtyři reaktory. Ty fungují. Ale já nevím, jestli tady z geopolitického hlediska...

Takže my o tom diskutujeme, protože za minulé koaliční vlády jsme se s koaličním partnerem nedomluvili. A nezapomínejte na to, že ČEZ není naše stoprocentní dcera. My tam máme, myslím 67 nebo 69 %.

A já bych chtěl jenom říct, že Česká republika je energeticky nejbezpečnější země Evropy. I v tom máme primát. Protože mi celý ten Temelín de facto vyvážíme. My máme velké přebytky. A Evropa - Německo se vydalo jinou cestou. Pravděpodobně si řekli, že přijde k nim tsunami jak v Japonsku, tak se rozhodli jádro zavřít. Takže mají vítr, solár. A samozřejmě tyhle obnovitelné zdroje, pokud vyrábějí, a to se nás samozřejmě týká, tak je to potom o regulaci té celé soustavy.

Takže rozhodnout od boku a jít do nějaké avantýry za stovky miliard bez nějaké garance, že to někdo postaví, tak samozřejmě, to je rozhodnutí hlavně ČEZu, protože tam jsou minoritní akcionáři, kteří samozřejmě do toho mluví. A my samozřejmě i v tom teoretickém prodlužování životnosti Dukovan o deset let, protože my nevíme, co bude v roce 2035, ano, tak i tam samozřejmě jsou nějaké kritické věci, protože při takovém prodlužování se hlavně jedná o kontrolní systém a je potřebné mít ty dodavatele atd.

Takže my jsme si řekli s ČEZem, že se budeme snažit dospět k nějakému závěru do Vánoc. My hlavně nemáme domluvenu strukturu. Teď minoritní akcionář svolal mimořádnou valnou hromadu. Argumentuje, že kde všude ČEZ investoval v zahraničí, kde všude jsou problémy, jaká je návratnost. A my potřebujeme se znovu podívat na naši energetickou koncepci. Ano, máme tam nového náměstka. A musíme se podívat, proč stojí Počerady, paroplyn 900 megawattů, který stál 14 miliard. Proč nevyrábí. Že máme ještě rezervu možná - větrníky, 900 megawattů. Takže je to složitá materie na úrovni expertů, kteří tomu rozumí. A my samozřejmě budeme pokračovat v těchto rozhovorech.

Takže nikdo tady nic nerozhodl (upozornění na čas) a je to jedna z alternativ. A já nemůžu za to, že jste něco četl nebo někdo něco vytrhl z kontextu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Pane premiére, já jsem nijak nepolemizoval s nutností prodloužit stávající bloky v Dukovanech. Já jsem se ptal, jaký máte alternativní plán. Protože já souhlasím s vámi, že dnešní energetická nezávislost České republiky je nejmenší v Evropě, jedna z nejmenších v Evropě. To znamená, máme jednu z největších energetických bezpečností dnes. Ale já se chci zeptat, jak to bude do budoucna v případě, že nestihnete rozhodnout o výstavbě nových jaderných bloků, v případě, že se to prodlouží nebo že z toho zcela ustoupíte. Jaký je alternativní plán? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Těch plánů je několik. Ale my nerozhodujeme. Není to naše vláda, která rozhoduje. My máme jako akcionář právo se zúčastnit valné hromady. Máme zástupce v dozorčí radě. Takže to není jako alternativa. No, můžeme se vrátit možná k tomu tisícmiliardovému tunelu, který tady poslanci odhlasovali - soláry, tisícmiliardový tunel. Protože to byl dobrý projekt, kdyby si to lidé dali na domky. Tak to je jedna možnost. Ale tentokrát transparentně a bez toho, aby se na tom nakrmili politici a politické strany. A máme ten vítr. Tam je potenciál. Máme Počerady. To znamená, máme plyn, obnovitelné zdroje a jádro. No a v rámci tohoto mixu, kde my jsme si řekli, že chceme navyšovat. Francouzi mají 75, ti chtějí zase dolů. Tak o tom je debata. To je samozřejmě debata na expertní úrovni. Ano?

Takže my určitě k nějakému závěru dospějeme. A máme tady nové nápady Evropské komise, které směřují na elektroauta, co někteří označují za totální pohromu automobilového průmyslu v Evropě. Takže ta debata pokračuje a já samozřejmě i sám budu jednat s velkými firmami o tom, jakým způsobem ony vidí... Znovu opakuji, není v Evropě... Poslední jaderný reaktor, který byl postaven v Evropě a funguje, je Temelín. Žádný jiný nebyl postaven. Nebo byl postaven a nefunguje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Adamce, který bude interpelovat ve věci výstavby jaderných bloků. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane premiére, já už mnoho interpelovat nebudu, kolega toto téma víceméně vyčerpal. Ale já musím tedy říct, že ohradit se proti tomu, kde to bereme, ty informace - tak z veřejně dostupných zdrojů. Jsou toho plná média, otázka prodloužení životnosti Dukovan. A já jsem očekával, že pan premiér řekne, že dneska tu jaderku nikdo neumí vyrobit. To jsem očekával, protože o tom jsme se bavili v Dukovanech, náš hospodářský výbor. Pak je otázka samozřejmě, kdo to zaplatí. Protože ČEZ samozřejmě není státní firma, jsou tam menšinoví akcionáři, tak je to velký problém. Takže bych prosil, abychom to skutečně brali vážně, protože takováto informace v médiích vždycky zbystří pozornost. A nebyla to jedna média, která to zveřejňovala. A myslím si, že to, co jsme tady zaslechli, tak já osobně si vůbec nemyslím, že cesta alternativních zdrojů nás zachrání před nárůstem spotřeby elektrické energie, nebo případným nárůstem spotřeby elektrické energie. Padlo to tady také, auta na elektriku. Někde se ta elektrika musí vyrobit. A kdyby to bylo skutečně tak, že jenom prodloužíme životnost Dukovan, tak vlastně mezitím dojde životnost řadě hnědouhelných elektráren a máme problém na stole.

Nicméně, říkám, už interpelovat nebudu, jenom konstatuji na doplnění kolegy Munzara, děkuji, že to bereme všichni vážně, a pan premiér nám řekl, jak to vidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan premiér, nevím, jestli bude reagovat. Bude, tak prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Věřte mi, že to bereme vážně. Takže my tady musíme vyřešit koncepci energetiky na budoucí desetiletí. A máme Státní energetickou koncepci a Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky a my jsme se domluvili s paní ministryní průmyslu, nevidím ji tady, že zkrátka tu koncepci budeme aktualizovat, protože zkrátka ten svět se mění, Evropa se mění, a proto já se i setkám s ředitelkou Drábovou ohledně této problematiky. Setkáme se určitě i s dalšími experty. My chceme to rozhodnutí, abychom v tom měli jasno, mít do konce roku 2018. Ale pravda je, že s ČEZ ta investice do jádra se minoritním akcionářům nelíbí, protože oni argumentují tím, co jsem tady řekl, že zkrátka je to riziková investice, která může poškodit jejich hodnotu nebo firmu, to je jejich názor. Vedeme o tom debatu. Svolali teď mimořádnou valnou hromadu ČEZu. Takže to není rozhodnutí, které bychom podceňovali. Vedeme o tom vážnou debatu. Jsme si vědomi důležitosti, ale ono to bylo špatně celé od počátku.

Každý, kdo v životě podnikal, tak ví, že nejdřív podnikám doma, tam si splním úkol, a když už doma jsem si splnil, tak potom jdu do okolních států. A ČEZ má v Turecku něco, stále něco kupují v zahraničí, v Polsku, můžeme si vzpomínat, co všechno odešlo z toho ČEZu, I&C Energo a Mibrag, a potom se to vrátilo atd. Investovali všude po světě místo toho, aby řešili dlouhodobě energetiku a energii pro naše firmy a pro naše občany. Takže toto se mělo rozhodnout už dávno a ne že... To rozhodnutí expandovat všude do světa si myslím, že nebylo správné. Otázka je i návratnosti těch investic. A teď stojíme před tímhle rozhodnutím, které samozřejmě je pro naši zemi, pro naše občany zásadní, i pro naše firmy, samozřejmě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, tak prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, děkuji za to vysvětlení. Jsem rád, že to pan premiér i celá vláda bere vážně, protože je to vážný problém v dnešní Evropě. Jinak chci říct, že jsem samozřejmě registroval třeba Bulharsko, tu akvizici, která se vůbec nepovedla ČEZu v Bulharsku.

A co se týká obnovitelných zdrojů, tak jenom na doplnění. My jsme tady, většina z nás, nebyli ve Sněmovně, ale já jsem byl v té době v Senátu a hlasoval jsem proti způsobu financování obnovitelných zdrojů, tak jak je to nastaveno dodnes. Takže děkuji za odpověď. My se k tomu vrátíme samozřejmě po Novém roce, až vláda rozhodne, protože to považuji za důležitý krok pro rozvoj naší země.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan premiér má zájem o odpověď na doplňující dotaz, tak prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ne, tak když se bavíme o evropské politice nebo Evropské unii, tak já chodím do výboru pro evropské záležitosti, takže nabízím, pokud je zájem, můžeme přijít s paní ministryní Novákovou do hospodářského výboru nebo do nějakého jiného výboru a můžeme to tam společně probrat. Protože informace, které samozřejmě byly v tisku, nebyly dané v souvislostech.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Rakušana, který bude interpelovat ve věci vztahů České republiky k Rusku. Připraví se paní poslankyně Majerová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den, pane premiére. Z veřejně dostupných zdrojů jsem zaznamenal vaši větu, dovolím si citovat: Rusko nechápu jako hrozbu. Ta věta zazněla 28. 10. ve veřejnoprávní televizi. Vrátil bych se k vašemu staršímu výroku, a to z 21. 3. 2018: Moskva stupňuje svou informační válku proti státům Unie. Nesmíme dovolit Rusku, aby naši jednotu rozdělilo. Další váš výrok z března 2018: Rusové překročili veškeré hranice, když řekli, že jedovatá látka novičok mohla pocházet od nás. - Z těchto výroků by se dalo dovozovat, že ještě v celkem nedávné době jste Rusko jako hrozbu vnímal, aniž bych vám chtěl cokoli podsouvat.

Dovolte mi prosím ještě citovat tři odstavce z veřejně dostupné zprávy Bezpečnostní informační služby: Rok 2016 se nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti ruské špionáže na území České republiky a proti českým zájmům a bezpečnosti. Citace druhá: Tyto ruské vlivové a zpravodajské aktivity jsou v prvé řadě ruskou ingerencí do českých vnitřních záležitostí. Ve strategické rovině jsou však vnímány jako součásti ruských hybridních kampaní proti Ukrajině, NATO a Evropské unii. A do třetice: Cílem ruské kyberšpionážní kampaně se stala také česká vojenská výzkumná instituce. Cílilo se rovněž na Ministerstvo zahraničních věcí a obrany.

Pane premiére, dovolte mi dvě otázky. První z nich je: Vnímáte Ruskou federaci jako hrozbu pro Českou republiku? A druhá otázka: Důvěřujete jako premiér vlády České republiky zprávám našich tajných služeb? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem se dnes zúčastnil konference JAGELLO, vystoupil jsem tam ohledně bezpečnosti. A byl tam panel, tam byli čtyři lidé nebo pět, moderoval to bývalý velvyslanec a mluvili o geopolitických hrozbách. A z těch čtyř nikdo jako hrozbu neoznačil. Jedině pan generál Pavel.

A samozřejmě musíme si říct, co to je ta hrozba. Pro mě největší hrozba je terorismus. Mezinárodní terorismus. Ona to je hrozba. Ti zabíjejí lidi v Evropě, odpalují se nebo použijí kamion, aby zabíjeli. Mezinárodní terorismus je největší, to je reálná hrozba, kdy skutečně dochází k atentátům. A my proti teroristům bojujeme, naši stateční vojáci v Afghánistánu, Mali atd. Takže samozřejmě je potřeba definovat, jak vnímáme tu hrozbu. Já ji vnímám takhle, že to je vojenská. A ty operace teroristů jsou de facto vojenské operace, pokud to tak můžu říci.

A to, co jste tady říkal - ano, já určitě našim službám důvěřuju. A my jsme taky i na ten případ Skripal a novičok reagovali - adekvátně i solidárně vůči Velké Británii. A můžeme se i bavit o vydání hackera Nikulina. Takže tam není žádných pochyb.

Já jen chci říct, že tady byla kritizována cesta předsedy Sněmovny pana Vondráčka, který tam vlastně šel hlavně z iniciativy zdravotního výboru, protože my deset let s Ruskem nemluvíme na rozdíl od jiných, kteří tam chodí na konference, dokonce Bundestag tam hraje fotbal s ruskou Dumou a všichni se setkávají. A mimochodem, v pátek jsme měli tady na návštěvě - u mě byla paní kancléřka Merkelová a pan prezident Macron a oba na druhý den letěli do Istanbulu. Proč? No protože tam měli schůzku s prezidentem Putinem, Erdoganem. A oni dva tam jednali o řešení v Sýrii, které potřebujeme vyřešit, protože je tam 5 milionů lidí, skutečných uprchlíků, který by se rádi vrátili domů. Takže tady jde o definici, jak tu hrozbu vnímáme.

A já určitě, jako naše země má jasnou politiku vůči Rusku v rámci Evropské unie. Sankční opatření, která tam jsou, trvají. To znamená, že převzetí Krymu je nepřijatelné. Takže samozřejmě já v tom nevidím rozpor. A my jsme zase za situace studených válek, nebo studené války, a samozřejmě není to pozitivní. Není to pozitivní. Takže já v tomhle směru, my máme jasný postoj vůči Ruské federaci, ale my přece musíme spolu debatovat. A taky když tam byl pan předseda Vondráček, tak mluvil o tom, že kauza Skripal, novičok, že je to nepřijatelné, zopakoval, že jsme členy NATO a Evropské unie a tam patříme. Ale všichni s nimi mluví, tak proč bychom neměli my s nimi mluvit?

Takže tady jde jenom o to, jak definujeme tu hrozbu. A já definuju, že pro nás je skutečně největší hrozba mezinárodní terorismus, terorismus. A to je celosvětová hrozba, která hrozí populaci, a proti ní chceme bojovat a budeme bojovat. Takže já nevidím tady nějaký rozpor.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, tak prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Pane premiére, děkuji za odpověď. Nezpochybňuji mezinárodní terorismus jako největší hrozbu a jistě se v tom shodneme. Nezpochybňuji v žádném případě ani to, že by se s Ruskem mělo hovořit. Já jsem se pouze ptal na jeden váš zcela konkrétní výrok, že Rusko nevnímáte jako hrozbu. Vy jste mě vyzval, abych upřesnil, v čem tu hrozbu vidím a jak ta otázka vypadá. Dobrá, já to upřesňuji.

Naše tajné služby hovoří o hybridních útocích ze strany Ruské federace na nejrůznější české úřady, i stěžejní klíčové úřady, dokonce i ministerstva. Já se vás tedy ptám, jestli ruské hybridní útoky, informační válku, kterou Ruská federace vede proti České republice, vnímáte jako premiér naší vlády za reálnou hrozbu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak samozřejmě kybernetické útoky jsou problém. Jsou tady různé weby dezinformační. Ale já to opakuji, já hrozbu vnímám jako vojenský konflikt, jako zabíjení lidí. Ale můžeme samozřejmě definovat i tyhle různé útoky a to je celoevropský problém. My taky na Evropské radě jsme o tom mluvili, že chceme spolupracovat. Já jsem byl i na návštěvě ve Finsku, kde jsem podepsal dohodu ohledně ohrožení těmito útoky. A v tomhle směru můžeme o tom mluvit jako o hrozbě. Akorát já znovu opakuji, že já jsem hrozbu vnímal jako válečný konflikt, jako zabíjení lidí. Ale prosím, můžeme v určitém směru to taky definovat jako věc, která nějakým způsobem nás může z hlediska nějakých těchto aktivit ohrožovat, ale je to úplně něco jiného než válečný konflikt nebo teroristické útoky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji a prosím paní poslankyni Majerovou Zahradníkovou, která bude interpelovat ve věci globálního paktu OSN k migraci, a připraví se paní poslankyně Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci postoje vlády ke globálnímu paktu OSN k migraci. V prosinci má být v Marrákeši podepsán pakt o migraci OSN. Kvůli značné kontroverzi této dohody už od podepsání odstoupily USA a nyní, jak jistě víte, včera i Rakousko. Podle rakouského kancléře a vicekancléře toto ujednání nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Z těchto důvodů Vídeň tuto dohodu včera nepodepsala. Podobné výhrady k tomu mají všechny země V4.

A já se vás, pane premiére, ptám, jak se zachováte vy. Jelikož všude tvrdíte, že bojujete proti nelegální migraci, tvrdíte, že nechcete přijímat migranty už kvůli principu, že přerozdělování podněcuje další, aby k nám přicházeli. Je tedy jasné, že toto podepsání by bylo ještě jasnějším signálem.

Dovolte mi, abych vám připomněla vaše vlastní slova: My bychom měli rozhodovat o tom, kdo bude u nás žít a pracovat, nikoliv jiné státy nebo někdo v Evropské komisi. A já se vás tedy ptám a chci vědět: Podepíše vaše vláda tento pakt, nebo ne? Za sebe mohu říct - a doufám, že Česká republika tento pakt svým podpisem nestvrdí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak samozřejmě to, co jsem řekl, že nikdo jiný nebude rozhodovat o tom, kdo bude u nás žít a pracovat, že je to záležitost našich firem, institucí, naší vlády, na tom se nic nemění, že nebudeme přijímat žádné ilegální migranty.

Co se týká globálního paktu OSN o migraci, to je debata, která nás čeká v rámci koalice. Mně se ten pakt nelíbí. Já jsem dostal nějaké analýzy od Ministerstva zahraničních věcí, které se mi taky nelíbí, takže čekám, že se k tomu koaličně vrátíme, protože je pravda, že těch států - Spojené státy odstoupily, Maďarsko... Když jsem byl ve Varšavě, tak jsem o tom mluvil s polským premiérem, takže tam taky o tom vedou debaty, teď Rakousko. Takže já za sebe říkám, že je to věc, která není úplně jasně interpretovaná, že by to mohlo být zneužito. Proto se mi to nelíbí a proto vlastně chci vést s koaličním partnerem, konkrétně s ministrem Petříčkem a Hamáčkem, o tom debatu, protože ten dokument by samozřejmě mohl být nějak interpretován.

Já za sebe říkám, že se mi to nelíbí, a chci o tom debatovat. My k tomu zaujmeme jasné stanovisko, máme to předložit Sněmovně, myslím, do 15. listopadu. Takže předpokládám, že příští týden na vládě o tom proběhne debata. Ale znovu opakuji za sebe, že se mi nelíbí, že tam vlastně dochází ke stírání rozdílů mezi legální a nelegální migrací. Jsou tam věci, které se dají různě interpretovat. Já svým partnerům ve vládě budu navrhovat, abychom se zachovali stejně jako Rakousko nebo Maďarsko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz? Nemá. Máte zájem? (Poslankyně Majerová Zahradníková: Ne, mám tady tužku. Myšleno u řečnického pultu.) Máte tady tužku, dobře.

Prosím paní poslankyni Langšádlovou, která bude interpelovat ve věci ochrany vnější hranice. Připraví se pan poslanec Zahradník.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, několikrát jste v poslední době zpochybnil význam Frontexu pro ochranu vnější schengenské hranice. Vyjádřil jste i nesouhlas se záměrem posílit personální kapacitu a rozpočet Frontexu. Dovolím si zdůraznit, že schengenská hranice je v tuto chvíli naší hranicí a její ochrana má zásadní vliv i na naši bezpečnost. Argument, že v současnosti migrační vlna opadá, není namístě. Česká republika i ostatní členské státy musí být dobře připraveny i na možné budoucí hrozby. Každý stát musí kontrolovat své vnější hranice a v tomto případě společné schengenské hranice.

Pane premiére, ráda bych vám položila následující otázky. Proč nesouhlasíte s navýšením personální kapacity a finančních prostředků pro agenturu Frontex? Jakou jinou možnost ochrany vnější hranice prosím navrhujete? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Než přistoupí k mikrofonu, přečtu nějaké omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Petrtýl od 15.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů a omlouvá se nám paní poslankyně Melková z dnešního jednání do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Bohužel paní poslankyně používá informace, které odezněly na společném zasedání české a slovenské vlády v Košicích, kde zase novináři napsali, když jsem interpretoval maltského nebo bulharského premiéra, který doslova řekl, že Frontex nepotřebují. Já jsem se následně vydal na Frontex jako jediný premiér v historii Frontexu, kromě tedy premiérky Szydło, která to tam má za rohem, a debatoval jsem s nimi. Dělají skvělý monitoring, dělají skvělou návratovou politiku.

My potřebujeme samozřejmě vyjednat s jednotlivými státy možnost návratu, takže když je jeden členský stát, nebo oni za celou Evropskou unii, tak to funguje úplně jinak. Bavili jsme se o rozpočtu, protože tam je dramatický nárůst z 1,7 mld. na 11,7 mld. 10 mld. eur za sedm let a navýšení z 1 500 příslušníků Frontexu na 10 tis. Já jsem vystoupil se stejným vystoupením, jaké mám tady. Měl jsem ho na Evropské radě. To je vlastně taková záložní pobřežní stráž. Každá země se k tomu nějak staví. Dokonce na poslední Evropské radě mě italský premiér Conte podpořil, protože skutečně když klesla migrace o 90 %, potřebujeme Frontex hlavně na návraty - 700 tis. ilegálních uprchlíků, jsou tady bez azylu, měli by odejít. A potřebujeme asi, aby ten Frontex změnil kompetence a pomáhal například severoafrickým státům.

Samozřejmě že Evropa musí mít nějakou vizi. To je ten náš slavný Schengen. Vidíte tady ty zuby. (Ukazuje názorně na připraveném materiálu.) Já říkám, okamžitě vezmeme do Schengenu Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a zůstane nám tady ten západní Balkán. Tady všude musíme hlídat hranice, tyhle zuby. (Opět názorná ukázka.) Kdybychom měli strategii, tak to budeme hlídat na pobřeží. 10 mld. eur je obrovská částka a debata je o tom, jestli náhodou část těch peněz nemůžeme použít na vyjednání dohody se severoafrickými státy a la Turecko, vedeme o tom debatu.

Ten Frontex skutečně dělá skvělou práci, ale v monitoringu. Sami mi ukazovali, jak zasahovali, jak sledovali kamion v jedné zemi západního Balkánu, řidič naložil migranty, sledovali ho tři hodiny a potom ho odevzdali v jednom státu, kde ho zadrželi. Pašování cigaret, drogy, zbraně, nafta a všechno. Takže v tomhle směru mají nejlepší technologie a funguje to dobře, i návratová politika. Ale když už máme 7 tis. policistů členských zemí, kteří jsou připraveni, kdyby se náhodou něco stalo, ale teď je migrace skutečně podstatně nižší, tak jsou připraveni. Takže je otázka, jestli skutečně potřebujeme stavy navyšovat, nebo ne. A každá země říká něco jiného. Poláci to nechtějí, Bulharsko taky ne, v Makedonii máme 40 našich policistů, takže můžeme i pomoci, že pošleme, když by byla nějaká krize, naše policisty a peníze můžeme použít částečně, neříkám všechny, na nějaké dohody. Takže o tom je ta debata. Já jsem se přesvědčil na místě, že ten Frontex má smysl, ale v návratové politice, monitoringu a možná v působení mimo Evropu.

Věřte mi, že jsem o tom mluvil s premiéry Malty a Bulharska, makedonský prezident tady byl. Každého se na to ptám a je to jenom praktická záležitost, že je to samozřejmě velká částka. Možná nějaká část by se mohla použít na zastavení ilegální migrace na úrovni států severní Afriky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, děkuji za odpověď. Jenom jsem chtěla poprosit, abyste prosazoval takový přístup k Frontexu, který zajistí jeho dlouhodobé stabilní fungování i v době krizí, abychom nevycházeli z toho, že teď krize není, ale abychom byli společně dobře připraveni i na situace, které mohou být horší. Chtěla jsem říct, že tam se samozřejmě počítá s posílením návratové politiky, ale je velkým rizikem to rozdělit jednotlivým evropským státům, protože jsme viděli v Řecku, když dostali peníze a sami se starali o schengenskou vnější hranici, že to nemělo dobré výsledky. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji. Prosím pana premiéra o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já s vámi souhlasím v tom, že je vlastně pravda, že jednou z příčin vzniku Frontexu bylo to, že některé státy to nezvládaly, respektive to nechtěly zvládat, nebo byly možná nezodpovědné. Já tomu rozumím. Ale znovu opakuji, že kromě těch 1 500 lidí z Frontexu máme připravených 7 tis. policistů z jednotlivých členských států, kteří by mohli zakročit, kdyby se něco stalo. Ale bude o tom debata. Já se k tomu stavím i z hlediska těch peněz, protože my s Tureckem máme dohodu, že jim dáme dvakrát 3 mld. eur a z toho 3 mld. eur jde z rozpočtu členských států, tudíž Česká republika dává asi 560 mil. Proto chci, abychom hlavně použili peníze z evropského rozpočtu a ne z našeho rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Nyní tedy prosím pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat ve věci vztahu k Visegrádu, připraví se pan poslanec Kupka.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane premiére, já se vás ptám, jaký je vztah vaší vlády, potažmo váš osobní k Visegrádu. Nedávno tu byl na návštěvě pan prezident Macron, zavítal ještě na Slovensko, ale zato se ostentativně vyhnul Polsku a Maďarsku. Souběžně s ním tady byla i kancléřka Merkelová. Nový ministr zahraničí Tomáš Petříček jede na první zahraniční cestu nikoliv na Slovensko, jaká je tradice, ale do Německa. V rozhovoru pro Respekt pak uvedl, že naší rolí je mluvit s Maďarskem a Polskem o tom, co nám vadí a co je špatně.

Připomínám ještě, že když v Evropském parlamentu probíhalo hlasování o zahájení řízení proti Maďarsku, tak někteří vaši europoslanci hlasovali pro, a jejich lídra pana Teličku jste dokonce označil za zrádce. Když jsme tady ve Sněmovně hlasovali o usnesení odmítajícím hlasování Evropského parlamentu proti Maďarsku, tak jste se při hlasování zdržel. Minulý týden jste nás při interpelacích ujistil opět o tom, že není podstatné, jak jste hlasoval, že bude důležité pak vaše vystupování v Evropské radě.

Jak tomu všemu, pane premiére, máme rozumět? Jsou nadále Maďarsko a Polsko našimi spojenci, nebo nejsou? Mění se náš vztah k Visegrádu, nebo se nemění? Můžete nám přímo a jasně říci, jak budete o zahájení řízení proti Maďarsku na Evropské radě hlasovat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak rozhodně V4 jsou naši spojenci. A my jsme společně prosadili v červnu na Evropské radě, že nebudou kvóty, že relokace bude dobrovolná. Máme společné názory na rozpočet, na kohezi, na řekněme restrikce vůči našim přepravcům. Takže visegrádská spolupráce funguje velice dobře. Funguje to i pro to, že si lidsky rozumíme. A polský premiér tady byl na oslavách, byl na tom společném obědě, který jsem organizoval. A maďarský premiér přijde v listopadu na oficiální návštěvu do Prahy navštívit mě a pana prezidenta. Takže tam se absolutně nic nemění. A V4 reprezentuje 65 milionů obyvatel tohoto teritoria a funguje to. Takže já tam nevidím žádný problém.

A to, že Evropský parlament nějak hlasoval a dělá se tam politika, protože se blíží evropské volby, takže poslanci jsou aktivní a potřebují se nějak vymezovat atd., toto já osobně nedělám. Já tam vystupuji na Evropské radě za Českou republiku a zkrátka v těch tématech máme společné názory. A pokud Evropská komise má výhrady vůči Polsku a Maďarsku, tak samozřejmě jsem se k tomu vyjadřoval, že předpokládám, že se to vyřeší na svojí úrovni, a mně nepřísluší, abych to nějakým způsobem komentoval. A jak hlasovali europoslanci, tak oni jsou samozřejmě jako nezávislí, ale nemá to vůbec na rozhodnutí Evropské rady žádný vliv, to jejich hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec Zahradník má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane premiére, ono se zdá, že mluvíte někdy podle toho, kde a před jakým auditoriem mluvíte, protože vaše vyjádření nejsou konzistentní. To by možná bylo dobře, abyste si srovnal a vždycky se vyjadřoval jednoznačně a konkrétně.

A ještě připomínám, měl jsem takovou poslední otázku. Jak budete na Evropské radě ohledně zahájení řízení proti Maďarsku hlasovat? Na tu jste mi asi zapomněl odpovědět. Tak se ještě zkuste tomu v té poslední minutě věnovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji. Prosím pana premiéra o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem velice konzistentní. Nesmíte číst ty antibabišovské weby, kde tam stále lžou. Takže já jsem velice konzistentní. A myslím si, že jsem první, který se velice angažuje v evropské politice. A pan prezident Macron tady se mnou strávil dvě a půl hodiny na večeři na čtyři oči a na druhý den jsme šli ještě na procházku. I paní Merkelová tady byla dvě hodiny. A byl jsem u paní Mayové atd. Takže hlasování o Maďarsku není vůbec na stole. Není to téma podle mě. A já i v nejbližší době navštívím Evropskou komisi. Budu na mírové konferenci v Paříži. Takže dělám aktivní zahraniční politiku s návrhy a hlavně samozřejmě zastupuji zájmy České republiky, českých občanů. A ve V4 fungujeme skvěle. Takže tam skutečně nevidím žádný problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Kupku, který bude interpelovat ve věci Národního elektronického nástroje.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane premiére, dámy a pánové, víte, že jsem velký fanda rozumné digitalizace veřejné správy, a o to víc se pozastavuji nad nástrojem NEN. Už jsem jednou v té věci interpeloval, protože bohužel Česká republika za jeho provoz a za jeho vytvoření zaplatila stovky milionů korun. Pořád se ještě vyskytují problémy. Nejvýraznějším ukazatelem kvality toho nástroje je, že většina uživatelů tráví celé dny komunikací s telefonickým operátorem, technickou podporou toho systému, aby to bylo vůbec možné ovládat. Ten nástroj v tuto chvíli vůbec nesplňuje to, o čem se mimochodem v Poslanecké sněmovně bude zanedlouho jednat, a to je opravdu přístupný web a přístupné systémy, aby se k nim mohl dostat každý, kdo bude využívat počítač.

Chtěl jsem se zeptat, zda opravdu platí, a to tedy je možné dohledat, že naposledy uzavřela Česká republika v prosinci loňského roku smlouvu na 82 milionů korun, a to na pouhých 395 dnů, na zajištění technické podpory toho systému, a zda to tedy znamená, že se bude vypisovat na dalších 395 dnů na konci letošního roku další taková zakázka na provozování systému. A chtěl bych se také zeptat, jako druhou otázku, co chystá vláda podniknout pro to, aby ten systém opravdu byl plně funkční, aby byl uživatelsky přívětivý a aby splňoval opravdu kritéria přístupnosti internetové aplikace, nebo v tomto případě systému IT. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak co se týká NEN, tam se jedná o technickou platformu, neboli technologii Silverlight od společnosti Microsoft, která je v NEN zatím využívána a u které Microsoft ohlásil, že ji od roku 2021 nebude již dále podporovat. O ukončení podpory technologie Silverlight Ministerstvo pro místní rozvoj ví a řeší to. Již probíhá výměna této technologie na novou moderní technologii HTML5. Technologie dochází po jednotlivých částech systému postupně, to znamená, že v prosinci letošního roku dojde k výměně první části NEN dodavatelem, ostatní budou následovat do poloviny příštího roku. Technologie Silverlight je využívána i v jiných IT systémech u jiných subjektů, nejen na Ministerstvu pro místní rozvoj, ale stejně jak MMR tuto technologii postupně nahrazují. Takže se jedná o standardní proces.

K té otázce ohledně 80 milionů - na to nejsem schopen odpovědět, to vám dodám dodatečně, protože to nemám v podkladech.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Je.) Dobré odpoledne, vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Já vás nechci nachytat na švestkách na detailech. Bohužel ten systém NEN v tuto chvíli je stále ještě závislý na té technologii Silverlight od Microsoftu. Ale to mimochodem znamená, že ti, kteří by to chtěli například užívat na počítačích v systému Apple nebo na jiných prohlížečích, tak mají vlastně smůlu. Ten systém opravdu není v tuto chvíli nachystán na to, aby bylo možné s ním pracovat rutinně, aby bylo možné s ním pracovat na různých platformách. Tak můj dotaz zněl, jak rychle to proběhne a kdy je možné to očekávat, co s tím udělá vláda. Protože v tuto chvíli se to povinně dotýká vlastně většiny veřejných subjektů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, je velká škoda, že jste nebyl poslanec za první vlády ODS. Víte, my tady máme ty systémy - máme ADIS na Ministerstvu financí od roku 1993, máme OKsystem od roku 1993 a tak hezky jsme zdědili těch investic za 125 mld., které nás stojí 25 mld. Škoda, že někdo na začátku, když jsme začali budovat tržní ekonomiku, nevymyslel, že bychom mohli mít nějaké centrální IT systémy. Takže já vám k té otázce odpovím, protože já nejsem ministr pro místní rozvoj, ale určitě paní Dostálová vám napíše k tomu dopis. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tím, že je naplněn čas 16.00 hodin, kdy je možné podat poslední ústní interpelaci na premiéra vlády České republiky, nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Než vyzvu prvního poslance, přečtu omluvu z dnešního dne. Od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Richter.

Takže já bych poprosil poslance Stanislava Blahu (přečteno Bláhu), aby přednesl interpelaci na ministra dopravy Dana Ťoka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Ondřej Profant.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane předsedající, opět se musím ohradit proti komolení mého příjmení. Já nejsem zdaleka tak vtipný jako můj kolega Bláha s dlouhým a. Já se jmenuji Stanislav Blaha, takže poprosím příště, aby k tomu nedocházelo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já se omlouvám, ale četl jsem tak, jak mám napsáno. Blaha.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vy jste četl Bláha, ale to je jedno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak to byla moje chyba.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Poprosím o nový čas tedy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, prosím nový čas. (Na světelné tabuli byly stopky spuštěny znovu.)

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane ministře, tak jsme se dozvěděli, že postavit kanál Dunaj-Odra-Labe by stálo asi 600 mld. korun. Analýza trvala tři měsíce a stála dalších 22 mil. korun a to nepočítám DPH. Když už jsme u megalomanských vizí, mohli bychom rovnou zvážit i prokopání tunelu do Chorvatska, v létě tam jezdí hodně lidí a určitě by jim to urychlilo cestu.

Ale zpět do reality. V Česku je momentálně problém dostat se autem z bodu A do bodu B a do toho sem tam spadne nějaký most. Chápu, že pouštění parníků po Moravě vypadá lákavě kvůli budování těžkého průmyslu. Ty doby jsou už ale dávno pryč. Pojďme řešit důležitější věci. U nás na Zlínsku máme třeba hned dvě nedokončené dálnice, a to už hezkých pár let. Ptám se vás proto, pane ministře, jestli není na čase celou tu směšnou vizi kanálu na Moravě definitivně opustit a řešit reálné problémy občanů této země. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče Blaho prostřednictvím pana předsedajícího, já se pokusím tu interpretaci nepojmout v tom veselém módu, který jste nastolil vy. Nechci tady rozebírat, v čem je problém těch věcí, které jste tady říkal. Na druhé straně bych rád řekl, že Ministerstvo dopravy se zabývá rovněž strategickými věcmi, mezi které posouzení toho, zdali kanál Odra-Dunaj-Labe má svůj smysl, nebo nemá svůj smysl, prostě dělá. Je to jedna z jeho povinností a nevidím na tom vůbec nic špatného. Ta studie proveditelnosti průplavního spojení byla zadána na základě usnesení vlády k politice územního rozvoje - usnesení vlády ČR č. 49 ze dne 19. ledna 2011. Takže ministerstvo je v tomto případě povinno usnesení vlády plnit s cílem prověřit opodstatněnost územní ochrany tohoto projektu a na základě programového prohlášení vlády z roku 2013, které také plníme.

Studie proveditelnosti byla dokončena a v současné době probíhá připomínkové řízení monitorovacího výboru projektu. Připomínky členů bude ještě nutné zapracovat do vlastní studie. Monitorovací výbor je složen ze zástupců jednotlivých ministerstev, univerzit, krajů, zainteresovaných subjektů včetně mezinárodního zastoupení Slovenska a Polska.

Při výpočtu výsledků ekonomického posouzení se postupovalo v souladu s metodikou pro hodnocení ekonomické efektivnosti. Z dosavadních výsledků vyplývá, že projekt se jeví z ekonomického hlediska jako opodstatněný zejména ve variantě propojení řek Dunaj a Odra, labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů - dlouhé plavební tunely - snižuje efektivitu celého projektu. Velmi důležitým navazujícím krokem pro schválení materiálu vládou ČR bude hodnocení vlivů na životní prostředí, kde lze očekávat významné střety jak s ochranou přírody, tak i v oblasti vodního režimu v krajině. Předložení materiálu vládě se předpokládá v průběhu února roku 2019.

Takže shrnuto, my jsme splnili úkol, který nám uložila vláda. To se ve vládě tak dělá. A jestli je váš názor na ten kanál nějaký, tak to je v pořádku a ten vám samozřejmě nikdo brát nemůže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano, pan poslanec Blaha má zájem.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane ministře. Já jsem použil takového trošku odlehčeného tónu, na druhou stranu ten problém je skutečně velmi vážný, protože bez ohledu na to, jestli se ten kanál staví, nebo nestaví, tak pro města a obce po trase toho hypotetického kanálu to znamená obrovské problémy, protože to blokuje území. Jsou tam dány limity, které pro každou stavbu, například pro dopravní, znamenají, že musí být v parametrech kanálu Dunaj-Odra-Labe. To území je v podstatě zablokováno proti všemu a v případě, že se tam něco staví, tak se to významným způsobem prodražuje. Vodohospodáři tvrdí, že na ten projekt není ani dostatek vody. A já jsem tady chtěl jenom nastínit, že si myslím, že doprava v ČR má daleko významnější výzvy a daleko významnější problémy, které by byly za ty peníze možná řešitelné.

Zaznělo tady od vás, že jsou tam problémy se zásahy do ekologie atd. atd. Při současných stavebních řízeních, která na vlastní kůži vidíme (upozornění na čas), víme, že to asi bude těžko odblokovatelné. A já znovu zopakuji ale tu otázku. Mě zajímal váš osobní názor na tento projekt. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jenom bych rád dodal jednu věc. Tady je potřeba si uvědomit, že my ty miliardy, o kterých jste mluvil na začátku, neutrácíme. Dneska se dělají studie, které by měly ukázat, zdali ten kanál nebo jeho části smysl mají. Z mého pohledu, a to souhlasím s vámi, že existuje tady nedostavěná dálniční síť, se kterou je potřeba pohnout, a také s ní hýbáme velmi výrazně, je tady samozřejmě otázka železničních spojení, těch rychlých spojení na železnici, je tady těch výzev samozřejmě hodně. Ale co se týče vodní dopravy, já si myslím, že bychom ji neměli úplně opomíjet. Myslím si, že splavnění Labe od Pardubic je důležité, a tím bychom se měli zabývat. A pokud vyjde i ta větev mezi Odrou a Dunajem a pokud budou domluveny veškeré propoje jak s Polskem, tak i s Rakouskem či Slovenskem, tak pak má smysl se tím zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Ondřej Profant, ale podle mé informace je toto interpelace, která byla podána v minulém týdnu a není v tuto chvíli aktuální. Takže jenom na záznam činím takhle.

A tedy připraví se paní poslankyně Langšádlová s interpelací na pana ministra Metnara. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulém týdnu jste se vyjádřil, že pana brigádního generála Karla Řehku čeká kázeňský trest za jeho vyjádření na osobním profilu na Facebooku. Ráda bych vyjádřila zásadní nesouhlas s tímto postupem. Nikdo, ani vojáci nesmí být trestáni za vyjádření svého osobního a občanského postoje. Nejsou k tomu vázáni ani Ústavou ani vojenskou přísahou.

Pan generál Řehka slouží České republice a respektuje politická rozhodnutí o nasazení naší armády v zahraničí. Na základě těchto rozhodnutí se zúčastnil několika zahraničních misí. Jsem přesvědčená, že své povinnosti vojáka více jak plní, a podle mě je splnil i ve chvíli, kdy se na svém profilu zastal všech vojáků, kteří jsou v Afghánistánu a zajišťují tak i naši bezpečnost.

Ráda bych se vás, pane ministře, zeptala, zda opravdu hodláte kázeňsky trestat pana generála Řehku za jeho osobní a občanský postoj. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, začnu trošku šířeji z hlediska řekněme nastavené legislativy.

Řízení o uložení kázeňského trestu vojákovi z povolání je upraveno v zákoně o vojácích z povolání. Jednotlivé kázeňské řízení potom upravuje i základní řád ozbrojených sil České republiky a podpůrně procesně samozřejmě správní řád. Jednotlivé druhy trestů jsou rovněž uvedeny v zákoně o vojácích z povolání.

Otázka případného kázeňského provinění generála Řehky bude předmětem řízení, které však dosud nebylo zahájeno, a to, že pan generál Řehka je mimo území České republiky. Jak jsem dříve uvedl, tuto záležitost jsem projednal s náčelníkem Generálního štábu generálem Opatou a ten mě o tomto kázeňském řízení samozřejmě informoval. Kázeňsky pode mne generál Řehka nespadá a případné kázeňské řízení bude vést náčelník Generálního štábu. V současné době předjímat výsledek kázeňského řízení je opravdu předčasné, a to z jednoho důvodu, protože vůbec nemusí být zjištěno, zdali se nějakého provinění dopustil a pokud ano, tak jak bylo závažné, anebo ne. V této souvislosti se mě ptáte sice dobře, ale je to legitimní postup podle správního řádu, který je v kompetenci generála Opaty.

Věřte, že všichni vojáci napjatě sledují politické komentáře. Řada z nich by chtěla vyjádřit svůj názor, ale jako profesionálové znají svoji pozici a mimo jiné si uvědomují, že dobrovolným vstupem do armády se zavázali být podle litery zákona apolitičtí, striktně apolitičtí. Veškeré své úsilí tedy směřují a směřujeme k plnění úkolů a jasně vymezených cílů.

Já osobně každý den hájím armádu jako pilíře a garanta obrany a bezpečí našich občanů a nechci jakkoliv dopustit, aby se vůči činnosti vojáků, kteří dostali jasný mandát, kdokoliv vymezoval. Ale potřebují k tomu naši vojáci klid, aby nepodnikali nepromyšlené a sólo akce, které k našemu společnému úsilí, a zvláště za současné situace, nepomáhají, pouze jitří tuto nechtěnou diskusi.

Já osobně, když mám slovo, si velice vážím práce, kterou odvádí generál Řehka pro ozbrojené síly i celou Českou republiku, a věřím, že jakožto perspektivní generál bude mít šanci ještě celou řadu věcí dokázat.

Ještě co se týče armády, tak tam jsou jasně vymezená pravidla, která musíme dodržovat a dělat maximum pro splnění všech úkolů. Z tohoto místa ještě chci za profesionálně odvedenou práci všem vojákům poděkovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane ministře, vy dobře víte, že dnešní diskuse vyplynula z vaší reakce na interpelaci pana kolegy Luzara, komunisty Luzara. Já jsem přesvědčená, že vy jste se našich vojáků nezastal dostatečně, že jste se jich nezastal dostatečně ani ve chvíli, kdy vlastně jejich službu zpochybnil kolega Zaorálek, a že nestojíte za našimi vojáky. Samozřejmě, oni musí být apolitičtí, to ještě neznamená, že občansky lhostejní. A vaší rolí je stát za nimi a podporovat je v jejich těžkých situacích a misích, protože oni opravdu pokládají životy za nás. Tohle je vaše role.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji. Takže tato slova musím opravdu důrazně odmítnout. Já při každém nejen mediálním, ale při každém vyjádření stojím za svými vojáky, vážím si jejich práce a podporuji ji. Nedopustím zpochybňování jejich činnosti ať už na území České republiky, nebo v zahraničních misích, kde dostali jasný mandát, jasně vymezený mandát od politiků. A diskuse k tomuto mandátu proběhla v měsíci červnu, jestli se nemýlím.

Co se týče případného kázeňského řízení, tak o tomto po projednání, které nastalo ještě den dopředu, kdy generál Opata tohle projednal telefonicky s generálem Řehkou, mě o tom informoval, protože generál Řehka je jasně podřízen generálovi Opatovi. O tom jsem byl vyrozuměn, že bude probíhat, jak jsem říkal, kázeňské řízení, a já nechci předjímat výsledek kázeňského řízení ani případné provinění komentovat, protože jak jsem říkal, jedná se o legitimní správní proces. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelaci přednese pan poslanec Marian Jurečka na paní ministryni Martu Novákovou. Připraví se paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, vládo, dovolte mi přednést interpelaci ve věci, která se týká dostatečné finanční zákonné rezervy, kterou by měly plnit těžební společnosti v České republice dle zákona, a to jak na budoucí rekultivace svých území, kde dobývají především uhlí, ať už hnědé, nebo černé uhlí, a zároveň také povinnost, aby plnily fond, kterým mají případně krýt rizika, která mohou vzniknout kdykoliv v průběhu těžby, ať už se jedná třeba o znečištění povrchových, či spodních vod apod.

Chtěl bych se vás, paní ministryně, zeptat, zdali je dostatečný dozor ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, potažmo Českého báňského úřadu vůči těmto společnostem, zdali tuto zákonnou povinnost plní v plné výši, zdali nám nehrozí podobné riziko, jako se objevilo v případě OKD, kdy se ukázaly ty částky, které byly vyčleněny na následné rekultivace a omezení důlní činnosti, zdali tyto částky byly dostatečné, tak jestli tedy ty rezervy jsou plněny, jsou plněny podle zákona, a to jak v obou dvou případech, které jsem tady zmiňoval, a zdali s ohledem třeba i na vývoj nákladů těch rekultivací si neděláte analýzu, že by případně zákon měl nějakým způsobem výši těchto povinných rezerv redefinovat, aby potom stát nebyl v situaci, kdy výrazně větší náklady na sanaci těchto děl nese stát, potažmo daňový poplatník, ze státního rozpočtu.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Vážený pane poslanče, k vašemu dotazu ve věci povinností firem, které těží hnědé uhlí, plnit zákonnou finanční rezervu, bych ráda uvedla, že Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo vládě souhrnnou zprávu o stavu hornictví jako podklad pro přípravu novely horního zákona, ve které se podrobně zabývá právě stavem naplňování povinností těžebních organizací, vytváření finanční rezervy na sanace a rekultivace a na důlní škody. Tento materiál vláda projednala 17. října.

Současná situace je taková, že na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou musí podnikatel tvořit rezervu finančních prostředků. S jejich tvorbou vyslovuje souhlas báňský úřad a její výše musí odpovídat schválenému způsobu sanace a rekultivace. Čerpání prostředků této rezervy schvaluje rovněž báňský úřad mimo jiné na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí a dotčených obcí. Zákon ukládá podnikatelům vytvářet tuto rezervu už od roku 1992. Do roku 2004 však bylo podle zákona možné tvořit tyto rezervy pouze účetně. Po roce 2004 musí být ukládány na vázané účty. A protože existovalo reálné riziko, že ta část rezerv na sanace a rekultivace, která byla vytvořena s tou platnou úpravou do roku 2004 pouze účetně a nebyla dosud vyčerpána, nemusí být k dispozici v případě úpadku společnosti pro realizaci zahlazení následků hornické činnosti. Dalším rizikem je pak, že tedy není stanovena povinnost vytvářet rezervu na technickou likvidaci důlních děl, ačkoliv to představuje také významnou část nákladů.

Využití prostředků na finančních účtech pro účel sanace a rekultivace je zajištěno tím, že je možno je čerpat pouze se souhlasem báňského úřadu, a že tedy je není možné použít dřív, než budou spotřebovány ty původně vytvářené účetní rezervy.

Z kontrolní činnosti báňského úřadu plyne, že rezervy finančních prostředků jsou tvořeny a čerpány v souladu s horním zákonem a odpovídají schváleným způsobům sanace a rekultivace. V případě ekonomických problémů a nedostatku hotovosti u těžebních organizací může nastat situace, kdy rezerva, která byla vedena pouze účetně a nebyla dosud spotřebována, nebude moci být použita na sanace a rekultivace a ty potom buď nebudou provedeny, anebo by je musel uhradit stát.

S přihlédnutím k výše uvedenému a na základě novely horního zákona, kterou zpracoval Český báňský úřad ve spolupráci s MPO a která bude v nejbližším období předložena vládě, vznikne povinnost organizace vést rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod podle horního zákona již jen na zvláštním vázaném účtu. Zavádí se dále periodické posuzování, zda výše rezerv odpovídá nákladům na splnění povinností, k jejichž zajištění jsou rezervy vytvářeny, a doplňují se tak jednoznačné povinnosti těchto organizací ve vztahu k rezervám v případě převodu dobývacího prostoru. Lhůta, u níž musí organizace tuto povinnost splnit, je novelou horního zákona navrhovaná buď ke dni ukončení trvalého dobývacího prostoru, anebo nejpozději v termínu do 30. června 2035.

V případě hlubšího zájmu mám pro vás připravenou tabulku, která poskytuje podrobný přehled o finančních prostředcích, které jednotlivé důlní organizace nebo těžební organizace mají dnes na vázaných účtech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji za korektní, vyčerpávající, poměrně vyčerpávající odpověď. Jsem tedy rád, že pokud tady do Poslanecké sněmovny doputuje novela zákona, která bude tyto věci zpřísňovat, a zároveň je tedy aktualizováno posuzování výše těch prostředků s ohledem na případně měnící se náklady v reálném čase, tak to je věc, která je důležitá, že se reflektuje. Nicméně bych chtěl jenom poznamenat, není to ani doplňující otázka a týká se to potom případně kolegy pana ministra Brabce. Je důležité se také podívat na problematiku ekologické újmy, zdali i tady jsou ty prostředky dostatečně adekvátně plněny. Ale to není předmětem této interpelace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S další z interpelací je přihlášena paní poslankyně Dana Balcarová na pana ministra Richarda Brabce. Připraví se pan poslanec Zdeněk Podal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové. Vážený pane ministře, obracím se na vás s otázkou ohledně záměru stavby Truckcentra u obce Petrovice v Krušných horách. Společnost APB Plzeň, a. s., tu plánuje čtyři vysoké haly a zároveň zázemí pro 150 kamionů. Tento záměr by zabral 16 hektarů mokřadní louky, což je pro představu 32 fotbalových hřišť. Je to opravdu veliká rozloha na území, kde se také nacházejí pramenné vývěry, niva potoka Slatina, tři rybníky. Je to v blízkosti chráněných území, prostě v území, které je velmi cenné z hlediska životního prostředí.

Podle mých informací ministerstvo dalo k tomuto záměru souhlas. Já doufám, že mě pan ministr odpoví, že se pletu a že to tak nebylo. Takže se ptám, pane ministře, je tomu tak, že ministerstvo vydalo souhlas k záměru stavby tohoto objektu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpovězení této interpelace. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážená paní kolegyně, paní předsedkyně Balcarová, ano, ministerstvo k tomu dalo souhlas 18. 12. 2017, ale s celou řadou velmi přísných podmínek. A já bych na začátku opět velmi stručně jenom řekl věc, kterou už jsem tady řekl mnohokrát na tomto místě. A vy, paní předsedkyně jako předsedkyně výboru pro životní prostředí víte velmi dobře, a to je to, že ta směrnice EIA je prostě evropská směrnice a není to jakýsi generální pardon pro projekt, kterým by bylo možno ho zastavit prostřednictvím stanoviska EIA v případě, že je vyhodnoceno, že ten projekt má sice negativní vlivy na životní prostředí, ale ty jsou kompenzovatelné. A opakovaně tady bohužel dochází k nepochopení role EIA, protože mnozí ve chvíli, kdy chtějí zastavit projekt, tak se upínají k EIA, a naopak mnozí nadávají, že EIA nějaký projekt zdržuje. Ale po tomto kratším úkroku trochu stranou mi dovolte se vrátit k tomu konkrétnímu projektu.

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko EIA, protože možné vlivy záměru lze zmírnit a kompenzovat, což je uloženo v podmínkách stanoviska. Jinými slovy, vliv záměrů na jednotlivé složky životního prostředí lze na základě veškerých dokumentů dodaných v průběhu procesu EIA považovat dle legislativy za únosné, a to za předpokladu realizace stanovených zmírňujících a kompenzačních opatření. A jenom připomínám, že my jsme opakovaně právě vraceli ještě k doplnění dodatečných podkladů investorovi v rámci procesu EIA. Podmínky byly stanoveny nejenom z pohledu jejich obsahového naplnění, ale také časově tak, aby byly konkrétní podmínky realizovány v přesně daných po sobě jdoucích krocích.

A teď ta klíčová věc. Základní podmínkou pro další postup investora, která vychází přímo ze stanoviska, je před jakýmikoliv dalšími žádostmi o povolení v navazujících řízeních získat ze strany investora výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro zvláště chráněné druhy, kde musí investor mimo jiné prokázat, že veřejný zájem na realizaci záměru převažuje nad zájmem ochrany přírody. Nebudou-li výjimky uděleny, nelze pokračovat v povolovacích řízeních, a tedy ani záměr realizovat.

Ještě před žádostí o výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny je pak podmínkou stanoviska uloženo realizovat kompenzační opatření v podobě zachování mokřadního prostředí u dolního rybníka, zadržet vodu na ploše minimálně čtyř hektarů jižně od záměru pro vytvoření nového přirozeného prostředí a vhodných biotopů pro přesun zvláště chráněných živočichů, nebo například zajistit zachování nivy, slatiny díky plánu kosení. Teprve potom investor jako podmínku stanoviska uskuteční další biologický celovegetační průzkum, který bude podkladem pro získání případných výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Mezi další podmínky stanoviska po případném získání výjimek pak patří výstavba čistírny odpadních vod, zavedení pravidelných kontrol kvality vody nebo výstavba hlukové stěny a celkem dalších 27 podmínek.

A na závěr mi ještě dovolte zdůraznit, že EIA není povolením k výstavbě, což samozřejmě dobře víte. A záměr také, a to je také důležitý fakt, není v současné době v souladu s územním plánem obce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Já si tedy tu EIA lépe nastuduji. Já jsem se na to koukala, ale přišlo mi, že tam některé věci nebyly ošetřeny důsledně. Vlastně co mě tam nejvíc zaráží, je to, že my dneska hodně bojujeme proti suchu. Ministerstvo dává ohromné prostředky na to, aby se krajina zlepšila z hlediska hospodaření s vodou a z hlediska vodních rezerv v krajině, a tohle území je zrovna specifické tím, že tam té vody je hodně. A přišlo mi, že je to trochu proti té strategii, co ministerstvo teď tlačí. A já jsem tomu ráda, že se tomu boji proti suchu tak věnuje.

Mám tam ale otázku, nevím, jestli je to teda přímo na ministra životního prostředí - ale v blízké lokalitě jsou velké brownfieldy, které jsou nevyužity. Ten investor pokládá pro něj za vhodnější stavět v území, které je přírodně velmi cenné a ekonomicky je to pro něj zřejmě výhodnější než stavět v brownfieldu. A to je pro mě zarážející. Jestli má pan ministr na tohle nějaký názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, paní kolegyně, za dotaz a rovnou vám řeknu - mně se to taky nelíbí. Ale problém je v tom, že tady role Ministerstva životního prostředí je skutečně výrazně omezena. Protože já bych byl samozřejmě nejradši, kdyby byly prioritně využívány brownfieldy, ale ono to je strašně moc o tom územním plánování obcí a o rozhodování obcí a krajů.

Ale já znovu zdůrazním tu jednu z klíčových informací a to je to, že ten projekt zatím není v souladu s územním plánem obce, což si myslím, že je docela zásadní investor. Pravděpodobně věří, že se mu to podaří změnit. Ale to je potom na obci, jak bude rezistentní. A nesporně by pro krajinu i přírodu bylo lepší, kdyby ta priorita využívání brownfieldů prostě byla. Ale s tím Ministerstvo životního prostředí nemůže nic dělat. My to máme i v rámci programového prohlášení vlády jako jednu z věcí, kterou samozřejmě řešit chceme. To znamená podpořit daleko více brownfieldy před tím greenfieldem, když to řeknu hezky česky. Prostě před tím panenským územím, kde je to samozřejmě pro toho investora jednodušší.

Ještě k té vaší první otázce. Samozřejmě ten záměr, pokud by ten dopad na vodu, ať už povrchovou, nebo podzemní, nebyl kompenzovatelný, tak by ten záměr nemohl být povolen. Opět ale zdůrazňuji, že pokud kompenzovatelný je, a ta EIA je správní odborný proces a je to správní úvaha těch úředníků, já jim do toho určitě nemluvím, ani nesmím, tak potom ten závěr může být takovýto. Ale znovu zdůrazňuji, že v navazujících řízeních je možno samozřejmě i napadnout závěr EIA a ten pak může být hájitelný i před soudem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, děkuji. Dále je s interpelací pan poslanec Zdeněk Podal a připraví se pan poslanec Martin Kolovratník.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, rád bych se s vámi podělil o zážitky spojené s cestováním rychlíkem Českých drah mezi Hradcem Králové a Prahou druhou třídou. Pokud by vám mé zážitky připomínaly povídku Moje jízda tramvají, jedná se, věřte, o podobnost čistě náhodnou.

První, co mě překvapilo, bylo, že na nádraží v Hradci Králové na informační tabuli v hale bylo hlášení o příjezdu vlaku na třetí nástupiště. Na zmíněném nástupišti tato informace již nebyla. Objevil se vlak, tak jsem se zeptal drážního zaměstnance, který se zde potuloval, zda tento vlak jede na Prahu. On odvětil, že jede na naftu a svému vtipu se srdečně zasmál.

Ve vlaku byla některá místa označena rezervačními lístky. Cestující si posedali na místa lístky neoznačená. Vzápětí se nově příchozí dožadovali i nerezervovaných míst a to tak, že se stojící vrhli doslova na sedící. Po krátkém boji došlo k uklidnění až na to, že mnoho lidí, hlavně starých, stálo v uličce. Co chvíli se ozvalo zaúpění, když rychlík trhnul a méně zdatní, hlavní důchodci, se udeřili o madla.

Dále se rozvinula debata na téma volných střech vagonů, zřejmě inspirace dopravou v Indii. Kdyby tak dali na perony trampolíny, my bychom si naskákali. Náhle se ozval jakýsi vzdělaný pán a řekl - co se na ten chybějící vagon složit? I za války se lid v Sovětském svazu skládal na tanky a v šedesátém osmém jsme se i my skládali na zlatý poklad republice. Co je proti tomu jeden vagon? V tu chvíli se k nám prodral průvodčí, byl velmi komisní a poznámky o chybějícím vagonu odbyl slovy - to si stěžujte nahoře.

Chtěl jsem vám, pane ministře, přiblížit kulturu cestování rychlíkem Českých drah. (Předsedající upozorňuje na čas.) Jestli vám to přijde jako smích skrze slzy, budete blízko pravdě. Ptám se: Mají cestující započít se sbírkou na vagon nebo si nějaký starší zrenovovat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, já vás poprosím o odpověď. Vy jste to měl dlouhé, pane poslanče. Rychle jste četl. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Podale prostřednictvím pana předsedajícího, mně to příliš úsměvné nepřišlo. Za prvé bych se vám chtěl omluvit, zejména za neprofesionální chování některých zaměstnanců na dráze. Já tady mám takový dlouhý popis této linky. Já možná z toho zacituji jenom jednu věc a v každém případě budu chtít tuhle záležitost probrat s managementem Českých drah, protože to určitě není profesionální.

Já tady mám informaci, že linka je v provozu v taktu šedesát minut s ojedinělými mezerami v přepravním sedle z důvodu omezené kapacity jednokolejné trati, kde musí být zajištěn prostor též pro regionální a nákladní dopravu. Není možné ten interval mezi vlaky zkrátit, že by jezdil častěji. Základní kmenová souprava je tvořena čtyřmi vozy, z čehož polovinu jednoho vozu tvoří oddíl první třídy. V soupravě je řazen též víceúčelový vůz pro přepravu zavazadel, zejména jízdních kol. Tato souprava kapacitně stačí pro většinu spojů v průběhu dne, ale vybrané vlaky v ranní a dopolední špičce jsou posilovány, a to více než na dvojnásobek kapacity, to je o pět dalších vozů. Přidávání dalších vozů v Hradci Králové naráží na technologické limity této uzlové stanice. Delší soupravy, než je současných osm až devět vozů, by navíc v některých stanicích překračovaly délky nástupišť.

V současné době jsou vlaky této linky postiženy četnými výlukovými pracemi v úseku Praha - Velký Osek, kdy dochází k výrazné modernizaci drážní infrastruktury. Z tohoto důvodu byla v letošním roce většina vlaků odkloněna v úseku Praha - Nymburk přes Prahu Libeň a Poříčany, přičemž z důvodu zlepšení informovanosti cestujících budou vlaky jezdit po celou dobu platnosti jízdního řádu 2018 až 2019 pravidelně.

Já bych vás možná jenom poprosil, jestli mi dáte písemně tu vaši interpelaci, a já bych chtěl, aby mi přesně na tento případ členové představenstva dali odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku? (Ne.) Ne, není. Takže přistoupíme k další interpelaci, na kterou je přihlášen pan poslanec Martin Kolovratník na nepřítomného pana ministra Antonína Staňka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Mrzí mě, že jsem první, jehož ministr na interpelace tu dnes není. Ale odpověď bude vyjádřena písemně.

Tedy vážený pane nepřítomný ministře Staňku, já se na vás v tuto chvíli obracím jako člověk, který mimo svou odbornost dopravy pracoval dvanáct let v oblasti médií a kultury. A já bohužel v oblasti kultury jsem v posledních měsících zatím rozpačitý z toho, co se ve vašem rezortu v přístupu ke kultuře děje, respektive neděje. Chápu, že jste byl ještě donedávna i na pozici primátora statutárního města Olomouc. Vím, že dvě takové pozice vykonávat zároveň je těžké, ale věřím, že teď se vše zlepší.

To, o čem chci mluvit konkrétně, je rozpočet, příprava rozpočtu, a v případě Ministerstva kultury je to položka číslo 334, tedy položka živá kultura. Totiž většina odborníků i samo Ministerstvo kultury dlouhodobě požaduje zvýšení finančních prostředků právě na oblast živého umění do ukazatele, který se jmenuje kulturní služby podpora živého umění. Abych byl konkrétní, abych vám ta čísla představil a připomněl. Pro letošní rok 2018 sem bylo plánováno 763 milionů korun. Nakonec to bylo v letošním roce dokonce navýšeno na více, než 822 milionů. Bohužel v tuto chvíli, k dnešku, má kultura plánováno snížení, a to pouze částku 742 milionů korun, něco přes 742 milionů korun. Konkrétní problém, který já vidím, je to, že součást této položky, takzvaný program pro profesionální festivaly, má usnesením vlády nařízeno, že může být otevřen, pouze pokud bude připraven nebo naplněn, částkou 100 milionů korun a v tuto chvíli tam ta částka není, je tam něco málo přes 80 milionů korun.

Znamená to, že vyhlášené festivaly, trvalé, jako je Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Český Krumlov, zatím nevědí, jestli v příštím roce budou mít finance. A moje otázka jednoduchá: Jak, pane ministře, tuto situaci budete řešit (upozornění na čas) a kde zajistíte zdroje pro živé festivaly, tedy profesionální hudební festivaly? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za skoro dodržení času na interpelaci. Bude odpovězeno písemně do třiceti dnů.

Dále je tady přihlášen s interpelací pan poslanec Vojtěch Munzar na paní ministryni Martu Novákovou. Připraví se pan poslanec Mikuláš Peksa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážená paní ministryně, dobrý den, poprvé vás interpeluji, takže se těším na premiéru.

Dnes jsem interpeloval pana premiéra Babiše ohledně dostavby jaderných bloků. Jsme v situaci, kdy naše energetika je stále závislá z cca 50 % na tradičních fosilních zdrojích. Nicméně naše energetická nezávislost, a tím energetická bezpečnost je jedna z nejvyšších v Evropě. Abychom si ji udrželi, musíme mít dlouhodobý plán, jak případně tyto zdroje nahradit, abychom dokázali pokrýt potřeby našeho národního hospodářství a našich domácností. Byl jsem dnes překvapen reakcí pana premiéra, který tady v odpovědi na mou interpelaci a v reakci na interpelaci pana kolegy Adamce sdělil, že vidí velký potenciál v alternativních zdrojích energie. Jistě, nějaký potenciál tam je, ale určitě ne v úrovni 50 % našeho energetického mixu.

Chci se vás, paní ministryně, zeptat: Chcete tedy stavět vůbec další bloky, nebo nikoliv? Podle původního vládního harmonogramu se mělo rozhodnout do konce roku. Máte nový harmonogram? Budete přemýšlet o stavbě? Máte nějaký plán? Případně, jaký máte alternativní jiný plán? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, k vašemu dotazu, jak už jste tady podotkl, odpovídal pan premiér vlády Andrej Babiš a asi bych tady celou řadu věcí pouze opakovala, nicméně budu reagovat na to, jestli tedy máme zájem, abychom měli energetickou soběstačnost, nezávislost a bezpečnost. Tady bych chtěla říci, že pochopitelně máme zájem na tom, abychom byli energeticky nezávislí, soběstační. Je třeba si říci ale, že dnes velké množství elektrické energie vyvážíme, tzn. že jsme soběstační dostatečně, a do budoucna vycházíme samozřejmě z prognóz, které by nám měly určit, jaká asi bude očekávaná spotřeba elektrické energie, která by měla být v době, kdy jednak bychom měli mít postupně odstaveny uhelné elektrárny a jednak tedy bude ukončena životnost prvního jaderného bloku elektrárny v Dukovanech.

Chtěla bych tady zdůraznit, že já osobně a i vláda zcela respektujeme státní energetickou koncepci, i tedy aktualizovanou verzi, a tato určuje určitou strukturu energetického mixu. Také jste říkal, my dnes nemáme tedy 50 %, ale máme zhruba nějakých 30 % energie vyráběné z jádra, ten zbytek nám tvoří primárně, nebo většinově, především uhelné elektrárny a nějakých 13 % nám tvoří obnovitelné zdroje. Ten energetický mix by měl určitě i do budoucna respektovat to, že tady jaderná energie je a i bude. V rámci toho energetického mixu určitě zvažujeme to, co tady také vzpomínal pan premiér: variantu prodloužení životnosti prvního bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech. Ale berme to tak, že to je jakási - teď nechci říci záložní varianta, ale je to varianta, která je pro pokrytí rizik, a tyto projekty, jak tedy projekt, který bude analyzovat nebo který analyzuje dostavbu nebo prodloužení životnosti jaderného bloku v Dukovanech, stejně tak jako dostavbu jaderných bloků tak, abychom měli pokryty své potřeby, tak oba dva ty projekty jdou souběžně.

Vláda, a myslím si, že žádná zodpovědná vláda, nemůže rozhodovat o takto závažných investicích pod nějakým tlakem, ani pod tlakem dodavatelů a ani pod tlakem určitých zájmových skupin, které tady mohou v této oblasti být, a zvažuje oba dva projekty velmi zodpovědně. Mohu vám říci, že samozřejmě respektujeme harmonogram, který byl nastaven ve státní energetické koncepci, ale respektujeme ho v rámci možností a informací, které máme. Chtěla bych říci, že jestliže se máme bavit o dostavbě jaderných bloků v roce 2037, tak rozhodně to, jestli budeme mít odpověď na to, jaký bude investorský model dostavby jaderného bloku, jestli bude 31. 12. nebo 31. 3. 2019, nevidím jako katastrofální. To podstatné, to, co vidím, je, že tedy skutečně o tomto vláda jedná a rozhodovat bude.

Myslím si, že je zapotřebí, abychom oba dva ty projekty skutečně zodpovědně posoudili, abychom mohli garantovat to, že naše země bude i po plánovaných odstávkách především uhelných zdrojů energeticky soběstačná, a respektujeme plně strategickou energetickou koncepci, stejně tak jako Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní ministryni. Je zájem o doplňující otázku? Ano, je. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Paní ministryně, děkuji. Nicméně ono se to nezvažuje jenom poslední rok nebo posledních pár měsíců, to už je docela dlouhodobá záležitost, i ten původní harmonogram, kdy se mělo rozhodnout do konce roku. Ze strany Evropské unie díky zimnímu balíčku apod. nových směrnic vidíme zvyšující se tlak na naše tradiční fosilní zdroje a my musíme být připraveni s nějakou náhradou. Pokud od nich budeme ustupovat, musíme mít připravenu náhradu, tzn. mnoho času nemáme. Já bych tu otázku zopakoval - jestli můžete tedy říci, jestli opravdu chcete stavět jaderné bloky a hledáte způsob, nebo nechcete a hledáte důvod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji za doplňující otázku. Chtěla bych říci asi tolik. Jestliže přijmeme rozhodnutí o dostavbě jaderného bloku, tak rozhodně tato vláda stavět nebude, protože tato vláda maximálně rozhodne o investičním modelu a o zahájení výběrového řízení na dodavatele. A toto určitě chceme. Tady to není o tom, že bychom hledali nějaké výmluvy, ale určitě chceme přijmout rozhodnutí, které by mělo určit, jakým investorským modelem by případná výstavba jaderných bloku byla realizována.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí interpelací je pan poslanec Mikuláš Peksa na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Vážený pane ministře, rád bych se zeptal na plánovanou stavbu plynovodu známého pod názvem Gazela 2, který by dle mého soudu výrazně zhoršil životní prostředí v Plzeňském a Ústeckém kraji, a to konkrétně na tyto otázky.

Za prvé. Jak je možné akceptovat kladné posouzení EIA Ministerstvem životního prostředí, když vychází z projektové dokumentace, kterou dle slov samotného zpracovatele není možné zpracovat dostatečné podrobnosti?

Za druhé. Znamená to tedy, že až v dodatečných posudcích bude posouzen konkrétní lokální dopad na jednotlivé složky životního prostředí, a v případě, že se vliv během stavby lokálně prokáže jako výrazně negativní, bude trasa přeložena nebo projektová dokumentace přepracována?

Za třetí. Jak se Ministerstvo životního prostředí vypořádá se zásadním rozporem tohoto záměru s mnoha strategiemi, jejichž respektování tak důsledně prosazuje? Například strategie přizpůsobení se změnám klimatu, strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky a Státního programu ochrany přírody a kraji v České republice. Záměr se tváří jako veřejně prospěšná stavba. V čem konkrétně spočívá veřejná prospěšnost, když s nutností realizace této stavby nepočítá strategie regionálního rozvoje a ani politika územního rozvoje po aktualizaci v roce 2015 a ani Státní energetická koncepce?

A za páté. Jak je možné, že Ministerstvo životního prostředí nepožadovalo variantní řešení a nekladlo důraz na důkladnější posouzení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí? I z toho důvodu, že území, kterým liniová stavba prochází, je již výrazně zatíženo negativními dopady podobnou liniovou stavbou a mnoha dopady průmyslových odvětví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. No, pane kolego, já především řeknu, že je škoda, že jste ty dotazy neřekl mému asistentovi, aby mi je dal, protože kdybyste to tak udělal, tak jste se dozvěděl odpovědi rovnou na ně. Tak to je asi propříště, čímž samozřejmě by to vylepšilo moji odpověď. Takto vám určitě rádi odpovíme písemně, ale myslím, že to je zbytečné. Ale samozřejmě to vás nekárám, protože to je vaše právo. Ale pak jste se možná zbytečně připravil o odpovědi, protože to já přirozeně takhle nevím z hlavy všechno konkrétně.

Já vám jenom mohu říct, že ten plynovod Gazela, což určitě víte, v zásadě jde paralelně. Gazela 2 tedy v zásadě jde paralelně se stávajícím plynovodem Gazela 1, nebo Gazela. A to také zjednodušilo určitě i ten proces EIA, protože ten proces byl relativně, já myslím, že dokonce nadstandardně klidný bez většího zájmu veřejnosti. A kromě dotčených obcí a úřadů se vyjádřil pouze jeden zástupce veřejnosti, což je docela nestandardní u těchto infrastrukturních projektů. Myslím, že to i svědčí o tom, že to, že je vlastně veden v ose už existujícího plynovodu, kde se ty konflikty samozřejmě zájmem přírody a krajiny řešily už jednou, tak asi přispělo k tomu, že ten projekt nebyl regionem vyhodnocen jako příliš konfliktní.

To souhlasné závazné stanovisko EIA bylo vydáno 20. 7. letošního roku. Bylo stanoveno celkem 19 podmínek pro minimalizaci vlivů záměrů na životní prostředí, ty rozhodující vlivy záměrů se projeví zejména v průběhu výstavby, což je logické, a vlivů na biotickou složku životního prostředí, to je v oblasti vlivů na flóru, faunu a ekosystémy. Ale je tam také ve stanovisko i řada opatření pro vyloučení a minimalizaci těchto negativních vlivů. Tato opatření spočívají např. v omezení doby výstavby a šířky pracovních pruhů při výstavbě, resp. v následných opatřeních při rekultivaci území dotčeného výstavbou a managementu území dotčeného výstavbou. V případě realizace těchto opatření je záměr z hlediska vlivů na biotu přijatelný. V ostatních oblastech vlivů, což jsou vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví, vlivy na ovzduší a klima, vlivy hluku a dalších fyzikálních nebo biologických charakteristik, vlivy na podzemní a povrchovou vodu, na půdu, na horninové prostředí a přírodní zdroje, bylo jednoznačně řečeno, že vlivy záměru jsou celkově nízké a akceptovatelné. I v těchto oblastech jsou ve stanovisku opatření pro celkovou minimalizaci vlivů.

Závěr tedy je, že záměr nemá významné vlivy na životní prostředí a podmínky stanovené závazným stanoviskem jsou reálné a splnitelné.

Ty další otázky... skutečně nejsem v této chvíli z hlediska veřejné prospěšnosti a dalších věcí vám na ně schopen odpovědět. Můžu doplnit písemně. Ale tak jako kolegyni Balcarové odpovídám i vám, že v případě, že by se ukázalo, že se mění samozřejmě věci v rámci stanoviska EIA, tak už je dneska jasný judikát, který říká, že tyto změny mohou být zohledněny potom v navazujících řízeních, které budou probíhat po stanovisku EIA. A stanovisko EIA je v navazujících řízeních soudně přezkoumatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Takže poprosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: On to bude v jistém smyslu spíše komentář. Já tedy doufám, že se ty negativní dopady neprojeví až v průběhu výstavby. A jak jste mě vyzýval, já budu tu otázku reiterovat (?) písemně. To bude asi lepší.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším přihlášeným s interpelací je pan poslanec Jan Bauer na pana ministra Lubomíra Metnara. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, už to tady dneska jednou zaznělo. Nicméně situace je vážná. Při posledních ústních interpelacích dne 25. října jste v reakci na dotaz komunistického poslance Leo Luzara uvedl, že brigádní generál Karel Řehka bude kázeňsky potrestán za projevení svého osobního názoru, kterým reagoval na zpochybnění naší vojenské účasti v Afghánistánu ze strany bývalého ministra zahraničí a současného předsedy zahraničního výboru Lubomíra Zaorálka. Připomínám, že pan generál mimo jiné upozornil na to, že aktuální Zaorálkovy výroky podkopávají naši obranyschopnost a bezpečnost. A vedou k tomu, že Tálibánu ukazujeme svou slabost. Mě samotného se události posledních týdnů osobně dotýkají, protože zabitý český voják Tomáš Procházka pochází z Prachatic, kde jsem dlouhá léta vykonával funkci starosty města, a osobně jsem ho znal.

Chci se vás zeptat. Mohu si váš souhlas s kázeňským trestem pro generála Řehku vysvětlit tak, že se ztotožňujete s názory Lubomíra Zaorálka a naopak odmítáte obavy generála Řehky?

Za další. Můžete vyloučit, že ostré, velmi kritické a nečekané názory pronesené veřejně bývalým představitelem naší zahraniční politiky skutečně mohou za daných okolností ohrozit bezpečnost ČR a bezpečnost našich vojáků přímo v terénu?

Za další. Ztotožňujete se s výrokem Lubomíra Zaorálka, podle kterého pan generál blábolí?

Za další. Myslíte si stejně jako Lubomír Zaorálek, že bojovat s Tálibánem je zbytečné, protože jde o regionální skupinu, která teroristy do Evropy neposílá?

A v poslední řadě. Budete iniciovat debatu s našimi spojenci o ukončení afghánské mise?

Děkuji vám moc za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k postoji pana předsedy Zaorálka jsem se vyjádřil již minulý týden v ústní interpelaci tady na poslanecké půdě. Zde jsem také uvedl svůj jasný postoj k zahraničním operacím Armády ČR a vojákům jsem poděkoval za jejich profesionální práci, kterou odvádějí ve prospěch všech občanů České republiky. Svůj postoj k zahraničním operacím zdůrazňuji stále. A musím podotknout, že je stále neměnný.

Souhlasím s vámi, že vyjádření pana Lubomíra Zaorálka bylo velmi nešťastné, a jeho návrh na otevření diskuse k působení Armády ČR v zahraničních misích musím zásadně odmítnout. Tato diskuse totiž proběhla v květnu a v červnu tohoto roku, kdy se řešil nový mandát působení Armády ČR v zahraničních misích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021. Obě parlamentní komory s nynějším mandátem vyslovily jasný souhlas, a tím stanovily pro Armádu ČR jasné mantinely k přípravě a nasazení vojáků. Není absolutně žádný důvod, a to zdůrazňuji neustále, abychom se nyní k této diskusi vraceli. Naopak, nyní jsme v situaci, kdy konání armády musíme podpořit, protože její příslušníci v misích odvádějí špičkovou práci, na kterou jsem nejenom jako ministr obrany, ale i jako občan České republiky opravdu hrdý. Vojáci postupují přesně podle schváleného mandátu, který jim do rukou vložili politici.

Jak jsem již říkal, já osobně každý den hájím roli Armády ČR jako pilíře a garanta obrany a bezpečí občanů naší země. Nedopustím zpochybňování činnosti, ke které vojáci dostali jasný mandát. Velmi si vážím práce všech vojáků a chci jim opět za tuto práci tady poděkovat, za jejich odvahu a nasazení, kterým zajišťují bezpečnost a ochranu naší České republiky. V žádném případě nebudu otevírat žádné diskuse, které by zpochybnily naši účast v misích. Ba naopak, veškeré tyto diskuse, které vedeme, a vedeme je s partnery, s koaličními partnery, je na řešení, která povedou k posílení a ke stabilizaci v daných lokalitách, kde máme ohniska a zdroj teroristických rizik. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. A musím osobně říci, tato má interpelace by nikdy nevznikla, kdyby minuty, ale i hodiny, možná i dny poté, co zazněl podle mého názoru nepochopitelný, naprosto nehorázný výrok z úst pana kolegy Zaorálka, kdyby nenastalo to hrobové ticho. A pokud na ty nehorázné věci mlčí nejvyšší ústavní činitel, což je pan premiér, pokud mlčí pan ministr, tak vědom si toho, že respektuji hierarchii vojenskou i politickou, mám pochopení pro to, že se ozval generál. A z toho důvodu mě mrzí, možná nechci říct, že jsem rozhořčen, že právě nastalo to hrobové ticho a že ta okamžitá reakce na ta nehorázná slova, která zazněla, možná nezazněla okamžitě z vašich úst nebo případně z úst pana premiéra Babiše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude chtít odpovídat? Ne. V tom případě prosím dalšího interpelujícího, jímž je pan poslanec Tomáš Hanzel, který bude interpelovat ve věci Fakultní nemocnice Ostrava pana ministra Vojtěcha.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a děkuji za to, že jste mě vystřídal na pár okamžiků, kdy budu interpelovat pana ministra zdravotnictví ve věci Fakultní nemocnice v Ostravě.

Já vím, že jsme tuhle debatu vedli na půdě Poslanecké sněmovny, vím, že se udály určité věci od té doby, ale přece jenom Fakultní nemocnice je téma, které mi, a její osud mi leží velmi na srdci. Protože chci podotknout, že v době, kdy byla Fakultní nemocnice předávána panem doktorem Němečkem, bývalým ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava, tak byla předávána ve výborné ekonomické a personální kondici. A situace, která je dnes v této nemocnici, se tomuto stavu zdaleka neblíží.

Já se ptám, jestli je pravda, že se vzdáním funkce ředitele doktora Machytky dochází pouze ke kosmetické změně a pan doktor Machytka dále zůstává ať už formálně, nebo neformálně ve vedení Fakultní nemocnice. Protože pokud tomu tak je, tak si nemyslím, že situace se jen tak jednoduše v této nemocnici zklidní. Pane ministře, já opravdu nechci být svědkem toho, že ostravská Fakultní nemocnice bude nějakým experimentálním místem manažerských pokusů současného managementu. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra. Než dorazí k mikrofonu, tak přečtu omluvenku. Omlouvá se nám pan poslanec Válek od 14.30 do 18.00 z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si myslím, že tady zazněla interpelace, která trošku vyvolává až takovou poplašnou zprávu, jako kdyby celá nemocnice nefungovala, byla v rozvalu, a že pan Němeček ji předal ve výborné ekonomické a personální situaci. Ta ekonomická a personální situace je stabilní, stále v pořádku. Nemocnice nemá žádné ekonomické problémy. Naopak, určitě je to jedna z těch lepších nemocnic, které řídí Ministerstvo zdravotnictví, z hlediska hospodářského výsledku a schopnosti splácet své závazky a podobně. Takže tam skutečně z hlediska ekonomického nejsou žádné zásadní problémy. A personální situace to samé. Pokud jsem se díval například na počet sester, tak celkový počet se zvýšil za pana ředitele Machytky. To znamená, více lidí přišlo do nemocnice než odešlo. To je třeba říct a to je dokladovatelné. Více lidí do nemocnice přišlo než odešlo za ředitele Machytky. Takže nevyvolávejme tady nějaké debaty o tom, že ta nemocnice je na tom špatně.

To samozřejmě, že se tam staly nějaké věci, které byly špatně odkomunikovány atd., byť já už jsem tady na plénu říkal, že si myslím, že v určitých personálních změnách si myslím, že to bylo odůvodněné, oprávněné, v určitých pravděpodobně nikoliv, a pan ředitel Machytka to vyhodnotil tak, aby zkrátka uvolnil tu situaci, tak se vzdal v minulém týdnu svého mandátu, aby odblokoval napjatou situaci, která ve Fakultní nemocnici panovala. A já jsem to rozhodnutí přivítal. Myslím si, že i v médiích bylo evidentní, že to rozhodnutí bylo obecně přijato pozitivně. Dočasně jsem jmenoval na pozici ředitele pana docenta Vávru, který v nemocnici pracuje od roku 1997, tzn. skutečně 21 let, je to člověk, který nemocnici velmi dobře zná. A i při mé návštěvě ve FN Ostrava jsem zjistil, že to je člověk akceptovatelný pro všechny zúčastněné strany včetně zástupců kraje, města atd., kteří mu vyjádřili podporu. Takže myslím si, že za účelem zklidnění té situace v přechodném období, než bude vybrán řádný ředitel ve výběrovém řízení, je to dobrá varianta.

Já jsem dnes vypsal výběrové řízení. Dnes už je vyvěšeno na stránkách Ministerstva zdravotnictví, takže se můžou všichni přihlásit. Bude to transparentní výběrové řízení, které, předpokládám, by mělo proběhnout do Vánoc. A pokud vše dobře půjde, tak zkrátka nový ředitel bude jmenován na začátku příštího roku.

Samozřejmě tu situaci stále vnímám, sleduji, určitě se mi nikterak zásadně nelíbí to, že stále jsou trošku živeny mediální vzkazy atd. Myslím si, že to vůbec neprospívá té nemocnici a že ti lidé, kteří to dělají, tak nevím, jestli to s nemocnicí úplně myslí všichni tak dobře, jak bychom asi chtěli. Takže myslím si, že ta situace teď se má uklidnit, je to jasné, že pan Vávra nebude dělat žádné zásadní personální kroky. Určitě vše budu sledovat. To znamená, ta situace se tam má zklidnit a má to být pouze přechodné období do výběrového řízení.

Pan Machytka skončil, ale samozřejmě podle zákoníku práce vzdáním se funkce mu neskončil pracovní poměr. On nadále podle zákona je zaměstnancem, je na překážkách, pokud vím. A nemocnice teď má povinnost, nikoliv já, ale nemocnice, podle zákoníku práce má povinnost mu nabídnout jinou vhodnou pozici. A já si stále myslím, že pan Machytka je odborník, je to gastroenterolog, který má za sebou poměrně zajímavou kariéru z hlediska zahraniční zkušenosti apod. A určitě nevidím důvod, aby musel opustit nemocnici. Myslím si, že by ho nemocnice mohla nadále v nějaké pozici využít. Ale jaké, to teď nedokážu vůbec říct. A hlavně to bude také i pak na tom budoucím řediteli nemocnice, který vzejde z výběrového řízení. Takže za sebe osobně si myslím, že ta situace v tuto chvíli je stabilizovaná, že se řeší situace na jednotlivých klinikách, řeší se i situace na té gynekologicko-porodnické klinice, která už má nějaký výhled řešení.

Problém je samozřejmě s lékařskou fakultou, tam ode dneška ji řídí rektor, protože nemá děkana, ale to se musí vyřešit volbou nového děkana, aby tam mohla být optimální spolupráce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan místopředseda má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych tady chtěl z tohoto místa říct, že já jsem ten poslední, který by chtěl šířit nějaké poplašné zprávy nebo rozdmýchávat nějakou negativní atmosféru, co se týká Fakultní nemocnice v Ostravě. Ale z druhé strany jsem poslanec za Moravskoslezský region, ta situace v očích obyvatel, jak vnímají tuhle situaci, není dobrá a mou povinností je se na to ptát. Já jsem vám, pane ministře, nabídl a teď taky nabízím touto formou, pokud budu moci přispět ke zklidnění anebo k vyřešení té situace tak, aby Fakultní nemocnice byla tím, čím vždycky má být, protože Fakultní nemocnice v Ostravě byla jedna z nejlepších, nebo možná ještě dneska je, jednou z nejlepších nemocnic v této zemi, a já bych si hrozně přál, aby tomu tak bylo i do budoucna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Já si velmi vážím té podpory nebo nabídky pomoci. Skutečně ta nemocnice je kvalitní, je to jedna z těch nejlepších nemocnic v rámci republiky, přímo řízených fakultních nemocnic Ministerstva zdravotnictví. Takže si myslím, že to tak je a že to tak bude. A že máme tam asi 40 přednostů a teď se bavíme o tom, že hledáme asi dva přednosty na kliniky. Takže si myslím, že skutečně ta situace se má šanci teď velmi stabilizovat, zklidnit. A bude důležité, znovu opakuji, aby i na lékařské fakultě se zklidnila. Protože tam ta situace je také velmi napjatá.

Tam byli dva děkani, skončili, teď ji vede rektor pan prof. Lata, jsou vypsány volby děkana, je nutné, aby tam také byl stabilní děkan, který bude mít plný mandát a bude partnerem i pro toho budoucího ředitele. Protože bez té spolupráce mezi lékařskou fakultou a fakultní nemocnicí ta situace nebude dobrá. A tady bych si přál - a to už je mimo moji kompetenci, ale aby zkrátka lékařská fakulta v tomto směru byla co nejstabilizovanější a aby ty volby proběhly řádně, protože mám informace, že zase o tom někdo nevěděl, že ty volby byly vypsány atd. Jsou tam asi tři kandidáti, tak doufám, že to nikdo už nebude zpochybňovat a že bude zvolen děkan právoplatný, který bude pak spolupracovat s budoucím ředitelem, který vzejde z výběrového řízení.

Takže můj zájem je také, aby ta nemocnice fungovala, aby byla stabilní, aby se rozvíjela. Skutečně není mým zájmem, aby situace tam byla destabilizovaná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím pana poslance Bartoně, který bude interpelovat ve věcech platů učitelů pana ministra Plagu.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, usnesením Poslanecké sněmovny č. 66 byla vláda vyzvána ke zvýšení platů učitelů již od 1. září 2018. Toto usnesení ovšem nebylo vládou vyslyšeno a bude o něm ještě řeč 13. listopadu na jednání Poslanecké sněmovny. Protože zápisy z jednání vlády nejsou veřejné, mně nezbývá, než se zeptat touto cestou: Na kterém jednání vlády byl tento postup projednán? Mohl byste mi sdělit, zda jste si nesplnění usnesení této Sněmovny nechal potvrdit vládním usnesením? Jaké argumenty jste přitom svým vládním kolegům přednesl a jaký byl poměr hlasů vlády pro zamítnutí zvýšení platů již od 1. září? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já děkuji za ten dotaz a myslím to vážně, protože to znamená, že téma přidávání platům učitelů je stále žhavé, a já samozřejmě jsem si vědom toho, že nás čeká speciální bod, a jsem za něj rád.

V úvodu, než vám odpovím na vaši otázku, tak řeknu, že já jsem zastáncem systémového přidávání do celé vzdělávací soustavy, a s plným vědomím říkám, že systémové přidávání vypadá tak, že od 1. 1. každého roku přidáte do toho systému dostatečné peníze. To také činíme v roce 2019, činilo se tak v roce 2018 a já pevně věřím, že to bude pokračovat i v letech 2020, 2021 a pokud možno i nadále, protože budoucnost je skutečně nikoliv v aluminiu, ale budoucnost je skryta ve vzdělávání a ve vzdělání tohoto národa.

Co se týká toho předmětného usnesení. To usnesení říká, že Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby od 1. 9. zvýšila platy učitelů o 15 % a nepedagogů o 10 %. A předpokládá to, že se v průběhu roku objeví dodatečné zdroje - a teď jdu k jádru vaší otázky. Rozpočet školství pro rok 2018 neměl pokrytu oblast, která se týkala speciálního vzdělávání. Proto jsem já požádal kraje o vyčíslení toho deficitu, který tam byl, a vláda v polovině roku, nebo lehce po půlce roku 2018 aktivizovala dodatečné zdroje a dala je na zalátání této díry, která tam byla. A ty zdroje byly nemalé, byla to 1 022 mil. korun, které následně byly rozepsány do rozpočtů jednotlivých krajů, resp. krajských úřadů, a objevily se tedy v té vzdělávací soustavě. To znamená, dodatečné zdroje, které se objevily v průběhu roku - a ptáte-li se na mou aktivitu ve vztahu k sektoru vzdělávání, tak jsem potřeboval zalátat tuto díru a jsem rád, že rozhodnutím celé vlády, které bylo jednomyslné, se podařilo doplnit do toho systému 1 022 mil. korun.

O předmětném usnesení, ať vám neuteču z té otázky, doporučujícím usnesení Poslanecké sněmovny, se na vládě tímto způsobem nejedná. Já jako ministr školství jsem si tohoto usnesení samozřejmě vědom. A kdyby se uvolnily dodatečné zdroje v průběhu roku, tak bych samozřejmě usiloval o navýšení prostředků. Ale jak jsem řekl hned na úvod, a tím opisem, kruhem končím, pro mě je extrémně důležité, že do celého systému přidáváme tak, aby to bylo rozepsatelné od 1. 1. 2018, resp. 2019, 2020 a 2021. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ne. Takže dalším přihlášeným do interpelací je paní poslankyně Veronika Vrecionová na pana ministra Miroslava Tomana a připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Přeji hezký podvečer. Vážený pane ministře, celý letošní rok se neustále dozvídáme od politiků, projednáváme na všech možných fórech, na výboru, problematiku kůrovcové kalamity. Mluvíme o tom, že jde o největší kůrovcovou kalamitu od dob Marie Terezie. Přesto minulý týden vláda schválila převod zisku státního podniku Lesy České republiky do státního rozpočtu ve výši 2,5 mld. korun.

Připomínám, že Lesy České republiky jsou největším vlastníkem lesů na území naší země a kůrovcová kalamita tak postihla značné území státních lesů. Došlo k masivním kalamitním těžbám lesních porostů v řádu desítek tisíc hektarů, které je nutné urychleně opětovně zalesnit, mimo jiné proto, že odlesněné plochy nedokážou zadržet takové množství vody jako plochy zalesněné. Tak velké zalesňování vyžaduje také velké náklady, nehledě na náklady, které vznikají uskladňováním nadbytečného dřeva, a náklady, které by měly do budoucnosti snížit riziko dalších kůrovcových kalamit.

Proč se snaží vláda v době kůrovcové kalamity odčerpat významné finanční prostředky Lesům České republiky? Ty přece zjevně budou muset řešit následný nedostatek peněz nutných k likvidaci kůrovcové kalamity půjčkou místo toho, aby mohly použít svůj vlastní vytvořený zisk. Uvědomuje si Ministerstvo zemědělství, že pokud se včas nestihnou vzniklé holiny zalesnit, zvýší se deficit vody ve značné části krajiny, vyschnou další menší vodní toky pramenící v lesích? Uvědomuje si ministerstvo, že se tak zhorší nedostatek vody pro zemědělskou produkci? Děkuji vám, pane ministře, za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní poslankyně. Státní podnik Lesy České republiky odvedl do státního rozpočtu v letošním roce, jak bylo řečeno, celkem 2,5 mld. korun, což je řádově o 0,5 mld. korun méně, než stanoví schválený rozpočet na rok 2018. Odvod byl proveden z hospodářského výsledku roku 2017 a z dalších doposud volných zdrojů z minulých let. Snížení o 0,5 mld. korun bylo povoleno z důvodu probíhající kůrovcové kalamity a bude nahrazeno jinými vyššími příjmy v rámci resortu. Odvod do státního rozpočtu je nezbytné realizovat, v opačném případě by muselo Ministerstvo zemědělství podle zákona o rozpočtových pravidlech provést tzv. vázání výdajů, tzn. snížit výdaje o tuto částku. To by v závěru roku ohrozilo plánované výplaty dotací do zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

V letošním roce činí schválený rozpočet výdajů pro úsek lesního hospodářství na ministerstvu celkem 641 mil. Kč a v současné době jej navyšujeme o dalších 120 mil. na celkových 761 mil. korun na výdaje spojené mj. s kůrovcovou kalamitou a podle nás jsou tyto finanční prostředky v letošním roce postačující.

Na příští rok, na rok 2019, je v návrhu státního rozpočtu určen pro státní podnik Lesy České republiky odvod v celkové výši 1 mld. korun, nicméně tento odvod příjmů bude v plné výši nahrazen příjmy v rámci resortu Ministerstva zemědělství, takže z Lesů příští rok nebudeme čerpat žádné peníze. A v návrhu rozpočtu výdajů na rok 2019 je stanovena pro úsek lesního hospodářství částka 621 mil. korun, 200 mil. korun bude převedeno z nároků z nespotřebovaných výdajů Ministerstva zemědělství. Tyto částky předpokládáme, že navýšíme o dalších řádově 300 mil. korun z plánovaných úspor na resortu. Tím bude mít k dispozici v roce 2019 pro úsek lesního hospodářství 1 mld. 121 mil. korun, které budou využity mimo jiné na výdaje právě na zvýšené náklady na likvidaci kůrovcové kalamity pro Lesy České republiky. Pokud by tato částka pro příští rok nebyla postačující, požádáme vládu o další finanční prostředky, jako jsme požádali vládu o mimořádné finanční prostředky na snížení následků sucha v loňském a letošním roce.

Tolik úvodem. A jinak můžu říci, že v tuto chvíli máme zabezpečené prostředky a budeme hledat další právě na likvidaci kůrovcové kalamity.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku?

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Já panu ministrovi moc děkuji, protože jsem se samozřejmě chtěla ptát i na ty další roky, takže mi vlastně už odpověděl. Jenom jsem se chtěla ujistit, že opravdu nebude potřeba, aby si Lesy České republiky musely brát úvěr, protože jsou tady další požadavky zástupců SVOLu a tak dále, jestli budete schopni tohle všechno skutečně pokrýt, případně jestli vám vláda vyjde vstříc, když to bude potřeba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Co se týká dalších požadavků, jsem přesvědčen o tom, že pokud to bude podloženo čísly a pokud ta situace bude taková, tak vláda určitě vstříc vyjde. Z Lesů České republiky se další peníze odvádět nebudou. Myslím, že se odvedlo v minulých letech dostatečné množství. Co se týká úvěru, nemáme to v tuto chvíli v plánu, ale uvidíme, jak se kůrovcová kalamita bude vyvíjet. A rozhodně nemám v plánu, abychom z Lesů České republiky financovali další prostředky vydávané vlastníkům lesa, jak jste říkala, ze SVOLu, takže podle vývoje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším poslancem, který přednese svou interpelaci, je pan poslanec Dominik Feri. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová, protože pan poslanec Ivan Adamec svoji interpelaci stáhl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády a vážený pane ministře, ani po dvou měsících od zavedení slev na jízdném pro seniory a studenty se neobejdeme bez komplikací. Již před zavedením slev České dráhy tvrdily, že v souvislosti s očekávaným nárůstem počtu cestujících mají připraveno dalších padesát záložních vozů pro posílení vlaků. Nicméně realita je taková, že na některých tratích České dráhy počet vagonů redukují a cestující musí často stát, nebo se dokonce do toho vlaku ani nevejdou. To znamená, že se ptám na to, jak je možné, že k této situaci došlo, ačkoliv vláda i České dráhy mnohokrát před zavedením slev proklamovaly, že jsou na toto připraveny.

Ještě bych možná poprosil o krátké zhodnocení toho, jak se to podařilo naplnit, nebo jak se podařila tato slova implementovat v reálném provozu z pohledu pana ministra. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče těch slev, nevím, jak mám na to reagovat, protože na většinu informací, které tady zopakoval pan poslanec Feri prostřednictvím pana předsedajícího, si myslím, že už jsme odpověděli a že jsme mu tu informaci poskytli.

Já bych si tady možná povzdechl, ale není to žádná výtka, že kdybyste specifikoval mému asistentovi přesně tuhle věc i s vlaky, o které se jedná, tak jsme mohli určitě zareagovat. Já bych vás jenom požádal prostřednictvím pana předsedajícího, jestli mě můžete říct, které ty spoje jsou přeplněny a které mají problémy. Já mám informaci, že těch padesát vagonů, které byly připraveny, je využíváno.

Co se týče finančního plnění, doplnil bych, že zatím pro nás překvapivě nároky, které vlastně přicházejí od dopravců, nebo spíše nepřicházejí, jsou v poměrně nízké výši, a předpokládám, že peníze, které na slevy byly plánovány, budou dodrženy. Ale ten čas je příliš krátký. Máme indikace od některých dopravců, že ti, co jsou v regionálních dopravách, ROPIDu a dalších, mají problém s tím, že ještě klírují a dělají klíring těch jednotlivých operací, takže si myslím, že veškeré peníze ještě nebyly na Ministerstvu dopravy uplatněny.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za odpověď. Já myslím, že ohledně těch slev máme spolu takový vřelý vztah, že se dalo předpokládat, čeho se to bude týkat. V každém případě popis skutkového stavu vám předám na vládní lavici. A zcela nekonfrontačně. Jak s ohledem na nějaký report, které jste myslím dostali, hodnotíte ten náběh slev a jestli se to podle vás osvědčilo a je to něco, co by mělo být v současné podobě zachováno. Protože ohledně těch porodních bolestí jsem interpeloval už minule a ne úplně zdárně a úspěšně. Odpověď byla taková neuspokojující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, máte zájem? Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Určitě mám zájem. Jenom jednu věc. Já fakt nemám křišťálovou kouli, abych věděl, že budete interpelovat zrovna slevy.

Já si nemyslím, že jsou nějaké zásadní porodní bolesti. Vy jste tady sice některé popisoval, ale musím říct, že některé vlaky, zejména regionální, Českých drah jsou a byly plné ještě před zavedením těch slev, takže nic zásadního se v tomto momentu nestalo.

A co se týká toho, jak to hodnotím. Já jsem přesvědčen, a mám tedy zejména od seniorů spíše velmi pozitivní reakce, kteří jsou rádi, že slevy jsou, že si mohou dovolit zajet za nákupy nebo za rodinou, a to tedy pro mě překvapivě hlavně autobusy, velmi rádi, že je to opatření, které pomáhá jak železniční, tak i autobusové dopravě. Moc nechápu tu vaši rétoriku, že je to všechno špatně, že to nefunguje, protože když se bavím s lidmi, tak reakce na slevu do veřejné dopravy jsou spíše pozitivní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále tady máme paní poslankyni Věru Kovářovou, která přednese interpelaci na paní ministryni Alenu Schillerovou. Připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, zajímaly by mě okolnosti odchodu generálního ředitele Finanční správy Martina Janečka. Jedná se skutečně o rezignaci pana ředitele, nebo byl ze své funkce odvolán? Některá média totiž referovala o tom, že vás požádal o odvolání, což je dost nezvyklá konstrukce, a o odvolání asi nemůže být řeči už proto, že jste pana generálního ředitele vždy označovala za výborného pracovníka, skvělého ředitele s výbornými výsledky.

Otázky vyvolávají i důvody odchodu. Pan generální ředitel je tajemný, nechce o nich mluvit. Prý jich je více. Vy je znáte, paní ministryně? Mohla byste nám je prozradit? Mají co do činění s kritikou zneužívání zajišťovacích příkazů či nedávných kontrol úředníků na svatbách? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, já vám to vysvětlím. V podstatě způsob ukončení činnosti, nebo funkce představeného striktně řeší zákon o státní službě. Jiným způsobem než tam popsaným nelze postupovat. Případ generálního ředitele Janečka je takový, že on v podstatě podal žádost, to jinak udělat ani nejde, podle zákona o státní službě o odvolání ze služebního místa představeného. Tu mi doručil k mým rukám. Já jsem ji neprodleně předala do gesce státního tajemníka Ministerstva financí. Jinak postupovat ani nemůžu. Já nemám žádnou pravomoc v tomto směru podle zákona o státní službě. Státní tajemník ji zaevidoval a podle zákona o státní službě musí vydat neprodleně rozhodnutí, podle kterého bude generální ředitel Generálního finančního ředitelství ve Finanční správě odvolán, na základě tohoto rozhodnutí. To rozhodnutí podepisuje státní tajemník Ministerstva financí. Takže to je zákonný postup.

Generální ředitel mi v podstatě řekl to samé, co uvedl v tiskové zprávě, kterou jste dnes v médiích měli k dispozici, že těch důvodů je více, že prostě delší dobu to rozhodnutí učinit tento krok v něm zrálo. Já jsem to respektovala a v podstatě postup bude následující.

Ještě pro vaši informaci. Podle poměrně jednoznačné judikatury Soudního dvora Evropské unie nemůže být nikdo nucen zůstat ve funkci, když prostě takovýto krok učiní, takže v žádném případě on nucen nebude. Bude vydáno rozhodnutí. A v momentě, kdy mu bude toto rozhodnutí doručeno, což předpokládám, že bude v pondělí příštího týdne, tak okamžitě, neprodleně může státní tajemník Ministerstva financí vypsat výběrové řízení. Ve své žádosti o odvolání pan generální ředitel Janeček uvedl, že chce být odvolán ke dni 27. prosince. A já předpokládám podle lhůt, které jsou možné podle zákona o státní službě, že ke stejnému datu budeme mít nového generálního ředitele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano, je. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za dobrou odpověď. Chtěla bych se ještě zeptat, zda se změní ve světle důvodů, které vedly k odchodu pana generálního ředitele, a s ohledem na kritiku jeho činnosti vaše požadavky na činnost jeho nástupce. Zda politika likvidačních a zajišťovacích příkazů či kontrol svatebčanů skončí, nebo se na ní bude trvat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni, jestli má zájem. Má. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za otázku, paní poslankyně. Požadavky na obsazení místa, resp. na možnost přihlásit se do výběrového řízení jsou stanoveny jednak zákonem o státní službě, a já předpokládám, že předpoklady budou stejné, myslím teď ty formálně právní, budou stejné, jako když se vypisovalo předcházející výběrové řízení, že v tomhle směru je tam požadavek na vzdělání, na praxi atd. Ale vy se mě ptáte určitě na požadavky, nakonec se mě na to ptala dneska i média, takže vám odpovím stejně. Moje představa... A jinak bude samozřejmě vybírat nového generálního ředitele komise. Já pouze jako ministryně financí určuji dva členy do této komise. Jednoho určuje státní tajemník a jednoho náměstek pro státní službu pan Postránecký. Vybírá ho komise a já podle zákona o státní službě potom uzavírám dohodu se státním tajemníkem a na základě té dohody státní tajemník jmenuje. To je ten procedurální postup. Takže mám tam určitou ingerenci. Omlouvám se, tady jmenuji já. Omlouvám se, jmenuji na základě dohody uzavřené se státním tajemníkem. Beru to zpět.

Ale vy se mě ptáte na moje požadavky morálně volní, nebo lidské určitě. Moje představa o budoucím generálním řediteli Finanční správy je taková, že určitě bych chtěla, aby to byl člověk z Finanční správy, aby to byl člověk s transparentní kariérou ve Finanční správě, to znamená, který stoupal transparentně po kariérním žebříčku a vždycky si všechno odpracoval. Chtěla bych, aby to byl člověk s manažerskou zkušeností a se zárukou toho, že Finanční správa bude pracovat. Ona musí pracovat podle zákona. Musí plnit své povinnosti. Ty povinnosti nikdy nebudou vnímány samozřejmě... Finanční správa nikdy nebude vítána veřejností, protože Finanční správa je prostě do určité míry represivní složka. Ale vždy tu byla a vždy tu bude. Ale musí umět vysvětlovat své kroky veřejnosti. To znamená, že pokud činí nepopulární kroky, tak je musí umět vysvětlit veřejnosti tak, aby ta veřejnost chápala nutnost těchto nepopulárních kroků.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další je tady pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na paní ministryni Martu Novákovou. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkný podvečer. Vážená paní ministryně, vrátím se k tématu, které zde bylo dneska již jednou otevřeno. Jde o to, že Státní energetická koncepce České republiky z roku 2015 považuje za jednu z priorit posílení role jaderné energetiky při výrobě elektřiny a maximální využití odpadního tepla z jaderných elektráren. Cíle aktualizované koncepce jsou dále rozpracovány v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky, schváleném vládou už 3. června 2015. Ten považuje za žádoucí neodkladně zahájit přípravu na výstavbu jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín. Z pohledu kontinuity pak považuje za nutné spuštění bloku v Dukovanech nejpozději do roku 2037.

Vážená paní ministryně, začátkem října jste vyjadřovala podporu neodkladnému zahájení příprav k výstavbě nového jaderného zdroje také, avšak posléze ve vašem rozhovoru pro agenturu Bloomberg z minulého týdne již uvádíte toto, že o výstavbě nových jaderných bloků nemůžeme rozhodovat pod tlakem, nechceme být pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů. Jistě, s tímto také sám souhlasím. Nicméně další část rozhovoru stejně tak jako mediální vyjádření z tohoto týdne se však už nesou v duchu odkládání takto zásadního rozhodnutí.

Otázky jsou tedy:

1. rád bych věděl, kdo přesně vás tlačí a jak;

2. zda se bojí tato vláda učinit takhle důležitá strategická rozhodnutí, případně jak dlouho se chystá takové strategické rozhodnutí odkládat;

3. následně jakým způsobem se chce případně postavit k energetické bezpečnosti státu v dlouhodobém horizontu;

4. případně jakým způsobem se pak hodlá ministerstvo postavit k naplňování aktualizované Státní energetické koncepce, nebo zda se chystá snad její radikální přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, k vašemu dotazu. Možná asi pro doplnění toho všeho, co tady už dnes zaznělo, tak bych asi chtěla říct tolik, že ten Národní akční plán, který byl přijat, znamená, že vlastně byla zřízena komise pro dostavbu jaderných bloků. Tato komise je řízena vládním zmocněncem pro dostavbu. Má čtyři pracovní skupiny. Ty pracovní skupiny pracují. Jedna je technologická, technická, jedna je legislativní, jedna pracovní skupina je finanční. A ta čtvrtá byla zřízena letos na základě vlastně usnesení stálého výboru, který byl zřízen, a ta je takzvaná bezpečnostní a řeší pro potenciální dostavbu geopolitická rizika. To znamená, že na tom akčním plánu lidé v těch pracovních skupinách stále pracují. Tedy nedošlo k tomu, že by se cokoli jakkoli zastavilo. To znamená, dále se pracuje na podkladech pro rozhodnutí.

Zároveň bych chtěla říci, že ČEZ vlastně vydělil nebo zřídil dvě dceřiné společnosti, jedna je EDU2 a jedna ETE2, a obě dvě tyto společnosti pracují na tom, aby si vlastně vytvořily podmínky pro získání EIA a získání všech patřičných dokumentů. Takže tady opravdu nedošlo k zastavení činnosti, ale nadále se na tom pracuje.

Vláda se nebojí rozhodnutí, ale vláda skutečně nechce rozhodovat pod tlakem. A já už jsem to tady taky dneska jednou odpovídala, že je zapotřebí opravdu tahle rozhodování velmi pečlivě zvážit. A musíme si také uvědomit, že od toho roku 2015 došlo už k celé řadě technologických změn jak ve vývoji obnovitelných zdrojů, tak ve vývoji jaderných zdrojů, které budeme respektovat.

Ještě bych chtěla říci, že státní energetická koncepce ukládá MPO provádět pravidelnou aktualizaci státní energetické koncepce. V letošním roce pracujeme na takzvaném národním klimaticko-energetickém plánu, který vlastně máme za úkol podle nařízení Evropské komise. Národní klimaticko-energetický plán, který je z našeho ministerstva řízen, nicméně je meziresortní, bude předložen vládě ke konci letošního roku a následně bude poslán do Evropské komise jako návrh na vytváření celkového klimaticko-energetického plánu. Po projednání a schválení ze strany Evropské komise budeme závěry, které do toho plánu dáváme, také dávat do aktualizace strategické koncepce. To znamená, že tady situace pochopitelně není rigidní, ale je ve vývoji a i rozhodování budou odpovídat rozhodování, které s naplňováním národního klimaticko-energetického plánu na nás bude kladeno.

Tady musím říci, že to není oddalování rozhodnutí ani obavy z rozhodnutí, ale je to prostě respektování vývoje, který je jak v oblasti technologické, tak v oblasti společensko-politické, protože i společensko-politické vlivy nebo další vlivy mohou potom ovlivňovat rozhodování. Řekněme si, že možná by nebyl tak negativní evropský přístup k dostavbě jaderných zdrojů, kdyby nebyla nehoda ve Fukušimě, a možná bychom dnes nemuseli na tato témata vést diskusi. Tyto situace je zapotřebí všechny reflektovat a my jako MPO je reflektujeme, přičemž respektujeme závěry a povinnosti, které na nás padají ze státní energetické koncepce.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní ministryni. Je zájem o doplňující otázku? Není, tudíž přistoupíme k další interpelaci. Paní poslankyně Karla Maříková stahuje svoji interpelaci, tudíž poprosím pana poslance Miroslava Kalouska, aby interpeloval pana ministra Lubomíra Metnara. Připraví se pan poslanec Pavel Jelínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já bych rád, kdyby tu byl.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan Metnar je asi v zákulisí. (Ministr vchází do sálu.) Už je tady. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na interpelaci mé kolegyně Langšádlové jste odpověděl, že kázeňské řízení s panem generálem Řehkou procesně bude probíhat podle správního řádu, neboť mu přiměřeně podléhá, a že samozřejmě nikdo nemůže předjímat, jak takové řízení dopadne. To je samozřejmé. Na druhou stranu takové správní řízení nespadne samo od sebe z nebe. K němu někdo musel dát podnět a musel odůvodnit, proč takový podnět dává, a někdo, kdo je k tomu oprávněn, musel rozhodnout, že takové kázeňské řízení zahájí, neb na tom může něco být a není to úplná pitomost.

Já jsem si naprosto jist, že takový podnět nemohl dát nikdo z armády. Proto si dovoluji zeptat, pane ministře - podal jste ho vy? Pokud ne, můžete nám říci, kdo takový podnět podal?

Já bych rád k vašemu vysvětlení - vojáci se zavázali, že budou přísně apolitičtí, a to se samozřejmě zavázali, v politické rovině jsou jejich občanská práva omezena, nemohou se angažovat v politických stranách, nemohou kandidovat. Ale žádný právní předpis neomezuje vojáka k tomu, aby zaujal občanský postoj. Proto bych se rád zeptal, jak by mohlo vypadat takové odůvodnění k zahájení správního řízení, neboť v žádném případě nemohl být žádný předpis porušen. Nicméně přesto se někdo domnívá, že byl ten předpis porušen, podal podnět, nějakým způsobem ho musel odůvodnit a někdo je připraven ten podnět prověřit, to znamená, říká si - třeba na tom něco je. Nicméně řada právních expertů, a já s nimi, je přesvědčena, že na tom prostě nic být nemůže.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane poslanče. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vezmu to tak nějak odzadu. Já jsem podnět ke kázeňskému řízení nepodal. To je jedna věc.

Druhá věc. Nevidím jiný legitimní způsob, který je - a vezmu to zpátky. Když si přehrajeme stenozáznam, řekl jsem, že bude řešen pan Řehka kázeňsky. Není jiný legitimnější proces než tento, zdali opravdu k něčemu došlo, nebo nedošlo, a tuto informaci již minulý týden, když jsem byl interpelován, jsem samozřejmě dostal od pana náčelníka Generálního štábu. Zdali, nechci předjímat, jaký bude výsledek, zdali vůbec došlo k něčemu, není možno jinak prošetřit než v rámci kázeňského řízení, které má formu správního řízení. A to dneska, když to vezmeme zpětně, tak můžeme se dostat do toho - dopustil se něčeho, nedopustil, to je jedna kategorie. Došlo k porušení, nebo nedošlo, bylo závažné, stačí náprava projednáním, nebo také další z hlediska dikce tohoto procesu, v případě že ano, pochybil, následuje celá škála, kterou nabízí zákon, od napomenutí až ke snížení platu. Ale znovu opakuji, že nechci předjímat, protože nevím. A mohu se opravdu vrátit k tomu, a já chci akorát vědět a mít v pořádku legitimní postup, kterým bude armáda postupovat. Nic jiného.

Na druhou stranu tady tyto diskuse, já nechci, aby byly zpochybňovány jakékoliv již projednané a legitimně schválené mandáty. To bych nechtěl. A to má ty konsekvence, které já jasně odmítám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu ministrovi. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já vás z určitého pohledu chápu, pane ministře. Na druhou stranu zase pochopte nás, kteří vás dnes v té věci interpelujeme. Ono prostě jít ke kázeňskému řízení už znamená být důvodně podezřelý, že jsem něco porušil. A proto se to musí prošetřovat. Ono to také může vypadat jako zastrašování vojáků z povolání, aby se neopovažovali projevovat své občanské postoje. Já chci upřímně věřit, že toto není tento případ.

Chci vás poprosit, abyste na to dohlédl, aby to nebyl tento případ. Ujišťuji vás, že to budeme bedlivě sledovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji. Tady v tomto nejen vás, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ale to bych chtěl všechny ujistit, že v žádném případě nedopustím, ani v tomto konkrétním případě, aby byl vytvářen jakýkoliv tlak, a že tohle bude samozřejmě legitimně prošetřeno.

Minule, při předchozí interpelaci, se jednalo o jeden takový zdárný příklad, s tím, že tady vznikaly diskuse, které mohly zavánět politickým tlakem na vojáky. Já osobně jsem se do toho angažoval, ne že jsem pro to nic neudělal, jak zaznívalo, vedl jsem diskuse průřezově s poslanci, protože tady byly snahy na mimořádné schůzi zpochybnit činnost našich vojáků. A na základě těch diskusí jsem asi ty poslance přesvědčil a nakonec k tomu nedošlo. Takže to je ten důkaz o tom, že to nebylo, že bych já na to nereagoval nebo že bych byl nečinný v tom, aby jakýkoliv politický tlak na vojáky de facto zpochybňoval jejich dobře odváděnou práci, za kterou jsem jim poděkoval a za kterou si jich velmi vážím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Další interpelující je pan poslanec Pavel Jelínek na pana ministra Jana Kněžínka. Připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, probíhá silná kampaň ohledně ratifikace Istanbulské úmluvy. Ze sdělovacích prostředků je známa informace, že úmluva bude ze strany České republiky ratifikována po legislativních změnách. Konkrétně jde o postihy za vynucené sňatky, násilnou sterilizaci a o úpravy promlčecí doby u stíhání za ženskou obřízku. Jak jistě vnímáte, tak toto opravdu nejsou běžné problémy naší společnosti. Chceme se opravdu zařadit mezi země, které tyto problémy řeší? Budeme potom zprávou nějaké neziskovky označeni za stát, který musí uvedené problémy řešit? Budeme pokračovat i nadále ve znásilňování našeho právního řádu opatřeními k vymýcení předsudků, zvyků a tradic založených na předpokladu, že žena je podřízena muži, jak se nám to snaží vnutit, přestože jsme již úmluvu OSN o odstranění diskriminace žen podepsali v osmdesátých letech?

Jelikož naše hnutí jednoznačně podporuje národní tradice a jsme proti ratifikaci Istanbulské úmluvy, ptám se vás proto, pane ministře: Má Ministerstvo spravedlnosti stanoven postup, kterým se bude snažit vnutit tyto legislativní změny vynucené Istanbulskou úmluvou? Jak chcete začlenit tuto problematiku, která se vůbec naší kultury netýká, do společensko-právního prostředí naše země? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Jelínku, pokud jde o Istanbulskou úmluvu, tak je pravda, že kolem ní v médiích koluje celá řada informací, z nichž řadu lze označit přinejmenším za velmi zavádějící, možná i dezinformační, a to potom vyvolává samozřejmě ty následné otázky.

Ta úmluva ve skutečnosti není ničím jiným než opatřením, které směřuje a priori proti násilí v rodině, v domácnosti, mezi osobami blízkými. Samozřejmě včetně těch nejintenzivnějších, nejodpornějších a nejvíc barbarských forem násilí, jako je třeba ta zmiňovaná obřízka. Ale to násilí samozřejmě může mít i jiné formy. Ta úmluva přitom poměrně logicky navazuje na úmluvu, kterou jste zmiňoval, to je ta o odstranění všech forem diskriminace žen, ke které přistupovalo už Československo v osmdesátých letech. Pokud jde o obsah té úmluvy, tak se přiznám, že tam nespatřuji nic, co by šlo proti tradicím a hodnotám, na kterých stojí Česká republika, na kterých stojí Ústava, na kterých stojí její právní řád. Protože Česká republika se hned v úvodním článku své Ústavy hlásí k lidské důstojnosti a k ochraně lidských práv a základních svobod.

Naopak tu úmluvu vnímám tak, že ona do tohoto hodnotového systému vlastně poměrně synergicky zapadá. To ostatně potvrzuje i to - a tím odpovídám na část vaší otázky - jaké změny vlastně tedy úmluva vyvolá v českém právním řádu a nakolik je budeme, vašimi slovy, vnucovat České republice. No, ona ta odpověď je poměrně jednoduchá. Ta úmluva v podstatě žádné změny v českém právním řádu nevyvolá právě proto, že drtivá většina věcí, která úmluva upravuje, již je v českém právním řádu promítnuta a přihlášení se k ní je zejména přihlášení se k těm hodnotám, a to i tedy na poli mezinárodním.

Je pravda, že tady nedávno v Poslanecké sněmovně, konkrétně to bylo 19. září tohoto roku, byla projednávána novela trestního zákoníku, která dílčím, ale v zásadě co do rozsahu předmětu regulace velmi nepatrným způsobem souvisela s Istanbulskou úmluvou. Nicméně tato změna by byla navrhována Ministerstvem spravedlnosti, i kdyby k ratifikaci Istanbulské úmluvy nedošlo. Hlasování tady dopadlo ve třetím čtení 114 ku 35. Je pravda, že přítomní poslanci SPD byli vesměs proti - 16 proti včetně tedy vás. Což je samozřejmě legitimní a asi to odráží váš názor zejména tedy na tuto úmluvu.

Ta změna v zásadě souvisela s jednou věcí. Já to uvedu na příkladu. Šlo zejména o změnu skutkové podstaty trestného činu zavlečení. Dneska, když je někdo lstí nebo násilím, pohrůžkou násilí, zavlečen do ciziny, tak je to trestné pouze v případě, že jde o zavlečení z České republiky do ciziny, nebo z ciziny do České republiky. Nicméně ta skutková podstata dneska nedopadá na situaci, kdy třeba česká státní občanka je z Rakouska lstí vylákána do nějakého jiného, třeba i hodně exotického státu a tam třeba přinucena k uzavření sňatku. Podle mě jde o úpravu zcela legitimní, chránící občany České republiky před protiprávním jednáním a v širších souvislostech tedy před nucenými sňatky. Ale ono nemusí jít zdaleka jenom o nucený sňatek, ten důvod zavlečení může být samozřejmě jiný.

Pokud jde o další záležitosti, které ta novela přináší, a to je otázka promlčení, prodloužení promlčecí doby, respektive jiný způsob počítání promlčecí doby, tak to vlastně s Istanbulskou úmluvou vůbec nesouvisí. Jestliže je dítě v rodině například sexuálně zneužíváno, a to není problém, který by v České republice neexistoval, jestliže je sexuálně zneužíváno, ono se nemůže bránit. Proto je logické, že ten zákon říká, že promlčecí doba takových jednání, abychom je vůbec mohli postihovat, běží až od dovršení 18 let toho dítěte. Protože v tu chvíli ono se osamostatní a přestane být závislé na svých blízkých.

To znamená, tolik odpověď na vaši otázku. Z hlediska procesu já osobně jsem zastáncem toho, aby se Česká republika stala smluvní stranou Istanbulské úmluvy, a v budoucnu budou učiněny, předpokládám i ze strany vlády, kroky k tomu, aby se tak stalo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano je. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Já jenom krátce a pravděpodobně mi na to bylo už odpovězeno. Protože jak pan ministr říkal, tak vlastně všechny právní záležitosti jsou už u nás vyřešeny a není tedy potřeba nic dělat. A opravdu je nutné tuto smlouvu ratifikovat?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Já na tuhle otázku rád odpovím, byť už jsem to trošku říkal v tom svém úvodním vystoupení. Já v tom chápu opravdu určitou symboliku, přihlášení se k těm státům, které tato protiprávní jednání, mnohdy zvěrská, odmítají a jsou ochotny tedy i na mezinárodní úrovni to deklarovat.

Já vím, že ono to nehraje úplně roli, nicméně úmluvu už ratifikovalo 17 států Evropské unie, byť to bezesporu není argument, který vás úplně přesvědčí. Ale je tady i výzva třeba ze strany stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, aby se Česká republika stala smluvní stranou této úmluvy.

Jak říkám, je to zejména v rovině hodnot. Opravdu to není v tom, co jsem si někdy přečetl v novinách, úplně fantasmagorické konstrukce, co všechno by ta úmluva mohla vyvolat. O tom to opravdu není. Velikonoce nám nikdo nezakáže a žádné koncentrační tábory vznikat nebudou. Díky za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Jelikož vypršel čas na podávání dnešních interpelací, protože poslední interpelace může být podána nejpozději v 17.55 hodin, končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra od 9 00. Body programu - pojistné na sociální zabezpečení, bod číslo 25, a dále. Na shledanou, mějte se krásně, pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.