Čtvrtek 25. října 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
180.
Ústní interpelace
Jak už jsem říkal, budou následovat ústní interpelace určené předsedovi vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat. Připomínám, že čas od 14.30 do 16 hodin je určen pro interpelace na předsedu vlády, pro ostatní členy vlády potom od 16 do 18 hodin s tím, že kdybychom vyčerpali interpelace na pana předsedu vlády, budou hned pokračovat interpelace na další členy vlády.
Nyní můžeme přistoupit k interpelacím na předsedu vlády Andreje Babiše. Prvním vylosovaným poslancem je pan poslanec Josef Kott a po něm se připraví paní poslankyně Věra Kovářová. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, milé kolegyně, vážení kolegové. Pane premiére, vy často hovoříte o tom, že se vám dařilo jako ministru financí a dneska jako premiérovi snižovat státní dluh. Hovoří o tom i pracovníci Ministerstva financí. Včera tuto skutečnost zmiňovala i paní ministryně financí Schillerová při projednávání státního rozpočtu, kdy o této skutečnosti hovořila, ale pokud se podíváme do otevřených zdrojů Českého statistického úřadu, tak vidíme, že za první pololetí roku 2018 došlo k nárůstu o více jak 83 mld. na skutečných 1 833 mld. Toto číslo, o kterém teď mluvím, zcela nepotvrzuje to, o čem je tady hovořeno.
Z tohoto důvodu bych se chtěl zeptat, jestli skutečně dochází ke snižování našeho zadlužování, nebo jestli je to naopak. A potom tedy otázka je velice jednoduchá, jestli je to ve skutečnosti tak, jak říká statistický úřad, tak by mě, a ne asi jenom mě, zajímalo, kdy dojde k zastavení zadlužování, nebo jestli tomu tak není, tak kdy se dočkáme ještě lepších čísel. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane předsedo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, ve věci snižování státního dluhu my samozřejmě od nástupu, mého nástupu do funkce ministra financí, my jsme začali aktivně pracovat s našimi financemi. A za mého působení, a to byla příznivá doba, ještě předtím, než skončila intervence ČNB, tak jsme si mohli půjčovat za záporný úrok. To znamená, že jsme si půjčili a někdo nám ještě zaplatil. Já myslím, že celkově ten podíl našeho dluhu, že nám někdo platí za to, že jsme si od něho půjčili, byl, myslím, někde kolem 13 až 14 %. Takže platí to, že my snižujeme státní dluh. A samozřejmě my ten dluh aktivně obhospodařujeme, to znamená, že podstatné číslo je na konci roku.
Takže já jsem to i ukazoval včera při mém vystoupení v rozpočtu (ukazuje tabulku). Tady je to vidět, že od roku 2014 podíl dluhu vůči HDP neustále klesá o 41,1 %. Plán 2018 je 30,6. Absolutně to kleslo z 1 683 na 1 613, takže ten dluh v roce 2016 je stabilní a vůči HDP klesá a samozřejmě dochází k výkyvům. Jsou to vlastně záležitosti, kde náměstek, respektive ředitel pan Pavelek sleduje trhy, a pokud je výhodná situace, tak si půjčí do zásoby a samozřejmě následně tyto peníze z dluhopisů, které emituje, použije na splacení dluhu. Takže první čtvrtletí, samozřejmě statistický úřad to publikuje každé čtvrtletí, takže každé čtvrtletí se dostává na veřejnost zpráva, že jsme se zadlužili, ale ve skutečnosti to tak není, protože je to jenom jednorázový výkyv. Takže ten dluh podle odhadu v roce 2018, koncem roku 2018 má být 1 624 mld. a je to stejný dluh, de facto roku 2017 byl 1 625. Je to stejný dluh, jako byl před rokem. Je to i z toho důvodu, že dnes ráno byl rozpočet přebytkový ve výši 16 mld., kdy jsme vlastně téměř na konci října a plán je minus 50 mld. Takže samozřejmě ti, kteří nás kritizují, vždycky poukazují na plán, ale podstatný je ten výsledek. Takže výsledek i od rozpočtu se čeká vyrovnaný.
A tohle naše finanční zdraví, které je jedno z nejlepších v Evropě, my se pohybujeme v první pětce, i když naši konkurenti jsou podstatně menší ekonomiky jako Lucemburk nebo Estonsko, tak jsme na tom velice dobře. A to naše finanční zdraví je oceněno i nejprestižnějšími světovými ratingovými agenturami. To znamená, že dnes ČR je na 11. místě v rámci 28 zemí. Myslím si, že je to velice dobrý výsledek.
Takže dluh se nenavyšuje, dluh je stabilní. A tím, že roste HDP, tak dluh v tom parametru, jak se sleduje, to znamená poměr dluh vůči HDP, klesá.
Stejně dobře jsme na tom u veřejných financí, to znamená, tam do toho parametru vchází i hospodaření samospráv a dalších institucí a pojišťoven a tam to hospodaření je přebytkové. A samozřejmě tyto instituce mají obrovské zůstatky na svých účtech, ale samozřejmě paralelně mají i nějaké dluhy. I to se bohužel nezapočítává, u naší pozice jako státu je to čistý dluh.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane předsedo vlády, váš čas vypršel. Děkuji. Pane poslanče, přejete si položit doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Ještě jednou děkuji za slovo. Děkuji za vysvětlení, pane premiére. Nicméně se domnívám, že potom jednotlivé výstupy, které jsou veřejně dostupné všem, by se asi měly trošičku jinak interpretovat, protože samozřejmě jestli se někdo dočte o tom, že ten dluh se nadále prohlubuje, tak samozřejmě potom nějaká argumentace je pro člověka, který se v tom úplně neorientuje, poměrně složitá. Chci tedy věřit tomu, co tady padlo, že na konci bude státní dluh 1,624 mld., a pak je to všechno asi tak, jak nám zde předkládáte vy i potom Ministerstvo financí. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda vlády odpoví na doplňující otázku. Prosím, pane předsedo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Souhlasím, že ta komunikace asi není dostatečná. Požádám paní ministryni Schillerovou, v momentu, když Český statistický úřad zveřejní to zadlužení, aby Ministerstvo financí to okomentovalo s tím, že samozřejmě to dočasné navýšení toho zadlužení je, že jsme si půjčili do zásoby, protože jsme si půjčili výhodně. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další interpelaci přednese paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Janda. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére. Často z vašeho okolí či okolí pana prezidenta Miloše Zemana můžeme slýchat, že neziskové organizace vysávají státní rozpočet. Například pan prezident prohlásil, cituji: Neziskové organizace pokládám za pijavice na státním rozpočtu a na tomto návrhu setrvávám. Sám bych změnil jejich financování tak, že za každou korunu státní dotace by si musely vydělat korunu vlastní.
S těmito paušalizujícími a populistickými výroky jsem chtěla vyjádřit nesouhlas. Bohužel, v posledních dnech jsem u některých neziskových organizací začala mít pochybnosti, ba dokonce pocit, zda s vámi nakonec nebudu muset souhlasit. Třeba aktivity Vodičkova Českého svazu bojovníků za svobodu, který jde na ruku hradním a jim blízkým kruhům a zaštiťuje se bojovníky za svobodu, se už zcela zjevně vymykají svým původním vznešeným cílům. Podle mého názoru skutečně není ospravedlnitelné financovat je z veřejných peněz. Připomínám, že Vodičkův ČSBS by měl jen v příštím roce obdržet 6 300 000 korun. A to není málo. Ušetřené prostředky by jistě nalezly daleko lepší a vhodnější využití. Právě proto podám pozměňovací návrh, který by státní financování ČSBS výrazně upravil.
Vážený pane premiére, podpoříte takové snížení výše dotace, případně její úplné zrušení v případě ČSBS, politické neziskové organizace, která se začala viditelně odklánět od svých ideálů a hodnot a občanům již neslouží? Kauzu kolegy Ondráčka, který svého času proháněl svobodomyslné občany s obuškem v ruce a který nyní od Vodičkova ČSBS dostal medaili, asi nemusím jako nejnovější důkaz scestí, na které se také tato organizace dostala, připomínat. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně, omlouvám se, vypršel čas. Děkuji a prosím o odpověď pana předsedu vlády. Prosím, pane předsedo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Nemyslím si, že jsem použil, a určitě jsem o tom přesvědčen, slova, která jste uvedla. Co říká pan prezident, možná máte pravdu, nevím. V každém případě jsem první premiér, který se začal zajímat o tuhle problematiku, protože je to problematika Úřadu vlády, problematika premiéra. Jako ministr financí jsem na to poukazoval, že je potřeba vědět, jak se ty peníze používají, a je to celkem 18 miliard včetně samosprávy. A na Úřadu vlády máme jednu kolegyni, která za půl roku nebyla schopna si sjednotit data s ministrem financí. Je v tom strašný chaos, a to proto, že náš stát neeviduje tyhle výdaje na nestátní neziskové organizace a jsou zahrnuty v provozních nákladech jednotlivých ministerstev. A to konto, my jsme uložili paní ministryni Schillerové, aby našla metodiku, aby bylo jasně vidět, jaké jsou to peníze, my to analyzujeme. A samozřejmě jsem spíše kritizoval to, že - ano, neziskové organizace v povědomí lidí mají nějaký image, nebo jak to mám říct, ale my potřebujeme rozlišit samozřejmě peníze na sport, peníze na kulturu, tzn. peníze, které ty organizace přijímají, a jsou neziskové, ale říkal jsem, že nechci mít tyto kategorie a máme se zabývat jenom tím, kde skutečně stát není schopen vykonávat nějakou službu, a v tom případě používá neziskové organizace. A já sám jako předseda rady, která bojuje proti závislosti, alkohol, drogy, hazard atd., znám jejich aktivitu a jenom jsem chtěl, abychom analyzovali, jednotliví ministři, jestli skutečně všechny ty peníze jsou vynakládány efektivně. To i nastalo.
Já jsem se s vícero těmi organizacemi setkal, vystoupil jsem jednou kriticky, když jsme projednávali záležitost výstavby bytů, která samozřejmě u nás, bohužel ta koncepce, až teď s ní přicházíme, s tím projektem Výstavba, kde, ano, za určité období bylo utraceno 400 milionů korun na problematiku sociálního bydlení a zároveň stejný rok jsme postavili jenom, myslím, byty za 230 milionů. To jsem kritizoval.
Ale jinak je potřeba samozřejmě se na to dívat velice v detailu. Ale já jsem jenom vyzval ministry, aby zkrátka se podívali, jestli všechny ty prostředky, které se používají, jsou vynakládány efektivně. Z toho vypadlo to, že jsme si nějak sjednotili, jak to budeme vykazovat, ale znovu opakuji, je to v kompetenci ministrů, oni přicházejí podle toho, jak se rozhodnou, ale mohou rozhodovat i bez nás. Včera jsme měli vládu, přišla paní Maláčová, myslím 25 milionů pro Klokánek, co jsme samozřejmě odsouhlasili.
Ale začátek vašeho vystoupení není... Já bych byl rád, kdybyste vnímala, jak já se k tomu vyjadřuji, jak se vyjadřují jiní politici. Já jsem se dokonce i potkal opakovaně i se Šimonem Pánkem z Člověka v tísni, bavili jsme se o různých jejich projektech. Jenom jsem chtěl vědět, protože tam byly různé divné názvy, jak jsou ty peníze vynakládány. Myslím, že je to oprávněné, protože jsou to velké miliardy a musíme si být jisti, že skutečně ty peníze jdou tam, kde je potřeba.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně, přejete si položit doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře, leč nebyla na moji položenou otázku, a to zda budete hlasovat pro případný pozměňovací návrh, který sníží příspěvek Vodičkovu Českému svazu bojovníků za svobodu. Tak to bych vás ještě poprosila v doplňující otázce.
Co se týče toho, zda jsem vnímala, jak se vyjadřujete vy, nebo ostatní politici. No, já jsem to právě vnímala, jak jste se vyjadřoval k neziskovým organizacím na počátku. Teď jste trošku ubral, ale ty počátky byly poměrně tristní. Jenom chci připomenout, že neziskové organizace jsou zásadním pilířem občanské společnosti, které se starají o hendikepované lidi, o seniory, zabývají se sociální službami, působí ve vyloučených lokalitách, starají se o mládež. A to je prostě zkrátka a dobře většina těch neziskových organizací. A to, jestli jste neměl čas za čtyři roky si na Ministerstvu financí udělat ohledně neziskových organizací pořádek, tak doufám, že to dáte do pořádku nyní. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan premiér odpoví. Prosím, pane předsedo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nechápu, proč paní poslankyně není schopna komunikovat normálně. Proč říkáte, že jsem si neudělal čas, když to není pravda? Já jsem vám řek - jaký pořádek? Měl to na starosti premiér. Premiér se o to nestaral. Já jsem jako ministr financí na to poukazoval, aby se udělala analýza těchto nákladů. A pan premiér to neudělal. Tak neříkejte, že jsem si neudělal čas. Udělal jsem si čas.
A není pravda, že bych se vyjadřoval - já se vyjadřuji velice konkrétně. A pokud máme neziskovou organizaci, která bere peníze od nějakých ministerstev a tváří se nezávisle a potom udává do Bruselu, no, tak to kritizuji. Logicky.
A co se týká té vaší otázky, a tady je interpelace pana poslance Jandy ohledně aktivity Českého svazu bojovníků za svobodu, tak s dovolením na to odpovím najednou.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a následuje již ohlášená interpelace. Přednese ji pan poslanec Jakub Janda. Prosím máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, minulý pátek udělil Český svaz bojovníků za svobodu poslanci Zdeňku Ondráčkovi pamětní medaili, která symbolizuje boj za svobodu a za vlast. Člen policejního pohotovostního pluku, který v roce 1989 rozháněl studentské demonstrace a který zasahoval 17. listopadu na Národní třídě a který svým jednáním svobodu přímo potlačoval, je tak oceňován medailí za svobodu. Není to však první lapsus. Připomeňme si pochybné aktivity bývalé předsedkyně Dvořákové s Klubem českého pohraničí, vystoupení lidických žen ze svazu po zvolení Jany Bobošíkové nebo působení Emila Kulfánka na Ministerstvu obrany a jeho obstrukce válečným veteránům. A hlavně, připomeňme si ten obecný příklon k režimu komunistického Československa. I přes to všechno je Svaz bojovníků za svobodu pravidelným příjemcem státních dotací. Na rok 2018 i na rok příští je to 6 milionů 300 tisíc korun.
Není jistě úkolem poslanců a vlády mluvit o spolkové činnosti občanského života, pokud neporuší zákony této země. Je však bytostně amorální, aby pofidérní spolek adoroval bývalé estébáky, konfidenty, komunistické policajty a jiné přisluhovače režimu, který se v tomto státě držel 40 let za pomocí vražd a sovětských tanků, z veřejných peněz. Proto se vás ptám, pane premiére, zda i nadále tento spolek budete sponzorovat z kapes daňových poplatníků? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, a prosím pana předsedu vlády o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Moc děkuji za ten dotaz. Akorát jste si, pane poslanče, neudělal úplně dobrou přípravu. Protože Ministerstvo obrany uzavřelo s tímto spolkem memorandum o spolupráci v roce 2011. V roce, kdy váš ministr za ODS byl Alexandr Vondra. Takže ten to začal a je to tam stále. Takže škoda, že jste si na to nevzpomněl.
A já určitě nikoho nesponzoruju, prosím vás. Já o tom nerozhoduju. Ten spolek v roce 2016 neobdržel žádnou dotaci z důvodu nevyúčtování poskytnutých dotací za předchozí rok, nesplnil podmínky. V roce 2017 dostal 40 tisíc na nějakou vzpomínkovou večeři. Takže já určitě - ten spolek se rozhodl, jak se rozhodl. Je to jejich rozhodnutí samozřejmě, oni o tom rozhodují.
Já nevím, o jakých šesti milionech je tady řeč. Nevím, jestli tady zaznělo šest milionů - za rok 2018 dostali 280 tisíc. A samozřejmě je to v kompetenci ministra obrany a je na něm, aby se k tomu nějakým způsobem postavil. A pokud - teď nevím tu částku, jaká je navrhovaná, ale já určitě, jak se ptala paní poslankyně Kovářová, za sebe řeknu, že podporu této organizace nepodpořím.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přejete si, pane poslanče, položit doplňující otázku? Ano, máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Já jenom, že za rozpočet je odpovědný pan premiér. A ano, je to šest milionů tři sta navrženo v rozpočtu 2019.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Bude pan premiér reagovat? Bude. Prosím.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se divím, že poslanec Sněmovny České republiky mi říká, že za rozpočet je odpovědný premiér. Vy jste tady asi včera nebyl. Rozpočet navrhuje ministr financí, schvaluje ho vláda a schvaluje nebo neschvaluje ho Sněmovna prosím vás. A pro mě je nová informace. Nevím, kdo navrhl 6,3. Já s tím určitě nebudu souhlasit. Tak neříkejte, že já jsem odpovědný za rozpočet, ano? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přejdeme k další interpelaci, se kterou vystoupí pan poslanec Miloslav Janulík, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Janulík: Dobrý den. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, vážený pane premiére. Já bych trošku z jiné bečky. Tentokrát o zdravotnictví. Myslím, že předřečníkovi kolegovi Jandovi se ten skok nějak nepovedl. Tak já bych rád - samozřejmě zdravotnictví bylo předmětem vaší velké kritiky naprosto oprávněně. A já bych rád, kdybyste nás seznámil s tím stavem, jak ho samozřejmě vnímá k současnému dni vláda, respektive vy jako premiér. Jakých změn zejména v tom financování zdravotnictví, které v sobě skýtá ty zakořeněné a zděděné problémy, jakých změn se vám zatím podařilo dosáhnout po té relativně krátké době? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan premiér odpoví. Prosím, pane předsedo vlády.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji. No tak ohledně zdravotnictví samozřejmě, já jsem rád, že poprvé ten resort konečně někdo řídí transparentně. Určitě si vzpomínáte na zprávu Evropské komise o korupci v českém zdravotnictví. My máme skvělé doktory. Včera jsem byl v Londýně, kde náš kardiochirurg, asi jeden z nejlepších na světě, šel na rok na stáž, zůstal tam 15 let a je to neskutečná kapacita.
Ale ve zdravotnictví se plýtvá. V tom reportu se mluvilo o tom Richelieu našeho zdravotnictví. Já nazývám jeho spojence, někteří byli ve vězení teďka, šnajdroidy. No a pan ministr konečně začal řídit ten resort. Začal řídit svoje podřízené organizace, aby se hospodařilo transparentně, abychom konečně už prosadili ten systém DRG, abychom měli nějakou koncepci zdravotnictví. Takže na tom se pracuje.
Já sám jako ministr financí jsem několikrát kritizoval ten resort a teď máme možnost konečně s tím něco udělat a zavést ty postupy, které jsou klasické. Že nemocnice by měly nakupovat transparentně, společně, ale ještě víc efektivně to budeme moci řídit, když konečně budeme mít takový zákon o státní službě, aby státní tajemník na Ministerstvu zdravotnictví nebyl víc než ministr. Takže se na tom pracuje. Nastavujeme metodické řízení nemocnic ze strany ministerstva. Skutečně se tam dějí konkrétní věci. A ty všechny kauzy, které byly, jak Homolka, Bulovka, Ostrava atd., jsou všeobecně známé a jediný asi problém náš je, že nemáme dostatečnou kapacitu kontrolních orgánů, abychom ještě více zkontrolovali všechny ty nemocnice, které má Ministerstvo zdravotnictví ve správě.
Snad konečně i ministr zavede tu transparentní komisi na nákup přístrojů, která v minulosti pracovala de facto v utajení. Ty přístroje se přidělovaly na základě politiky, ne na základě dostupnosti, jako magnetická rezonance atd. Takže je tam strašně moc věcí, které řešíme. Já si myslím, že to je na dobré cestě, abychom našli dodatečné zdroje na financování zdravotnictví, hlavně pro navýšení platů sester a lékařů, a nejenom čekali na odvody zdravotního pojištění nebo na peníze ze státního rozpočtu za státní pojištěnce.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přeje si pan poslanec, nepřeje? Takže tato interpelace byla touto odpovědí ukončena.
Nyní bude pana předsedu vlády interpelovat paní poslankyně Richterová. Připraví se paní poslankyně Malá. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane premiére, já bych se ráda zeptala na věc, která je de facto organizační. Současně souvisí s těmi tématy, která jste zodpovídal před chvílí. A sice, týká se neziskové organizace. Týká se přesně oblasti, kde stát není schopen zajistit určitou službu. A týká se udržitelného financování sítě potravinových bank.
Oč jde? Zjednodušeně se dá říct, že jsou to jakési neziskové potravinářské podniky, mají chladicí přístroje, mrazáky, které poskytují humanitární pomoc. I to je totiž u nás potřeba. Zhruba pro 110 tis. osob v současné době zajišťují koncovou podporu potravinami, které by se jinak vyhodily. Jsou na to hezká tvrdá čísla. Za rok 2017 potravinové banky zachránily 2 300 tun potravin v hodnotě přes 120 mil. korun, podle toho, jak se jim daří redistribuovat potraviny, které by jinak obchody vyhodily. V letošním roce tak patrně letos zachrání přes 4 tis. tun potravin v hodnotě přes 230 mil. korun.
Proč je to i ekonomicky velice smysluplné, je to, že za likvidaci těch potravin obchody stejně platí. Stejně ta likvidace by vyšla zhruba na 24 mil. korun. Takže my dnes jsme v situaci, kdy právě částkou zhruba 20 mil. korun přes Ministerstvo zemědělství tyto banky dotujeme, ale ony by potřebovaly dotaci dlouhodobou, resp. víceleté financování, a potřebovaly by smysluplně organizačně začlenit, aby neprosily u Ministerstva zemědělství, ale věděly, že toto je partner, který k nám náleží.
A to je otázka na pana premiéra. Kam mají o tu podporu žádat. (Upozornění na čas.) Jak je dlouhodobě zapojit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Vážená paní poslankyně, já s vámi souhlasím, že je to problém, který musíme vyřešit. My ho i řešíme. V podstatě na základě novely zákona o potravinách, tabákových výrobcích, která je v platnosti od 1. ledna 2018, konkrétně důsledkem pozměňovací návrhu poslance Kudely, došlo k značnému nárůstu povinné nabídky potravin.
V této novele je uložena povinnost nabídnout tzv. neprodejné potraviny všem obchodníkům, kteří mají své provozovny nad 400 metrů čtverečních. Předpokládaný nárůst objemu darovaných potravin je v roce 2018 až pětinásobek oproti minulému roku. Svým způsobem potravinové banky nesou náklady, které dříve musely vynakládat řetězce na likvidaci těchto neprodejných potravin. Problémem, který musí samozřejmě naše vláda řešit, je, že při schvalování poslaneckého návrhu se nedomyslely dopady na náklady, jejich úhradu, tak aby potravinové banky mohly tento pětinásobný nárůst nabízených potravin distribuovat potřebným lidem.
Dosavadní způsob financování potravinových bank je založen především na dotacích ze strany Ministerstva zemědělství. Z tohoto celkového objemu dotace však mohou žádat o dotaci také další subjekty s humanitárním zaměřením. V letošním roce vyčlenilo Ministerstvo zemědělství na tuto problematiku 33 mil., což je o 10 % více, než tomu bylo v roce 2017. Z toho je 22 mil. určeno potravinovým bankám, dalších 11 mil. určeno charitativním organizacím. K tomu, aby potravinové banky zajistily provoz v nezbytné výši do konce roku 2018, jim chybí necelých 8 mil. Já se osobně o tento problém zajímám a řeším ho. 5. listopadu se sejdu s paní předsedkyní Potravinové banky Praha a Středočeského kraje, paní Věrou Doušovou, a budeme tento problém společně řešit.
Ten problém vidím ve dvou rovinách. Krátkodobá - budu jednat s Ministerstvem práce a sociálních věcí o jejich aktivní účasti na činnosti potravinových bank. A systémová - musíme zajistit systém, který bude ve střednědobém horizontu pro potravinové banky stabilní, předvídaný a bude umožňovat kontrolu státu, jak jsou veřejné prostředky vynakládány.
Takže potravinové banky fungují v podstatě jako velkoobchod a přebírají nabízené potraviny především od obchodních řetězců. Skladují je a dále je distribuují. Zachráněné potraviny rozdávají prostřednictvím 500 partnerských organizací s humanitárním zaměřením a počet koncových podpořených lidí je 110 tis. Odběrateli jsou humanitární organizace, Armáda spásy, Červený kříž, azylové domy atd., které tyto potraviny předávají těmto lidem v nouzi. Potravinové banky tak v podstatě nemají žádné příjmy kromě dotací a příspěvků.
Takže my ten problém chceme řešit. Je to důležité. A já myslím, že ho musíme vyřešit samozřejmě co nejdřív, chybějící peníze 2018 a potom příští rok systémově.
Na rok 2019 potřebují potravinové banky celkem 55 mil. korun, a to ideálně zálohově od začátku roku, jinak nebudou banky schopny krýt základní náklady počátkem roku. Takže já musím zjistit, jak vlastně to mají jednotlivé rezorty v rozpočtu 2019 naplánováno. A v tom roce 2018, tam vlastně MPSV... se navrhuje, aby si to dofinancovaly osm milionů, takže to budeme řešit neprodleně.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane premiére. Paní poslankyně Richterová položí doplňující otázku.
Poslankyně Olga Richterová: Já jsem ráda, že bude schůzka. Vím, že se, pane premiére, snažíte tu situaci řešit. Ale současně tam je otázka, přece jenom si ji neodpustím, zda máte představu, který rezort by si to měl vzít do budoucna na starost. Protože jde přesně o druh věci, kde systémově, jak jste řekl, je to potřeba někam začlenit, a jestli skutečně už se to diskutuje dlouho. Oni od jara se snaží o nějaké dlouhodobější řešení, tak jestli třeba to MPSV versus Ministerstvo zemědělství jsou adepty na to, aby je převzaly pod ta svá ať už dotační, nebo systémová bedra. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda odpoví. Prosím.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě mám a myslím si, že by to mělo být Ministerstvo zemědělství. A s panem ministrem Tomanem jsem o tom mluvil a myslím, že se domluvíme, aby on to měl v gesci.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další interpelaci přednese paní poslankyně Taťána Malá. Připraví se pan poslanec Valenta. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Taťána Malá: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové. Pane premiére, já bych měla na vás dotaz, který se týká platů zaměstnanců soudu. Zajímalo by mě, jak bude vláda a především Ministerstvo spravedlnosti řešit problematiku tzv. nesoudcovských pracovníků, kdy bohužel vzhledem k výši platů těchto pracovníků dochází k nadměrné fluktuaci a vznikají tak problémy v činnosti soudů. Chtěla bych vědět, jak chcete zajistit bezproblémový chod všech složek justice, tak aby ten systém fungoval ještě lépe než v tuto chvíli. Myslím, že to je velmi důležité téma, a jistě by stálo za to věnovat mu pozornost. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda vlády odpoví. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Ano, o tomto problému samozřejmě naše vláda ví. Tento problém samozřejmě řešíme, protože tam cítíme velký deficit, který je vůči těmto zaměstnancům dluhem z minulých let. Je nutné, abychom přijali systémové opatření, tak jak jsme to udělali v jiných, nebo ostatních resortech. Takže Ministerstvo spravedlnosti má tyto dlouhodobé cíle a svými návrhy systémových opatření realizuje odpovědnou a hlavně koncepční personální politiku s cílem zajistit konkurenceschopnost justice na trhu práce, a tím omezit vámi zmiňovanou fluktuaci pracovníků.
Co jsou ty konkrétní kroky, které nyní jako jedna z mála vlád realizujeme? V první řadě je to návrh rozpočtu pro další rok, tedy rok 2019. Na platy zaměstnanců soudů má Ministerstvo spravedlnosti navržené prostředky ve výši přes 3,5 mld. korun, přesně 3 546 926 712 korun. Tímto chceme docílit pro zaměstnance soudů plánovaného průměrného platu 29 968, takže de facto 30 tisíc. Pro vysvětlení, v této částce jsou zahrnuty změny vyplývající z novelizace nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách, to je změna zařazení na pozicích zapisovatelek, vyšších soudních úředníků, asistentů soudců, soudních tajemníků, zvýšení tarifních platů od 1. ledna 2019 a zvláštní příplatek zaměstnanců ve výkonu.
Jak jsem uvedl na začátku, naše vláda problémy řeší systémově. A je dobré, aby si všichni kritici uvědomili, že oproti roku 2018 se jedná o zvýšení rozpočtovaného průměrného platu téměř o 14 %, takže tady je ten případ, že jsme nenavyšovali všem plošně, ale že jsme navyšovali cíleně tam, kde máme největší problémy. Takže v roce 2015 průměrný plat těchto zaměstnanců byl 23 134 a návrh rozpočtu na rok 2019 je téměř 30 tisíc.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přeje si paní poslankyně položit doplňující otázku? Nepřeje, je spokojená s odpovědí.
Přejdeme k další ústní interpelaci, kterou přednese pan poslanec Jiří Valenta. Připraví se pan poslanec Feri. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, začátkem října tohoto roku se Poslanecká sněmovna, jak jistě dobře víte, usnesla na tom, a teď to řeknu velice zjednodušeně, že hlasování Evropského parlamentu o doporučení sankčního řízení proti Maďarsku kvůli údajnému vážnému ohrožení hodnot Evropské unie bylo chybou. Mohl byste nejen mně, ale především široké veřejnosti sdělit svůj názor na velice smutný projev nedostatku solidarity ze strany dvou europoslankyň za hnutí ANO? Konkrétně se jednalo o Ditu Charanzovou a Martinu Dlabajovou hlasující pro eventuální unijní potrestání za projevy svobodného rozhodování suverénního státu.
Nemůže se do obdobné situace dostat v blízké budoucnosti i naše země? To znamená, že když si například zde ve Sněmovně něco domluvíme, schválíme si to, budeme následně vystaveni až brutálnímu nátlaku ze strany Bruselu, realizovanému v různých formách, například různými hrozbami přes eventualitu nepřidělování eurodotací až po odnětí hlasovacích práv v orgánech Evropské unie, přičemž se za nás již nikdo nepostaví, a to dost možná pouze z recipročních důvodů? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda vlády má prostor pro odpověď. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Interpelace jsou určeny k činnosti vlády, nicméně vám odpovím, protože s tím nemám problém. Hnutí ANO je hnutí demokratické a já jsem se k hlasování našich europoslankyň vyjadřoval. Podpořil jsem předsedu vlády Maďarska, a to z toho důvodu, že v rámci V4 máme velice dobrou spolupráci. Bylo to hlavně naše dílo v červnu na Evropské radě, kde jsme společně prosadili, že nebudou kvóty a že relokace bude dobrovolná.
Samozřejmě, nějaký názor Evropského parlamentu je možná důležitý, ale není zásadní, protože tato problematika se řeší na Evropské radě. Já si myslím, říkal jsem to několikrát veřejně, že polská i maďarská vláda určitě diskutují s Evropskou komisí a že se tyto nějaké námitky nebo názory vysvětlí, a proto si myslím, že naše spolupráce v rámci V4, kde máme společné názory na migraci, na rozpočet atd., to hlasování na tuto spolupráci nemá žádný vliv, takže není určitě žádná obava, že by to mělo nějaký vliv na pozici moji na Evropské radě. Já jsem se vlastně k tomu vyjádřil a jsem přesvědčen o tom, že kdyby v Maďarsku nebo v Polsku byly nějaké řekněme zvláštní věci, tak určitě občané Polska i Maďarska nejsou hloupí a určitě by to vyjádřili ve volbách. To není ten případ. Takže vaše obavy jsou skutečně neopodstatněné.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Doplňující otázka od pana poslance zazní. Prosím.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Dobře tedy, já ten svůj dotaz budu ještě více specifikovat, aby to bylo na předsedu vlády a aby to nebylo jen tak pro nic za nic, ta tvrzení. Vy jste, pane premiére, byl při tomto hlasování ve Sněmovně fyzicky přítomen. Veřejně jste předtím kritizoval a odsoudil obě dvě vaše europoslankyně a při zmíněném hlasování, byť jste tady seděl, jste nehlasoval ani pro ani proti. Můžete mi to vysvětlit? Já tomu totiž vůbec nerozumím po tomto vašem postoji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan premiér odpoví. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já myslím, že není podstatné, jak jsem hlasoval nebo ne, nehlasoval. Podstatný je mandát vlády, jak vláda vystupuje na Evropské radě. Myslím si, že to je zbytečná debata a ani není třeba to komentovat. My držíme linku a já řeším - vyřešili jsme kvóty, jak jsem to slíbil občanům, za půl roku jsme je zrušili, takže tady nic nehrozí. Já řeším aktivně ilegální migraci do Evropy, angažuji se, mluvím o tom se všemi, včera s premiérkou Mayovou, zítra tady bude paní kancléřka Merkelová, pan prezident Macron, takže jsme aktivní, máme konkrétní návrhy. Byl jsem na Frontexu, byl jsem na operaci Sofie. Takže chápu, že potřebujete dělat nějakou politiku, ale je to úplně zbytečná debata.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Dominik Feri. Připraví se pan poslanec Růžička. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedo vlády, mám dvě otázky. Ta první se týká oficiální pozice vlády k posílení agentury Frontex. Vytiskl jsem si tady ještě před interpelací tento článek, je z iDnes, dá se mu tím pádem věřit: Frontex nepotřebujeme, spolupráce V4 je perfektní, řekl v Košicích Babiš. Zajímalo by mě, když tedy pan předseda vlády odmítá Frontex a posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie, což je to, co si myslím, že se všichni tady shodneme, že chceme, tak jaké navrhuje alternativní řešení a jaké kroky on a vláda podniknou, aby jich bylo dosaženo a hranice byla více chráněna.
A s ohledem na to, že tady začali nějakým způsobem překvapivě interpelovat i poslanci hnutí ANO, abychom byli odsunuti v tom pořadí trochu více dolů, tak bych se rád nádavkem - pardon, pane předsedající, ať na mě nepokřikuje pan kolega, děkuji - zeptal, vážený pane předsedo vlády, proč jste kontrasignoval vyznamenání pro Pavla Krúpu. Není to nic osobního. Jenom mě zajímá, čím se zasloužil o stát, že si to vyznamenání zaslouží.
Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a prosím pana předsedu vlády, aby odpověděl. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vaše vystoupení, pane poslanče, má tak měsíc zpoždění. To, že nějaký novinář vytrhne z kontextu vyjádření, a je to pravda, teď to řekl premiér Conte, že on Frontex nepotřebuje. Říká to Bojko Borisov, bulharský, také to nepotřebuje. Říkal mi to Joseph Muscat, premiér Malty, byl jsem dokonce na lodi jejich pobřežní stráže. Také říkal, že to nepotřebuje.
A víte, já jsem první premiér Evropské unie, který navštívil Frontex ve Varšavě. První. Byla tam ještě předsedkyně polské vlády Szydło, ale ta to má za rohem. Šel jsem tam proto, abych zjistil, proč Frontex navyšuje rozpočet o 10 mld. eur, když migrace klesla o 90 %. Ano, a proč chtějí navýšit vlastně pobřežní stráž z 1 500 na 10 000. A na to mi nedali odpověď. Mám obavu, že je to nějaký politický návrh. Protože my v Evropě máme 7 000 policistů, kteří jsou tzv. Frontex, kdyby bylo potřeba, byla by nějaká krize. Sedm tisíc. My tam máme asi 170 našich policistů, 40 je v Makedonii.
Frontex dělá skvělou práci z hlediska monitoringu, z hlediska návratové politiky. Frontex v roce 2014 vypravil 40 letadel s lidmi, kteří nedostali azyl. Minulý rok to bylo 430 letadel. Frontex vyjednává centrální smlouvy Evropské unie s jednotlivými státy o návratové politice, protože my v Evropě máme 700 tisíc lidí, kteří přišli ilegálně, nedostali azyl a musí Evropu opustit.
A na rozdíl od jiných já chodím přímo na místo. Strávil jsem tam tři hodiny. A také my navrhujeme konkrétní řešení. Toto je dneska Schengen, tady. (Ukazuje mapku.) Tyto čáry máry. Místo toho, aby to byla vesnice Asterixe a Obelixe. Včera jsem ji ukazoval paní Mayové. A budeme bránit naši vesnici tady na moři, toto. A proč?
My říkáme, okamžitě vezmeme Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko do Schengenu, tady máme západní Balkán, s nimi udělejme dohody a chovejme se k nim, jako kdyby byli součástí Schengenu. Evropa musí mít nějakou vizi, nějakou definici. A já ji mám a taky to přednáším na zasedáních předsedů vlád. A samozřejmě i v rámci Evropy jsme se domluvili, že budeme aktivně řešit ilegální migraci.
Já jsem byl u operace Sofie, která má bojovat proti pašerákům. Ale bojuje tak, že nejdřív zachrání loď s ilegálními migranty, které vyloží na Sicílii, migranti nám ukážou ty pašeráky, ty zavřeme a potom tu loď zničíme. No tak já si to představuji jinak. Že ty lodě by neměly vyplout a ti pašeráci by neměli vydělávat 5,7 mld eur ročně na pašování lidí, ropy, zbraní, cigaret, drog atd.
Připravuje se nějaký systémový plán, který i já prosazuji, a já myslím, že to všechno funguje. Takže tady jde o to, aby Frontex... A ten názor, že nepotřebujeme navýšit ten stav tolik, nemám jenom já. Má ho konkrétně i premiér Conte, který vystoupil na Evropské radě a říkal: no já si to sám obsloužím. Takže těch 10 mld. eur na těch sedm let my můžeme použít lépe. Část můžeme použít možná na dohodu s Marokem, možná... s Egyptem už máme nějakou dohodu. Takže je to obrovská částka. A já nezpochybňuji, je potřeba definovat jejich roli. Možná by měli působit mimo Evropu a soustředit se na monitoring a návratovou politiku, to také dělají, ale jediná diskuse, kde já to zpochybňuji, je obrovská částka a samozřejmě navýšení z 1 500 na 10 000, na které jsem nedostal odpověď ve Varšavě. Předpokládám, že loajální úředníci se k tomu nevyjadřovali, protože je to asi nějaké politické rozhodnutí, a bude to předmětem debaty.
Naše pozice je jasná, je stabilní. My nejenom kritizujeme, my jsme dosáhli, co jsme chtěli. Nebudou žádné kvóty, nebudou žádné relokace. Protože je absurdní, když k nám vzhledem k tomu, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, přicházejí všichni za prací na základě pracovního povolení. A tak by to mělo být v celé Evropě. Protože tihle ilegální migranti, kteří si zaplatili za cestu -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, čas vypršel, pane předsedo vlády.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: - pět tisíc dolarů, tak to musí skončit.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ptám se pana poslance, jestli si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: A velmi za něj děkuji, pane místopředsedo. Mně to přijde úplně absurdní, ptát se, proč chceme rozpočet tak navýšit. No z poměrně prostého důvodu. Aby se migrační krize neopakovala, a pakliže se bude opakovat, tak abychom na ni byli náležitě a sdostatek připraveni.
Ale k druhé otázce, která tak trochu zapadla na cestě. Proč jste kontrasignoval vyznamenání pro Pavola Krúpu? A další otázka - kdy vám o tomto jménu dal pan prezident vědět? Vy to spolu nekonzultujete? Máte spolu poměrně čilý vztah, řekl bych, tak jak to, že jste se vůči tomu nějakým způsobem aktivně nevyhranil, aby pan prezident toto jméno ještě zvážil? Myslíte si, že se nějak významně zasloužil o český stát, že si toto vyznamenání zaslouží? Děkuji za odpověď. A prosil bych opravdu odpověď, ne nějaké uhýbání. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda vlády bude odpovídat. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Myslím si, že to je předmětem další interpelace. Pane poslanče, vy jste neposlouchal ohledně ilegální migrace. Vy tady něco povídáte, nerozumíte tomu. Přijďte na kafe, já vám to znovu řeknu, jak to je s ilegální migrací. Fakt tomu nerozumíte a je to zbytečná debata.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další ústní interpelaci přednese pan poslanec Pavel Růžička. Připraví se pan poslanec Martin Kupka. Já jenom ještě poprosím pana poslance o malé strpení. Seznámím vás s omluvami. Pan poslanec Milan Hnilička se omlouvá od 15.00 do 17.00 z pracovních důvodů, paní poslankyně Lenka Kozlová od 15.30 do 19.00 z rodinných důvodů a v době od 14.35 do 18.00 z důvodu jednání pan poslanec Jan Kubík.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Růžička: Vážený pane premiére, vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem velice rád, že tady můžu svobodně vystoupit s interpelací na pana premiéra, že se nemusím nikoho ptát, jestli svůj dotaz můžu vznést nebo nemůžu vznést.
K podstatě věci. Pane premiére, od ledna roku 2016 bylo zavedeno kontrolní hlášení. Od prosince 2016 elektronická evidence tržeb. Všichni víme, že s tím je spojena nějaká administrace, náklady na zavedení a daňový přínos, o kterém se vede neustálá polemika. EET jsem do svého obchodu také zaváděl před vstupem do Sněmovny, tak vím, co to obnášelo a jaké jsem měl náklady na její zavedení.
Opravdu jakou taková opatření nutná? Uznávám, že v Česku v posledních letech skutečně roste inkaso daní. Ale to může být z velké části způsobeno ekonomickým růstem. Ptám se vás, pane premiére, jak si tedy stojí Česko v rámci mezinárodního srovnání ve výběru daní. Odráží se toto opatření nějak? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda vlády má prostor pro odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Samozřejmě co se týká výběru daní po mém nástupu na Ministerstvo financí, my jsme zavedli dvě zásadní opatření, to je kontrolní hlášení a EET, a samozřejmě boj proti karuselovým podvodům. A tam jsme přišli s projektem reverse charge. To je vlastně jediný český návrh v historii EU, co jsme prosadili proti Komisi a proti členským státům. Trvalo mi to čtyři a půl roku, nicméně jsme byli úspěšní.
Když jsem nastupoval na Ministerstvo financí, tak ten VAT Gap, mezera v DPH, tzn. to, co nám ukradli v DPH ročně, byla 19,1 %. A v podstatě teď jsme dostali nová čísla a tam bohužel Evropská komise, vždycky jim to strašně dlouho trvá, tak za rok 2016 jsme klesli na 14 %. Pokles za ta léta, je jasné, že pokles za další období bude další významný, činí, že jsme nevybrali o 14,1 mld. DPH navíc.
Takže je úplně jasné, že to naše inkaso daní, které se navyšuje, zavedli jsme Daňovou Kobru, zrušili jsme daňový ráj v Praze, tak je podstatně vyšší než náš růst. Například na konci září tohoto roku výběr DPH na úrovni veřejných rozpočtů dosáhl 7,4 %, takže daňové příjmy včetně pojistného byly plus 98,8 miliardy. A stejně funguje EET, které jsme prosadili a začalo od 1. prosince 2016, které vybralo už 10 miliard. A samozřejmě z toho profitují rozpočet, obce, kraje. A teď navrhujeme samozřejmě, a bylo to provázeno snížením daním, a teď je na stole nový návrh EET, kde snižuje daně pro první vlnu, ty restaurační služby, které jsme snížili z 21 % na 15, teď navrhujeme snížení na 10 %, a samozřejmě pro živnostníky navrhujeme snížení z 21 na 10 % a další úlevy z hlediska používání EET za pravidel, když vykážou do 200 000 ročně hotovostní platby, tak nemusí EET používat.
Takže toto všechno jsou zase snižování daní, proto nejsme levicová vláda, protože snižujeme daně. A jenom toto nové opatření vlastně sníží daně o 5,3 %. A ty projekty, které jsme udělali, jsou příkladem i pro ostatní ve světě. Slovensko se připravuje na EET a další země nás oslovily a diskutují s námi o našich zkušenostech, které jsou samozřejmě velice pozitivní.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přeje si pan poslanec položit doplňující otázku? Nepřeje.
Přejdeme tedy k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Martin Kupka. Připraví se pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane premiére, dámy a pánové, před parlamentními volbami jste mluvil o tom, že bychom měli mít eGovernment jako v Estonsku, že bychom měli mít kompletně elektronizovanou státní správu. Souhlasím s vámi. Bohužel realita je mnohem smutnější. Za poslední léta jsme v elektronizaci veřejné správy spadli z 25. místa na 54. místo. Teď vydala Evropská komise index digitální ekonomiky a společnosti za letošní rok, kde jsme na 17. místě, ale bohužel v oblasti digitálních veřejných služeb jsme na 22. místě a táhnou nás nahoru naopak soukromé firmy, které zvládají konektivitu dokonce lépe, než je evropský průměr.
Vím, že se práce na eGovernmentu rozbíhá a že na tom spolupracují politické strany napříč politickým spektrem, že pan Dzurilla pracuje. A o to víc mě překvapilo, když jsem se dozvěděl, že v plánu na příští rok je další navýšení počtu státních zaměstnanců o 15 tisíc lidí, přestože v souvislosti s elektronizací veřejné správy by naopak mělo přece státních zaměstnanců a především úředníků ubývat. Tak místo flexibilní státní správy máme pozoruhodný byrokratický aparát, armádu půl milionu úředníků. Mimochodem, od roku 2015 se počet úředníků zvýšil o 45 tisíc.
Chtěl bych se zeptat, kdy se konečně dočkáme toho, že se díky elektronizaci, protože to je jeden z důležitých smyslů elektronizace, dočkáme úspor, abychom měli víc peněz na platy učitelů, na lékaře, na pracovníky v oblasti kultury. Kdy se konečně začne šetřit a bude to fungovat tak, jak jste sliboval, a konečně nebudou náš stát řídit neschopní lidé. Tady je ten graf, který jasně ukazuje, jak na tom v oblasti digitalizace jsme, jak nás dolů právě táhne oblast digitálních veřejných služeb. (Ukazuje tabulku na notebooku.) Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má předseda vlády. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Mě fascinuje, pane poslanče, vy jako profesionální bývalý mluvčí, jak jste to hezky řekl. Protože vy v první části mluvíte o zaměstnancích, dobře víte, že jsou učitelé, o nich nemluvíte, takže vytváříte dojem lidem, že to jsou nějací byrokrati, a v druhé části mluvíte o těch učitelích.
Takže pokud se někde navyšují státní zaměstnanci, tak se navyšují učitelé a hasiči. Hasiči nám teď chybí, 150. My potřebujeme ty hasiče. Ty potřebujeme nejvíc asi v životě. A policisty taky potřebujeme, protože potřebujeme bezpečnost našich lidí. Tak to nejsou žádní zaměstnanci, kteří sedí v kanceláři. Jsou to učitelé, sestřičky, lékaři, hasiči, vojáci, to znamená všechno lidi, které my potřebujeme pro náš každodenní život. Takže bych byl strašně rád, kdybyste to nazýval stejně, ne že v první části to kritizujete a vytváříte dojem, že jsou to nějací úředníci a v druhé části mluvíte, že ti učitelé jsou důležití. Ano, jsou důležití. A chybí nám učitelé. Takže to je jedna věc.
A samozřejmě budu strašně rád, když konečně nám schválíte změnu zákona o státní službě, aby státní tajemník na Ministerstvu zdravotnictví nebyl víc než ministr zdravotnictví. Aby úředníci, kteří nedělají dobře svoji práci a možná někdy i způsobují škodu, abychom je mohli vyměnit, aby nebyli na překážkách, abychom konečně mohli začít řídit náš stát efektivně. My jsme přišli, naše vláda, s tím, že máme 16 tisíc černých duší. A paní Schillerová to již řeší. A snížili jsme. A my i soutěžíme dokonce. Úřad vlády pod mým vedením, myslím, že máme 130 zatím od momentu, kdy jsme nastoupili, a to bylo 13. prosince 2017. Takže tam není ani rok. Ale snižujeme, víme to, tlačíme na ministry a doufejme, že nás vyslyší.
Ohledně eGovernmentu. Tak samozřejmě, za minulé koaliční vlády to nefungovalo, protože nebyl žádný vládní zmocněnec a nebyl nikdo, který by umravnil ty resorty a který by podpořil ten projekt digitalizace. A my jsme vládního zmocněnce na IT pana Dzurillu jmenovali hned v den vzniku naší vlády 13. prosince 2017. A myslím, že už máme velice konkrétní výsledky. Poprvé máme jasnou vizi, která byla schválena. A ty žebříčky, nevím, to je nějaké dědictví. Tak vy určitě víte, kdo řídil naši zemi od revoluce. To si nebudeme asi tady připomínat. Tak my máme konkrétní výsledky. Konkrétní výsledky, které fungují. Od 1. 7. máme elektronickou identitu na elektronickém občanském průkazu s čipem. Na to je projekt Portál občana, je tam 37 služeb veřejné správy, k tomu je připojení finančního ředitelství k Portálu občana od září 2018. My jsme toho vládního zmocněnce, pardon, tady mám napsáno 14. února 2018 jmenovali, ano, protože samozřejmě tam bylo zpoždění z hlediska těch různých technikálií. 3. 10. 2018 bylo schválení Digitálního Česka. Listopad 2018, připojujeme registr řidičů, katastr nemovitostí a živnostenský rejstřík na základě spolupráce ministra vnitra, dopravy a MPO. eRecept. Po schválení legislativy rozšíříme o náhled pro lékaře od roku 2019. Od roku 2019 bude přeshraniční výměna zdravotní dokumentace pro urgentní účely záchrany života. Máme v plánu eSbírku, eLegislativu, portál Moje daně, který bude v provozu 2020, koncem 2020. Plánované digitalizace kulturního dědictví Czechiana do roku 2020. Od roku 2021 digitalizace agendy stavebního řízení. Analýza má být do konce roku 2018.
Takže my na tom pracujeme. My samozřejmě vždy zveme všechny, aby nám pomohli. A můj přítel estonský premiér Juri Ratas tady bude 22. listopadu. 23. dopoledne organizujeme seminář, kde vystoupí zástupci Estonska, estonské vlády, a můžeme vidět, co oni tam mají, oni tam mají asi 170 služeb, a co máme my. A určitě konečně si i naši občané, živnostníci a firmy zaslouží (upozornění na čas), aby bylo podstatně míň byrokracie, abychom digitalizovali.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec má zájem o položení doplňující otázky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Několik poznámek asi pro upřesnění, Ten původní špatný zákon o státní službě jste přeci prosadili vy v předchozí koaliční vládě. To neprosazoval nikdo jiný, abstraktní, pod tím jste podepsaní a nefunguje to. A upozorňovali jsme na problémy, které s tím budou spojeny, a ony prostě spojeny jsou.
Vím, kdo vedl zemi od roku 1989, takže také vím, že například v roce 2008 jsme opravdu v digitalizaci veřejné správy byli 25. na světě a teď jsme 54. To je prokazatelné zhoršení. A mě to mrzí a chci taky přispět k tomu, aby se to zlepšilo. Proto se také chci zeptat, jestli se podaří podpořit i ze strany vlády iniciativu, která vznikla napříč Poslaneckou sněmovnou, zákon o právu na digitální službu, zákon o právu občana na digitální službu. Tak bude možné tohle napříč Sněmovnou prosadit?
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda vlády odpoví. Prosím.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já souhlasím, že jsme byli u té státní služby, to samozřejmě, dílo se nepovedlo. Neříkám, že se povedlo. A teď ho chceme napravit a budeme rádi, když nám pomůžete. Když nás kritizujete, abychom řešili, efektivně řídili náš stát, to bychom rádi.
A ty žebříčky 2008, no tak je to divné. Já si myslím, že to není podstatné, ty žebříčky. Podstatné je, jestli, jak lidé komunikují, s úřady a já skutečně neznám, co před nástupem naší bývalé koaliční vlády bylo zdigitalizováno. Znám některé projekty v Ostravě, na Vysočině, ale žebříček není podstatný. Podstatné je, aby lidé měli komfort. A ten zákon, já neznám jeho obsah, ale určitě my na vládě projednáváme zákony, jestli jsou rozumné, jestli něco přinesou našim občanům. A pokud to bude samozřejmě zákon, který pomůže, tak ho rád podpořím. Ale podstatné je, abychom konečně realizovali ten náš plán digitalizace, který je první od vzniku naší země. První strategie. Nikdy žádná nebyla.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan předseda Bartoš. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové. Můj dotaz bude vcelku možná pro vás jednoduchý, protože máte aktuální a nejčerstvější informace o stavu tzv. brexitu. Jednal jste s paní premiérkou Mayovou a velice mě zajímalo, zda se vaše rozhovory týkaly budoucího osudu Čechů, kteří pracují, studují nebo žijí ve Velké Británii a mají obrovskou nejistotu z toho, co se bude dít, když přistoupí Velká Británie na tzv. tvrdý brexit. Jinými slovy, je tady kategorie Čechů, kteří jsou ve Velké Británii již pět a více let, je tady ale i kategorie lidí, kteří tam nejsou ještě pět let, jsou tam rok, dva, tři. Mají se připravit na odchod zpět domů, nebo je nějaký projekt připraven na to, aby mohli zůstat? Případně za jakých podmínek?
Druhá otázka se samozřejmě týká obecně pokračujících vztahů, které teď s Velkou Británií jsou velice dobré, Velká Británie je velký exportní partner České republiky. Ale samozřejmě s brexitem, pokud by byl v té černé variantě, jako že britské kruhy o tom stále častěji hovoří, že je na programu dne tvrdý brexit, jelikož nejsou schopni najít ani v anglickém parlamentu jednotnou shodu nad tím, jak by měla vypadat ústupová varianta v jednání s Evropskou komisí. Tak se ptám, jestli česká vláda již připravuje, popř. zda pracuje na českém projektu tvrdého brexitu pro situaci, která může nastat. A zda byste byl ochoten nás v nějakých měsíčních intervalech informovat o vývoji situace. Říkám ještě jednou, dotýká občanů České republiky nejenom žijících ve Velké Británii, ale taky samozřejmě našich, kteří obchodují s Velkou Británií, popř. se chystají do Velké Británie. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem byl včera ve Velké Británii jednak proto, abych společně s paní premiérkou Theresou Mayovou připomněl naši stoletou spolupráci. Byl tam skvělý koncert České filharmonie. Naše vztahy s Velkou Británií jsou nadstandardní a vždy byly. Ještě když jsem byl ministr financí, tak jsme společně vyjadřovali souhlasné názory jako členské státy, které nejsou v eurozóně. Takže ty vztahy jsou nadstandardní. A dnes je pozice členských států EU jasná, že vyjednává Michel Barnier, a my máme informace a pokračuje se intenzivně.
Tady můžu ukázat celý problém. (Ukazuje na mapě.) Problém je, že Irsko bude v EU a Severní Irsko odchází. A debata je o tom, jakým způsobem se bude kontrolovat zboží, které přichází, když tedy tady bude volná hranice. Takže to je celý problém. Paní premiérka mě informovala, že intenzivně ten její nejbližší kolega, který to má na starosti, vyjednává. A my samozřejmě víme, a naše priorita jsou naši občané. My sice nemáme úplně přesný počet, ale odhaduje se to, že tam pracuje asi 50 tis. našich občanů a celkově je tam 80 tis. Já jsem se s nimi včera setkal. Vnímám jejich názory, vnímám, co se děje. A paradoxně někteří se začínají vracet, protože Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě. My žijeme ve skvělé zemi, nám se daří, všichni to vnímají a plno lidí se vrací. Bez ohledu na brexit. A myslím si, že to je dobře.
Ale my samozřejmě jsme připraveni na tu variantu, že by nedošlo k dohodě. Já si myslím, že stále ta dohoda může nastat, a myslím si, že většinou si to všichni přejí, aby nastala. Samozřejmě paní premiérka má nějaké deadliny ohledně schvalování britského parlamentu. Vystoupení Velké Británie z EU bez dohody je nejhorší možný scénář a my samozřejmě přemýšlíme o tom, co kdyby se něco stalo. Ale v této chvíli je předčasné o tom mluvit, protože pokud stále rozhovory probíhají, tak nemám ani kompetenci o tom vyjednávat ani mluvit a čekáme. Já myslím, že ten deadline je konec listopadu. A pokud by nebyla ta dohoda, tak potom si myslím, že se začneme intenzivně tím zabývat. Samozřejmě může se stát, že i přijdeme do Sněmovny s nějakými zákony, které budeme potřebovat velice rychle schválit, a potom předpokládám, že všichni budeme podporovat naše pozice nebo nastavení nových vztahů.
Ale v tuto chvíli to není na stole a není potřeba strašit, protože já pevně věřím, že to nastane. Ale v případě, že to nenastane, tak samozřejmě máme v hlavách nějaké postupy, abychom zásadním způsobem ochránili zájmy našich občanů ve Velké Británii. A samozřejmě taky náš byznys.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přejete si položit doplňující dotaz? Ano, pan poslanec Luzar má slovo.
Poslanec Leo Luzar: Pane premiére, děkuji za ta slova, že vláda přemýšlí o tom, co by se stalo, kdyby náhodou došlo k tomu nejhoršímu. Oba to považujeme asi za velice špatné, kdyby k tomu došlo, ale je to možné. A požádal bych vás, jestli byste si mohl vyhradit ve svém programu čas, že byste nás na konci listopadu ve speciálním bodu věnovaném situaci, která může nastat, protože ten listopad je opravdu termínem, informoval o tom, jak jsme na to připraveni a jak budeme reagovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan premiér ještě odpoví. Prosím.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě. Já chodím pravidelně, nebo snažím se pravidelně, myslím, že jsem byl třikrát na zasedání výboru pro evropské záležitosti pod vedením pana Benešíka, takže já určitě jsem připraven vás informovat. Ale v této chvíli musíme vystupovat jako Evropa jako jeden blok, takže doufejme, že se to vyřeší. A pokud se to nevyřeší, tak samozřejmě budu připraven vás informovat.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Z dnešního jednání od 16 do 18 hodin se z důvodu slavnostního zasedání královského města Slaný ke 100. výročí republiky omlouvá pan poslanec Stanislav Berkovec.
S další interpelací na pana premiéra vystoupí pan předseda Bartoš. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, Česká pirátská strana dlouhodobě upozorňuje na problém střetu zájmů vybraných členů současné vlády, tedy i vás. Podle našich zjištění jste i nadále ovládající osobou ve vztahu ke společnosti Agrofert, a to bez ohledu na to, že byla tato společnost tzv. zaparkována ve svěřeneckých fondech. Podle našeho názoru a názoru odborníků porušujete jednak zákon o střetu zájmů, který byl přijat minulou vládou, ale také nové finanční nařízení EU platné od letošního srpna. Celou věcí se dnes intenzivně zabývá Evropská komise, ale také Evropský parlament.
Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu se v této věci před nedávnem dotazoval eurokomisaře pro rozpočet Günthera Oettingera, který potvrdil, že se Komise o problém střetu skutečně zajímá. Proto požádal útvary Evropské komise, Generální ředitelství pro regionální rozvoj a Generální ředitelství pro zemědělství, aby si od České republiky vyžádaly veškeré podklady vztahující se např. k čerpání dotací. Tato slova potvrdila i Magdalena Frouzová, zástupkyně stálého zastoupení Evropské komise v ČR, která prohlásila - a teď cituji: "O získání informací ohledně možného financování podniků, které jsou součástí skupiny Agrofert, z Evropského regionálního fondu, Kohezního fondu, Evropského sociálního fondu a Fondu pro zemědělství a rozvoj venkova včetně informací o kontrolách tohoto financování provedených na národní úrovni požádám. Nyní Komise čeká na odpověď od českých úřadů." Konec citace.
Chtěl bych se vás tedy zeptat, zda české úřady, které mají v kompetenci toto přerozdělování evropských dotačních titulů, dostatečně spolupracují s Evropskou komisí - dle mých informací totiž úřady sdělit informace prozatím odmítly - aby byla celá tato věc evropským úřadům dostatečně vysvětlena, a zároveň v jaké fázi toto je. To je moje otázka na vás, pane premiére. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak vidím, že pan předseda Bartoš nemá jinou tému jak Antibabiš, přitom ještě roku 2014 jste chtěl za nás kandidovat na primátora Prahy - mám ještě tu esemesku. Vy jste říkal, že je to žert, ale dobře víte, že žádný žert to nebyl.
Já chápu, že je před evropskými volbami, a naši europoslanci samozřejmě nejsou hrdí Češi v Evropském parlamentu, oni musí kopat do nás, ne? I ta Grässle, která mi říkala v Berlíně: Pane Babiš, Česko vás potřebuje, vy musíte zůstat v politice! A teďka si na Babišovi dělá politiku.
Takže je to samozřejmě nesmysl. Nemám žádný střet zájmů, o němž hovoříte ve vašem udání, pardon ne udání, ale podání, které jste zaslal na Evropskou komisi. Jako předseda vlády i jako ministr financí jsem se neúčastnil na žádné přípravě, hodnocení, řízení auditu nebo žádného programu dotací. Nemám na to žádný vliv. Takže já jsem z firmy odešel 2014. Tady jste všichni prosadili lex Babiš, to jste byli všichni šťastní, že konečně zase proti tomu Babišovi je potřeba něco. Když to dopadlo na starosty, tak to byl velký problém, paní Kovářová tady běhala, co s tím budeme dělat. Takže je to všechno nesmysl. Takže je to lež. Aktivistický Transparency International Ondráčka, který dostal prachy od českého státu a který samozřejmě se zviditelňuje na Babišovi. Tak vy jste asi v týmu... Já k tomu nemám co říct. Já jsem splnil svoji zákonnou povinnost a taky jsem poslal jako občan Babiš některým komisařům svoji reakci.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartoš položí doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji za vyjádření, které ovšem nebylo odpovědí na moji otázku. Pane premiére, já jsem se vás chtěl zeptat, já to znovu zopakuji. Já se neptám na tu historii. Evropská komise si vyžádala od českých úřadů, potvrdila to paní Frouzová, zástupkyně stálého zastoupení Evropské komise, data o čerpání dotací holdingu Agrofert v minulých letech. Poskytly české úřady Evropské komisi tato data nebo jí je poskytnou? Vyvíjejí tuto součinnost? A pokud se tak neděje, proč se tak neděje, pokud se tak děje, v jaké fázi tato součinnost je? Mě pouze zajímá, jestli české úřady obdržely tu výzvu, aby poskytly tato data, a zda tak konají, a pokud ne, tak proč. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane Bartoš, vy jste inteligentní člověk, tak nechápu, proč kladete takovou hloupou otázku. Já jsem nic nedostal jako premiér. A vy máte pocit, že když něco přijde úředníkům, že mě o tom informují? Neinformují. Takže já nemám žádnou odpověď na vaši otázku.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Zřejmě s poslední interpelací na předsedu vlády dnešního dne vystoupí pan poslanec Tomáš Vymazal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, léčebné konopí u nás není k dostání ve vhodných lékových formách a Česká republika na nemožnosti exportu našeho konopí utrpí obrovské ekonomické ztráty. S dovolením bych vám tedy položil dotazy týkající se systému léčebného konopí v České republice.
Za prvé. Současný systém zadávacích řízení pro výrobu léčebného konopí je zcela nefunkční. Poslední veřejná zakázka na čtyřicet kilogramů za čtyři roky se de facto zastavila po dodávce prvních pěti kilogramů, protože se na trhu objevilo levnější kanadské konopí stejné kvality. Kanadské konopí se bude dovážet i nadále. Pokud SÚKL objedná další dodávku od českého pěstitele, bude čelit nebezpečí nařčení z plýtvání veřejnými prostředky, protože pacienti rozhodně budou kupovat levnější konopí stejné kvality a české konopí se bude muset po roce spálit. Český výrobce nemůže na snížení ceny nijak reagovat, protože jeho cena je fixní po dobu čtyř let. Nemyslíte, že je místo toho potřeba začít udělovat pěstitelské licence na základě prostého splnění daných kvalifikačních předpokladů a přenést riziko finanční ztráty ze státu na pěstitele tak, že stát zaplatí jen za skutečně prodanou produkci?
Za druhé. Co nejdřív musíme umožnit export českého konopí do zahraničí. Evropský trh, který stále ještě teprve vzniká, je obrovskou příležitostí. Do deseti let se odhaduje na 500 mld. korun ročně a víc. V Česku mělo konopí dobře našlápnuto, abychom mohli mít svoji významnou ekonomickou komoditu. Bohužel díky nepochopitelné obstrukci Ministerstva zdravotnictví za současného stavu přicházíme o stovky pracovních míst a miliardy na daních. To se děje ve chvílích, kdy velké nadnárodní firmy investují např. do zemí, jako je Uruguay, miliardy dolarů. Souhlasíte, že takové chování je pro českou ekonomiku nezodpovědné a nehospodárné, jak na to upozorňoval donedávna ještě váš vysoký státní úředník a odborník na danou problematiku Jindřich Vobořil? Souhlasíte, že potřebujeme novelu zákona o návykových látkách, která umožní export českého konopí do zahraničí?
Místopředseda PSP Petr Fiala: (Vstupuje do řeči.) Vypršel váš čas, pane poslanče. Děkuji. Pan předseda vlády má nyní prostor pro odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Chápu, že konopí je téma pro Piráty. Pro mě také. Ještě když jsem byl ministr financí, tak jsme s Adamem Vojtěchem psali k tomu dopisy, setkali jsme se s jedněmi rodiči, kteří mají dceru, která trpí roztroušenou sklerózou, a konopí jí pomohlo. Takže z hlediska tohoto, léčebné konopí je určitě věc, kterou my podporujeme.
No a my máme tady dva základní případy pacientů, tzn. pacienty pojištěnce, pro které nepředstavuje terapie individuálně připravovanými léčivými přípravky s obsahem konopí jedinou možnost z hlediska jejich zdravotního stavu. A u těchto pacientů lze tedy nahradit terapii individuálně připravovanými léčivými přípravky s obsahem konopí jinou dostupnou terapií.
Potom pacienti pojištěnci, pro které představuje terapie individuálně připravovanými léčivými přípravky s obsahem konopí jedinou možnost z hlediska jejich zdravotního stavu. Na takové pacienty tak v podobě možnosti výjimečné úhrady prostředků veřejného zdravotního pojištění adresně pamatuje ustanovení v § 16 zákona číslo 48/1997 Sb. Podle tohoto ustanovení hradí příslušná zdravotní pojišťovna ve výjimečných případech zdravotní služby včetně léčiv.
Jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, pokud jsou splněny následující podmínky: za prvé, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, zdůvodňuje ošetřující lékař. A za druhé, existuje předchozí souhlas revizního lékaře s výjimkou případu, kdy hrozí nebezpečí z prodlení.
Současný stav potřeby konopí pro léčebné účely. Z dat poskytnutých Státním ústavem pro kontrolu léčiv vyplývá, že v současné době se konopím pro léčebné účely léčí 245 pacientů. Za období leden až září 2018 bylo těmto pacientům vydáno celkem 2 708 gramů konopí. Cena za jeden gram vypěstovaného konopí pro léčebné účely činí s dvacetiprocentní přirážkou v lékárně 180 korun bez DPH. Při běžné měsíční dávce 8 a 10 gramů konopí pro léčebné použití finanční zátěž je pro pacienta v rozmezí 1 300 až 1 800 korun za měsíc, což ve srovnání s výdaji na léčivé přípravky v průměru není dramatická částka. Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovil pro všechny individuální připravované léčivé přípravky s obsahem konopí úhradu ve výši nula korun, a to zejména pro nedoporučující stanovisko některých odborných společností a nedostatek odborných důkazů.
Odborník hlavně na cestování Jindřich Vobořil, to nechám bez komentáře.
Doposud se na Státní ústav pro kontrolu léčiv bohužel neobrátil žádný specialista s novými poznatky, které by mohly posloužit jako relevantní pro možnost úhrady léčebného konopí ze systému veřejného zdravotního pojištění. Aktuálně je zajištěna dostupnost pro pacienty ČR vypěstovaného konopí pro léčebné použití.
ČR dováží také konopí ze zahraničí, kde se cena řídí běžnými ekonomickými standardy, nabídkou a poptávkou. Export není možný. Z dosavadních poznatků neregistruje rezort zdravotnictví poptávku po konopí pro léčebné účely ze zahraničí. Naopak ČR dostává nabídky na možnost dovozu konopí pro léčebné použití z ostatních zemí. Není tak aktuální otázka exportu, který v současné době ani není dle platné právní úpravy možný. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Přestože bylo 16 hodin, máte, pane poslanče, možnost položit doplňující otázku. Nepřejete si. Takže je 16 hodin, uplynul čas, kdy bylo možno podávat interpelace na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády a my si mezitím vyměníme řízení schůze.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně a vážení kolegové. Zahajujeme interpelace na ostatní členy vlády. Poprosím paní poslankyni Moniku Jarošovou, aby přednesla interpelaci na místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Richarda Brabce. Připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, obracejí se na mě občané Mostecka, kteří jsou znepokojeni situací kolem místní skládky odpadu provozované firmou CELIO, akciová společnost, která sídlí mezi městy Mostem a Litvínovem. Tato firma vlastní a provozuje jeden z největších skládkových areálů v zemi, který se pomalu ale jistě stává noční můrou místních obyvatel, protože její provoz provázejí časté rozsáhlé požáry a jejich likvidace vyžaduje nasazování velkého množství lidí a hasičské techniky. Ale to je jenom jedna část problému. Tou druhou je obava místních lidí o zdraví své a svých dětí. Mnozí si při těchto požárech opakovaně stěžovali na respirační problémy, pálení v očích a bolesti hlavy, a to i přesto, že byli ujišťováni, že k úniku škodlivých látek údajně nedochází.
Dovolte, abych vám přednesla malý výčet požárů, který v nedávné době postihly tento areál. V září 2016 byl požár v hale na zpracování odpadu. Škoda údajně dosáhla několika desítek milionů korun. Březen 2017 - požár odpadu na ploše zhruba stokrát sto metrů. Srpen 2017 - požár skládky, kde zasahovalo 10 jednotek hasičů, byl vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Přestože škodlivé látky do ovzduší neunikly, obyvatelstvu bylo doporučeno nevětrat a omezit pohyb venku. Lidé si stěžovali na pálení očí, dýchací potíže a silný zápach. V povětří měly poletovat kusy ohořelého igelitu a papíru, plameny a hustý černý dým byly vidět na kilometry daleko. A toto není zdaleka plný výčet. K poslední události došlo 19. září tohoto roku, kdy hořela hala v uvedeném areálu. Na místě zasahovalo 15 hasičských jednotek a škoda se odhaduje na 100 milionů korun. V důsledku tohoto požáru byl vyhlášen nejvyšší stupeň požárního poplachu.
Z uvedených faktů jasně vyplývá, že se rozhodně nejedná o banalitu a že obavy tamních obyvatel jsou zcela namístě. (Upozornění na čas.) Zajímalo by mě tedy, jak je řešena bezpečnost v tomto areálu a jeho prevence, a pokud bude i nadále docházet k požárům, jaká budou následovat opatření odpovědných orgánů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr Richard Brabec odpoví na přednesenou interpelaci.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Děkuji za ten dotaz. Paní kolegyně možná ví, že jsem poslanec za Ústecký kraj mimo toho, že jsem ministr životního prostředí. Takže věřte, že ta situace je mi známa. Já jsem dokonce opakovaně areál navštívil, shodou okolností moje poslední návštěva byla, myslím, zhruba asi dva měsíce před tím posledním požárem.
Dovolte mi jen krátce zrekapitulovat, vy jste vlastně řekla i tu historii, krátce zrekapitulovat tu poslední záležitost, kdy bych to rozdělil na dvě věci. Ta první je, a to je ta dobrá zpráva, že měřením několika složek, měřením hlavně složek kvality ovzduší, nebylo vlastně ani krátkodobě naměřeno nějaké znečištění nebo překročení krátkodobých imisních limitů. To je ta dobrá zpráva, protože to samozřejmě zdálky a o to víc zblízka vypadalo poměrně dramaticky, nebo velmi dramaticky, a byla obava, zda samozřejmě při hoření těch látek nebo odpadů, což přirozeně byla většina i plastů, vznikají nějaké nebezpečné látky. Toto měření ale nepotvrdilo. To je ta dobrá zpráva.
Samozřejmě ta horší zpráva je, a to s vámi souhlasím, že je to jakási řetězová řada větších či menších problémů v té lokalitě, především zahoření. A když jsem tenkrát na tom místě byl a mluvil jsem s managementem podniku, vyjadřoval jsem svoji nespokojenost jako v tomto případě ústecký poslanec, nebo poslanec za Ústecký kraj, byť ne přímo za ten region, ale za Litoměřicko, nicméně člověk, který tam samozřejmě často jezdí, tak mě management skutečně přesvědčoval, že dělá veškeré kroky k tomu, aby podobné situaci do budoucna zabránil.
Hlavní roli v nějakých případných krocích, a já myslím, že jste o nich informována, hraje krajský úřad. Krajský úřad v návaznosti na ten poslední požár vlastně neprodleně zakázal další návoz odpadů, to bylo myslím 26. září, jestli se nemýlím. Ano, 26. září vlastně rozhodnutím krajského úřadu byl bezodkladně ukončen příjem odpadů do dotčené technické jednotky a zatím nebyl uvolněn. To znamená, ta jednotka samozřejmě je výrazně poškozená, ještě je tam ta druhá jednotka, ta je na spalování pneumatik, ale ta jednotka na spalování plastů v této chvíli - nebo především zpracování plastů, pardon ne spalování, zpracování plastů na druhé lince je výrazně poškozena. Znamená to, že dneska je vlastně paralyzován provoz té skládky, nebo v tomto případě toho zpracovatele odpadu, plastového odpadu. A zároveň krajský úřad také zahájil přezkum integrovaného povolení a vůbec postupu provozovatele v případě požáru včetně měření emisí a imisí a také preventivních opatření.
Přezkum je ukončen. Podle našich informací krajský úřad zahájil změnové řízení z moci úřední a v této chvíli nemáme žádné další informace o krocích, které krajský úřad plánuje, a je otázka, zda tedy - zatím tam padlo rozhodnutí, ale podle neoficiálních informací, které mám, samozřejmě i tlaky na krajský úřad jsou výrazné i z hlediska obcí nebo měst, například z Mostu nebo Litvínova. A krajský úřad, jak určitě víte, je ten orgán, který samozřejmě může omezit nebo v krajním případě dokonce odejmout povolení k provozu, omezit podmínky provozu a v krajním případě zastavit provoz. Ministerstvo životního prostředí je v takovém případě potenciální odvolací orgán, takže já se teď samozřejmě nemohu vyjadřovat k tomu, jak bychom takové případné rozhodnutí posuzovali. Mohu jenom říct za náš rezort, že tam probíhají pravidelně kontroly České inspekce životního prostředí plánované i neplánované, tedy nějaké řekněme takové ty nárazovky, které tam jsou minimálně třikrát až čtyřikrát ročně, a zatím - (Místopředseda Hanzel: Čas, pane ministře.) Omlouvám se. Tak když tak případně na nějaký doplňující dotaz ještě odpovím.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku? Ne, takže děkuji.
Dalším v pořadí vylosovaných interpelací je pan poslanec Marian Jurečka na paní ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážená nepřítomná, ale omluvená paní ministryně, dovolte mi, abych vás interpeloval se svým dotazem ve věci průběhu administrace a čerpání OPPIK v období 2014-2020. Chtěl jsem se zeptat, jaký je reálný stav administrace tohoto operačního programu, jestli ty problémy, o kterých se hovořilo v letošním roce, považujete již za vyřešené a zvládnuté a jakými opatřeními toho bylo dosaženo. A také především jsem se chtěl zeptat, zdali vidíte reálně možnost vyčerpat všechny alokované prostředky. Protože když se podívám na stav, který je dneska veřejně dostupný k 15. 10. 2018, tak z celkové částky 127 mld., která je alokována na všechny prioritní osy, tak v tento okamžik MPO dokázalo proplatit prostředky ve výši 11,4 mld. Kč. Při vědomí toho, že jsme již za polovinou programového období, tak tato čísla vzbuzují velkou obavu a otázku, zdali Ministerstvo průmyslu a obchodu je schopno efektivním způsobem tento operační program administrovat tak, aby v závěru programového období tady nebyla situace, kdy za každou cenu se budou tyto finanční prostředky alokovat do oblastí, které nejsou tak prioritní pro ČR a neposouvají při kvalitě projektů český průmysl, malé a střední podniky kupředu.
Takže bych se vás chtěl zeptat, zdali byste mohla říci, jakým způsobem teď běží změny v administraci tohoto programu, co se dělá pro to, aby tyto prostředky v rámci jednotlivých prioritních os byly čerpány, byly administrovány a byly propláceny (upozornění na čas), a v případě, pokud vidíte, že to není reálné, tak jaké konkrétní kroky budete dále navrhovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec František Vácha na pana ministra Jana Kněžínka.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, předem se omlouvám za název svého příspěvku. Uvědomuji si, že to nejsou odměny, ale náhrady. To jenom na začátek.
Já průběžně každý rok interpeluji ministra spravedlnosti ve věci náhrad přísedícím u soudů. Ty náhrady byly zavedeny v roce 1992 ve výši 22 korun, v roce 1996 se zvýšily na 150 korun za den. Za jeden den sezení toho přísedícího u soudu ta náhrada je 150 korun. Je to na to, aby tam dojel na ten soud, najedl se a mohl odjet zpátky. Já si myslím, že 150 je už v dnešní době velmi málo, zvlášť třeba v Praze, a proto pravidelně apeluji na ministra spravedlnosti, jestli by nešlo tyto náhrady zvýšit. Ono celkem náhrady přísedícím u soudů, jaké já mám informace, jsou přibližně 14 mil. Kč za rok, což v podstatě v rozpočtu Ministerstva spravedlnosti není vůbec žádná částka, nebo je to minimální částka, takže nějaké navýšení těch 150 korun si myslím, že by Ministerstvo spravedlnosti mohlo promítnout už do tohoto rozpočtu.
Já bych citoval slova, ale nechci, abyste je bral úplně doslova. Cituji slova pana bývalého ministra Pelikána, kterého jsem v minulém roce interpeloval, a on mi odpověděl, že až budeme příště vyjednávat o rozpočtu, slibuji, zeptám se, jestli by nepřidali aspoň 50 korun každému přísedícímu. Já si myslím, že 50 korun je málo. Nechal bych to na vás, ale apeloval bych, jestli by se už v tomto rozpočtu nepodařilo nějak ty náhrady navýšit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. Než předám slovo panu ministrovi, tak přečtu omluvy. Pan poslanec Milan Feranec se omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Adam Kalous od 17 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů.
Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Vážený pane poslanče Vácho, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud jde o otázku odměňování - a klidně můžeme říkat odměňování, protože ono to má různé složky - přísedících u soudu, tak skutečně platí to, co jste uváděl. To znamená, právní úprava odměňování je v současné době tedy z roku 1992, naposledy jednou jedinkrát byla změněna a odměny valorizovány v roce 1995. Zároveň uvádím, že aktuálně máme, resp. k 1. lednu tohoto roku jsme měli 5 408 přísedících, kteří nevykonávají tu funkci na plný úvazek, ale podle zákona se v zásadě mají účastnit jednání maximálně 20 pracovních dnů v kalendářním roce. To znamená, je to něco, co nemá být a není výdělečnou činností. Ta právní úprava od samého počátku to chápe jako do jisté míry čestný výkon veřejné funkce, kde tomu přísedícímu náleží jednak náhrada ušlé mzdy, pokud je tedy pracující nebo zaměstnanec nebo v jiném obdobném poměru. Pokud podniká, tak v zásadě mu také náleží náhrada ušlé mzdy, nicméně tady je to tedy limitováno. Pokud nedoloží své příjmy, tak je to limitováno částkou 80 korun na hodinu, maximálně 650 korun na den. A krom toho tedy náleží ještě jako určitý bonus, ale spíš tedy symbolický, ta částka 150 korun na den. Vedle toho jsou přísedícím propláceny ještě jejich výdaje, které vzniknou v souvislosti s výkonem té funkce, v zásadě cesťáky. To znamená lístky na vlak, a pokud doloží technický průkaz, je jim proplacen benzin, pokud přijeli vozidlem. Samozřejmě ta částka není příliš vysoká a je pravda, že v uplynulých 20 letech se příliš nezměnila, což se do jisté míry podepisuje i na struktuře přísedících. Dneska většina z nich, nebo valná část z nich má přes 70 let.
K samotné vaší otázce. My ve státním rozpočtu nebo v tom návrhu nepočítáme s navýšením částky, ale důvod je prostý. My chceme, a teď už velmi intenzivně debatujeme o změně zákona o soudech a soudcích a koneckonců právě 12. listopadu tohoto roku, to znamená poměrně záhy, bude debatována i otázka přísedících. A my se musíme zamyslet nad tím, co vlastně od nich očekáváme. Je to institut, který do jisté míry odpovídá principům zlidovění práva ještě z 50. let, kdy laici-přísedící mohou i v právních otázkách přehlasovat soudce profesionála. Takže my se chceme v prvé řadě zamyslet nad tím, jestli by se neměl omezit okruh věcí, ve kterých rozhoduje senát složený z profesionála a dvou přísedících, jestli by nemělo být častěji rozhodováno samosoudcem, a pokud bychom samozřejmě našli nějaké řešení, které umožní ušetřit ty prostředky na hodinách a dnech strávených na tom jednání, tak samozřejmě pak bude asi dán poměrně dobrý prostor pro to, aby se zvýšily odměny. Ale nechtěli jsme tam rovnou nalévat peníze, lákat v zásadě nové adepty, kteří by byli voleni, a potom jim záhy rok na to říct: ale my vlastně s vámi už nepočítáme, protože institut přísedících se uplatní jenom u některých kauz. Takže to je ten důvod. Samozřejmě je to věc, které se budeme dále věnovat, ale chtěli bychom to vyřešit komplexně a pro celou řadu následujících let.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Máte zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji. Ona to nebude tak úplně doplňující otázka jako spíše komentář. To není vaše vina a nijak vám to nevyčítám, ale přesně takovou odpověď, že se pracuje na zákonu, jsem dostával minulé čtyři roky. Věřím tomu, byť jste do toho šel ne úplně jako politik, ale jako profesionál, tak se pokusím věřit tomu, že opravdu ten zákon připravíte někdy během příštího roku. Pokud byste to tedy nestihli do konce příštího roku, tak bych vás poprosil, jestli byste se opravdu při sestavování rozpočtu na rok 2020 nezamysleli nad tím opravdu těm lidem něco přidat, protože to jsou, jak jste říkal, jsou to většinou důchodci a jim tu tramvaj proplatíte, ale za těch 150 Kč tady na Újezdě nevím, jestli jsou schopni se kvalitně najíst a napít. Takže si myslím, že by si zasloužili to navýšení. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Zareaguji opravdu velmi stručně. Děkuji za váš vstřícný přístup ke mně. Jsem přesvědčen, že ten návrh předložíme. Je to opravdu jedna z věcí, na kterých mi mimořádně záleží, takže budu maximálně usilovat o to, abychom ten návrh předložili. A zároveň mohu říci, že pokud se nepodaří vyřešit otázku přísedících, tak budu usilovat o to, aby to navýšení bylo i příští rok, a doufám, že ať už tady za rok bude stát kdokoliv, odpověď třeba na tu interpelaci už bude jasná. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková na pana ministra Miroslava Tomana.
Poslankyně Jana Krutáková: Vážený nepřítomný pane ministře, původně jsem se na vás chtěla obrátit s dotazem ohledně dotací Ministerstva zemědělství, ale rozhodla jsem se na vás obrátit místo toho s prosbou. Dne 27. června letošního roku jste byl jmenován ministrem zemědělství a od té doby jste se nezúčastnil ústních interpelací. Dne 24. října pak byl projednáván státní rozpočet, kde konkrétně kapitolu zemědělství považuji za velmi důležitou. Na Ministerstvo zemědělství bylo alokováno přes 50 mld. Kč a je zde velký prostor pro diskusi. Nicméně ani této diskuse jste se nezúčastnil. Vím, že jste dnes omluven ze zdravotních důvodů, přesto má prosba zní: mohl byste se prosím zúčastnit příštího jednání o státním rozpočtu a ústních interpelací? Předem děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pana ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně.
Dalším v pořadí je paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, Česká republika je jedna z posledních zemí v Evropě, kde je možné do ústavní péče umísťovat děti i mladší tří let. Za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Českou republiku v minulosti Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Výzkumy, podle kterých už dvouměsíční pobyt u malého dítěte znamená neurologické potíže na celý život, jsou jasným důvodem, proč se urychleně snažit situaci změnit.
Se zákazem umísťování dětí do ústavů počítala již národní strategie, kterou v roce 2012 schválila vláda s účastí TOP 09. Přesto ještě v roce 2017 existovalo 27 ústavů pro děti do tří let, které přijaly celkem 1 490 dětí. Domnívám se, že rušení nebo postupné omezování ústavů pro nejmenší děti je dluh, který musíme této společnosti splatit. A že se jedná o téma, které českou společnost skutečně pálí, svědčí i petice za podporu přijetí uzákonění zákazu umísťovat malé děti do ústavů, kterou přes 14 dny předala Asociace Dítě a Rodina Poslanecké sněmovně. Je pod ní téměř 16 000 podpisů.
Všechna fakta podporují postoj, že bychom měli upouštět od podpory ústavů a zaměřit se na preventivní pomoc rodinám na transformaci péče. Vážená paní ministryně, jaké jsou vaše záměry v této oblasti? Budete z pozice ministryně práce a sociálních věcí prosazovat uzákonění zákazu umísťování dětí do kojeneckých ústavů, ať už děti do tří let, nebo nějakou jinou variantu? Podporujete myšlenku sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort? Jaké jsou legislativní, ale třeba i nelegislativní plány Ministerstva práce a sociálních věcí v této oblasti? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dětské domovy pro děti do tří let jsou zdravotnickými zařízeními podle § 43 zákona o zdravotních službách a spadají do gesce Ministerstva zdravotnictví, které je tedy v první řadě kompetentní se k této věci vyjádřit. V roce 2017 bylo do těchto domovů umístěno 922 dětí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si uvědomuje, že současná situace není ideální, neboť prostředí těchto zařízení plně neprospívá vývojovým potřebám dětí. Osobně si myslím, že by děti do tří let nebo obecně nejmenší děti v takovýchto zařízeních umísťovány být neměly či nesměly. Nepatří tam. Prioritou pro MPSV je rozvíjet preventivní služby, které zabrání umísťování malých dětí do ústavní péče, podpoří rodičovské kompetence a umožní dětem zůstat ve vlastní rodině. Nebude-li to možné, je prvořadým úkolem pro ně zajistit náhradní rodinné prostředí. Nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí v současnosti diskutuje s Ministerstvem zdravotnictví o koncepci péče o nejmenší děti. Variant řešení je několik včetně převodu těchto zařízení do gesce MPSV, které pak zahájí proces deinstitucionalizace a rozvoje sítě potřebných komunitních služeb na podporu dětí v přirozeném rodinném prostředí. Ráda bych však zmínila, že cílem by neměla být transformace pod jeden resort, ale cílem by měl být nejlepší zájem dítěte. Jakou formou to proběhne, je pak otázkou vedlejší.
Ráda bych také zmínila, že toto téma bude diskutováno 13. listopadu tento rok na půdě MPSV na kulatém stole za účasti všech relevantních partnerů včetně právě zástupců Ministerstva zdravotnictví. Pokud jste neobdržela, prostřednictvím pana předsedajícího, poznámku na tuto akci, tak stav napravíme.
Nezbytným předpokladem změny koncepce je také analýza současného stavu, na jejímž základě budou navrženy vhodné alternativy péče o nejmenší děti tak, abychom měli jistotu, že o každé dítě bude odpovídajícím způsobem v souladu s jeho právy a potřebami postaráno. Toto za mne vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za odpověď. Využila bych té příležitosti, že bych tedy byla ráda pozvána na tuto akci - pokud vím, pozvánku jsem neobdržela -, protože si myslím, že je nutné právě mluvit se všemi zúčastněnými, zainteresovanými. Ke mně se právě donesla informace, kterou mám tedy, tak jak se říká, jedna paní povídala, takže nechci jí úplně přikládat takovou velkou váhu, ale že už se právě rýsuje dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí, tedy zejména o té péče u dětí do tří let, tak, aby zdravotnictví si ponechalo pouze několik málo, opravdu jednotek takových zařízení, která budou řešit skutečně děti s vážným zdravotním postižením, nebo které mají nějaký zdravotní důvod, proč v takové péči být, a ten zbytek dětí že už by tedy se podařilo umísťovat do náhradní rodinné péče. Je to pravda, nebo rýsuje se to skutečně, nebo zatím nemám zakřiknout?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji za tu doplňující otázku. Skutečně o této věci s Ministerstvem zdravotnictví jak na pracovní úrovni, tak na úrovni ministrů jednáme. Nerada bych předesílala detaily. Prostřednictvím pana předsedajícího, přijďte na náš kulatý a stůl a dozvíte se více.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí jen poslanec Leo Luzar na pana ministra Metnara a připraví se pan poslanec Petr Pávek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych ze začátku svého projevu citoval: "Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost, to se nedá rozdýchat. Plivnutí do tváře vojáků, podkopávání naší obranyschopnosti a bezpečnosti, definice sabotáže."
To jsem zde teď citoval, jsou slova, která sice byla zveřejněna na soukromém statutu facebookovém, ale přesto jsem politik, poslanec a jsem poslancem 24 hodin denně. Pan ministr je politik a je ministrem 24 hodin denně a generál české armády je generálem 24 hodin denně. Jestliže generál 24 hodin denně sloužící české vlasti použije tato slova, tak samozřejmě vyjádří svůj nějaký osobní názor. Neberu mu ho, ale měl by zvážit, jaký je to názor, a pokud chce takovéto názory používat, tak samozřejmě může, ale proto u toho svého generál by mělo být ještě v. v., generál ve výslužbě. Potom je plně oprávněn tato slova říkat, používat do médií a zveřejňovat. Myslím si, že zde pan generál Řehka trošku přestřelil, trošku moc přestřelil a měl by si jasně ujasnit dle Ústavy České republiky, kde je pozice poslance, zákonodárce a kde je pozice vojáka, který má bránit českou zemi. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Slovo dostává pan ministr Metnar. Prosím.
Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, úvodem začnu tím, že zahraniční operace navrhuje a schvaluje vláda. Poté tento návrh schvalují obě komory Parlamentu České republiky. Já i Armáda České republiky jsme si plně vědomi, že mandát k zahraničním misím je plně v rukou politiků. Ti rozhodují o tom, kolik vojáků, v jakých zahraničních misích a s jakým úkolem budou vykonávat svoji službu.
Záležitost, o které hovořil pan poslanec Luzar jsem dneska projednal s panem náčelníkem Generálního štábu generálem Opatou, který mě informoval o tom, že tuto záležitost včerejšího dne probral s generálem Řehkou a po návratu generála Řehky ze zahraničí ji bude řešit kázeňsky. Na tomto místě bych ale rád ještě řekl další věci. V České republice, a to nejen v České republice, ale když to zobecním, v životě jsou časy dobré i zlé a my nesmíme podléhat náladám v dané chvíli a musíme se i nadále věnovat profesionálnímu přístupu k pracovním úkolům, pro které tady jsme.
Chtěl bych také zdůraznit na tomto místě, že si vážím převážné většiny konstruktivních přístupů politiků průřezem všech politických stran v debatách, které nad otázkami spojenými s armádou s Ministerstvem obrany vedeme, a to jak na půdě vlády, tak i na půdě obou komor.
Na závěr mi dovolte ještě, abych poděkoval všem vojákům Armády České republiky, kteří působí v zahraničních misích, za jejich službu, odvahu, ale i nasazení, se kterým zajišťují bezpečnost a ochranu svobody. Velmi si jejich práce vážím.
Závěrem mi ještě dovolte vyjádřit hlubokou lítost nad ztrátou životů všech příslušníků Armády České republiky, kteří padli při službě v zahraničních operacích. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. (O slovo se hlásí poslanec Luzar.) Ano, prosím máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji, že ve vašich úvodních slovech zaznělo rázné a jasné slovo. Tak si představuji odpověď ministra České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Pávek na pana ministra Jana Hamáčka a připraví se pan poslanec František Kopřiva. Prosím máte slovo.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych vás rád touto cestou informoval o tom, že všichni poslanci a senátoři zvolení za Liberecký kraj byli pozváni na schůzku odborovými předáky Policie České republiky v rámci kraje za přítomnosti krajského ředitele Policie ČR. Probírali jsme tam situaci ve sboru a zejména otázku personální, otázku odměňování, motivace, náborů nových rekrutů a podobně. Nakonec jsme se shodli na tom, že určitě nevymyslíme žádné systémové řešení na takové schůzce. Ale padla tam otázka, zda se bude nějak pokračovat nebo navazovat na ideu stravenek pro policisty, protože policisté v těch regionech, na těch obvodních odděleních a na těch služebnách nemají možnost závodního stravování. A zdá se, že v rámci toho motivačního programu by stravenky mohly představovat jakousi formu přilepšení při motivaci zůstávat u toho sboru.
Dostali jsme informaci, že nějaké kroky byly zahájeny už v minulém roce, ale nepřeklopily se do realizace. Tak já bych od vás rád slyšel, jestli se v této záležitosti pokračuje, a pokud ano, tak jaký má vývoj. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, já vás chci ujistit, že toto téma mám na zřeteli. Když jsem nastupoval na Ministerstvo vnitra, tak jsem si stanovil jednu klíčovou prioritu a tou bylo v rámci vyjednávání o státním rozpočtu zařídit, aby platy policistů, a nejen policistů, ale i hasičů, stoupaly tak, aby policie i hasiči byli konkurenceschopní na trhu práce. To se mi, myslím, podařilo. Zvládli jsme vyjednat nárůst o osm procent - šest procentních bodů do takzvaného rizikového příplatku, dvě procenta do tarifu. Tím pádem pokládám alespoň v rámci možností toto téma za vyřešené.
Druhou prioritou u policie bylo a stále je, abychom zajistili obnovu vozového parku, protože vím, že policisté dnes jezdí s vozidly, která mají několik set tisíc kilometrů na tachometru, a není možné, abychom v tomto pokračovali. To znamená, snažím se udělat maximum pro to, abychom ten vozový park obnovili.
Stravenky jsou téma číslo tři. Já vím, že je to pro policisty téma důležité, takže to nepokládám za uzavřenou věc. Stále vyjednávám jak s odbory, tak s Policejním prezidiem a snažím se najít způsob, jak tu věc vyřešit. Jenom pro vaši informaci, pokud bychom zavedli stravenky pro policii, tak to znamená náklady ve výši 154 milionů korun ročně. Ty zatím nemáme, nicméně stále je hledáme. Tudíž za sebe říkám, ten problém vnímám, dělám všechno pro to, abychom našli řešení. Zatím ho nemáme, ale to neznamená, že ho nenalezneme. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Máte zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím.
Poslanec Petr Pávek: Jenom krátce. Děkuji za tu odpověď. Já tomu rozumím tak, že při přípravě rozpočtu a jeho projednávání ve Sněmovně je tam pořád ještě prostor pro to těch 154 milionů najít. Je to tak?
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Tak samozřejmě, já jako představitel vládní koalice nemohu nikoho k ničemu navádět. Nicméně říkám, že samozřejmě prostor k jednání je. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vylosovaný je pan poslanec František Kopřiva na paní ministryni Alenu Schillerovou, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím máte slovo.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, 18. října udělil Český svaz bojovníků za svobodu medaili panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Jméno pana Ondráčka se skloňuje často v souvislosti s jeho účastí na demonstracích 17. listopadu 1989. Proto jsem byl zaskočen, když jsem ho viděl s medailí s textem Za vlast, za svobodu. Nechci znevažovat současnou práci pana poslance Ondráčka, nicméně myslím, že onoho dne tam byly tisíce jiných lidí, kteří by si tu medaili, to ocenění, zasloužili více.
Samozřejmě, že Ministerstvo financí nerozhoduje o tom, komu tento obskurní spolek jménem Český svaz bojovníků za svobodu medaile uděluje. Nicméně ze závěrečného účtu kapitoly 398 Všeobecné pokladní správy vyplývá, že Český svaz bojovníků za svobodu dostal v roce 2017 podporu 6 milionů 300 tisíc korun. Dá se to dohledat na stránkách Ministerstva financí.
Kromě toho, že hospodaření Českého svazu bojovníků za svobodu je absolutně netransparentní, provází ho řada kontroverzních kauz. Především výroky a minulost současného předsedy a bývalého důvěrníka Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky, na které řada významných členů svazu reagovala odchodem. Hospodaření svazu dokonce před zhruba dvěma lety kritizoval sám bývalý ministr financí Andrej Babiš. Bohužel, nestalo se nic.
Jsem všemi deseti pro, aby se oceňovali lidé, kteří bojovali a bojují za svobodu a demokracii, ale udělování medailí spřáteleným soudruhům za peníze daňových poplatníků opravdové bojovníky podle mě znevažuje. Proto mě zajímá, kdo rozhodl o návrhu na udělení podpory Českého svazu bojovníků za svobodu ze státního rozpočtu 2018 a podle jakého klíče. Je podle vás současný styl vedení a hospodaření Českého svazu bojovníků za svobodu v pořádku? A za třetí, máte v plánu nějak přehodnotit finanční podporu této organizace? (Upozornění na čas.) Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jelikož paní ministryně není přítomná, na interpelaci bude odpovězeno písemně.
Další v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský. Není přítomen. Takže další v pořadí je pan poslanec Jiří Valenta. Ten přítomen je. Má interpelaci na pana ministra Petříčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, sice jsem byl v nedávné době na tomto místě ubezpečován předsedou vlády, že se tzv. Benešovy dekrety resp. poválečné dekrety prezidenta republiky rušit u nás v žádném případě nebudou, že se tedy nemáme čím zabývat a že to je pro nás již jednou uzavřená záležitost, ovšem velká část občanů naší země to cítí odlišně. Věci jsou, a to bez ohledu na názory premiéra Babiše, jaksi stále více v nebezpečném pohybu a je dosti smutné, že on to neregistruje. Kupříkladu nejenom že rostou aktivity Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jehož akce se sunou stále blíže k území naší republiky, ale začínají se v tomto smyslu probouzet i někteří významní politici. Mohu jmenovat německého ministra vnitra stavebnictví a domoviny Horsta Seehofera, který v srpnu prohlásil, že dokumenty z října 1945 jsou nespravedlivými dekrety, které se neshodují s hodnotami EU.
Osobně vidím v jeho prohlášení obrat postoje o 180 stupňů a na rozdíl od premiéra Babiše obrovské hrozící riziko pro naše občany. Plíživé úsilí o přepis výsledků druhé světové války, návrat nejen spravedlivě odsunutých nepřátel, kolaborantů a zrádců našeho státu a oprávněně zkonfiskovaného majetku k nám nyní přichází od nacionalistické strany AfD, která nyní získala ve volbách do bavorského parlamentu přes 10 % hlasů a 22 mandátů. Ptám se: To skutečně nebude Ministerstvo zahraničí na projevy a pokusy o revizi poválečného vývoje, byť v zemi našeho spojence v NATO, spolučlena EU, jinak také největšího dovozce našich výrobků, nikterak reagovat? Potom bych se musel ptát, komu že vlastně slouží.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A slovo dostává pan ministr zahraničí. Prosím, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dovolte mi reagovat na vaši interpelaci ve věci nárůstu tenze ohledně rušení tzv. Benešových dekretů.
Dovolte mi nejprve konstatovat, že nárůst tenze ohledně narušení tzv. Benešových dekretů Ministerstvo zahraničí v současné době ve světě nezaznamenalo a nevnímá. Všechny hlavní politické strany se drží Česko-německé deklarace jako základu pro zacházení s minulostními otázkami. Jedinou neznámou je samozřejmě pro nás, a vy jste to i zmínil, Alternativa pro Německo, která je však neznámou i pro německé partnery, pro domácí politické klima v Německu a je svými postoji k EU i k minulostní problematice na parlamentní úrovni osamocena.
Zmínky představitelů AfD ohledně dekretů v rámci předvolební kampaně v Německu, např. před zemskými volbami v Bavorsku či Hesensku, jsou natolik ojedinělé a vytržené z kontextu, že je za negativní tendenci nelze označit. Pozorujeme naopak pozitivní trend v přístupu německých sousedů vůči náhledu na společnou minulost, ať již na spolkové, či zemské úrovni. Během mé první zahraniční cesty do Berlína nebyla otázka Benešových dekretů zmíněna a vůbec tematizována. Ani během posledních setkání předsedy vlády Andreje Babiše s kancléřkou Merkelovou či bavorským předsedou Söderem nebyly minulostní vztahy našich zemí obsahem jednání. Naopak bylo s uspokojením konstatováno, že jsme díky deklaraci našli pro obě strany akceptovatelný způsob, jak zacházet s našimi společnými dějinami.
V současné době se tak soustředíme na aktuální evropské otázky a v oblasti bilaterální především na otázky hospodářské nebo vědeckotechnické spolupráce. Dovolte mi vás ujistit, že v případě, že bychom vnímali, že naši vládní partneři na německé straně budou tematizovat Benešovy dekrety, tak na to budeme řádně reagovat. Nicméně naše Česko-německá deklarace z roku 1997 nám dává velmi silný základ pro to, abychom uzavřeli minulost, věnovali se budoucnosti a abychom křivdy spáchané v minulosti na obou stranách již nevztahovali do našich vzájemných vztahů. V tomto duchu obě strany od té doby postupně důstojně postupují. A k tomu i slouží např. Česko-německé diskusní fórum nebo Česko-německý fond budoucností. To jsou aktivity, které podporují naše vzájemné vztahy, a myslím, že to dokládá to, že naše vztahy jsou velmi, velmi silné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Já jenom na doplnění a velice krátce. Začnu od konce. Co se týče té Česko-německé deklarace, tak tu považuji za zcela nevyváženou, dysbalanční, v neprospěch ČR. A bude určitě třeba se v této souvislosti zabývat válečnými reparacemi ze strany Německa, což samozřejmě učiním. A budu toto projednávat zde na půdě Sněmovny s panem premiérem Babišem.
Co se týče té tenze ke zrušení Benešových dekretů, tak nevím, jestli třeba registrujete vyjádření předsedy maďarského parlamentu nebo ministerského předsedy Maďarska Orbána, který jako vyloženě explicitně na evropské půdě toto označil za nepřípustné a něco podobného přesně ve smyslu jako pan Seehofer. I když si tedy pana Orbána na druhé straně, co se týče migrační politiky jeho země, vážím. Ale v tomto případě on také nemá pravdu. A takových politiků by bylo více. Takže jako byl bych docela rád, aby vaše ministerstvo, váš úřad, začaly trošku více registrovat tyhlety tlaky (upozornění na čas), protože nejenom v Bavorsku mám plno známých a vím, že to je trošku jinak.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Já bych ještě doplnil, že např. pan ministr vnitra Seehofer ta slova, která mu přičítáte, v takovém znění úplně nepronesl. Sice se účastnil diskuse, nicméně on sám se k minulostním otázkám vyjadřoval v souladu s tím, jak jsou nastaveny naše vzájemné vztahy.
Co se týče Česko-německé deklarace, já ji považuji za vyvážený základ pro naše vztahy. A je také zřejmé, že naše vztahy se za posledních dvacet let od jejího podepsání dostaly na zcela novou úroveň.
V případě Maďarska věřím, že pan premiér při návštěvě pana premiéra Orbána může to téma nadnést. Je to také možná otázka na naše kolegy z ANO, aby si toto vyjasnili. A já věřím, že i s našimi přáteli na Slovensku tato vyjádření, já jsem o tom hovořil i s panem ministrem Lajčákem, vnímáme velmi negativně, a je to pro mě téma na jednání s našimi maďarskými partnery, kde můžeme vnímat některé jiné oblasti spolupráce jako pozitivní. Nicméně já jsem připraven se bavit s Maďary velmi otevřeně o řadě dalších otázek. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Baxa na pana ministra Miroslava Tomana. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážené členky, vážení členové vlády. Moje interpelace směřuje na nepřítomného ministra zemědělství pana Tomana. Týká se tématu, které je s rezortem zemědělství spojeno, řekněme, okrajověji, ale pro oblast památkové péče je velmi důležité.
Moje interpelace směřuje k tomu, zda pan ministr Toman opravdu rozhodl o zrušení speciálního dotačního programu na památky v oblasti památkové péče, který byl před několika lety zaveden na Ministerstvu zemědělství, naposledy ve výši 500 mil. korun, a znamenal velice nejenom vítaný, ale zásadní příspěvek k péči o památkové dědictví ve venkovských oblastech České republiky. Byl to dotační program, který umožňoval získávat dotace i na památkově hodnotné stavby, které ještě nejsou prohlášeny kulturními památkami a které tvoří nedílnou součást naší venkovské krajiny, jako jsou např. kapličky, křížky a tak podobně.
Já jsem se z médií dozvěděl o tom, že koncem srpna letošního roku údajně pan ministr Toman měl rozhodnout o tom, že tento dotační program bude na Ministerstvu zemědělství bez náhrady zrušen, a není obsažen ani v návrhu rozpočtu ministerstva na příští rok na základě nějaké jenom obecné teze o tom, že by mělo tento program převzít buď Ministerstvo kultury, nebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Nicméně návrh rozpočtu Ministerstva kultury nepočítá s navýšením, které by kompenzovalo tuto ztrátu, a rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj také ne.
Takže můj dotaz směřuje k panu ministrovi a věřím, že dostanu písemnou odpověď, zda opravdu tento program zrušil, a pokud ano, z jakého důvodu. Moje apelace je taková, aby pan ministr zvážil to, aby tento program byl zachován, protože bez něj v oblasti památkové péče to bude špatné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno písemně. Než udělím slovo dalšímu v pořadí, přečtu omluvu pana poslance Richtera z dnešního jednání od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já se obracím se svým dotazem na paní ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou, která není přítomna. Poprosil bych pak o písemnou odpověď.
Otázka, zdali dostavět Temelín, nebo Dukovany tady již delší dobu je. Já nezastírám, že jsem pro dostavbu Temelína. Z mnoha důvodů je to podle mého názoru vhodnější varianta. Ale ať to bude tak či onak, tak řešíme stále otázku, kdo bude budoucím dodavatelem. Ve hře je šest dodavatelů ze západního světa, ale také z Ruska. Projevily zájem společnosti z Ruska, Koreje, Číny, Spojených států, Francie a Japonska. Jednu z nejlepších referencí mají jižní Korejci, kteří nedávno včas za dohodnuté peníze a v požadovaných parametrech předali ke spuštění blok v Abú Dhabí.
Moje otázka na paní ministryni zní, zdali může zaručit, že dojde k férové soutěži, a zda bude bezpečnostní hledisko také jedním z kritérií při výběru dodavatele. Moje otázky nejsou neopodstatněné. V Maďarsku byl totiž nesoutěžním způsobem vybrán jako dodavatel ruský Rosatom, a to může mít nějaké další geopolitické dopady.
Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno na interpelaci písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec Radek Rozvoral na pana ministra Jana Hamáčka. Připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych vám položil pár otázek od občana České republiky, který mě o to požádal.
Cituji: "Úvodem bych chtěl předeslat, že já coby občan České republiky, platící daně, a tudíž přispěvatel na vaše platy, stejně jako mnoho dalších spoluobčanů jsem zklamán a zahanben vaším jednáním jak na domácí úrovni, tak na mezinárodní. Na řádcích níže bych vám rád položil několik dotazů, a to proto, že rozhodujete o nás, obyčejných občanech, a byl bych rád, kdyby vaše odpovědi byly jasné a bez vytáček či vykrucování.
Vážený pane ministře Hamáčku, nemyslíte si, že jdete trochu přes čáru s osočováním obyčejných lidí, kteří ctí lásku k vlasti, rodné zemi, rodině a tradicím a nazýváte je xenofoby, rasisty, fašisty nebo pravicovými radikály? Tím nemyslím konkrétně vás, pane ministře, ale vaši ČSSD. Jenže oni se s vámi vezou i ostatní, ať už jde o KDU-ČSL, nebo TOP 09, či STAN, nebo Piráty. Vážení, uvědomte si, že tito lidé, a já patřím k nim, mají k této zemi vztah. Cítíme se s ní být spojeni a nevzdáme se jí. Hodnoty jako vlast, rodina, národní tradice, to jsou hodnoty, o které se musí bojovat a které se musí chránit a udržovat. Nikoli pomatené hodnoty pseudohumanity, multikulturalismu či vysávání peněz ze sousedních států. Tím, že nás kvůli vyznávání těchto pravých hodnot nazýváte fašisty, xenofoby, rasisty a podobně, nás urážíte."
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, no, pan poslanec si do jisté míry odpověděl sám, protože řekl, že já jsem nic takového osobně nikdy neřekl, a odkázal na nějaké vyjádření mé politické strany.
Já chci říci, že já si vážím občanů České republiky, vážím si těch, kteří se pokládají za vlastence. Já sám jsem členem Československé obce legionářské, která drží tradice první republiky a těch, kteří bojovali a umírali za to, abychom my mohli mít svůj samostatný stát a mohli jsme žít v míru a bezpečí. Takže já bych rozhodně nikoho nechtěl nálepkovat. Pokud pan poslanec snad myslel to, že Ministerstvo jako mnou řízený resort používá při své činnosti pojem extremismus, tak my vycházíme z definice tohoto pojmu a ta definice vznikla po široké debatě resortu a akademických odborníků. Byla poprvé zveřejněna ve zprávě o extremismu v roce 2002.
Pojmem extremismus jsou označovány ideologické postoje, které vybočují z ústavních zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, tak jak jsou definovány v našem ústavním pořádku. A my jako extremistické hodnotíme postoje a aktivity, které působí destruktivně a snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým, totalitním nebo autoritářským, diktaturou či anarchií.
Takže možná to směřovalo na činnost Ministerstva vnitra a možná na tu zprávu o extremismu, která je stále projednávána v rámci resortu a Bezpečnostní rady státu. Ale já chci říci, že se mi těžko odpovídá na dotaz, který není přímo cílen na mě či nepoužívá mnou pronesené výroky a do jisté míry abstraktně se odvolává na stanovisko někoho jiného. Já znovu říkám, já si vážím všech těch, kteří jsou vlastenci, kteří si váží České republiky. A je potřeba vždy připomínat oběti a úsilí těch, kteří stáli u zrodu naší demokratické státnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Máte zájem o doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za odpověď, pane ministře.
Dále se ten samý občan ptá: "Chtěl bych se vás zeptat, zdali se cítíte kompetentní jako celá strana ČSSD k tomu být účastníky ve vládě vzhledem k vašemu programu, a tím myslím hlavně dlouhodobý program ČSSD, ve kterém jsou uvedeny body jako globalizace, multikulturalismus, imigrace, podpora myšlenek nového světového řádu a multietnicita národa. Tato fakta jsou dohledatelná ve vašem dlouhodobém programu na vašich webových stránkách.
Děkuji, že jste věnoval těmto řádkům pozornost, a doufám, že nám, občanům České republiky, na ně odpovíte. S přátelským pozdravem Michal Maršík."
Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď? Ano.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Pane poslanče, sociální demokracie po dlouhé diskusi a po dlouhém vyjednávání vstoupila do vlády menšinové s hnutím ANO také proto, aby tady nevznikla vláda, která bude závislá na hlasech SPD. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za odpověď. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Skopeček a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Pan poslanec Jan Skopeček není přítomen, takže dám slovo paní poslankyni Věře Kovářové, která má interpelaci na paní ministryni Alenu Schillerovou, která není přítomna v jednacím sále. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, opět jsem se znepokojením zaregistrovala článek poukazující na hospodaření s majetkem, který spravuje Lesní správa Lány spadající pod Kancelář prezidenta republiky.
Není to poprvé, není to naposledy, kdy se o hospodaření v rámci Kanceláře prezidenta republiky objevují zásadní pochybnosti. Připomínám třeba nedávnou reportáž v pořadu Reportéři ČT. Z té vyplývá podezření, že si z hradního rozpočtu a správy Hradu doslova udělali kasičku lidé kolem prezidenta Zemana. Ostatně sám pan premiér před časem prohlásil - cituji: Mynář a Nejedlý dělají byznys na hlavu státu a ředitel Lesní správy Lány je nepochybně Mynářův člověk.
Nejnovější kauza se týká podivných zakázek, resp. prodejů pro firmu, která je spolu s ředitelem Lesní správy obviněna v kauze revitalizace břehů vodní nádrže Klíčava. V tomto případě se jedná o prodej 17 tisíc kubíků vytěženého kamene v lánské oboře za více než poloviční cenu běžné ceny. Ano, víc než polovinu běžné ceny.
Vážená paní ministryně, tato zjištění považuji za velmi závažná. Jaké kroky hodláte z vaší pozice učinit? Připomínám jen, že Ministerstvo financí je ústředním orgánem správy pro hospodaření s majetkem státu a jako takové by mělo konat. Nebo budeme čekat na to, až pan Mynář, velmi zdatný obchodník, začne postupně rozprodávat lánský zámek? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno na interpelaci písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec Tomáš Vymazal s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, konopí je českým pacientům stále ekonomicky nedostupné a nepředepisuje ho dostatek lékařů. Chtěl bych se vás tedy zeptat na následující.
Za prvé, jak dopadlo mezivládní jednání mezi Českou republikou a Izraelem o školení českých lékařů? V odpovědi na mou minulou interpelaci jste mi sdělil, že lze očekávat proškolení patnácti českých lékařů. Podle našich informací dohodl s izraelskou vládou bývalý koordinátor Jindřich Vobořil proškolení těchto patnácti lékařů spolu s německými již na jaře. Vše však bylo nakonec v rukách úředníků Ministerstva zdravotnictví a někde se celý proces zastavil. Rádi bychom znali důvody tohoto zdržování. Jaké konkrétní kroky hodláte pro vzdělání lékařů podniknout nyní?
Za druhé, konopné léčivé přípravky stále nejsou ani částečně hrazeny ze zdravotního pojištění, a to i když jsou dle vyhlášky v režimu individuálních úhrad. V praxi se tak ani nejtěžší pacienti k této látce nedostanou s odkazem, že ještě existují jiné léky, které jsou pro organismus ovšem často náročnější. Většinou jde o syntetické opioidy.
Pokud chybí klinické studie, neměla by je pro potřeby zrodu funkčního systému léčebného konopí v České republice zaplatit a dodat Všeobecná zdravotní pojišťovna? Řekněme si na rovinu, že již existují důkazy, že účinky konopí třeba u závažných forem roztroušené sklerózy jsou velice slibné. Proč není stát aktivní a nedopřeje těmto pacientům úlevu, když tradiční léčba tak často selhává?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za ty dotazy ke konopí. Musím říct, že konopí léčebnému se věnuji poměrně intenzivně. On ten příběh je už dlouholetý, ono to tady bylo ostatně již zmíněno. Budu postupovat po jednotlivých bodech, doufám, že na nic nezapomenu.
Pokud jde o Izrael, tato jednání pokračují, ale jsou komplikovaná tím, že došlo k personální obměně na Ministerstvu zdravotnictví, kdy to řešila paní Vedralová, která je nyní na Úřadu vlády. Tím, jak ona odešla relativně nedávno, je tam třeba, aby noví nástupci opět ty vztahy obnovili. Ale pokud mám informace, tak komunikace pokračuje.
My jako Ministerstvo zdravotnictví nyní zintenzivňujeme školení prostřednictvím českých lékařů, kteří mají z této oblasti zkušenosti, kteří preskribují již konopí, a to na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, IPVZ, což je přímo řízená organizace Ministerstva zdravotnictví, která se zabývá vzděláváním lékařů obecně. A mj. tedy je tam kurz právě týkající se léčebného konopí. Tam toto školení probíhá právě prostřednictvím českých lékařů, kteří již konopí předepisují.
Co se týče úhrady ze zdravotního pojištění, o té nerozhoduje ministerstvo, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv, který je v této věci vázán zákonem a podmínkami, které zákon stanoví. Je třeba říci, že SÚKL, a já jsem to i opakovaně říkal několika lidem, kteří se tím zabývají a kteří měli podobnou kritiku, skutečně dosud nedostal jasné podklady, řekněme jasné klinické studie, které by prokázaly účinnost a klinickou nákladovou efektivitu léčebného konopí, tak aby mohla být přiznána úhrada. V tomto směru konopí není nic odlišného od běžných léků.
A skutečně, když se podíváte na zákon, jak je nastaven, tak SÚKL musí vést správní řízení, v rámci kterého skutečně musí být předloženy klinické studie, musí být předloženy důkazy o účinnosti toho léčivého přípravku včetně léčebného konopí a doposud nikdo toto nepředložil. Zkrátka tady pravděpodobně ty studie nebyly zatím provedeny, byť tu byly různé snahy. Podle mých informací dokonce teď snad nějaké probíhají, ale zkrátka nejsou ještě pohromadě a SÚKL v tomto směru tedy nedisponuje těmito dokumenty, tak aby prokazatelně bylo doloženo, že konopí je účinné a nákladově efektivní, tak jak vyžaduje zákon, a jde tedy o účinnou terapeutickou intervenci. Musí to být založeno na evidence-based medicine, tzn. skutečně na postupech založených na důkazech. A tady zatím tedy tyto dokumenty chybí. To je velmi složitá debata. Je pravdou, jak říkám, dnes je snad situace taková, že někde ty klinické studie snad byly zahájeny, ale asi to bude ještě nějaký čas trvat, než budou dokončeny a budou moci být použity v rámci ono správního řízení. My nemůžeme určitě hradit něco, kde účinek není prokázán na bázi klinických studií. V tomto směru bohužel tomu tak není.
My diskutujeme o nějakých možnostech dostupnějšího konopí, o možnostech udělování licencí například i pro samopěstování konopí čistě pro léčebné účely u definovaných skupin pacientů, kteří by na bázi toho, že to skutečně doporučí lékař, nebo možná by tam byla nějaká revize, tak by dostali určitou individuální licenci třeba na omezený počet rostlin. Ale je třeba říci, že to je velmi složitá debata, protože na druhou stranu je tady argumentováno mezinárodním právem, mezinárodními úmluvami. Dokonce i Kanada, která je dnes velmi často zmiňována v médiích, která v zásadě rozvolnila pěstování konopí, tak je třeba říci, že je upozorňována na to, že porušuje mezinárodní smlouvy. Takže tam to mezinárodní právo je v tomto směru jednoznačné, že není možné samopěstovat konopí, že to musí vždy fungovat pod nějakou garancí státu. (Předsedající: Čas.) Ale diskutujeme o tom.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Vymazal: Moc děkuji za odpověď. Já právě vidím rozdíl mezi klasickými léčivy a konopím v tom, že konopí není nějaká chemická látka, kterou si někdo 20 let vyvíjel, patentoval a je potřeba ji důkladně prozkoumat. My víme, že konopí v určitých složeních funguje, a já se proto fakt ptám, proč tedy nezadáme studie vypracovat VZP.
A když už jste načal otázku samopěstování, tak se chci zeptat, když dnes víme, že v ČR je přes 800 tisíc lidí, kteří každý rok použijí konopí za nějakým léčebným účelem, chcete opravdu tu možnost samopěstování umožňovat jenom těm velice přesně definovaným skupinám pacientů? Není namístě umožnit to všem? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. K té první oblasti klinických studií, tam to bohužel tak nefunguje. Není možné, aby si VZP zadala vypracování klinické studie, to není běžné u žádných jiných léčivých přípravků. A byť samozřejmě vám přijde, že léčebné konopí je jiné, tak z pohledu zákona je to standardní léčivý přípravek jako kterýkoli jiný, byť samozřejmě má jiné složení jiného charakteru, ale vždy musí zkrátka tu účinnost prokázat. A funguje to standardně tak, že se to prokazuje na nějaké kohortě pacientů, jsou tam nějaké základní postupy, a vždy to funguje v rámci nějakého zdravotnického zařízení apod. Ale není možné, aby VZP si zadala vypracování klinické studie, protože to jí nepřísluší. VZP pouze pak hradí určitý lék i léčebné konopí, pokud úhradu přizná Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Tady to je spíš nějaká výzva, a jak říkám, podle mých informací už to snad někam směřuje, pro ty, kteří se věnují této oblasti, kteří se věnují preskripci léčebného konopí, aby zkrátka tyto studie provedli a mohly být pak na Státní ústav pro kontrolu léčiv předloženy.
Pokud jde o to samopěstování, my se bojíme, obáváme se skutečně toho to rozvolnit nějak výrazně, protože na druhou stranu jsou tady prostě názory takové, že by mohlo dojít k obchodování s tím léčebným konopím, že by skutečně mohlo dojít k nějakému výraznějšímu rozvoji možná i drogového trhu a podobně, takže tady ten názor třeba Národní protidrogové centrály je velmi striktní. (Upozornění na čas.) My se bavíme o možnosti právě těch individuálních licencí pro definované skupiny pacientů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Ondřej Profant na pana ministra Jana Kněžínka. Připraví se pan poslanec Ondřej Polanský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Dobré odpoledne. Vážený pane ministře, v rámci příprav, kdy jsem chtěl pomoct se zjednodušením podnikatelského prostředí, jsem narazil na stanovisko vašeho ministerstva. A to stanovisko de facto popírá platnost a aplikovatelnost české legislativy. Konkrétně je zpochybněno evropské nařízení eIDAS, které je rozporováno ve stanovisku vašeho ministerstva k přípravě jedné směrnice Evropské unie, což mi přijde zcela absurdní. Toto stanovisko jsem vám již posílal, čili nebudu přesně citovat.
Nicméně chci se zeptat: Komunikují vaši úředníci s dalšími ministerstvy? Co na tento postup říká Ministerstvo vnitra, které se tady snaží připravit kvalitní eGovernment, pracuje na tom, a vy pak ve svých stanoviscích píšete, že to je vlastně nepoužitelné, to nebudeme používat? Tím chcete snad zpochybnit jejich práci? Popřípadě pokud je v legislativě opravdu nějaký problém, což nepopírám, že může být, tak nebylo by lepší zvláště od vašeho ministerstva, kdyby se takovou legislativu snažilo opravit, a nikoliv ignorovalo to, že je problematická?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Vážený pane poslanče Profante, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ten problém je prozaický. Ta rámcová pozice, na kterou vy se ptáte a ve které je uvedena ona věta, že v České republice tak jako v některých jiných ostatních členských státech prozatím není zavedena elektronická identifikace, je v záhlaví datována datem 6. června 2018, to znamená, ta elektronická identifikace, kterou bychom potřebovali a o které se v tom dokumentu ze 6. června 2018 píše, vyplynula až z právní úpravy, která je účinná od 1. července 2018. Jinými slovy, ono je tam právě použito to kouzelné slůvko prozatím. To prozatím platilo v době, kdy ten dokument vznikal, nicméně posléze v důsledku pouhého plynutí času došlo k tomu, že se tedy změnila právní úprava, nabyl účinnosti zákon o elektronické identifikaci. A samozřejmě dnes již by se ten text psal pravděpodobně, nebo téměř jistě jinak.
K vaší otázce, jestli komunikujeme s Ministerstvem vnitra, tak ta je samozřejmě kladná. Dokonce i příprava této rámcové pozice stejně jako jiných rámcových pozic a na ně navazujících dokumentů prochází připomínkováním v souladu s příslušnou směrnicí pro přípravu dokumentů souvisejících s členstvím v Evropské unii. A i tento dokument byl právě proto, že se týká elektronizace, velmi detailně diskutován s Ministerstvem vnitra. A podstata té připomínky, proč je vůbec tahleta zmínka obsažena v tom dokumentu, ta je o něčem jiném. Jedná se o směrnici, která má zavádět digitální nástroje v právu obchodních společností. A nejde o nic jiného, než aby bylo možné založit online kapitálovou obchodní společnost, nebo i společnost akciovou, nebo s ručením omezeným, což v zásadě zrovna v České republice, tady jsme, byť neplatí to v řadě věcí, ale tady jsme poměrně průkopničtí, neboť právě zakládání těchto obchodních společností prostřednictvím notářského zápisu je vzorem i pro některé ostatní členské státy.
To znamená, ta obava naštěstí směřovala k tomu, aby všechny ostatní členské státy měly zavedeny nástroj, který vyloučí podvody při zakládání obchodních společností, popř. při změnách při zápisech do obchodních rejstříků, které se těch obchodních společností týkají, a to samozřejmě vyžaduje, aby ta směrnice byla jednoznačná a jednoznačně stanovila předpoklady pro to, jak se bude identifikovat. U nás to samozřejmě bude v souladu s nařízením eIDAS, resp. se zákonem o elektronické identifikaci, a tím nástrojem bude typicky občanský průkaz s elektronickým čipem.
Jinak pokud jde o to slovo prozatím, tak ono samozřejmě má i další význam. To, že 1. 7. nabyl účinnosti ten zákon, neznamená, že od 1. 7. mají všichni občanku s tím elektronickým čipem. Já jsem se ještě teď díval na svůj občanský průkaz, ten tedy elektronický čip nemá a je platný do roku 2026. Takže on ten náběh bude samozřejmě postupný.
Ale když se vrátím k podstatě vaší otázky, jde jenom o to, že ten dokument vznikl v červnu a ta úprava je z července.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Pane ministře, nicméně proto máme nějaký legislativní plán, proto schvalujeme velmi často zákony s jinou účinností, než je schválení, protože samozřejmě počítáme s nějakým dlouhodobým horizontem, zvláště pak u evropské legislativy. Takže my se bavíme o tom, že třeba přibližně šest let už víme, že prostě eIDAS bude platný, víme jeho přibližnou podobu, která se trošku ještě kodifikovala, ale prostě rámcový směr už byl jasný. Bavíme se o tom, že vaše ministerstvo posílalo pozici k návrhu evropské směrnice, která nejdřív bude účinná třeba za pět let, což i odpovídá na to, jak ti občané se budou identifikovat. Navíc nařízení eIDAS nemluví pouze o občanských průkazech, ale mluví i o dalších formách autentizace, autorizace (upozornění na čas), protože třeba v českém prostředí se mluví i o datových schránkách a podobně.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Zareaguji na to velmi stručně. Ono je to spíš opravdu na dvojku ze slohu toho, kdo psal tady ten nelegislativní rámcový dokument. To vůbec nesouvisí s legislativou. Tady neexistuje žádná legislativa Ministerstva spravedlnosti, která by představovala jakoukoli překážku pro aplikaci toho zákona o elektronické identifikaci. A žádná taková úprava ani v budoucnu nebude prosazována. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Ondřej Polanský, připraví se pan poslanec Petr Pávek. Pane poslanče, máte slovo, prosím.
Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji vám za slovo. Dovolte, abych nejprve vyjádřil politování nad tím, že se pan ministr dopravy po zveřejnění okruhů k ústním interpelacím omluvil z jednání.
Vážený pane ministře, adresoval jsem vám už dvě písemné interpelace, ve kterých jsem vás žádal o konkrétní kroky, které ukončí provozování nelegálních billboardů. Odpověděl jste mi, že počet nelegálních billboardů nedokážete vypočítat, a uvedl jste několik stran argumentů, proč ministerstvo nemůže konat. Dnes jsem na tiskové konferenci představil přehled asi 150 nelegálních billboardů podél dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, na kterých se jejich provozovatelé obohatili od 1. 9. 2017, tedy od chvíle, kdy zákaz vešel v platnost, odhadem o 40 milionů korun, a to podle mého názoru v rozporu se zákonem. Vyzývám vás proto k podání žaloby na tyto provozovatele z důvodu nedovoleného obohacení. Navíc dodávám, že jsem zaznamenal instalaci nových nelegálních reklamních zařízení na mostech zbudovaných po roce 2016, k čemuž nejspíš musela být vydána příslušná povolení, což jasně odporuje zákonu.
Dovolte mi se proto vás otázat:
1. Podáte žalobu na provozovatele nelegálních reklamních zařízení z důvodu nedovoleného obohacení?
2. Bylo vydáno povolení k instalaci reklamního zařízení na mostu u obce Ostředek s označením D1-039? Pokud ano, kdo tak učinil? Kdo poté povolil uzavření dálnice, aby bylo umožněno navrtání mostní konstrukce zespodu?
3. Zde vám předkládám seznam 150 nalezených, pravděpodobně nelegálních billboardů a prosím vás, abyste se k nim jednotlivě vyjádřil, zda je podle Ministerstva dopravy billboard umístěn v souladu se zákonem, či nikoliv.
4. Jelikož pirátská strana zmapovala nelegální reklamní zařízení na dálnici D1, tak nepochybně i vy dokážete se svým aparátem lidí zmapovat nelegální billboardy na ostatních komunikacích. (Upozornění na čas.) Kdy mohu očekávat, že tak učiníte?
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, jeho odpověď na tuto interpelaci bude provedena písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Pávek na paní ministryni Janu Maláčovou a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, já bych vám rád přečetl jeden z mnoha dopisů, který jsem obdržel a který mě zaujal svou tristností.
"Můj otec byl v loňském roce vážně nemocný a po půlročním pobytu v nemocnici se nám podařilo si ho vzít domů do domácí péče. Domů přišel s tracheostomickou kanylou a PEGem s velmi omezenou možností pohybu. Se štěstím se nám podařilo sehnat paní, která o něj denně pečovala střídavě se mnou. Požádala jsem jeho jménem o příspěvek na péči. Tuto žádost jsem podala v červenci 2017. Do dnešního dne není vyřízena. Opakovaně jsem úřad telefonicky kontaktovala, ale vždy mi bylo jen řečeno, že žádostí je mnoho a máme čekat dál. Také vám připadá absurdní, že na vyřízení jedné sociální dávky budeme zanedlouho čekat rok? S pozdravem..."
Paní ministryně, já se vás chci zeptat, jestli o tom máte povědomí, o tomto zdlouhavém vyřizování žádostí. Chci se vás zeptat, jestli v této věci budete konat z úrovně ministryně směrem dovnitř do úřadu, do ministerstva, nebo jestli byste upřednostnila třeba možnost iniciace změn souvisejících zákonů tady ze Sněmovny tak, aby maximální lhůty pro vyřízení žádostí byly stanoveny zákonem. Děkuji vám za odpovědi.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám slovo paní ministryni Maláčové, přečtu omluvu. Pan poslanec Ferjenčík se omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.
Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážení poslanci, vážené paní poslankyně. Vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, pevně doufám, že váš dotaz, zda o těchto věcech mám povědomí, nebyl myšlen vážně.
Řízení o příspěvek na péči včetně lhůt upravuje správní řád společně se zvláštními právními předpisy, tj. zákonem o sociálních službách a zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zákonné lhůty činí celkem 105 dní.
MPSV si je vědomo problémů lhůt při posuzování zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou. Danou situací se intenzivně zabývá. Hledáme všechny způsoby řešení. Víte, že Česká správa již v únoru tohoto roku přistoupila k mimořádným opatřením, která měla maximálně snížit počet nedodělků. Využila jsem možnost výpomoci mezi pracovišti, mimořádné odměny pro kmenové lékaře při zpracování posudků nad normu i smluvními lékaři. Koncem června se podařilo na první instanci stabilizovat stav. K 22. říjnu tohoto roku neeviduje ČSSZ žádný posudek v řízení o příspěvek na péči po lhůtě.
Hlavními faktory, které mají dopad na lhůty ve zpracování posudků, je nepříznivá personální situace lékařů posudkové služby, která spočívá v nedostatku lékařů v České republice jako takové. Ten se sekundárně odráží v dlouhodobé značné neobsazenosti systemizovaných lékařských míst v resortu práce a sociálních věcí. S tím pak souvisí i vysoké pracovní zatížení posudkových lékařů, což má dopad i na dodržení zákonných lhůt pro vypracování posudků. Tyto personální problémy jsou v současné době zvýrazněny i stanovením věkové hranice 70 let v zákoně o státní službě. Navíc ke dni 31. 12. 2018 končí lékařům lékařské posudkové služby výjimka z této věkové hranice stanovená v § 195a zákona o státní službě, která se týká zhruba sta posudkových lékařů. Vyvstává tak reálné riziko, že od roku 2019 budou chybět potřebné kapacity posudkových lékařů, a budou tudíž ohroženy nároky pojištěnců a osob se zdravotním postižením. Proto je nezbytné na tuto situaci reagovat.
Chtěla bych upozornit, že jedna z prvních novel, které jsem předkládala dva týdny po svém jmenování do úřadu, bylo právě předložení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Je to sněmovní tisk 263. Návrh obsahuje dvě základní opatření ke stabilizaci lékařské posudkové služby. Navrhuje se převod lékařů z režimu zákona o státní službě do režimu zákoníku práce, tak abychom mohli využívat i lékaře starší 70 let - upozorňuji ještě jednou, 70 let. Tím by byl odstraněn věkový limit a zajištěno pružnější sjednávání pracovněprávních vztahů. Dále se navrhuje převod některých kompetencí, tj. posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího řízení v oblasti nepojistných sociálních dávek, z posudkových komisí MPSV na Českou správu. Vzhledem k tomu, že by se i v odvolacím řízení posuzovalo monokraticky a využilo by se synergických efektů ČSSZ, zkrátila by se lhůta pro vydání posudku i v odvolací agendě. Aktuálně je sněmovní tisk projednáván v Poslanecké sněmovně a pevně doufám, že se jej podaří schválit do konce roku, tak abychom tuto krizovou situaci v lékařské posudkové službě vyřešili.
Délka řízení o příspěvek na péči je ovlivněna také tím, že se posuzuje řada skutečností sociální a zdravotní situace osoby, což vyžaduje součinnost více subjektů včetně poskytovatelů zdravotních služeb. Co nejkratší doba řízení, to je doba mezi podáním žádosti a přiznáním nebo nepřiznáním příspěvku na péči, je snahou celého resortu. MPSV připravuje změnu zákona o sociálních službách, která bude předložena v první polovině příštího roku. U příspěvku na péči bude pozornost věnována právě oblasti řízení. Smyslem úpravy bude racionalizace, zjednodušení některých procesních kroků v případě stanovení lhůt, ve kterých budou muset být určité úkony provedeny. Změna by měla zasáhnout i oblast sociálního šetření. Věříme, že zpřesnění pravidel sběru informací o schopnosti samostatného života té dané osoby v přirozeném sociálním prostředí je jedním z vhodných opatření.
Věřte mi, že tyto dopisy také dostávám. Dostávám jich několik desítek týdně. A jsem si té kritické situace vědoma. Takže toto za mě vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní ministryně. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Já tedy mám dvě doplňující otázky. Ta první je, to znamená, jestliže tato paní, která iniciativně vezme svého tatínka z nemocnice ve stavu, který vyžaduje dokonce i zdravotnickou péči, což je podle mě žádoucí stav, aby ti lidé nezůstávali v nemocnicích, nebyli k tíži tomu systému, protože ten pobyt je tam nesrovnatelně dražší, že čekala rok na schválení příspěvku na péči proto, že to leželo někde u posudkového lékaře, kterých je málo. Já jsem si některých systémových problémů vědom, o kterých mluvíte. Ale zdá se mi, že to nebude asi jenom to čekání na posudkového lékaře, že tam možná hrozí i skutečně prodlení v rámci toho administrativního procesu v rámci MPSV, resp. správy sociálního zabezpečení.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Ano, jak jste zmiňoval. Problém není pouze v nedostatku lékařů, kteří nechtějí... nebo vlastně máme problém s tím, že máme obecně problém s lékaři. A pak samozřejmě specificky v lékařské posudkové službě. Proto vláda v minulosti právě zareagovala akčním plánem na to, aby do budoucna zde bylo více lékařů. Tuším, že to číslo bylo 2 000 studentů ročně složí přijímačky na vysoké školy. Nicméně i přesto, že uspějí, tak nejsou přijímáni ke studiu. Je to ale věc, která bude vyřešena v řádu deseti let, protože tam je ta doba studia plus atestace atd. A nicméně ten výsledek není jistý na konci. Ale kromě té absence, a nevím teď, jestli jste zmiňoval kde, ve kterém regionu ta paní, které se to týká, žije, tak jen průměrně máme obsazenost lékařů posudkové služby na celkem 40 %. Ale přiznávám, a sama jsem to zmínila, že problém je taky v té oblasti sociálního šetření. Tam právě budeme reagovat novelou stoosmičky a pevně doufám, že se celý ten proces zrychlí a zefektivní.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Adama Vojtěcha a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, velmi mě znepokojila zpráva zveřejněná Českou televizí, která reflektuje výsledky průzkumu Vysoké školy ekonomické napříč zdravotními pojišťovnami. Hlavním kamenem úrazu jsou finanční rezervy zdravotních pojišťoven, které jsou, zdá se, jedním slovem bídné, jakkoliv mají zůstat letos v mírném přebytku. Pojišťovny nejsou absolutně připravené na období výraznějšího ekonomického poklesu, kdy u těch nejlépe si stojících pojišťoven vydrží rezervy maximálně 30 dnů. Takovou nepřipravenost zdravotních pojišťoven nepovažuji za velmi dobrou vizitku, spíše to považuji za potenciální průšvih.
Vážený pane ministře, jaké kroky se chystáte udělat pro zajištění připravenosti zdravotních pojišťoven na horší ekonomické časy? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k této interpelaci. Já jsem samozřejmě tu zmiňovanou analýzu VŠE viděl, četl jsem ji. Je třeba říci, že ta analýza při vší úctě k jejím autorům nepřináší úplně nic zásadně nového. Ona vychází z materiálů, které jsou zpracovávány Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí, které ostatně chodí i do Sněmovny, protože Sněmovna schvaluje zdravotněpojistné plány zdravotních pojišťoven a i výroční zprávy zdravotních pojišťoven, takže tam všechna ta data jsou každý rok. A i na pořadu této schůze jsou zdravotněpojistné plány. Vychází z určitých dat, která se právě týkaly hodnocení zdravotněpojistných plánů na rok 2018.
My jako Ministerstvo zdravotnictví s Ministerstvem financí jakožto dvě instituce, které kontrolují hospodaření zdravotních pojišťoven, se snažíme sledovat ty rezervy. Už když jsem pracoval já osobně na Ministerstvu financí, tak jsme s tím začali. Snažíme se dělat určité modelové testy, které modelují určité výkyvy v ekonomice, kdyby přišla krize atd. Je pravdou, a to je třeba objektivně říci, že ty rezervy se v posledních dvou letech zvyšují postupně. V minulém roce systém skončil v přebytku 9,5 mld. korun a v tomto roce to bude podobné. Ono je to dáno tím, že výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění je velmi dobrý, ekonomika roste, máme nejnižší nezaměstnanost. To všechno způsobuje, že je samozřejmě nadvýběr. A tím mým cílem bezesporu je, aby se ty rezervy zvyšovaly, aby se nerozpouštěly do spotřeby.
Možná že jste zaznamenala, vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, tu debatu i s odbory, kdy jsme vedli poměrně velkou debatu o odměňování na příští rok. Odbory právě tlačily trochu na to, aby se rezervy rozpustily trošku více do té spotřeby, což chápu z jejich pohledu, ale já jsem jasně řekl, že rezervy my chceme tvořit a chceme, aby se navyšovaly. My to sledujeme postupně. A ony se navyšují objektivně, byť nejsou stále v tom předkrizovém období, to byl někdy rok 2009, když přišla ekonomická krize, ale navyšují se. My je nemáme v úmyslu rozpouštět, my je máme v úmyslu zvyšovat v rámci právě stability systému veřejného zdravotního pojištění na tzv. horší časy, pokud by došlo třeba k nějakému zpomalení ekonomiky. Chceme tak předejít negativním scénářům, které by právě z toho hrozily.
Takže moje odpověď je taková, že určitě sledujeme rezervy a cílem je je postupně navyšovat. Což se naštěstí díky tomu, že ekonomika teď funguje velmi dobře a výběr je vyšší, než jsou výdaje systému veřejného zdravotního pojištění, děje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není.
Přistoupíme k další interpelaci, pana poslance Víta Kaňkovského taktéž na pana ministra Adama Vojtěcha, a připraví se pan poslanec Tomáš Vymazal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane ministře, k práci každého ministerstva patří i mediální aktivita. Já pozorně sleduji aktivitu Ministerstva zdravotnictví. Obecně s ní nemám problém. Nicméně včera mě zaujal rozhovor na serveru iDNES s vedoucí oddělení úhradových mechanismů a zdravotního pojištění Ministerstva zdravotnictví, který měl nadpis Lékařů je dost, chodíme k nim ale zbytečně často, tvrdí odbornice.
Já nechci polemizovat s nadpisem tohoto rozhovoru. Co mě ale zaujalo a řekl bych možná až šokovalo, a nejen mě, ale i řadu kolegů, jsou některé pasáže z tohoto rozhovoru. Já nikomu neupírám právo na názor, taky jsem si vědomý toho, že člověk, když mluví s médii, a pokud chce vysvětlit nějakou odbornou věc, tak musí trošku zjednodušovat, může se přitom někdy mýlit, mnohokrát se to stalo i mně. Nicméně si myslím, že představitel státní správy by neměl používat tvrzení, která jsou zavádějící či podle mého názoru až klamavá.
Jen pro ty, kteří ten rozhovor nečetl. Ten rozhovor se týkal nedostatku některých lékařů nebo některých odborností napříč Českou republikou. A tady zazněl názor redaktorky, která řekla, že ambulantní lékaři mají od pojišťoven stanovený limit úhrad, a proto nepřijímají více pacientů. A na to vedoucí oddělení úhradových mechanismů a zdravotního pojištění Ministerstva zdravotnictví - a to zdůrazňuji - pronesla: Úhradovou vyhláškou má ambulantní specialista sice určen maximální limit úhrad za rok, ale tento limit se mění v závislosti na počtu ošetřených pacientů v roce. Pokud se tedy lékař rozhodne, že ošetří desetkrát více pacientů, tak se mu i celkový budget desetkrát navýší.
A tady chci panu ministrovi položit otázku, jestli považuje toto vyjádření za oficiální ze strany Ministerstva zdravotnictví, protože jak jsem si pak následně ověřil odpoledne (upozornění na čas), tento text se objevil na oficiálním webu Ministerstva zdravotnictví. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za toto slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, prvně musím říci, že ten rozhovor jsem samozřejmě četl. Paní Mgr. Žílová bezesporu je jedním z největších odborníků na Ministerstvu zdravotnictví přes úhrady zdravotní péče ze systému veřejného zdravotního pojištění. Myslím si, že kdybychom měli takových lidí na ministerstvu víc, tak by také věci lépe fungovaly. Takže já ji považuji za skutečně špičkového odborníka, na kterých bezesporu chci stavět dál Ministerstvo zdravotnictví. Nemáme tolik kvalitních úředníků.
Ten rozhovor obecně považuji za dobrý, protože je velmi edukativní. Uváděná data vycházejí ze statistik OECD. Tam není podle mě moc co rozporovat z hlediska počtu lékařů v přepočtu na obyvatele, z hlediska počtu návštěv v přepočtu na obyvatele. To je všechno statistika OECD, která myslím snad nejde zpochybnit. A obecně ten rozhovor zkrátka má edukativní charakter.
Pokud jde o tuto konkrétní větu. Nevím, samozřejmě se jí mohu na to zeptat, jak to bylo myšleno z hlediska unicitních pojištěnců. Můžeme se samozřejmě o tom pobavit, ale nechtěl bych tady jednu větu z rozhovoru, který těch vět má celou řadu, je to poměrně obsáhlý rozhovor, takto vypichovat. Nemám problém samozřejmě s tím, abyste se případně sešel s paní magistrou a dovysvětlili jste si to. Ale obecně ten rozhovor, tak jak je koncipován, to znamená, že tam vysvětluje otázku role praktického lékaře, jakou má mít roli v systému, to, že ministerstvo připravuje reformu primární péče, kde chce právě posílit praktického lékaře, kterého by tedy pacienti měli využívat více, že by neměli obcházet a bloudit v systému a chodit po specialistech, kdy skutečně pacient často bloudí bez jasné koordinace, tak to je zkrátka bohužel pravda, protože tak ten systém dnes funguje z hlediska organizace péče, skutečně není nastaven dobře, otázka toho, že pacient nesmí být odmítnut v případě akutního problému atd. Tady ty věci, které čtu v tom rozhovoru, jsou v zásadě velmi edukativní. A vy jste tady vypíchl jednu větu. Já nevím úplně, jak přesně byla myšlena, já jsem ten rozhovor nedával, takže nevím, v jakém kontextu pak případně byl nějak zkrácen. Ale nebráním se tomu opravdu, abychom případně s paní Mgr. Žílovou o tom vedli nějakou debatu. Ale obecně, když vidím ten rozhovor jako celek, tak si myslím, že je velmi dobrý, že vychází z dat, ze statistik, a je velmi edukativní i pro pacienty a řekl bych velmi potřebný a že takových rozhovorů by bylo třeba vícero. Protože pacienti často nevědí, na co mají nárok, jak systém zdravotnictví funguje, u nás obecně zdravotnická gramotnost je velmi na nízké úrovni. A právě podobné rozhovory, které přinášejí skutečně nějaký vhled do organizace péče, do práv pacientů apod., z mého pohledu jsou velmi užitečné.
Takže to jen za mě. Ale skutečně nechci tady hodnotit jednu konkrétní větu z velmi dlouhého rozhovoru. Myslím si, že to ani není úplně korektní. A musel bych se zeptat paní Mgr. Žílové, jak přesně to bylo myšleno.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Já děkuji panu ministrovi. Já jsem na začátku řekl, že chápu, že se musí v podobných rozhovorech zjednodušovat. Já také ten rozhovor nekritizuji jako celek. Edukativní rozhovory jsou namístě. Nicméně je potřeba vidět i tu druhou stránku a to jsou ti zdravotníci. Jestliže jsou tady zdravotníci a ambulantní specialisté, kteří několik let byli regulováni zdravotními pojišťovnami, a pokud udělali něco nad 100 % své práce, tak to nedostali zaplaceno, tak pak samozřejmě se jich podobné zjednodušení velmi dotýká. Jestliže někdo řekne, že pokud udělá lékař desetkrát víc práce, tak že desetkrát víc dostane zaplaceno, tak je to prostě nesmysl a je to klamání veřejnosti. Já chápu, může se to stát, ale myslím si, že by si to v tom případě nemělo ministerstvo dávat na své webové stránky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď? (Ano.)
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Znovu říkám, já to samozřejmě s paní magistrou proberu, zeptám se jí, jak to bylo myšleno, a případně to můžeme nějak korigovat, v tom nevidím nějaký problém. Ale je třeba říci skutečně, že ten rozhovor je velmi dlouhý a toto je pouze jedna věta z rozhovoru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Tomáš Vymazal, připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, léčebné konopí u nás není k dostání ve vhodných lékových formách a ČR na nemožnosti exportu našeho konopí velmi pravděpodobně utrpí obrovské ekonomické ztráty. S dovolením tedy budu pokračovat ve svých dotazech týkajících se systému léčebného konopí v ČR.
Dotaz čtvrtý. Současný systém zadávacích řízení pro výrobu léčebného konopí je zcela nefunkční. Poslední veřejná zakázka na 40 kilogramů za čtyři roky se de facto zastavila po dodávce prvních 5 kilogramů, protože se na trhu objevilo levnější kanadské konopí stejné kvality. Český výrobce nemůže na snížení ceny nijak reagovat, protože jeho cena je fixní po dobu čtyř let. Nemyslíte, že je místo toho potřeba začít udělovat pěstitelské licence na základě prostého splnění daných kvalifikačních předpokladů a přenést riziko finanční ztráty ze státu na pěstitele tak, že stát zaplatí jen za skutečně prodanou produkci?
A poslední dotaz. Co nejdřív musíme umožnit export českého konopí do zahraničí. Evropský trh, který stále ještě teprve vzniká, je obrovskou příležitostí. V Česku mělo konopí dobře našlápnuto, abychom mohli mít svoji významnou ekonomickou komoditu. Bohužel díky nepochopitelné obstrukci Ministerstva zdravotnictví za současného stavu přicházíme o stovky pracovních míst a miliardy na daních. To se děje ve chvíli, kdy velké nadnárodní firmy investují například do zemí, jako je Uruguay, miliardy dolarů. Souhlasíte, že potřebujeme novelu zákona o návykových látkách, která umožní export českého konopí do zahraničí? A souhlasíte, že ji potřebujeme dřív, než se z centra výzkumu a inovace staneme popelnicí na odpadní předražené konopí z vyspělých zemí? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já myslím, že léčebné konopí je tématem dne, ale to je v pořádku a je to určitě důležitá věc. Je třeba říci, že v ČR v současné době, tak jak je systém pěstování konopí pro léčebné použití nastaven, je v souladu s mezinárodním právem. Tam vždycky musíme brát v úvahu skutečně, jak mezinárodní úmluvy regulují pěstování konopí, protože to není běžná rostlina. Je to považováno za omamnou psychotropní látku a v souladu tedy s mezinárodními úmluvami je takto i regulována.
V ČR je zajištěna v současné době fyzická dostupnost vypěstovaného konopí pro léčebné použití, tedy z domácích zdrojů. Je vítěz veřejné zakázky, která byla vypsána, vlastně ta první zakázka měla stejného vítěze, taktéž - firma Elkoplast ze Slušovic, která dodává léčebné konopí. To znamená, máme zde české konopí a taktéž se dováží konopí ze zahraničí, kde ta cena se řídí běžnými ekonomickými standardy, tedy nabídkou a poptávkou, to je jasné. To léčebné konopí ze zahraničí musí splňovat stejné kvalitativní požadavky jako konopí domácí. A já určitě jsem připraven zvážit, zda povolit distribuci případně pouze českého konopí a regulovat tím dovoz ze zahraničí, o tom se může vést debata, ale byla by nutnost změnit legislativní úpravu tak, abychom tedy měli pouze české konopí.
K vašemu návrhu, že by státní agentura vykupovala pouze aktuálně potřebné množství, nelze úplně z pozice mezinárodního práva vyhovět, protože Státní agentura pro léčebné konopí při SÚKL musí vykoupit veškerou vypěstovanou úrodu splňující kvalitativní požadavky. Je to vlastně obrana proti vytváření nadbytečných zásob návykových látek. Takto i hovoří mezinárodní smlouva, že skutečně musí pouze to, co je možné spotřebovat, a musí tedy vykoupit veškerou úrodu. Nemůže někde nechat nějaké zásoby volně. Takže tak je to nastaveno, aby se s těmi zásobami samozřejmě pak nemohlo případně nějak obchodovat nelegálně.
Konopí pro léčebné účely je uvolněno pouze v několika zemích Evropy, to je také třeba říci, není to úplně běžné. My se samozřejmě snažíme, aby bylo zajištěno dostupné konopí pro léčebné použití pro české pacienty. Já už jsem o tom hovořil v té první interpelaci. Musím říci, že debata o tom, jestli by měl být povolen vývoz českého konopí, už je tady nějaký čas. Zatím tedy jsme nezaznamenali nějakou zásadní poptávku, že by někdo přišel a měl skutečně zájem o české konopí. Tuto poptávku nemáme, ale samozřejmě nebráníme se diskuzi o tom, že bychom to v budoucnu umožnili opět v souladu s mezinárodním právem, kde by bezesporu muselo toto probíhat skrze státní agenturu. Asi by nebylo možné, aby s tím konopím volně obchodoval jakýkoliv soukromý subjekt. Muselo by to stále být pod státním dohledem. Takto hovoří právě mezinárodní smlouvy, které jasně říkají, že pěstování a jakékoliv nakládání s touto omamnou psychotropní látkou musí probíhat pod dohledem státu. Tam to není možné rozvolnit tak, že by s tím nakládal jakýkoliv subjekt bez omezení. Takže to je třeba vzíti v úvahu.
My o léčebném konopí, když to řeknu obecně, velmi diskutujeme v poslední době, protože vnímáme to, že ten systém není v některých ohledech úplně dokonalý, byť objektivně je řečeno, a na datech je to vidět, že počet třeba preskribujících lékařů stoupá v čase, stejně tak stoupá i objem předepsaného léčebného konopí, což je pozitivní zpráva, a možná je to dáno i tím, jak jsem hovořil v odpovědi na první interpelaci, že se tady klade trošku větší důraz na edukaci lékařů, ale stále samozřejmě jsme možná ne úplně na tom potenciálu, který existuje. Ale jak říkám, musíme se stále řídit mezinárodním právem. A znovu opakuji, my uvažujeme o individuálních licencích jako o jedné možnosti (upozornění na čas), jak to zpřístupnit.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Doplňující otázka. Prosím.
Poslanec Tomáš Vymazal: Pane ministře, já mám pocit, že jsme dneska svědky situace, kde SÚKL vlastně, protože potřebuje vykoupit všechno to konopí naráz a musí za něj ručit, tak mu vyhovuje vlastně vás neustále krmit dokola argumenty o tom, že o konopí není zájem. Nemáte pocit, že touhle obranou proti tvorbě příliš velkých zásob omamných látek dojde k tomu, že prostě ČR bude poslední v Evropě, kdo bude mít funkční systém léčebného konopí? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch To je samozřejmě velmi složitá otázka. Když se dívám vůbec na tu situaci, která je třeba v Kanadě, kdy velmi nedávno tam došlo k významnému rozvolnění vůbec pěstování konopí pro, řekněme, rekreační účely, tam už to není ani otázka léčebného konopí, tak sám si kladu samozřejmě dotaz nebo otázku ve smyslu, kam ta regulace půjde dál. Na druhou stranu, jak říkám, stále zde existuje mezinárodní právo a to asi musíme respektovat, byť se nám třeba nemusí líbit. My se snažíme v rámci toho, jak systém dnes funguje, mezinárodní smlouvy respektovat a uvidíme, jak se bude vůbec ta situace vyvíjet do budoucna. Možná, že dojde k nějakému většímu rozvolnění, ale zase na druhou stranu je třeba říci, že skutečně těch států, které mají dnes léčebné konopí i v Evropě, je zatím velmi malé množství. Není to běžné. Není to věc, která by byla nějak zásadně rozšířená.
Česká republika tehdy byla jedna z prvních, dnes je dostupné ještě v Německu, samozřejmě v Nizozemsku, možná ještě někde jinde, ale těch států zatím je velmi malé množství. Což také o něčem svědčí, protože kdyby to bylo tak v pořádku, tak asi by to léčebné konopí bylo už dneska rozšířeno mnohem více v rámci Evropy, ale to, že státy toto nepovolují, tak také asi je určitý znak něčeho. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než přistoupíme k další interpelaci, načtu omluvu pana ministra Jana Hamáčka od 17.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka. Ten není v sále, tudíž jeho přihláška padá a paní Věra Kovářová, interpelace na nepřítomného pana ministra Jana Hamáčka. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s problémem odchodného a odměny uvolněného starosty při jeho přechodu na post neuvolněného místostarosty. Je známým faktem, že v naší zemi máme mnoho zkušených a schopných starostů, kteří vedou svou obec či město několik volebních období. Takto úspěšný starosta, který by rád následně předal vedení obce někomu dalšímu, předal mu drahocenné zkušenosti a znalosti, dokončil rozběhlé projekty, je konfrontován s nepříznivými podmínkami.
Dám vám zcela jasný příklad. Uvolněný starosta přechází na post neuvolněného místostarosty, aby mohl nového starostu tzv. zaučit. Bohužel při takovém postupu si výrazně finančně pohorší, protože obsazením neuvolněné funkce s minimální odměnou ztrácí nárok na odchodné z postu starosty. Obávám se, že takové nedůstojné podmínky demotivují starosty, aby své dobře spravované obce či města kontinuálně předali další generaci.
Pane ministře, nešlo by s těmito pravidly, která podle mne jsou jednak nedůstojná, jednak neefektivní, něco udělat? Předem děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na otázku bude odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je pan poslanec Tomáš Vymazal. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Vymazal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, v posledních měsících jsem se v novinách několikrát dočetl o tom, že Ministerstvo vnitra v dražbách odprodává všemožné zboží, které bylo zabaveno Policií České republiky. Mimo jiné se v těchto zprávách psalo o tom, že dochází také k prodeji vybavení zabaveného při památné razii proti growshopům, které je mj. vhodné pro pěstování konopí, což byl původní důvod zabavení tohoto zboží. Měl bych na vás proto dva dotazy.
1. Nepřijde vám naprosto nesmyslné, aby Policie České republiky zabavila nějaké zboží, protože pomocí něj údajně měla být spáchána trestná činnost, a vzápětí jej se slevou jen tak někomu prodala? Domnívá se snad Ministerstvo vnitra, že si takové zboží ti kupci doma postaví na poličku a budou se na něj dívat?
2. V roce 2014 se v médiích objevila také informace o tom, že zabavené vybavení z growshopů bylo nabídnuto České zemědělské univerzitě. Zjišťoval jsem si to a univerzita dosud naprosto žádné takové vybavení neobdržela. Místo toho je toto vybavení dále prodáváno mimo akademickou sféru, aby následně mohlo být znovu zabaveno a znovu zpeněženo. Můžete mi sdělit, jak je možné, že po čtyřech letech stále k žádnému transferu těchto věcí směrem k akademikům nedošlo? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno písemně. Pravděpodobně poslední interpelace, paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, chtěla bych se vás zeptat na objasnění situace ohledně fungování Pošty Partner. Česká pošta totiž oznámila pozastavení programu Pošty Partner, avšak např. na Plzeňsku nadále dochází k poměrně nátlakovému přesvědčování místních samospráv. Mohl byste mi vysvětlit, jak mohlo k této rozporuplné situaci dojít?
Dále bych se vás chtěla zeptat na budoucnost projektu Pošty Partner. Z vašich vyjádření jsem vyrozuměla, že tento projekt podporujete a považujete za úsporný a efektivní způsob fungování pošty v místě bydliště občana. Osobně jsem se ale setkala i s negativními zkušenostmi Pošty Partner, kdy např. v některých obcích má otevírací hodiny pouze okolo 15 hodin týdně, což je pro pracující občany málo. Musím se proto zeptat, jaká je budoucnost tohoto projektu. A změnil se váš názor na něj? Předem děkuji za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně. A jelikož ještě není 17.55 hodin, tak můžete přednést poslední interpelaci na pana ministra Petříčka. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře. Má interpelace směřuje na koordinaci naší zahraniční politiky, konkrétně na koordinaci mezi úřadem prezidenta republiky a Ministerstvem zahraničí. Případů, kdy jedna větev výkonné moci má jinou zahraniční politiku než větev druhá, máme nespočet. Přispívá to pouze k nečitelnosti a nepředvídatelnosti české zahraniční politiky a věřím, že se mnou budete souhlasit, že to není dobře.
Vážený pane ministře, jakými způsoby či nástroji se chystáte koordinovat zahraniční politiku s panem prezidentem? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, já prosazuji a v několika nedávných projevech jsem také zmínil opakovaně, že naše zahraniční politika by měla být založena na tzv. třech K: na kontinuitě, což znamená, že budeme navazovat na dlouhodobé priority, na naši zahraničněpolitickou koncepci, kterou máme už od roku 2015, zároveň byla postavena na koherenci, kterou rozumím zejména koordinaci stanovisek a diskusi mezi nejvyššími ústavními činiteli. Nejedná se pouze o pana prezidenta, jedná se o další ústavní činitele. Dalším východiskem mé zahraniční politiky je také konsenzus, kterým myslím, že to je vedení debaty o klíčových otázkách, tématech napříč politickým spektrem, a myslím, že to je zásadní také i s veřejností.
Nicméně co se týče zahraniční politiky České republiky, jak sama víte, je ústavně odpovědná vláda České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí je hlavním koordinačním orgánem zahraniční politiky naší země a já věřím, že v tomto budeme i nadále pokračovat. Ministerstvo chce být aktivním tvůrcem zahraniční politiky. My se v tuto chvíli např. začneme věnovat revizi právě té zmíněné koncepce zahraniční politiky z roku 2015, protože nás k tomu zavazuje revizní klauzule, která je v ní obsažena. Mým cílem je skutečně velmi pravidelně hovořit se všemi ústavními činiteli, tak abychom nalezli shodu na našich zahraničněpolitických prioritách. Myslím si, že základem byla již schůzka ústavních činitelů v září letošního roku, kde se podle mě podařilo vyjasnit některá témata, nalézt shodu v prohlášení se připojit k řadě důležitých priorit počínaje Ruskem, situací v Izraeli apod. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Jen bych se ráda ještě tedy poptala, co mi přišlo z minulosti zarážející, že některým zahraničním jednáním prezidenta nebyla přítomna tamní diplomatická reprezentace České republiky a jediný doprovod pana prezidenta tvořili pouze pánové Nejedlý nebo Mynář. Proto se tedy ptám, zda budete vůči panu prezidentovi trvat na přítomnosti našich diplomatů při jeho setkání se zahraničními státníky.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Budu od pana prezidenta chtít, aby naši diplomaté byli účastni jeho zahraničních cest, stejně tak jako cest či delegací Senátu a Poslanecké sněmovny. Myslím si, že jednak je to kvůli tomu, že mohu nabídnout znalost daného teritoria, mohu nabídnout odbornost, a hlavně je to také o tom, abychom transparentně si tady mohli předat informace o tom, co vlastně bylo na našich zahraničních cestách řečeno, jaké byly výsledky těchto cest.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož byl naplněn čas pro ústní interpelace, končím dnešní jednací den. Budeme začínat zítra v 9.00 hodin ráno bodem 172 Slavnostní připomenutí 28. října 1918. Děkuji.
(Jednání skončilo v 17.59 hodin.)
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.