Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

178.
Informativní zpráva ministra zdravotnictví doplněná informací
ministra školství, mládeže a tělovýchovy o stavu
Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostrava

Poprosím o klid v sále, případně poslance, aby se usadili na svých místech. Slova by se měl nejdříve ujmout ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, k tomuto bodu bych rád informoval o situaci ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Musím na úvod říci, že mám pocit, že se zde řeší něco byť ne úplně s detailními znalostmi toho pozadí. To, že dnes samozřejmě tady v médiích existují určité tlaky na personální řešení situace ve Fakultní nemocnici v Ostravě je pravdou. Na druhou stranu je třeba říci, že ta situace rozhodně není černobílá. Já se tou situací zabývám intenzivně v posledních dvou týdnech, ale samozřejmě řešil jsem ji i v předchozí době.

Je pravdou, že v té nemocnici došlo k několika personálním opatřením, k několika změnám na pozicích přednostů klinik, ovšem ty změny v určitých případech byly zcela oprávněné. To je třeba říci na úvod. Ředitel Machytka přišel do funkce s tím, aby zmapoval situaci, která nebyla úplně dobrá z hlediska nejrůznějšího propojení na soukromé subjekty, které podle všeho vyváděly peníze z nemocnice, to znamená, byla tam majetková propojení a osobní propojení určitých vedoucích představitelů nemocnice na soukromé subjekty vně nemocnice, což se prokázalo provedením interního auditu, kdy tento audit byl proveden před létem a zjistil, že skutečně někteří přednostové Fakultní nemocnice v Ostravě jsou zároveň vlastníky soukromé laboratoře a rozhodují o tom, že do této laboratoře budou posílány vzorky na laboratorní vyšetření. Dokonce tuto laboratoř hodnotili, samozřejmě vždy velmi pozitivně. Za této situace jsem samozřejmě souhlasil s tím, že k personálním opatřením dojít musí. Myslím si, že není prostě v pořádku, pokud zaměstnanci nemocnice zároveň jsou vlastníky soukromé laboratoře a rozhodují o tom, jaké vzorky do této laboratoře budou předávány, a takto si dělají svůj byznys. Tady já jsem souhlasil s tím, že k těm změnám dojít musí. Myslím si, že byly zcela legitimní a byly založeny na skutečně zmapovaných faktech. Takže to je první věc. Jenom abychom celou věc neviděli pouze prizmatem současné situace, ale viděli jsme to v nějakém dlouhodobějším horizontu, respektive zpětně, jak se ta situace vyvíjela.

Souhlasím s tím, že v tom posledním personálním kroku s odvoláním přednosty gynekologicko-porodnické kliniky, pana docenta Šimetky, tak toto odvolání vidím jako velmi komplikované. Já jsem na základě toho, že tato situace byla řešena i v médiích, osobně vyrazil do Fakultní nemocnice v Ostravě v pátek. Je třeba říci, že předtím jsem se snažil tu situaci uklidnit. Jednal jsem s panem přednostou Šimetkou opakovaně osobně i na dálku, kdy jsme se dohodli původně, že on se vrátí zpět na svou pozici přednosty gynekologicko-porodnické kliniky. Ještě ve středu odpoledne mi psal zprávu, že jsou dohodnuti s ředitelem nemocnice na tom, že se pan docent Šimetka v pátek vrátí zpět do své pozice přednosty gynekologicko-porodnické kliniky. Tuto zprávu mi jasně napsal. Já jsem následně v pátek jel do té nemocnice s tím, že takto ta situace bude mitigována a takto bude řekněme vyřešena v tom určitém okamžiku, to znamená návratem pana docenta Šimetky a nějakým urovnáním těch sporů. Bohužel přijel jsem v pátek do nemocnice v Ostravě a pan docent Šimetka obrátil, změnil za dva dny názor od té středy a rozhodl se, že se do své pozice přednosty nevrátí. To samozřejmě situaci poměrně výrazně zkomplikovalo.

Možná bych ještě řekl k těm odvoláváním přednostů, že je s podivem, že nikdo příliš neřešil situaci, kdy předchozí ředitel, pan doktor Němeček, odvolal, ukončil spolupráci s celou řadou přednostů. Já tady můžu vyjmenovat, kolik klinik přišlo o svého přednostu za ředitelování pana ředitele Němečka. Je to celkově 16 vedoucích pracovníků nemocnice, ať již náměstci, nebo přednostové, kteří skončili za ředitelování pana Němečka. A nikdo to takto mediálně neřešil. Takže to je také třeba říci, že ta situace není skutečně úplně černobílá.

A to, že je to možná do jisté míry živeno, ta aktuální kauza, někým, komu se úplně nelíbí, že třeba musel, a teď nemluvím o panu docentovi Šimetkovi, ale třeba někým, komu se nelíbí, že musel skončit právě proto, že třeba mu byly přerušeny určité aktivity, o kterých jsem hovořil, že byli zvyklí zkrátka využívat nemocnici pro svůj soukromý byznys, tak to také může být. Já tady nechci nikoho podezírat, ale zkrátka do jisté míry si myslím, že ta celá situace je velmi vyhrocená a ne možná úplně oprávněně.

Na druhou stranu je pravdou, že situace v nemocnici je problematická, bezesporu, ta komunikace napříč nemocnicí není optimální. Já jsem za poslední dny dostal řadu jak negativních, tak pozitivních komentářů vůči managementu nemocnice. Je tady několik petic, jedna na podporu současného vedení, další proti současnému vedení. Dostal jsem celou řadu e-mailů, které vyjadřují podporu řediteli Machytkovi i ze strany některých přednostů, primářů a tak dále, a samozřejmě i takové, které jsou k vedení negativní. Takže já bych řekl, že situace v nemocnici je rozpůlená, že jsou tam zkrátka dvě skupiny, jedna, která podporuje vedení, druhá, která nepodporuje. Je pravdou, že ta komunikace tam není úplně dobrá. Ta atmosféra do jisté míry napjatá je, to určitě nechci nikterak zpochybňovat.

A já jsem jasně řekl a teď jsem to tady popsal, že v pátek, když jsem osobně jel do fakultní nemocnice, abych si vyslechl všechny strany toho sporu, tak jsem jel tu situaci uklidnit. To, že se to nepodařilo, protože pan docent Šimetka, jak říkám, za dva dny změnil názor a rozhodl se, že se nevrátí na pozici přednosty, to situaci změnilo a já jsem v pátek prohlásil, že si chci vzít určitý čas na rozmyšlenou a chci situaci v nemocnici vyřešit v řádu dní, to znamená bezesporu v tomto týdnu finálně ta situace bude vyřešena bez ohledu na projednávání té věci zde na plénu Poslanecké sněmovny. Já se rozhodnu podle sebe, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak aby se situace v nemocnici uklidnila a nemocnice samozřejmě mohla fungovat bez nějakých větších problémů.

Takže tolik k tomu mohu říci. Situace mě určitě netěší. Ten mediální obraz je, řekněme, negativní, byť mám pocit, že někteří se vyjadřují v médiích a možná tu situaci... nebo ještě lijí olej do ohně, aniž by počkali na nějaké rozhodnutí nebo finální řešení, které určitě přijde. Jak říkám, v tomto týdnu chci situaci dořešit a samozřejmě můžu pak případně informovat, ale nemyslím si, že to je úplně nezbytně nutné. Bezesporu to bude i mediálně prezentováno.

Takže tolik jenom, abyste věděli, jakou měla ta situace genezi, že není černobílá, že odvolání určitých představitelů nemocnice bylo zcela namístě z mého pohledu. Na místě ředitele Machytky bych se zachoval stejně, pokud bych měl tyto informace. Ale samozřejmě určitě není to na druhou stranu zcela pozitivní. A stala se i bezesporu celá řada chyb z hlediska komunikace v rámci nemocnice. Takže na základě toho pak já budu řešit tu situaci dále. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji za pozornost. Nyní by měl informaci doplnit ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, ale ten je řádně omluven od začátku dne. Mám avizováno, že navrhovateli to nevadí. Takže pokud to nebude vadit ani sněmovně, tak budeme pokračovat. Proto se táži navrhovatele tohoto bodu poslance Leo Luzara, zda chce případně vystoupit a stane se zároveň zpravodajem tohoto bodu. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se nejdříve omluvil možná za to, že jsem tady toto téma na tuto ctihodnou půdu Sněmovny přinesl. Bohužel jsem očekával, že po té vyhrocené situaci, a ze slov ministra by to znamenalo, že se to vlastně děje teď, že je to aktuální. Ale ta situace tam už trvá skoro rok. Jinými slovy, rok se v ostravské fakultní nemocnici něco děje. A jelikož to řešení, které zaznělo v pátek v Ostravě, když jsem čekal, že tedy bude, a pan ministr řekl, že se přes víkend rozmyslí a rozhodne, s napětím jsem očekával pondělí. A nemuselo k tomu dojít. Bohužel v to pondělí ta informace, to řešení, na které všichni v Moravskoslezském kraji čekáme, tak prostě nepřišlo. Proto jsem se rozhodl, že to téma zvednu na tuto sněmovnu, protože si myslím, že jedna z velkých fakultních nemocnic v republice, jedna z oblastí, která má své problémy, Moravskoslezský kraj, si zaslouží odpověď na otázky, které zaznívají. A nezaznívají už jenom z odborné veřejnosti. Nezaznívá už to jenom zevnitř té nemocnice, ale dostalo se to bohužel - pro mě bohužel - i do obecné veřejnosti. Dostalo se to také mezi studenty lékařské fakulty, která je symbiózou přímo spojena s fakultní nemocnicí, a začalo to vyvolávat docela závažné otázky, které by měly zaznít.

Pan ministr tady použil argument, že by to měl být nějaký spor, historický spor mezi bývalým ministrem, bývalým ředitelem panem Němečkem a jeho novým nástupcem, který do této nemocnice přišel - dovolím si parafrázi -, aby zavedl nový pořádek. Tady použil určitý argument. A já se pana ministr zeptám. Hovoříte o odklánění nebo kšeftu se vzorky, které se dávají do soukromých laboratoří. Ptám se, jestli víte, kolik procent těch vzorků z celkových vzorků takhle bylo odkloněno a jestli to už skončilo, jestli pan Machytka jako ředitel to zastavil. Podle mých informací to bylo minimum procent, jestli se hovoří o dvou třech procentech těch vzorků, které šly do nějakých laboratoří, a hlavně proto, že to jinde nešlo udělat, a zda pan Machytka to vyřešil a zastavil a dneska pod jeho vedením už žádné vzorky nejdou do soukromých laboratoří třeba nějak spojených se stávajícími lékaři. Protože takový argument kdyby zazněl, možná že máte pravdu, ale bojím se, že vás špatně informovali při přípravě a že prostě ta situace není tak úplně černobílá, jak se nám snažíte říct, že ta nemocnice tehdy fungovala nějak a dneska už je to dobré. Ale i to bych byl ochoten vzít jako argument.

Ale má-li nastoupit krizový manažer, člověk, který má zavést pořádek v nemocnici, fakultní nemocnici, velké fakultní nemocnici, která byla dle vyjádření ministra dlouhodobě špatně řízena, tak se ptám, proč se 33 přednostů staví proti panu řediteli, proč se velká většina odborníků v té nemocnici staví proti. To tam všichni tito přednostové jsou spojeni s tím minulým špatným kšeftem, který tam fungoval? Anebo je to o něčem jiném?

Já jsem měl možnost se pobavit s lékaři, kteří nežijí politikou jako my dva, kteří nefungují v různých politických přesvědčeních a nefungují v různých politických obrazech, které můžou na to působit, a teď mířím k bývalému angažmá pana kolegy Němečka jako ministra zdravotnictví. A samozřejmě to angažmá v ministerstvu mu mohlo poškodit reputaci a mohlo nějak v té nemocnici fungovat. Mířím k tomu, co se tam děje. A ti lékaři říkají, my jsme apolitičtí. Nás politika nezajímá. My chceme dělat svoji odbornost, svoji práci. A my nemáme čas na nějaké politické šarvátky a na nějaké záležitosti spojené s vaším výkladem nebo s tím, co se jakože děje. My chceme léčit a chceme léčit kvalitně a moderně. A nám se poslední rok prostě toto nedaří, protože my jsme počítali, ano, přijde nový ředitel, bude to nové, a teď v uvozovkách, koště, které dobře mete, udělá pořádek. My to ty dva tři čtyři měsíce přečkáme. Prostě vyřeší se tyto záležitosti a my budeme fungovat. Ale ono to nenastalo. A ono se to začalo stupňovat dokonce. Ono se to dostalo do toho, že se to začalo přelévat dokonce do lékařské fakulty. Ty osobní zájmy tam začaly jaksi zvyšovat ten svůj kredit v tom rozhodování, co je správné a co ne, od těch faktických věcí, o kterých by se mělo jednat.

A tady se začínám ptát, jestli ten člověk, který má za to zodpovědnost a byl pověřen řízením, byl jmenován a měl vyřešit ty problémy, jestli postupoval správně, jestli činil všechny kroky tak, jak měl dělat. Nikdo není neomylný, samozřejmě. A netvrdím, že pan Machytka není odborník. Ale asi bude mít problém v systému řízení, v komunikaci s těmi, se kterými má komunikovat, to znamená s těmi přednosty, není schopen jim vysvětlit svoji představu fungování a není schopen jim vysvětlit to, jak by ta fakultní nemocnice pod jeho vedením měla fungovat. A když se to dostane do toho stavu, že tady studenti jsou proti, jdou skoro do stávky, že zaměstnanci, ve velké většině odboráři, ve velké většině všichni protestují proti tomu systému, který je jim představován, tak je asi něco špatně.

A dle mého názoru to špatně je v tom manažerském řízení. Prostě pan Machytka může být dobrý lékař, to neříkám, že není, neznám ho vůbec osobně. Ale prostě ty jeho manažerské kroky a to, co učinil, v ostatních zaměstnancích fakultní nemocnice nevzbudilo důvěru, že ví, co chce, a ví, jak to řešit. Proto jsem očekával od vaší páteční návštěvy jasné řešení. Toto stávající vedení mělo nějakou dobu na to, aby tu situaci řešilo. Stál jste plně svou vahou ministra za těmi kroky, které byly činěny. A ta zodpovědnost samozřejmě spadá i za ministerstvem, protože fakultní nemocnice je ministerská záležitost, to si, myslím, rozumíme. A tady jsem to postrádal to pondělí. Proto bych rád, pane ministře, abyste to svou vahou funkce ministra řešil tuto záležitost.

Proto jsem také připravil návrh usnesení, které jsem ctěným kolegům na kluby rozdal. Dal jsem ho i vám, abyste se s ním seznámil. V podrobné rozpravě se k němu přihlásím. Ale dovolte mi, abych ho ocitoval již nyní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá ministra zdravotnictví, aby neprodleně vyřešil situaci ve Fakultní nemocnici Ostrava v souladu s většinovým požadavkem a názorem odborné veřejnosti a zaměstnanců Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity s cílem stabilizace obou organizací, které mají zásadní význam pro Moravskoslezský kraj a město Ostravu."

Myslím si, že tento návrh usnesení je průchodný v této Sněmovně a vás vybaví mandátem, abyste opravdu nestranně a jasně ve prospěch těchto institucí řešil problém, který tam nastal, a abychom to řešili k tomu, abychom se nemuseli za nějakou dobu zpátky vracet k tomu, že třeba akreditace Lékařské fakulty v Ostravě by mohly být zpochybněny, Akademický senát Ostravské univerzity by mohl být zpochybněn, popřípadě některé odbornosti na Fakultní nemocnici Ostrava, kterou považuji za špičkové pracoviště, by mohlo být odchodem těch garantů, těch, kteří to špičkové pracoviště tvoří, dojít k úhoně a mohli bychom reputaci této instituce jako Fakultní nemocnice v Ostravě ztratit, popřípadě ten kredit by mohl být směrem tam, kam bychom nechtěli, aby šel, a nechci používat výrazy, které jsou nehodné této ctěné Sněmovny.

Tolik mé úvodní slovo, pane ministře. Pevně věřím, že návrh usnesení není mířen proti vám, to myslím z toho i vnímáte, ale je to mířeno k tomu, aby se řešila ta situace, a řešila se rychle a razantně. Vím, že ti studenti, a mně psali studenti a vy jste o tom také hovořil, dostal jsem jejich prohlášení a jsou z toho nešťastní. My jsme jako stát zažili dvouvládí, to není vaše vina, to jsme nemohli ani řešit, že soud rozhodl o neplatnosti odvolání. To jsme zažili, měli jsme dva policejní ředitele. Není to lehká situace, to si asi uvědomujeme, není to ani to řešení jednoduché. Přesto se to stát může. Ale nechat to jenom takhle volně, že tady fungují dva děkani a teď kdo, jak, co a možnost zpochybňovat všechna ta rozhodnutí, která se učinila, to je docela velký problém. A to už i ta akademická obec vnímá a cítí docela citlivě.

Vnímám, že pan ministr školství, teď k němu hovořím, vlastně je omluven. Mluvil jsem s jeho pracovníky z ministerstva a upozornil jsem je, že bych velice rád, aby se také zaměřili na to, jestli akademický senát a všechny ty kroky, které činil, protože je zpochybňována i funkce akademického senátu, aby ověřil, jestli odpovídají školskému zákonu, jestli byly činěny kroky tak, jak by měly být činěny, aby nedošlo ke zpochybnění těchto kroků. Ale také je to řešení, které bude vyžadovat dle mého názoru pomoc zvenčí. Protože to řešení mezi dvěma - a teď zase výraz kohouti na jednom hřišti - je trošku problém. A tady se bude muset trošku zohlednit i ta okolnost, která tomu předchází, to spojení s fakultní nemocnicí, které je velice důležité, a také názory odborné veřejnosti, názory lidí, kteří v tom jsou spojeni. A pevně věřím, že z dnešního jednání, pokud toto usnesení ctěná Sněmovna přijme, přijde i vaše jasné rozhodnutí a již se Fakultní nemocnicí v Ostravě, touto kauzou, nebudeme muset nikdy zabývat a budeme jenom hrdě hovořit o tom, jak fakultní nemocnice funguje a jak jsou dobře řízeny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které jsou přihlášeni čtyři poslanci. Je to pan poslanec Leo Luzar, pan poslanec Svoboda, pan poslanec Juříček a pan poslanec Vondrák. Předpokládám, že pan poslanec Luzar svou řeč již přednesl. A nyní se hlásí s přednostním právem pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, pokud se bavíme o těch detailech, tak interní audit, který byl proveden, zjistil, že z celkového množství laboratorních vyšetření zadaných za poslední tři roky externě z Ústavu patologie Fakultní nemocnice v Ostravě šlo 50 % do laboratoří majetkově propojených s pracovníky fakultní nemocnice. Tito zároveň prováděli hodnocení externích laboratoří. To znamená, ti, kteří vlastnili ty laboratoře, zadávali vzorky do těchto laboratoří a zároveň prováděli pravidelné hodnocení těchto laboratoří tak, aby ta spolupráce s nimi pokračovala. Takže já nevím, jestli to je věc, která je normální, asi pro někoho ano, ale pro mě skutečně ne. A v tomto směru si myslím, že to personální rozhodnutí bylo naprosto namístě a že každý si musí uvědomit, že buď chce pracovat pro státní nemocnici, kde si myslím, že jako přednosta nemá úplně špatný plat, anebo chce dělat svůj soukromý byznys. Ale dohromady to nefunguje. A tady si myslím, že to bylo namístě. Souhlasím ale s tím zároveň, že ty další kroky určitě nebyly úplně šťastné a že ta komunikace tam není optimální, v nemocnici, to já vůbec nezpochybňuji. To, že jsou tam zkrátka dvě skupiny, a já bych ani neřekl, že je to nějaká drtivá většina. Já jsem jednal i se zástupci všech odborových organizací, viděl jsem vyjádření například Lékařského odborového klubu, který měl jiný názor než organizace, která většinou mluví do médií.

Takže ta situace je spíše řekl bych rozpolcená, není většinová, ale to je určitě také něco, co není v pořádku, to bezesporu souhlasím. A musí se to řešit, to určitě ano. Já to budu řešit bez ohledu na usnesení této Sněmovny. Jak říkám, to, že v pátek se ta situace nevyřešila, bohužel musím říci, nebylo úplně mojí vinou, protože pokud by odvolaný přednosta gynekologicko-porodnické kliniky držel tu pozici, kterou ještě prezentoval ve středu, tedy že se dohodl s ředitelem Machytkou na tom, že nastoupí v pátek zpět na pozici přednosty gynekologicko-porodnické kliniky za úplně stejných podmínek, a s tímto já jsem v pátek do Ostravy jel, to znamená, že ta situace by se uklidnila, a on to i takto prezentoval, že proto to činí, tak bychom asi měli dneska situaci také jinou. To, že on v pátek z nějakého důvodu, a já nevím úplně přesně, kde ty důvody byly, změnil ten názor, tak samozřejmě situaci ještě více vyhrotilo. Ale tady si myslím, že to možná nebylo úplně z jeho strany férové. Ale nechci nikomu úplně sahat do svědomí, proč se to změnilo, proč se za dva dny změní názor, jestli nastoupí, nebo nenastoupí. To je věc samozřejmě jeho osobní. Ale tu situaci to změnilo.

A proč jsem nerozhodl včera? Já jsem včera byl v zahraničí, byl jsem zastupovat Ministerstvo zdravotnictví, resp. Českou republiku, na zasedání Visegrádské čtyřky na Slovensku, takže proto jsem tu situaci včera neřešil. Takže dnes jsem vlastně první pracovní den v České republice a věřte, že v tomto týdnu situace bude dořešena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Černohorský, poté do rozpravy pan poslanec Svoboda. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji, dobrý den. Já bych chtěl jenom zareagovat na pana poslance Luzara nebo i pana ministra. (Předsedající: Mým prostřednictvím prosím.) Prostřednictvím pana předsedajícího. Pan poslanec Luzar tady totiž položil docela zajímavou otázku, zdali se tam ty vzorky do těch firem posílají stále ještě doteď a zdali ještě existuje někdo, kdo taková vyšetření dělá, což je docela důležitá otázka v rámci hodnocení celé té situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím pana poslance Svobodu do rozpravy.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, to, že jsem se přihlásil k tomuto pultu dnes, k tomu mě dovedlo to, že pan ministr hovořil o tom, že ostravská nemocnice je jedna z 15 nemocnic, které má na starost. O ostravské nemocnici není možno takto hovořit. Ostravská nemocnice je mimořádná nemocnice svým umístěním, prostorem, který obsluhuje, v uvozovkách řečeno, a celoregionálním nemocničním vybavením. Jedna závažná věc také je, že ostravská nemocnice má lékařskou fakultu. Lékařskou fakultu, která je v naší zemi nejmladší, nemá ani deset let, a je to lékařská fakulta, která takovými věcmi ztrácí na kreditu, a její absolventi budou pochopitelně mít horší možnost uplatnění než absolventi z normálních fakult. To je mnoho věcí, které jsou velmi důležité. Proto jsem se rozhodl promluvit.

Samozřejmě boj s korupcí je drahý, vždycky stojí strašně moc - času, peněz, svobody. Ale všechno to musí mít nějakou úměru. Musíme se snažit tak, abychom dokázali zachovat funkci těch věcí, které máme na starosti. Kdyby fungovala normální Akreditační komise, která fungovala do minulého roku, tak v tuto chvíli přijde lékařská fakulta a ostravská nemocnice o akreditaci. Protože odchod tolika přednostů, kteří jsou garanty těch oborů, nemůže být jen tak. Ta garance se musí něčím nahradit. O to se nikdo nestaral, tam nebyl nikdo jmenován novým oborovým garantem. A bez oborové garance to studium v rámci Evropské unie ztrácí svoji evropskou platnost. Prostě proto, že absolventi našich lékařských fakult mají oprávnění provozovat tu praxi ve kterékoli zemi Evropské unie, a je to proto, že splňujeme nějaké vzdělávací podmínky. A mezi ně patří i to, že ta pracoviště jsou akreditovaná, a tím akreditačním procesem stát garantuje to, že kvalita a rozsah výuky odpovídá evropským kritériím. To je druhá velmi závažná věc.

Samozřejmě pokud dojde k výměně tolika přednostů, je to jiná situace, než když ministr Němeček za celou dobu svého působení vyměnil tolik a tolik přednostů, oni také přednostové stárnou, odcházejí do důchodu, čili ten počet té výměny je veliký. To, co ve mně vzbuzuje určitý neklid, je to, že se od začátku říkalo, že v ostravské nemocnici bude mít pan ředitel Němeček obrovské problémy díky svému fungování ve vládě. Fungování ve vládě - to není o ničem jiném než o tom, že možná v nějaké podobě nevyhovoval vládnímu vedení. Ale tam nedošlo jenom k výměně přednostů klinik, tam došlo k výměně v managementu. Šéfkou personálního oddělení tak obrovské fakultní nemocnice s tak obrovským dosahem je nyní žena, která s tím povoláním žádnou praxi nemá, je absolventka nějaké střední školy učitelské. Nechci to vzdělání nijak snižovat, ale je to pravda, že je to vzdělání, které nemá s personalistikou nebo managementem nic společného. A v tom vidím celého zakopaného psa. Pokud se něco likviduje a uklízí a uklízí se tak, že je úplně jedno, co všecko spadne a jestli ten stroj bude fungovat dál, nebo jestli se zastaví, je to manažersky špatně. V takovéto situaci ten manažer musí být schopen zachovat chod věci, kterou napravuje. Napravit nelze tím, že něco zničím. Tak to nefunguje a v medicíně už by to vůbec tak fungovat nemělo.

Docent Šimetka je mimořádný odborník ve svém oboru. Říkám to s plnou vahou toho, že mám stejné povolání jako on a znám ho od mládí. On je tam dneska vlastně už více než deset let ve vedoucí funkci. Je to obor, který je dneska téměř na vymření. Toto povolání nechce skoro nikdo dělat, zodpovídat za porodnici a gynekologii, to je velmi, velmi obtížné povolání. Doktor Šimetka je vynikající odborník a je to slušný člověk. Slušný člověk říkám s tím velkým S na začátku. Jestliže on řekne, že není schopen na tom postu zůstat, vyvolává to ve mně více než pochybnosti o tom, že v nemocnici je všechno v pořádku. A jestliže v půlce týdne říkal, že se vrátí na post přednosty, a v pátek řekl "s tím ředitelem to opravdu nejde, já nejsem schopen s ním kooperovat", to jsou jeho slova, tak je něco špatně, pane ministře. A to se musí řešit.

A já jsem přesvědčen o tom, že tato Sněmovna má právo k tomu něco říct. Je to o té bazální a základní péči o naše občany. Je to oblast naší republiky, která má velmi mnoho jiných problémů, a ten problém navíc s problémem nemocnice a fakulty je skutečně více než nedobrý, abych použil jemného slova.

Jsem přesvědčen o tom, že v případě, když uplyne rok a změny, které jste si přál, nenastaly, je načase hledat jiný způsob řešení. Já neříkám nic jiného než to, je načase hledat jiný způsob manažerského řešení tohoto problému! A je to problém zdravotnický, je to problém univerzitní, je to problém lidský! A znovu říkám kruhem zpátky, a toto musí být někdo, kdo dokáže věci řešit, kdo má manažerské schopnosti a kdo je schopný komunikovat. Víte, lékaři jsou zvláštní sorta. Číšníci říkají, že jsou to nejhorší hosté, protože všemu rozumějí a vždycky mají pravdu. To ve vás trošku zůstává, když rozhodujete o takových věcech, jako je nemoc, nebo těžká nemoc. Ale na druhou stranu jsou to lidé velmi komunikativní, protože je to jejich povolání. Oni dneska fungují vlastně jako zpovědníci, protože v naší bezvěrské zemi se lidi nechodí tak moc radit do kostela, jako se radí se svými lékaři. A lékaři jsou zvyklí hledat řešení. Jsou zvyklí hledat řešení a vědí, že v jejich profesi neexistují opravné prostředky, a proto se snaží to řešení hledat rychle a dobře. Nevěřím tomu, protože já ty lidi znám, některé z nich vlastně odmlada jako začínající lékaře, některé jako rovnocenné kolegy, že by tito lidé nebyli ochotni přistoupit na nějaké řešení, které by bylo funkční. V takovém počtu, v jakém to tam je, je to prostě té situaci neodpovídající.

Neříkám žádné usnesení, které by se mělo hlasovat. To, co říkám, je můj apel na vás, pane ministře. Řešte to skutečně vážně. A neřešte to s pocitem, že máte nějaký směr, něco jste chtěl a že to chcete prosadit. Řešte to tak, aby to bylo řešení věci prospěšné. A když řeším něco prospěšně, tak mnohdy musím říci: Udělal jsem nějakou chybu, ale já ji pokud možno co nejrychleji napravím." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobrý večer. Já tady vidím s přednostním právem pana ministra, že by se vyjádřil. Je to jediné přednostní právo, dám vám slovo. A následně by se tedy připravil v obecné rozpravě pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající.

K lékařské fakultě. Nevím, jestli pan Machytka ohrožuje lékařskou fakultu. Za prvé ve funkci je nikoliv rok, ale asi šest měsíců, on byl jmenován v dubnu, takže nevím, jestli on je strůjcem problémů lékařské fakulty. Problémem lékařské fakulty bylo, že lékařská fakulta, a nevím, kdo přesně, nebyla schopna procesně zvládnout změnu na pozici děkana. To je prostě fakt, na základě kterého docent Zonča, který byl jedním z dvou děkanů, tedy odvolaným děkanem, napadl tuto proceduru u soudu a třikrát uspěl. Soud třikrát rozhodl, že tedy má být navrácen. A to je samozřejmě problém, to určitě není nic optimálního, ale zkrátka někdo na té fakultě pochybil a tímto způsobil ten problém. To, že je samozřejmě dneska situace problematická z pohledu vypisování výběrových řízení a podobně, protože se musí dohodnout ředitel a děkan, a děkan v zásadě dnes úplně není, neví se úplně přesně, kdo to je, to samozřejmě způsobuje také problémy.

Je jasné, že ten vztah mezi lékařskou fakultou a nemocnicí je velmi nedobrý už nějaký čas právě i díky těmto změnám, které byly vyvolány v minulosti. Je to možná jedna z prapůvodních příčin současných problémů. Je třeba, aby fakulta měla jasného, nezpochybnitelného děkana, který bude standardně fungovat s ředitelem nemocnice i do budoucna, a celková komunikace bude fungovat lépe. Na druhou stranu si nemyslím, že by byla nějakým způsobem ohrožena péče v rámci fakultní nemocnice. Já jsem řekl, že to je jedna z několika fakultních nemocnic, kterou Ministerstvo zdravotnictví řídí. Nechci ji vůbec nikterak tímto shazovat. Je velmi důležitá pro region. A také si myslím, že péče o pacienty rozhodně nebyla nikterak zásadně ohrožena za poslední měsíc, to si myslím, že tak není. To, že ta situace je tam komplikovaná z hlediska komunikace, to je pravdou, ale neřekl bych, že by to mělo nějaký přímý dopad na pacienty.

Takže to jenom na dokreslení těch problematických vztahů, které jsou mezi lékařskou fakultou a nemocnicí a které se bezesporu musí vyřešit tím, že bude jmenován standardní, dlouhodobý děkan, který nebude nikterak zpochybněn. A věřím tomu, že pak i ta situace celkově se také výrazně stabilizuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou by tedy vystoupil pan poslanec Svoboda. A je to jediná faktická poznámka v tuto chvíli, takže pak by se připravil pan poslanec Pavel Juříček. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, omlouvám se za svou faktickou poznámku, ale já musím uvést na pravou míru některé skutečnosti, které se týkají lékařské fakulty a fakultní nemocnice. Lékařská fakulta a fakultní nemocnice jsou dvojčata, dokonce srostlá dvojčata. Ty prostě mohou fungovat jenom navzájem. V okamžiku, kdy začnete bořit nemocnici, říkám to jako přenesené slovo, tak zároveň boříte fakultu. Prostě proto, že ta nemocnice vyučuje a zajišťuje výuku v klinických oborech. V okamžiku, kdy kvalita nemocnice klesá, automaticky klesá kvalita lékařské fakulty. Proto také ten systém je nastaven tak, že o přednostovi kliniky skutečně rozhodují akademici i ředitel. Dokonce ve jmenování přednosty té školské funkce má jakoby větší sílu v zákoně děkan. A my jsme teď v situaci, kdy tam jsou dva děkani, jeden byl jmenován, druhý byl vrácen do funkce a manažersky se to rozhodlo - víte jak? Tomu děkanovi, který tam byl jmenován, řekli: Prosím tě, ty nedělej zatím žádný velký rozhodnutí a počkej, až ten mandát tomu druhýmu doběhne. - Protože každý děkan je volen na čtyři roky, bylo to na tři, teď je to na čtyři, a on mu ten mandát má skončit. No to je manažerské rozhodnutí par excellence! A takto to funguje.

A jestli chcete něco slyšet. Já vám s garancí svých zkušeností, co mám s medicínou, garantuji, že lékařská péče tam trpí. V okamžiku, kdy se začne rozpadat, kdy ztratí svoji hlavu, protože nemocnice, klinika je loď, která má kapitána, a pak jsou ty další šarže dál, a když je rozbijete, tak to přestane fungovat. Já vám garantuji, že ta péče trpí. Garantuji, dávám na to ruku do ohně. Vím to velmi dobře. Proto to nelze takto zlehčovat. (Předsedající upozorňuje na čas.) Proto je nutné to brát naprosto vážně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a nyní bych tedy vyzval pana poslance Pavla Juříčka, aby vystoupil v rozpravě, a připraví se pan poslanec Ivo Vondrák. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Dámy a pánové, já bych se chtěl věnovat spíše jen faktům.

Je nutné říci, že pan MUDr. Evžen Machytka vlastně po x letech se vrátil ze Spojených států, kde pracoval jako gastroenterolog s vynikajícími doporučeními právě od jednotlivých CEO jednotlivých nemocnic. Mezi nemocnicemi, ve kterých pracoval, byla i Mayo University Hospital.

Zároveň když se přihlásil do výběrového řízení, a teď už nevím, kdy to bylo, převyšoval všechny ostatní kandidáty velkými znalostmi v oboru, velkým rozsahem znalostí i manažerských ze Spojených států, kde je běžné, že zároveň i univerzity a fakulty zakládají svoje startupy, kde on je taktéž zakládal. A to výběrové řízení, řekněme, že vyhrál o velký parník - převyšoval ostatní kandidáty řekněme o několik tříd. Zároveň měl jakousi zkušenost z České republiky, ať už z Brna, anebo z Ostravy, a zároveň měl zájem, aby se obklopil i dalšími lidmi ze zahraničí, což měl být právě doc. Zonča, který v případě, kdyby fungovala lékařská fakulta, tak by se mohl stát přednostou chirurgie. Je to člověk poměrně mladý, ale v chirurgii ve Švýcarsku a v Německu s neuvěřitelnou reputací, a je to člověk, který si troufá dělat těžké a složité věci, ne jednoduché a běžné, které právě byly typické toho předcházejícího přednosty, který pracoval jako přednosta chirurgie ve Fakultní nemocnici Ostrava.

Ten první odchod, který byl takto signalizován, byl vlastně na základě vlastní žádosti pana profesora Penka, který věděl, že přece jenom čas už nějakým způsobem odchází, a takhle byla jakási dohoda. Doc. Zonča je několikrát potvrzen, že je docentem (děkanem), protože tři rozsudky správního soudu, z toho jeden Nejvyššího správního soudu, jasně říkají, že děkan lékařské fakulty nebyl jmenován oprávněně, což byl ten předcházející pan děkan, a že bylo nezákonně manipulováno s členstvím akademického senátu. Jinými slovy, ani akademický senát nebyl složen správně a z nesprávného složení akademického senátu vzešla tato situace. Následně na to i přesto, že tyto kroky krajský soud vyhlásil, i Nejvyšší správní soud, tak pan rektor ostravské univerzity tyto kroky nezávislého soudu nemínil respektovat. A my jsme se několikrát sešli s panem profesorem Latou a prosili jsme ho o součinnost právě proto, neboť děkanem, který byl neoprávněně na základě zmanipulovaného akademického senátu jmenován, byl zrovna člověk, který měl ty laboratoře, o kterých tady hovořil pan ministr. Ta kauza je opravdu poměrně složitá, a pokud se bude chtít Sněmovna tímto skutečně do detailů zabývat, tak si myslím, že je vhodné potom vyhlásit, aby vznikla nezávislá vyšetřovací komise, ale nikomu z nás to nebude příliš příjemné.

Takže jenom abych se vrátil. Pan MUDr. Machytka je člověk nezkorumpovatelný a člověk částečně vychovaný v zahraničí, který jasně vždycky prosazuje právě tu nemožnost korumpovatelnosti. Jeho kroky na začátku jsem popsal. A on následně nato, když provedl jakýsi finanční a právní audit, tak odvolal právě ty lidi, kteří byli vázáni na ty penězovody. Je nutné říct, že do dnešního dne mám zprávu, že se podařilo ušetřit nemocnici zhruba 50 mil. korun; 50 mil. korun v rámci miliard samozřejmě není příliš mnoho, ale jsou to penězovody, které jsou jasné.

Já bych se chtěl ještě teď ale vrátit k jedné věci - abychom si říkali, že člověk, který odvolá lidi, kteří jednoznačně na těch penězovodech stáli, by měl být námi respektován a měli bychom před ním smeknout. Ne to, že bychom si řekli, že sice je to nějaká míra, ale poškodí to celou lékařskou fakultu anebo to poškodí fakultní nemocnici. Myslím si, že jsme tady od toho, abychom podporovali opravdu nezkorumpovatelnost. A to si myslím, že pan MUDr. Machytka jednoznačně prokázal. On věděl, že jde do jámy lvové a že se mu nebude snadno dýchat.

Druhou věcí je, že když se prokázalo, že doc. Zonča je děkanem, tak přesto jeho děkanská pozice nebyla umožněna a on jako vynikající chirurg v podstatě nemá důvod, aby se tady v České republice nějakým způsobem zdržoval, a raději z toho trošku zahnízděného rybníčka odešel zpátky tentokrát do Rakouska, kde pracuje jako chirurg v privátní salcburské nemocnici.

A na závěr bych vám chtěl přečíst ještě jeden dopis, který poslal pan profesor Grundmann panu rektorovi, který slíbil opakovaně podáním ruky několikrát součinnost k tomu, aby se vyhlásila výběrová řízení na nové přednosty a zároveň aby mohli být noví přednostové jmenováni.

Chci říct, že to, co udělal doktor Machytka směrem k panu doktoru Ondřejovi Šimetkovi, nebylo dobře. Ještě jednou: nebylo to dobře. Ale on měl právní analýzu, na které se ukazovalo to, že pan předcházející ředitel podepsal cestovní zprávu panu doktoru Šimetkovi na tři měsíce jako lékaři bez hranic. Odešel na tři měsíce a zároveň nebyl tím pádem v podstatě přednostou, nebo funkčním přednostou porodnicko-gynekologického primariátu a zároveň měl na starosti naprosto nesmyslně výstavbu nových porodnicko-gynekologických sálů za 180 milionů korun, kdy hrozilo, že při nepřevzetí jednotlivých předávacích protokolů přijde nemocnice o 60 milionů korun dotace. Na základě právní analýzy, kterou mu předložila právní kancelář, s kterou fakultní nemocnice spolupracuje, na základě těchto věcí, nikoliv odbornosti, vynikající odbornosti pana Šimetky, ho odvolával, protože měl konkrétní fakta, na základě kterých přednosta nesplnil jakousi roli. Ale nesmyslnou roli, která byla nastavena v minulých obdobích předcházejícím vedením nemocnice.

Je samozřejmě iluzorní si myslet, že lékaři, odborníci, odborná byrokracie, která se má skutečně věnovat jenom těm věcem, kterým rozumí, bude stavět pavilony, bude říkat, jestli tam má dostatek železa, betonu a jestli ta optická vlákna jsou správně rozdělena. To je prostě nesmysl. Toto chce doktor Machytka změnit na projektové řízení, tak aby lékaři se mohli věnovat opravdu své lékařské práci a mohli dělat věci efektivně, nikoliv takto.

Ale to prostě byla pochybení, která, když se zjistila, tak já sám jsem se sešel s panem doktorem Šimetkou a dvě hodiny jsem ho přemlouval, že toto pochybení doktora Machytky je taktického rázu, je špatně a že pan doktor Šimetka, který má skutečně renomé po celé České republice, ale i v zahraničí, se má vrátit do své pozice. A že se mu doktor Machytka omluví na základě té blbé právní analýzy. Pak do toho vstupoval pan ministr, který ho taktéž přesvědčoval, a zdálo se, že pan ministr ho přesvědčil. Pak už vzniklo to, co už jsme tady slyšeli.

Ale ještě bych vám chtěl opravdu na závěr jenom říct. Jsou tady skutečně dvě "znepřátelené" strany. Ale je pravdou, že kdyby tady byl na té manažerské pozici kdokoliv z vás a byl vlastně v klepetech různých mediálně živených záležitostí a zároveň nefunkční lékařskou fakultou a nesoučinným rektorem, tak on ten člověk je vlastně úplně v pasti. Ten člověk sám samozřejmě bojuje a má chuť to vybojovat, protože mezitím už nastartoval, jakým způsobem bude spolupracovat Fakultní nemocnice Ostrava s Olomoucí, s profesorem Havlíkem, jak bude spolupracovat s Fakultní nemocnicí ve Zlíně, s doktorem inženýrem Maráčkem, tak aby se dělaly společné nákupy, tak jak je to běžné v zahraničí, tak aby se ušetřilo a tak aby zůstalo více peněz na lékaře a sestry. Protože ta minimalizace nákladů je vlastně definovaná už z podstaty rozdělování peněz ve zdravotnictví.

A jak už jsem říkal, teď jenom názor. Mimo těch petic, kdy na jedné straně asi třicet lékařů odmítá doktora Machytku, na druhé straně je dneska petice asi o 150 lékařích a sestrách, kteří doktora Machytku podporují. Ale názor pana profesora Grundmanna, který je velmi respektovaný člověk, si myslím, že stojí za to, abych vám část těch jeho věcí citoval. Takže otevřený dopis ohledně nespokojenosti lékařů vedení Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Tento dopis píše pan profesor Grundmann profesorovi Latovi: "Vážený pane rektore, obracím se na vás se zájmem na vyjádření nespokojenosti lékařů Fakultní nemocnice Ostrava a členů akademické obce Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Za prvé, zastání pana docenta Zonči. V úvodu - (Silný hluk v sále. Předsedající žádá o klid.) Děkuji.

V úvodu hned řeknu, že doc. MUDr. Pavel Zonča, Ph.D., FRCS, MBA, vykonal pro lékařskou fakultu obrovský kus práce a v lékařských i nelékařských oborech nastoupil jedinou možnou cestu pro lékařskou fakultu. Oba jako lékaři víme, že získání doktorských programů ve všeobecném lékařství a další vědecké počiny pana děkana Zonči byly přelomové a nové vedení na ně nenavázalo. Pomluvy docenta Zonči jsou naprosto založené na lžích a dezinformacích. Jsem již starší člověk, a tak se nebojím stát za svým názorem a nehodlám se smířit se zastrašovacími metodami vůči současnému vedení.

Nelegitimní složení lékařské fakulty - další bod. Svou nespokojenost primárně vyjadřuji ve vztahu akademického senátu lékařské fakulty, který dle mého názoru nevykazuje legitimní složení, a to s ohledem na judikaturu Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího správního soudu, které má sice vedení lékařské fakulty k dispozici, nicméně ve vztahu k ní nepřistupuje s dostatečným respektem a doslova bych řekl, že to, co probíhá, je opakované maření soudních rozhodnutí za situace, kdy příslušnými soudními orgány je sděleno, že určité rozhodnutí je vydáno senátem ve složení, jež neodpovídá předpisům, a tudíž má toto složení s velkou pravděpodobností vliv na zákonnost přijatých rozhodnutí."

A takhle pokračuje dál třemi stránkami, kde se jasně postavil za docenta Zonču a za doktora Machytku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přečtu dvě omluvy. Pan předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček se omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Dominik Feri se omlouvá mezi 18.15 a 19. hodinou z pracovních důvodů.

Teď máme tedy nějaké dvě minuty. Chtěl bych jenom říci, že jsem zaznamenal, že původní dohoda byla, že budeme končit v 19 hodin, nicméně nyní jsem zaznamenal návrh na to, abych nepřerušoval pana poslance Černohorského, který je s faktickou poznámkou. Že by byla vůle tento bod doprojednat. Nejedná se o zákon, můžeme hlasovat o usnesení i po 19. hodině, respektive jednací den je do 21 hodin.

Takže se možná v předstihu zeptám tedy do pléna, abych už nepřerušoval pana poslance, zdali souhlasíte s tím, že to doprojednáme i po 19. hodině. Ptám se předsedů poslaneckých klubů, případně jejich zástupců. Takže je ticho, tak budeme tedy jednat i po 19. hodině.

Nyní tedy vyzvu s faktickou poznámkou pana Lukáše Černohorského a připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Dolínek. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já bych rád zareagoval na to, že pan Machytka měl velký náskok v rámci výběrového řízení. On skončil stejně hodnocený jako druhý kandidát a to byl pan Havrlant. Takže to bylo asi spíše subjektivní hodnocení. Tohle je potřeba uvést na pravou míru.

Ale já jsem dostal ještě jeden zajímavý... Nebo glosu jednoho z novinářů z Moravskoslezského deníku, kterou teď prostřednictvím pana předsedajícího přečtu, a rád bych položil panu poslanci Juříčkovi potom následně otázku: "Zajímavější ovšem je, že na povrch začínají vylézat i nové souvislosti. Některé mohou být spekulace, jiné do sebe podezřele zapadají. V kuloárech se stále hlasitěji mluví o tom, že Machytka se stal ředitelem FN díky přímluvě dvou regionálních představitelů hnutí ANO. Jedním z nich je Pavel Juříček - poslanec, velkopodnikatel z Opavska, který má na ministra zdravotnictví velký vliv. Byl ve výběrové komisi na šéfa FN a pro Machytku tam usilovně horoval. Ještě zajímavější roli ale podle všeho sehrává senátor za ANO Peter Koliba, porubský lékař, který je mimochodem gynekolog. A právě nedávné nesmyslné odvolání přednosty porodnické kliniky Ondřeje Šimetky bylo posledním démantem na náhrdelníku nesmyslných rozhodnutí Evžena Machytky." Jinak cituji z glosy Aleše Uhra.

Já bych se tady rád pana poslance zeptal, případně i pana ministra, zdali to bylo opravdu tak, že byl pan Machytka prolobbován a případně na základě čeho byl tedy preferován pan Machytka, naopak, když pan Havrlant byl podporován právě i fakultou ostravskou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vám jenom poprosil, abyste se oslovovali prostřednictvím předsedajícího. Takže děkuji jinak za dodržení času.

A s další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Dolínek. Zatím je to poslední faktická poznámka, takže se eventuálně připraví, pakliže nastoupí další, pan poslanec Ivo Vondrák s vystoupením. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Částečně jsem chtěl říct to co předřečník, že opravdu bych poprosil pana poslance, aby nebyl zavádějící. Ve výběrovém řízení jednoznačně byli dva kandidáti ve finále se stejným počtem bodů. Až náměstek pana primátora udělal rozbor. Pardon, pan náměstek pana ministra udělal rozbor, který jednoznačně doporučil jednoho z kandidátů, což plně respektuji. Je to klasický postup. Ale prostě nezavádět tady, že někdo byl o míle dál apod.

A druhou věc jenom. Pan Němeček byl ve funkci 13 let. A pan ministr zmínil 16 výměn. Tady to bylo 6 měsíců a pět výměn. Opět. Já jenom bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího jenom požádat, já myslím, že to dneska neprojednáváme kvůli panu Němečkovi, nikdo ho zde nezmiňoval. A myslím si, že to byla zbytečná paralela. Já bych se tady chtěl postavit za pana ministra v jedné věci, že určitě je to nelehké to vyřešit. Je to velmi komplikované, jak zde bylo popsáno. Ten celý obor na vysoké škole je tam mladý. Ta situace je tam komplikovaná. A o to víc bych to nechtěl ještě hyzdit paralelami z minulosti. Já myslím, že se k tomu musíme postavit, jak to je, a vyřešit tu věc.

Já si velmi vážím pana docenta Svobody v té odborné části, jak o tom hovořil, a historicky za naši osmiletou zkušenost a spolupráci mohu říct, že takřka z 90 % se v odborné části nikdy nemýlil. Proto ta slova, co zazněla, myslím, že je dobré brát velmi vážně zde.

A poslední věc. Mě velmi mrzí, že stávající ředitel ostravské nemocnice pana ministra vystavil takové trapnosti, jako je to, že zde dnes trávíme hodinu času zabíháním do podrobnosti, kdo kde řídí jakou část fakulty, kdo je kde přednosta, kdo kam posílá jaké vzorky. To sem nepatří. Aby pan ministr byl vystaven tomu, že něco si musí po telefonu dohadovat s nějakým přednostou, a ředitel to není schopen garantovat, to je podle mě trapné.

Takže já si pevně doufám věřit, že (upozornění na čas) pan ředitel sleduje tu situaci a svoji odpovědnost vyvodí urychleně v řádu hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy v obecné rozpravě pan poslanec Ivo Vondrák. Tak, pane poslanče, máte slovo. A připraví se pan poslanec Válek.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. Věcně, stručně. Za prvé nejsem schopen a nemůžu potvrdit či vyvrátit lékařské dovednosti pana docenta Zonči či doktora Machytky. To je první věc. Co ovšem můžu jako člověk, který stál v čele akademické instituce poměrně dlouhou dobu, hodnotit výsledky manažerské práce pana Machytky. Dobrý manažer musí mít svoji vizi a musí pro ni získat lidi. Výsledek je takový, že personální politika vede až k destrukci celé FN. A to, že tady zaznělo, že nemocnice je rozpolcena, je prosím vás důkaz toho, že to pan ředitel nezvládá. Prostě tak to je. Nemůžete jako ředitel během devíti měsíců, co tam působí, v podstatě dovést nemocnici do takovéhoto stavu. Dokládá to nakonec i stanovisko 34 primářů, přednostů a jejich zástupců, kteří v podstatě - a teď budu citovat - vyjadřují významné narušení důvěry v osobu ředitele a požadují odstranění atmosféry strachu a nejistoty, která v nemocnici panuje. Já si myslím, že to je docela zjevné, a myslím si, že tady není o čem moc diskutovat.

Nyní bych se chtěl zastat pana docenta Šimetky. Já jsem měl za tu dobu možnost se setkat s celou řadou lékařů z FN. Řešíme to déle než 14 dnů. Ta nemocnice je v těchto problémech delší dobu. Docent Šimetka byl odvolán takovým způsobem, že do půlnoci musel opustit svoji kancelář a odnést si své věci v krabici! Když měl být uveden zpátky do své pozice, tak požadoval po řediteli, aby se mu omluvil. A byl označen za člověka, který je agresivní. Nezlobte se na mě, takto se nejedná s přednostou kliniky, který má akademický titul a navíc ještě skutečně pracuje pro Lékaře bez hranic, což bych považoval za pozitivní, protože obětuje svůj čas a v podstatě nasazuje možná někdy i život v takovýchto situacích.

Takže prosím, já bych chtěl říct, že ta situace je vážná. Myslím si, že skutečně není správné, že ji řešíme tady na půdě parlamentní Sněmovny, protože to není vhodné. Ale domnívám se - a my jsme takto vyjádřili své stanovisko i s panem primátorem, protože jsme v podstatě vystaveni také tlaku dané situace. Mimochodem, i já ze své funkce hejtmana de facto a de iure musím zodpovídat za stav zdravotnictví v našem kraji a FN je klíčová. Prosím tedy, abychom se shodli na tom usnesení, a pokud možno situaci si vyřešili, tak jak to tady zaznělo. Já se domnívám, že by bylo, a tady to zaznělo už z úst předcházejícího řečníka, že by nejlepší bylo, kdyby pan ředitel takto učinil sám a dobrovolně a odešel se ctí. Nikdo se ho samozřejmě nechce dotknout, ale je to rozhodnutí, které je na něm, a myslím, že primárně na něm. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A nyní bych tedy vyzval, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy, pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Dobrý večer, dámy a pánové. Chci být hodný, byť jsem se při některých vystoupeních lehce rozčílil. Já jsem si vzal s sebou jednací a volební řád Akademického senátu Lékařské fakulty Ostrava, protože jsem na základě jednoho z vystoupení nabyl dojmu, že ten jednací řád musí být zcela jiný než jednací řád ostatních lékařských fakult. Není, je stejný.

Já jsem dvě období po sobě, a prostřednictvím pana předsedajícího kolega poslanec Vyzula to potvrdí, dělal předsedu Akademického senátu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Organizoval jsem volbu tří děkanů. Na další volbě děkana jsem se podílel. A dělal jsem šest let předsedu Asociace akademických senátů lékařských fakult České a Slovenské republiky, tedy i Akademického senátu Lékařské fakulty Ostrava, a s jejich předsedy jsem se opakovaně setkával. Vždycky jednou za rok máme setkání a debatujeme problémy. Tak v roce 1989 jedna ze zásadních věcí, jedna ze zásadních věcí, za kterou studenti bojovali, bylo něco, čemu se říká akademické svobody. Debatovat o tom, že akademické svobody... nebo naznačovat, že akademické svobody nejsou něco, co je neotřesitelné, mně připadá neskutečně dehonestující. A součástí akademických svobod je respektovat rozhodnutí akademických senátů fakult a univerzity. V akademických senátech nejsou jenom nějací úplatní akademici, pokud by si to kdokoliv myslel, ale v řadě akademických senátů je polovina, nebo alespoň třetina, ve většině polovina studentů.

To, že by mohli být zmanipulované volby do senátu, kde je polovina studentů, že by ti studenti si zmanipulovali volby a že zvolili někoho zmanipulovanými volbami, to mi přijde naprosto absurdní. Ano. V historii jednotlivých fakult se řada děkanů odvolávala. A ano, architektura v Brně je jeden z těch příkladů. Ti děkani bojovali z rozhodnutí akademických senátů. Ty důvody byly různé. Ale vzpomeňme si na kauzu plzeňských práv. Kdo byl hnán finálně k odpovědnosti? Předseda Akademického senátu Právnické fakulty v Plzni. Ten byl ten, který odpovídal. Akademický senát je parlament fakulty. Akademický senát je parlament univerzity. Jeho postavení je neotřesitelné, a pokud opravdu existují podezření na zmanipulování voleb do akademického senátu, je to opravdu nesmírně vážné podezření. A pokud zazní na půdě parlamentu, mělo by být velmi, velmi důsledně řešeno.

Děkan není volen jen tak, děkan je volen akademickým senátem, musí být volen nadpoloviční většinou, dvoutřetinovou většinou, a musí být potvrzen rektorem. Odvolat děkana může akademický senát. Kdykoli ho může odvolat. To je právo akademického senátu a jeho povinnost. To znamená, pokud je v Ostravě na lékařské fakultě děkan, který nemá být děkanem, pak jsme řekli a slyšeli jsme tady, že akademický senát lékařské fakulty nekoná. Pokud tomu tak opravdu je, tak je to velmi, velmi vážná situace.

A že nemá konsekvence - ano, má konsekvence. V tomto roce měl organizovat atestace, v tomto roce měla organizovat atestace Lékařská fakulta v Ostravě. Bude je organizovat? Nebude. Organizuje je 1. lékařská fakulta. Ostrava vypadla, nebudou tam zástupci KOR, nebudou organizovat atestace, znovu se přesouvají na 1. lékařskou fakultu. Právě z těchto důvodů. Z chaosu, který tam vládne.

Proto je potřeba ten chaos co nejrychleji ukončit. Já nevím, jací jsou odborníci jednotliví kolegové. Já jsem čestný člen Chirurgické společnosti, nikdy jsem se s docentem Zončou nesetkal, nikdy jsem ho neslyšel přednášet, neznám ho osobně. V Gastroenterologické společnosti jsem ve výboru byl, jsem místopředseda Společnosti gastrointestinální onkologie, nikdy jsem neslyšel přednášek doktora Machytku, nemohu je jako odborníky hodnotit a je nesmysl se takhle o tom bavit. Je tady řada lékařů, kteří jsou špičkoví odborníci, a personifikovat to nemá smysl. Nechci být vážný, chci být lehce nadlehčený. Je to stejné, jako když se v Rychlých šípech ptali, jestli volit Losnu, nebo Mažňáka. Z mého pohledu třeba Bahňáka. Ale ať to funguje. Ať to funguje rychle ke spokojenosti pacientů, ke spokojenosti akademiků, ke spokojenosti studentů a k fungování lékařské fakulty.

Lékařská fakulta v Ostravě vznikla ne šťastným způsobem. Od začátku jsou pochybnosti o tom, jestli vůbec splňuje požadavky na fungování lékařské fakulty, jestli je tam dostatek akademiků s dostatečnou akreditací, jestli je dostatečně kvalitní. My chceme, aby ta fakulta byla, my potřebujeme, aby zůstala, aby byla kvalitní, a toto neskutečným způsobem podrývá důvěru jednak v tu lékařskou fakultu, jednak ve fakultní nemocnici.

Samozřejmě, že nejsou postiženi pacienti, protože lékaři se ze všech sil snaží, aby postiženi nebyli. Sestry se snaží, všichni zaměstnanci se snaží, ale ten výsledek v očích odborné veřejnosti a v očích laické veřejnosti je katastrofální. Mně neskutečně vadí, když poslední ne měsíc, ale posledního půl roku na našich odborných setkáních, kde přednáším, debatujeme o Ostravě. To je prostě strašné. Je to nepříjemné a mně to vadí jednak jako lékaři a jednak jako poslanci.

Já bych chtěl, aby se ta situace opravdu rychle vyřešila. Já bych chtěl, aby se ke kulatému stolu posadili všichni zúčastnění, klidně ať je nějaká komise, ale považuji to za zbytečné, je to zcela v kompetenci obou ministrů, tak aby zůstaly zachovány v plné míře akademické svobody senátu, tak aby bylo akceptováno rozhodnutí senátu lékařské fakulty a univerzity a postoje rektora, s tím se nedá nic dělat, protože tyto osoby jsou řádně zvoleny řádným procesem, a tak aby se vztahy uklidnily a aby začala fakulta a fakultní nemocnice fungovat.

Ano, souhlasím s tím, že řada těch problémů je historických a bohužel za ně nemůže nikdo z nás, kdo tady sedí. Nicméně můžeme za to, pokud to bude pokračovat. Tak ať to skončí. Myslím si, že těch otázek, které v Ostravě jsou, je celá řada. My bychom mohli debatovat o laboratořích, ale myslím si, že to nepatří jako debata na půdu parlamentu. Stejně tak bychom mohli debatovat, a pan ministr to ví, protože jsem mu to dával a bavili jsme se o tom, o léčbě řady onkologických pacientů. Já nechci ta témata otevírat, nechci to dělat, ale pokud se ta situace nevyřeší, tak mi nic jiného nezbude. Byl bych velmi rád a velmi za to prosím v zájmu nás všech, vyřešme to co nejrychleji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Válek. Mám tady jednu faktickou poznámku. Požádám o vystoupení paní poslankyni Helenu Válkovou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já vlastně kdykoli slyším zmínku o plzeňských právech, tak se mi vynoří ta minulost a moje milovaná fakulta, a jak jsem tenkrát velmi váhala ještě s asistenty, teď už docenty, třeba docentem Bezouškou, co dělat v situaci, když jsme věděli, co se tam děje, a věděli jsme, že musíme vystoupit, a současně jsme věděli, že se může stát - a to jsme zdaleka tenkrát nevěděli, jakou škodu způsobilo tehdejší vedení na pověsti plzeňských práv, co se stane po tom našem vystoupení. Nakonec jsme to udělali, nelitujeme toho, fakulta se očistila, dostala všechny akreditace, byť jí to trvalo zhruba deset let.

Takže z hlediska minulosti ve všech situacích, i v těch nejtěžších, jsme vždycky respektovali akademický senát. I tehdy, když se nám to vůbec nelíbilo. My jsme potom za rok odešli, protože jsme nedostali důvěru, kterou jsme potřebovali, protože řada lidí nás nevolila, protože v tajných volbách se ukázalo, že nám nemohli zapomenout, že jsme pověst plzeňských práv, byť to bylo oprávněné, v podstatě poškodili svým oznámením. Trvalo to potom moc dlouho, než se zase k té - doufám že zasloužené - prestiži plzeňská právnická fakulta dostala.

Čili souhlasím naprosto s tím a podtrhuji význam toho, co řekl můj předřečník, jmenovec, pan poslanec Válek, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že se nikdy nesmí stát, že by se zpochybňovaly akademické svobody a práva akademického senátu.

Poslední moje věta. Právě teď skočím do přítomnosti, ale trošku i do budoucnosti, protože v akademické obci teď hrozí také škoda na pověsti ostravské lékařské fakulty, a to proto, že teď běží, jak všichni víte, akreditační procesy (upozornění na čas) a řada mých kolegů a kolegyň se ptá, jak můžou žádat o akreditaci, jak můžou -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, čas. Je mi líto.

 

Poslankyně Helena Válková: - jak můžou dostat akreditaci, když tam mají dva děkany. Čili ono to může mít bezprostřední -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, čas. Já vás musím, je mi to líto, ale -

 

Poslankyně Helena Válková: Dobře. Tak končím jenom s tím mementem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Klidně se přihlaste znovu. Děkuji.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Juříček. Prosím, vaše dvě minuty. Mimochodem, jelikož není nikdo přihlášen do obecné rozpravy, tak jestli chcete do obecné? Dobře. Ale to bylo až následně.

 

Poslanec Pavel Juříček: Já jsem jenom chtěl říci několik faktů. Krajský soud a Nejvyšší správní soud řekl, že akademický senát je špatně zvolen a zmanipulován. Jenom pro zajímavost, z hlediska odbornosti v akademickém senátu Lékařské fakulty v Ostravě jsou slovy tři lékaři z fakultní nemocnice. Ostatních pět lékařů nejsou z fakultní nemocnice a zbytek akademického senátu je tvořen nelékaři a studenty. To je jen faktická poznámka k tomu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy pan ministr s přednostním právem. Ještě mi tady naskočila faktická poznámka pana poslance Válka. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji, pane místopředsedo. Já to nechci úplně protahovat, těch argumentů tady zazněla celá řada. Je třeba říci, že skutečně dvojvládí je špatné. To je nesporné. Ono skončí, protože ke konci října skončí pan docent Zonča, a pokud vím, tak už jsou i vypsány nové volby na děkana lékařské fakulty. Věřím, že tím se situace uklidní. Já to považuji za jedno z bazálních řešení problému, které nejde úplně na mou hlavu, protože zkrátka to, že tam ty problémy na lékařské fakultě jsou, za to nemůže také nikdo z nás. To, že tam proběhl ten proces asi ne podle práva, protože třikrát pravomocně soud rozhodl, že to tak nebylo, je asi pravdou, byť můžeme s právním názorem prostě nesouhlasit, ale věřím, že situace se zkrátka vyřeší tím, že ke konci října docent Zonča skončí jako děkan a pak budou nové volby.

Pro mě ta celá diskuse, a už to nechci dále protahovat - samozřejmě si z ní vezmu vše, co zde zaznělo, ty argumenty, a podle toho se rozhodnu. Myslím, že k tomu skutečně nepotřebuji ani žádné usnesení a nic podobného. Jak jsem říkal, já jsem byl přesvědčen o tom, že tu situaci chci dořešit v tomto týdnu tak či tak bez ohledu na to, že o tom jedná tato Sněmovna. Tak také učiním v co nejlepší prospěch Fakultní nemocnice v Ostravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, to byl pan ministr. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Válek a připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já se nesmírně omlouvám, ale musím to říct a nezlobte se. Já jsem poslední, který by hájil, já jsem z konkurenční fakulty, který by hájil Lékařskou fakultu Ostrava a jejich akademický senát. Předseda akademického senátu, katedra intenzivní medicíny, urgentní medicíny, forenzní, další členové. Docent MUDr. Bužga, Ústav fyziologie a patofyziologie, docent František Dorko, Ústav anatomie, profesor Milan Grundmann, Ústav farmakologie, MUDr. Irena Chmelová, Ústav rehabilitace, magistra Jaroslava Chylíková, Ústav histologie, magistra Martina Kovalová, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, docent Krupa, Ústav zobrazovacích technik, MUDr. Mrázková, Ústav epidemiologie. A tak bych mohl pokračovat. Jsou tam zástupci jednotlivých teoretických ústavů, tak jak je to naprosto běžné ve všech akademických senátech. Pokud byste věděli, jak fungují volby, chápali byste to, proč to takhle je. A samozřejmě jsou tam zástupci studentů. V řadě akademických senátů lékařských fakult je nadpoloviční většina studentů. Typickým příkladem je 2. lékařská fakulta, pokud si správně vzpomínám. Takhle to je. To jsou ty akademické svobody.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní zatím poslední faktická poznámka, pan poslanec Svoboda. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: On to vlastně kolega Válek všechno řekl. Když chci hovořit o akademickém senátu, měl bych se přečíst pravidla, jak říká. Každý akademický senát má definováno, kolik je tam kliniků, kolik je tam zastupitelů teoretických oborů, kolik je tam studentů. To je jasně definováno a volí se to od sebe odděleně. Každé volby jsou samostatné a nemůže student obsadit místo pedagoga a nemůže teoretik kandidovat za klinika. Tady si pořád říkáme věci, které nejsou pravda, a mě to skutečně trápí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A ještě jedna faktická poznámka. Pozor - Před vámi se elektronicky přihlásil pan poslanec Michálek, takže pan poslanec Michálek dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já jsem chtěl pouze korigovat výrok o studentech. Ti tvoří maximálně jednu polovinu členů akademického senátu, aby bylo jasno.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní na faktickou, nebo do všeobecné? Je vám to jedno. Takže na faktickou pan poslanec Černohorský. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Mně totiž stále ještě nebylo odpovězeno na to, zdali se ty vzorky posílají stále do stejné firmy a jestli existuje ještě někdo, kdo taková vyšetření dělá. Pokud to pan ministr neví, stačí mně, odpovím vám a panu poslanci Luzarovi prostřednictvím předsedajícího, i klidně písemně, pokud to v tuto chvíli pan ministr neví. Ale rád bych tuto odpověď slyšel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Samozřejmě mohu to ještě dodat i detailně, ale je třeba říci, že ten audit skončil tuším v červnu nebo v červenci, který zmapoval působení této soukromé laboratoře a personální majetkové propojení těch představitelů jednotlivých klinik, kteří pak byli následně odvoláni. Takže je jasné, že za tu poměrně krátkou dobu není možné to celé změnit od června nebo července, ale situace je taková, že skutečně některé smlouvy jsou již ukončovány, některé dobíhají a postupně cílem nemocnice je přejít na jiný systém zadávání těchto vzorků tak, aby zkrátka nebyla vázaná pouze na jednu konkrétní laboratoř. Já jsem přesvědčen o tom, aspoň tak jak znám aspoň trh laboratorních služeb, že existuje více subjektů, které jsou schopny tyto služby nabízet, a ta nemocnice zkrátka chce vytvořit transparentní prostředí. A určitě není možné, znovu opakuji, aby představitelé nemocnice byli zároveň v orgánech nebo byli vlastníky soukromé laboratoře, která dostává od této nemocnice vzorky. Myslím si, že to není v pořádku, a to i udělala, pokud vím, i nemocnice. Všichni, kteří takto rozhodují, měli podepsat prohlášení o střetu zájmů, jestli v tomto střetu nejsou. A to bylo také jedno z opatření na základě interního auditu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan ministr. Já přečtu omluvy. Pan poslanec Jiří Bláha se z pracovních povinností v kraji omlouvá od 19.05 do konce jednání Sněmovny. Pan poslanec Dominik Feri, další omluva mezi 19 až 21 hodin z pracovních důvodů.

Já se tedy podívám... protože nevidím již žádné přihlášky v rámci obecné rozpravy, tím pádem končím obecnou rozpravu. Zeptám se, zdali je zájem o závěrečná slova buď pana navrhovatele, nebo pana ministra. Máte zájem o závěrečné slovo. Dobře. Pan poslanec Leo Luzar, který je navrhovatelem. Prosím, pan poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já již budu velice krátký. Zaznělo tady hodně argumentů, ale já si myslím, že cílem této dnešní debaty bylo říci, že Poslanecké sněmovně není jedno, co se děje na fakultách, co se děje na organizacích, které hovoří o tom, že mají problémy a že ministerstva tyto problémy neřeší, nebo řeší opožděně a pomalu. Já si myslím, že i z dnešní debaty si pan ministr odnesl hodně připomínek a postřehů týkajících se jak akademických svobod, akademických senátů, tak fungování a spravování manažerského řízení velkých nemocnic.

Konkrétně samozřejmě pan ministr se vícekrát v této debatě odvolává na audit, který byl proveden. Já bych ho tady velice rád požádal, zda by ten audit mohl být k dispozici, abychom se mohli přesvědčit a přečíst, z čeho čerpal, protože nevěřím, že jeho úmyslem je přímo škodit, určitě ne. Dostal podklady a z těchto podkladů čerpal a rozhodoval. Budu velice rád, když se s těmito podklady budu moci seznámit také, abych věděl, jak situace dle tohoto auditu vypadá.

V podrobné rozpravě se přihlásím k návrhu usnesení. To usnesení je psáno, řekněme, volným stylem v tom, aby se hledalo řešení, a řešení rychlé. Jestli tam jsou nějaké problémy s nějakými slovy, jestli tam má být většina zaměstnanců nebo tam zaměstnanci nemají být zmiňováni a podobně, jak jsem tady zachytil v kuloárech, nechám na vás. Ale myslím si, že toto usnesení je vcelku rozumné vůči ukončení této debaty, a hlavně najít si řešení pro Fakultní nemocnici v Ostravě, Lékařskou fakultu ostravské univerzity, Moravskoslezský kraj i město Ostravu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní přistoupíme k rozpravě podrobné a o slovo se přihlásil opět pan poslanec Leo Luzar. Já vás poprosím, abyste načetl usnesení. Já ho tady sice mám na stole, já vám ho budu muset předat. (Podává list papíru poslanci Luzarovi.)

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Takže: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá ministra zdravotnictví, aby neprodleně vyřešil situaci ve Fakultní nemocnici Ostrava v souladu s většinovým požadavkem a názorem odborné veřejnosti a zaměstnanců Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity s cílem stabilizace obou organizací, které mají zásadní význam pro Moravskoslezský kraj a město Ostravu."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Protože nemám žádné další přihlášené do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Zeptám se opět, jestli máte zájem o závěrečné slovo. Pan ministr také ne. Tím pádem přistoupíme k hlasování o usnesení. Svolám poslance do sálu. Vidím a slyším, že je návrh o odhlášení, takže vás odhlásím. Přihlaste se všichni svými hlasovacími kartami. (Gong.) Myslím, že nás už je dostatečný počet... ještě přibíhají poslanci. Já už usnesení nebudu číst znova, protože je nám všem jasné, o čem máme hlasovat.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti usnesení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

V hlasování číslo 45 přihlášeno 127 poslanců, pro 78, proti 11, zdrželo se 38. Usnesení bylo přijato.

 

Tímto končím tento bod. Končím také dnešní jednání schůze Poslanecké sněmovny. Uvidíme se zítra v 9 hodin a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.30 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.