Úterý 23. října 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v oblasti daní a některé další zákony
/sněmovní tisk 206/ - prvé čtení

Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa paní ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Dolejš. Myslím si, že oba jsou připraveni, a mohu tedy požádat paní ministryni financí Alenu Schillerovou, která uvedený návrh z pověření vlády uvede. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.

Všechny novely daňových zákonů, jak už se stalo tradicí, tak i pro rok 2019 byly spojeny do takzvaného balíčku. Výjimkou je novela zákona o evidenci tržeb a související novela o DPH, které byly předloženy samostatně. Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť jsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale tyto jsou obsaženy v jednom návrhu.

Hlavním důvodem předložení a provedení změn daňových zákonů je především provedení změn v zákonu od 1. ledna 2019, a to z důvodů implementačních změn a potom následně provedení nezbytných dílčích změn, kdy se reaguje zejména na požadavky praxe, případně se odstraňují nejasnosti.

Balíček obsahuje soubor novel deseti právních předpisů, devět daňových zákonů a související novelu zákona insolvenčního.

Kdybych podrobněji měla popsat obsah jednotlivých novel, co se týče novely zákona o dani z příjmů, tak mezi nejvýznamnější věcné změny lze uvést implementaci evropských směrnic, takzvaný ATAD, který se týká především omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kdy je možné uplatnit v základu daně výpůjční výdaje pouze do výše 80 mil. korun nebo 30 % daňové EBITDA, pak se zde řeší neuznatelné výpůjční výdaje, které lze převést do dalších zdaňovacích období.

Dalším principem této novely je zdanění při přemístění majetku beze změny vlastnictví neboli takzvaná exit tax, zdanění při přemístění, účetní přeřazení majetku do stálé provozovny nebo ústředí v zahraničí nebo změně daňového rezidentství, pokud Česká republika v důsledku toho ztratí právo zdanit příjem z budoucího prodeje tohoto majetku, čili jsou to všechno věci, které se týkají boje s daňovými úniky.

Dále se zde řeší zdanění ovládané zahraniční společností, kdy ovládaná zahraniční společnost... má ní více než 50% podíl český daňový rezident a nevykonává podstatnou hospodářskou činnost, to znamená takzvané prázdné schránky. Příjmy těchto společností se přičítají ovládající společnosti v České republice.

Další z okruhů důležitých změn jsou důsledky rozdílné právní kvalifikace neboli takzvané hybridní nesoulady, kdy se řeší odlišně právní kvalifikace jedné právní skutečnosti v různých státech. Zabraňuje například tomu, aby určitá transakce byla v jednom státě osvobozena od daně, zatímco ve druhém byla uznatelným výdajem, například jeden stát ji kvalifikuje jako dividendu a druhý jako platbu úroku.

Další úpravy souvisejí s úpravou IFRS, kdy je nutná novela v důsledku změny oceňování cenných papírů a oznamovací povinnost příjmů plynoucích daňovým rezidentům do zahraničí.

Další novelou zákona, která tvoří součást daňového balíčku, je novela zákona o dani z hazardních her, kdy jsou především řešena témata jako změna způsobu, jakým se v základu daně zohledňují vrácené vklady a daňové řešení problematiky garantovaných turnajů. Současně se upouští od zpřísněné informační povinnosti obecních úřadů poskytovat informace správci daně bezodkladně a ponechání pouze obecné úpravy poskytnout informace na vyžádání.

Poměrně technická je i novela zákona o dani z přidané hodnoty, kde mezi nejvýznamnější změny patří implementace evropských směrnic, takzvané poukazy neboli vouchery a e-commerce, stanovení podrobnějších pravidel pro výpočet nároku na odpočet daně v částečné výši, úprava pojmu úplata, ekonomická činnost, stanovení základu daně při platbě virtuální měnou, například bitcoinem, rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně při registraci plátce a úprava institutu opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, kdy se stávající úprava v § 44 nahrazuje novými ustanoveními, paragrafem 46 a následujícími, která v návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie rozšiřuje tituly, na základě kterých může být základ daně opraven. Dále se zde řeší úprava osvobození od daně při dání lidské krve a jejích složek a úprava pokut v souvislosti s kontrolním hlášením.

Zmíněná novela insolvenčního zákona řeší potvrzení zapodstatovosti pohledávky státu z titulu opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, kde se srovnává vlastně § 44 zákona o dani z přidané hodnoty.

Velice bych chtěla upoutat vaši pozornost na novelu zákona o spotřebních daních, kde kromě úpravy ustanovení upravujících tabákové nálepky je především důležité zdanění zahřívaných tabákových výrobků, které nejsou harmonizovány v rámci Evropské unie. Vychází se z úpravy spotřební daně z tabákových výrobků, sazba je stanovena ve výši sazby daně z tabáku ke kouření, což odpovídá částce 2,236 Kč na gram, a základ daně je stanoven podle hmotnosti tabáku obsaženého ve výrobku v gramech.

V rámci zákona o spotřební dani dochází také k úpravě kódu kombinované nomenklatury v návaznosti na prováděcí rozhodnutí.

Další úpravy zákonů, které jsou v daňovém balíčku zařazeny, už jsou spíše kosmetického charakteru, jako je dílčí změna novely zákona celního, daňového řádu, kde dochází v návaznosti na evropskou legislativu k explicitnímu doplnění mezi základní zásady správy daní takzvaný zákaz zneužití práva, novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která obsahuje úpravy implementace DAC 2 a DAC 4, a související mezinárodní dohody v návaznosti na OECD provedené hodnocení implementace.

Novela zákona o Finanční správě, která obsahuje speciální pravidla pro Finanční správu ve vztahu k zákonu o státní službě, především centralizaci vydávání služebních předpisů, služební průkaz.

Dále potom drobná technická novela zákona o Celní správě, která přináší rozšíření možností použití krycích dokladů celníkem v případě, kdy zjištění jeho totožnosti v oblasti působnosti hazardních her nebo evidence tržeb vede ke zmaření tohoto výkonu.

To bylo stručné shrnutí daňového balíčku na rok 2019. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí Aleně Schillerové a žádám zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Jiřího Dolejše, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Ano. Nehodlám být příliš obšírný, protože tento tisk tady v parlamentu leží už skoro půl roku. Doufejme, že už dnes to úspěšně zvládneme a projdeme prvním čtením. Jenom si neodpustím poznámku, že ten daňový balíček, který se skládá vlastně ze dvou tisků, že tento svým způsobem možná politicky snazší tisk tak trošku trpěl tím, že byl za tiskem 205, který má takové oblíbené věci, jako elektronická evidence tržeb, a z toho trochu i vyplývá jistý, řekněme, časový stres, byť dneska to, doufám, zvládneme, pokud jde o účinnosti tohoto zákona, protože ona to sice je technická novela a implementační novela, ale je tam celá řada věcí, které zkrátka ne všechny jdou seřadit k 1. 1. 2019, a pokud se dopustí nově navolený Senát jisté tvořivosti, tak samozřejmě ten legislativní proces se může, pravda, protáhnout, takže se možná ve druhém čtení budeme ještě muset zamyslet nad účinnostmi.

Jinak pokud jde o klíčovou implementační část, tak tam bych jenom chtěl zdůraznit, že ten komplex opatření, který se týká především boje proti agresivnímu daňovému plánování, je opravdu velmi důležitý a že termín implementace má svůj význam stihnout, byť se za drobné překročení termínů hlava netrhá, a že také pokud jde o charakter implementace, tak míra striktnosti naší české právní reakce je samozřejmě na nás. Čili to je jedna z poznámek.

Druhá z poznámek je, že samozřejmě DPH, pokud jde o sazby, je v tom dalším tisku, ale i zde zdánlivě technické kroky mohou přinést některé praktické dopady. Mám na mysli například otázku pokutování v oblasti kontrolních hlášení.

Co je ale možná zejména hodno pozornosti a co bude muset se třeba nějakým způsobem dořešit, je uplatnění té daně z přidané hodnoty na veřejnoprávní média, která tím, že poskytují trošku atypickou službu, ne běžně obchodovatelnou, tak se vymykají z režimu úlev, a pochopitelně že to má nějaký konkrétní dopad na fungování veřejnoprávních médií.

Pokud jde o celý komplex racionalizace daňové správy, finanční úřad, daňový řád atd., tak tam bych podtrhl jednu také implementační věc, a to je, že jsme se konečně dopracovali k přijetí směrnice, což je záležitost mezinárodní výměny informací, nesmírně důležitá věc. To bych také rád lehce doplnil k tomu, co zde tady zaznělo. A pokud jde o spotřební daň, tam právě mohou být některé problémy s lhůtami z hlediska legisvakance, atd., protože tam je záležitost, řekněme, i úprava nálepek, a ten režim u speciálního vyhřívaného tabáku je také dobré v klidu zvládnout, ale pak si to samozřejmě vyžádá některé dopady na účinnost zákona. Takže nás zřejmě ve druhém čtení tyto věci domyslet čeká, protože marná sláva, uteklo nám poměrně dost času tím, že jsme vlastně čekali na čekačce, až proběhne tisk 205.

Myslím, že jako doplnění úvodního slova to bohatě stačí. A pochopitelně avizuji, to, co vlastně máte, pane řídící, určitě v podkladech, a to že není zatím jiných návrhů na projednání než garanční výbor, a to je výbor rozpočtový. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou nejdříve paní poslankyni Věru Kovářovou, potom paní poslankyni Mračkovou a poslance Ferjenčíka. První v rozpravě vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych zareagovala na sněmovní tisk 206, tedy na tzv. daňový balíček, jménem klubu Starostů a nezávislých.

Novela reaguje na vývoj evropské harmonizace ve věci nahlížení na problematiku tzv. úplaty a na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Nerozporujeme návrh novely obecně jako takový, protože víme, že jde o novelu harmonizační. Co nás však vede k určitým pochybnostem, je to, že dochází právě k úpravě definice pojmu tzv. dotace k ceně, která je dle stávající úpravy považována za dotaci k výsledku hospodaření, a tudíž není zatížena DPH. Tato však bude právě na základě změny definice pojmu dotace k ceně započtena do základu daně z přidané hodnoty, a tudíž bude podléhat zdanění.

Co nás zaráží, je následující. V důvodové zprávě se uvádí, že se nepředpokládají výrazné fiskální dopady do veřejných rozpočtů. Toto zhodnocení fiskálních dopadů považujeme za zcela vágní a nedostatečné. Například objednavatelé dopravy, tedy kraje a obce a města, odhadují dopady ve výši 6 miliard korun a to už není dopad nevýrazný. V důvodové zprávě zcela chybí údaje o subjektech, na které se tato úprava bude vztahovat a na které bude mít dopad. Otázkou zůstává, zda se bude například týkat sociálních služeb, zda bude mít dopad i na příspěvkové organizace obcí a krajů. Jen připomínám, že definice dotace k ceně zahrnuje veškeré příspěvky a dotace ze zdrojů veřejných prostředků, tj. může jít například o prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona atd.

Znovu tedy opakuji, nezpochybňujeme tuto novelu jako takovou, ale zpochybňujeme a hlásíme se k tomu, aby bylo přesněji vymezeno, jakým způsobem tato novela v této oblasti zasáhne fiskálně do rozpočtů krajů a obcí, a dále zpochybňujeme to, že v důvodové zprávě zcela chybí vymezení subjektů, kterých se tato úprava bude týkat. Toto považujeme za zcela zásadní nedostatek tohoto návrhu, i když vím, že právě v oné důvodové zprávě se říká, že bude v předstihu zpracována nová metodika Generálního finančního ředitelství, která rovněž umožní na změnu vhodně plátcům reagovat. Myslím si, že takovouto informaci bychom v důvodové zprávě měli mít i my jako poslanci, abychom se správně mohli rozhodnout.

Výše uvedené důvody, které jsem zmínila, nás vedly k tomu, že jsme vyzvali již několikrát na tiskové konferenci, aby Ministerstvo financí doplnilo uvedené informace, případně doplnilo způsob kompenzací postiženým, v uvozovkách, subjektům, protože ony subjekty odhadují, že by tyto dopady dokonce mohly být za rok až ve výši 30 miliard korun. To jsou důvody, které nás vedou k tomu, že navrhujeme vrácení tohoto návrhu zákona navrhovateli k dopracování.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyně Věře Kovářové. Vyvolala jednu faktickou poznámku pana kolegy Baxy. Kolegyně Mračková ještě posečká, ale jenom dvě minutky.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé dámy, vážení pánové, já bych chtěl jenom krátce doplnit tu informaci, kterou tady říkala paní poslankyně Kovářová, která se týká možných konkrétních dopadů této chystané novely, tak jak o ní diskutoval Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. My v tuto chvíli důrazně za město Plzeň máme odhadnuto, že dopady této novely by činily řádově 210 až 250 milionů korun, což v případě našeho města, které má daňové výnosy okolo 4 miliard korun, celkový rozpočet okolo 6 miliard, už by bylo opravdu velmi závažné. Já pevně věřím, a zdá se, že další vystupující v diskusi snad přinese nějakou příznivou zprávu, že toto bude ještě dál řešeno, protože si myslím, že v tom celkovém balíku, který tato novela zahrnuje, by se toto mělo vyčlenit zcela samostatně a řešit nějakou jinou cestou. Takže věřím, že další příspěvek přinese příznivou zprávu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní paní poslankyně Jana Mračková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych i já se vyjádřila k projednávání sněmovního tisku 206 a především k tomu, co tady teď říkali dva předřečníci, jak paní poslankyně Kovářová, tak pan poslanec Baxa z hlediska dotace k ceně.

Kraje jsou oficiálním připomínkovým místem a na jednání rady Asociace krajů jsme se tímto sněmovním tiskem také zabývali a to, co tady již bylo řečeno, tak samozřejmě tento sněmovní tisk by opravdu měl dopad do veřejných rozpočtů. Bohužel města, obce a kraje nejsou v současné chvíli na tento krok připraveny a dopady toho zákona by byly velmi negativní. Již to tady zaznělo. Mělo by to dopady do veřejných rozpočtů zajišťujících služby občanům, jako je například dopravní obslužnost, příspěvkové organizace, dávání dotací atd.

Z druhé strany tady musím zdůraznit, a to tady zaznělo také od paní poslankyně Kovářové, že velmi chápeme, že paní ministryně musí samozřejmě zde respektovat a předkládat tento návrh z důvodu, aby ho měla v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora. My, Asociace krajů a Svaz měst a obcí, jsme se před několika týdny, protože tento sněmovní tisk už byl na programu na minulé, předminulé schůzi, ale bohužel se nedostal na program jednání Poslanecké sněmovny, tak jsme se s paní ministryní financí k této věci sešli, projednali jsme všechny věci a především jsme si vysvětlili, že samozřejmě ta účinnost může být až od roku 2021. Takže původně paní ministryně zde chtěla předložit návrh a možná ještě o tom bude uvažovat, já si myslím, že ne, že by mohla ta účinnost být posunuta o dva roky.

Ale já jsem velmi ráda, že nakonec jsme došli při tom jednání se Svazem měst a obcí a s Asociací krajů k tomu, že by se v tuto chvíli toto ustanovení z tohoto návrhu zákona vypustilo. V současné chvíli mám připravený pozměňovací návrh, který je již v systému teď zaveden. Paní ministryně financí se jistě ještě dnes vyjádří, jestli tento pozměňovací návrh pak ve třetím čtení podpoří. V systému už ten pozměňovací návrh je. A do doby, než bude vyjasnění všech věcí, a především než dostanou města, obce, kraje metodiku, kuchařku, jakým způsobem tuto situaci řešit, i především z hlediska toho, aby to v budoucnosti, ty daňové dopady ve městech, obcích a krajích nemělo.

V tuto chvíli mi nezbývá nic jiného, než především poděkovat paní ministryni financí za ten velmi vstřícný přístup k dané věci. A chtěla bych jí poděkovat za všechny hejtmanky, hejtmany, starostky, starosty a především vedoucí finančních odborů, kteří se velmi báli, co by to udělalo s rozpočtem jednotlivých municipalit.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Mračkové. Budeme pokračovat faktickou poznámkou paní Věry Kovářové, ale předtím přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Předseda vlády Andrej Babiš se omlouvá od 16.15 hodin z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce. Připraví se kolega Ferjenčík.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já moc děkuji za vaši aktivitu, paní hejtmanko, prostřednictvím pana předsedajícího. Říkala jste, že jste byli připomínkovým místem jako Asociace krajů a že jste tedy dali připomínku, že budou určité dopady. Tak bych chtěla vědět, jestli máte představu, jaké dopady by to byly, v jaké výši, protože to jsme se zatím ještě nedozvěděli. A mrzí mě, že pokud Asociace krajů jasně avizovala, že tam budou dopady - a výrazné dopady - do rozpočtu, že tedy Ministerstvo financí na to nereagovalo dříve, protože to, co se seběhlo během posledních měsíců, kdy tento návrh vyvolal absolutní paniku mezi organizátory dopravy, mezi aktéry v sociálních službách a podobně.

Tolik moje poznámka. Pokud je známo, jaké dopady by to mohlo mít, tak jestli bychom to mohli aspoň slyšet. Každopádně děkuji za to, že ten problém bude řešen.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Mračkové, také máte své dvě minuty. Kolega Ferjenčík posečká. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji ještě za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě bych chtěla reagovat na svoji předřečnici paní Kovářovou. Myslím, že v tuto chvíli je bezpředmětné hovořit o nějakém vyčíslení. Myslím si, že je důležité, že s paní ministryní financí jsme našly shodu nad tím, že v tuto chvíli se načte pozměňovací návrh, který bude z její strany podpořen, a kraje, města a obce mají jasnou garanci toho, že Ministerstvo financí připraví metodiku. A teprve až všechno toto bude vyjasněné, tak se sem znovu tento návrh zákona předloží. Toť vše. A vy jste říkala, že to bude řešeno. Já si myslím, že už je to teď z 99 % vyřešené.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě jedna faktická poznámka, pana poslance Baxy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající. Já jsem teď přečetl ten text pozměňovacího návrhu, který prostřednictvím pana předsedajícího jste, paní poslankyně, předložila. Chtěl bych s potěšením vyjádřit, že je tam opravdu napsáno to, že předmětem toho pozměňovacího návrhu je vypuštění té části, která se týká námi kritizované změny v oblasti té takzvané dotace k ceně, jak se o tom hovoří. Byl bych jenom rád, až se celé toto kolečko snad zdárně završí, tak aby byla tato věc velmi detailně komunikována se samosprávami, ať už s Asociací krajů, nebo Svazem měst a obcí, protože my jsme tedy přesvědčeni o tom, jestli to stačím doříct, že to není jenom nějaké technické řešení toho, jak propočítávat dopady té novely na rozpočty samospráv, anebo to, jak by podle metodiky mělo být aplikováno, ale že v případě toho "zdanění příspěvků příspěvkovým organizacím" se jedná o úplně zcestnou záležitost, bych si tak dovolil říct.

Další diskuse je samozřejmě o úhradě prokazatelné ztráty. Tak abychom nemluvili jenom o nějaké nové metodice a propočítávání dopadů, ale opravdu si řekli, že ta samotná věc si zaslouží diskusi. A bude-li samozřejmě paní ministryní podpořen ten návrh, tak aby toto teď z toho zákona vypadlo, tak úplně nejlépe.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní s přednostním právem - pan kolega Ferjenčík ještě vydrží - paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji paní poslankyni Mračkové Vildumetzové za její vystoupení. Já se pokusím ten problém vysvětlit, proč k tomu vůbec došlo.

Co to je ten princip dotace k ceně. Možná to pro vás bude trošku technické, ale ono se to nedá úplně vysvětlit bez toho, aniž bych do těch technikálií šla. Jde o to, že když tržně stojí například jízdenka MHD 100 korun, tak DPH z této jízdenky je nyní 15 korun. Pokud však samospráva dá dotaci k ceně, to znamená, přispěje na každou jízdenku polovinou ceny, to znamená, cena jízdenky pro zákazníka je 50 Kč plus DPH 7,50 Kč, tak pokud by se neodvedla daň z dotace, tak těch zbývajících 7,50 Kč je vlastně výhodou těchto jízdenek oproti těm nedotovaným a tou nerovností, která vzniká a která není souladná s právem EU. Na základě, a my tady máme už dnes konstantní judikaturu Soudní dvora Evropské unie, a na základě této judikatury podléhá DPH i tato dotace k ceně. Tedy je součástí základu pro výpočet daně, například v podobě té platby kompenzující nižší ceny jízdenek.

Co není dotace k ceně. A v tom je ta disproporce. Například pokud jde o zachování určité služby, to znamená, nejde o přímý vztah na cenu, například vstupné do divadla, ale vůbec zachování určité činnosti. Příklady: Divadlo, které obec dotuje dotacemi na provoz, ne aby snižovalo ceny, ale aby vůbec fungovalo. Dotace na linku autobusu, která ve večerních hodinách obsluhuje několik zapadlých obcí. Cena je zde identická jako na stejnou vzdálenost na atraktivních linkách, ale lidé jezdí velmi málo, to znamená, samospráva si vlastně kupuje existenci té linky, nesnižuje cenu.

V současné době je v řadě případů praxe neodpovídající výkladu DPH, to znamená neodpovídající harmonizované dani v rámci EU. Ministerstvo financí nemá ambici změnit metodickou praxi pouze na základě změny judikatury, to by muselo začít vyměřovat - Finanční správa samozřejmě - například na základě judikatury připravené ministerstvem a prosazené Ministerstvem financí, muselo by začít vyměřovat i za předchozí období. Ale není ani udržitelné zachovat ten současný stav, protože on není konformní s právem Evropské unie. A čím delší nečinnost, tím nekompatibilita, riziko infringementu a tak dále, další problémy.

Neplatí však, a to bych chtěla zdůraznit a v tom je ten zakopaný pes, neplatí, že každá smlouva s poskytovatelem veřejných služeb je problém. Některé jsou v pořádku. Z některých by se po účinnosti novely odvádělo DPH, nicméně lze alespoň některé smlouvy transformovat tak, to znamená upravit je, aby se při zachování účelu DPH neodvádělo. Jsou různé varianty řešení. Pak je možné. Některé nelze předělat. Ty jsou potom dotčeny tou budoucí úpravou. Musíme si přesně říct potom v rámci toho nastavování metodiky, které to jsou. A poměry výše uvedených nejsou známy, protože logicky nemáme přehled o všech typech smluv, které samospráva uzavírá.

My jsme samozřejmě v rámci připomínkových řízení nezaznamenali takto razantní výhrady k této novele, tuto diskusi. Ona se objevila posléze. Ale já jsem ji zavnímala a už dnes v tom balíčku vlastně je načtena dvouletá legisvakanční lhůta.

To znamená tím jsem sledovala to, že po dobu těch dvou let, kdy vlastně odložíme účinnost, povedeme tyto diskuse. Povedeme je na úrovni Asociace krajů, Svazu měst a obcí. Budeme debatovat a budeme vlastně metodicky nastavovat. Nicméně po té debatě, která se rozhořela zhruba měsíc zpátky, jsem vstoupila v jednání - děkuji za to paní hejtmance Mračkové Vildumetzové, která je současně šéfkou Asociace krajů, která se velmi aktivně zapojila do té debaty - spolupracovali jsme se Svazem měst a obcí s panem Luklem a na základě toho jsem připravena podpořit pozměňovací návrh, který paní poslankyně Mračková Vildumetzová podá, tak jak ho tady prezentovala, a otočit.

To znamená, už teď je připravena odložená dvouletá účinnost a já jsem připravena souhlasit s tím vynětím a věnovat ten čas diskusi - samozřejmě je tady určité riziko, že můžeme být napadeni - věnovat ten čas diskusi a nastavení metodiky a nastavení toho, abychom si vlastně řekli, kde, jak, co bude podléhat tomu DPH a co nebude. Ono spočítat ty dopady, to opravdu není jednoduché. A pokud to někdo spočítal, klobouk dolů, protože si myslím, že to nebude dobře. Při vší úctě k vám. Při vší úctě k vám. Protože to může dopadnout tak, že třeba to DPH zaplatí stát. Tam je tolik variant, že to se prostě nedá teď spočítat. To je nespočitatelné.

A jsem přesvědčena, že když si to pořádně metodicky vysvětlíme, a budu spolupracovat s vámi, s asociací, se svazem, abychom se sešli s co největším množství, mám připraven tým, který na tom bude pracovat, že si to vysvětlíme, co tam nespadá, nastavíme smlouvy tak, tam kde to jde, aby to nespadalo, tak prostě nám zůstane nějaké skutečně... a pak to můžeme spočítat. Dřív to nespočítáme.

Takže já s tím budu souhlasit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí. A kolega Ferjenčík ještě počká, protože tu máme před sebou dvě faktické poznámky. Nejdřív paní poslankyně Věra Kovářová a pak pan poslanec Marian Jurečka. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, děkujeme za vysvětlení. Každopádně nezpochybňujeme to, že tato změna definice dotace k ceně, co se týká pod úplatu, k té musí dojít. To zkrátka platí už všude v Evropě. Co je však zarážející, já si vzpomínám, že my jsme se o této věci bavili ne před měsícem, ale ještě hluboko před prázdninami, když ta novela přišla právě do Sněmovny. A říkáte, že nelze spočítat, jaké budou ty dopady, a přesto máte v důvodové zprávě, že ty dopady jsou nevýrazné, nebo nebudou výrazné. To si myslím, že není úplně korektní postup, který, doufám, napravíte, jak říkáte. A myslím si, že by měly být každopádně vyjmenovány subjekty, anebo byste měli vědět, když přinesete takovýto zákon, tak byste měli vědět, jakých subjektů se to bude týkat, jakých služeb. A samozřejmě ty dopady se, myslím, dají spočítat, protože na Ministerstvu financí, pokud vím, tam ti úředníci skutečně dokážou divy a tam ty dopady dokážou spočítat.

Takže spíš si myslím, že pro příště by bylo dobré, kdyby se postupovalo tímto způsobem. A myslím si, že pokud by byly aspoň nějaké náznaky, jakých služeb, v té důvodové zprávě, tak si myslím, že by se předešlo právě těm problémům, které jste si tedy potom následně užili a které se snažíte vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní ministryně a pane předsedající, kolegyně a kolegové, přiznám se, že mě trošku zarazilo teď to téma, když slyším od paní ministryně financí, že ty věci nejde dopočítat, že nejsme schopni přesně namodelovat, jaké to bude mít dopady do rozpočtů krajů, měst a obcí. Potom si kladu otázku, v jaké kvalitě a jakým způsobem vlastně děláme k tak důležitým zákonům, jako je právě daňový balíček, analýzu RIA. Už v tom, co popisuje, co je to RIA, je podrobně napsáno, že v rámci procesu RIA, hodnocení dopadů regulace, se máme snažit maximálním způsobem postihnout všechny oblasti regulace, na které daný zákon dopadá, a jaké to může mít dopady právě i do rozpočtů měst a obcí. A mě trošku překvapilo, kdy by se, já myslím, že to první byla právě Plzeň a pan náměstek Náhlík, který měl na starosti dopravu, tak se ozvali v tom, že si všimli, že tam tato věc je, která může přinést tyto komplikace. A myslím si, že je to jenom, a zmiňuji to proto, abychom si dali pozor, v jaké kvalitě zákony v České republice tvoříme, obzvláště pokud jde o daňový balíček, a jakým způsobem jsou konzultovány s těmi, kterých se týkají. Protože zjistit toto v okamžiku, až skončí meziresortní připomínkové řízení, v okamžiku, kdy ta legislativa putuje z vlády na Sněmovnu a v ten okamžik se ty subjekty ozývají, tak potom děláme takové věci, jako dneska jsme schvalovali v devadesátce, že potom po dvou letech řešíme chyby, kterých se tady jako ministerstva a my jako zákonodárci potom dopouštíme. Toto je prostě věc, kterou bychom si měli odpustit. A je to otázka kvality práce úředníků na jednotlivých resortech.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Ferjenčík. A paní kolegyně Pastuchová ruší svou omluvu, takže její omluva je zrušena a bude tady dál přítomna. Pan poslanec Ferjenčík. Z místa se hlásí pan kolega Volný. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod musím tedy podobně jako kolega Dolejš zmínit poměrně nešťastný postup, který vláda zvolila při prosazování tohoto zákona, kdy zaprvé došlo k tomu, že se ho nepodařilo projednat do prázdnin. Sněmovna se bohužel raději rozpustila a odjela na prázdniny, než aby se těmi zákony zabývala. My jsme vystupovali velmi hlasitě proti tomu, bohužel většina ve Sněmovně dala přednost tomu volnu, což se dnes ukazuje jako velmi chybné rozhodnutí. Protože přijímat daňové zákony tak, že hrozí, že se nestihnou do konce roku, je extrémně špatný postup. A velmi bych apeloval na paní ministryni, aby se zkusila postarat o to, aby příští rok, až ten daňový balíček bude opět v programu, opět budeme implementovat evropské směrnice, opět se ta legislativa bude nějakým způsobem vyvíjet, abychom ten termín zkusili skutečně stihnout, aby se třeba první čtení stihlo před prázdninami a byl prostor vyladit třeba s ministerstvy ty pozměňovací návrhy a aby nedošlo k tomu, že dnes vlastně vůbec nevíme, jestli se ten zákon stihne včas schválit.

Podobně vláda strašně na sílu tlačí třetí a čtvrtou vlnu EET, kde byl zcela logický odpor opozice, která chtěla zmínit své argumenty proti třetí a čtvrté vlně EET, a tím, že vláda tlačí na EET, které má z hlediska ekonomiky menší význam než tento zákon, tak bohužel opět došlo k prodlení v této věci. Myslím, že tady to chtělo nějakou součinnost v rámci parlamentu.

A teď věcně k tomu zákonu. Předně problém vnímám v tom, ale samozřejmě to asi není řešitelné v tuto chvíli, jenom takový obecný povzdech, že tady bojujeme proti daňovým rájům, ale nebojujeme proti daňovým rájům uvnitř EU. To jenom aby to zaznělo. A pak několik velmi konkrétních poznámek k tomu zákonu.

Myslím si, že je namístě podrobněji se podívat na implementaci toho pravidla GAAR, toho General Against Abuse Rule, které implementujeme v té české verzi extrémně široce. Zatímco podle té evropské směrnice máme nařízeno, abychom ho implementovali ve vztahu k dani z příjmu právnických osob, kde je podle mého názoru naprosto namístě, protože tam je zjevné, že když ta korporace dělá nějaké operace jenom za účelem daňových úspor, tak tím může ta daňová pravidla porušovat, tak v té české implementaci to aplikujeme jako obecné pravidlo do daňového řádu. A mně to přijde extrémně nebezpečné.

Dám konkrétní příklad a velmi bych uvítal odpověď Ministerstva financí, jak to vnímá. Dnes mohou živnostníci naprosto legálně používat výdajové paušály a úřady žádným způsobem nezkoumají, jestli ty paušály používají kvůli snížení byrokracie, nebo kvůli snížení daňového základu. A ten zákon je takhle navržen, myslím, že funguje dobře a není tam žádný problém. Nicméně kdybychom aplikovali extenzivně pravidlo GAAR, a bohužel historicky daňová správa například ve věci zajišťovacích příkazů některá pravidla aplikovala velmi extenzivně, takže tady jsou z minulosti varovné signály o tom, že nějaký agilní úředník, jako je ten slavný případ s účtenkami za svatby, že nějaký agilní úředník to začne řešit, tak pokud by úředníci Finanční správy začali postihovat živnostníky, kteří používají daňový paušál primárně za účelem toho, aby si snížili daně, a ne za účelem snížení byrokracie, tak v tom pravidle GAAR v daňovém řádu dle mého názoru mohou najít oporu. Já tady vidím velmi riskantní obecné pravidlo, které navíc nemá oporu v evropské legislativě. Evropská legislativa chce aplikovat na daň z příjmu právnických osob. Takže to je první okruh, kde bych poprosil o nějakou reakci.

Dále vidím velmi spornou otázku rozšíření používání krycích dokladů celníky, a to ve dvou oblastech. Jednu v oblasti kontroly heren. Přiznám se, že tam ještě si umím představit, že to má nějaké opodstatnění, umím si představit pracovníka státu, který jde kontrolovat nějakou hernu, a kde chce raději použít z bezpečnostních důvodů krycí doklad. Nicméně v oblasti běžné kontroly EET mi to přijde naprosto extenzivní opatření a skutečně ho nechápu. Tady vlastně daňová správa tvrdí, že lidé, kteří jdou kontrolovat restauraci, jsou ohroženi na životě nebo na zdraví, a chtějí proto krycí doklady, aby si je majitel té restaurace nemohl dohledat. Absolutně nechápu... Já počkám, až paní ministryně bude mít prostor... (Ministryně hovoří u stolku zpravodajů.) Takže krycí doklady pro běžnou kontrolu výběru EET. Pro mě je to naprosto nepochopitelné ustanovení. A jestli je skutečně problém, že se děje, že úředníci jsou ohroženi na zdraví, když kontrolují EET, tak asi ten problém musíme řešit trochu jinak než krycími doklady.

Pak jsou tam ta problematická ustanovení ohledně DPH pro Český rozhlas a Českou televizi, tomu se určitě budeme podrobně věnovat ve druhém čtení.

A z mého pohledu bych ještě požádal Ministerstvo financí o odůvodnění vynětí finančních podniků z ustanovení ohledně nadměrných výpůjčních nákladů. Zjednodušeně řečeno, jsou tam přísnější pravidla pro půjčování mezi podniky a způsob, jak se těmito opatřeními převádějí zisky, které se ovšem v české implementaci nevztahují na finanční sektor, což může mít relevantní opodstatnění a současně to může být prolobbované. Tak bych se rád zeptal Ministerstva financí, jestli tyto paragrafy skutečně jsou ku prospěchu České republiky vzhledem k tomu, že my jsme země, která má bankovní sektor do značné míry pod kontrolou zahraničních matek, které mohou tyto způsoby používat k optimalizaci vývodu kapitálu.

Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi a to byl poslední přihlášený do rozpravy. Vidím přihlášku pana předsedy klubu ODS a kolega Volný se hlásil předtím, ale protože pan předseda má přednostní právo - neuplatňuje, dobře. Tak v tom případě kolega Volný. A než dojde k pultu, tak konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, Lukáš Peksa z osobních důvodů od 17.15.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, vážení ministři, já bych vás tímto chtěl požádat a navrhuji, abychom hlasovali o zkrácení doby na projednávání mezi prvním a druhým čtením ze 60 dnů na dnů 30. Já to vysvětlím. Tato materie je částečně implementační materie, ale tím nechci argumentovat. Ale je to návrh zákona, který máme k dispozici v Poslanecké sněmovně už nejméně tři měsíce. Před dvěma měsíci jsme k tomu dělali podvýbor, daně, cla a loterie, kam jsme pozvali ministerské pracovníky, podrobně nám celou tu materii vysvětlili, popsali. Takže si myslím, že byl dostatek času na to se rozmyslet, připravit si případné pozměňovací návrhy. Vidíme tady, že svaz krajů už něco takového připravil, pracují na tom. A chtěl bych poděkovat i panu kolegovi od Pirátů, předřečníkovi, který řekl, že je potřeba tento materiál schválit co nejdřív. Proto vás moc prosím o podporu zkrácení na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana kolegy Juránka. Potom přednostní právo pana předsedy klubu ODS a zpravodaje. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych chtěl říct, že metodickým způsobem se tady tato záležitost, která se týká té části, která by měla být odročena, nedá vyřešit. Ta částka, a já jsem se snažil mluvit o tom, že to jde dopočítat a že to má velký dopad především na kraje, chci upozornit na to, že velmi výrazně ovlivní rozpočty krajů. Já tu částku nechci říkat, řeknu ji paní ministryni osobně, aby si to mohla potom porovnat s úředníky. Ale znamená to velmi výrazný zásah do rozpočtů všech krajů a hlavního města Prahy zcela jednoznačně. A zejména u velkých měst to má stejný dopad jako u krajů, to znamená, města, která jsou nad 100 000 obyvatel, zcela určitě.

Já bych byl velmi rád, kdyby se při té debatě jednak uvažovalo o těch metodických pokynech, aby se ty věci zvážily, ale aby se skutečně hned na začátku dopočítal dopad, který to má na rozpočty krajů a obcí. Jsem přesvědčen o tom, že když to nepůjde jinak, že to potom bude muset být řešeno rozpočtovým určením daní do rozpočtu roku 2020, protože ta částka je tak velká, že to nejsou kraje ani velká města. Pardon, velká města některá by to byla schopna pokrýt, ale z krajů by to mohly pokrýt tak dva, maximálně tři kraje. To znamená, tady chci jenom říct, že je to velmi závažná věc, má to velmi závažný dopad následně do rozpočtů krajů a do rozpočtů měst. A tak prosím, aby tomu byla věnována náležitá pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Juránkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Připraví se zpravodaj také s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve komentář k návrhu na zkrácení lhůty. (Krátká odmlka pro hluk v sále.)

Já chci říct, že dnes máme 23. října, začali jsme první čtení a není chybou opozice, že začínáme projednávat daňový balíček 23. října, když účinnost má být od 1. ledna. Kolik jiných bodů jste si předřadili na minulé schůzi? O prázdninách jsme to mohli projednávat. Takže nesnažte se nás teď tlačit do kouta s tím, že není čas. Ano, není čas, ale díky postupu vlády v Poslanecké sněmovně. Dávno jsme mohli mít první čtení za sebou. Je poctivé říct, že jsou tam věci, které i my jsme připraveni podpořit, proto nebudeme navrhovat ani zamítnutí, ani vrácení k přepracování. Nicméně pokud chceme solidním způsobem projednat ten tlustopis, nevím z hlavy, je to zhruba 800 stran materiálu, tak 30 dnů, z toho minimálně tento týden, příští týden začíná sněmovna, budeme jednat ve variabilním týdnu, tak kolik reálně získáme času na to, abychom to projednali? Obehraná písnička implementace, skutečně si myslím, že nemá cenu tím strávit čas.

My jsme tady před pár týdny projednávali poslanecký návrh na snížení sazby DPH ve veřejné dopravě. Tehdy paní ministryně byla proti a s ní i vládní poslanci s tím, že to je nesystémové. Tak chyťme paní ministryni za slovo a podívejme se, jak systémově se řeší snížení DPH u naší vlády. Kdo by očekával snížení sazeb DPH v rámci daňového balíčku, ten by byl zklamán. Snižujeme DPH ne v bodě 22, sněmovní tisk 206, ale v bodě 23, evidence tržeb. A tomu vláda říká systémové řešení.

Tak veřejná doprava, snížit DPH je nesystémové. Jak říkal pan poslanec Volný, takový novotvar - svaz krajů jste říkal před chvílí? Svaz krajů. Tak tady máme předsedkyni svazu krajů, jestli jste myslel Asociaci krajů, pravděpodobně ano, tak byli proti, abych četl v minulých týdnech, jak některé kraje musí přesoutěžit své dopravce, protože nemají na to, aby pokryli mzdy řidičů. A chci jen připomenout, že o zvýšení platů řidičů rozhodla vláda, ne jednotlivé kraje a ti, kteří to objednávají. Ale budiž. Ale snížení sazby DPH na řezané květiny, já nemám nic proti řezaným květinám, kupuji je poměrně často, to máme v bodě EET a ne v rámci daňového balíčku.

Já bych chtěl s paní ministryní vést debatu ne o tom, co je uvnitř balíčku, protože problém příspěvkových organizací a zdanění tady už byl určitě diskutován, paní ministryně říkala, že to nakonec v zákoně nebude, tak nemá cenu se tím neustále zdržovat, ale bavme se o tom, co v daňovém balíčku není.

V daňovém balíčku není snížení daní, to tam nenajdeme.

Není tam zrušení superhrubé mzdy, což byl bod volebního programu ANO a taky volebního programu ODS. Minimálně v tomto bodu jsme měli stejné volební programy. A já jsem si dal tu práci, že jsem si ještě prostudoval ekonomickou část vašeho volebního programu. V původním návrhu to bylo, vypadlo to v rámci připomínkového řízení. Paní ministryně nám oznámila, že to je z důvodů, že není politická vůle. Musíme říct, kdo tu politickou vůli nemá. Kdyby ji mělo hnutí ANO a my, tak už je to většinová politická vůle v Poslanecké sněmovně a superhrubá mzda by byla bezesporu zrušena. Jestli ji nemají sociální demokraté nebo komunisté, to je možné. Ale první otázka, paní ministryně: kde není politická vůle na zrušení superhrubé mzdy?

Je pravda, že se lišíme v tom, co udělat s daní z hrubé mzdy. My navrhujeme snížení těchto daní, aby si občané, zaměstnanci, protože to je daň ze závislé činnosti, sami rozhodli, co s těmi penězi udělají. (V sále je obrovský hluk. Řečník se odmlčel.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane předsedo. Prosím sněmovnu o klid! Pokud vedete jiné diskuse, než je otázka daní, prosím v předsálí. A žádám o to kolegy ze všech klubů, včetně klubu pana předsedy ODS.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Správně. Já chci avizovat balíček pozměňovacích návrhů. My využijeme tento návrh k tomu, abychom navrhli skutečně snížení daní. Určitě navrhneme zrušení superhrubé mzdy. Tam se ukáže, kdo má, nebo nemá politickou vůli. Jestli nemá paní ministryně a její hnutí, tak tomu rozumím. To pak nemá šanci, aby to Poslaneckou sněmovnou prošlo, ale pak porušujete vlastní volební program, což se stát samozřejmě může.

My u toho navrhneme i zachování sazby 15 %, ale z hrubé mzdy. Lišíme se v odhadech, jaký je dopad do státního rozpočtu, ale rozdíly nejsou tak dramatické, abych se tady nějak dlouhosáhle s paní ministryní přel, jestli je to 45, 55 nebo 60 mld. řádově - 70 to není ani náhodou. To prostě matematicky vůbec nevychází. Chtěl bych vidět ten matematický model, aby z toho vyšlo 70, to bych chtěl skutečně vidět, když snižujeme sazbu zhruba o 25 %. To prostě nevychází, i když je tam nějaká progrese.

Kolikrát jsem tady slyšel od představitelů hnutí ANO, mnohokrát, jak ta ODS zvýšila daně a jak to bylo špatně a jak to byla chyba. A my jsme mnohokrát řekli ano, dneska to hodnotíme jako chybu. Ale ti samí, kteří nás za to kritizují, si zvýšené sazby nechávají a nedělají s tím vůbec nic. Od nepřítomného pana premiéra jsem slyšel snad třicetkrát od řečniště, jak my jsme daně zvedli. My jsme je zvedli a teď, když je chceme snížit, tak vám se to líbí a chcete daně ponechat tak vysoké, jak jsou dneska. Tak si musíte vybrat. Buď bylo špatně to zvýšení, a pak to s námi snižte, anebo bylo dobře, a tak nás nekritizujte za zvýšení. Obojí dohromady je fakt komické.

Budeme určitě navrhovat zrušení tří sazeb DPH. Jak pan bývalý ministr financí Andrej Babiš, tak myslím, že jsem slyšel i paní ministryni, pokud se pletu, tak se omlouvám a ona to určitě opraví, říkají, že pro ně ideální stav jsou dvě sazby DPH. A já s tím souhlasím. Ale byla to vláda hnutí ANO a ČSSD, která zavedla třetí sazbu. Když si najdete stenozáznamy z té doby, myslím, že tam byly tři nebo čtyři položky, tehdejší ministr financí se dušoval, že to jsou první a poslední položky, které budou ve druhé snížené sazbě DPH. Samozřejmě jsme odhadovali velmi správně, že v okamžiku, kdy taková možnost je, tak různé zájmové skupiny legitimně - zdůrazňuji legitimně - požadují, aby na jejich výrobky nebo služby byla uplatněna druhá snížená sazba DPH. V následujícím bodě myslím, že máme pět takových položek, které rozšiřují seznam, který se nikdy neměl rozšiřovat, jak říkal bývalý ministr financí Andrej Babiš.

Tak využijme tu dobu, ne těch 30 dnů, ale 60 dnů, abychom se bavili. Proč se nevrátit k tomu ideálnímu stavu dvou sazeb, když si to přeje jak premiér, tak ministryně financí? Nejsilnější opoziční klub říká, že je to dobře. Co brání tomu, abychom se bavili, že se vrátíme ke dvěma sazbám a abychom vedli racionální debatu o výši těch sazeb? My máme nějakou představu, ta se může lišit od představy vlády a v debatě se k tomu můžeme vrátit. Takže to bezesporu navrhneme. Navrhneme návrat ke dvěma sazbám DPH. Pak odpadne debata, která položka má být ve druhé snížené sazbě a která ne. Velmi těžko se zdůvodňují výjimky než tak, že kdo se zalíbí, ten výjimku dostane, a kdo ne, tak má smůlu a je to označeno za nesystémový krok. Kdybychom měli dvě sazby, tak je to systémové. Tam, kde nám umožňuje směrnice, abychom použili sníženou sazbu, ji použít můžeme. (V sále je stále obrovský hluk a špatná slyšitelnost!)

Co tam chybí, je debata nad další existencí daní, které mají mimořádně nízký výnos ročně. Silniční daň pro osobní motorová vozidla - podívejte se, jaká je to agenda, kolik je s tím papírování a jak nízký je celkový roční výnos daně. Bavme se o tom, zda to je efektivní, zda není lepší tuhle daň úplně zrušit.

Teď proběhly komunální volby a zejména ve velkých městech mnohé, možná všechny kandidující strany přišly s objevným zjištěním: musíme řešit bydlení, ceny bydlení nám letí nahoru. Tím, že to měly skoro všechny strany v programu, je vidět, že je to evidentně problém, který trápí zejména velká města. Ale daň z nabytí nemovitosti prodražuje bydlení. Navrhli jsme zrušení a zase byla odpověď vlády: nemůžeme daň zrušit, jak bychom si s tím poradili, kdybychom měli takový výpadek v příjmech státního rozpočtu, letos to vypadá na nějakých 12, 13 mld., jestli to tak můžu odhadnout z čísel, která jsem viděl. (Paní ministryně k řečníkovi promlouvá od stolku zpravodajů.) Ano, 12 nebo 13. Nemám ještě kompletní čísla, paní ministryně má aktuálnější informace. To je věc, která se dá zrušit velmi rychle a která reálně může zlevnit pořízení vlastního bydlení. Tady neplatí to, co platí u DPH, že když snížíme sazbu, cena zůstane stejná. Myslím, že natolik jsme zkušení, že víme, že pokud snížíme sazbu DPH, nepromítne se to v ceně pro koncového uživatele, ale promítne se to v profitu té firmy, která službu nebo produkt nabízí. Je to naprosto logické. I my jsme to říkali v okamžiku, kdy jsme navrhovali nějaké snížení DPH, že se nedá očekávat snížení konečné ceny.

Kdybych měl zhodnotit návrh, který má opravdu několik set stran, tak to hodnotím jako promarněnou příležitost vést debatu o celkovém snížení daňové zátěže našich občanů a našich firem.

Pak jsem ještě našel jeden bod ve volebním programu, respektive v ekonomické části volebního programu hnutí ANO, který byl hodně podobný tomu, co jsme měli my v naší ekonomické části volebního programu, a který byl dokonce odvážnější. My jsme navrhovali snížit o 2 procentní body sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance. Když se podíváte do volebního programu hnutí ANO, tak tam najdete v této oblasti, že hnutí ANO navrhne snížení o 2 až 5 procentních bodů podle vývoje ekonomiky, abych tu větu řekl celou. Jaký musí být vývoj ekonomiky, paní ministryně, abyste šli aspoň na tu spodní hranici vašeho volebního slibu 2 %? Ekonomika pravidelně roste, pokud se podíváme na prognózy na příští rok, a určitě o tom budeme debatovat zítra v rámci státního rozpočtu, tak se tam žádné dramatické ochlazení neočekává. Prognóza, kterou používá Ministerstvo financí, je realistická, na tom jsme se shodli i na rozpočtovém výboru. Takže byl to jenom takový výstřel, takový planý slib, nebo kdy podle hnutí ANO nastanou ekonomické okolnosti a vývoj ekonomiky vhodný k tomu, abychom snížili cenu práce?

Pokud dnes mluvíte se zaměstnavateli, tak je samozřejmě trápí nedostatek pracovních sil, ale současně je trápí celkový nárůst mzdových nebo osobních nákladů, jak to vezmeme. Pokud bychom ulevili na sociálním zabezpečení, které platí zaměstnavatel, tak se vytváří prostor pro další zvýšení mezd zaměstnancům bez zvyšování celkových nákladů firmy. Ale vláda se stará jenom o státní zaměstnance a vždycky počítá, kolik nás to bude stát, budeme o tom mluvit zítra. Ale pak to porovnejte s tím uvažovaným propadem příjmů ze snížení daně ze závislé činnosti, kolik nás vlastně stojí zvýšení platů státním zaměstnancům. A podívejme se za dva, za tři roky, porovnejme si čísla z roku 2016, 2017, 2018, 2019 a uvidíte ten obrovský nárůst nákladů pro zhruba 10 nebo 12, 13 - ale já chci vaši vládu, abyste neřekla, že jsme to dělali špatně, ale můžeme i z roku 2010, nebo začít, kde chceme, při tom argumentu, že ty daně nemůžeme snížit. Místo abyste se starali o všechny zaměstnance, tak jste si vybrali skupinu pouze zaměstnanců pracujících pro veřejný sektor. Přitom naše opatření ke snížení daní platí pro všechny, samozřejmě i pro zaměstnance veřejného sektoru. Pokud máme anomálii - já to považuji za anomálii, možná paní ministryně ne - že průměrný plat ve veřejné sféře je vyšší než průměrný plat v privátní sféře, já to nepovažuji za zdravé. Opravdu to nepovažuji za zdravý jev. A právě snížení daně ze závislé činnosti by mohlo ten trend pomalu otočit a vrátit k normální ekonomické realitě.

Takže to jsou hlavní výhrady k tomuto návrhu zákona. A co jsou výhrady k tomu, co ten návrh neobsahuje? Pokud se budeme bavit o zdanění - nevím přesně, jak se tomu říká - zahřívacího tabáku? Zahřívané cigarety? Tak na tom se bezesporu shodneme, ale to je v zásadě detail, který o něco vylepší příjmy státního rozpočtu, bude to spravedlivé vzhledem k ostatním výrobkům, které jsou z cigaret nebo z tabáku. Ale jestli tohle by měl být jediný efekt daňového balíčku, který má 800 stran, tak ten výsledek je opravdu velmi slabý.

Děkuji za případné odpovědi, paní ministryně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Ještě se nám s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Skopeček. Nicméně než mu dám slovo, přečtu nějaké omluvy. Pan ministr a poslanec Antonín Staněk se nám omlouvá z dnešního jednání od 16.45 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan ministr Tomáš Petříček se nám omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Jaroslav Kytýr se nám omlouvá od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A nyní prosím - (Poslanec Dolejš se připomíná, že teď byl on na řadě.) Nicméně faktické poznámky mají přednost před vystoupením v rozpravě, takže prosím pana poslance Skopečka, potom je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Klaus.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Já jsem neslyšel celý projev předsedy našeho klubu, nicméně zaznělo tam to podstatné, a sice že ten zákon neobsahuje to hlavní, na základě čeho se konstruovalo zrušení superhrubé mzdy. Já jsem v minulosti zaslechl vyjádření paní ministryně, že to tam není z toho důvodu, že vláda třeba neměla důvěru a že se jí nezdálo legitimní přinášet před Poslaneckou sněmovnu takto razantní daňové změny. Nicméně chtěl bych se paní ministryně zeptat - a omlouvám se, jestli už se jí někdo ptal, určitě odpoví - kdy tedy plánuje Poslanecké sněmovně představit zrušení superhrubé mzdy, kdy plánuje skutečné snížení daní a zjednodušení daňového prostředí, protože o tom bohužel tento zákon není. Je rok od voleb a daňové prostředí je stejně složité, jako bylo, a občané se zatím snížení daňového břemene nedočkali. Takže bych se chtěl zeptat, když už tu legitimitu máte, kdy se můžeme snížení daní dočkat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času a nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Klause. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Já v tomto tématu navážu na předřečníka, našeho pana poslance Stanjuru, který to velice odborně a zdravě zhodnotil. Já to vezmu více jednoduše. Já jsem před volbami sliboval voličům, dokonce jsem na to měl takovou grafiku, že nikdy nepodpořím jakýkoli zákon, který zvyšuje daně, a zároveň podpořím všechny zákony, které budou daně snižovat. Takže pakliže je tady více takových jednoduchých lidí, jako jsem já, tak musím konstatovat, že tento zákon žádné daně nesnižuje a naopak zavádí novou daň z elektronických cigaret. Takže já ho z tohoto důvodu nepodpořím. Tak se omlouvám za takovou jednoduchou úvahu, ale já to mám takto nastaveno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Dovolím si podotknout, že faktické poznámky mají sloužit k reakci na probíhající rozpravu. A nyní prosím pana poslance Dolejše do rozpravy.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Já do jisté míry chápu vystoupení kolegů z frakce ODS, že využijí každé příležitosti, aby prezentovali svůj volební program. Na druhou stranu bych rád upozornil, že tento vládní tisk byl zpracován a už na něm leží prach zapomnění, možná na tomto faktu, vládou v demisi, že právě tato vláda, která byla v demisi, se nechtěla pouštět už z toho důvodu, že je v demisi, do nějakých velkých daňových zásahů.

Teď nechci komentovat programové prohlášení v oblasti daní, kde si třeba také v mnohém nerozumíme. Ale co je fakt, je fakt, že tento tisk je implementační a ta česká přidaná hodnota je povýtce spíše technicistní. Takže možná to někdo vezme jako challenge prezentovat tady různé daňové filozofie. My bychom z levé strany také mohli přičinit něco na téma rušit superhrubou, ano, ale ne jako cestu k rovné dani, že bychom mohli zjednodušit DPH ve stylu našich návrhů, které tady byly prezentovány, nebo že bychom se měli znovu obrátit k daňové progresi. To všechno by bylo možné. Je otázka, jestli teď je tady ta správná doba, když jsme na začátku tady řekli, že tento tisk vlastně byl odsouván a odsouván. A nevím, jestli třeba ta debata by nepatřila zítra k rozpočtu, nebo možná si něco kolegové šetří na ten tisk, kde bude znovu otevřeno EET, to je nepochybně možné. Ale speciálně tento tisk má čáku být projednán relativně snadno. Tento tisk nemá významné rozpočtové dopady. A mimochodem ten další tisk, kde ty rozpočtové dopady určité jsou, tak je hoden určitě pozornosti a zítra o tom možná bude diskuse, že tudíž nemůže tento zákon být projednán, a tudíž není ani možno o něj opírat státní rozpočet, kde se určité úvahy o dopadech zásahu do sazeb DPH či EET, výnosy z EET, vedou. Sem to ale fakt nepatří.

Z tohohle důvodu bych se za prvé v podstatě v roli zpravodaje zeptal, tuším, že to byla kolegyně Kovářová nebo kdo to byl, kdo navrhoval vrácení k přepracování. Pokud jsme tady slyšeli, že to kolizní ustanovení, onen paniku vyvolávající výklad definice oné dotace k ceně, jestli bude vypuštěn, tak zde má tedy smysl trvat na tomto návrhu. Já se čistě ptám, protože pak ve finále budeme muset podle tohoto postupovat při hlasování. A tím pádem pak samozřejmě pro nás odpadá i ten termín legisvakanční, který tam je, do roku 2021. Když to tam vypadne, tak se to bude řešit prostě později a v klidu.

Druhá moje poznámka směřuje k onomu navrženému zkrácení. Pokud sporné body vypadnou a pokud do toho nebudeme míchat problematiku tzv. daňového balíčku, který de facto vládním daňovým balíčkem není, ale je řešením určitých problémů, které vláda chtěla řešit na jaře letošního roku, tak si myslím, že to není na úkor kvality projednání onoho tisku. A pokud jsou tam takové technikálie, jako je třeba ona legisvakanční lhůta u spotřební daně, kde jsou ty nálepky či kolky, do února 2019, jestli si to dobře pamatuji, tak to zůstává reálné, protože to vůbec jsme schopni tím, že to dneska pošleme ve lhůtě 30 dnů, což není drama, pošleme v té debatě jaksi dál.

Poslední poznámka, opět se okruhem vracím k tomu, že teď neřešíme jakési politické poměřování oněch daňových filozofií. Pochopitelně ti z vás, kteří o tom mluvili, tak mohou vyvolat i možná zajímavou debatu. Já si také myslím, že některé daňové úniky jaksi jsou zbytečně málo hodny pozornosti, že například vláda ve své pozici, když vyjednávala některé věci, mohla být odvážnější, pokud jde o zdanění tzv. digitálních společností, to jsou všechny ty googly atd., kde zbytečně šla na tu irskou v podstatě velmi tolerantní pozici, a myslím si, že tady jsme mohli být odvážnější, a celou řadu dalších a dalších témat. Ale schovejme si tuto debatu na, řekněme, lepší příležitost.

Já osobně tedy se spíš přimlouvám, aby tento tisk mohl být řádně projednán a uzavřen, a nemyslím si, že lhůta 30 dnů ho bezprostředně ohrožuje, zejména pokud jsme slyšeli veřejný příslib, že to nedorozumění se vyřeší vyškrtnutím, že některé věci se budou řekněme řešit a už jsou předjednány, ať už je to tabák, nebo veřejnoprávní média. Takže si myslím, že v tomto ohledu se to dá zvládnout, a pokud si chceme tady ještě trošičku zahrát na čas, tak možná, že pro to vhodnější bude ten tisk, který přijde následně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a nyní s faktickou poznámkou opět pan poslanec Skopeček. Dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já bych chtěl zareagovat na pana předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího. On hájí paní ministryni, že skutečně je to technicistní norma. Ta vláda neměla důvěru. O daňových filozofiích se bavme až u jiné příležitosti. Ale na straně druhé, když si uvědomíme, že vláda bez důvěry dělala mnohem významnější věci, ať už v personální oblasti, pokud se nemýlím, tak vláda bez důvěry schválila žákovské jízdné a zlevněné jízdné seniorům, tak ono nejde využívat argument, že je to vláda bez důvěry jenom ve chvíli, kdy se jí nechtějí daně snižovat, ale pro cokoliv jiného, jako pro navyšování státních úředníků, pro velké personální změny, to vládě ta nedůvěra vůbec nevadila. Takže buďme féroví a neříkejme, nevyčítejme opozici, že se ptá na důležité daňové věci. Máme rok po volbách, daňový systém se nezjednodušuje, daňové břemeno se nesnižuje a takové ty výmysly, že je to kvůli tomu, že jsme tady měli vládu bez důvěry, nemohou platit, protože i v té chvíli, i v tom období dělala vláda poměrně razantní a důležité změny a vůbec jí to nevadilo, že nemá důvěru!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a v tuto chvíli pan poslanec Ferjenčík se ještě hlásí do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poprosit paní ministryni, jestli by mohla reagovat ještě v rozpravě, abych se když tak mohl ještě na něco zeptat.

Nicméně chtěl jsem vystoupit ve věci té lhůty. Já jsem si vyhledal k tomu harmonogram Sněmovny, a pokud bychom zkrátili tu lhůtu na 30 dní, tak následující jednání Sněmovny, které ten zákon může projednat, je 3. až 9. prosince, kde by bylo druhé čtení, a následně 17. až 23. prosince by teoreticky mohlo být 3. čtení, načež ten zákon ještě putuje do Senátu. Přiznám se, že mám poměrně velké pochybnosti, že Senát bude vůči tomuto zákonu příznivě nakloněn. Takže si nejsem úplně jist, že ta 30denní lhůta to řeší. A ve chvíli, kdy z těch 30 dnů jsou tři jednání pléna Poslanecké sněmovny, a my tam skutečně chceme vyřešit některé ty sporné body, a během toho jednání pléna je poměrně obtížné se těm jednáním věnovat, tak já se omlouvám, ale z těchto důvodů my ten návrh nepodpoříme, protože skutečně stejně by podle našeho názoru nevedl ke schválení do konce roku. A příště prosím o to, abyste to skutečně projednali včas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude ještě reagovat v rozpravě. Prosím. A pak vystoupí kolega Benda.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Já předpokládám, že se debata ještě podrobně povede jak v rozpočtovém výboru, tak na plénu Poslanecké sněmovny, ale aspoň v rychlosti.

Pane poslanče Ferjenčíku, pravidlo GAAR - jenom velmi ve stručnosti, já samozřejmě jsem připravena jakkoliv to dopodrobna vysvětlovat a hájit - to je v podstatě zákaz zneužití práva. A zákaz zneužití práva u nás platí obecně jako princip, který je dovozen tuzemskými soudy. To znamená, už dnes se princip zneužití práva uplatňuje. To znamená, že zařazení pravidla GAAR, což je vlastně implementační pravidlo, to znamená, my jsme povinni implementovat, tak je zařazen nyní do daňového řádu a je jediný možný logický důsledek. Samozřejmě já tady nepovedu debatu, to bychom tu strávili hodiny nad tím, jestli výdajový paušál bude zneužití práva. Já jsem 25 let dělala ve Finanční správě a neumím si to představit. To prostě je opravdu nad moje chápání.

Ale v tuto chvíli chci říct, že to je pravidlo, které už dneska se implementuje. Máme řadu konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu a je to oddiskutováno na odborném semináři na půdě Nejvyššího správního soudu, který se vedl a kde se toto pravidlo GAAR a jeho zařazení do daňového řádu, byla to velmi kvalifikovaná odborná debata, kde byli zástupci soudů, soudců, kde byli zástupci Komory daňových poradců, kde byli zástupci Ministerstva financí, jakož i Finanční správy.

Co se týče krycích dokladů, tak to je v praxi skutečně velký problém, protože pokud se dnes kontroluje například v rámci EET ubytování, tak ti úředníci používají svoje vlastní osobní doklady a to není prostě v pořádku. Jinak je to postup, který používá běžně, to není nic nového, Česká obchodní inspekce.

Teď mě hrozně mrzí, že tady není pan předseda Stanjura. Já se budu snažit zareagovat na ty věci, které tady padly. Zítra začínáme projednávat státní rozpočet. Je mi úplně jasné, že vystoupí pan poslanec Skopeček nebo Stanjura nebo i další určitě nebo všichni a budou tady vyzdvihovat především to, že jsme předložili, nebo jsem předložila návrh zákona o státním rozpočtu se 40miliardovým schodkem, čili se schodkem ve výši 0,7 % HDP. Necháme si tu debatu na zítřek a budeme se bavit o těch nákladech a budeme se bavit o tom, co je tedy v tom rozpočtu podle názoru opozice špatně.

Ale já tak jenom lehce počítám: Zrušení superhrubé mzdy a zachování současného daňového pásma - 70 mld. podle současných cen, i do budoucna spočítané analytickým týmem Ministerstva financí. I kdyby to bylo 50, jak říkáte vy, my říkáme 70, tak je to obrovská částka. Zrušení daně z nabytí - 13 mld. Zrušení silniční daně - 6,5 mld. Ale měl by být vyrovnaný státní rozpočet v plánu. On bude. Letos rozhodně bude a bude i příští rok. Takže ono trošku se mi těžko obhajuje něco takového, co na mě působí minimálně nekorektně.

Takže já nebudu opakovat to, co jste tady řekl, pane poslanče Skopečku. Ano, bylo to tak. Byli jsme vláda bez důvěry, připomínali jste nám to dnes a denně, takže těžko prostě jsme mohli přijít s tímto návrhem na zrušení superhrubé mzdy. Já jsem to do balíčku dala, ale v podstatě že byste nám nabídli politickou podporu, ano, ale politickou podporu vašeho návrhu a ten se s naším neslučuje. My chceme reálné snížení daní v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, to znamená, tak jak jsme to navrhli do balíčku, tak jak to bylo řečeno, a my to máme ve vládním prohlášení, jsme si toho vědomi a samozřejmě s tím počítáme.

Jinak snížení daní. Minulá vláda snížila daně, já si vezmu příště do rozpočtového výboru přesnou tabulku, já ji tady dnes nemám, ale snížila daně o více jak 30 mld. Přesně to mám po položce! Teď plánujeme snížení DPH, ta částka je necelé 3,4 mld., možná 3,3 mld. Ano, je to součást zákona o EET, což není v rozporu s legislativními pravidly vlády, a je to proto, abychom motivovali podnikatele patřící do třetí a čtvrté vlny, tak jako jsme motivovali ty, kteří patřili do první vlny tím, že jsme snížili DPH u stravovacích služeb. Takže pokračujeme ve snižování daní. A můžeme si to dovolit právě proto, že je lépe a účinněji vybíráme díky opatřením, která jsme zavedli.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo množství faktických poznámek. Jako první je tady pan poslanec Ferjenčík, takže prosím pana poslance Ferjenčíka a připraví se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Tak to pravidlo GAAR v té české implementaci říká: "Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu."

Já rozumím tomu, že - ostatně ono to už je judikováno - že zákaz zneužití práva u nás platí. Tím spíš vlastně nechápu, proč se to dává do toho obecného předpisu v této formulaci. A můj problém je s tou formulací. Protože ono to říká, že když někdo získá daňovou výhodu v rozporu se smyslem a účelem toho daného předpisu, a současně například Ministerstvo financí říká, že nepodporuje navýšení výdajových paušálů na dva miliony proto, že smyslem toho předpisu je snížení byrokracie - a to jste vy říkala, paní ministryně - a že ve chvíli, kdy se to zavádí bez dopadu na DPH, tak to vede k tomu, že proti účelu toho předpisu se snižují daně, tak mně z toho logicky vyplývá, že nějaký agilní úředník na daňové správě to může vysvětlovat způsobem, že to na ty živnostníky dopadá. Protože ve chvíli, kdy bude někdo mít příjmy půl milionu a výdaje 20 tisíc, a takové živnostníky v některých profesích máme, tak prostě řeknou, že používá paušál, jenom aby si snížil daně, takže na něj platí tohle pravidlo. A já si prostě nejsem zcela jist, že to někoho nenapadne ve chvíli, kdy vaši úředníci obcházejí hosty na svatbách a ptají se jich, jestli dostali účtenku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Jurečku, připraví se pan poslanec Skopeček. A chtěl bych poprosit o větší klid v sále. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já si vážím toho, paní ministryně, že jste reagovala na spoustu věcí, které tady byly v debatě zmíněny. Nicméně tady zazněla jedna důležitá věta, která z úst ministra či ministryně financí vždycky vyvolá celkem velkou pozornost. A jestli jste si jista, že v letošním roce směřujeme k vyrovnanému rozpočtu, tak je to super. Ale jestliže tady jsme v situaci, kdy plánujeme rozpočet na příští rok, což bude zítra, tak když se ten proces rozeběhne na úrovni Poslanecké sněmovny a zazní tady, že i příští rok vy de facto počítáte s vyrovnaným rozpočtem, tak by bylo fér si říct: Tak pojďme ten rozpočet chystat okamžitě vyrovnaný pro ten příští rok. Nehrajme tady tu marketingovou hru, že vytvoříme očekávání na nižší úrovni a pak se to zázrakem podaří. A potom se někteří plácají po ramenou, jak je to úžasné, že se to podařilo.

A bylo by také fér říkat ty věci potom i v jiných momentech. Když tady potom projednáváme EET a mluví se tady o tom a je to zdůvodňováno, že třetí a čtvrtou vlnu musíme zavádět z důvodu vyššího výběru daní, protože tady potřebujeme krýt deficit ze státního rozpočtu, potřebujeme investovat do mnoha bohulibých oblastí. OK, proč ne? Ale potom tedy neříkejme, že ten výběr daní - někdy se nám hodí říkat, že se úplně nedaří, pak se hodí říkat, že nám hrozí deficity, a pak se nakonec řekne, že ten deficit nám nehrozí. To prostě není úplně fér hra vůči občanům tohoto státu ani vůči podnikatelům a všem těm, kteří platí daně a kteří přispívají na financování našeho státu a státního rozpočtu.

Já si myslím, že takovýto přístup, kdy potom ten rozdíl může tvořit klidně 45, 50, 60 miliard rozdílu v tom, co se plánuje, a v tom, co je výsledek, tak to jsme tady zažili někdy v roce 2014 a řekli jsme si, že už takovouto cestou snad jít nechceme. Takže já bych se přimlouval za to, kdyby i tyto věci mohly být tady vyjasněny a hlavně kdyby se ta práce mohla dělat opravdu kvalitně. A jestliže ty propočty nám ukazují, že může být vyrovnaný rozpočet, tak ho takto na konci tohoto roku schvalme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní prosím pana poslance Skopečka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já budu říkat něco podobného co předřečník. Ale my jsme se dostali do naprosto neuvěřitelné situace. My jsme se dneska dozvěděli, že zítra začínáme projednávat návrh státního rozpočtu. Víme, že ten návrh státního rozpočtu bude s deficitem minus 40 miliard korun, ale den předtím, než ten rozpočet začínáme projednávat, tak už tady paní ministryně financí inzeruje, že stejně dopadne i v tom příštím roce vyrovnaně. Takže už den dopředu víme, že sem zítra vláda přijde se lživým, fejkovým rozpočtem, který neodpovídá realitě, protože už dneska nám ministryně prozradila, že žádný 40miliardový deficit nebude, že na konci roku bude vyrovnáno. Tak proč se tady zítra budeme, milí kolegové, scházet, když jsme se teď tady dozvěděli, že budeme projednávat lživý, fejkový rozpočet? Nerozumím tomu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní prosím pana poslance Munzara s faktickou poznámkou. Další faktické poznámky v tuto chvíli nemám.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych chtěl navázat na pana poslance Jurečku a pana poslance Skopečka vaším prostřednictvím.

Ono skutečně nás zkritizovat z nekorektnosti a říct tady: my vám předkládáme deficitní rozpočet, protože stejně bude vyrovnaný - to taky není moc korektní vyjádření, paní ministryně.

Nicméně my vyčítáme této vládě, když už jsme tu debatu otevřeli, jednu věc, respektive posledním vládám za poslední roky. A to, že zúžila řízení státního rozpočtu na prosté má dáti - dal a soustředí se pouze na příjmovou stranu rozpočtu, nikoliv na tu výdajovou. Tam se to rozjíždí velikým tempem. Zase jsme si přečetli, kolik tisíc nových státních zaměstnanců hodlá tento stát přijmout. Za prvé se tím kanibalizuje pracovní trh pro soukromé podniky a za druhé, ono nebude pořád tak dobře. Nebude pořád ekonomický růst a ekonomický boom. A kdo to zaplatí?

A v reakci na pana zpravodaje vaším prostřednictvím, který tady říká: je to jenom technická novela. Tak kdy jindy se bavit o daních, o zastabilizování podnikatelského prostředí, aby bylo skutečně pevné a stabilní do budoucna, abychom ustáli případnou ekonomickou recesi nebo ekonomickou stagnaci, kdy jindy než u daní? Daňový balíček je příležitost, abychom se o těchto věcech bavili, abychom vyhodnotili, jaká cesta pro naše podnikatele by byla nejlepší. A když vidíme všechny ty studie, které se týkají například byrokracie, tak vidíme, že byrokracie pro podnikatele v našem českém státě roste. A zároveň, jak říkám, vláda se snaží soustředit pouze na příjmy z daní, takže podnikatelskou sféru bere trošku jako dojnou krávu pro státní rozpočet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A v tuto chvíli bych tedy poprosil pana poslance Bendu, který se hlásil do rozpravy z místa.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jenom opravdu k daním vystupuji málokdy a musím říct, že mě dneska překvapil ten výstup paní ministryně, která nám fakt sdělí, že zítra předkládá rozpočet, kterému sama nevěří. To mi přišlo zvláštní.

Ale chtěl jsem mít jednu prosbu. Nedělejme sami ze sebe a z veřejnosti blázny. Netvařme se, že je možné tento návrh zákona do konce roku schválit. To je přece strašně nefér! Musíme říct, musí říct Ministerstvo financí, musí říct tato Sněmovna, kdy to začne platit. Jestli je to půlka příštího roku, co může začít platit v půlce příštího roku, co může začít platit někdy jindy. Ale to, že to nezačne platit od 1. 1. 2019, přece musí být zřejmé každému, kdo otevře alespoň kalendář. Dnes je 23. října. I když zkrátíme lhůtu na maximum, což je schopna si prohlasovat vládní většina, jsme v 23. listopadu, kdy nejdříve může začít být projednáván tento návrh zákona. 23. listopadu je pátek, poté máme poslanecký týden. To znamená, že první sněmovní týden začíná 4. prosince. I kdyby všechno šlo seberychleji, není v reálu možné, abychom až v druhé polovině prosince my daňový řád projednali. A posíláme ho do Senátu. A to si opravdu myslíme, že Senát kvůli krásným očím paní ministryně bude zasedat mezi svátky, aby za deset dní schválil daňový řád?

Přestaňme si tady ze sebe dělat navzájem legraci. Pojďme říct: nezkracujeme lhůtu. Je to naprosto zbytečné, protože i se zkrácenou lhůtou to nemůžeme stihnout. A pojďme říct poctivě: tento daňový řád, daňový balíček, bude schválen nejdříve koncem ledna, v půlce února, pokud nám ho Senát vrátí, ale nebude do konce tohoto roku. Je to naprosto nemyslitelné a myslím že nefér něco takového veřejnosti tvrdit.

A docela bych prosil pana kolegu Volného, jestli nechce svůj návrh, který vyvolává jenom očekávání... (Poslanec Faltýnek z lavice: Ne.) Pan předseda klubu, ať mu neradí, co chce pan poslanec Volný (se smíchem).

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, neobracejte se na ostatní poslance přímo.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji, pardon, pardon. Prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se za... Nesnažme se, nesnažme se překonat skutečnost. Prostě do konce roku to není možné reálně zvládnout. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, tak zde máme omluvenku pana poslance Jana Bartoška, který se omlouvá dnes od 17.30 z důvodu jednání v regionu.

A nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Volného.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, já tedy budu reagovat na mého předřečníka. Já můžu s ním souhlasit, nemusím s ním souhlasit. Já jsem si tyto počty samozřejmě také udělal, také mi to bylo jasné, že to bude velice těžko stíhatelné do konce roku. Nicméně si myslím, čím dříve to bude schválené, tím lépe pro daňové poplatníky i ve vztahu k EU. Proto já na tom zkrácení budu trvat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Tím jsme v tuto chvíli ještě nevyčerpali faktické poznámky. Hlásí se pan poslanec Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně. Já ještě zareaguji na svého předřečníka. Jestli víme, že to je nemožné stihnout, tak už přece dneska musíme říct opatření, která povedou k tomu, co může začít platit od běžného měsíce, co může začít platit od 1. března, co musí začít platit od 1. června, co musí začít platit až na začátku dalšího roku. Vždycky jsme to v daních takhle měli. Aspoň natolik o daních snad něco tuším, že vím, že prostě nemohou vstupovat 22. února, jak zrovna vyjdou lhůty v Senátu. A to si myslím, že by bylo fér dneska říct, a ne se tvářit, můžeme to stihnout. A pak najednou začneme vymýšlet, jakým způsobem budeme odkládat účinnosti?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Takže v tuto chvíli nemám dalších faktických poznámek ani se mi nikdo do rozpravy nehlásí z místa, tedy obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není zájem. V tom případě nyní budeme hlasovat o návrzích. Já svolám kolegy do sálu.

Byl přednesen návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Já neregistruji žádost... a, žádost o odhlášení, tedy vás odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami. A až se nám počet poslanců ustálí, tak zahájíme hlasování o vrácení návrhu k přepracování. (Chvilku čeká.) Tak, ještě stále přibývají poslanci. Vypadá to, že se nám... počet přihlášených poslanců ustálil.

 

Takže já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro vrácení. Kdo je proti? Já vám děkuji.

hlasování číslo 39 bylo přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 35, proti 92. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Předpokládám, že to tak není.

 

Takže já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Já vám děkuji.

hlasování číslo 40 bylo přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 166, proti nikdo, jeden se zdržel. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tedy předložený návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Paní poslankyně Černochová, prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já jenom i hlásím, že jsem do konce jednacího dne s přednostním právem za pana předsedu Stanjuru. Navrhuji výbor pro veřejnou správu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A ptám se, jestli je ještě nějaký jiný návrh, než budeme hlasovat? Není tomu tak.

 

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro přiřazení dalšímu výboru? Kdo je proti? Já vám děkuji.

hlasování číslo 41 bylo přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 76, proti 58. Návrh nebyl přijat. Takže konstatuji, že jsme další výbor neschválili k přiřazení.

 

A nyní se ještě musíme vypořádat s návrhy na zkrácení či prodloužení lhůty. Bylo navrženo zkrátit lhůtu na projednávání o třicet dní na třicet dní.

Takže já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty. Kdo je proti? Já vám děkuji.

hlasování číslo 42 bylo přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 89, proti 35. Návrh byl přijat. Takže lhůta byla zkrácena.

 

Tím jsme vyčerpali projednávání tohoto bodu. Já děkuji navrhovatelce i zpravodaji a tento bod končím. A nyní mám avizovánu paní poslankyni Hyťhovou.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Vážení poslanci, já bych jenom ráda uvedla na pravou míru, že v hlasování číslo 20 jsem hlasovala pro, a mám tady napsáno, že jsem se zdržela. Tímto nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Je 17.37, otevřu tedy další bod, kterým je bod č. 23 zřejmě, který jsme přerušili již asi čtyřikrát, naposledy v pátek 21. 9. na 19. schůzi. Jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP