(17.10 hodin)
(pokračuje Bauer)
Také mi velmi vadí, že tento zákon přímo neurčuje hodnotu nezpeněžitelného obydlí a ponechává to na budoucí ministerské vyhlášce. Je to relativně velký problém. Něco takového mělo být podle mého názoru s ohledem na právní jistotu dlužníků i věřitelů obsaženo přímo v zákoně. Jak někteří z vás vědí, na výborech byl diskutován návrh, který by zakotvil tuto hodnotu na základě normativních nákladů na bydlení přímo v zákoně. Bohužel Ministerstvo spravedlnosti tento návrh odmítlo s tím, že normativní náklady nejsou vhodná zdrojová data, a sluší se proto připomenout, že ještě před dvěma lety s nimi ministerstvo v původní verzi zákona pracovalo, a to velmi benevolentně a k dlužníkovi více než vstřícně. Je tedy namístě reálná obava, jak se bude budoucí ministerská vyhláška zpracovávat, jak vlastně bude vypadat a zda se nedočkáme situace, kdy bude oddlužovat lidi s milionovými haciendami.
V neposlední řadě považuji za důležité, aby byl striktně posuzován poctivý a nepoctivý záměr dlužníka. Já v tomto smyslu budu podávat svůj vlastní pozměňující návrh, který jsem již načetl do systému a ke kterému se přihlásím v rámci podrobné rozpravy.
Na závěr možná tři taktéž problematické věci. Chtěl bych vás upozornit, že v tuto chvíli, myslím si, že to neví ani sám pan ministr, nikdo přesně neví, kolik lidí do nového zákona vstoupí podle nových pravidel, to za prvé. Za další, nikdo ještě nebyl schopen přesně vyčíslit, kolik celá tato záležitost vlastně bude stát. Já jsem se na to ptal zástupců vlády i ministryně financí a bohužel jsem žádnou odpověď nedostal. A v neposlední řadě považuji za velmi důležité, aby se také dbalo potřeb příslušných soudů, protože si nejsem schopen představit, zda se tisíce nebo desetitisíce lidí přihlásí do oddlužovacího procesu, zda insolvenční správci a samotné soudy budou mít dostatečnou kapacitu ten nápor zvládnout.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také vám děkuji. A nyní prosím pana poslance Feriho a připraví se pan poslanec Výborný. Máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Velmi za něj děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, jsme v druhém čtení, není to úplně vhodné místo na nějaké politické proslovy nebo politikaření, takže mi dovolte jenom krátce okomentovat své pozměňovací návrhy, ke kterým se pak v rámci podrobné rozpravy přihlásím.
Ta vstupní teze, a už ji tady pan ministr nastínil, byla taková - za prvé umenšit nebo odstranit, to je původní předloha, bariéry na vstupu do oddlužení, a ta druhá teze, která se později objevila, kterou s velkým povděkem kvituji, bylo urychlit a usnadnit celé insolvenční řízení.
Takže stran toho prvního ta původní předloha počítala se sedmi lety, s hypotetickým, ale myslím si s velmi, kdyby to náhodou prošlo, reálným nulovým uspokojením pohledávek nezajištěných věřitelů. Později to bylo modifikováno na pět let, 30 % a vyvratitelnou právní domněnku, která nějakým způsobem předpokládala snahu dlužníků na uspokojování věřitelů, a naštěstí musím zaklepat a poděkovat kolegovi Patriku Nacherovi, že předložil a prošel návrh, který ten návrh oproti tomu původnímu návrhu pana doktora Pelikána zpřísňuje, ale myslím si velmi správným směrem. Říká to velmi případně, aby tady zkrátka nevznikal systém pro systém, což si myslím, že leckdo chce, tzn. nějakým způsobem unést odměnu insolvenčního správce, náklady jednotlivých výdajů, platit těch 1 100 korun měsíčně a takhle se po určitý časový úsek snažit, a pak to budiž všechno odpuštěno. To si myslím, že je v přímém rozporu se zásadami insolvenčního řízení, tak jak jsou stanovena v samotném zákoně.
Odpadla z toho mírně motivace, která samozřejmě má být nějakým způsobem realizována, nebo má být iniciována insolvenčními správci, a proto předkládám také první pozměňovací návrh, který se dotýká úpravy institutu, který už ta novela předpokládá, resp. v současné podobě už existuje, ale tady je explicitně vyjádřena, nebo explicitněji vyjádřena, a to je sice přerušení a prodloužení průběhu oddlužení.
My vlastně když už tady říkáme, že hypoteticky by dlužník nemusel zaplatit vůbec nic, resp. záleží, jaký pozměňovací návrh projde a v jaké podobě to Sněmovnou projde, tak ať je aspoň dlužník motivován tím, že po určité době, která je v tom návrhu stanovena na tři roky, a po určitém splacení dluhu, po nějaké aspoň určité míře uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, v tomto případě 20 %, by mohl dlužník zažádat insolvenční soud o to, aby mu byl průběh oddlužení přerušen. Aby se mohl tzv. nadechnout, vyzkoušet si nedlužnický život a posléze se zase k plnění svých povinností vrátit.
Měla by to být věc víceméně exkluzivní, neměl by na to být nárok úplně pro každého, tak jak je to předpokládáno v původní předloze, a mělo by to sloužit k tomu, aby opravdu ti, kteří se budou chtít snažit, kteří budou chtít uspokojovat své věřitele, byli tímto způsobem pobídnuti, aby se snažili o něco více. V té současné podobě je navrhovaná délka přerušení až 12 měsíců, což je podle našeho názoru až příliš vstřícné. V tomto případě u tohoto pozměňovacího návrhu je maximální délka přerušení navržena na šest měsíců, a ty nepředvídatelné životní situace, jako například ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá zdravotní neschopnost, ty jsou řešeny už již existujícím a do předlohy vtěleným institutem prodloužení průběhu oddlužení. To je motivační pozměňovací návrh.
A pak ještě pozměňovací návrh, který navazuje na tezi o zrychlení nebo ulehčení insolvenčního řízení. Prošlo několik pozměňovacích návrhů a v rámci toho komplexního pozměňovacího návrhu 71/5 z ústavněprávního výboru je vlastně většina právě technických věcí, které dopadají na to, co je potřeba předložit, tzn. týká se to povinností, které tíží insolvenční správce nebo insolvenční soudy, anebo doručování a mnohých dalších věcí. Tak tento návrh umožňuje, a pan kolega to již zmínil, umožňuje ulehčit dlužníkům vstoupit do oddlužení tím, že my nevíme, kolik jich je, a takto by se rozšířil okruh, prakticky by se rozšířil okruh subjektů, osob, které by byly oprávněny, nebo které by chtěly, to je důležité, okruh by se nerozšiřoval, ale více lidí by o to, více právnických profesí by o to jevilo zájem, o sepis návrhů na povolení oddlužení.
Akreditační novelou by toto bylo zavedeno. Existuje určitý okruh subjektů, které jsou oprávněny sepisovat pro dlužníky návrhy na povolení oddlužení, insolvenční návrhy, a je tam pevně stanovena odměna, která bohužel není navázána na nějaký mechanismus, který by se vyvíjel v čase a zohledňoval by třeba inflaci a tak podobně. Je tam pevně stanovená částka 4 tisíce v případě návrhu na povolení oddlužení jednotlivce, 6 tisíc v případě návrhu na povolení společného oddlužení manželů.
Z tohoto důvodu i po debatách s panem ministrem jsem navrhl kompromisní variantu na navýšení na 5 tisíc korun a 7 500 u společného oddlužení manželů, která by do budoucna mohla nějakým způsobem zatraktivnit právě sepis návrhů, tak aby se ten špunt aspoň na začátku odstranil. Jestli se ten špunt vytvoří u insolvenčních soudů, dá se předpokládat, že asi ano. Ale jsem velmi rád za snahu kolegů, kteří přišli s novými pozměňovacími návrhy, které tu agendu na insolvenčních úsecích poníží.
A poslední návrh se dotýká provozoven a zaměstnanců insolvenčních správců. Ponechávám ho další diskusi na půdě ústavněprávního výboru. Těch variant, z kterých budeme moci vybírat, je tu několik, ta nejčerstvější varianta i od paní kolegyně Ožanové a i varianta od pana kolegy Blažka.
Toto jsou tři pozměňovací návrhy a posléze se k nim v rámci podrobné rozpravy přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím pana poslance Výborného, který je přihlášen do obecné rozpravy, a připraví se pan poslanec Sadovský.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministře spravedlnosti, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi možná poněkud zevrubněji se vyjádřit k předložené novele insolvenčního zákona. Já se ještě na začátek vrátím k debatě a k poměrně netradičním legislativním postupům, kde tady máme nějaký sněmovní tisk, který už nyní ve druhém čtení projednáváme ve znění osmnáctistránkového, jakéhosi kvazikomplexního pozměňovacího návrhu. Bohužel to je podle mě trochu nešťastný postup, který ale vůbec nejde na hlavu pana ministra současného, ale jde na vrub původního předkladatele, tedy pana ministra Pelikána. Myslím si, že to je přesně ukázka toho, jak bychom neměli v rámci legislativního postupu pracovat a neměli bychom předkládat do Sněmovny tisky, které zjevně potom tady ve Sněmovně musí projít takto hlubokým přepracováním. Bohužel to není jenom otázka insolvenčního zákona, ale i některých. Na druhou stranu chci říci zcela jednoznačně alespoň z dosavadní komunikace s panem ministrem Kněžínkem, že tyto věci se mění výrazně k lepšímu. ***