(12.20 hodin)
(pokračuje Juříček)
Takže naznačuji, že je potřeba postavit pilíře, abychom také nepoškodili ekonomiku. Protože ta argumentace je poměrně jednoduchá. Jsme nejprůmyslovější země v Evropě. Průmysl dělá zhruba 34 % hrubého domácího produktu. Německo je zhruba 21, 22 %. Takže my samozřejmě potřebujeme lidi do těch firem a potřebujeme, aby lidi vůbec přišli ráno do práce, abyste mohli plánovat práci. A jestliže přijdeme o 200 miliard potenciálních tržeb z těch 5,5 bilionu korun, které dneska dělá průmysl, a dneska nás všechny živí včetně vás, tak samozřejmě to může mít dopad do státního rozpočtu a pak se všichni budeme divit. A to je ta třetí úroveň, o které hovořím.
A já jako člověk, který mám pocit zodpovědnosti i tady v těchto škamnách, abych vám říkal pravdu, tak se obávám, že přes daň z přidané hodnoty, přes sociální a zdravotní to pak nedoženeme, byť je jasné, že to bude mít dopad i do zvýšeného zdravotního pojištění. To je samozřejmé přece. A analýzy ukazují, že se to bude pohybovat někde možná mezi 3,5 až 5 miliardami. Ale já nechci hovořit jenom o tom, co to bude zdravotní a co firmy, ale i ten státní rozpočet přece, za který my jsme všichni zodpovědní.
A poslední situace. Byl jsem v pondělí na brněnském veletrhu, stejně tak jak tady paní ministryně Maláčová, kterou jsem tady někde viděl. A stávající viceprezident Svazu průmyslu, a bylo tam možná tisíc firem, se zeptal, kdo je pro, aby se zrušila karenční doba. Nezvedla se jediná ruka. Když se zeptal, kdo je pro, aby se opravdu zrušila, tak se zvedly dvě ruce. Paní ministryně Maláčové a Pepy Středuly. Logicky. A my se takhle budeme přetlačovat?
A teď vám chci říct poslední informaci. Protože včera jsem ráno musel samozřejmě rychle do práce, protože máme problémy právě s dodávkami, tak jsem ještě telefonoval s jedním kolegou, generálním ředitelem nadnárodního koncernu, a ten mně řekl: Pavle, už je konec, protože rozhodnutí vedení - a teď nemohu říct, která firma to je, protože chtěl, abych to nechal jako v utajení, je to firma, která zaměstnává 850 lidí v Brně - rozhodnutí vedení je přemístit veškerý byznys do Indie, protože je krize pracovního trhu a poslední kapičkou je karenční doba.
Takže rozhodnutí vedení je. A nám to je jedno, když nám budou odcházet firmy. Mně ne. Děkuji vám za pozornost. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vaším prostřednictvím k váženému kolegu Juříčkovi, byť si ho velice vážím. Na hospodářském výboru nezazněly argumenty o státním rozpočtu, ty tady dneska doplnil a jsou to zajímavá čísla, ale zazněly tam argumenty hlavně o nedostatku pracovních sil. Samozřejmě členové hospodářského výboru, kteří mají nějaký vztah k zaměstnávání zaměstnanců, to vnímali ze své praxe.
Ale dovolte mi připomenout také historii České republiky. Když se hovořilo o tom, že jak dneska tady zaznělo, že průmysl živí nás všechny, tak byly doby, když jsme my všichni přispívali na rozvoj průmyslu. My všichni jsme přispívali na rozvoj bankovního sektoru nebo asanace, aby ten průmysl mohl fungovat, a doposud to nám všem nikdo nedal zpátky. Ty peníze jsme tam někde utopili.
Zaznívají tu argumenty lidi, chybí lidi. Pamatuji dobu, kdy zaměstnavatelé nutili zaměstnance chodit na nemocenskou, protože nebyly zakázky. A byli rádi, když stát za ně platil, aby oni nemuseli platit. A byla taková doba. A tehdy se podnikatelé jaksi nebránili tady tomu, že zneužívají stát. Čili řekněme, toto má vždycky ty dvě mince, že tady jsou hodní zaměstnavatelé a zlí zaměstnanci, kteří zneužívají. Ano, jsou takoví. Ale oni si přece o tom nerozhodují. Já nemůžu přijít k zaměstnavateli a říct mu ach, mě bolí hlava, já jdu domů. Mezitím je ten jeden mezičlánek, na který nikdo tady neřekl půl slova. To jsou lékaři. Byť lékař určuje, jestli jsem nemocný, nebo ne. Lékař mi vypisuje nemocenský lístek, abych já mohl být doma s nemocí. A to berete, že tedy lékaři jsou nezodpovědní, nesvéprávní, podléhají komukoliv, kdo přijde? Jenom ho pošle domů? Tak potom neléčme. Potom nepotřebujeme doktory, řekněme si to na rovinu, a všichni ti, co tady předtím o medicíně a bodu medicíny hovořili, tady hovořili a mlátili prázdnou slámu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: V rozpravě vystoupí pan poslanec Pávek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, během té doby, než jsem se přihlásil a dostal ke slovu, tak už bylo řečeno téměř vše, co se týká argumentů pro i proti. Já bych rád popsal projednávání na hospodářském výboru, jehož jsem členem a jehož jsem měl možnost se zúčastnit.
Během toho projednávání byly zváženy v podstatě všechna pro a proti. A jestli si někdo myslí, že hospodářský výbor je primárně na straně zaměstnavatelů a podnikatelů, tak to není poslání. Poslání hospodářského výboru je bezesporu dohled nad hospodářstvím této země. A do toho samozřejmě patří i rovnováha mezi potřebami zaměstnanců a potřebami zaměstnavatelů. Já se snažím při své práci tady držet vždycky té věcné stránky věci a nesklouzávat k okopávání kotníků a ideologickým přetahovačkám. Ale v tomhle případě to opravdu není jednoduché.
Všichni jsme toho byli svědci, kdy po poklesu preferencí sociální demokracie přišli její zástupci s tímto návrhem na zrušení karenční doby a doufali, že si na tom prostě vydobudou politické body u voličů. To se projevilo i na tom jednání hospodářského výboru, kdy kolegyně Valachová, vaším prostřednictvím pane přesedající, tak to tam přednesla, odešla s jednoznačným postojem s výjimkou tedy komunistů, abych byl úplně přesný, tak se jenom usmívala, protože věděla, že to dá do toho koaličního vyjednávání o podpoře vlády, a tím pádem ta diskuse tady bude mít živnou půdu a povedeme ji.
Já jsem osobně přesvědčený, že zrušení karenční doby je naprosto nežádoucí jev v době, kdy po tom nikdo nevolá. Ten systém, já neříkám, že je perfektní, ale ten systém funguje. Máme skutečně problém s tím dostat lidi jako zaměstnance do těch firem, do fabrik, do zaměstnání. Přetéká nám tady tedy jediný sektor, kde tedy přebublává nadbytek zaměstnanců, tak jsou úřady a státní správa. Jinak všude je nedostatek lidí. A ten systém zkrátka funguje. Byly tady zmíněny všechny ty benefity, které zaměstnavatelé zaměstnancům už nabízejí. Nikdy nebyla v historii novodobé pozice zaměstnanců pro vyjednávání se zaměstnavateli tak dobrá, jako je teď.
Takže já za klub Starostů a nezávislých říkám, my nemůžeme podpořit zrušení karenční doby. Budeme hlasovat jednoznačně proti. A vás, podle vašich znalostí a svědomí, vyzývám k témuž. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Svoboda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych vaším prostřednictvím oslovil kolegu Luzara. Víte, to je přesně problém té karenční doby. Když k tomu lékaři někdo přijde a řekne dostatečně velký sumář potíží, které má, vy mu nemůžete říct: vy jste zdráv. Vy ho musíte vyšetřit, a když to dobře předložil, tak to vyšetření bude pro (nesrozumitelné) neschopnosti. A trvá to přesně týden, než mu řeknu: běžte pracovat, neschopnost končí, protože se ukázalo, že vaše choroba neexistuje. Věřte mi, že to vím velmi dobře, mám s tím bohaté zkušenosti. A také vím, že v současné době se to změnilo proti tomu, jak to bylo předtím. I těch týdenních neschopenek jsme skutečně měli spoustu. A ta vyšetření jsou ještě ke všemu drahá. ***