(18.40 hodin)
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, poslankyně, Marek Benda je znamenitý rétor, tak přece jenom ty, které se mu podařilo vyděsit, se já pokusím zase uklidnit.
Neděje se nic mimořádného. Druhé čtení slouží k tomu, aby všichni poslanci, tzn. dokonce i Kateřina Valachová s Klárou Dostálovou, načetli jakékoli pozměňovací návrhy.
Co se týká situace, ve které jsme, ta je mimořádná pouze tím, že návrh předkládala jiná vláda, než která ho nyní dál v dalších čteních v Poslanecké sněmovně hájí.
Také chci upozornit, že jsem při svých vystoupeních velmi odlišila svou úlohu zpravodajky a vystoupení mne jako místopředsedkyně poslaneckého klubu za klub sociální demokracie, který v rámci prvního čtení vznesl řadu námitek k té původní verzi.
Co se týká snahy, která skutečně byla koaliční, a v tom si myslím, že je korektní a poctivé to přiznat, a myslím si, že se není za co stydět, protože takhle bychom měli pracovat, tak tu jsme popsali s tím, že se jedná o reakci na první čtení. Není tam nic zásadního nad rámec, není tam nic překvapujícího, není to překopání toho textu od A do Z. Takže tolik jenom na uklidnění těch, kteří případně byli vyděšeni.
A co se týká onoho řekněme legislativně technického sporu v uvozovkách mezi ústavněprávním výborem a legislativou Sněmovny, tak jenom chci informovat kolegy, že jsem jako zpravodajka pouze z procesní opatrnosti na základě doporučení legislativy Sněmovny poučila všechny kolegy, aby z procesní opatrnosti ty pozměňovací návrhy znovu načetli, protože je samozřejmě vyšší hodnota zajistit jejich řádné projednání, než aby to bylo někdy v budoucnu zpochybněno, nebo dokonce by mohla být zpochybněna celá novelizace zákona o státní službě.
Jinak s předsedou ústavněprávního výboru samozřejmě souhlasím z hlediska toho obsahu a věcnosti a budeme se snažit, nebo já budu moc ráda, pokud se s ním budu moct snažit o to, aby se tato situace neopakovala. Takže tolik stručně.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak čas. Takže nyní tedy požádám o vystoupení v rámci faktické poznámky pana poslance Válka a připraví se pan poslanec Marek Benda. Zatím tedy dvě přihlášky. Takže pan poslanec Válek? Není přítomen. Takže to propadá. A nyní tedy požádám pana poslance Marka Bendu. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní zpravodajko, vážené dámy, vážení pánové, já jsem nezpochybňoval právo žádného poslance podat pozměňovací návrhy ve druhém čtení. To je samozřejmě možné. Přesto si myslím, že je korektní vůči Sněmovně, aby zejména menšinová vláda, která je závislá na tom, je-li podpořena ještě někým jiným, která dojde k nějaké dohodě, aby tuto dohodu předložila výborům, které věc projednávají. A času na to upřímně řečeno bylo dost. Věděli jsme před prázdninami, že se rozcházíme. A vy nám to fakt dáváte v den projednávání druhého čtení. Možná že vám to přišlo tak strašně důležité a tajné, že to té opozici sdělit nesmíte, nebo nechcete, nebo něco podobného. Já to jenom pokládám za nepraktické, nešťastné. Myslím si, že tam potenciálně můžou být chyby a že my jsme pak postaveni před situaci, jako ta opozice, a upozorňoval jsem na to minule, že kdybychom chtěli ještě nějaké změny k tomu uplatňovat, např. říkat "tohle máte dobře, tohle nemáte dobře", tak musíme studovat během dnešního dne návrhy, které byly načteny do systému. Prostě kdybyste přicházeli jako jednotlivé poslankyně - a upřímně řečeno, i ti jednotliví poslanci, co přicházejí na plénum, v drtivé většině to předtím předložili výboru. A třeba neuspěli a pak říkají: my na tom trváme a chceme. Ale ty situace, kdy se přinášejí věci až na plénum, jsou spíše výjimečné a neměly by být situacemi, kdy se vládní koalice na něčem dohodla a přichází to sdělit zbytku Sněmovny až v rámci druhého čtení. Tam si fakt myslím, že jsme skoro na hraně přílepku.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní v obecné rozpravě požádám o vystoupení paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Bartošek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vám představila dva pozměňovací návrhy.
První se týká § 15 odst. 2, kde se doplňuje o text - cituji: "U vedoucích služebních úřadů se uvedené nevztahuje na rozhodování o věcech, o nichž se podle tohoto zákona nevede řízení ve věcech služby, s výjimkou věcí podle § 159 odst. 2 písm. a), j), k), l)."
Jde o úpravu, která upřesňuje rozsah oprávnění státního tajemníka vůči vedoucím služebních úřadů, tj. odráží stejnou praxi jako u vedoucích organizačních složek státu dle zákoníku práce, je v souladu s požadavkem minimalizace administrativní náročnosti a s ekonomickými pravidly dle příslušných právních předpisů, včetně zákona o finanční kontrole.
Vedoucí služebního úřadu je ten, kdo odpovídá za chod daného služebního úřadu, a to po stránce ekonomické i po stránce dané odborné agendy úřadu, nese za to i plně odpovědnost. Státní tajemník navíc dle zákona o státní službě není představeným vůči vedoucímu služebního úřadu, není oprávněn mu ukládat úkoly. V praxi je prakticky nereálné, aby např. státní tajemník určil vedoucímu služebního úřadu dovolenou, tu si určuje on sám s ohledem právě na bezvadný chod daného úřadu a reálné možnosti daného úřadu, v zásadě po dohodě se svým zástupcem. Určování dovolené se tak stává ryze formální, tzn. administrativně nadbytečné, a postrádá smysl. Obdobně služební cesty jsou vázány na finanční prostředky daného úřadu, které jsou samostatné účetní jednotky. Státní tajemník tak nikdy nemůže být dle právních předpisů tzv. příkazce operace vůči vedoucímu služebního úřadu, ale je jím vždy pověřený zaměstnanec v rámci úřadu, zpravidla zástupce vedoucího služebního úřadu. Navíc je opět zcela nereálné, aby vedoucímu služebního úřadu nebyla schválena služební cesta a bylo mu tak znemožněno vykonávat činnost, za kterou sám odpovídá, např. výjezd k nehodě za účelem jejího šetření. Návrh zároveň zachovává běžnou praxi a dosavadní úpravu, kdy si vedoucí služebního úřadu nemůže sám určit plat, přiznat odměny nebo se hodnotit. Toť první pozměňovací návrh.
A druhý se také týká § 151, kde se před slovo "10 %" doplňuje slovo "nejméně". Jde o úpravu, která narovnává podmínky pro výši příplatku za pohotovost u zaměstnanců v pracovním poměru dle zákoníku práce a státních zaměstnanců dle zákona o státní službě, resp. danou úpravou dochází k odstranění nesrovnalosti mezi zákoníkem práce, § 140, a zákonem o státní službě, § 151, tj. sjednocení úpravy v otázce odměňování služebních a pracovních pohotovostí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Jana Bartoška, předsedu poslaneckého klubu KDU-ČSL. Jako poslední se připraví pan poslanec Ferjenčík. Tak, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Po poměrně dlouhé době poté, co byl předložen tento zákon, se dostává na projednávání Poslanecké sněmovny. Pro mě je poměrně překvapením, že ho zde předkládá sociální demokracie, protože zástupci sociální demokracie byli společně s hnutím ANO a s KDU-ČSL hlavními tvůrci původního zákona, který měl za úkol stabilizovat státní správu, motivovat k tomu, aby lidi šli vykonávat a pracovat pro stát, aby tam byl kariérní růst a aby se nastavila přiměřená propustnost tohoto systému a současně to motivovalo lidi v rámci státní služby, aby mohli postupovat nahoru.
Bohužel, myslel jsem si, že sociální demokracie bude ta, která bude držet tu vlajku s tím, že chceme stabilní státní správu, a přitom byla první, která porušila ducha tohoto zákona na Ministerstvu zdravotnictví. A to byl první bod, kdy vlastně jsem říkal, jestliže potom do budoucna budeme komukoli vyčítat, že účelově systemizuje pracovní místa proto, aby mohl propouštět úředníky, tak se nebudeme moct odvolávat, protože sociální demokracie byla první, která použila systemizaci jako nástroj, aby vyhodila z práce lidi, kteří jí byli nepohodlní. ***