(18.30 hodin)
(pokračuje Benda)
Já nevím, kolik kdo máte času během sněmovny studovat legislativní kvalitu návrhů. Ale já se opravdu snažím relativně sledovat jednání Sněmovny a nejsem schopen během toho posuzovat legislativní kvalitu návrhů, které se objevily v systému. A tyto návrhy budou po druhém čtení jenom přikázány ústavněprávnímu výboru, který má říci ano, ne. Garanční výbor. Já si myslím, že procesně by v tuto chvíli bylo správné vrátit návrh zákona k novému projednání do výboru. Uznat, že změny, které přináší vláda a vládní koalice a které já dokonce v podstatě souhlasím, že jsou rozumné, že v mnoha případech napravují původní návrh, ale že je slušné, aby projednali i ostatní, nejenom vládní poslanci, zejména když vládní koalice v tuto chvíli má menšinu v Poslanecké sněmovně, a teprve poté bychom se mohli vrátit k projednání tohoto návrhu ve druhém čtení na půdě Poslanecké sněmovny.
Prosím pana předsedajícího, aby zaregistroval tento můj návrh, který samozřejmě může být hlasován, není to procedurální návrh, je to návrh, jak se zachovat po skončení obecné rozpravy, ale myslím, že bychom po skončení obecné rozpravy měli hlasovat o tom, aby návrh zákona byl vrácen výborům k novému projednání. To je první procesní poznámka, kterou mám.
Druhá procesní poznámka, kterou, já pevně doufám, že vyjasníme po jednání ústavněprávního výboru a která spíše souvisí s jistými spory tady s legislativou. Mně se zdá velmi nestandardní, aby výbory, pokud schválí nějaké pozměňovací návrhy, a dokonce jsme to na ústavněprávním výboru opravdu takhle striktně oddělili, že bylo nejprve hlasování o doporučení návrhu zákona jako celku, a pak o doporučení všech pozměňovacích návrhů, které jsme schválili. Protože tam byla jednoznačná většina, která říká: Tyto pozměňovací návrhy jsou správně. Pokud by to mělo být náhodou schváleno, tak v jejich znění, ale stále se ještě nenašla většina, která by doporučovala i v tomto znění schválit návrh zákona jako celek.
A teď nám tady paní zpravodajka říká: Z procesní opatrnosti by bylo lepší, aby každý z poslanců, který své návrhy předložil na ústavněprávním výbor, aby je ještě vložil do sněmovního systému a ještě se k nim ve třetím čtení přihlásil. Já to prostě pokládám za nekorektní vůči výborům. Myslím si, že jestli výbor svou většinou něco odhlasuje a doporučí Poslanecké sněmovně, pak se tyto návrhy mají na půdě Poslanecké sněmovny projednat, nemáme se tvářit, že ten výbor tak nějak hlasoval zbytečně, protože na závěr nepřijal konečné doporučující usnesení. To se v řadě případů může stát. Ten výbor říká: pokud možno to zlepšete, ale i tak vám nedoporučujeme. A myslím, že takových návrhů zejména z řad opozičních tady budeme mít v nejbližších měsících celou řadu, kdy se řekne: doporučujeme změny, ale závěrečné usnesení případně nedoporučujeme. Tak pro mě za mě ať zazní ve třetím čtení, ale chtěl bych vyjasnit na půdě, a doufám, že vám předložíme nějaké konečné stanovisko a konečný návrh pro Poslaneckou sněmovnu, jak řešit tuto situaci do budoucna.
A nyní bych se chvilku ještě přece jenom vrátil k samotnému návrhu, když jsem prošel ty procedurální otázky. K samotnému návrhu zákona, resp. k těm změnám, které zatím byly doporučeny.
Já už jsem to říkal na půdě ústavněprávního výboru, a tady zejména prosím předsedu školského výboru a všechny školské představitele - ta absurdita toho, kam vedeme ten stát! My požadujeme stále více funkcí. Nějaké formální vzdělání. A státní služba je toho typickým příkladem. Abychom pak vždycky po roce, po dvou řekli: No ale máme tam spoustu zaměstnanců, kteří to nesplňují, tak dáme výjimku. Nebo dáme výjimku deseti let, kdy se to má dostudovat. Výsledek je jediný: Buď ty výjimky stále prodlužujeme, pak jsme to tam neměli dávat vůbec, anebo samozřejmě nutně vedeme, a všichni si pak stěžujeme na to, že to školství je čím dál tím horší, vedeme k tomu, že každý musí mít nějakou libovolnou vysokou školu, nebo v některých případech střední, alespoň maturita, kterou si má dodělávat posléze při zaměstnání. A asi si dokážeme všichni představit, jaká je úroveň těchto vysokých škol, resp. i těch středních škol, které mají splnit maturitu.
To se mi zdá naprosto pomýlený postup. A myslím, že bychom měli vždycky znovu se na to podívat a říci: Potřebujeme tady opravdu vzdělání takového charakteru? Nebo nám stačí, že ti lidé jsou schopni, že ti lidé to vykonávali? Tak to vzdělání škrtněme! Ale necpěme celý systém do toho, že každý musí mít formálně nějaký diplom, protože víme, co to v závěru dělá.
Tak to je prosba, kterou bych měl. A ono to samozřejmě souvisí bohužel s celým návrhem zákona. Místo toho, aby se udělala nějaká zásadnější revize státní služby. A já jsem to tady říkal v prvním čtení a byl bych velmi pro zásadnější revizi státní služby. Pojďme si říct, jak to má vypadat, pojďme si říct, že to je opravdu jenom ten odborný aparát ministerstev, který rozhoduje ve správním řízení. Pojďme si říct, že náměstci do toho samozřejmě nespadají, že řídí jednotlivé úseky. Tohle všechno já bych samozřejmě podepsal, řekl bych, tak je to správně, odpolitizujme tu státní službu. A přichází nové vedení, proběhly volby, přichází ministr, přicházejí s ním náměstci, kteří úkolují, kam ten resort má směřovat. Akorát nevykonávají tu konkrétní správu a nerozhodují v té správě. To by se mi líbilo.
Ale k čemu jsme dosměřovali? Tady se zase ušije takový nějaký prapodivný kočkopes, že jednobarevná vláda Andreje Babiše řekla: No tak to zkusíme prolomit úplně všechno. Zkusíme prolomit úplně všechno, zkusíme říct, že stačí první kolo, z prvního kola se nemusí vybrat žádný vítěz, a ve druhém kole už máme úplně otevřené řízení, do kterého můžou nastoupit naši kamarádi ze známých a spřátelených firem. A nebudu žádnou z velkých firem v České republice jmenovat na půdě Poslanecké sněmovny, abych jí nedělal reklamu. A jako tzv. kompromis, aspoň tak jak jsem poslouchal paní zpravodajku, co je tady teď navrhováno, že se řekne, no tak u těch ředitelů odborů a ředitelů sekcí tohle možné není, tam se vrátíme ke starému modelu, že musí proběhnout dvě kola, nebo když není vybráno, tak že se opakuje první kolo, ale u těch náměstků už to neuděláme a tam můžeme tímhle způsobem směřovat.
Pokládáme to za koncepční a smysluplné řešení? Zlepšili jsme tím nějak tu státní službu? Nebo jsme to jenom tak jako trošku ošidili, protože říkáme, ono to tak funguje, ono to funguje až po ty nepolitické náměstky, ale současně připouštíme, že ti nepolitičtí náměstci, že u nich to tak úplně nefunguje, protože to už jsou ty vysoké funkce, které bychom si chtěli, když přichází nová vláda, vyměnit. Já s tou tezí souhlasím, že nová vláda si má vyměnit náměstky. Jenom si myslím, že má přijít, má to říct, říct: Toto jsou osoby, které si vyměnit chceme, stojíme za tím, vážená Sněmovno, schvalte nám to. A ne že se to dělá takovými pokoutními cestičkami, že se budeme tvářit, že ta státní služba je, ale současně připouštíme, že je možné se zrovna do těchto vysokých pozic tímto způsobem prolomit.
Tak to jsou asi ty nejzásadnější výhrady, které mám a které, mám dojem, že by měly vést k tomu - pojďme vrátit návrh zákona výboru k novému projednání. Pojďme, pokud ty změny chceme udělat, tak je pojďme udělat tak, aby dávaly hlavu a patu, aby nebyly obcházením stávajícího systému a přijímáním nových a nových výjimek. Každý se vždycky rozčilujeme, jak složité máme zákony, kolik v nich máme pravidel, kolik v nich máme výjimek. A tohle je jedna z typických norem, kde touto cestou směřujeme. Zase všechna pravidla a sto výjimek.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Takže vážený pane poslanče, já registruji váš návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, o kterém budeme hlasovat po ukončení obecné rozpravy.
Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Valachová. Nicméně vy jako zpravodajka máte přednostní právo, můžete vystupovat samozřejmě kdykoli. Prosím, vaše dvě minuty. A připraví se pan poslanec Válek. ***