(14.30 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Já tedy přivítám pana guvernéra v sále, je-li přítomen. Dobrý den, pane guvernére. Poprosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
Otevírám bod číslo
158.
Zpráva o finanční stabilitě 2017/2018
/sněmovní tisk 219/ - prvé čtení
Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 219/1. Poprosím, aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Karel Rais, informoval nás o jednání na výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Dobrý den, pánové a dámy, přednesl bych usnesení rozpočtového výboru z 11. schůze ze dne 5. září 2018 ke zprávě České národní banky o finanční stabilitě, sněmovní tisk číslo 219.
Po úvodním slovu zástupce České národní banky pana Fraita, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě v letech 2017/2018, a za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, což tímto činím.
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Jak je zvykem, poprosím o úvodní slovo pana guvernéra. Prosím.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil s hlavními závěry v pořadí již 14. zprávy o finanční stabilitě. Tato zpráva analyzuje fungování českého finančního sektoru v roce 2017 a prvních čtyřech měsících roku 2018. Nad rámec hlavních informací o obsahu zprávy přidám několik poznámek o vývoji ve finančním sektoru po zveřejnění této zprávy.
Pokud jde o zprávu, ta tradičně zahrnuje náš princip, který primárně uplatňujeme v oblasti finanční stability, a to je pohled dopředu, pohled na to, co se může dít z hlediska zdrojů systémových rizik v dalších dvou až třech letech.
Celkově jsme shledali pokračování zvyšování rizik spojených s cyklickým vývojem ekonomiky a finančního sektoru. Na to Česká národní banka reagovala nástroji své makroobezřetnostní politiky, těm se budu věnovat nyní podrobněji.
Za částečným nárůstem cyklických rizik stojí uvolňování úvěrových standardů u úvěrů podnikům a domácnostem, rychlý růst úvěrů v řadě tržních segmentů a rostoucí ceny rezidenčních i komerčních nemovitostí. Bankovní rada s ohledem na tuto situaci přistoupila ke zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy ze stávajících 1,25 % na 1,5 % s platností od července příštího roku. Základní logikou této proticyklické rezervy je využít dobré časy pro tvorbu rezerv a díky těmto rezervám potom může bankovní sektor fungovat bez poruch i v horších časech. Kromě ČNB stanovují nenulovou sazbu proticyklické rezervy orgány v dalších devíti zemích Evropské unie, z toho čtyři na vyšší úrovni než Česká národní banka, to jest nad 1,5 %.
Rozhodnutí ČNB nebude mít negativní dopad na schopnost bank poskytovat úvěry podnikům a domácnostem. Domácí banky jsou dostatečně kapitalizované a za předpokladu přiměřené dividendové politiky mají stále dostatečný prostor jak pro naplnění této proticyklické kapitálové rezervy, tak i pro růst úvěrových portfolií. Na druhé straně náš bankovní sektor již není z hlediska kapitalizace evropským šampionem, jako tomu bývalo ještě před několika lety. Pokud jde o kapitálový poměr na celkové úrovni kapitálu, tento poměr klesá v ČR stále výrazněji pod průměr Evropské unie. Pokud jde o kapitálový poměr na úrovni nejkvalitnějšího kapitálu, ten zůstává v ČR nad průměrem EU, ale již jen velmi mírně.
Z hlediska médií a veřejnosti se největší pozornosti dočkala část zprávy, která je zaměřená na akumulaci rizik spojených s financování bydlení. I v letošním roce pokračuje rychlý růst úvěrové dynamiky a cen nemovitostí. Tento společný pohyb označujeme za spirálu mezi cenami nemovitostí a úvěry na jejich pořízení. Údaje od druhé poloviny loňského roku naznačují podle určitých měřítek zastavení roztáčení této spirály, nicméně příznivé podmínky pro její obnovení i nadále přetrvávají.
Zde bych chtěl upozornit na to, že varování o dopadu přísnějších limitů LTV, čili hodnota dluhu k hodnotě zástavy, z jara 2017 po jejich dubnovém zpřísnění se nenaplnila. V roce 2017 byl poskytnut rekordní objem nových úvěrů na bydlení. V posledních týdnech se objevuje v médiích řada komentářů o tom, jak se objem poskytovaných hypotečních úvěrů snižuje. Bohužel tyto komentáře vycházejí z dat, která takříkajíc míchají jablka s hruškami, to jest skutečně nové úvěry s úvěry refinancovanými a refixovanými. Objemy skutečně nových hypotečních úvěrů zůstávají vysoké a za období leden až srpen se meziročně zvýšily. Taktéž celkový růst stavu úvěrů na bydlení zůstává vysoký a jeho růst činí i nadále kolem 8,5 %. Lze tak předpokládat, že za celý letošní rok se celkový objem úvěrů na bydlení zvýší zhruba o 100 miliard korun.
Bankovní rada došla po vyhodnocení informací o poskytnutých hypotečních úvěrech k závěru, že prozatím není nezbytné snížit limity ukazatele LTV, které platí od loňského dubna, to jest onen maximální limit 90 % LTV a agregátní 15% limit pro úvěry s LTV mezi 80 a 90 %. Při zhruba 15% nadhodnocení cen bydlení, které indikuje náš model, představují stávající limity LTV z hlediska ČNB dostatečné pokrytí potenciálních rizik bankami na hraniční hodnotě. Zároveň pozorujeme, že řada úvěrů má z hlediska dluhu či splátek dluhu v poměru k výši příjmů žadatele výrazně rizikovější charakteristiky. Vzhledem k tomu, že v důsledku déletrvajícího rychlejšího růstu cen bydlení v relaci k příjmům se dlužníci stávají zranitelnějšími, rozhodla se Bankovní rada České národní banky rozšířit záběr závazných částí doporučení o horní hranice ukazatelů schopnosti dlužníků splácet úvěr z vlastních zdrojů, a to jsou ukazatele DTI a DSTI. S cílem omezit uvedená rizika jsme rozhodli stanovit horní hranici ukazatele DTI, to jest dluh k čistému příjmu, na úrovni devítinásobku a ukazatele dluhové služby na 45 % čistých ročních příjmů žadatele s platností od 1. 10. 2018. Současně se ale poskytovatelům, čili bankám, umožňuje pokrýt specifické případy v režimu 5% výjimky. To znamená, že 5 % případů uzavřených nových hypoték nemusí splňovat tyto hraniční ukazatele. ***