(13.30 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Druhá věc, která mě fascinuje, je předpoklad třetí a čtvrté fáze. Tady je předpoklad od ministerstva, že se podaří zachytit 75 % nepřiznaných tržeb podle statistického úřadu. To je číslo opět stanovené expertním odhadem. Tam není vůbec žádná metodika, která by odůvodňovala to číslo 75 %. Mně přijde zcela absurdní, jestli máme podle statistického úřadu 100 mld. nepřiznaných tržeb, že zavedením EET pro 3. a 4. vlnu najednou z toho se stane mávnutím kouzelného proutku 25 mld. To mně přijde naprosto bizarní a tahle úroveň kvality podkladů, která má obhájit zavedení EET pro dalších 300 tisíc podnikatelů, mi přijde naprosto nepřijatelná a naprosto tristní. Jsem z toho tedy dost zklamán. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, tak opět dorazily nějaké omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Jaroslav Holík od 13.30 z pracovních důvodů a omlouvá se nám pan předseda Jan Bartošek od 13 hodin do konce jednacího dne.
Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kalouska.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Mně je líto pana poslance Ferjenčíka, že je tak upřímně rozhořčen. Přece jenom všichni, kteří o tom něco trochu víme, tak víme, že od okamžiku, kdy se Ministerstvo financí rozhodlo propagandisticky používat čísla, která jakoby vycházejí z některých opatření pro lepší aktivní výběr DPH, tak víme, jak tohle vzniká. Paní ministryně se s panem premiérem a s panem Prchalem dohodnou, kolik to má hodit, a když se dohodnou na tom čísle, tak aparát pro to zpětně vymyslí metodiku, aby to vyšlo. Tak takhle se to dělá, pane poslanče!
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. Tím máme vyčerpány jak faktické poznámky, tak rozpravu, nicméně hlásí se z místa pan předseda Stanjura, takže prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, rozpravu určitě vyčerpanou nemáme. Já jsem nechtěl využít přednostního práva, takže jsem byl trpělivý a čekal jsem v okamžiku, kdy bude volné místo v obecné rozpravě o tomto návrhu zákona. Já bych chtěl své vystoupení rozdělit do několika částí.
V první části bych rád debatoval o těch číslech a o interpretaci těch čísel a o údajných přínosech EET pro státní rozpočet.
V druhé části bych se rád zmínil o dvou zákonech souběžně, které projednáváme, a to je tento bod a následující bod. Takže jenom takové avízo té mé části, o které budu mluvit. Máme daňový balíček a změnu DPH nemáme v daňovém balíčku, ale v EET. A pak se chci ptát ke konkrétním daňovým změnám, které jsou v EET, abych byl přesný, takže budu mluvit k tomuto bodu.
V třetím bodě svého vystoupení bych se rád zaměřil na porovnání faktů s tím, co jsem se dozvěděl já, s touto příručkou. (Ukazuje.) Klidně udělám PR panu premiérovi - Fámy a fakta. Po dvou letech některá fakta máme a můžeme to porovnat s realitou.
Pak bych se zaměřil na velmi důležitou oblast, o které mluvil i pan poslanec Bláha, a to je oblast stínové ekonomiky, protože to, že to problém je, na tom se shodujeme, nicméně ten nástroj, který byl vybrán jako první, byl vybrán podle našeho názoru velmi chybně a ten zásadní problém stínové ekonomiky neřeší. Pak se dostanu k tomu návrhu zákona jako celku.
Já bych z toho dnešního článku, a zase dělám propagaci jak deníku Právo, tak severu Novinky.cz, vynechal titulek, vynechal komentáře a hodnocení, které udělal konkrétní novinář, konkrétní žurnalista, a věnoval bych se číslům, která publikovalo Ministerstvo financí a ne opozice nebo žurnalisté či ekonomičtí odborníci. Samozřejmě jsme schopni porovnat čísla pouze za rok 2017, protože jsme uprostřed ekonomického roku, takže čísla za rok 2018 budeme mít k dispozici, ta základní, někdy začátkem ledna, kdy každý měsíc vychází statistika, která říká, jak dochází... (Odmlka pro velký hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, páni poslanci, opět se nám zvyšuje hluk v sále. Já bych vás chtěl poprosit, abyste buď zaujali svá místa v lavicích, nebo přesunuli svá jednání do předsálí. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Říkám, každý měsíc, aspoň my, které to zajímá, první pracovní den Ministerstvo financí už dlouhodobě publikuje výsledky plnění státního rozpočtu. Tam máme ta čísla a pak se možná přeme o interpretaci. Já nevím, jestli ten okřídlený výrok skutečně řekl Winston Churchill, jemuž se připisuje výrok "věřím pouze těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval", to skutečně nevím, ale hodně se to používá v politických debatách. A musím říct, že Ministerstvo financí podle toho postupuje a věří svým statistikám. Nic víc k tomu nedodávám.
Chci upřít vaši pozornost na základní čísla, co se týče výběru DPH, a ukážu, že interpretuje někdy absolutní a někdy relativní zvýšení daní. Já tomu rozumím, chápu ty důvody, protože když vyrobím, dneska jsme mluvili o automobilech, když vyrobila automobilka loni milion automobilů a letos milion sto tisíc, tak buď řekneme, že vyrobila o 10 % víc automobilů, anebo o sto tisíc. A pokud nějaká začínající automobilka loni vyrobila jeden automobil a letos dva, tak ta druhá má nárůst o sto procent a ta první jenom o deset. Tak který je progresivnější podnik? Jednomu to roste o sto procent ročně a druhému o deset procent. To je kouzlo statistiky.
K těm číslům. Ministerstvo financí, a máme to i v závěrečném účtu, takže to je verifikované číslo, říká, že v loňském roce se podařilo vybrat na DPH přesně 381,7 mld. Chci říct, že to je celostátní výnos, to není příjem státního rozpočtu, kdybyste mě někdo chtěli opravovat, že ve státním rozpočtu skončilo méně, což je podle údajů Ministerstva financí o 32 mld. více než v roce 2016, což je relativně o 9 % více. Není důvod těmto číslům nevěřit a nevzít je jako základ.
Potom Ministerstvo financí samo publikovalo čísla, co se týče oborů, které už byly zatíženy EET. A zatím budu citovat jen čísla, zatím nebudu zpochybňovat ta čísla. Říká: Vybralo se 128,9 mld. v těchto oborech - vidíte, že to je menšina z toho celkového výběru - a o rok dříve to u stejných oborů bylo 118,2 mld. a z toho vyplývá, a teď je to impozantní číslo, nárůst byl o 10,7 mld., a zatím nechci ještě polemizovat o tom, jaké byly faktory toho zvýšení. Co tady ovšem chybí, je to relativní zvýšení výběru daní. Já jsem si vzal kalkulačku na chytrém telefonu, abyste viděli, že umím také ovládat chytrý telefon jako někteří další poslanci, kteří nám to dneska demonstrovali, a spočítal jsem to. Takže zjednodušeně, výběr daní u oborů, které jsou zatíženy EET, vzrostl v loňském roce o 9 %. Výběr daní DPH u oborů, které nejsou zatíženy DPH, vzrostl také o 9 % podle údajů Ministerstva financí. Kde máme vliv EET na výběr daní u těch oborů, které EET měly a které neměly?
Je tady poměrně hluk, tak já to zopakuji...
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já požádám opět o klid v sále. Jednání probíhají v uličkách a všude. Já bych chtěl požádat, abychom vydrželi v tom klidu těch zbývajících asi 20 minut. Prosím, pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych zopakovat, a jsou to čísla Ministerstva financí, v oborech, které byly zatíženy EET, to znamená v první a druhé vlně, vzrostlo DPH o 9 %, v oborech, které neměly EET, vzrostlo DPH také o 9 %. To je docela jednoduchá matematika. Ty dvě skupiny se nijak neliší, tak je velmi těžké a obtížné věrohodně říci, že EET k něčemu přispělo. Jedině za předpokladu, za teze, že ekonomika v těch oborech, které jsou zatíženy EET, rostla méně než v těch ostatních oborech. Za tohoto předpokladu, pokud bylo dosaženo relativně stejně vysokého zvýšení daní - DPH a byl by tam nějaký přínos EET, tak by výkon ekonomiky v těchto oborech musel být nižší než v těch ostatních. Pracujme s touto hypotézou. ***