(13.20 hodin)
(pokračuje Feri)
Podotýkáme však, že tato sleva nic podstatného neřeší - je malá, netýká se všech a je pouze jednorázová a vstupní, zatímco vedení elektronické evidence je opatření trvalé a náklady na jeho provoz jsou průběžné. Stát tak přenáší na podnikatele své povinnosti, které má při výběru daní, aniž by to bylo rozumným způsobem kompenzováno. Jiná situace by například byla, slevil-li by stát každý rok fakticky vynaložené náklady na provoz EET, ovšem ve formě skutečné slevy na dani a nikoliv jen odpočitatelného nákladu.
Nelze zcela pominout ani důležitý sociální rozměr podnikání, zejména služeb, malých obchodů či vesnických hospod, které, poctivě a správně uchopeno, nejenže prospívá podnikatelům, ale zejména v menších obcích umožňuje jejich občanům scházet se, vést společenský život a zlepšuje kvalitu jejich života.
Další deficit zavedené elektronické evidence tržeb spočívá v zásahu do informačního sebeurčení. Zde přiměřeně odkazujeme na závěry Spolkového ústavního soudu ve věci Rasterfahndung, s nímž pracuje i odkazovaný nález Ústavního soudu spisová značka plénum Ústavního soudu 24/10 a ve kterém je definováno právo na informační sebeurčení jako právo každého na ochranu před neomezeným získáváním, ukládáním, užíváním a předáváním individualizovaných údajů. Je zde dokonce výslovně uvedeno, že rovněž preventivní policejní prověřování je slučitelné s právem na informační sebeurčení jen tehdy, je-li dáno konkrétní ohrožení pro významné právní hodnoty, jako jsou bezpečnost státu nebo ohrožení života či svobody jedince, a za toto ohrožení nelze ani považovat zahraničněpolitickou mezinárodní situaci, která nastala po 11. září 2001.
Jakkoliv je pravdou, že evidence tržeb skutečně výrazně nerozšiřuje rozsah poskytovaných údajů, nelze současně přehlédnout, že zcela zásadní změna nastala v rychlosti poskytování, dostupnosti a centralizaci těchto informací. To ve svém důsledku vede k výraznějšímu zásahu do práva na informační sebeurčení, a tím se zvyšuje i potenciální riziko jejich zneužití. Z povahy věci je totiž zřejmé, že informace mají jinou cenu v čase, takže je skutečně zcela zásadní rozdíl mezi tím, jsou-li podnikatelé povinni poskytovat informace o své činnosti třeba jen jednou ročně při podávání přiznání k dani z příjmů, anebo on-line.
V této souvislosti není úplně bez významu ani aspekt povinné mlčenlivosti spojený s výkonem některých činností a profesí, typicky lékaři, advokáti či daňoví poradci. Zavedením elektronické evidence tržeb totiž dochází k paušálnímu zásahu do této povinnosti, jelikož Finanční správa bude mít on-line informace o poskytnutých platbách klientů těchto specifických profesí. Právě okolnost, že se jedná o informace on-line, totiž v některých případech může vést k odhalení identity klientů a konkrétních poskytovaných služeb.
Další riziko systému elektronické evidence tržeb spočívá v její zneužitelnosti. Prostřednictvím tohoto systému totiž dochází ke koncentraci citlivých obchodních informací na jednom místě. Ačkoliv nelze vycházet z apriorní premisy nepoctivosti státní správy, nelze současně ani vycházet z toho, že koncentrované údaje o daňových poplatnících nebudou nikdy a nijak zneužity.
V. A podotýkám, že V. je poslední část onoho disentu.
Závěrem uvádíme, že ze všech shora uvedených důvodů považujeme napadený zákon za protiústavní a podanému návrhu proto mělo být v plném rozsahu vyhověno. Pokud totiž Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit. Optika jeho přezkumu by totiž měla být opačná: nikoliv setrvat na konstatování, že další regulace a omezení ještě obstojí, protože koneckonců možná přinese více peněz na vybraných daních, nýbrž zda je skutečně nezbytná. Jinak řečeno, v dané věci je ve hře nejen právo svobodně podnikat, nýbrž i práva základní - právo vlastnické či ochrana soukromí - takže Ústavní soud měl namísto testu rozumnosti důsledně aplikovat test proporcionality. A poté zmáčknout knoflík, a to i vůči prvním dvěma fázím zavádění elektronické evidence tržeb.
V Brně dne 12. prosince 2017, podepsáni Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř.
Pokud jste poslouchali aspoň dílčí části tohoto separátního vóta několika ústavních soudců, tak myslím, že je zcela zjevné, že přisvědčili našemu názoru, proč je elektronická evidence tržeb buzerační, a zejména ve vztahu k malým podnikatelům. Z tohoto důvodu, z těch, které jsou tady popsané, je to de facto kritika celého toho zákona a je to svým způsobem i určitá úvaha de lege ferenda, tak z toho důvodu se připojujeme k návrhu na zamítnutí tohoto zákona.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, mám tady omluvenku. Mezi 13. a 14. hodinou se nám omlouvá pan poslanec Válek z pracovních důvodů.
Nyní bych dal slovo paní ministryni Schillerové, která je přihlášena s přednostním právem. Připraví se pan poslanec Ferjenčík.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nebudu mluvit dlouho. Já bych chtěla poděkovat panu poslanci Ferimu, že přečetl disentní stanoviska, která v podstatě podporují EET, takže mockrát děkuji. On přečetl disentní stanovisko paní ústavní soudkyně Tomkové, která se v tomto stanovisku v podstatě zastala tvůrců EET, protože ona uvedla, že v případě odložení třetí a čtvrté vlny v podstatě nepochopitelně nerespektoval Ústavní soud ve svém konečném stanovisku de facto rozsah návrhu, to znamená, šel nad tento návrh.
Také disentní stanovisko Ústavního soudce Davida, které četl pan poslanec Feri, není vůči EET nijak kritické. On lituje pouze toho, že nebylo podrobeno, že ten Ústavní soud nepodrobil většímu testu proporcionality místo obecnějšího testu, to znamená, že v podstatě to byla spíše hodně minoritní stanoviska, ale spíše podporující EET. Ten, co četl, ten oponentní a disentní, de facto nám tady už přečetl pan poslanec Munzar.
To jen maličko na okraj. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím pana poslance Ferjenčíka, který je přihlášen do obecné rozpravy jako poslední.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem využil prostor, který mi poskytl Dominik Feri, k tomu, abych se seznámil s metodikou výpočtu dopadů zavedení elektronické evidence tržeb z webu Ministerstva financí. Přiznám se, že jsem docela v šoku, jakým způsobem vznikají tvrzení o tom, že to vynáší 4,7 mld. a slibuje to 18miliardové položky atd.
Celá konstrukce je postavená na tom, že údajně v Chorvatsku po zavedení evidence tržeb došlo k nárůstu v maloobchodě o 14 % a ve stravovacích službách o 40 %, a od toho se odvozuje přínos EET v České republice, s tím, že na základě expertního odhadu se stanovil koeficient dvě třetiny z výše Chorvatska. Takže tady se řekne "v Chorvatsku to přineslo tohle, v Čechách to přinese dvě třetiny Chorvatska", a pokud shodou okolností dojde k nárůstu tržeb v těch segmentech o danou částku, tak Ministerstvo financí automaticky předpokládá, že to je zásluha EET. To je úplně absurdní. Já jsem očekával, že děláte nějakou kvalitativní analýzu. (Ministryně namítá mimo mikrofon.) Já tedy poprosím ministerstvo o novou analýzu. ***