(11.10 hodin)
(pokračuje Munzar)
Tato nedůvěra je převáděna do systému pod krycím názvem EET, kdy si podnikatel zajišťuje a platí svoji vlastní kontrolu pro stát. Já už jsem to tady nazval minule systémem, kdy náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný. To je skutečně řízení tohoto státu jako firmy? Náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný? Zkusme si na to odpovědět.
Ti malí podnikatelé totiž nemají za sebou tým právníků, účetních, poradců atd., aby se nějak dokázali vyznat ve spletitosti našich zákonů a dokázali si pro sebe tu nejoptimálnější cestu. To není holding, který si svou cestu vždy najde, když bude chtít.
Co já vyčítám všem těm opatřením typu kontrolních hlášení, EET a mnohých dalších, je to, že stát se zaměřil na ty nejmenší a nejvíce zranitelné. Chápu, že je to pro stát ta nejjednodušší cesta, ale zároveň pro naši ekonomiku a pro osobní životy těchto lidí ta nejvíce bolestivá cesta. Speciálně pro pana kolegu Bláhu prostřednictvím pana předsedajícího zopakuji, že považuji malé a střední podnikání za významnou a zejména nenahraditelnou součást naší ekonomiky.
Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů, jak vychází z poslední zprávy o malém a středním podnikání za rok 2016, byl 99,8 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2016 činil 56,2 % a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v České republice v roce 2016 činil přes 59 %. Na těchto číslech je vidět, že jejich aktivita je nenahraditelná. A až nebude tak dobře, až nebude takový ekonomický růst, tak budeme rádi i za každého člověka, který se dokáže postarat sám o sebe, stará se sám o sebe. Mimochodem budeme za to rádi i z toho důvodu, že se vlády s ministry financí za ANO tak rozjely s provozními výdaji státu, které někdo do budoucna bude muset zaplatit.
Perpetuum mobile, jak nám představila v některých rozhovorech paní ministryně práce a sociálních věcí paní ministryně Maláčová, to perpetuum mobile, čím větší budou provozní výdaje státu, tím větší budou platy ve státní správě, tím větší budou jeho příjmy, nikde nefunguje a nikde fungovat nebude. Všechny výdaje státu zaplatí nakonec střední třída a právě i těch 170 tisíc živnostníků z první a druhé vlny a dalších 300 tisíc lidí v té třetí a čtvrté vlně. A ti jsou nedílnou součástí právě střední třídy.
Když slyším hovořit šéfa finanční správy pana Janečka o podnikatelích, jejich kontrolách, tak si vždy připomenu právě slova papežského legáta Arnolda Amauryho: Zabte je všechny, Bůh si je přebere. Pod jeho vedením začalo zneužívání zajišťovacích příkazů, necitlivý přístup státní správy zdokladovatelný neuvěřitelnými výzvami novomanželům, aby doložili státní správě, kde byli ubytováni jejich svatebčané, co jedli, co vypili, kdy byla unesena - možná - nevěsta, pod hrozbou pokuty. Je to takový velice citlivý svatební dar od Finanční správy. Je to jenom ukázka toho, jakým způsobem se Finanční správa rozjela a jakým způsobem jedná v našem státě a v našem podnikatelském prostředí.
Každý známe pohádku o pyšné princezně, známá scéna, kdy drábovi pomůže uhlíř a nechá ho u sebe přespat a ráno se dráb ptá: A co ty, uhlíři? Máš zaplacené daně? Asi se všichni shodneme, že to nebyla kladná postava. A já se domnívám, že hlavní postava Finanční správy nemá vést Finanční správu k agresivnímu jednání na využívání svých pravomocí a k akcím pod krycím názvem Kombajn, ve kterém je jedno, že třeba zničí devět slušných podnikatelů, hlavně že zničí toho jednoho neslušného.
Paní ministryně tady opakovaně říkala, že to máme nechat na ní, že si udělá pořádek ve Finanční správě. Ale obávám se, že člověka nezměníte. A pokud neuděláte skutečně razantní kroky, které zatím nevidíme, včetně třeba personálních, tak dáváte dovnitř státní správy, dovnitř Finanční správy i veřejnosti signál, že takové chování je v pořádku, takto je to v pořádku, a stavíte se chtě nechtě na stranu takového postupu.
A EET je symbol této permanentní nedůvěry. A to mi na tom celém vadí co nejvíce. Vy jste EET prosadili a tak jste svou rétorikou uměle rozdělili společnost na podnikatele a zaměstnance, zaseli jste permanentní nedůvěru, která, věřte nebo nevěřte, těm poctivým velmi vadí, protože je nezasloužená. Společnost se jednoduše rozděluje, ale velice těžce se spojuje a my zatím ty kroky k tomu spojování společnosti tedy opravdu, opravdu nevidíme.
EET není jediná. Zaváděli jste další opatření, kontrolní hlášení, snížení limitu pro výdajové paušály, a tím jste administrativně, časově i finančně tyto podnikatele zatížili. Byrokracie roste a to zase podnikatelům vadí, a to nejen těm stávajícím, ale odrazuje zejména mladé lidi od vstupu do podnikání a de facto od samostatnosti. Vy jste nijak tuto zvyšující zátěž nekompenzovali, vy jste odmítli námi navrhovanou možnost a podanou ruku ve formě zvýšení limitu pro uplatnění výdajových paušálů.
Administrativa spojená s daněmi je u nás jedna z největších v Evropě. Podle studie Price Waterhouse Coopers pro Světovou banku průměrný podnikatel vynaloží 243 hodin na tuto byrokracii spojenou s daněmi. V Chorvatsku, které je vlastně vzorem, proto se podle jeho vzoru zaváděla EET, to je 206 hodin, na Slovensku 192 hodin, v Rakousku 131 hodin, ve Velké Británii 110 hodin atd. Já už jsem tady ta čísla jednou říkal právě v bodě o výdajových paušálech. A paní ministryně mě tady opravila s tím, že mám stará data a že už jsme na tom lépe. Já jenom připomínám, že vycházím ze studie Paying Taxes 2018. Každý ale může udělat chybu, já se za to na paní ministryni nezlobím.
Pan poslanec Volný mě tady také minule opravoval, že v číslech míchám dohromady první a druhou vlnu a třetí a čtvrtou vlnu. Já se mu omlouvám, že to tak vyznělo. Myslel jsem tím, že naše společnost je zahrnována množstvím čísel, která jsou předkládána jako tvrdá data. Celkově 18 miliard za rok 2017, tedy za rok první a druhé vlny, podle veřejného vyjádření premiéra této země 10 miliard, podle odhadů, které opakovaně zveřejnilo Ministerstvo financí, 4,7 miliardy a podle stanoviska NKÚ odkazujícího se na návrh státního závěrečného účtu za rok 2017 4,1 miliardy, což je celkem 0,3 procenta státního rozpočtu. Nic moc.
Ve jménu 0,3 procenta rozpočtu se zavedlo takto šikanózní opatření, kontrola, kterou si podnikatelé sami platí. Ovšem věrohodnost těchto čísel je podle samotného Nejvyššího kontrolního úřadu diskutabilní. Znovu ocituji jeho stanovisko: Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu, a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat.
Ale vy, v čele s panem premiérem, to prezentujete jako fakta. Prezentujete to veřejnosti jako fakta. A já se paní ministryně zeptám, jak Ministerstvo financí pozná, že ta zaevidovaná tržba v systému EET byla v minulosti zatajena, a je tedy evidována proto, že se zavedlo EET. Nebo je evidována proto, že přišel za podnikatelem nový zákazník, případně stávající zákazník více nakoupil. Je to spíše řečnická otázka, já po paní ministryni nebudu chtít ani odpověď. Samozřejmě že nemůže toto nikdy potvrdit se stoprocentní jistotou, to nikdy se stoprocentní jistotou nikdo nemůže vědět. Proto výnosy dosažené díky EET zůstanou vždy s otazníkem. A já se skutečně domnívám, že je dosahováno větších tržeb díky ekonomickému růstu, díky aktivitě lidí, díky tomu, že lidé více vydělávají a také více utrácejí. Proto je vliv na EET na příjmech státu přeceňován a všechna čísla týkající se výnosů jsou diskutabilní. ***