(9.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Maxová v obecné rozpravě. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Radka Maxová: Krásné dopoledne, dámy a pánové, pane předsedající. Já jsem pozorně poslouchala zprávu paní předkladatelky a dovolím si nesouhlasit s jednou věcí, a to, že si nejsem jista, že to uleví našim sociálním zařízením. Protože nám populace bude stárnout. Zatím nemáme v současné době dostatek terénních služeb, které samozřejmě předpokládám, že budou využívány, pokud dojde k navýšení tohoto příspěvku.
Já bych velmi ráda mluvila, jak mluvila i paní ministryně, o tom, že samozřejmě systémová změna je nezbytně nutná. Tak si nemyslím, že je to jenom nezbytně nutná systémová změna v přidávání na příspěvku na péči v jeho výši, ať je to čtvrtý, třetí, druhý nebo první stupeň, ale zároveň i vlastně v rychlosti a smysluplnosti přiznávání těchto příspěvků. Protože jak jistě všichni víte, lékařská posudková služba, přiznávání invalidity a příspěvku na péči bylo poměrně velké téma už v minulém volebním období především na výboru pro sociální politiku. Toto fungování lékařské posudkové služby se dlouhodobě neřeší. Včera prošel do dalšího čtení návrh změny zákona, který trochu zahajuje reformu lékařské posudkové služby, ale je to opravdu velmi málo.
Proč o tom mluvím? Protože právě i klienti ve čtvrtém stupni příspěvku na péči se kolikrát díky systému, který zde máme zaveden, tohoto příspěvku ani nedožijí. Jsou to někdy onkologicky nemocní pacienti. A když vám někdo čeká na přiznání příspěvku na péči třeba rok, tak je jasné, že se může ocitnout i ve finanční krizi, musí i prodat byt, musí se přestěhovat do menšího, nebo třeba ke svým rodičům, nebo sourozencům a není to opravdu vůbec jednoduché. Já bych byla velmi ráda, a chtěla bych apelovat na Ministerstvo práce a sociálních věcí, a já už jsem s paní ministryní o tom hovořila tento týden, že je potřeba opravdu zatlačit na rychlou reformu lékařské posudkové služby a přiznávání příspěvku na péči, protože ty osoby ve čtvrtém a ve třetím stupni jsou závislé jak na péči státu, sociálních zařízení, tak samozřejmě i na svých rodinných příslušnících.
Co bych v poslední řadě chtěla zmínit, je, že zatím zde nepadlo slovo o tom, jak vlastně zabezpečíme my jako stát pečující osoby, které nám šetří nemalé peníze. Paní senátorka o tom mluvila, kolik stojí lůžko v hospici, kolik stojí lůžko v sociálním zařízení. A tyto pečující osoby kolikrát musí opustit své zaměstnání, protože terénní služby nejsou u nás v tak hojné šíři rozšířené, a ztratí jakousi hodnotu na trhu práce. A právě proto bychom i v rámci této systémové změny a této diskuze o navýšení či nenavýšení příspěvku na péči měli hovořit o pečujících osobách, které by si zasloužily nějakých způsobem podporu od státu. Protože i když se jim doba, po kterou se starají o své příbuzné, počítá do odpracovaných let, i když jsme zavedli tříměsíční ošetřovatelskou dovolenou, nebo volno, nebo jak se tomu říká, přesto to nestačí. A je velmi smutné, když tyto osoby se potom ocitají na úřadu práce, protože jejich důchod je velmi nízký a musí žádat ještě o navýšení svého životního standardu, i když státu ušetřili nemalé finanční prostředky.
Takže předpokládám, že tento návrh zákona, tato novela projde do dalšího čtení a že výbor pro sociální politiku mu bude věnovat opravdu velkou komplexní pozornost, a to nejen o navýšení o těch šest tisíc, ale především aby se tam vedla odborná debata, jak pomoci pečujícím osobám a jejich rodinným příslušníkům a jak velmi urychlit lepší přiznávání, rychlejší přiznávání příspěvku na péči.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, ještě než se budeme věnovat tomu, co jsem si připravil, tak bych měl doplňující dotaz, kterým bych zareagoval na vystoupení paní ministryně. Pro mě tam zazněla pozitivní zpráva, že ministerstvo chystá vlastní novelu, a já mám dotaz, zda ty principy, nebo ty věci, které ministerstvo zpracovává, v té novele, se dají zapracovat do tohoto návrhu zákona v rámci standardního legislativního procesu ve Sněmovně. To znamená například podat pozměňovací návrhy mezi prvním a druhým čtením nejpozději ve druhém čtení a pak to mít. Protože pak by to pro nás všechny bylo mnohem jednodušší, než je ten stávající stav.
Musím se přiznat, že není úplně jednoduché v takové oblasti vyjádřit kritické připomínky k tomu návrhu, případně poukázat na nejasnosti nebo nedomyšlenosti toho návrhu, protože si určitě vzpomeneme na to, že péče v domácím prostředí je mnohem lepší než ústavní péče a určitě se shodujeme na tom, že těm, kteří mají ten příspěvek ve čtvrtém stupni, máme přidat. Ale to by nám nemělo znemožnit normální demokratickou diskuzi nad tímto návrhem zákona. A já zkusím položit zhruba tři konkrétní otázky na předkladatele, v tomto případě na paní ministryni, a potom shrnout náš přístup, občanských demokratů, v této oblasti, který dlouhodobě prosazujeme, a věřím, že na mnohých z těch principů, o kterých budeme mluvit, jsme schopni se shodnout.
Určitě, a já už jsem to říkal, nikdo z nás nepolemizuje s tím, že je potřeba pomoci lidem, kteří žijí v domácím prostředí a platí si sami péči, protože se o ně nemůže postarat nikdo z rodinných příslušníků. S tím nikdo nepolemizuje. Osobně znám příběh mladého muže, kterému je 34 let, trpí úbytkem svalové hmoty, je upoután na elektrický vozík a bez asistenta se neobejde. Péči potřebuje i v noci, protože se sám na lůžku neobrátí. Přesto je studentem vysoké školy a ještě k tomu pracuje. A abychom měli představu, jak je finančně náročná služba asistenta. Hodina asistenta ho stojí 130 korun. Denně ho tedy stojí asistenční služby 3 120, pokud se nemůže postarat nikdo z rodiny. Což se stát může v tomto konkrétním případě, ale i v kterémkoliv jiném případě. Měsíčně, pokud vezmu v průměru 30 dnů, je pak ta částka neuvěřitelně vysoká, 93 600 korun za asistenční péči, kterou ten člověk skutečně potřebuje. A říkám, současně u toho studuje vysokou školu a ještě pracuje. A 93 600, to se podle mě shodneme, to je služba, která se nedá měsíčně zaplatit. Podle mě se reálně nedá zaplatit. A v tom případě ženeme takové pacienty vlastně do ústavní péče. To si řekněme otevřeně, že kdo si může dovolit takhle vysokou částku. Kdyby to byla polovina, pokud se mu věnuje rodina, tak jsme pořád někde u částky takřka 50 000 měsíčně. A to jsou ty důvody, proč mnozí chodí do ústavní péče, protože nejsou schopni finančně zaplatit asistenty a být v té domácí péči.
A my, občanští demokraté, mnoho let říkáme, že ústavní péče má být až tou poslední možností, kdy nelze zajistit péči v přirozeném rodinném prostředí. Mnoho let říkáme, že systém financování sociálních služeb nejde správným směrem, a jsme přesvědčeni, že do systému financování sociálních služeb je zapotřebí započítat i příspěvek na péči. Je to jeden systém. Dneska z historických důvodů, nevím proč, by bylo určitě dobré, myslím, že se na tom shodneme, že by to byl jeden systém, do kterého by patřil i příspěvek na péči. (V sále je veliký hluk.)
Teď k těm dotazům. O některých mluvila i paní ministryně a některé jsou obsaženy ve stanovisku vlády. Ten první dotaz je, proč se jedná o zvýšení příspěvku na péči pouze ve čtvrtém stupni. Máme nějakou analýzu, proč jenom čtvrtý stupeň? My se obáváme, že pokud bude zákon schválen takhle a vyhneme se příspěvku na péči ve třetím stupni, tak může vznikat mnoho soudních sporů.
Tento týden jsme také debatovali o lékařské posudkové službě, která s tím bezesporu souvisí. Ta situace tam není dobrá. Shodli jsme se na tom, že teď uděláme alespoň ten nutný krok, že to trošku zjednodušíme, aby nebyl dramatický propad posudkových lékařů. Ale shodli jsme se na tom, i paní ministryně říkala, že v tom chystá nějakou zásadnější změnu, aby ten systém byl pružnější a rychlejší. Mluvily o tom některé z poslankyň, které mluvily přede mnou. Protože v třetím stupni je také závislost na pomoci druhé osoby, to je třeba si říct, kdy občas najdeme stejně postiženého člověka se stejnými potřebami o asistenci v obou skupinách. ***