(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Než dám slovo k další faktické poznámce paní poslankyni Langšádlové a další v pořadí se přihlásil pan poslanec Miroslav Kalousek, přečtu omluvy. Pan poslanec Adam Kalous se omlouvá mezi 17.45 a 19.00 z důvodu jednání, pan poslanec Adam Vojtěch z jednání od 18 hodin do konce jednacího dne.
Paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla ocenit iniciativu paní europoslankyně Šojdrové. Tady zaznělo, že se jedná o nějaký výkřik před volbami. Není tomu tak. Já sama jsem o tom, že máme brát především ty nejzranitelnější a nejpronásledovanější z oblasti válečného konfliktu a klidně právě i děti, hovořila v roce 2015, 2016. Samozřejmě že je velikou chybou, že do Evropy přišla spousta lidí, kteří dneska nemají právo na azyl, a že jsme nechali v těch zemích konfliktu právě ty nejslabší. To je velká chyba celé Evropy, protože my jsme podpořili ty, kteří měli sílu a peníze do Evropy přijít, a ti nejslabší, nejzranitelnější, nejpronásledovanější mnohdy zůstali v oblasti válečného konfliktu. Ale přístup, že máme pomoct především dětem a že máme a můžeme přijmout do ČR například rodiny s nemocnými dětmi nebo právě děti sirotky, tak to říká TOP 09 dlouhodobě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni za dodržení času. Slovo má pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Hájek položil řečnickou otázku, kde byla kolegyně Šojdrová, kde byla kolegyně Němcová v roce 2011. To se v zásadě asi dá i dohledat v otevřených zdrojích, nebo by nám to dámy řekly samy, ale to není důležité. Důležitá je odpověď na otázku, kde jsou teď ty děti. Ty jsou v utečeneckých táborech v Řecku v otřesných podmínkách. Tam jsou! A buď tam zůstanou, anebo se najde někdo, kdo jim pomůže přesunout se někam, kde se jim bude dařit lépe, kde se budou cítit bezpečněji a hlavně kde budou moci chodit do školy. Tak buď budeme vymýšlet, zleva zprava budeme vymýšlet všechny procesní i věcné důvody, proč to nejde, anebo, protože to samozřejmě jde, když to jde ve Velké Británii, když to jde v jiných zemích, jde to i tady. Znovu opakuji, jsou na území řecké vlády, na území Evropské unie v utečeneckých táborech a stačí malá aktivita vlády a trochu pozornost vlády a 50 či více dětí, my říkáme nejméně 50, bude mít lepší život. Tak buď je nám to jedno, nebo nám to jedno není. To je ta strašně jednoduchá otázka. Žádná jiná tady teď není.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Teď je přihlášen do rozpravy pan poslanec Pavel Jelínek.
Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážená nepřítomná vládo, vážené kolegyně a kolegové, na přelomu roku 2017 a 2018 uvedl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans před novináři: "S těžkým srdcem spouštíme článek sedm. Donutily nás k tomu skutečnosti, neměli jsme bohužel jiné východisko. Nejde jen o Polsko, ale o celou Evropskou unii." Následně v září 2018 to bylo poprvé, co Evropský parlament hlasoval o článku sedm unijní smlouvy, který umožňuje uplatnit vůči některé zemi určité sankční mechanismy. Návrh týkající se Maďarska podpořilo 448 europoslanců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo.
V současné době jsou eurokomisaři na Slovensku, kde konstatují nespokojenost s vysokou korupcí. Co bude následovat v dalších měsících? Je to globální tažení proti zemím V4, aby se vzdaly své národní politiky? Co se například děje v Maďarsku? Pár informací z médií: Maďarský premiér Viktor Orbán je v rámci EU jedním z nejtvrdších odpůrců přijímání migrantů. Podle poslední rétoriky je tak zároveň i spojencem našeho premiéra pana Babiše, který má dle svých posledních vystoupení k přijímání migrantů také radikálně odmítavý postoj. Evropský parlament jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Maďarská vláda nicméně reagovala prohlášením, že jde o malichernou pomstu z důvodu odpírání migrace. Pan Viktor Orbán v europarlamentu odmítl všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv.
Není ale začátek celého tohoto procesu, který vyústil v hlasování o článku sedm unijní smlouvy, někde v nedávné minulosti Maďarska? 1. ledna 2012 v Maďarsku začaly platit ústavní změny prosazené konzervativní vládou Viktora Orbána. Podle kritiků ale obsahuje nacionalistické prvky a zvyšuje vládní kontrolu nad justicí i centrální bankou. Ústavní dodatky a zákony vyvolaly kritiku nejenom maďarské opozice, ale i Evropské komise anebo tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové. Brusel kritizoval především ústavní dodatky týkající se ekonomiky včetně omezení nezávislosti centrální banky. Clintonová v dopise Orbánovi vyjádřila obavy o směrování maďarské demokracie, přičemž upozornila na omezování nezávislosti justice a médií.
A jak je to u nás? Naše Ústava začíná: My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Opravdu mě to v souvislosti s články v novinách, kdy občan Velké Británie s mimoevropským původem najel do nic netušících lidí, nenechává klidným. Ano, raději bych byl za více národního přístupu k ústavním zákonům, obzvlášť když jsme věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české a státnosti československé.
V této souvislosti někde slyším o vykrádání politického programu SPD panem premiérem Babišem. Tak mě to nijak nepohoršuje. Právě naopak mě to naplňuje hrdostí, že naše antipřistěhovalecká část programu dostává prostor v médiích, i když z jiných úst. Pokud bychom v této oblasti nevyvinuli dostatečný tlak, tak se o ní dodnes debatovat nebude. Možná i proorbánovský postoj pana premiéra by nebyl tak jasný bez důsledného působení našeho hnutí v otázce nelegální imigrace.
V srpnu hýbaly naší zemí připomínkové akce k 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Pamatujeme si všichni velmi dobře, co to je, když za nás rozhodují druzí, kdy vedle našich panelových domů létají bojové vrtulníky a zily bourají do našich sanitek. Jsme určitě dostatečně citliví na rozhodování o nás bez nás. Opravdu po ratifikaci globálního paktu o migraci jednotlivými státy se migrace jako lidské právo nestane nadřazenou nad národními migračními zákony a milionům migrantů se tak neotevřou nové a výrazně jednodušší možnosti cest do Evropy, přičemž se odbourají národní právní překážky? To jsou otázky, proč vyjádření naší vlády k otázce globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci a globálnímu paktu o uprchlících přednesené panem ministrem naprosto odmítáme a žádáme o přijetí usnesení předkládaného SPD. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci. Dalším na řadě je přihlášen pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, předem mého vystoupení mi dovolte vám poděkovat, nebo spíše těm, kteří podpořili, abychom zde dnes na půdě Sněmovny projednali předložený návrh ve věci zaujetí stanoviska ke globálním paktům OSN. ***