(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kobzu, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Kopřiva.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych rád vaším prostřednictvím zareagoval na svého předřečníka. Pokud rozvojová pomoc bude mířena na souostroví Tuamotu a podobné důležité země, tak samozřejmě budeme mít proti tomu dost velké námitky. A to, že jsme chtěli dát 100 milionů na pomůcky pro invalidy a 100 milionů pro záchranný sbor, si myslím, že bylo plně oprávněné, protože přece jenom ta struktura české rozvojové pomoci, a já jsem se v této oblasti pohyboval dost dlouho, byla skutečně vzdálená jakékoli realistické politice, jakékoli politice tak, aby rozvojová pomoc přinášela to, co má doopravdy přinést, tzn. posílila hospodářství této stávající země a pomohla upevnit pozici České republiky. To souostroví Tuamotu mě dostalo. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan poslanec Kopřiva se tedy nakonec hlásí s faktickou poznámkou, tak prosím.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych prvně rád vyjádřil lehké politování, že jsem tady po zhruba čtyřech hodinách diskuse - (nápověda z pléna) třech hodinách diskuse, děkuji za opravení - neslyšel pořád žádné konkrétní věci z toho dokumentu, které vadí jeho odpůrcům.
A dále bych zareagoval prostřednictvím pana předsedajícího na svého stranického kolegu, že nejenom u té rozvojové pomoci dochází k nekonzistenci kolegů z SPD, ale u samotných deklarací, kde stejně tak, jako v globálním paktu je deklarace, že se má ten problém migrace řešit společně, tak i na výboru pro evropské záležitosti jsme přijali usnesení, ve kterém byl bod deklaratorní, že se migrace do Evropské unie má řešit společnými silami, a pro toto usnesení hlasovali i zástupci z SPD. Takže bohužel ta nekonzistence není jenom v oblasti rozpočtu. Děkuji. (Potlesk z řad Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych reagoval na slova svého předřečníka a řekl bych tu základní výhradu. Ta je podstatná, pak můžeme jít do těch konkrétních věcí.
Pan ministr vnitra tady řekl, že ta dohoda bude nezávazná, k ničemu nás nezavazuje. Beru ho vážně. Pane ministře. Ráno jsme zamítli návrh zákona s tím, že není potřebný. A byli to ti samí, kteří dneska říkají - a obhajují ten pakt - že je to zbytečné. Nebo mnozí, ne všichni. Tak ta základní výhrada je - když je to nezávazné, nic to pro Českou republiku nepřináší, k ničemu nás to nezavazuje, tak proč k tomu máme přistupovat? To je přece klíčová otázka. A pokud to přináší nějaké výhody, nebo nevýhody, tak se o nich bavme. Pokud převáží výhody, tak buďme pro, pokud převáží nevýhody, tak buďme proti. Ale přistupovat k něčemu, co je pro nás nezávazné, co nám nepřináší ani výhody, údajně ani nevýhody, tak já tam ten smysl prostě nevidím. To je ta základní výhrada. A až si vyjasníme, zdali je to potřebné, tak se pak bavme o parametrech a zda ty parametry jsou výhodné pro Českou republiku, nebo ne.
Ale pokud je to opravdu všechno nezávazné, tak vlastně nevím, proč by, teď nevím, 190 států... To bude ale velké familly foto. 190 lidí na jednom snímku. A oni se tam sjedou, budou rokovat a výsledkem bude moře úsměvů, moře fotek, aby přijali dokument, který je nezávazný. Mně to nedává žádnou logiku. To je ta základní výhrada. Až si tohle vyjasníme, tak pak se můžeme bavit o konkrétních výhradách nebo konkrétních obavách.
My jsme jednu z těch obav formulovali do návrhu usnesení, protože nevíme, jak bude ta finální podoba vypadat, tak jenom říkáme, pokud by čirou náhodou v tom finálním návrhu byly tyto věci, jsme přesvědčeni, že Česká republika k tomu přistupovat nemá, přestože to má být nezávazné. Tak pak o čem jednáme? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: S přednostním právem pan ministr Hamáček. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr vnitra a ministr zahraničních věcí ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já se pokusím vysvětlit panu předsedovi klubu ODS, proč je dobré ten dokument mít, i když je nezávazný.
Jak jsem řekl, je to politická deklarace, tudíž to vyjadřuje stanovisko těch, kteří jsou pod tím dokumentem podepsáni. A já si myslím, že je dobré, i pokud bych otočil tu argumentaci kolegů z SPD, kteří říkají, že nám ten pakt bude něco vnucovat a budeme muset podle toho upravovat náš právní řád, což je nesmysl, ale já si myslím, že je dobré mít podpisy přes 190 států světa pod dokumentem, kde potvrzují, že existuje suverénní právo státu určovat národní migrační politiku a výsadu spravovat migraci ve své jurisdikci a že v rámci své suverénní pravomoci mohou státy rozlišovat mezi legálním a nelegálním migračním postavením včetně toho, když rozhodují o svých legislativních a politických opatřeních pro implementaci CGM. To je jeden důkaz za všechny, proč je myslím dobré mít přes 190 podpisů pod takovýmto dokumentem.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Proti tomu, co citoval pan ministr, samozřejmě nic nemám. Ale proč to musím stvrzovat s ostatními 189? My ten názor přece máme, že si máme migrační a azylovou politiku řešit sami.
A pak mám dotaz. Pan ministr je ještě současně ministr zahraničí, ale kdybych ho oslovil jako ministra vnitra, bych poprosil, ne jako ministra zahraničí. Budou mezi případnými signatáři této dohody i představitelé států, ze kterých lidé prchají? Kde není demokracie, kde z mnoha opravdu vážných důvodů vznikají uprchlíci nebo migranti? Ti samí představitelé to taky podepíšou? A ti to myslí vážně? A proč ti lidi prchají k nám? Proč nejsou spokojení doma? A ti samí to podepíší? To je ten problém OSN, že tam má jeden hlas představitel demokratického státu a diktátor. To je velký problém OSN.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zahradník. Dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mně to neodbytně připadá, jako kdybych se, a my všichni, kteří si na to vzpomeneme, vrátil v čase o nějaký možná rok nebo rok a půl zpět v jakési podivné smyčce. A připomenu-li si jednání Sněmovny o Pařížské dohodě, tehdy také jsme slyšeli argumenty, že tu dohodu už podepsalo všech 190 zemí, které jsou na světě, a my jsme jediní, kteří jsme ještě nepodepsali, že se k nim musíme připojit, protože jinak budeme z té planety vyškrtnuti a někam odesláni mimo ni. Pařížská dohoda kromě toho, že se také snažila obestřít celý svět svým dobrodějstvím, tak je plánovaná na 100 let, do roku 2100 je naplánováno jejími tvůrci její trvání. Toto je také taková celosvětová dohoda, takový celosvětový pakt, který také zahrnuje všechny státy, a také kdo v něm nebude, bude jakýmsi domnělým vyvržencem, také asi je plánovaný na nějakou dobu 100 let. A tehdy také z té Pařížské dohody se již v době jejího projednávání odhlásily Spojené státy. Já myslím, že bychom se měli poučit. Tehdy jsme Pařížskou dohodu ratifikovali, podle mě neuváženě, bez vědomí si dopadů. Já bych byl docela rád, kdybychom se poučili a postupovali v tuto chvíli již tedy jinak a tuto dohodu abychom zvážili a odmítli. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Langšádlová do řádné rozpravy.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já asi úvodem - je to nezávazné, proč by to měla Česká republika přijímat, co nám to přinese. No, já bych udělala takové malé ohlédnutí. Česká republika je jedním ze suverénních států. Vznikla počátkem roku 1993 a následně se stala i členským státem OSN. Tato organizace vznikla po druhé světové válce, poté co selhalo Společenství národů, poté co Evropa prošla dvěma válečnými konflikty. A já sama nepovažuji Organizaci spojených národů za žádné ideální společenství. Například Rada bezpečnosti, která v tuto chvíli ještě pořád odráží výsledky druhé světové války, je téměř paralyzovaná, protože nedokáže dostatečně rychle přijímat opatření ve chvíli, kdy vznikají válečné konflikty. ***