(12.50 hodin)
(pokračuje Kobza)
Takže na jednu stranu zde máme plno politických proklamací o podpoře drobného a středního podnikání, zejména před volbami. Ale jaká je realita? Posedlost státních úřadů po ještě více kontrolách, výkazech, evidenci, hlášeních jde ruku v ruce s dalšími a dalšími příkazy a zákazy za narůstáním kontrolních úřadů a zejména počtu kontrolorů. Nebo možná ona zmíněná podpora, když se přeloží z Orwellova newspeaku, znamená ještě víc kontroly, ještě víc zákazů, ještě víc administrace a byrokracie.
Při zavádění EET jsem se zúčastnil semináře, který pořádala bývalá náměstkyně Hornochová. Ředitel Finanční správy přiznal, že pro první vlnu EET uvolnil 200 zaměstnanců Finanční správy a nabral 300 dalších kontrolorů, aby kontrolovali zavedení EET na trzích. A priori EET bylo míněno a zamířeno na ty nejmenší, na ty nejmenší a nejslabší.
Slyšeli jsme zde mnoho čísel o tom, kolik zavedení EET vyneslo a kolik stálo stát a kolik stálo především dotyčné živnostníky. Nemohu se zbavit dojmu, že to byla jen další rána do vazu drobnému podnikání. Nejde totiž jenom o EET, ale o celý komplex dalších nařízení, která omezují podnikatelskou činnost. Od například vinařského zákona, který zakázal obchod se sudovým vínem a přesunem stáčených vín do recyklovatelných nerez sudů, do jednorázových obalů bag-in-box, vytvořil několik nákladních vlaků plastových a papírových odpadů, které zde předtím nebyly. Tím pádem naložil většině provozovatelů víc práce, víc administrativy, víc odpadového hospodářství. Kuřácký zákon, který přesunul návštěvníky restaurací do soukromí nebo na ulici, až po kontrolní hlášení, které má jistě význam v boji proti karuselovým podvodům, ale já se musím přiznat, že dost pochybuji, že by náš místní zelinář nebo prodavač suvenýrů se v nich nějak angažoval.
Celý tento komplex byrokratických opatření ničí drobné podnikání ve prospěch velkých, většinou nadnárodních korporací, protože zlikvidované drobné živnosti jim uvolňují prostor na trhu.
Řeči o nutnosti platit daně jsou správné, o tom ale tato diskuse vůbec není. Podle mě se prosperita státu dá a má měřit výběrem přímých daní, protože ty ukazují, jak stát umožňuje svým občanům na tyto daně vydělávat. Protože pokud občan neplatí daň ze zisku, když namísto smysluplné práce doma vyplňuje stohy papírů a studuje neustále se měnící předpisy a vyhlášky, tudíž nevytváří zisk, stát nasadí pokuty a nepřímé daně. A to je cesta, kterou my v SDP, rozhodně se s ní nehodláme smířit a nebudeme ji podporovat. Považujeme totiž drobné a střední podnikání za indikátor svobody podnikání v této zemi a současnou situaci považujeme za velmi tristní.
Proto chceme prosadit přímou daň pro drobné podnikatele, abychom právě tento sektor osvobodili ze sevření přebujelé demokracie. Na argument, kde pokryjeme ztráty, které tím vzniknou, odpovídám, že jednak paušální daň bude vybírána i nadále, navíc se ušetří obrovský kontrolní a sledovací aparát. Také uvolněním drobného podnikání na způsob paušální daně očekáváme nárůst počtu podnikatelů i vedle zaměstnání, a tudíž tím pádem i vyšší výběr daně.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Janda, po něm pan poslanec Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, mí předřečníci zde diskutovali zejména o zavedení další vlny EET, s kterou samozřejmě principiálně nemohu souhlasit, protože šmírování lidí a házení klacků pod nohy podnikatelům mi bylo vždy cizí. Tento vládní návrh je však obsáhlejší a obsahuje několik dalších změn. Návrh např. mj. nastavuje parametry tzv. zvláštního režimu, který má zmírnit povinnost EET evidovat tržby pro podnikatele do roční výše 200 tisíc korun. Možná se zdá, že tím ulehčíme podnikatelům. To však není úplně pravda. Zůstane jim totiž povinnost čtvrtletního hlášení v podobě předávání papírových účtenek a papírových hlášení o tržbách. Jsme tak opět znova v situaci, jak je zvykem této vlády, kdy i těm nejmenším komplikuje život zbytečnou byrokracií, obtěžuje zbytečnými papíry a místo toho, abychom je nechali žít a pracovat, přikazujeme jim pořád nové a nové povinnosti, pak je v průběhu měníme a nakonec zrušíme.
Opět a znovu se ukazuje, že EET byl naprosto zbytečný krok, a tato změna to dokazuje. Živnostníkům, mezi nimiž je i spousta sportovců, tímto vzkazuji, že až bude sestavovat vládu ODS, tak tuto byrokracii odbouráme. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Martínek. Máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Chtěl bych krátce reagovat na pana Kobzu, protože jsem tam možná špatně slyšel, doufám, že to byla chyba. Ale zaslechl jsem slova přebujelá demokracie, tak nevím, co to znamená v pojetí SPD, a doufám, že to byl doopravdy přeřek, protože jinak by to bylo doopravdy něco, co tady nechceme řešit. Díky.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jurečka v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, zase mi to vychází, že to mám pět minut před plánovanou přestávkou, ale pokusím se do toho času vejít. Jenom ještě dovolím zareagovat na pana poslance Kobzu, který tady hovořil o těch otázkách, které se týkají trhu s vínem apod. Jenom bych chtěl říct, že tehdy to nebyl ministerský a vládní návrh, který toto přinášel. Byl to nakonec návrh, který prošel úpravami Poslanecké sněmovny a parlamentu v této oblasti. Já jsem jako ministr tehdy takovéto požadavky na změnu způsobu obalů v rámci trhu s vínem nepřinášel. Nicméně na druhou stranu je potřeba připomenout, že situace z hlediska pančování vína byla poměrně vážná a nebylo mnoho jiných opatření, kterými bychom dokázali tu situaci změnit, což se dnes podařilo. Nicméně já jsem tedy navrhoval trošku jiné způsoby, jak toho dosáhnout.
Nicméně teď k debatě o EET. Nebudu opakovat věci, které jsem zmiňoval minulý týden. Jenom připomínám, že opravdu tehdy v koaliční smlouvě stálo to, že se to bude týkat vybraných oborů a že ta opatření budou ze strany vlády dostatečně kompenzační, aby se kompenzovaly náklady, které s tím podnikatelský sektor bude mít, což se bohužel v praxi nepodařilo naplnit.
Nicméně teď tady stojíme před touto novelou. My jsme se tehdy před dvěma lety aspoň snažili rozvolnit fázování, aby tady byla možnost nějaké časové prodlevy, vyhodnocení první a druhé fáze. Myslím si, že kdo četl nález Ústavního soudu, tak si myslím, že se tam dozvěděl mnoho konstruktivních a racionálních argumentů, že tato aplikace EET je poměrně tvrdá vůči především malým živnostníkům. Já si tady dneska kladu otázku - poprosím, aby paní ministryně na ni mohla reagovat -, jak se došlo k té hranici 200 tisíc korun, která je limitem pro údajně volnější režim, byť tady pan poslanec Janda hovořil docela jasně o tom, že to bude nést administrativní nároky, spousta lidí, například někteří posudkoví lékaři, ukončí svoji činnost, protože jim nebude stát kvůli několika málo posudkům v roce dělat čtvrtletní papírové hlášení, tak to raději zruší, tzn. zase nápor na zbývající lékaře v systému. Rozhodně to není ideální, takto to nastavit, protože když se podíváte dneska na kalkulátory daní v případě OSVČ, tak dojdete k tomu, že samotný živnostník, pokud využije 60% paušál, tak do, řekněme, příjmu zhruba 410 tisíc korun, žádnou daň státu neodvádí. Je tam paušál, je tam na něj sleva na dani. Tak já se ptám, proč zavádíme opatření vůči nějaké skupině, z které nedostaneme ani korunu daně. Když se podíváme na živnostníka, který má manželku, bude mít dvě děti, tak ta částka bude nad milion korun.
Můj dotaz zní, kde jsme stanovili zrovna hranici 200 tisíc korun, proč z mého pohledu nebyla logičtější hranice alespoň 400 tisíc korun, ať neděláme opatření, která budou vyvolávat náklady, ale pro stát efekt bude naprosto minimální, spíše negativní, protože někteří tu činnosti, ještě další, kteří ve 3. a 4. vlně zatím v systému nejsou, tak ji ukončí.
Myslím si, že bychom se měli poučit a měli bychom opravdu být těmi zákonodárci, kteří jsou, řekněme, efektivní v tom slova smyslu, že si uvědomujeme, že ta opatření, byť jsou někdy hájena bohulibými argumenty, nebo spíše čísly, tak že v praxi budou mít naopak kontraproduktivní dopady. Myslím si, že to poučení tady mělo být, a já bohužel reflexi v návrhu, který se v něčem může tvářit, že vychází živnostníkům vstříc, tak z hlediska 3. a 4. vlny, na koho to dopadne, tam pozitiva úplně takto nevidím.
Dovolil bych si ještě v závěru jednu poznámku. Já jsem četl titulky, kdy pan premiér říkal, že EET vydělala, a mluvil o nějakých miliardových částkách. EET nevydělala vůbec nic. Vydělali to ti podnikatelé, živnostníci, a EET je jenom pouze nástroj. A my jsme tady dneska v situaci, kdy bychom se měli snažit polidštit parametry tak, ať je to opravdu efektivní, smysluplné, ale neaplikujme to někam, kde to pro stát z hlediska výběru daní nepřinese ani korunu navíc. Naopak, ty živnostníky ztratíme.
Děkuji za pozornost. ***