(12.40 hodin)
(pokračuje Fiala)
Hlasujeme o přikázání návrhu k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 136 přihlášeno 166 poslanců, pro 146, proti 2.
Rozhodli jsme o tom, že garančním výborem pro projednání tohoto návrhu bude výbor pro bezpečnost. V rozpravě zazněly dva návrhy na přikázání dalším výborům. Pan poslanec Rakušan navrhl zahraniční výbor, pan poslanec Benda navrhl hospodářský výbor. Je zde ještě nějaký jiný návrh na přikázání některému z výborů k projednání? Není. Budeme postupně hlasovat o těchto dvou návrzích.
Nyní budeme hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru k projednání.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 137 přihlášeno 167 poslanců, pro 132. Návrh byl přijat.
Další hlasování bude o přikázání hospodářskému výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 138 přihlášeno 167 poslanců, pro 119, proti 1. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání výboru zahraničnímu a hospodářskému výboru. Děkuji panu místopředsedovi vlády a panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - prvé čtení
Projednáváním tohoto bodu jsme se opětovně zabývali v pátek 14. září a bod byl přerušen v obecné rozpravě. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně financí Alena Schillerová, která už tam je, a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Volný. Budeme pokračovat v přerušené rozpravě. My jsme rozpravu přerušili ve chvíli, kdy vystupoval pan poslanec Marian Jurečka. Ptám se... Pan poslanec se přihlásí, takže budeme pokračovat těmi, kteří jsou přihlášeni nyní. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Ferjenčík, po něm pan poslanec Kobza. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem slyšel námitku paní ministryně o tom, že je potřeba řešit ten problém daňových nedoplatků a že EET je ta cesta a že ona odmítá na ten problém rezignovat. Já si myslím, že je celá řada lepších způsobů, jak motivovat lidi, aby ty daně platili, místo toho represivního přístupu zavádění třetí a čtvrté vlny EET, která, jak už jsem říkal minule, primárně dopadne na ty poctivé, které zahrne novou byrokracií, a ti nepoctiví ji jednoduše budou ignorovat.
Vláda by měla otevřít hospodaření státu, aby lidé měli motivaci platit daně. Vláda by měla bojovat s daňovými úniky těch velkých, s úniky do daňových rájů, aby lidi viděli, že daně platit musejí všichni. Vláda by se měla soustředit na ty opravdu velké ryby, na ty způsoby, kdy se vyvádějí zisky přes fiktivní služby. Je celá řada kroků, které Ministerstvo financí může podniknout, aby zvýšilo motivaci daně platit. Stejně tak by vláda měla zjednodušit daňový systém, omezit množství výjimek, snížit množství daňových sazeb. Místo toho sledujeme pravý opak. Kdyby se lidé v tom systému vyznali, opět by byli ochotnější je platit.
Stejně tak by vláda měla soustředit svou pozornost na to, aby stát skutečně vynakládal své prostředky smysluplně. Prostě pro živnostníky je myslím dost demotivační platit daně na obří podnikatele, ať už v oblasti zemědělství, nebo v oblastech jiných, platit daně, skrze které se financují biopaliva a další nesmysly, které škodí životnímu prostředí. To jsou věci, na které se vláda má zaměřit, aby zvýšila daňový výnos, a ta represe má přijít až skutečně v tu poslední možnou chvíli a způsobem, který bude alespoň trochu smysluplný. Ta třetí čtvrtá vlna EET jednoduše smysluplná není. Prostě člověk, který tu tržbu uvést nechce, účtenku nevydá, jeho zákazník logicky nemá žádný důvod ho udat, když on dostal vlastně tu daňovou slevu. A není tam vůbec žádná logika, proč by se ten výběr daní skrz tu třetí a čtvrtou vlnu měl zvýšit. Je to byrokratické opatření, které podstatu problému vůbec neřeší.
Proto ještě jednou apeluji na všechny poslance, aby podpořili zamítnutí tohoto návrhu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Dále vystoupí pan poslanec Kobza, po něm pan poslanec Janda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená veřejnosti, podle příspěvků, které zde slyším, se zřejmě Sněmovna rozhodla pokračovat v tažení proti drobnému podnikání. Příspěvek pana kolegy Bláhy, který se představil jako drobný podnikatel s tím, že má jenom dvanáct provozoven, mě přivedl k myšlence, že bychom zřejmě měli zavést další pojmy - mikropodnikatel nebo pikopodnikatel. Protože jak jinak můžeme označit podnikatele typu - matka samoživitelka si na živnostenský list přivydělává tím, že prodává kosmetiku nebo prášky na praní. A navíc v takovémto způsobu podnikání nutnost investovat do EET systému, z toho jejího podnikání potom už zbude velmi, velmi ohlodaná kost. Navíc právě tento způsob podnikání je oblíbeným terčem kontrol Finanční správy a následných drastických sankcí, když zjistí něco nesprávně vyplněného nebo nesprávně ohlášeného.
Marně si lámu hlavu, co ti malí živnostníci a lidé, kteří si vedle své práce v zaměstnání ještě přivydělávají na živnost, co vlastně provedli, za co jsou trestaní. Jediná odpověď, která mě napadá, je, že se provinili zřejmě tím nejstrašnějším zločinem - chtěli být svobodní a nezávislí, samostatní. Jedná se o lidi, kteří možná systému moc neodvádějí, taky nemají z čeho, ale navíc se snaží ten systém nikterak nezatěžovat, protože se snaží od něj nic nechtít, snad kromě toho, aby je nechal být a nezasypával je další a další administrativou vypodloženou drakonickými až likvidačními pokutami, které sází Finanční správa hlava nehlava. Například za nesprávně vyplněné kontrolní hlášení, kterým navíc nevznikla žádná škoda, je pokuta 50 tisíc a to je pro podnikatele, který nedosahuje obratu ani milion, skutečně likvidační. ***