(9.50 hodin)
(pokračuje Michálek)
Takže ty odposlechy samozřejmě mají smysl, pokud jsou používány proporčně a vedou k tomu, že to korupční právní jednání se daří efektivně stíhat. Samozřejmě že je možné, aby je nařídil pouze předseda senátu v přípravném řízení, soudce na návrh státního zástupce. Ten příkaz musí být odůvodněný, musí být písemný. Takže ty záruky v podstatě zákonodárce nastavil tím maximálním možným způsobem, jak je možné je nastavit. V podstatě mě nenapadá, co víc bychom mohli udělat pro to, aby se odposlechy nezneužívaly.
Čili já jsem chtěl podpořit to, aby zůstal zachován ten vládní návrh - jak říkáme, my jsme konstruktivní opozice, takže rozhodujeme se podle obsahu toho, co je nám předloženo -, nikoliv ty pozměňovací návrhy, které, řekněme si upřímně, jsou trošku výsledkem lobby advokátů, které jednak mají rušit odposlechy na korupční trestní čin maření spravedlnosti, když advokáti někomu nabízejí prospěch za to, aby v podstatě zmařil trestní nebo nějaké řízení u soudu, a svádí je ke křivé výpovědi, to je bod číslo jedna. A myslím si, že by nemělo být dovoleno ani to obcházení a navádění, kterého se také někteří lidé dopouštějí bohužel, a pak to ve výsledku dopadne na ty občany, kteří nic neudělali. Takže zachovejme si v tomhle klidnou hlavu, nepodléhejme lobby advokátů a udělejme podle mého názoru to, co je správné, čili aby se to konečně začalo řešit. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Chvojka. Dovolte mi přečíst několik omluv. Omlouvá se paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová dnes mezi 9.00 a 13.00 ze zdravotních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Radka Maxová dnes v době od 13.00 do 16.30 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jiří Kobza dnes od 10.30 do 13.00 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher dnes mezi 10.20 a 12.00 z pracovních důvodů a omlouvá se pan poslanec Pour od 9.20 ze zdravotních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Ještě jednou hezké dopoledne, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Já se přiznám, že už jsem vystupovat nechtěl, protože jsem si uvědomil, že vlastně část toho třetího čtení už jsme nějakým způsobem vypořádali před třemi měsíci - dneska pokračujeme v rámci třetího čtení a ta první část proběhla v půlce června. Tudíž já jsem si ještě před půlhodinou myslel, že vše podstatné jsem řekl v tom červnu. Nicméně nejenom na základě vystoupení pana kolegy Michálka jsem se rozhodl, že ještě jednou vystoupím a vyjádřím se ke svému pozměňovacímu návrhu, resp. ke třem částem svého pozměňovacího návrhu, kterým bych chtěl nějakým způsobem měnit novelu trestního zákoníku.
Co se týče těch prvních dvou bodů. Bod číslo 1, kdy nějakým způsobem chci upravit nově zakotvený trestní čin maření spravedlnosti, tak tam se přiznám, že došlo k určité změně posunu mého názoru a jsem připraven se smířit s tím, že v § 347a zůstane popsán trestný čin maření tak, jak je navržen. To znamená, se k bodu číslo 1 svého pozměňovacího návrhu ne nehlásím, hlásím se k němu, ale myslím si, že už není relevantní.
Co se týče bodu č. 2, tzn. vyndání odst. č. 2 § 347a, kde je popsáno tzv. svádění, tam se zcela ztotožňuji s pozměňovacím návrhem kolegy Marka Bendy a podporuji ho. Myslím si, že je legislativně technicky lepší než ten můj návrh, a budu rád, pokud bude tento pozměňovací návrh kolegy Bendy, tuším, že to je C3, přijat.
No a teď bych se chtěl vyjádřit k té poslední části svého pozměňovacího návrhu, je to v proceduře hlasování A3. Prosím o jeho podporu. Týká se těch kolegou Michálkem zmíněných odposlechů. No, já nejsem člověk, který by za vším viděl nějakou korupci, který by chtěl policejní stát, který by byl rád, že jsme všichni odposloucháváni, a v každém viděl sprostého podezřelého.
Co se týče poukazování na různé excesy, tak já jsem o tom už mluvil v té první části prvního čtení. Jestli si pan kolega Michálek prostřednictvím pana předsedy vzpomíná např. na kauzu Zadeh. To byla široce medializovaná kauza, kdy soudce nejenom že nevyloučil informace, které se nevztahovaly k trestnímu stíhání, ze spisu, tam šlo o záznam komunikace mezi klientem a advokátem, soudce nevyloučil tyto informace ze spisu, ty informace se týkaly bohužel i soukromého života advokátky, ale ponechal v tomto spisu i bohužel veškerou komunikaci obhajoby s klientem s tím odůvodněním, že není možné rozlišení mezi údaji získanými z odposlechů a týkajícími se soukromého života. To znamená, my tady máme tyto excesivní skutky. Já si myslím, že advokátní tajemství je gros života advokáta, povinnost mlčenlivosti je základní povinností advokáta a toto jsou excesy, kterým by trestní zákoník, pokud projde tak, jak je navržen, nahrával.
Já si myslím, že maření spravedlnosti, tak jak je navrhováno v § 347a, nevykazuje takové znaky závažnosti, aby bylo nezbytně nutné zařadit jej do kategorie zvlášť závažných trestných činů. Je třeba říct, že ta narativní část ustanovení operuje se zločiny, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, a nemyslím si tedy, že je nutné je zařadit do kategorie zvlášť závažných trestných činů, které by umožňovaly tak výrazný zásah do soukromí, jakým je nařízení odposlechů a záznamů telefonického provozu. Tento požadavek bohužel, bohužel, ostatně není podle mého názoru nijak ze strany předkladatele odůvodněn a jeví se sice na jedné straně být ulehčujícím pro orgány činné v trestním řízení, na straně druhé však velmi neúměrně zatěžujícím pro postižené osoby z hlediska zásahu do jejich Ústavou garantovaných práv a svobod. A přitom je potřeba říci, že tento zásah je nevratný. Kdo té advokátce vrátí to, že se ve spisu objeví informace z jejího soukromého života? A soudce řekne, že nedokáže rozlišit informace z jejího soukromého života a informace jiné. Zvlášť v návaznosti na aktuální vývoj judikatury by tento prostředek měl být umožněn a měl by být používán jen opravdu ve výjimečných případech, a nikoliv jako běžný prostředek zajišťování důkazů v trestním řízení.
Já tedy poprosím ještě jednou o podporu svého pozměňovacího návrhu, v té proceduře, opakuji, bod A3. A věřím, že tento pozměňovací návrh bude přijat. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku paní poslankyně Válkové. Faktická poznámka, paní poslankyně Válková? (Hovoří mimo svou lavici, ale má zájem o faktickou poznámku.) Vaše dvě minuty.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Třeba ani nebudu potřebovat dvě minuty, pane předsedo. Jenom já nemám ráda, když se argumentuje nějakým výjimečným případem. Já doufám, že případ Zadeh je výjimečný. Všichni máme možnost i částečně proti své vůli ho sledovat. Myslím právníci, kteří sledují trošku to, co se děje, tak vědí, že je to kauza, která je poznamenaná řadou přehmatů a že už tam běží kárné řízení, že tam ne vždy postupovali správně jak soudci, tak státní zástupci. Takže kvůli tomu říci nepřijmeme nějakou skutkovou podstatu, která padá na neurčitý počet případů a je smysluplná, žádoucí a zlepší nám tedy tu spravedlnost soudních procesů, si myslím, že není zrovna adekvátní příklad. Tak jsem chtěla na to zareagovat. Doufám, že případ Zadeh je opravdu výjimečný a nebude se už opakovat.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Výborný. ***