(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Martínkovi. Budeme pokračovat v rozpravě, ale přednostním právem pana předsedy Michálka, potom teprve paní poslankyně Levová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl v této obecné rozpravě jenom avizovat pozměňovací návrh, sněmovní dokument 1074, který předkládám a který se zabývá neuspokojivým stavem na úseku ochrany soukromí a ochrany práva na informace.
Tato dvě práva si jdou v některých částech proti sobě a myslím si, že je velmi špatně, že necháváme tato jednotlivá práva řešit vlastně různé orgány. Dneska máme Úřad pro ochranu osobních údajů, který řeší pouze ochranu osobních údajů, ochranu soukromí. A když dojde ke střetu s právem na informace, například někdo si žádá nějaké informace od úřadu, ve kterých jsou osobní údaje, tak o tom tento úřad vůbec nerozhoduje. O tom rozhodují potom soudy. A myslím si, že když už máme úřad speciální, speciální nezávislou instituci, která řeší ochranu osobních údajů, tak bychom toho měli využít k tomu, že odstraníme ten bordel, který tady vlastně vznikl tím, že se některé věci částečně řeší u soudu, některé věci částečně u úřadu, a že by se tomuto úřadu měla svěřit i působnost v oblasti ochrany práva na informace.
My se setkáváme s celou řadou případů z praxe, kdy právo na informace je pošlapáno, je to teď aktuální zejména v souvislosti s komunálními volbami, kdy některé samosprávy prostě odmítají dávat informace. Samozřejmě nemůžeme akceptovat ani ten opačný extrém, to znamená případ, kdy naopak někteří žadatelé zahlcují samosprávy zbytečnými žádostmi o informace a vytěžují tak kapacitu státní správy. To je věc, která by se také dlouhodobě měla řešit. A právě vybudování nějaké dlouhodobé správní praxe by bylo vhodné řešit na Úřadu pro ochranu osobních údajů i v rámci práva na informace.
Takže si myslím, že tyto dvě linie, které jsou dneska rozštěpené, by bylo vhodné systémově sjednotit. Je to asi v 13 státech Evropské unie, kde mají specializovanou instituci pro právo na informace, tudíž žadatelé, kteří nedostanou informace, se neobracejí hned na soud, ale je tam nějaká nezávislá instituce, ke které jdou předtím. Takže se tolik nezatěžuje soudní řízení, kde soudy jsou dneska už extrémně přetížené a neustále volají po tom, abychom odklonili jejich agendu na správní úřady, které by odstínily velkou část těchto žalob.
Já ten návrh samozřejmě podrobně představím a načtu v podrobné rozpravě, ale v té obecné rozpravě jsem chtěl upozornit na to, že by bylo logické to vyřešit a sjednotit tak, aby se to řešilo pod jednou střechou. Úřad pro ochranu osobních údajů s tímto nemá problém. Myslím si, že ve výsledku to i uspoří náklady, respektive soudy se budou moct věnovat věcem, které jsou důležitější, a občané nebudou muset čekat u soudu tak dlouho kvůli tomu, že soudy jsou zavaleny žalobami ve věci práva na informace.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. A nyní paní poslankyně Levová s řádnou přihláškou, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Paní poslankyně, ještě než vám udělím slovo, přečtu došlé omluvy. Předsedovi Poslanecké sněmovny od 17.30 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Adam Kalous, od 16 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů pan poslanec Ferjenčík a od 16 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Dominik Feri.
Nyní paní poslankyně Jana Levová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Levová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, protože se v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 977, k tisku 138, tak bych vás s ním teď ráda seznámila. Můj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o zpracování osobních údajů, to je k tisku 138, se stejně jako pozměňovací návrh číslo 850 týká výjimek pro účely vědeckého a historického výzkumu a pro statistické účely.
Oproti zmíněnému návrhu číslo 850, který je dobrý a užitečný, jsem se rozhodla vložit do § 6 odst. 1 větu: Odchylně od ustanovení článku 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/679 se stanoví, že zpracování zvláštních kategorií osobních údajů je možné také bez souhlasu subjektu údajů pro účely vědeckého nebo historického výzkumu nebo pro statistické účely, pokud je takové zpracování nezbytné pro tyto účely a pokud zájmy správce na jejich zpracování výrazně převáží nad zájmy subjektu údajů tyto údaje nezpracovávat.
Proč bych chtěla do § 16 odst. 1 vložit tuto větu, nyní vysvětlím. Chtěla jsem výslovně upravit zákonnost zpracování zvláštních kategorií osobních údajů i bez souhlasu za podmínky, že takové zpracování je pro účely výzkumu nezbytné. Dále jsem chtěla podtrhnout, že existují případy, kdy zájmy správce osobních údajů na jejich zpracování výrazně převáží nad zájmy subjektu údajů tyto údaje nezpracovávat. Mluvím například o klinických studiích. V současné době není jasné, zda ke zpracování osobních údajů v klinických studiích je nutný souhlas, nebo ne. Jasno v tom zřejmě nemají ani SÚKL a Úřad pro ochranu osobních údajů, kteří dle mých informací hledají společné stanovisko. Zákonnost zpracování v zákoně by jasně definovala, že zpracování v rozsahu podle protokolu je možné i bez souhlasu subjektu hodnocení, samozřejmě za předpokladu plnění všech stávajících povinností a záruk.
Věřím, že pokud podpoříte tento můj pozměňovací návrh, tak společně výrazně pomůžeme vědě a klinickým studiím, ve kterých například v případě klinických studií rakoviny jsme velmi úspěšní. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Levové. A nyní paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Karel Rais. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila svůj pozměňovací návrh, který je veden v systému pod číslem 1303, a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě.
Dovolte, abych konstatovala, že vládní návrh zákona o zpracování osobních údajů předložený do Poslanecké sněmovny nerozlišuje subjekty přestupků tak, jak původně avizovali zástupci Ministerstva vnitra. Původní návrh, který byl předložen vládě, počítal se snížením maximální výše pokuty za přestupek pro obce, které nevykonávají přenesenou působnost v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, dobrovolný svazek takových obcí, příspěvkové organizace zřizované takovou obcí nebo právnickou osobu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zřizovanou obcí nebo dobrovolným svazkem obcí na 5 tisíc korun, respektive na 15 tisíc korun. Starostové a nezávislí se zněním tohoto vládního návrhu, které bylo zasláno do Poslanecké sněmovny, nesouhlasili a odmítali i argumentaci Legislativní rady vlády. Proto jsme se zamýšleli nad tím, jak upravit toto znění.
Výchozí právní úpravou toho našeho pozměňovacího návrhu je rakouská právní úprava obsažená v implementačním zákoně vydaném 31. července 2017, k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů. Ten v § 30 odst. 5 uvádí, že - v překladu - vůči veřejným orgánům a veřejným subjektům nelze uplatnit finanční sankci.
Podle našeho přesvědčení je nutné, aby obce a jimi zřizované organizace byly chráněny před hrozbou vysokých až likvidačních pokut, a proto byly původně předloženy dvě varianty pozměňovacího návrhu k vládnímu návrhu zákona o zpracování osobních údajů. První variantou je rakouský model modifikovaný pro českou legislativu. Druhá varianta částečně obsahuje slíbený kompromis ze strany Ministerstva vnitra. Náš původní pozměňovací návrh se měl týkat nejenom obcí prvního a druhého stupně, ale i obcí třetího stupně, tedy obcí s rozšířenou působností. Na základě proběhlé diskuse v Poslanecké sněmovně předkládáme tento revidovaný pozměňovací návrh, který možnost uložení snížených sankcí umožňuje pouze u obcí prvního a druhého typu a zároveň spatřuje vyšší společenskou škodlivost přestupku spáchaného prostřednictvím médií, za který by v tomto případě byla možnost uložit sankci až do výše 15 tisíc korun.***