(13.00 hodin)
(pokračuje Krejza)
Náklady na zavedení jsou různé, ale mobilní telefon, připojení, ano, možná ano. Možná v tomto duchu žádný náklad by ani být nemusel. Nicméně když se podíváte do nějakých statistik, tak se říká, že takový provoz v systému EET může stát u těch malých podnikatelů 5 až 15 tisíc korun, u těch větších nebo středních provozoven 25 až 60 tisíc korun a při výnosu řekněme 4 mld., přitom, že bylo dotčeno 200 tisíc živnostníků tou první a druhou vlnou, máme výnos někde kolem 20 tisíc navíc ročně na to jedno místo, a to podotýkám, že to je v situaci, kdy si myslím, že tam skutečně ten výnos mohl být větší než u té další, třetí a čtvrté vlny.
Takže máme náklady prvního roku stejné s výnosem pro státní rozpočet. No já nevím, jestli to je opravdu ta správná cesta. Nemyslím si to. Budu hlasovat proti a prosím, zvažte to, že pouhá ješitnost v této chvíli prosadit něco, co jsem se rozhodl, nemůže přece vést k tomu, že budeme obtěžovat stovky tisíc lidí, kteří si to opravdu nezaslouží, a měli bychom jim spíše pomáhat než je trápit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Dorazila mi jedna omluvenka, omlouvá se nám pan předseda Bartošek dnes od 12.45 do konce jednacího dne.
A jako další je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jurečka. A ten asi není přítomen, takže se posuneme dál a prosím pana poslance Munzara.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já navážu na to, co jsem tady říkal ve středu.
Já za největší prohřešek při zavádění elektronické evidence tržeb považuji to, že se stala důvodem pro rozdělení společnosti. Aby se zavedla a získala se pro ni ve veřejnosti podpora, tak se nejdříve začala podnikatelům a drobným živnostníkům nasazovat psí hlava. Všichni ta vyjádření známe, která probíhala v médiích. Nevím, jestli to řekl pan premiér, všetci kradnú, nebo je mu to jenom přisuzováno, ale je to známka toho, že se nejdříve nasadila podnikatelům psí hlava, což samozřejmě vedlo k tomu nejvíc neblahému v našem státě - k umělému rozdělení společnosti, což mi připomínalo třídní boj, který jsme tady kdysi odehrávali. Ti podnikatelé byli označeni za ty, co neustále podvádějí, a proto se musí kontrolovat, a ještě si tu kontrolu zaplatí. To rozdělení společnosti je pro mě jizva na tváři společnosti, protože společnost se, jak vidíme, dokáže lehce rozdělit, ale obtížně se spojuje.
A teď mi dovolte, abych začal tím, co jsem tady ve středu neříkal, on to tady říkal už trochu pan kolega Krejza, to žonglování s čísly, které je velice nepřesné. Podle pana premiéra, který kdysi obhajoval zavedení EET, tak podle těch jeho prvních vyjádření přínos všech fází EET měl být 8 mld. pro státní rozpočet ročně. 18 mld., pardon, já jsem se asi přeřekl. 18 mld. ročně. Prosím, já to jenom dořeknu, všechna ta čísla. Podle RIA, vyhodnocení dopadů do zákona, nám ministerstvo napsalo odhad ve výši 12,7 mld. korun ročně. Včera jsme slyšeli od pana premiéra v médiích číslo, že to přineslo 10 mld. korun. V návrhu, který máme před sebou, v jeho důvodové části, se píše, že za rok 2017 stávající EET přineslo nikoliv 10, ale 4,7 mld. korun, polovinu, než říkal pan premiér do médií. Nicméně v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017 není ani tolik, tam není ani těch 4,7 mld. Tam je uvedeno pouhých 4,1 mld. korun. Takže z 18 bylo 12, pak 10, pak 4,7, pak 4,1 - 4,1 mld., což je cca 0,3 % příjmů státního rozpočtu.
Na toto žonglování s čísly upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2017. Já to tady ještě jednou ocituji, přímo stanovisko: "Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat." Tolik NKÚ. Věrohodnost a slovo diskutabilní. To diskutabilní je opravdu velice mírné a velice vstřícné vůči tomu, co v materiálech máme od Ministerstva financí a co říká třeba do médií pan premiér. Já bych použil jiná slova, napadá mě možná záměrné zveličování finančního přínosu EET. Takže dostáváme do podkladů, podle kterých máme rozhodovat, diskutabilní čísla. Jejich výpočet není nijak jasně doložen, čísla od vládních představitelů i z různých materiálů Ministerstva financí se liší, a to velmi výrazně. A na to upozornil právě NKÚ.
Stávající vlna tedy přinesla těch neuvěřitelných, skvělých, úžasných 0,3 % příjmů státního rozpočtu. A můžeme si úspěšně zaspekulovat, kolik na tom zvýšeném výběru se podílí EET a kolik samotný ekonomický růst. Je tedy otázkou, jestli skutečně za výběr daní nemůže spíše to, že lidé v minulém roce více vydělávali, více utráceli, více chodili do obchodů, více chodili do restaurací a tato jejich zvýšená spotřeba zapříčinila vyšší výběr daní. Já jsem přesvědčen, že to tak je a vliv elektronické evidence tržeb na výběr daní je spíše minimální až marginální.
Ale dobře, zůstaňme u těch skvělých, úžasných 0,3 % státního rozpočtu. Podle údajů Ministerstva financí se dosavadní vlny elektronické evidence tržeb týkaly 170 tisíc obchodníků a restauratérů. Těch nových kadeřníků, natěračů, lakýrníků, tesařů, zámečníků, opravářů, zahradníků, jiných řemeslníků, ale i kancelářských činností, kteří přijímají hotovostní platby, mají být další statisíce, podle materiálů 300 tisíc. Náklad na pořízení, instalaci a údržbu stojí až desetitisíce korun pro toho podnikatele. Ale i kdybych se držel nějaké průměrné ceny, řekněme 20 tisíc korun za jedno zařízení, na jeho instalaci, na jeho implementaci, to znamená, že je to nějakých při těch 170 tisících obchodnících 3,4 mld. Tolik je stála instalace zařízení EET. Připojení na internet měsíčně 500 korun, což je 6 tisíc korun za rok, to je při 170 tisících další miliarda. Takže celkem byly náklady těch podnikatelů na státní kontrolu, na zavedení státní on-line kontroly, kterou si sami zaplatí pod krycím názvem EET, zhruba 4,5 mld. korun hrubým odhadem, prosím, je to opravdu takovýto výpočet, a to pouze za předpokladu, že počítám pouze jedno zařízení na poplatníka. Ve skutečnosti hodně poplatníků má těch zařízení daleko víc, takže ty náklady jsou vyšší. Takže stát, aby vybral 4,1 mld. korun, donutil k nákladům podnikatele v ještě větší výši. Můj konzervativní odhad je 4,5 mld. Nemluvě o tom, že náklady na údržbu a připojení musí platit a musí na ně vydělávat každý rok. Tak to je takové to řízení státu jako firmy - náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný.
U nákladů ještě zůstanu. Znáte ty různé slevové marketingové akce, které nás vždycky nalákají - máme nějaké úžasné zboží od tří tisíc, koupíme televizi od pěti tisíc korun. Jdete do takového obchodu a zjistíte, že to, co potřebujete a zařízení, které umí to, co potřebujete, stojí třeba dvojnásobek a ta uvedená cena, ta od tří tisíc, je nějaký šunt, který si nikdy nekoupíte. Stejně tak je ale napsaná RIA k tomuto zákonu. Podklad, podle kterého máme rozhodovat. Cituji: "Pro technicky méně zdatné uživatele jsou k dispozici řešení, která jsou obdobou kalkulačky v cenách od cca 5 tisíc korun." ***