(12.50 hodin)
(pokračuje Krejza)
Samozřejmě čím menší živnostník nebo zatím tedy restauratér či hospodský, jak už to nazveme, tak tam to nadšení z EET klesá. Teď se máme dotknout několika set tisíc drobných řemeslníků, živnostníků, kterých je dnes opravdu málo, zkuste si sehnat zedníka, aby vám obložil koupelnu, možné to skoro není, a my jim opravdu tímto nepomůžeme.
Já bych se přece jen vrátil trošku v čase do dob minulých. Mám tady před sebou reklamní kampaň, která běžela někdy před třemi, možná dvěma o půl lety, a tady čtu: férově pro všechny - resp. slyším - 18 miliard do zdravotnictví. 18 miliard byl předpoklad. Pak je tam takové to nebo. Byla to výborná kampaň, myslím, protože... nebo 140 školek, nebo 280 km dálnic, 900 sportovních hřišť, takže vlastně všichni lidé měli pocit, že ze zavedení EET budou mít obrovský prospěch. Z 18 miliard předpokladů se stalo ve vyjádření pana premiéra 10 miliard.
Já se tady opět musím vrátit ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, jestli se mi povede ji tady někde najít (hledá ve svých podkladech), nepovede, a která říká: Rozpočet v kostce - já si nepamatuji přesně název - zpracovává Ministerstvo financí, přínos 4 miliardy. Důvodová zpráva k zákonu - 5 miliard přínos. To jsou ty rozpory samotného Ministerstva financí, kdy neumíme vůbec vyčíslit, jaký ten přínos vlastně byl. Je to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu a rozptyl je tam od 3 do 5,5 miliardy. Slyšeli jsme tady přesnou citaci od kolegy Kupky, že vlastně není ani přesně specifikováno, jakým způsobem se k těmto číslům dospělo. Já vím, že to asi není úplně jednoduché, to mi jistě paní ministryně potvrdí, že vyvinout nějaký algoritmus na to, jak přesně odhadnout dopady zavedení EET, není jednoduchá věc. Ale vidíte ten rozpor. 18 miliard reklamní kampaň, 10 miliard vyjádření pana premiéra, 3 až 5 miliard skutečný dopad.
Já si myslím, že tady se odráží to, resp. tady vidíme, jak ty předpoklady vždycky převyšují skutečnost na straně příjmů, ale na straně výdajů už to bývá jinak, protože většinou opět předpokládané náklady zase naopak rostou. Takže když se tady podíváme na nějaký veřejný zdroj, který v této chvíli nechci jmenovat, můžeme si trošku začíst.
Kolik bude daňové poplatníky stát EET, není jednoduché zjistit. V důvodové zprávě k EET z 2. června 2015 Ministerstvo financí odhaduje cenu pořízení na 370 mil. korun a provozní náklady na 170 mil. korun ročně. Státní pokladna, Centrum sdílených služeb a Generální finanční ředitelství vysoutěžilo vytvoření celého EET včetně napojení na ADIS, to je informační systém Finanční správy, za 39,9 mil. korun. Odhadované roční náklady provozu 15 mil. korun a investice do hardwaru 10 až 15 mil. korun. To nebylo tedy součástí podle této zprávy výběrového řízení. Toto výběrové řízení bylo na přímý pokyn ředitele Generálního finančního ředitelství pana Janečka zrušeno bez udání důvodu.
Začátkem roku 2016 nabídla společnost IBM, největší dodavatel IT služeb pro Generální finanční ředitelství, vyhotovení EET za 50 mil., takže drobný nárůst. Je to prý výhodnější. No dobře.
Tak se podívejme na to, jakým způsobem to dále pokračovalo a co se vlastně skrývalo za náklady na EET v roce 2016. EET kreativita, výběrové řízení, smlouva není uvedena, protože výběrové řízení proběhlo před platností zákona, ceny bez DPH 2,9 mil. korun. Já vlastně nevím, co to je, ale je to tady uvedeno, tak možná to je moje nedokonalost.
Mediální prostor, výběrové řízení, 23,5 mil. korun, smlouva není uveřejněna ze stejných důvodů.
Certifikační autorita 13,1 mil. korun, hardware pro aplikační rozhraní EET, vítězem je O2 IT s cenou 153 mil. korun. Součástí dodávky je řešení od firmy IBM ve výši 152 mil. korun. To je taková subdodávka s milionovou marží. To tady čtu.
Integrace EET do ADIS od IBM, zadáno formou jednacího řízení bez uveřejnění, protože prostě ten ADIS je holt plně v režii IBM, cena 50 mil. korun. Takže dohromady 244 mil. korun.
Jednorázové náklady. Tam byla samozřejmě, myslím, v nákladech i ta reklamní kampaň, kterou jsem tady citoval, kdy jsme byli přesvědčováni o přínosu pro státní rozpočet v té obrovské výši, která zdaleka není naplňována, a to přestože ekonomika za ty tři roky neuvěřitelně vzrostla a vzrostla díky celosvětovému boomu.
Podívejme se na náklady do roku 2021. Tady je to také zajímavé, protože náklady do roku 2021 jsou spojené i s údržbou softwaru ADIS a na jedné straně tedy řekněme přímo z EET tvoří 95 mil. korun, a to jsem si jistý, nebo jistý si nejsem, ale velmi pravděpodobně tam nejsou zahrnuty platy na zaměstnance, na těch 400 úředníků. Pokud je to jinak, rád se nechám poučit. 400 úředníků, odhadem 150 mil. korun mzdové náklady ročně, za čtyři roky jsme na nějakých 600 plus 95. 95 se potom zdá jako velmi malá položka, ale ono tu bude stát dalších 895 mil. korun na údržbu softwaru ADIS. To se asi možná musí dělat i bez EET.
Takže teď možná mě kolegové nebudou mít rádi, mí kolegové z ODS, ale já si dokonce myslím, že první a druhá vlna EET je dnes vyřešena. Software funguje, musím tady složit poklonu, nevěřil jsem tomu, že bude fungovat. Funguje, 17 milisekund, ano, velmi krátká doba, prostě funguje. Fajn. Myslím si, že i ti hospodští, restauratéři si na to dneska zvykli, přínos nějaký tam byl, budiž. Nemyslím si, že to tak velmi prospělo našemu rozpočtu, ale beru to jako fakt.
Nicméně my se chceme dotknout dalších několika stovek tisíc živnostníků a tam já vidím už tu diskutabilitu v tom, že ten přínos bude - ani nevím, jak je odhadován, přiznám se, ale já ho odhaduji a souhlasím s kolegou Ferjenčíkem, že bude naprosto minimální. Dokonce jsem přesvědčen, že ho nedokážeme ani vyčíslit. Ani vyčíslit. Byl bych rád, kdyby mě paní ministryně, která se usmívá, přesvědčila o tom, že již tu metodiku má, její ministerstvo i úředníci, a že nám Ministerstvo financí doloží tento přímý přínos.
Já jsem opravdu přesvědčen o tom, že daňové úniky, které jistě probíhají, protože každý z nás, nebo nikdo z nás není anděl, nejsme dokonalí, ani ten živnostník není dokonalý, ani příjemce té služby, a nemusí to být zahradník a určitě se nejedná o výměny nějakých divných látek za 50 tis. korun, to bych pana kolegu Ferance prostřednictvím předsedajícího poprosil, aby toto takhle tady neříkal, mně se to nelíbí, děkuji. Takže jsou to řemeslníci typu zedník, tam asi máme největší zkušenosti každý z nás. Nemáme jich dostatek. Většinou jsou to starší lidé, přínos pro státní rozpočet minimální. ***