(10.30 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak. Váš čas - výborně. Faktická poznámka - pan poslanec Schwarzenberg. Máte slovo.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, velice mě pobavila poznámka před několika minutami, kde si pan kolega stěžoval na to, že dotace zemědělské docházejí méně k nám než jiným zemím na západě. Je ovšem pravda, že na západ od nás existují ještě malí sedláci, dobří rolníci a zemědělci, zato u nás jsme se stali opravdu zemí ohromných velkostatků. Je zábavné se podívat, že před rokem 1914 a dávno před pozemkovou reformou bylo více středních a malých zemědělských podniků, než máme dneska. Dneska dotace jdou do velkopodniků - Agrofertu a jiným. Je to stav, že tento stav bude ještě podporován dotacemi v EU. Musím říci, o takových poměrech i moji feudální předkové nikdy nesnili. Kdyby zmocnili se největší orné půdy a byli ještě z Evropy za to placeni!
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Kolega Schwarzenberg dodržel čas k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana kolegy Mariana Jurečky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Já chápu, že k tomu bodu, který tady projednáváme, tahle diskuze už úplně nepatří, ale pan poslanec Karel Schwarzenberg - který teď odchází z jednacího sálu (v tomto okamžiku se zastavil a poslouchá), - tady řekl několik věcí, na které si dovolím reagovat. Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, když se podíváte na nastavení společné zemědělské politiky od roku 2014, tak první věc, která je tam promítnuta, je degresivita pro velké farmy. Od 1 150 hektarů v přímých platbách jsou velcí zemědělci kráceni a v rámci LFA oblastí jsou kráceny farmy už od 350 hektarů výše. Ročně je to zhruba čtvrtmiliarda korun, která se dále přerozděluje v rámci investičních opatření Programu rozvoje venkova především pro malé a střední zemědělce.
Dále bych chtěl také podtrhnout, vy jste tady mluvil o tom, že jsou tady jenom ty velké farmy a že malí farmáři jsou tady na úbytě. A teď mluvím jako člověk, který vzešel z malé soukromé farmy svých rodičů, kteří ji vybudovali v roce 1990, a sám mám doma rodinné hospodářství. Za poslední tři roky tady v ČR vzniklo více než tisíc mladých začínajících zemědělců - kdyby tady byly nevhodné podmínky, tak by asi těch více než tisíc tady nebylo - a byli podpořeni částkou 45 tisíc eur pro začátek podnikání v prvních pěti letech. A dále v rámci přímých plateb, to znamená ta platba na plochu, zase mají i ti malí zemědělci bonifikovanou platbu na část výměry svých hektarů.
Takže jenom tady chci zdůraznit to, že to není tak, že by se stát nevěnoval problematice malých farmářů, začínajících zemědělců, ale že tady jsou věci, které fungují a zemědělci je využívají. To, že je to někdy administrativně náročnější a mohli bychom hledat cesty, jak to zjednodušit, tak to rozhodně je tady k diskuzi.
Děkuji, že jste mě vyslechl, pane poslanče, vážím si toho.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní s přednostním právem paní ministryně financí Alena Schillerová. Ještě než se ujme slova, načtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana poslance Pavla Bělobrádka do konce týdne ode dneška z jednání Poslanecké sněmovny.
Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Nejdřív si dovolím, já už nebudu obhajovat svoji argumentaci, řekla jsem to tady několikrát ve všech čteních, takže jenom upravím a budu korigovat některé věci a pak se vrátím k některým docela závažným prohlášením, která zde zazněla.
Nejdřív, pane poslanče Skopečku, k vám. Mluvil jste o studii, která se věnuje ale firmám, nikoliv fyzickým osobám. Takže ať jsme korektní, tak si to dovolím upravit. Já se věnuji už od doby, co jsem byla náměstkyní pro daně a cla, studii tzv. doing business, kterou vydává Světová banka, kde došlo k velmi významné - ona sleduje administrativní náročnost, ale zase ne u fyzických osob. Ona ji sleduje u středně velkých firem bez zahraniční účasti. Zhruba taková modelová firma je asi 60 zaměstnanců, vyrábí, já nevím, keramiku a nemá žádnou zahraniční účast. Tam je to sledováno a hodnoceno externími firmami a tam jsem si to velmi pečlivě sledovala. Pro vaši informaci, dneska jsme v tom žebříčku na tom lépe s administrativní náročností než Slovensko a jsme ve srovnání s Německem. Ale zase se to netýká fyzických osob. Takže není to použitelné, tato argumentace, pro živnostníky.
Chtěla bych říct, že považuji výdajové paušály, a zdůrazňuji, že nemáme v žádném úmyslu s nimi cokoliv dělat, tak ony podporují podnikatele s nízkými náklady anebo ty, kteří jsou si schopni vyčlenit nějaké vyšší náklady mimo zdanění fyzických osob. To znamená, vytváří tady jakousi selektivní výjimku, jsou nejvyšší ve střední Evropě a tím, že bychom to posunuli na strop dva miliony, tak v podstatě tuto výjimku jenom prohloubíme.
A teď k dalším věcem. Blíží se komunální volby, takže je jasné, že ve hře máme opět zajišťovací příkazy. Už jsem na to zvyklá, takže jsem zvyklá a připravená kdykoliv mluvit z hlavy. Zajišťovací příkazy jsou v zákoně od roku 1993 - i zrušeném. Daňový řád z roku 2011 je převzal. Já si dovolím připomenout, v jakém stavu bývalá vláda, ve které bylo už hnutí ANO a ministrem financí Andrej Babiš, převzala stav veřejných financí. Měli jsme VAT Gap 70 miliard. Podle Českého statistického úřadu jsme měli odhad zatajených daňových úniků na přímých daních ve výši asi 130 miliard. To znamená, této zemi absolutně chyběla systémová opatření. Systémová opatření, která mají sloužit samozřejmě na potírání daňových úniků, ale zejména pomoc těm poctivým, kteří byli zoufalí. Proto taková podpora EET, kterou samozřejmě budu deklarovat i při projednávání novely zákona o evidenci tržeb.
Zajišťovací příkaz je krajní řešení, krajní instrument, a proto ho také Finanční správa používá v tak omezeném měřítku. Ještě v době, kdy jsem byla náměstkyní ministra pro daně a cla, jsme samozřejmě věnovali maximální pozornost tomu, že došlo k významnému posunu v judikatuře Nejvyššího správního soudu, a ten se promítl do metodiky, kterou Finanční správa přijala na podzim nebo zhruba někdy na přelomu loňského roku. Dokonce v médiích si dovolím citovat šéfa daňové sekce, nebo sekce správy daní Komory daňových poradců, pana Ing. Hajduška, který řekl, že po vydání této metodiky tyto excesy v podstatě vymizely. Excesy typu, že Finanční správa, byť legálně, vydala zajišťovací příkaz, tak okamžitě exekvovala majetek živé firmy, což samozřejmě velmi potom mělo určité důsledky, které vedly k případům, které znáte.
Já bych chtěla - a on tady nesedí pan předseda Kalousek, což mě velmi mrzí, ale chtěla bych se ho zeptat a ptám se takto prostřednictvím, možná mě sleduje na obrazovce, z čeho usuzuje, že ministr financí řídí Finanční správu. Má takovou vlastní zkušenost z doby, kdy byl ministrem financí? Protože já se řídím zásadně zákonem, kompetenčním zákonem o Finanční správě, a nemohu zasahovat do vnitřních procesů Finanční správy, nemohu zasahovat do kontrol. Mohu ovlivňovat metodiku, to samozřejmě aktivně dělám v tom směru, že debatujeme o závěrech a výkladech legislativy, ale to je jediné, co jako ministryně financí mohu dělat. Takže jestli on měl jinou zkušenost, tak já ji zcela určitě nemám. ***