Pátek 14. září 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Petr Fiala)

29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - prvé čtení

Požádám vás, dámy a pánové, o klid a o atmosféru, která nám umožní se věnovat projednávání tohoto bodu, který jsme přerušili ve středu 12. září v obecné rozpravě. U stolku zpravodajů už zaujímá místo paní ministryně financí Alena Schillerová. A protože se omluvil zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Juříček a je zde návrh, aby se zpravodajem pro prvé čtení stal pan poslanec Jan Volný. Budeme muset o této změně hlasovat.

Protože někteří kolegové a kolegyně už odešli, tak je znovu přivolávám do sálu.

 

Budeme hlasovat o tom, že zpravodajem pro prvé čtení místo pana poslance Juříčka bude pan poslanec Jan Volný.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 96. Přihlášeno 177 poslanců, pro 154, proti nikdo. Návrh byl přijat a zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Jan Volný, kterého prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

 

Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě, ve které vystoupí jako první pan poslanec Marek Benda, po něm pan poslanec Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Jenom připomínám váženým kolegyním a váženým kolegům, že projednávání tohoto bodu jsme přerušili právě proto, že nebyla v Poslanecké sněmovně v jednacím sále atmosféra pro to, abychom v projednávání mohli pokračovat. Jistě není v zájmu nikoho z nás, aby to pokračovalo, tak vás prosím o klid a vytvoření odpovídajících podmínek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, budu samozřejmě pokračovat v tom, co jsem se vám pokoušel sdělit z minoritního stanoviska Ústavního soudu, a budu tak velkorysý vůči této Sněmovně, že to nebudu číst znova celé. Jenom ty pasáže, které jsem nedokončil.

Přesto dovolte, abych si vzhledem k navazující tiskové konferenci pana premiéra neodpustil dvě krátké poznámky, které pokládám za fér, aby v této Sněmovně byly řečeny. (V sále je silný hluk.)

Za prvé. Pan premiér se na následné tiskové konferenci rozčiloval cosi na téma, že tady sedím 26 let a proč mu tedy mluvím do jeho vládnutí. Tak bych ho rád upozornil, že tady sedím v kuse 14 let. A aniž bych se chtěl jakkoliv dotknout pana místopředsedy Filipa, který je nadšeným podporovatelem a vyslovil důvěru vládě -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené kolegyně, vážení kolegové - omlouvám se, pane poslanče - znovu vás, tentokrát už hodně důrazně, vyzývám k tomu, abyste přestali diskutovat nahlas, abyste přestali vytvářet hloučky ve sněmovně a vytvořili podmínky pro to, aby pan poslanec mohl přednést své argumenty a ti, kteří o to mají zájem, je také slyšeli. Děkuji vám.

Pane poslanče, prosím pokračujte.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji, pane místopředsedo. Dokončím tuto část myšlenky. Rozčilovat se na mě kvůli faktu, jak dlouho zde sedím, za situace, jak říkám, při vší úctě k panu místopředsedovi Filipovi, který pana premiéra podporuje a vyslovil jeho vládě důvěru, sedí tady mnohem déle, tak je to takové trochu falešné.

Druhá věc. Mít pocit, že jenom proto, že jsem si já jako předseda vlády usmyslel, že prosadím nějakou elektronickou evidenci tržeb, která se dotkne všech živnostníků v této zemi, statisíců lidí, tak že mi v tom nikdo nesmí bránit, nikdo mě v tom nesmí zdržovat, s nikým se o tom nebudu bavit, protože přece jednou už se mi to tady za hrubého porušení všech pravidel Poslanecké sněmovny podařilo prosadit, a teď tedy přece už tu třetí a čtvrtou vlnu schválíme tak nějak automaticky, on to žádný problém nebude, jak říká paní ministryně opakovaně, ten Ústavní soud vlastně jenom tu třetí a čtvrtou vlnu odložil...

No, on ji neodložil, on ji zrušil, jak jsme si vysvětlili minule. Samozřejmě že ji zrušil z více formálních důvodů, ale také z důvodu toho, že v té podobě, v jaké byla schválena, nebyla v souladu s Ústavou, byla protiústavní. Takže já myslím, že je opravdu fér, abychom se o takhle zásadní normě - a myslím, že moji kolegové přijdou za chvilku s čísly, která budou ukazovat, kolik to stojí každého živnostníka, kolik to bude stát každého živnostníka do budoucna, jaké jsou výnosy pro stát a jestli to pro nás vůbec má nějaký smysl takhle obtěžovat všechny aktivní lidi v této zemi jenom proto, aby bylo potvrzeno ego předsedy vlády.

Tak tolik poznámky k tiskové konferenci, kterou bylo reagováno zejména na moji osobu. A nyní dovolte, abych pokračoval v přednesu menšinového separátního vota skupiny pěti ústavních soudců.

Článek III. Před zavedením EET - tady prosím zejména vládu a všechny podporovatele, aby pozorně poslouchali - měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní - jedná se o opatření, které obstojí v testu rozumnosti -, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné.

Zavedení EET pod veřejně prezentovaným, byť empiricky zcela nepodloženým politickým dojmem, že nikdo daně neplatí, a je proto namístě zpřísnění jejich výběru, totiž považujeme za podobně nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé, jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodině vyrušoval jediný žák. Bohužel, tato vstupní úvaha je základní filosofií napadeného zákona a není řešitelná odstraněním pouze několika jeho nejkřiklavějších zásahů do soukromí a svobody podnikání.

Při posuzování ústavnosti systému EET se proto Ústavní soud neměl spokojit s testem racionality, ale měl jej podrobit daleko přísnějšímu testu proporcionality. Jakkoliv totiž obecně platí, že zákony, které se dotýkají hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedených v čl. 41 odst. 1 Listiny, jsou při zkoumání případného rozporu s ústavním pořádkem poměřovány jen mírnějším testem racionality, neplatí toto pravidlo vždy. Jedná se zejména o tyto tři případy:

Případ a) Při postupu podle testu racionality dospějeme při druhém kroku k závěru, že zákonná úprava neguje jádro ústavně garantovaného hospodářského práva, popírá jeho samotnou existenci, podstatu či smysl. Ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny je totiž třeba vykládat v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny, takže zákonnou úpravou nelze ústavní záruky hospodářských práv zcela negovat, protože jinak by jejich ústavní úprava postrádala jakýkoliv praktický smysl. Obdobně se vyjádřil Ústavní soud již v nálezu pléna Ústavního soudu 54/10, tzv. Karenční doba II, ohledně práv sociálních.

Bod b) Hranice mezi základními lidskými právy a právy hospodářskými a sociálními je neostrá, proto někdy zásah do hospodářského práva znamená současně i zásah do základního lidského práva, které je s ním logicky a funkčně propojeno. Např. právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, čl. 26 odst. 1 Listiny, je úzce propojeno s právem vlastnit majetek, čl. 11 odst. 1 Listiny. Imanentní součástí vlastnického práva je právo s vlastním majetkem disponovat, smluvně s ním nakládat, kupovat, prodávat, pronajímat či jinak zatěžovat, tedy s ním hospodařit. Zákonný zásah do práva podnikat proto může být současně i významným zásahem do práva vlastnického. Negativním projevem takového zásahu může být např. stanovení maximálních cen, za které může podnikatel své zboží prodávat, nebo regulování nájemného, které může pronajímatel požadovat od nájemců. Hospodářské právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací zaručené v čl. 26 odst. 2 Listiny je také jen jiným vyjádřením základního práva činit vše, co není zákonem zakázáno.

Punkt c) Za zjevnou zákonnou regulací hospodářského práva se ukrývá zásah do základního lidského práva, který jinak s dotčeným hospodářským právem zjevně nesouvisí. Zkoumaná zákonná úprava, která je spojena s hospodářským právem, resp. právem sociálním či kulturním, zasahuje - třeba i mimoděk - do některého ze základních práv, která můžeme označit jako skutečně základní práva - vlastnické právo, informační sebeurčení, rovnost v příležitostech.

Jsme přesvědčeni, že posuzovaný případ EET splňoval přinejmenším první a třetí z výše uvedených důvodů, proč měl být podroben testu proporcionality.

Za prvé, napadená zákonná úprava v případě drobných živnostníků zasahuje samu podstatu práva podnikat a opatřovat si prostředky pro své životní potřeby prací. Hranice mezi právem podnikat a právem pracovat přitom není zcela zřetelná, jelikož podnikání samostatného živnostníka nebo příslušníka svobodného povolání je často jen jiným způsobem realizace jeho práva pracovat. Elektronická evidence tržeb u drobných podnikatelů tak zasahuje přímo jádra jejich práva opatřovat si prostředky pro své životní potřeby prací, protože svojí administrativní náročností a technickou obtížností samostatné podnikání pro mnohé, méně disponované jedince, v podstatě vylučuje.

Za druhé, v zavedení elektronické evidence tržeb je implicitně obsažen i zásah do práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a neoprávněným shromažďováním údajů o osobě člověka.

IV. Domníváme se tedy, že stát zavedl elektronickou evidenci tržeb, aniž by předtím poctivě využil všechny možnosti a nástroje, kterými již disponoval. Jen příkladmo: Pokud v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb musí být přijato 400 nových úředníků, viz důvodová zpráva k zákonu, sněmovní tisk 513/0, nebylo daleko přiměřenější tento lidský potenciál věnovat k větší intenzitě stávajících adresných daňových kontrol? Tím spíše, že stávající technické možnosti umožňovaly Finanční správě i bez elektronické evidence tržeb vytipovat podezřelé daňové subjekty a na ně se cíleně zaměřit při následné kontrole.

Jakkoliv nepopíráme, že zavedením elektronické evidence tržeb skutečně může docházet k větší daňové výtěžnosti oproti situaci předchozí, nelze očekávat, že se tak bude dít ve významnější míře v poměru k celkovým daňovým příjmů státu. Nic takového ostatně neplyne ani z oficiálního vyjádření Ministerstva financí a přiznaného navýšení výběru daní je v porovnání s celkovými daňovými příjmy spíše marginální. Tuto okolnost považujeme za velmi významnou při používání ústavního testu racionality, resp. proporcionality při hodnocení zásahů do ústavně zaručených základních práv.

Ve shodě s názorem navrhovatelů totiž máme za to, že zavedení EET představuje velmi citelný zásah do práv dotčených subjektů. Jak je již uvedeno výše, jde především o vlastnické právo, právo svobodně podnikat, o rovnost a o zásah do informačního sebeurčení.

Zavedení EET představuje nové finanční náklady pro každého podnikatele. Tyto náklady přitom nejsou jednorázové, jak by se mohlo na první pohled jevit. Nejde totiž jen o pořízení příslušného zařízení, nýbrž také o měsíční platby za používaný software a o další obtížně vyčíslitelné náklady. Účetnictví, proškolení zaměstnanců, papír na účtenky apod. Je přitom zřejmé, že daleko více tyto náklady postihují drobné podnikatele, kteří dosahují malého obratu a v řadě případů mají takové náklady, že příjmovou daň vůbec neplatí, nicméně např. zaměstnávají zaměstnance a platí daně jiné, takže se rozhodně nejedná o černé pasažéry našeho daňového či sociálního systému. Příkladem budiž trafika, kde se prodávají levné produkty, nicméně ke každému z nich musí být vydána samostatná účtenka. Připomínáme také, že často jeden podnikatel nevystačí s jedním technickým zařízením, nýbrž musí mít těchto zařízení více, podniká-li např. v několika malých prodejnách současně. Jinak řečeno, jde o typický příklad, kdy nediferencovaným opatřením dojde k zásadně odlišnému zásahu do právního postavení rozdílných subjektů. Dokonce tvrdíme, že zavedení elektronické evidence tržeb logicky postihuje především ty nejmenší živnostníky, protože právě u nich se platí převážně v hotovosti. Lapidárně řečeno: poplatník poskytující zboží či služby velkému množství klientů, avšak pouze v malé hodnotě, bude logicky ve výrazně nevýhodnějším postavení nežli poplatník, který bude mít těch klientů jen pár. Nemluvě ani o tom, že EET se vůbec netýká bezhotovostních plateb, které zákonná úprava vyžaduje vždy, pokud se jedná o vyšší částky než 10 000 euro - viz zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tedy významnější platby jsou ex lege vyňaty z režimu EET a naopak v tomto systému zůstávají všechny platby, které jsou často i zcela marginální. Paradoxně je tak elektronická evidence tržeb z povahy věci zaměřena zejména na menší daňové poplatníky a citelněji postihuje ty z nich, kteří mají menší, či dokonce žádný zisk.

U malých podnikatelů pak nejde jenom o bezprostřední finanční náklady, nýbrž i o zatížení podnikající osoby další starostí, kterých však má již nyní až nad hlavu. Nelze přehlédnout ani na to, že jsou zákonem jako třída likvidováni zejména starší menší podnikatelé bez počítačových znalostí a online připojení. Většinové stanovisko, že se mají smířit s tím, že jsou oběťmi čtvrté průmyslové revoluce, jak je uvedeno v bodě 79 nálezu, pak v této souvislosti zní značně necitlivě.

Ze shora uvedených důvodů velmi nesouhlasíme rovněž s tvrzením v bodu 67, odůvodnění nálezu, že zákon o evidenci tržeb nepřináší žádnou daňovou ani jinou povinnost, která by se bezprostředně a cíleně dotýkala majetkové sféry těch, na něž povinnost evidence dopadá. Toto tvrzení totiž není pravdivé. Ostatně i samotný zákonodárce uvedl v zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jednorázovou slevu na dani ve výši 5 tis. Kč, neboť si byl vědom finanční zátěže na podnikatele. Podotýkáme však, že tato sleva nic podstatného neřeší: je malá, netýká se všech a je pouze jednorázová a vstupní, zatímco vedení EET je opatření trvalé a náklady na jeho provoz jsou průběžné. Stát tak přenáší na podnikatele své povinnosti, které má při výběru daní, aniž by to bylo rozumným způsobem kompenzováno. Jiná situace by např. byla, slevil-li by stát každý rok fakticky vynaložené náklady na provoz EET, ovšem ve formě skutečné slevy na dani a nikoli jen odpočitatelného nákladu.

Nelze zcela pominout ani důležitý sociální rozměr podnikání, zejména služeb, malých obchodů či vesnických hospod, které, poctivě a správně uchopeno, nejen že prospívá podnikatelům, ale zejména v menších obcích umožňuje jejich občanům scházet se, vést společenský život a zlepšuje kvalitu jejich života.

Další deficit zavedené EET spočívá v zásahu do informačního sebeurčení. Zde přiměřeně odkazujeme na závěry Spolkového ústavního soudu ve věci Rasterfahndung - BvR 518/02, volně přeloženo jako rastrovací stíhání či prověřování -, s nímž pracuje i odkazovaný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 a ve kterém je definováno právo na informační sebeurčení jako právo každého na ochranu před neomezeným získáváním, ukládáním, užíváním a předáváním individualizovaných údajů. Je zde dokonce výslovně uvedeno, že rovněž preventivní policejní prověřování je slučitelné s právem na informační sebeurčení jen tehdy, je-li dáno konkrétní ohrožení pro významné právní hodnoty, jako jsou bezpečnost státu nebo ohrožení života či svobody jednotlivce, a za toto ohrožení nelze ani považovat zahraničněpolitickou mezinárodní situaci, která nastala po 11. září 2001.

Jakkoli je pravdou, že evidence tržeb skutečně výrazně nerozšiřuje rozsah poskytovaných údajů, nelze současně přehlédnout, že zcela zásadní změna nastala v rychlosti poskytování, dostupnosti a centralizaci těchto informací. To ve svém důsledku vede k výraznějšímu zásahu do práva na informační sebeurčení a tím se zvyšuje i potenciální riziko jejich zneužití. Z povahy věci je totiž zřejmé, že informace mají jinou cenu v čase, takže je skutečně zcela zásadní rozdíl mezi tím, jsou-li podnikatelé povinni poskytovat informace o své činnosti třeba jen jednou ročně, při podávání přiznání k dani z příjmu, nebo on-line.

V této souvislosti není úplně bez významu ani aspekt povinné mlčenlivosti spojený s výkonem některých činností a profesí - typicky lékaři, advokáti či daňoví poradci. Zavedením EET totiž dochází k paušálnímu zásahu do této povinnosti, jelikož Finanční správa bude mít on-line informace o poskytnutých platbách klientů těchto specifických profesí. Právě okolnost, že se jedná o informace on-line, totiž v některých případech může vést k odhalení identity klientů a konkrétních poskytovaných služeb.

Další riziko systému EET spočívá v jeho zneužitelnosti. Prostřednictvím tohoto systému totiž dochází ke koncentraci citlivých obchodních informací na jednom místě. Ačkoli nelze vycházet z apriorní premisy nepoctivosti státní správy, nelze současně ani vycházet z toho, že koncentrované údaje o daňových poplatnících nebudou nikdy a nijak zneužity.

Punkt V. Závěrem uvádíme, že ze všech shora uvedených důvodů považujeme napadený zákon za protiústavní, a podanému návrhu proto mělo být v plném rozsahu vyhověno. Pokud totiž Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit. Optika jeho přezkumu by totiž měla být opačná: nikoli setrvání na konstatování, že další regulace a omezení ještě obstojí, protože koneckonců možná přinese více peněz na vybraných daních, nýbrž zda je skutečně nezbytná. Jinak řečeno, v dané věci je ve hře nejen právo svobodně podnikat, nýbrž i práva základní - vlastnická, ochrana soukromí. Takže Ústavní soud měl namísto testu rozumnosti důsledně aplikovat test proporcionality. A poté zmáčknout knoflík, a to i vůči prvním dvěma fázím zavádění EET.

V Brně 12. prosince 2017 pět soudců Ústavního soudu: Vojtěch Šimíček - bez titulu prosím, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková, David Uhlíř.

Chtěl jsem vám tento text přečíst, protože ho pokládám za poměrně zásadní a shrnující všechny výhrady, které odezněly v těch opakovaných prvních, druhých, třetích čteních v celém minulém volebním období, a poukazující na to, jakým způsobem je elektronická evidence tržeb opravdu nástrojem škodlivým, který jenom zvyšuje moc státu nad všemi daňovými poplatníky. Doufal jsem, že i na základě rozhodnutí Ústavního soudu vláda znovu projde potřebu opravdu zavádět první, druhou vlnu, třetí, čtvrtou vlnu, zváží si, jestli jí to za to stojí. Ukázalo se, že jak jsem již tady několikrát citoval, ego předsedy vlády je v této situaci příliš silné a jeho snaha setrvat za každou cenu na jím prosazeném modelu zůstává. Jsem velmi překvapen, že podporovatelé, ať už ze strany sociální demokracie, nebo i možná komunistické strany, i když tam si nejsem nikdy jist, jestli oni jsou v opozici, v poloopozici nebo v koalici, že kývají vládě na to, že se takováhle věc má projednat. Sociální demokraté tady dnes, předevčírem, ve středu deklarovali, že oni by tedy byli pro to, aby se ta hranice zvýšila, ale že se jim to zdá teď takové, že to tedy pustí, ale pak budou přednášet pozměňovací návrhy.

Nevím, kdo si tady pamatuje minulé volební období, kolikrát nám tady zejména představitelé lidové strany KDU-ČSL opakovaně přehlasováváni ve vládě zoufale deklarovali, že sice tedy teď ještě pro to hlasují, ale za čtrnáct dní, za tři neděle navrhnou nějaký kompromisní návrh. Já doporučuji všem koaličním partnerům, aby na toto byli nesmírně opatrní. Pan předseda vlády na žádné kompromisní návrhy nikdy nepřistupuje. Jakmile mu jednou něco dáte, už mu to nikdy z rukou nevytrhnete.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Mám tady omluvenky. Omlouvá se nám pan místopředseda Hanzel do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A nevím, jestli to bylo načteno, takže připomínám, že se omluvil pan předseda Stanjura do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Nyní prosím dalšího přihlášeného v rozpravě, kterým je pan poslanec Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád také připojil několika argumenty do diskuse k dalším vlnám elektronické evidence tržeb. Pan kolega Marek Benda tady uvedl několik zásadních argumentů Ústavního soudu, což je nepochybně instituce, jejíž názory bychom měli poslouchat. Já k tomu přidám ještě jeden důležitý názor, který nepochybně má autoritu také, a to je názor Nejvyššího kontrolního úřadu.

Kontrolní výbor měl totiž možnost v minulém týdnu se seznámit se stanoviskem k návrhu státního závěrečného účtu České republiky. Ve stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu stojí také několik závažných faktů ohledně elektronické evidence tržeb. Dovolím si citovat doslova z toho, co Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku uvádí, když posuzuje, jakým způsobem se vláda vyrovnala s vyhodnocením dopadů elektronické evidence tržeb a také kontrolního hlášení. Říká doslova: "Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat." To je stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, když se zabývá tím, jakým způsobem vyhodnocuje Ministerstvo financí skutečné dopady zavádění elektronické evidence tržeb.

Ten rozptyl, jaký může být skutečný dopad, se podle dokumentů samotného Ministerstva financí liší od 3 miliard až k 5,5 miliardy korun. V posledních dnech jsme několikrát slyšeli pana premiéra, který hovoří o tom, že ve výsledku ten dopad za loňský rok mohl znamenat až 10 miliard korun, což je další nové číslo. Já se ale v posledních dnech pana premiéra v souvislosti s uváděním ekonomických ukazatelů dost děsím, protože například v minulém týdnu se chlubil na sněmu starostů, že v loňském roce skončil účet České republiky, hospodaření České republiky, přebytkem. Ve vládním návrhu závěrečného účtu České republiky za rok 2017 ovšem stojí, že schodek je 6,2 miliardy korun. Schodek je něco trochu jiného než přebytek, jak uvádí pan premiér. Tak v této souvislosti se obávám, že podobně to může být diskutabilní i s odhadem dopadů elektronické evidence tržeb. A je věru rozdíl mezi schodkem 6,2 miliardy korun a avizovaným přebytkem, jak to zmiňoval pan premiér. Podobně to vypadá i s těmi údaji Ministerstva financí - rozptyl od 3 miliard do 10 miliard uváděných panem premiérem představuje poměrně závažný matematický rozdíl.

V okamžiku, kdy máme rozhodovat o tom, co dopadne na statisíce živnostníků a drobných podnikatelů, bych tedy očekával, že budeme mít možnost rozhodovat na základě rigorózních údajů, na základě něčeho, o co je možné se opřít a kde je metodika naprosto zřejmá, kde víme, s čím máme co do činění a jaký je tedy reálný dopad už těch prvních vln. Je to základní požadavek. Hovoří o něm Ústavní soud, když volá po tom, aby před dalším jednáním o rozšíření elektronické evidence tržeb zpracovala vláda podrobnou analýzu dopadů.

Já si na tomto místě dovolím znovu požádat paní ministryni o zpracování takové analýzy, kde by byla jasná metodika analýzy, o kterou bychom se mohli opřít a která by také v odhadu těch dopadů byla očištěna o efekt toho naštěstí pořád významného ekonomického růstu, aby bylo jasné ne to, co přinesl růst ekonomiky, ale co přinesla konkrétně elektronická evidence tržeb. Není to jistě jednoduchá analýza, ale v okamžiku, kdy jde o vážné rozhodnutí, které by tady v Poslanecké sněmovně mělo zaznít, bychom si určitě takovou analýzu dopadů zasloužili. A to není ani tolik věc politická jako racionální, jako reálné zhodnocení dopadů a zhodnocení dat, které by mělo předcházet každému rozhodování Poslanecké sněmovny.

Potom je tu ještě několik závažných politických argumentů. Pro celou řadu těch nejmenších podnikatelů a živnostníků je poslední dobou velmi nešťastnou zprávou, že se stát staví proti nim. Před dvěma dny jsme měli možnost navýšit limit pro výdajové paušály, vláda, stát se fakticky postavil proti tomu, aby ti nejmenší měli nějakou úlevu. Do toho další kroky spojené s nárůstem byrokracie, protože elektronická evidence tržeb znamenala nárůst byrokracie a v návrzích, které se nám dostávají teď do rukou v souvislosti s třetí a čtvrtou vlnou, jsou další byrokratické vymyšlenosti a další záležitosti, které by život podnikatelům znovu spíš komplikovaly, a to dokonce v písemné podobě, v podobě papírové.

Chtěl bych tedy znovu požádat o přehodnocení návrhu, o jasnou a přesnou analýzu skutečných dopadů, tak abychom všichni, ať už jsme z vládních, nebo opozičních stran, mohli rozhodovat na základě relevantních čísel, relevantních údajů. Aby ti, kteří po státu většinou nic nechtějí, naopak státu přinášejí, nemuseli své živnosti pověsit na hřebík s tím, že se ten stát otočil proti nim, že jim začal život víc komplikovat, místo aby jim cestu k podnikání zjednodušoval. A hovořím samozřejmě o těch poctivých podnikatelích, kterých se plošně elektronická evidence tržeb dotkla také. Podle mého přesvědčení je to většina, naprostá většina těch, kteří v České republice podnikají a kteří odvádějí daně. V okamžiku, kdy se stát dopustí zásadního zlomu a začne aktivní tímto způsobem pronásledovat, začne se k těm aktivním stavět tímto způsobem zády, tak prostě hrozí, že přijde nejenom o příjmy z daní lidí, ale že zásadním způsobem naruší důležitou atmosféru aktivních a činorodých lidí ve společnosti. A to je dopad, který žádná jednoduchá ekonomická analýza zhodnotit nemůže, ale reálný dlouhodobý dopad takové změny atmosféry ve společnosti je mnohem závažnější. A pokládám tohle už nikoliv jenom v rovině ekonomické, ale zejména v rovině společenské, v rovině politické z hlediska dalšího vývoje České republiky za ještě významnější argument.

Ještě jednou prosím všechny, kteří o dalších vlnách elektronické evidence tržeb budou rozhodovat, aby toto posoudili kritickým pohledem na věc, nikoliv ideologickým, ale aby vyhodnotili jak přesná data, která, doufám, Ministerstvo financí dodá, tak také riziko změny atmosféry ve společnosti, riziko, že stát tímto způsobem otráví ty nejaktivnější, kteří pro něj znamenají nejenom důležitý daňový příjem, ale kteří pro něj znamenají samozřejmě také významnou podporu, posilu v rámci celé společnosti.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A jako další mám do rozpravy přihlášenou paní poslankyni Vrecionovou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Hezké poledne, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo.

Těch argumentů tady proti EET již zazněla velká řada. Já je považuji za velice relevantní a moc bych vás prosila, abyste se nad nimi zamysleli. Chtěla bych přispět některými argumenty, které souvisejí se zaváděním EET a které mají dopad na venkov. Budu mluvit o venkově, protože jsem předsedkyně Spolku pro obnovu venkova.

Příští týden jako každoročně organizujeme na Moravě národní konferenci Venkov. Již několik let se vlastně i tady tomuto tématu věnujeme v souvislosti s problémem vylidňování venkova. Myslím, že nikoho nemusím přesvědčovat o této skutečnosti, která se skutečně děje. Ta zaznívá neustále ve veřejném prostoru již několik let. Já samozřejmě vím, že to má řadu důvodů. Není to problém jenom České republiky. Týká se to celé Evropy, možná i většiny světa. Nicméně asi máme všichni zájem o to, aby náš český a moravský venkov zůstal zalidněný, aby se lidé nestěhovali v takové míře do měst, a pro to je potřeba vytvořit řadu podmínek. Já chci mluvit jenom o té jedné, která se týká tohoto dnešního tématu, a to je zachování služeb na venkově, protože s tím máme obrovský problém. Po zavedení první, druhé vlny - a my jsme tady s kolegy z Občanské demokratické strany i s dalšími dopředu varovali, že bude docházet k tomu, že se budou, v tomto konkrétním případě šlo především o hospody, hospůdky, obchody, zavírat - se to samozřejmě tak stalo.

Já samozřejmě souhlasím s tím, že daně se mají platit, ale v tomto případě jste šli skutečně s dělem na komára, protože ve většině případů šlo o lidi, kteří zaměstnávají jenom sami sebe, případně své rodinné příslušníky, a v podstatě jste je z toho trhu tímto způsobem vyhnali, ne proto, že by se chtěli vyhýbat daním, ale protože je to prostě velmi složitý a komplikovaný prostředek a nástroj. Místo toho, abyste se zamysleli, protože si myslím, že naprosto vyhovující pro to, aby tito malí živnostníci platili daně, by bylo zvýšení paušálu, o což jsme se snažili, před chvilkou o tom mluvil kolega Kupka, tento úplně nejjednodušší nástroj vlastně z nepochopitelného důvodu zamítáte.

Já bych vlastně chtěla říci, že teď tedy ještě na venkově zůstávají někteří živnostníci v oborech, které chcete zasáhnout třetí a čtvrtou vlnou. Nevím, proč se stát v podstatě nesoustředí na velké daňové úniky, proč tímto způsobem přistupuje k tomu, že bude takto trestat ty jediné aktivní lidi, kteří v tomto případě na venkově budou velmi chybět. Výsledkem toho budou nejenom věci, které se vám už podařily dosáhnout, že se tady, mimochodem na to upozorňoval Marek Benda, centralizují informace, což si myslím, že asi se může i někomu hodit. Dochází k obrovskému bobtnání státu, dochází tady k rozeštvávání společnosti, zbytečně rozhádáváte malé, stavíte malé proti velkým, stavíte tady živnostníky proti zaměstnancům. Možná se to někomu v politice asi hodí. Ale to, čeho jste konkrétně dosáhli na venkově, a řada krajů k tomu už přistupuje, že musí vymýšlet dotace na to, aby zachovali například obchodní obslužnost venkova, už i řada starostů začíná přemýšlet o tom, jak budou prodávat rohlíky - tomu se říká komunální socialismus - jak budou muset tyto služby oni nahradit. A od toho si myslím, že tady starosta ani obecní úřad není.

Prosím pěkně, byla bych moc ráda - a velice mě zneklidnilo, když tady ve středu jeden z vašich kolegů, který je zastáncem EET, začal vyprávět o tom, jak je tady obrovská hromada nepoctivých. Já vůbec nevím, kde ta čísla bere. A další věc, že mě velice zarazila potom ta tisková konference pana premiéra, kde de facto starosty strašil tím, že přijdou o nevím kolik miliard korun. Ta čísla jsou úplně vytahaná z prstu, absolutně nemůže mít opodstatněné a myslím, že je to před volbami naprosto nevhodné strašení lidí na venkově a starostů.

Prosím pěkně, velice ráda bych na vás apelovala, abyste... ta předloha, kterou tady dnes projednáváme, v podstatě naprosto kosmetickým způsobem reaguje na to, co se chystáte dále podporovat. Buďte tak hodní a prosím, nepodpořte to a už nezavádějte další vlnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a jako dalšího mám přihlášeného pana poslance Ferjenčíka v rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mě k té účasti motivovala poznámka kolegy Volného ještě z rozpravy, když jsme to projednávali tuším ve středu. On mluvil o tom, jak je potřeba vybírat ty daně a jak se máme zbavit těch živnostníků, kteří nepřiznávají tržby. A to je právě ten problém, co my s tím návrhem máme. On k ničemu takovému nepřispívá u té třetí a čtvrté vlny. Protože tady typicky jde o transakce, kdy dva lidé se spolu dohadují na tom, že jeden pro druhého pracuje, druhý mu zaplatí. Typicky uvádím příklad zahradníka, protože to jsem dělal na vysoké škole brigádně, přes léto jsem si přivydělával jako zahradník, tak ten obor znám.

Tady probíhá transakce mezi tím zahradníkem a tím odběratelem, co si třeba od něj nechá udělat zahradu. A záleží čistě na nich dvou - a to jsou jediní dva lidé, kteří mají přehled o té transakci - jestli to přiznají v uvozovkách, bude to na fakturu, nebo bez faktury. A to zavedení EET tento stav žádným způsobem nemění. Žádným způsobem neroste vymahatelnost práva. Protože to, jestli si nechá vyjet EET účtenku, nebo jestli si nechá vyjet řádnou účtenku, nebo jestli dostane fakturu, to ten zákon žádným způsobem neovlivní. Takže jediné, co to dělá, že těm poctivým podnikatelům, kteří účtenky řádně vystavují, to komplikuje život. Že máte člověka, který tady udělá někomu zahradu a teď přijde za tím zákazníkem a řekne: Tam mi zaplatíte teď 50 tisíc, a místo toho, aby mu buď vystavil pokladní doklad a dostal od něj 50 tisíc, nebo aby se s ním domluvil, že mu to zaplatí on-line přes web, což může teď udělat naštěstí bez toho, tak pokud to chce dostat v hotovosti, tak potřebuje EET zařízení. A to EET zařízení on k ničemu nepotřebuje. Žádným způsobem mu nepomáhá v byznysu, takže on si musí pořídit EET zařízení a v případě, že je poctivý, tak stejně by tu hotovostní platbu přiznal řádně a dal si ji do účetnictví a zaplatil z ní daně. A v případě, že je nepoctivý, tak přestože bude mít EET zařízení, tak se dohodnou s klientem, zákazník dostane slevu, protože bez papíru to vyjde daňově levněji, a bude to bez EET účtenky.

Já vůbec nechápu, co je ten mechanismus, který má vést k tomu zvýšení nějaké vymahatelnosti práva v této oblasti. A to je ten základní problém s tou třetí a čtvrtou vlnou, který máme, že zatímco poctivým podnikatelům bude komplikovat život, protože si budou muset pořizovat to zařízení na hotovostní platby navíc, budou za něj platit paušál, bude jim to zesložiťovat účetnictví, prostě budou s tím mít náklady, ale žádnou přidanou hodnotu. Kdyby aspoň Ministerstvo financí pracovalo na tom, že člověk, který si napojí celý systém na EET, tak mu to automatizovaně vyplní daňové přiznání, že tam pak jenom doplní slevy a hotovo, tak by to aspoň k něčemu bylo. Ale nic takového se neděje, to je jenom byrokratická povinnost, která ty podnikatele obtěžuje. A skutečně ti poctiví budou teda postiženi a ti nepoctiví jednoduše nevydají tu EET účtenku. Tam je jediný svědek ten zákazník, který na tom vydělává. Tak proč by proboha udával sám sebe? Vždyť to nemá žádnou logiku, aby člověk, který vydělává na tom, že jeho řemeslník, co mu něco dodává, neodvádí daně, udal sám sebe a vůbec nechápu tu myšlenkovou konstrukci, co za tím je.

A z těchto důvodů my právě navrhujeme zamítnutí toho zákona, z těchto důvodů nám přijde absurdní. Protože šikanuje poctivé a nezasahuje proti nepoctivým. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně se přihlásila s přednostním právem, ale přihlásil se i pan poslanec Bláha s faktickou poznámkou. Pustíte paní ministryni před sebe? Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji pane předsedající, já budu stručná. Tak to přece není, pane poslanče Ferjenčíku. Já tu diskusi nechci protahovat, ale musím promluvit. Tak to prostě není. Za prvé, vy jste uvedl příklad někoho, kdo servisuje zahradu, jestli jsem rozuměla. Ten dneska vůbec ještě nemusí mít EET, protože spadá, to jsou služby a on spadá do tzv. třetí vlny. To je první varianta. Nechce mě domluvit, myslím si, že teď mluvím já.

Další věc. Pokud bude platit bezhotovostně, 50 tisíc většinou, nevím, jestli si dáváte, zahradníkovi, já jsem se s tím nesetkala, ale dobře, může být. Takže pokud budete platit bezhotovostně, nemusí mít EET. Pokud bude platit kartou, nemusí mít EET. Pokud si to budou dávat hotovostně, tak zatím nemusí mít EET, ale už dnes má povinnost - a já bych si o to řekla, kdybych někomu platila 50 tisíc cash, minimálně kvůli reklamačním lhůtám, takže bych si řekla, že chci doklad. A tu povinnost už dneska ten obchodník má na požádání, pokud nemusí mít EET. A my říkáme: povinnost, kterou má - teď mluvím o novele - kterou má už dnes na požádání, a nevím, jestli někdo z vás dá někomu 50 tisíc bez dokladu, já teda ne, pro mě je 50 tisíc hodně peněz, takže prostě ten doklad dá. A my říkáme, pokud je neplátce DPH, pokud má maximálně dva zaměstnance, předpokládám, že to tento zahradník může být, tak v takovém případě si může vybrat. Buď dá ten papírový doklad, anebo bude mít evidenci tržeb. Takže prosím, tak je to v té novele, doporučuji si ji přečíst. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bláha, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jenom ubezpečit vás všechny, že nás poctivé to opravdu nezasáhlo. Mě to v ničem neomezuje, nijak mě to neruší, ba přímo ještě mi to pomáhá v tom, aby někteří nepoctiví zaměstnanci, kteří se vždycky najdou, tak museli dodržovat to, že evidují. Samozřejmě že i to se snaží obejít někteří, ale už se jim to dělá trošičku hůře. A jediné, co nás omezuje, je to, že jsme ještě nepokryli dobře signálem a digitalizací celou Českou republiku. Tam bych poprosil, abychom zatlačili, abychom pomohli k tomu. Ale jinak, v okamžiku, kdy budete opravdu mít malé účetnictví, tak vám k tomu stačí jeden telefon. Stejně ten, kterým si posíláte SMS nebo čtete novinové zprávy. A ten vám pomůže k tomu, že máte vše vyřízeno. A jak jste tady už slyšeli, nejjednodušší způsob, jaký je, tak to pojďme udělat tou kartou, anebo příkazem a všechno bude fungovat úplně skvěle a nikdo nemusí používat žádné EET.

Myslím si, že největší smůla na všem je, že o těch negativech hovoří lidé, kteří se s tím vůbec nesetkávají, anebo lidé, kteří chtějí nějakým způsobem ten zákon obcházet. Takže to jsou mé poznatky. A já se potkávám s těmi poctivými i s těmi nepoctivými a věřte tomu, že i ti nepoctiví dneska, když jim trošku umožníme, aby mohli být poctiví, tak že by rádi byli poctiví. Ale to je na delší debatu, to je o více věcech, to je o celém systému, který pomáhá k tomu, abychom nepoctiví byli i ti, kteří chtějí být poctiví. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana poslance Ferjenčíka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Stručně zareaguji na paní ministryni. To, že to dneska neplatí, to je přece důvod, proč jsme proti tomuto zákonu, protože nechceme, aby to platilo ani do budoucna, protože myslíme, že je naprosto absurdní tuhle povinnost na podnikatele uvalovat. Já to znova zopakuji, o co jde. Proč chce, aby mu zaplatili 50 tisíc v hotovosti? Protože je naprosto běžné v ČR bohužel, že někdo se potom zdráhá zaplatit ty služby, zpětně si vymýšlí reklamace a prostě je naprosto běžné v ČR, že se faktury často nezaplatí celé. Takže to je důvod, proč řemeslník poté, když odjíždí z toho místa, tak chce mít peníze. Zeptejte se někoho, kdo tímto způsobem podnikal. Skutečně vám to potvrdí, že vystavovat fakturu a nechat si to proplácet přes bankovní účet je prostě velké riziko, a stejně také riziko pro zákazníka platit dopředu, protože bohužel se děje to, že občas řemeslníci nedodají všechno, co měli. Takže tohle je důvod, proč se naprosto běžně platí hotově.

A proč by to někdo dal bez dokladu? Pokud to bude o 10 tisíc levnější, tak to minimálně zváží. Ale to je samozřejmě daňový podvod, který dělají oba ti lidé, nicméně, a to je to, co zdůrazňuji, zavedení EET ho nijak neřeší. Žádným způsobem ho neřeší. Dneska má povinnost vydat doklad. Slušný vydá doklad, dá si to do účetnictví, zákazník si to někdy dá do nákladů, když může, někdy si to nedá, protože nemůže, když je to třeba jenom pro rodinnou zahradu, a všechno je v pořádku. A vy teď zavádíte byrokratickou povinnost, že si bude muset vyzvedávat nějaké nové typy dokladů na berňáku, které mu vůbec k ničemu nejsou, celou dobu ty doklady řádně vystavoval, je to byrokracie navíc na ty nepoctivé (upozornění na čas) to žádným způsobem nedopadne!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, připraví se pan poslanec Feranec.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím na pana kolegu Ferjenčíka. On řekl ve svém minulém příspěvku, že pan Volný řekl, že je třeba likvidovat (Posl. Ferjenčík se ohrazuje.) - to řekl, podívejte se do stenozáznamu - nepoctivé podnikatele. To jsem přece já vůbec neřekl. A jestli on si myslí, že pokud ten nepoctivý se stane poctivým, to znamená, bude přiznávat tržby, a tím se zlikviduje, tak potom pochybuji o tom, jak on podniká. To znamená, to není o tom likvidovat nepoctivé, ale srovnat je, aby byli poctiví jako ti ostatní vedle něho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Feranec.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já musím dát za pravdu panu kolegovi Ferjenčíkovi. Skutečně EET nevyřeší problematiku byznysu, kde se platí 50 tisíc zahradníkovi, pěstiteli. Patrně máte na mysli asi nelegální pěstování konopí. Takže toto skutečně EET nevyřeší. Děkuji. (Pobavení a potlesk některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, abyste se na ostatní poslance obracel mým prostřednictvím. Nyní prosím pana poslance Bláhu s faktickou poznámkou. Dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl ještě jenom říct, vždyť přece - prostřednictvím pana předsedajícího - právě piráti byli ti, kteří říkali: máme tady moderní technologie. Tak jestliže přijde ten zahradník na zahradu, vezme mobilní telefon, ve kterém má přednastavenu tu hotovostní fakturu spojenou s EET, jenom ji odešle přes mobilní telefon, tak ji může i přes mobilní telefon vytisknout nebo si ji může vytisknout ten dotyčný, který tam je, a je vyřízeno. Je vyřízeno! Vy pořád přicházíte s nějakými novými technologiemi, ale ještě jsem neviděl, že byste nějakou chtěli aplikovat. Absolutně! Přicházíte s hotovostními platbami v době, kdy všichni podnikatelé jedou všechno přes telefony. Absolutně! Takže nevím, co tady chcete vymýšlet, ale rozhodně věřte tomu, že ta jedna platba za týden se přes telefon - za 50 tisíc ten samotný zahradník neudělá tu práci rychleji než za týden - nechá udělat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík. Předtím, než mu dám slovo, tak zde máme znovu omluvenku. Omlouvá se nám pan ministr Dan Ťok od 9.30 do 13.30 hodin z pracovních důvodů. Prý to bylo ráno špatně načteno.

Prosím, pane Ferjenčíku.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. My prosazujeme zavádění nových technologií, ale na dobrovolné bázi. Já vůbec nechápu, proč stát nutí řemeslníky, kteří jsou často před důchodem, často nemají chuť si měnit svůj systém a jsou hlavně poctiví, tak proč na ně uvaluje nové byrokratické povinnosti, které jim zkomplikují život. A už dneska je těch řemeslníků často málo a úplně nesmyslně je tady šikanujeme opatřením, které ničemu nepomůže, akorát nějakým lidem zkomplikuje podnikání a hlavně nepřinese to lepší výnos daní. To je největší průšvih! (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Kupka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Bláhu. Tady se nepřímo musím zastat Pirátů a úplně všech ostatních stran, protože vy také mluvíte o eGovernmentu, o smart vládnutí apod., a jediné, co jsme zatím viděli ve vaší vlajkové lodi, je využití elektronických komunikačních nástrojů ne ve prospěch lidí, ale v jejich neprospěch - kvůli jejich sledování, kvůli jejich šmírování, kvůli jejich permanentní kontrole, kvůli nedůvěře státu vůči občanům. A to mě mrzí. Elektronické nástroje bychom měli používat ve prospěch občanů a nikoliv proti nim. A zatím se to děje proti nim! Děkuji. (Potlesk poslanců ODS a Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Kupku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Já si dovolím také reagovat ještě velmi krátce na pana poslance Bláhu, protože on před chvílí říkal, jak všichni podnikatelé jedou v mobilních telefonech, jak si tam přednastaví fakturu. Na druhou stranu ještě před delším časem naopak zmínil, že máme nedostatky v pokrytí mobilním signálem a že bohužel je mnoho míst, kde to tak možné není. A opravdu to tak možné není. Je celá řada míst, která ještě pokrytá nejsou, ale i tam živnostníci podnikají, i tam třeba v drobných občerstveních na horách se s tím musejí nějak vypořádat a znamená to pro ně reálnou byrokratickou zátěž. A to nemluvím o tom, že samozřejmě ve společnosti je, má právo být a vždycky bude část lidí, kteří prostě s moderní technologií se dokonale nesžijí a nebudou ji chtít využívat, a myslím, že stát by je k tomu neměl tímto způsobem nutit. Měl by jim dát prostor, aby si dokázali své věci vyřídit se státem i jinou formou, než je ryze digitální. Ano, digitální technologie musí sloužit, musí být připraveny pro všechny, ale na druhou stranu stát přece nesmí v tomto směru nadiktovat všem jenom jedinou možnou cestu a pro všechny ostatní nastavit tak složité byrokratické podmínky, že třeba pod nimi opravdu pověsí živnost na hřebík. Na to bych chtěl upozornit a chtěl bych požádat, aby do budoucna všechna opatření, včetně té potřebné digitalizace, zároveň dávala prostor lidem, aby si mohli, pokud nebudou chtít využívat digitální technologie, jít svou vlastní cestou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a já zvu do rozpravy pana poslance Krejzu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Krejza: Děkuji vám, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já si nejdřív dovolím zareagovat na své předřečníky. Například u paní ministryně mě zaujala věta: Tak si to pořádně přečtěte, tak si to nastudujte. Ano, to budeme očekávat i od těch živnostníků. Takže to asi není příliš velká pomoc. Nejdřív si budou muset přesně nastudovat, o čem ten zákon je, pak si budou muset zařídit příslušnou techniku, která není úplně levná, a já opravdu pochybuji o tom, zda přínos třetí a čtvrté vlny bude takový, jaký očekáváme, a přinese ty efekty.

Já jsem se měl možnost potkat s mnoha podnikateli a samozřejmě názory se různily. Zajímavé na tom je, že čím větší podnikatel, tím více obhajuje EET, tím více se mu hodí EET. Ano, je to na kontrolu svých zaměstnanců, je to na řekněme narovnání v jeho očích podnikatelského prostředí. Slyšeli jsme to tady od pana kolegy Bláhy, jak ta konkurence vlastně škodí.

Samozřejmě čím menší živnostník nebo zatím tedy restauratér či hospodský, jak už to nazveme, tak tam to nadšení z EET klesá. Teď se máme dotknout několika set tisíc drobných řemeslníků, živnostníků, kterých je dnes opravdu málo, zkuste si sehnat zedníka, aby vám obložil koupelnu, možné to skoro není, a my jim opravdu tímto nepomůžeme.

Já bych se přece jen vrátil trošku v čase do dob minulých. Mám tady před sebou reklamní kampaň, která běžela někdy před třemi, možná dvěma o půl lety, a tady čtu: férově pro všechny - resp. slyším - 18 miliard do zdravotnictví. 18 miliard byl předpoklad. Pak je tam takové to nebo. Byla to výborná kampaň, myslím, protože... nebo 140 školek, nebo 280 km dálnic, 900 sportovních hřišť, takže vlastně všichni lidé měli pocit, že ze zavedení EET budou mít obrovský prospěch. Z 18 miliard předpokladů se stalo ve vyjádření pana premiéra 10 miliard.

Já se tady opět musím vrátit ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, jestli se mi povede ji tady někde najít (hledá ve svých podkladech), nepovede, a která říká: Rozpočet v kostce - já si nepamatuji přesně název - zpracovává Ministerstvo financí, přínos 4 miliardy. Důvodová zpráva k zákonu - 5 miliard přínos. To jsou ty rozpory samotného Ministerstva financí, kdy neumíme vůbec vyčíslit, jaký ten přínos vlastně byl. Je to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu a rozptyl je tam od 3 do 5,5 miliardy. Slyšeli jsme tady přesnou citaci od kolegy Kupky, že vlastně není ani přesně specifikováno, jakým způsobem se k těmto číslům dospělo. Já vím, že to asi není úplně jednoduché, to mi jistě paní ministryně potvrdí, že vyvinout nějaký algoritmus na to, jak přesně odhadnout dopady zavedení EET, není jednoduchá věc. Ale vidíte ten rozpor. 18 miliard reklamní kampaň, 10 miliard vyjádření pana premiéra, 3 až 5 miliard skutečný dopad.

Já si myslím, že tady se odráží to, resp. tady vidíme, jak ty předpoklady vždycky převyšují skutečnost na straně příjmů, ale na straně výdajů už to bývá jinak, protože většinou opět předpokládané náklady zase naopak rostou. Takže když se tady podíváme na nějaký veřejný zdroj, který v této chvíli nechci jmenovat, můžeme si trošku začíst.

Kolik bude daňové poplatníky stát EET, není jednoduché zjistit. V důvodové zprávě k EET z 2. června 2015 Ministerstvo financí odhaduje cenu pořízení na 370 mil. korun a provozní náklady na 170 mil. korun ročně. Státní pokladna, Centrum sdílených služeb a Generální finanční ředitelství vysoutěžilo vytvoření celého EET včetně napojení na ADIS, to je informační systém Finanční správy, za 39,9 mil. korun. Odhadované roční náklady provozu 15 mil. korun a investice do hardwaru 10 až 15 mil. korun. To nebylo tedy součástí podle této zprávy výběrového řízení. Toto výběrové řízení bylo na přímý pokyn ředitele Generálního finančního ředitelství pana Janečka zrušeno bez udání důvodu.

Začátkem roku 2016 nabídla společnost IBM, největší dodavatel IT služeb pro Generální finanční ředitelství, vyhotovení EET za 50 mil., takže drobný nárůst. Je to prý výhodnější. No dobře.

Tak se podívejme na to, jakým způsobem to dále pokračovalo a co se vlastně skrývalo za náklady na EET v roce 2016. EET kreativita, výběrové řízení, smlouva není uvedena, protože výběrové řízení proběhlo před platností zákona, ceny bez DPH 2,9 mil. korun. Já vlastně nevím, co to je, ale je to tady uvedeno, tak možná to je moje nedokonalost.

Mediální prostor, výběrové řízení, 23,5 mil. korun, smlouva není uveřejněna ze stejných důvodů.

Certifikační autorita 13,1 mil. korun, hardware pro aplikační rozhraní EET, vítězem je O2 IT s cenou 153 mil. korun. Součástí dodávky je řešení od firmy IBM ve výši 152 mil. korun. To je taková subdodávka s milionovou marží. To tady čtu.

Integrace EET do ADIS od IBM, zadáno formou jednacího řízení bez uveřejnění, protože prostě ten ADIS je holt plně v režii IBM, cena 50 mil. korun. Takže dohromady 244 mil. korun.

Jednorázové náklady. Tam byla samozřejmě, myslím, v nákladech i ta reklamní kampaň, kterou jsem tady citoval, kdy jsme byli přesvědčováni o přínosu pro státní rozpočet v té obrovské výši, která zdaleka není naplňována, a to přestože ekonomika za ty tři roky neuvěřitelně vzrostla a vzrostla díky celosvětovému boomu.

Podívejme se na náklady do roku 2021. Tady je to také zajímavé, protože náklady do roku 2021 jsou spojené i s údržbou softwaru ADIS a na jedné straně tedy řekněme přímo z EET tvoří 95 mil. korun, a to jsem si jistý, nebo jistý si nejsem, ale velmi pravděpodobně tam nejsou zahrnuty platy na zaměstnance, na těch 400 úředníků. Pokud je to jinak, rád se nechám poučit. 400 úředníků, odhadem 150 mil. korun mzdové náklady ročně, za čtyři roky jsme na nějakých 600 plus 95. 95 se potom zdá jako velmi malá položka, ale ono tu bude stát dalších 895 mil. korun na údržbu softwaru ADIS. To se asi možná musí dělat i bez EET.

Takže teď možná mě kolegové nebudou mít rádi, mí kolegové z ODS, ale já si dokonce myslím, že první a druhá vlna EET je dnes vyřešena. Software funguje, musím tady složit poklonu, nevěřil jsem tomu, že bude fungovat. Funguje, 17 milisekund, ano, velmi krátká doba, prostě funguje. Fajn. Myslím si, že i ti hospodští, restauratéři si na to dneska zvykli, přínos nějaký tam byl, budiž. Nemyslím si, že to tak velmi prospělo našemu rozpočtu, ale beru to jako fakt.

Nicméně my se chceme dotknout dalších několika stovek tisíc živnostníků a tam já vidím už tu diskutabilitu v tom, že ten přínos bude - ani nevím, jak je odhadován, přiznám se, ale já ho odhaduji a souhlasím s kolegou Ferjenčíkem, že bude naprosto minimální. Dokonce jsem přesvědčen, že ho nedokážeme ani vyčíslit. Ani vyčíslit. Byl bych rád, kdyby mě paní ministryně, která se usmívá, přesvědčila o tom, že již tu metodiku má, její ministerstvo i úředníci, a že nám Ministerstvo financí doloží tento přímý přínos.

Já jsem opravdu přesvědčen o tom, že daňové úniky, které jistě probíhají, protože každý z nás, nebo nikdo z nás není anděl, nejsme dokonalí, ani ten živnostník není dokonalý, ani příjemce té služby, a nemusí to být zahradník a určitě se nejedná o výměny nějakých divných látek za 50 tis. korun, to bych pana kolegu Ferance prostřednictvím předsedajícího poprosil, aby toto takhle tady neříkal, mně se to nelíbí, děkuji. Takže jsou to řemeslníci typu zedník, tam asi máme největší zkušenosti každý z nás. Nemáme jich dostatek. Většinou jsou to starší lidé, přínos pro státní rozpočet minimální.

Náklady na zavedení jsou různé, ale mobilní telefon, připojení, ano, možná ano. Možná v tomto duchu žádný náklad by ani být nemusel. Nicméně když se podíváte do nějakých statistik, tak se říká, že takový provoz v systému EET může stát u těch malých podnikatelů 5 až 15 tisíc korun, u těch větších nebo středních provozoven 25 až 60 tisíc korun a při výnosu řekněme 4 mld., přitom, že bylo dotčeno 200 tisíc živnostníků tou první a druhou vlnou, máme výnos někde kolem 20 tisíc navíc ročně na to jedno místo, a to podotýkám, že to je v situaci, kdy si myslím, že tam skutečně ten výnos mohl být větší než u té další, třetí a čtvrté vlny.

Takže máme náklady prvního roku stejné s výnosem pro státní rozpočet. No já nevím, jestli to je opravdu ta správná cesta. Nemyslím si to. Budu hlasovat proti a prosím, zvažte to, že pouhá ješitnost v této chvíli prosadit něco, co jsem se rozhodl, nemůže přece vést k tomu, že budeme obtěžovat stovky tisíc lidí, kteří si to opravdu nezaslouží, a měli bychom jim spíše pomáhat než je trápit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Dorazila mi jedna omluvenka, omlouvá se nám pan předseda Bartošek dnes od 12.45 do konce jednacího dne.

A jako další je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jurečka. A ten asi není přítomen, takže se posuneme dál a prosím pana poslance Munzara.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já navážu na to, co jsem tady říkal ve středu.

Já za největší prohřešek při zavádění elektronické evidence tržeb považuji to, že se stala důvodem pro rozdělení společnosti. Aby se zavedla a získala se pro ni ve veřejnosti podpora, tak se nejdříve začala podnikatelům a drobným živnostníkům nasazovat psí hlava. Všichni ta vyjádření známe, která probíhala v médiích. Nevím, jestli to řekl pan premiér, všetci kradnú, nebo je mu to jenom přisuzováno, ale je to známka toho, že se nejdříve nasadila podnikatelům psí hlava, což samozřejmě vedlo k tomu nejvíc neblahému v našem státě - k umělému rozdělení společnosti, což mi připomínalo třídní boj, který jsme tady kdysi odehrávali. Ti podnikatelé byli označeni za ty, co neustále podvádějí, a proto se musí kontrolovat, a ještě si tu kontrolu zaplatí. To rozdělení společnosti je pro mě jizva na tváři společnosti, protože společnost se, jak vidíme, dokáže lehce rozdělit, ale obtížně se spojuje.

A teď mi dovolte, abych začal tím, co jsem tady ve středu neříkal, on to tady říkal už trochu pan kolega Krejza, to žonglování s čísly, které je velice nepřesné. Podle pana premiéra, který kdysi obhajoval zavedení EET, tak podle těch jeho prvních vyjádření přínos všech fází EET měl být 8 mld. pro státní rozpočet ročně. 18 mld., pardon, já jsem se asi přeřekl. 18 mld. ročně. Prosím, já to jenom dořeknu, všechna ta čísla. Podle RIA, vyhodnocení dopadů do zákona, nám ministerstvo napsalo odhad ve výši 12,7 mld. korun ročně. Včera jsme slyšeli od pana premiéra v médiích číslo, že to přineslo 10 mld. korun. V návrhu, který máme před sebou, v jeho důvodové části, se píše, že za rok 2017 stávající EET přineslo nikoliv 10, ale 4,7 mld. korun, polovinu, než říkal pan premiér do médií. Nicméně v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017 není ani tolik, tam není ani těch 4,7 mld. Tam je uvedeno pouhých 4,1 mld. korun. Takže z 18 bylo 12, pak 10, pak 4,7, pak 4,1 - 4,1 mld., což je cca 0,3 % příjmů státního rozpočtu.

Na toto žonglování s čísly upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2017. Já to tady ještě jednou ocituji, přímo stanovisko: "Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat." Tolik NKÚ. Věrohodnost a slovo diskutabilní. To diskutabilní je opravdu velice mírné a velice vstřícné vůči tomu, co v materiálech máme od Ministerstva financí a co říká třeba do médií pan premiér. Já bych použil jiná slova, napadá mě možná záměrné zveličování finančního přínosu EET. Takže dostáváme do podkladů, podle kterých máme rozhodovat, diskutabilní čísla. Jejich výpočet není nijak jasně doložen, čísla od vládních představitelů i z různých materiálů Ministerstva financí se liší, a to velmi výrazně. A na to upozornil právě NKÚ.

Stávající vlna tedy přinesla těch neuvěřitelných, skvělých, úžasných 0,3 % příjmů státního rozpočtu. A můžeme si úspěšně zaspekulovat, kolik na tom zvýšeném výběru se podílí EET a kolik samotný ekonomický růst. Je tedy otázkou, jestli skutečně za výběr daní nemůže spíše to, že lidé v minulém roce více vydělávali, více utráceli, více chodili do obchodů, více chodili do restaurací a tato jejich zvýšená spotřeba zapříčinila vyšší výběr daní. Já jsem přesvědčen, že to tak je a vliv elektronické evidence tržeb na výběr daní je spíše minimální až marginální.

Ale dobře, zůstaňme u těch skvělých, úžasných 0,3 % státního rozpočtu. Podle údajů Ministerstva financí se dosavadní vlny elektronické evidence tržeb týkaly 170 tisíc obchodníků a restauratérů. Těch nových kadeřníků, natěračů, lakýrníků, tesařů, zámečníků, opravářů, zahradníků, jiných řemeslníků, ale i kancelářských činností, kteří přijímají hotovostní platby, mají být další statisíce, podle materiálů 300 tisíc. Náklad na pořízení, instalaci a údržbu stojí až desetitisíce korun pro toho podnikatele. Ale i kdybych se držel nějaké průměrné ceny, řekněme 20 tisíc korun za jedno zařízení, na jeho instalaci, na jeho implementaci, to znamená, že je to nějakých při těch 170 tisících obchodnících 3,4 mld. Tolik je stála instalace zařízení EET. Připojení na internet měsíčně 500 korun, což je 6 tisíc korun za rok, to je při 170 tisících další miliarda. Takže celkem byly náklady těch podnikatelů na státní kontrolu, na zavedení státní on-line kontroly, kterou si sami zaplatí pod krycím názvem EET, zhruba 4,5 mld. korun hrubým odhadem, prosím, je to opravdu takovýto výpočet, a to pouze za předpokladu, že počítám pouze jedno zařízení na poplatníka. Ve skutečnosti hodně poplatníků má těch zařízení daleko víc, takže ty náklady jsou vyšší. Takže stát, aby vybral 4,1 mld. korun, donutil k nákladům podnikatele v ještě větší výši. Můj konzervativní odhad je 4,5 mld. Nemluvě o tom, že náklady na údržbu a připojení musí platit a musí na ně vydělávat každý rok. Tak to je takové to řízení státu jako firmy - náklad na můj výnos zaplatí někdo jiný.

U nákladů ještě zůstanu. Znáte ty různé slevové marketingové akce, které nás vždycky nalákají - máme nějaké úžasné zboží od tří tisíc, koupíme televizi od pěti tisíc korun. Jdete do takového obchodu a zjistíte, že to, co potřebujete a zařízení, které umí to, co potřebujete, stojí třeba dvojnásobek a ta uvedená cena, ta od tří tisíc, je nějaký šunt, který si nikdy nekoupíte. Stejně tak je ale napsaná RIA k tomuto zákonu. Podklad, podle kterého máme rozhodovat. Cituji: "Pro technicky méně zdatné uživatele jsou k dispozici řešení, která jsou obdobou kalkulačky v cenách od cca 5 tisíc korun."

Takových formulací je tam více. Stejně jako při slevových akcích, takto je nám dáván podklad pro rozhodování. Všichni víme, že je to daleko víc, jen na papíře se uměle, papírově snižují náklady, stejně jako se uměle zvyšují výnosy. A to nemluvě o nákladech státu. Ne těch, které máme v podkladech, ty stamiliony na celý systém a jeho údržbu, ale kolik nás stojí všichni ti úředníci přijatí na kontrolu EET, kolik nás stojí jejich platy, vybavení kanceláří. Tam se totiž neříká, kolik nás to nás bude stát, zavedení třetí a čtvrté vlny.

Přečtu vám to: Náklady na straně státu. V rámci závěrečné zprávy zhodnocení dopadu regulace k návrhu zákona o evidenci tržeb byly předpokládány náklady na vybudování systému a náklady spojené s jeho bezproblémovým náběhem - hardware, software, infrastruktura, modul pro účtenkovou loterii a podobně - ve výši 370 milionů Kč. Provozní náklady po spuštění IT systému, údržba systému, náklady na certifikační autoritu, na provoz servis (nesrozumitelné), zabezpečení a další standardní provozně technické náklady byly odhadovány ve výši 170 milionů ročně. Ostatní náklady spojené s provozem systému evidence tržeb, volitelné vyšší zabezpečení systému pro uživatele atd. měly činit cca 70 milionů ročně.

V souvislosti se zavedení systému evidence tržeb byly pro první dva roky očekávány také náklady na služby pro veřejnost, především na PR a call centrum okolo 60 milionů Kč ročně. Dále se odhadoval vznik nákladů v oblasti administrativního zázemí, náklady na zajištění dodatečných personálních zdrojů participujících na vyřizování té agendy založené zákonem o evidenci tržeb, která nebude probíhat prostřednictvím automatických systémů. Dle odhadů se mělo jednat o cca 400 pracovníků Finanční a Celní správy pro kontrolní činnost v terénu, která je pro efektivitu evidence tržeb klíčovým prvkem.

Takže my v podkladech dostáváme, kolik byl výběr za první rok, ale v podkladech nedostáváme, kolik byl náklad. Dostáváme pouze informaci, kolik byl předtím odhad toho nákladu, nikoliv jaký byl skutečný náklad za rok 2017. Samé formulace typu - byly odhadovány, měly činit, byly očekávány. Jaké jsou ale ty skutečné náklady, které byly za rok 2017, a skutečné náklady na zavedení systému EET, to se v podkladech nedočteme.

Takže já bych chtěl požádat paní ministryni o odpověď na tyto otázky: Kolik byly ty skutečné, nikoli odhadované náklady na zavedení EET. Kolik byly dosavadní náklady na jeho provoz. Kolik státních zaměstnanců nejenom se muselo přijmout kvůli EET, ale kolik celkem státních zaměstnanců se zabývá vůbec problematikou EET. Jaké jsou jejich mzdové náklady. A jaké jsou náklady na jejich vybavení, náklady na jejich kanceláře a podobně. A to jsem mluvil pouze o první a druhé vlně.

Teď k těm 300 tisícům nových poplatníků. Všichni je potkáváme, protože jejich služby všichni potřebujeme, všechny ty kadeřníky, opraváře, řemeslníky, zahradníky a i ty kancelářské profese. A teď je zatížíme kontrolou, kterou si zaplatíme s odůvodněním, že jim stát přece nevěří, a pokud jsou slušní, tak jim přece nemůže vadit, že jsou on-line sledováni. To můžeme být sledováni všichni prostřednictvím odposlouchávání nebo sledování od rána do večera, protože všichni jsme přece slušní, takže nám žádné on-line nebude vadit.

Těch neslušných, jak tady řekl pan kolega Ferjenčík, se to nedotkne. Pokud k vám přijde opravář na melouch a dnes vám udělal nějakou práci, nějakou opravu a domluvíte se s ním bez faktury, respektive on vám to nabídne, po zavedení EET se toto skutečně nezmění. Nezačne zázračně dávat účtenku z elektronické evidence tržeb. Takže na to doplatí pouze ten poctivý daňový poplatník, ten řemeslník, který dneska už ty účtenky vydává, a jenom si zase zaplatí náklad na dodatečnou kontrolu. Šedou ekonomiku to významně nepostihne.

Já vám přečtu jenom jedno číslo. Systém je totiž zacílen jenom na opravdu malou část daňových úniků. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je pouze 7 % výpadku DPH zaviněno těmi malými podnikateli a živnostníky. Místo aby tady byla úporná snaha on-line kontrolovat a buzerovat tu aktivní vrstvu střední třídy, která je solí naší ekonomiky, tak by se stát měl zaměřit spíše na ty velké, kde k těm únikům dochází v daleko větší míře. Nicméně ono je to složité, ono je to problematické, protože ty velké firmy nedělají samy na sebe, mají za sebou týmy právníků, týmy účetních, takže ony si cestu najdou. Proto je pro stát jednodušší zaměřovat se bohužel na ty nejmenší. A je to chyba. Je to chyba, protože skutečně malý živnostník, aktivní člověk je pro nás, pro naši ekonomiku jedním z nejdůležitějších prvků. Protože až přijde ekonomická recese, a ten ekonomický růst skutečně nebude trvat navždy, tak budeme rádi za každého člověka, který vydělává, dokáže vydělávat sám na sebe, dokáže nám platit daně a dokáže přispívat do sociálního systému. Ale proti nim, proti takovýmto lidem se podobnými opatřeními bojuje.

Teď k tomu konkrétnímu návrhu, ulehčení pro ty nejmenší. Já si skutečně myslím, že ta možnost dvou set tisíc, za prvé ta hranice je velmi nízká, a možnost chodit na finanční úřad vyzvedávat si jednotné formuláře, formuláře účtenek, a pak vozit krabice na finanční úřad - jakou očekáváte výnosnost z takovéto činnosti? Nebylo by lepší pro ty nejmenší to opravdu zrušit? Jaký bude výnos tohoto opatření? Kolik to bude miliard? A kolik na to bude náklad? Protože to někdo na tom finančním úřadě, ty krabice s těmi účtenkami, bude přijímat, bude je kontrolovat, bude je archivovat a bude se tím zabývat. Tak jaký bude náklad na toto opatření pro ty nejmenší? Protože to není o zmenšení nějaké byrokracie. To je nahrazení elektronického systému papírovou byrokracií.

Ta čísla, o která jsem tady požádal paní ministryni, ta naše podklady pro naše rozhodování neobsahují. Ten přínos je skutečně diskutabilní. Ale aby to tak nebylo, tak se stejným zákonem snižuje DPH u některých služeb. Já jsem zastáncem nízkých daní a jsem rád, pokud se můžeme bavit o nízkých daních. Ale když se podívám, jaké DPH se snižuje, u jakých činností, tak ty jsou přímo dotčeny rozšiřováním EET. A já to vnímám spíše jako marketingový tah vymyšlený někde v nějaké PR centrále než skutečně systémový přístup k daňovým otázkám. Nicméně co se týká snižování daní, já jsem jejich zastáncem jednoznačně.

Takže když to nějakým způsobem pomalu shrnu, systém je z mého pohledu zbytečný, protože je zacílen právě jenom na malou část daňových úniků, protože ti malí podnikatelé a živnostníci, ti nepoctiví, způsobí pouze 7 % výpadku DPH podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Finanční správa již před zavedením elektronické evidence tržeb měla a u té třetí a čtvrté vlny stále má všechny informace, které potřebuje k tomu, aby identifikovala, kdo případně daně neplatí, kdo krátí DPH, kdo se chová nestandardně. Akorát ten přístup by byl složitější než zmáčknutí tlačítka za náklad toho poplatníka. Systém přenáší povinnosti státu na podnikatele a nutí je, aby kontrolovali sami sebe, a to za jejich vlastní peníze. Systém je jednoznačně restriktivní. Prostřednictvím EET získá stát velmi cenné informace, které mohou být velmi snadno zneužitelné. Informace o odběratelských vztazích. Můžeme se podívat, jestli se nějakým způsobem mění struktura sortimentu v některých supermarketech po zavedení EET.

Zavedení systému zvedlo ceny některých živnostníků. To je jednoznačně fakt. Systém zvyšuje náklady, které jsem tady vyjmenoval, zejména drobným a středním podnikatelům. EET jednoznačně komplikuje život podnikatelům při problémech například s datovým připojením, on to tady říkal pan kolega Bláha, ale místo tohoto jim to zkomplikujeme tak, že budou muset pravidelně jezdit na úřad předávat krabice s účtenkami.

Systém, je otázka, jestli je skutečně efektivní, pokud přináší dodatečné náklady na straně podnikatelů ze zhruba výnosů do státního rozpočtu. Systém jednoznačně ukončil podnikání některým živnostníkům, ta první a druhá vlna. A já mám obavu, aby ti řemeslníci, ti fachmani, které my tak těžko někde hledáme dneska na pracovním trhu, kteří mají zkušenosti, aby se prostě na to nevykašlali s tím, že je stát příliš otravuje.

My do budoucna budeme potřebovat silnou střední třídu, která je z velká části složena právě z živnostníků. Silnou střední třídu, která bude složena z aktivních lidí, kteří nám dokážou poskytovat své služby, platit daně, přispívat do sociálního systému, ale kteří budou také nezávislí. Tento návrh proti takovým lidem bojuje.

Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů - vycházím ze zprávy malého a středního podnikání za rok 2016 - byl 99,8 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2016 činil 56,2 % a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v České republice v roce 2016 činil 59,1 %. Tady na těch číslech se ukazuje, jak je podnikatelská veřejnost pro nás důležitá.

Já vím, že ta třetí čtvrtá vlna se netýká všech těch, které jsem tady teď přečetl. Týká se zhruba 300 tisíc lidí. Ale je to dostatečné množství lidí pro to, abychom si jich vážili, nekomplikovali jim život, nenasazovali jim psí hlavu a dali jim najevo, že naše země, naše republika, naše společnost, představuje. A tento návrh k tomu rozhodně nepřispívá.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, děkuji. A nyní další v pořadí je přihlášen pan poslanec Marian Jurečka, nicméně předtím tady máme faktickou poznámku pana poslance Jiřího Bláhy. Takže pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, slyšeli jsme tady skvělé slohové cvičení. Já jsem pořád pátral po tom, jak to, že kolegové jsou tak dobrými řečníky. A už jsem na to přišel. Je to díky těmto slohovým cvičením, budu se muset polepšit, napříště si je také připravit. Ale to jsem vám nechtěl říct.

Jenom bych chtěl říct, tady zazněla řada faktů a jeden z nich je, že nemáme trápit ty malé a střední, kteří vlastně ani nemají takový vliv na naši ekonomiku. Tak bych vám chtěl jenom říct, že v naší republice ze zhruba jednoho milionu 200 firem je 900 tisíc malých a středních a těch 900 tisíc malých a středních dělá 65 % naší ekonomiky. Takže to není tak, jak nám tady kolega předesílal.

A opravdu většina těch podnikatelů, kteří jsou poctiví, tak chtějí právě, aby bylo tvrdě vyžadováno EET, aby bylo zavedeno do všech fází. Vadí jim to, že neproběhly všechny fáze, a chtějí, abychom je co nejrychleji zavedli. Uvidíte, že úspěch se dostaví. Chce to čas, chce to trpělivost a naučit se vše kontrolovat, všechno poběží ke zdárnému konci.

A ještě jenom naposled. Mě jako podnikatele - a to jsem malý, starám se o IT v rámci své firmy sám nebo se svým synem. Máme 12 provozoven, zaměstnáváme 200 lidí a nezabere mi to měsíčně víc jak dvě hodiny, a to jenom díky tomu, že zrovna někde vypadne internet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní bych přečetl dvě omluvy. Paní poslankyně Pavla Golasowská se omlouvá od 13.30 hodin do konce jednání a pan poslanec Lukáš Tůma se omlouvá mezi 13. a 14. hodinou z rodinných důvodů.

A teď tady máme tři žádosti o faktické poznámky. To znamená, že první je pan poslanec Kalousek, druhý pan poslanec Munzar a třetí pan poslanec Bartoš. Takže pan poslanec Kalousek. Prosím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já souhlasím s panem poslancem Bláhou, že skutečně zazněla celá řada faktů. Mě zaujala zejména ta fakta, která zpochybnila zcela oprávněně onu kvantifikaci dopadů elektronické evidence tržeb, kdy Ministerstvo financí uvádí rozdílná čísla ve svých různých materiálech. Poukázal na to i Nejvyšší kontrolní úřad. Oněch 10 miliard přínosu, které včera zveřejnil pan premiér Babiš, je asi stejně věrohodných jako jeho výrok, že církevní restituce jsou předraženy o 54 miliard. Jenom připomínám, že celková výše finančních náhrad je 59 miliard. Takže když pan premiér říká, že 54 miliard, tak prostě blábolí. Úplně stejně blábolí při těch 10 miliardách přínosu ze zavedení EET.

Já z toho důvodu, protože je nás celá řada, která o tom máme pochybnosti, si dovoluji předložit procedurální návrh o přerušení projednávání tohoto bodu do okamžiku, než Ministerstvo financí předloží věrohodnou metodiku o výpočtu dopadů elektronické evidence tržeb do rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jinak já jsem teď přečetl omluvu a připadalo mi divné, že žádného pana poslance Lukáše Tůmu ze STANu neznám, tak jsem to prověřil. A v té omluvě zapomněl zřejmě pan asistent Lukáš Tůma, nějakého poslance ze STANu napsat... Petr Pávek... Takže já to tedy přečtu, jestli to tak je. Takže omlouvá se pan Petr Pávek mezi 13. a 14. hodinou. Takže aby to bylo do záznamu.

Teď požádám o vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara na faktickou. (Poslanec Kalousek namítá, že dával procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu.) Omlouvám se, my jsme tady zkoumali tu omluvu. Můžete mi to ještě jednou zopakovat? Omlouvám se.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se já, pane předsedající, že jsem to nezdůraznil. Předložil jsem procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do okamžiku, než Ministerstvo financí předloží věrohodnou analýzu dopadů zavedení EET do veřejných rozpočtů. O tomto procedurálním návrhu proto prosím, aby se hlasovalo bez rozpravy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Takže máme tady procedurální návrh, abychom přerušili rozpravu do té doby, než Ministerstvo financí předloží analýzu dopadů. Takže svolám poslance, abychom mohli hlasovat. Je žádost o odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami... Myslím, že už se kvorum plus minus ustálilo.

 

Takže ještě jednou zopakuji, o čem budeme hlasovat. Máme tady procedurální návrh pana poslance Kalouska, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do té doby, než Ministerstvo financí předloží analýzu dopadů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 97. Přihlášeno 140 poslanců, pro 60, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Jako další je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Munzar. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já bych vaším prostřednictví zareagoval na pana kolegu Bláhu. Já jsem tady nemluvil o tom, že mají nízký podíl na ekonomice, já jsem tady mluvil o tom, že těch 7 % je podíl na šedé ekonomice. A to je významný rozdíl.

Naopak jsem tady přečetl údaje ze zprávy o malém a středním podnikání, z kterých jednoznačně vyplývá, že malé a střední podnikání je základním motorem naší ekonomiky, a proto bychom si ho měli vážit. Šedá ekonomika a ekonomika je rozdíl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní mi tady dorazila tedy písemně ta správná omluva. Takže pan poslanec Petr Pávek se omlouvá mezi 13. a 14. hodinou.

Mám tady další faktickou poznámku. Hlásí se pan poslanec Jan Volný. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, já jsem nechtěl zdržovat a obstruovat, ale já pozoruji, že stejně se to proobstruuje a prozdržuje, takže já tedy v reakci na pana kolegu Munzara. Opět tady dokázal při svém minulém vstupu svůj dogmatismus, ale on se usvědčil sám a myslím, že poslanci si udělají svůj obrázek. On na jednu stranu, když rekapituloval čísla, nejdříve řekl 8 miliard, pak se opravil na 18 miliard, tak správně řekl, že to byl odhad na všechny čtyři vlny, ale potom to velice obratně a vůbec bez jakýchkoliv skrupulí začal srovnávat s 10 miliardami a se 4 miliardami, přestože moc dobře ví, že jsme teprve u druhé vlny a že ta další čísla se váží právě jenom k těm dvěma vlnám, tzn. opět tady z nás dělá trošičku truhlíky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Další je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec, pan předseda Pirátů Ivan Bartoš, a následně je přihlášen pan poslanec Bláha. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych jenom prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na pana Bláhu. Z toho, co on tady vždycky vypráví, jsem trošku v bouřce. My jsme se tady včera, moc vás tady nebylo, na interpelacích bavili ohledně digitalizace s panem premiérem, já jsem rád, že tady je, a ten tady včera ukazoval svůj notýsek. Hovořil o tom, že je aktivní důchodce, jak on to tady podepíše, všechno to chce na papíru, a my tady slyšíme o tom, že je úplně normální, že by i třeba nad 50 let řemeslníci nebo zahradníci měli někde nějaký telefon, na kterém by vystavovali faktury. To není vůbec realita. Moji aktivní rodiče mají prostě tlačítkový telefon, a kdyby poskytovali nějaké řemeslné služby, tak nejsou rozhodně schopni toto řešit a nejsou schopni ani nikam docházet. A bavíme se o tom výnosu v dalších vlnách a prostě trh je v oblasti malého řemeslnictví tak malý a ten výnos se nezvýší, že cílit na tu celkovou částku, která přinese 18 miliard, je nesmysl. Ale já bych skutečně chtěl reagovat na to, že aktivní lidé nad 50 let nemají mobilní telefon s aplikacemi, takže to, že pekárny dokážou fakturovat elektronicky, rozhodně není něco, čím bychom to měli poměřovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní další s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Bláha a pak mám ještě jednu přihlášku na faktickou a to je pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem chtěl tedy reagovat jenom na jiné příspěvky, ale teď musím zareagovat. 57 je 57, takže jsem možná asi výjimka, ale věřte tomu, že nejsem výjimka. Ve svých 57 letech je kolem mne řada a řada a desítky a stovky a tisíce a daleko starších podnikatelů, kteří ovládají technologii daleko lépe nežli já, ale o tom jsem nechtěl mluvit. Nepodceňujte nás, my jsme daleko před vámi ještě pořád. Hlavně v těch zkušenostech.

Já jsem chtěl reagovat jenom na ta čísla. Mě jako podnikatele 10, 20, 5 miliard vůbec nezajímá. Mě v tuhle chvíli zajímá, aby co nejrychleji byla zavedena třetí a čtvrtá vlna, aby do toho přišly ty firmy, které dneska nemusí, protože ve své podstatě dneska nemusí přiznávat ten výrobce, který vyrábí a prodává si to sám. Takových nás je hodně. Já jsem do toho šel dobrovolně, abych ukázal, že ta cesta je, a abych i ukázal, že mě to nezatíží. Nemusel bych v tom být. A věřte tomu, že se setkávám právě s těmi podnikateli, kteří říkají: čím víc nás bude, tím víc ukážeme, že nám to nevadí.

Jenom v kostce ještě jednou. Poctivým podnikatelům to nevadí, nezatěžuje to a jsou připraveni o tom hovořit a budou hrozně rádi, když třetí a čtvrtá vlna proběhne co nejrychleji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se na faktickou pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane přesedající. Já chci zareagovat na pana poslance Volného. Ano, já jsem se skutečně přeřekl a ihned jsem se opravil. Místo 18 miliard jsem řekl 8, nicméně ten rozdíl mediální, který vy jste říkali, 18 miliard, a to, co máme v podkladech napsáno, 12,7 miliardy, je docela značný rozdíl. Tak já nevím, kdo tady koho fabuluje s čísly. A stejně tak má rozdíl v těch číslech Ministerstvo financí. Konstatuje to Nejvyšší kontrolní úřad a ne já, tak prosím si ta čísla aspoň příště srovnejte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Poslední faktická v tuto chvíli pan poslanec předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Volný mluvil o tom, že snad poslanci opozice činí obstrukce při projednávání tohoto návrhu. Já si myslím, že v žádném případě. Já jsem příliš nevystupoval sice, ale to, co jsem slyšel, tak jsem slyšel velmi seriózní diskusi a věcné příspěvky. Kdybych měl vzít slova pana poslance Volného vážně, tak si dovolím říci, že ten, kdo tady vůbec nejvíc dělá obstrukce, je pan poslanec Bláha z hnutí ANO. Ale to je slovník pana poslance Volného, já si to nemyslím. Já si myslím, že pan poslanec Bláha vystupuje s věcnými příspěvky. Ano, jemu je 57 a ovládá digitální technologie, mě je 58, tak je snad možná také ovládám, možná ne tak dobře jako pan poslanec Bláha. Ale přece nemůžeme každého živnostníka kolem šedesátky nutit jenom proto, že jsme si to usmysleli, že ty technologie prostě musí používat, protože nemá jinou cestu.

Představte si, pane poslanče Bláho prostřednictvím pana předsedajícího, že váš stranický šéf by se živil jako živnostník. O něm je známo, že dokáže posílat jenom esemesky, tak prostě byste mu zrušil živnost. A tímhle neférovým způsobem se nemůžeme chovat k desítkám, stovkám, možná tisícům lidí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Mám tady zase dvě faktické - pan poslanec Václav Klaus a následně pan poslanec Jiří Bláha. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Klaus: Tak jsem jako řečník povýšil, že už jsem předskokanem pana poslance. Ta debata se trošku posunula, dílem na technickou, dílem na to, jaký důchodce umí ovládat mobil a jaký neumí. Já bych se trochu vrátil k té ideové podstatě.

Stát chce vybírat daně, pochopitelně, jde o erár, a z nějakého důvodu si vybírá hlavně drobné živnostníky, kterým dává nějaké elektronické obojky, v uvozovkách, aby je terorizoval a ty daně z nich vydřel. Ale je přece spousta dalších činností, kde se dají šetřit peníze státu. Třeba u nemocenské může každý dostat elektronický obojek, aby se s tím neplýtvalo, studenti se dají kontrolovat, jestli se učí, nebo sedí v hospodě. Čili těchto možností, kde stát může lidi terorizovat, aby chránil erár, je neskutečné množství. Možná bude ještě nějaká pátá vlna, šestá vlna, devátá. Ale já hlavně nerozumím tomu, proč zrovna jste si zasedli na živnostníky a z těchto dřete a z těch ostatních skupin obyvatelstva ne, abych vystoupil trošku v jiném duchu než tady ostatní. To mi není jasné, čím vám tak jako vadí osobně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Poslední v tuto chvíli pan poslanec Jiří Bláha na faktickou.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych dneska už tak často nevystupoval, ale když vidím ty zástupy a ještě ty dlouhé zprávy, tak jsem si říkal, stejně to nestihneme, tak je potřeba trošku zareagovat na ty podněty, které tady vznikají.

A opravdu to je tak, že jestliže budu zahradník, tak věřte tomu, že mi stačí jeden doklad někdy i za měsíc. V ten okamžik, když ho vystavím, tak mi nic neudělá pro to, abych ho zaevidoval, ten jeden doklad za měsíc, protože tak to je. Mě se zdá, že opouštíme reálný život. A já vždycky, když se s vámi se všemi potkávám, tak vlastně přijdu na to, že jsme úplně stejní, že uvažujeme stejně, že chceme stejné věci, ale když se potkáme tady, tak najednou jeden mluví španělsky, druhý rusky, třetí francouzsky, čtvrtý špatně česky, což jsem já. Takže já bych navrhoval, než se tady vždycky potkáme, pojďme si to vypovídat někde v zákulisí, všechno si to řekneme, jak to vlastně chceme krásně udělat, a já věřím tomu, že máte stejné myšlenky jako já. Přece nechcete, aby nám tady narůstala šedá ekonomika. A není to v žádném případě 7 %, o kterých mluvíte. V restauracích a v jídelnách není pomalu nikdo zaměstnán oficiálně a tak to je prostě a všichni to víte a všichni tam chodíte a vaši kamarádi vám to sdělují. Ve stavebních firmách je to to samé a můžeme takhle jít po těch jednotlivých odvětvích. Když se půjdete nechat ostříhat. A ti lidé to dělají z nějakého důvodu a my bychom měli předcházet těm důvodům a nastavit jim to tak, aby to bylo rovnoprávné a aby to nemuseli dělat, protože je to trápí. A já jsem kvůli tomu tady, abych to nastavil tak, aby oni nemuseli podvádět, abychom to tady pojmenovali, neskrývali a vyřešili! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a naskočilo mi tady opět několik faktických poznámek, takže já to krátce zrekapituluji. Mám tři přihlášky. Pan poslanec Kalousek se připraví, následně vystoupí pan poslanec Ferjenčík a následně pan poslanec Krejza. Takže pan poslanec Kalousek, předseda poslaneckého klubu. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím si dovolím oslovit pana poslance Bláhu. Já opravdu nevím, kolik znáte zahradníků, ale z toho, co jste teď řekl, vás podezírám, že jenom pana poslance Jana Zahradníka. (Pobavení.) Já si troufnu říct, že zahradníků znám poměrně hodně a žádný nemá to štěstí, aby chytil takovou zakázku, že by opravdu mu stačil jeden doklad na měsíc, ať už s paušální platbou, nebo takhle. To jsou většinou velmi drobné práce, které ho nutí účtenku vystavovat velmi často. A zatěžovat ho ještě přitom nesmyslnou povinností EET, je právě ten byrokratický i ekonomický náklad navíc, který je úplně zbytečný, protože prostě když bude nepoctivý a někomu nabídne, že mu ty dva záhony zřídí bez papíru, a ten zákazník na to půjde, tak žádné EET tomu nezabrání.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Ferjenčíka, připraví se pan poslanec Krejza a mám tady opět přihlášku od pana poslance Bláhy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poprosit pana Bláhu, aby přestal obstruovat tento tisk tím, že uvádí příklady, které jsou úplně absurdní, a je potřeba mu je vyvracet, protože skutečně si neumím představit zahradníka, co mu stačí doklad na měsíc, když kobercový trávník trvá položit dva dny, nebo je naprosto typické, že zahradníci sekají co 14 dnů jednu zahradu třeba 15 lidem a tím se normálně živí. Tak bych chtěl vidět ty lidi, kterým stačí jeden doklad. To je prostě takový nesmysl, že je potřeba na něj upozornit. Bohužel to zapleveluje debatu. Pan premiér si stěžuje, že obstruujeme, ale my bohužel musíme neustále vysvětlovat nesmysly, které říkají jeho poslanci. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Krejzu, připraví se pan poslanec Bláha a následně ještě pan poslanec Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Karel Krejza: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl ještě upozornit, že ještě máme tady paní poslankyni Zahradníkovou v našich řadách, nejenom Zahradníka. (Pobavení.)

A v reakci na pana poslance Bláhu prostřednictvím pana předsedajícího. Udělejme to tak, aby ti lidé - řemeslníci, živnostníci - platili daně s radostí, a to můžeme zařídit jediným způsobem, že budou velmi nízké a velmi jednoduché. Není potřeba nic dalšího podle mého názoru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Bláha, připraví se pan poslanec Zahradník a pan poslanec Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Bláha: A přesně kvůli tomu tady jsem, aby to bylo jednoduché, aby se to všechno zrychlilo, zjednodušilo. Ale k tomu potřebuji vás všechny, potřebuji vás s tím seznámit, potřebuji, abyste se mnou o tom mluvili, a věřte tomu, že pak si řekneme: ano, chceš být holička, takže měsíčně tady zaplatíš 30 tisíc a víc nás nezajímá. Takže takhle jednoduché to můžeme udělat. Přijďte, já vám to vysvětlím, a když mě podpoříte, tak to tady bude za chvilku.

A k tomu s tím zahradníkem. Máte pravdu, že zahradník dělá třeba více činností. Ale víte, co to je umět využít právě svůj čas? To znamená, že tu fakturu tomu Bláhovi, který si ho objednal, nebo někomu jinému, dám jednou za měsíc. Jednou za měsíc ho zkásnu za ty práce, které jsem si s ním dohodl, protože většina dělá pravidelně to sekání na stejných zahradách, takže jednou za měsíc vystaví těm třinácti, ke kterým chodí pracovat, ten jeden doklad. Takže je to jednoduché. Šetřeme si svoji práci a tak to funguje. Přece nebudeme, když jde zedník stavět dům, každý den účtovat, že zrovna položil deset cihel! Ne, fakturu nebo doklad vystaví, až když je postaveno. Zrovna tak ten zahradník vystaví, když je posekáno. Třeba také za půl roku, protože jim to stačí. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Zahradníka a připraví se pan poslanec Jurečka a pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Já samozřejmě to sleduji pečlivě. To povolání, které popisuje stejné slovo, jako je moje jméno, to samozřejmě vykonává činnosti rozdílné. Jestli si pan kolega Bláha myslí, že zahradník jako profese pouze seče trávu, tak to mu prosím vás pěkně vyřiďte, pane místopředsedo, že se škaredě mýlí. Ten zasazuje květiny, pěstuje, vytváří z nich různé kombinace, pak je třeba prodává, a vy ho chcete zatížit, aby každý takovýhle prodej musel tím vaším šíleným EET dokladovat. Takže to je věc, kterou bych chtěl tady odmítnout.

Aby to nebylo úplně jednoduché, tak třeba v Českých Budějovicích je takový veliký zahradník (smích), který právě tyhle květiny pěstuje, dováží, prodává, a ta firma se jmenuje Ferjenčík. (Bouřlivý smích.) Takže aby nebylo úplně...

Ale já bych přece jenom ještě chtěl něco říct k tomu. Já znám - já jsem znal, nemůžu použít přítomný čas, ale minulý - jednu velmi pěknou firmu v Českých Budějovicích, která prodávala mapy, upomínkové předměty, různé brožury, průvodce, a protože měla celou řadu různých položek, které musela vykazovat, a ty byly různorodého typu, tak se jim to velmi těžko evidovalo. A tuhle firmu bohužel to vaše EET zlikvidovalo. Ten člověk toho musel nechat, musel to zavřít a byl vaším EET zlikvidován. To je konkrétní případ firmy, kterou vaše EET zlikvidovalo. Stejně tak znám hospodského (upozornění na čas), který musel svoji hospodu zavřít, protože ho vaše EET zlikvidovalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Mám tady nyní ještě dvě faktické poznámky. Takže pan poslanec Josef Hájek a následně se připraví pan poslanec Jiří Bláha. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, já jsem nechtěl vystupovat, ale když už se dívám, že máme za 13 minut konec, tak si také dovolím pár řečí. Také je mi víc jak 50, také mám chytrý mobil, dokonce jsem i manželku s tím naučil pracovat, takže fakt se s tím dá naučit skoro každého. (Pobavení v sále.)

Co chci říci, my jsme tady EET řešili v minulém volebním období. My jsme se posunuli už na jiný level, za to samozřejmě děkuji, protože jsem tady hodiny, desítky hodin slyšel, jak tam v těch hospodách budou ti žízniví zákazníci umírat žízní, protože než vypíše tu účtenku EET, tak mezitím spadne pěna, nebude pivo atd. Dneska v hospodě to funguje. Já jsem do jedné hospody nechodil rok, protože s paní jsem měl takovou tu diskuzi, a ona nakonec tedy potom - dneska přijdu, usmívá se na mě a dá mi účtenku, což je samozřejmě pozitivní a není s tím žádný problém.

Mám kolegu také, který je automechanik, a říká: Ty, (nesroz.), mně je 50 a já už musím začít šetřit na ten důchod. Všichni jsme dostali papíry, že dostaneme šest tisíc důchod, tak já už teď začnu podnikat poctivě, abych si vydělal na ten důchod. O tom tady nepadlo žádné slovo, ale opravdu živnostníci jsou velká kategorie, která skutečně, pokud se dostane do důchodu a neplatila si odvody, a neplatila je částečně proto, že neměli z čeho, když řadu činností dělali načerno, tak dneska budou mít možnost si skutečně odvádět mzdu nebo odvádět daně a z nich potom bude vypočten důchod a budou potom na závěr spokojeni. Takže to je také jedno téma, o kterém bychom mohli diskutovat.

Jinak všem potom příjemný víkend.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jiří Bláha a připraví se pan poslanec Kalousek. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, vážené kolegyně, já vám naposled vysvětlím, jak to funguje v soukromém sektoru. (Smích zprava.) Já vás nechci poučovat. Jenom vás chci seznámit opravdu s realitou, která je.

Dneska 99 % řemeslníků a těch drobných opravdu, má své stálé klienty. Už nepřijímají žádné nové, protože nemají deset rukou, aby to stihli. Tudíž jestliže ten řemeslník chodí stále ke stejným, tak už s nimi má nastavená stejná pravidla. To znamená, že na konci měsíce, nebo po půlce, nebo i jednou za týden spočítá práci, kterou pro ně udělal, a tu jim vyúčtuje. A věřte tomu, že většina stihne těch známých, které obhospodařuje, mít opravdu jenom nějaký počet. Ti, kteří mají samozřejmě zaměstnance, jich mají víc, ale tam už je to o něčem jiném. My se bavíme o těch drobných, o které nám jde, a ti mají stejnou klientelu stále dokola, takže pořád třeba čtyři účty za měsíc, víc nepotřebují. Kdyby deset, připraví si to doma, u zákazníka vyjede a je vyřízeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou paní ministryně Alena Schillerová. Připraví se pan poslanec Ondřej Benešík. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu skutečně stručná. K žonglování s čísly - je to nekorektní. Berete čísla z RIA, berete čísla skutečných příjmů, plánovaných příjmů. Takže vás odkážu přesně: náklady včetně personálních najdete transparentně na webu etrzby.cz. Smlouva s vítězem výběrového řízení na nákup mediálního prostoru také veřejně: e-zakazky.cz. Co se týče přesných čísel, to znamená ta, která jsme předpokládali, a ta, která jsme už dneska na cashové bázi schopni spočítat, předesílám, že nám vlastně jedou jenom dvě vlny, jsem před chvíli, asi před minutou dvěma odeslala do ČTK v přehledné tabulce. Bude to u mě na všech sociálních sítích, včetně na stránkách Ministerstva financí. Podívejte se na to. To jsou čísla, která jsou z Ministerstva financí a za kterými si stojíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Benešíka. Připraví se pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, já se nechám rád poučit. Já jsem z vesnice, znám spoustu řemeslníků, ale debata mi tady připadá, jako že máte štěstí, že jdu náhodou kolem. Já vám to prostě vysvětlím. (Veselost v sále.) Já jsem si nevšiml, že by si někdo nechával dělat střechu každý měsíc od nějakého jednoho tesaře nebo že by zedník stavěl baráky pořád dokola pro stejné klienty. Já si myslím, že to možná funguje u některých. Ale u velké části to takhle nefunguje a tímto systémem ty lidi znechutíme a zatížíme. Možná taky způsobíme to, že ve státě, kde chybí řemeslníci a spousta z nich má třeba před důchodem, se na to vykašlou a budeme jich mít ještě míň. A vykašlou se na to proto, protože jim tímto jejich řemeslnou živnost znechutíme a zkomplikujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Pikala. Mám ještě přihlášeného pana Mariana Jurečku. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: On to tady kolega Benešík vaším prostřednictvím řekl z větší část přede mnou. Nicméně představa, že zámečníci, klempíři, zedníci, elektrikáři a další mají pravidelnou měsíční klientelu, za kterou docházejí pravidelně, mi přijde poněkud absurdní. A na tyto jsem pochopil, že máme snad touto vlnou mířit. A tady je ten problém, který zmiňujeme, že tady se nic na tom výběru nezmění. To je prostě vztah mezi dvěma lidmi. A to, že vznikne povinnost EET, nijak nezmění ani ten výběr, ani to, jestli to půjde s papírem, nebo bez papíru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan poslanec Jurečka stahuje? (Ano.) Stahuje faktickou. Nicméně tím pádem přicházíme do obecné rozpravy a tady jste první. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, pane premiére, vládo, paní ministryně, dovolte, abyste také vyslechli mé vystoupení.

Na úvod musím říct pár takových drobných poznatků. Já jsem rád, že pan poslanec Bláha nepoužil příměr pro svůj příklad místo zahradníka třeba provozovatele fekálního vozu. Pak bychom se tady určitě v debatě dozvěděli spoustu drobných poznatků z činnosti takovéhoto živnostníka, určitě by to bylo velice výživné. Když tady zazněl příklad toho, že ta holička má odvést státu 30 tis. korun, to by musela být asi holička, která by měla smlouvu s panem prezidentem Francie Hollandem, který měl 10 tis. eur měsíčně, ale na ty odvody ve výši 30 tis. korun měsíčně mi to nevychází.

Nicméně teď už vážně a seriózně k debatě o bodu, který tady máme. Já bych se s dovolením vrátil čtyři a půl roku zpátky, skoro pět let. Když tehdy po volbách vznikala trojkoalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, tak jsme si řekli, že tady chceme mít stát, který bude schopen efektivně vybírat daně, eliminovat šedou ekonomiku, ale také zároveň v textu koaliční smlouvy stojí, že chceme podporovat drobné podnikání a živnostníky. Já si dovolím ocitovat tu část koaliční smlouvy, která tehdy hovořila o EET: Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů on-line hlášení tržeb povinnost vystavovat doklad s unikátním číslem a účtenkovou loterii. Všechna opatření budou založena na principu - a teď poslouchejte -, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor. Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.

Tím chci ilustrovat, že na počátku byla nějaká podepsaná dohoda, která jasně říkala: my si uvědomujeme, že tady budou náklady, ale ty náklady stát bude schopen podnikatelům plně kompenzovat. Bohužel to se nestalo. Následně se ani nepodařilo dobře nastavit systém z hlediska portfolia jednotlivých činností, živností, na které tento nástroj EET míří. Někdo může říct, že teď si dávám gól do vlastní brány. Byl jsem tehdy koaliční partner, byl jsem ve vládě a pro EET jsem tehdy na vládě ruku zvedl. Ale byl jsem opakovaně ujišťován tehdy na vládě a na koaliční radě, následně i v Poslanecké sněmovně lidmi z vedení hnutí ANO, že v situaci časové tísně a stihnutelnosti účinnosti zákona od 1. ledna ať to na vládě podpoříme, že v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení tyto věci, které se týkají technického nastavení EET a dopadu na jednotlivé sektory, doladíme. Tehdy jsem ještě věřil tomu, že jestliže někdo něco říká, tak vyřčené slovo a podaná ruka platí.

Následně ve druhém čtení jsme se tady snažili pozměňovacími návrhy kolegy poslance tehdy Klašky nastavit EET tak, aby bylo opravdu efektivní. Já se k tomu ve svém vystoupení dostanu ještě dnes, nebo možná příští týden. Bohužel to nebylo podpořeno ze strany koaličních partnerů. Nicméně jsme byli ujišťováni, že v Senátu bude vůle tyto parametry napravit. Bohužel ani v Senátu se k tomu nepodařilo najít dostatečnou většinu. Zkoušeli jsme to o rok později, tyto věci napravit, opět se to nepovedlo.

Mezitím jsme tady měli možnost sledovat otázku toho, jak některé podnikatelské subjekty, především velkých podnikatelů, dokážou výborně optimalizovat svá daňová přiznání prostřednictvím korunových dluhopisů. Já si pamatuji jedno setkání tehdy s panem ministrem financí, dnešním panem premiérem, na Úřadu vlády, kdy mně říkal, že daňová optimalizace je něco, co je v pořádku, že se to učí. Pochopil jsem, že je divný podnikatel, který to nedělá. Já jsem živnostník od druhého ročníku vysoké školy. Začal jsem podnikat, podnikám do dnešních dnů. Musím říct, že jsem nikdy nedával daňové přiznání se záměrem co nejvíce zoptimalizovat a neodvést státu daně. Vždycky jsem se řídil principem, co je císařovo, císaři. I já žiju z výdajů státu, i moje rodina. Odváděl jsem někdy jednotky tisíc, někdy desítky tisíc korun na dani, sociálním a odvodech. Nicméně jsem byl v tomto vyškolen.

Přiznám se, že nevím za poslední půl rok, jak dopadlo šetření Finanční správy v oblasti korunových dluhopisů. Možná by se slušelo, kdyby k tomu byla nějaká dílčí zpráva, jak tyto věci postupují, že by to bylo zveřejněno, ať nemluvíme jenom o nějaké skupině podnikatelů a živnostníků, u kterých je podezření z vyšší optimalizace daní.

Nicméně já bych chtěl poprosit možná do toho příštího týdne, protože máme poslední minutu vystoupení, paní ministryni, já ve svém projevu budu pokračovat v příštím týdnu, o několik drobnosti. A sice kdyby to, co říkala, že bude na sociálních sítích, na webu Ministerstva financí, kdyby to mohlo být řádně doplněno do důvodové zprávy a do materiálu, který tady jako poslanci máme, protože to mi přijde jako věc, která by měla být naprosto standardní. Takže toto doaktualizovat.

A také bych chtěl poprosit opravdu dobře zdůvodnit, na základě čeho se došlo k hranici 200 tisíc korun. Já se k ní příští týden vrátím, protože tam příliš mnoho logiky při stanovení této hranice nevidím. A tímto si dovolím asi chvilku pomlčet a nechám na předsedajícím, jak naloží s tímto časovým údajem, protože já mám své vystoupení ještě určitě na několik minut.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Záleží na vás, já vás nějak přerušovat nemůžu. Už je 14 hodin, tak jestli jste ukončil vystoupení...

 

Poslanec Marian Jurečka: Jsem v něm připraven pokračovat, ale myslím si, že je seriózní v pátek to přerušit a nechat mě potom v pořadu diskutujících do příštího týdne.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře, dobře, já bych vás nějak domluvit nechal samozřejmě, ale jestli chcete ukončit své vystoupení, tak bych tím pádem na základě dohody poslaneckých klubů ukončil dnešní jednání schůze a sejdeme se v úterý 18. 9. ve 14 hodin.

Přeji hezký víkend.

 

(Jednání ukončeno ve 14.00 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP