Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová. Prosím ujměte se opět slova.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění zákon o evidenci tržeb a zákon o dani z přidané hodnoty. Hlavní důvody novely zákona o evidenci tržeb jsou ty, že reaguje na nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. prosince 2017 a promítá poznatky, které do doby schválení tohoto zákona přinesla jeho praktická aplikace. (Silný hluk v sále.)

Hlavní navrhované změny v zákoně o evidenci tržeb jsou ty, že stanovení data náběhu, takzvané třetí a čtvrté fáze bude už společně, to znamená sedmý měsíc po účinnosti novely.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vás přeruším a požádám o klid v sále. Mám pocit, že hladina hluku nepříjemně a nezadržitelně stoupá, tak bych chtěl všechny požádat, aby se zklidnili. Prosím pokračujte.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Dále navrhujeme rozšíření výjimek z evidence tržeb na případy, kdy by evidence znemožnila plynulý a hospodárný výkon podnikatelské činnosti nebo kde má správce daně možnost získat relevantní data jiným způsobem. Týká se to telekomunikačních služeb, tržeb z hazardních her, obchodní letecké dopravy a také je zavádíme pro nevidomé, což už bylo upraveno a převzato ze zrušeného nařízení vlády.

Současně se zavádí zvláštní režim evidence, takzvaný offline režim, nebo se respektive rozšiřuje, protože ho už dnes zákon o evidenci tržeb zná, a to takovým způsobem, že se využijí takzvané papírové účtenky, které poplatníci obdrží zdarma od správce daně. Respektive využívá se systému, který dnes musí na požádání učinit podnikatel, který ještě dnes nemusí evidovat podle elektronické evidence tržeb. To znamená, jde-li dáma ke kadeřnici, která dnes ještě nemusí evidovat, protože spadá do takzvané třetí vlny, která byla odložena nálezem Ústavního soudu, tak na požádání vám ta kadeřnice musí vydat účtenku. Takže využíváme toho, co už se dnes dělat musí, a tu účtenku napříště budou tito podnikatelé spadající do třetí a čtvrté vlny, pokud spadnou pod ten speciální off-line režim, a hned řeknu, jaké tam patří podmínky, tak budou vydávat povinně. Poplatníci nebudou tedy potřebovat pokladnu ani elektronické připojení a jsou hlavně nižší nároky na osoby méně technicky zdatné, které si stěžovaly, na drobné podnikatele.

Ještě malou informaci navíc, že tyto účtenky budou vydávány zdarma na kterémkoli územním pracovišti Finanční správy nebo kteréhokoli finančního úřadu.

Chtěla bych zdůraznit, ještě než přejdu k těm podmínkám pro získání tohoto nového off-line režimu, že je to pouze možnost. Podnikatel, i když splní podmínky, nemusí požádat, a může tedy evidovat podle evidence tržeb.

A teď ty podmínky, kteří podnikatelé mohou, fyzické osoby, požádat o tento off-line režim. Fyzická osoba nebo poskytovatel zdravotních služeb musí být neplátce DPH, musí mít nejvýše dva zaměstnance a výše příjmů z evidovaných tržeb, prosím vás - to znamená takzvaných hotovostních plateb nebo jinými způsoby podle zákona považující za hotovostní platby - za dvanáct kalendářních měsíců nepřesáhne 200 tisíc. Opakuji, to nejsou příjmy roční. To jsou hotovostní platby, čili to, co vlastně kasíruje v cashi, když to řeknu lidově.

K novele zákona o evidenci tržeb se připojuje novela zákona o dani z přidané hodnoty, která zavádí v případě služeb a rozšiřuje v případě zboží druhou sníženou sazbu z přidané hodnoty 10 % u vybraného zboží a služeb, a to současně se spuštěním fáze evidence tržeb. Důvod je jasný: zmírnění vyšších nároků kladených na poplatníky v souvislosti se zavedením evidence tržeb pro třetí a čtvrtou fázi.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Pavel Juříček.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Já nebudu opakovat to, co říkala paní ministryně. Jenom se vrátím ke krátké genezi.

Víte, že jsme v minulosti zamítli jeden námět, část, která tady Poslaneckou sněmovnou neprošla, nicméně teď tento tisk 205 reaguje na nález Ústavního soudu a řekněme na praxi, která se prokázala. Geneze byla taková, že bylo předběžně dojednáno napříč jednotlivými kluby, že paní ministryně do konce června předloží vládní návrh, který teď máme k projednání v prvním čtení. Musím poděkovat paní ministryni, že to nebylo do konce června, ale bylo to Sněmovně předloženo 13. června, takže je vidět, že Ministerstvo financí funguje na základě dohod a funguje v tomto směru výborně.

Já to nebudu celé komplikovat. Jenom říkám, avizovaný materiál byl předběžně v minulém období odmítnut. V tehdejší rozpravě nás paní ministryně informovala o tom, jaký bude koncept toho návrhu. Ten koncept návrhu je dodržen. Podle reakcí diskutujících má, doufám, šanci na přijetí.

Osobně jsem přesvědčen, že hlavní cíl, jak reagovat na nález Ústavního soudu a jak řešit problémy v praxi, tato novela jednoznačně řeší. Nicméně musím říci, že můžeme diskutovat o tom, co tady bylo řečeno, to znamená například papírová evidence, jestli ta částka ve výši 200 tisíc korun je relevantní hranicí pro ten zvláštní režim, zda je správná právě pro tu hotovostní platbu. Tím tady naznačuji, že jsem připraven i s paní ministryní i s dalšími kluby jednat o tom, jaká ta částka bude řekněme kompromisní, tak, aby ta administrativní zátěž menších podnikatelů, kteří mají hotovostní platby, byla relativně co nejnižší. Považuji, že režim on-line je skutečně dobrý pro dosažení kýženého efektu pro Finanční správu a nakonec i pro poplatníky. V každém případě je to krok správným směrem a krok, který jsme tady napříč Poslaneckou sněmovnou diskutovali.

Jednoznačně bych vás chtěl všechny poprosit, abychom to schválili v prvním čtení a případně ve druhém čtení abychom vzájemně hledali kompromis, který jsem naznačil, v jakém směru bychom v tom ještě mohli pokračovat.

To je z mé strany všechno. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji za pozornost. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádné přihlášky. Hlásí se pan poslanec Ferjenčík. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsme avizovali v našem volebním programu, my nepodporujeme rozšíření EET o třetí a čtvrtou vlnu, protože zatímco v té vlně první a druhé alespoň jde převážně o podniky, které mají nějakou vysokou návštěvnost, tak tady se jedná typicky o transakce mezi řemeslníky. Jediný efekt toho zákona bude, že ti poctiví budou zavaleni byrokratickou povinností navíc, resp. bude jim to komplikovat hotovostní platby. Část z nich to vyřeší tak, že přejde čistě na on-line faktury, a část z nich si pořídí nějaké zařízení, které je bude něco stát, bude něco stát provozně, ale v jejich podnikání jim žádným způsobem nepomůže. Ti nepoctiví nebudou absolutně nijak postiženi, protože se jednoduše dohodnou se zákazníkem, že to udělají v uvozovkách bez papíru, tu tržbu nenahlásí, a tím se té povinnosti vyhnou.

Takže vymahatelnost té třetí a čtvrté vlny je naprosto minimální. My nevidíme důvod, proč ji zavádět. Proto navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Registruji váš návrh. Nyní se mi hlásil pan předseda Kalousek do rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík vyslovil to důležité, čím jsem chtěl začít, a sice že paní ministryně i zpravodaj uvedli tento návrh, jako by jeho hlavním motivem bylo určité části živnostníků, těch nejmenších, trochu ulevit z toho on-line režimu. My přece víme, že to tak není, že hlavním motivem tohoto vládního návrhu je vyrovnat se s nálezem Ústavního soudu a moci tak spustit třetí a čtvrtou vlnu režimu EET, která by vzhledem k tomu nálezu jinak spustitelná nebyla.

Já si myslím, že jestli skutečně má mít nějaká diskuse hlavní smysl, tak je to diskuse o tom, zda projekt EET v první a druhé vlně naplnil předpoklady, naplnil cíle, které si kladl, a zda má smysl v něm pokračovat, nebo má smysl ho zrušit.

Když si vezmu tu genezi od počátku, vezmu si tu slavnou konferenci tehdejšího pana ministra financí Babiše s panem ministrem financí Chorvatska - a teď promiňte, že si nejsem schopen vzpomenout si na jeho jméno, ano, samozřejmě, to byl kamarád Ivici Todoriče, takového českého Babiše, ten už tedy dnes sedí, ten Todorič, ale jak se jmenuje ten bývalý ministr financí, to nevím. Tak hlavní motto té konference bylo, že snad ani nejde o lepší výběr DPH, ale o narovnání podnikatelského prostředí.

Odpovězme si na otázku, jestli projekt EET skutečně narovnal podnikatelské prostředí. Já si troufám tvrdit, že ho pokřivil.

Se zájmem jsem vyslechl jednu z hlavních matek tohoto projektu, bývalou náměstkyni ministra financí Ing. Hornochovou, se kterou jsme o tomto projektu diskutovali vášnivě v minulém volebním období, která jasně řekla, že buď absolutně bez výjimek pro všechny stejně, nebo zrušit. Jinak to nemá žádný smysl zejména pro ten cíl narovnání podnikatelského prostředí.

To absolutně bez výjimek dobře víme, že v praxi je téměř neaplikovatelné. Zrušit je ta druhá možnost, ke které se hlásíme. Shodou okolností my jsme včera předložili do Poslanecké sněmovny návrh zákona, který tento projekt zcela ruší. Ruší ho proto - já to pravděpodobně budu muset opakovat, až budeme tento návrh hájit v Poslanecké sněmovně - ruší ho proto, že si troufám tvrdit, že nenarovnal podnikatelské prostředí, že ho naopak významným způsobem pokřivil. Že ho samozřejmě významným způsobem pokřivil nejenom různými podmínkami, ale tím, že tento nákladný represivní nástroj samozřejmě jinak snášejí ti velcí a jinak ti drobní živnostníci na venkově. V řadě případů byl poslední kapkou, proč ve všech krajích v naší zemi ti lidé, kteří se chtěli do poslední chvíle živit sami, si řekli, že tohle už nemají zapotřebí, a své provozovny zavřeli. Přišli jsme o velkou část podnikatelské aktivity na venkově a přišli jsme také o dostupnost některých služeb na venkově, protože ty provozovny díky elektronické evidenci tržeb prostě byly zavřeny.

Dál se otevřely nůžky mezi podmínkami, které snášejí ti velcí a které snášejí ti malí, A kvantifikace přínosů, kterými nás Ministerstvo financí krmí, kolik jsme díky elektronické evidenci tržeb vybrali DPH navíc - no prosím pěkně, kdo nevěří, ať tam běží. Ty peníze nemají mašličky a s tou přesností, s kterou nám to Ministerstvo financí propagandisticky předkládá, to prostě definovat nelze. Rozhodně ne v souhrnu všech dalších opatření, která se dělala pro lepší výběr DPH, která ještě dělaly vlády Petra Nečase. Protože ta první vlna opatření proti únikům DPH byla nastartována v roce 2014, zcela jistě nějaké přínosy přinesla, něco pravděpodobně přineslo i kontrolní hlášení. A co z toho přináší elektronická evidence tržeb, je seriózně nevyčíslitelné, jakkoli se mnou paní ministryně jistě nebude souhlasit a bude říkat úplně přesná čísla, kolik nám to přineslo. Nevěřím jim. Zatímco ty počty restaurací a obchůdků, které musely kvůli elektronické evidenci tržeb zavřít, tak ty doložitelné a věrohodné jsou. A to, co tohle opatření způsobí v drobných venkovských řemeslech, bude podle mého názoru ještě dramatičtější a škodlivější, než to způsobilo v hostincích a v obchodech.

Já se připojuji k návrhu pana poslance Ferjenčíka na zamítnutí, ne proto, že bych nechtěl diskutovat o tom, jak ulehčit těm, kteří to dnes musí provozovat, ale proto, že si nepřeji třetí a čtvrtou vlnu, a avizuji návrh, který jsme předložili včera do Poslanecké sněmovny, návrh na zrušení celého projektu elektronické evidence tržeb.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní tady mám nějaké písemné přihlášky, takže prosím pana poslance Skopečka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Dobré odpoledne. My se také připojujeme k návrhu na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Já si myslím, že ten zákon je přesně ve stylu, nebo byl předložen, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Je to jenom snaha zareagovat na výtky Ústavního soudu, které zamezily náběh třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb, nicméně výhrady k tomuto systému samozřejmě zůstávají.

Já si také myslím, že EET jakkoli podnikatelské prostředí nenarovnává, ale křiví ho. Je potřeba si uvědomit, že pro malého podnikatele, pro malého živnostníka je pořídit si pokladničku daleko větší náklad než pro velkého podnikatele. Je to šmírování podnikatelů. Myslím si, že je to presumpce viny, kdy každý podnikatel musí dokazovat státu, že není zloděj. Z těchto a mnoha dalších důvodů se také připojujeme k tomu a navrhujeme zamítnout v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní poprosím paní poslankyni Kovářovou, připraví se pan místopředseda Okamura. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Dovolte, abych i já za klub Starostů a nezávislých sdělila pár poznatků k návrhu tohoto zákona.

Možná si vzpomínáte, že jsme předkládali poměrně jednoduchou novelu zákona o EET, která říkala, že do povinnosti mít EET by nespadali ti, kteří nejsou plátci DPH, to znamená s obratem větším než 1 mil. korun. Zdá se, že vláda uznala, že EET v podobě, v jaké ho představila na počátku, je přísná pro malé živnostníky, kteří často operují na hranici výdělečnosti. Jsou to lidé, kteří z dobrého komunitního úmyslu, nikoli vizí vysokého příjmu, pomáhají udržovat společenský život v malých obcích. Dalo by se říci, že pro ně tento zákon je jakýmsi výsměchem, který je nevyjímá z povinnosti EET, a dokonce jim ani neulehčuje jejich činnost. Je to zkrátka a dobře velká byrokratická zátěž, když si čteme o režimu off-line, jakým způsobem se budou vydávat papírové účtenky. A otázka zní: Nebude pro správce daně tento režim náročnější? Kolik bude stát tento režim off-line?

V důvodové zprávě jsme se také dočetli, že slevy na dani, které novela navrhuje, budou s dopadem na státní rozpočet ve výši 3,2 mld. korun. (Obrací se na paní ministryni.) Je to tak? Snížení daní. Ano. Odpovídám na dotaz paní ministryně, myslím tím na snížení DPH. Tak se tedy ptám - jestliže tento dopad bude 3,2 mld. korun, s jakým počítáte vlastně výnosem? Protože my jsme chtěli snížit DPH na jízdné, kde dopad byl 1 mld. korun, kdy ty peníze by zůstávaly obcím a krajům na zlepšení dopravní obslužnosti, a zdálo se vám to příliš. Takže jenom jestli je možné vyčíslit, jakým způsobem by ten výpadek byl kompenzován výběrem.

Zkrátka a dobře lze říci - celá tato novela, tak jak je pojímána, nebylo by bývalo jednodušší přijmout náš návrh novely zákona, která říká, že oni malí živnostníci jsou vyjmuti z povinnosti EET? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana místopředsedu Okamuru s přednostním právem, připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dovolte mi, abych sdělil stanovisko našeho hnutí SPD. Naše hnutí SPD nehlasovalo pro EET. My jsme pro podporu malých živnostníků a zároveň chceme, aby se daně platily, a od začátku navrhujeme německý model. To znamená, aby živnostníci měli paušální daň. Nemluvím o daňovém paušálu, říkám paušální daň, to je něco jiného. To znamená, obor od oboru mají stanovenou určitou daň a tu platí. Mluvil jsem o tom samozřejmě i s paní ministryní Schillerovou letos. Říkala ano, v Německu to takto je. Já to vím, že to takto je, mají to i občerstvení atd.

Krátce řečeno, co to znamená. Má to tři důležité efekty. Stát má svoje jisté, to znamená stát má jisté daně. Daně se platit musí, to my říkáme od začátku. Takže stát má své daně jisté. Efekt číslo dvě - nenarůstá počet úředníků a byrokracie a náklady na státní správu, protože pochopitelně není co kontrolovat, když to hodně zjednoduším, protože je tam paušální daň. To znamená, není potřeba zaměstnávat nadměrné množství úředníků. A efekt třetí je, že živnostník nemá byrokracii, má všechno jednodušší, protože platí paušální daň, a není tedy potřeba tolik byrokracie. Samozřejmě to přináší druhotný efekt, že jsou lidé motivováni se sebezaměstnávat.

Dneska hnutí ANO, ČSSD, vláda, předtím to bylo s KDU-ČSL, dneska je to za podpory KSČM, naopak drtí živnostníky, naopak jim vůbec neusnadňují práci. A je to v přímém kontrastu s tím návrhem, o kterém už jsem tady včera hovořil, kdy tady paní ministryně Maláčová za ČSSD jménem Babišovy vlády naopak navrhuje zvýšení neadresných sociálních dávek. To znamená ten, kdo chce pracovat a platí daně a zaměstnává lidi, je trestán a stále více šikanován. A naopak ten, kdo je práceschopný a schválně nepracuje a řekl bych parazituje na sociálních dávkách a je takzvaný nepřizpůsobivý, tak mu ještě tato vláda přidává a ještě neadresné dávky navyšuje. Tak to je opravdu systém, který hnutí SPD absolutně odmítá.

Proto my také navrhujeme, my navrhujeme, aby byl tento návrh v prvním čtení zamítnut, a poslanci SPD budou hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu zákona. My naopak chceme, a máme to v politickém programu, když už tedy jsme získali 22 mandátů a nemáme sílu přehlasovat tento návrh hnutí ANO, možná ve spolupráci s jinými stranami se nám to povede, my chceme, aby živnostníci nebo podnikatelé do obratu jeden milion korun měli zrušeno EET. Tento návrh, jehož jsme byli spolupředkladateli, už tady byl, byl zamítnut, sice těsně, ale zamítnut byl. A my chceme se pokoušet znova prosadit to, aby bylo EET zrušeno, ale navíc ještě na rozdíl od návrhů některých jiných stran, které také nesouhlasí s EET, chceme, aby byla zavedena ta paušální daň, protože trváme na tom, že daně se platit musí. Je potřeba ošetřit to, aby se daně platily, ovšem jinak, jednodušším způsobem a způsobem výhodným pro všechny strany.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A teď s faktickou poznámkou poslanec Kalousek. Předtím přečtu ještě nějaké omluvy. Omlouvá se nám pan poslanec Pavel Staněk z důvodu zahraniční cesty mezi 17. a 19. hodinou a omlouvá se nám pan poslanec Ondřej Benešík od 17.20 do osmi hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom stručnou poznámku k tomu, co řekl pan poslanec Okamura o paušální dani. Ono je to pravděpodobně na jinou diskusi a já ji velmi rád podstoupím, ale naše daňová legislativa možnost paušální daně zná a je možné k ní na bázi dobrovolnosti přistoupit. Ale je to na bázi dobrovolnosti a není o ni příliš velký zájem z řady důvodů, které bychom asi rozváděli déle, než je můj limit na faktickou poznámku. Nicméně chci upozornit na to, že kdybychom šli na ideu paušální daně pro všechny, což samozřejmě je možné, tak to současně znamená, že říkáme, že tady bude nějaká povinná minimální daň. Pak prostě určitá část lidí bude platit daň z příjmů, i když žádné příjmy mít nebude. To je odvrácená strana té mince. A připomínám, že povinnou minimální daň už jsme tady měli za pana premiéra Špidly. Nebyla příliš laskavě přijímána veřejností (s úsměvem). Dokonce ani ne správcem daně. A byla zase zrušena.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a pozvu do obecné rozpravy pana poslance Ferjenčíka.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Už jsem zmínil, že my nesouhlasíme s tou třetí a čtvrtou vlnou, a proto navrhujeme ten zákon zamítnout. Nicméně souhlasíme s tím záměrem ulevit alespoň těm nejmenším, a proto jsme předložili pozitivní alternativu k tomu vládnímu návrhu. Je to sněmovní tisk 222, který je zařazen na této schůzi, který můžeme projednávat namísto této vládní předlohy, a obsahuje to samé, co chtělo těch šest poslaneckých klubů věcně, které chtěly revidovat EET už před prázdninami, a to zrušení EET pro neplátce DPH si myslíme, že je lepší cesta. Myslíme si, že je to lepší cesta než třeba papírová evidence, protože papírová evidence je byrokraticky nesmírně složitá a současně extrémně obtížně kontrolovatelná. Takže buď to bude znamenat zástupy úředníků, kteří se budou probírat těmi papírovými doklady, anebo to nebude vlastně dělat nikdo a bude to zbytečná práce, která bude jenom zatěžovat ty podnikatele.

Takže my jako pozitivní alternativu k tomu jsme opravili ten návrh šesti poslaneckých klubů tak, aby s ním byla vláda legislativně technicky spokojena. Předložili jsme ho jako sněmovní tisk 222, který je zařazen na této schůzi, takže můžeme projednávat tuto předlohu. A pokud cílem je, tedy jak říkal pan Juříček, i hledat ta lepší řešení pro ty menší podnikatele... Ale pokud budeme projednávat ten náš návrh, tedy tisk 222, tak se vyhneme tomu, abychom zaváděli tu třetí a čtvrtou vlnu, kterou podstatná část Poslanecké sněmovny jednoduše nechce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Skopečka. Dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Musím reagovat na svého předřečníka. Ono v tomto zákoně o žádné ulehčení podnikatelům samozřejmě nejde. Nejenom že ta papírová forma je samozřejmě v dnešní době zbytečná, drahá a těm živnostníkům to příliš nepomůže, ale především ta hranice pro živnostníky, kdy tuto formu mohou využívat, to znamená 200 000 příjmy ročně, to je přece tak žalostně malá částka, že nikdo nemůže myslet vážně, že je tady nějaká velká skupina podnikatelů, kteří dokážou podnikat, mít takto nízké příjmy, platit z toho náklady a realizovat takto své podnikání. To je přece jenom snaha se vyhnout tomu usnesení Ústavního soudu, vyhovět formálně těm připomínkám tak, aby mohla být spuštěna třetí a čtvrtá fáze, kterou od začátku hnutí ANO chtělo plošně, centralisticky na všechny, bez ohledu na to, jestli to má pro velké nebo pro malé, jestli to má smysl, jestli je skutečně potenciál u těch malých podnikatelů vybrat více daní. Já si myslím, že ten potenciál není.

V tom zákoně ale nejde v žádném případě o ulehčení podnikatelům. Ta hranice 200 000 ročně přece jasně ukazuje, že se pouze vláda chtěla v uvozovkách vyhnout tomu usnesení Ústavního soudu, nebo ne vyhnout, abych byl přesný, ale vyhovět těm připomínkám. Ale na tom systému, na té myšlence, na té filozofii prostě šmírovat i ty nejmenší, na tom se nemění nic, protože 200 000 ročně, to přece žádný podnikatel nemůže to podnikání unést, uživit se. To je úplně nesmyslné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Mám tady tři faktické poznámky. Jako první je pan poslanec Ferjenčík. Připraví se pan poslanec Onderka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Naprosto souhlasím. Hranice 200 000 hotovostních plateb je naprosto nepřiměřeně nízká. Tam když člověk bude mít normální marži třeba 30 %, tak to dělá nějakých 6 000 měsíčně, nebo částky v tomto řádu zisku. Takže to je prostě tak směšná částka, že je vlastně nepochopitelné, proč vůbec stát pro tyto podnikatele to EET řeší. Nicméně my jsme ten návrh na zrušení EET pro neplátce DPH předložili, aby se vláda nevymlouvala, že přece chce těm nejmenším ulevit. Samozřejmě víme, že ta faktická úleva to není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance Onderku. Připraví se pan poslanec Koten. Dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Onderka: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, členové vlády, rozumím tomu, že EET, tak jak je bohužel nastaveno, myslím teď časově, se stane součástí nějaké předvolební argumentace, která bude užita ať od odpůrců, tak následně od příznivců.

Za sociální demokracii chci říct jediné. My budeme hlasovat pro propuštění tohoto zákona tak, aby se mohl projednávat v rozpočtovém výboru následně ve druhém čtení. Ale už dopředu říkám, a tady se s některými kolegy odpůrci tohoto zákona ztotožňuji, že dvousettisícová hranice je opravdu velice malá. A já nevěřím tomu, že by ministerstvo chtělo jen rádoby vyhovět Ústavnímu soudu. Vím, že paní ministryně je velice chytrá dáma a že si nechala určitě nějaký prostor. A zde avizuji, že sociální demokracie určitě bude formou pozměňovacího návrhu řešit právě tuto hranici tak, aby to bylo opravdu účelné snížení zátěže pro ty nejmenší živnostníky, pro ty nejmenší podnikatele v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. Prosím pana poslance Kotena s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, co se týká EET, diskuse se tady vedla už i v minulém volebním období, zda zavádět, či nezavádět. Myslím si, že na tomto plénu by mělo možná i zaznít, kolik nových úředníků se muselo k tomuto systému přijmout. Pokud jsem zachytil v médiích, jako je například Seznam nebo iDNES, tak se spekulovalo o tom, že v souvislosti s EET bude třeba přijmout okolo 6 500 nových úředníků. Nikdo tady neřekl, jaké jsou náklady na EET.

Všichni, co tady jsme, deklarujeme před volbami, že je potřeba podpořit malé podnikatele, aby se nezavíraly provozovny. Mně tady z toho trošičku plyne takové pokrytectví, protože na jedné straně můžeme vyhodit třeba pět sedm miliard za provoz EET a na druhé straně peníze bereme vlastně těm, kteří je vydělávají velmi těžce. Jedná se o živnostníky, třeba holiče, kteří mohou mít pronajat jeden, dva nebo tři prostory, mezi kterými pendlují. Nedokážu si dost dobře představit, jak to těmto lidem, kteří si v podstatě nejsou schopni koupit ani nové auto, prodražuje jejich podnikání.

To je taková vsuvka, abychom si uvědomili, jakým způsobem zatěžujeme malé a střední podnikatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji za dodržení času. Prosím pana poslance Skopečka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Chtěl bych zareagovat prostřednictvím vás, pane předsedající, na pana poslance Onderku. Já myslím, že volby máme každý rok. Je to nešvar českého politického systému, že volíme každý rok do nejrůznějších orgánů. Dramaticky to podle mého názoru destruuje práci Sněmovny. Kdybychom tento argument používali, nemůžeme projednávat celý rok nic, protože nás čekají volby stále. To je první poznámka.

Druhá poznámka. To není naše ambice projednávat tento zákon. My bychom byli raději, kdyby třetí a čtvrtá vlna vůbec nenastartovala, kdyby živnostníci takovouto nesmyslnou povinnost neměli. To, že s tím přichází vláda v tuto chvíli před komunálními volbami, je vaše volba, ale my bychom bezesporu proti této regulaci, jak jsme to dělali v předchozím volebním období při jakékoliv příležitosti, když se tento návrh projednával, vystupovali, protože jsme chtěli chránit zejména malé a střední podnikatele.

A další věc, která mě zaujala na vašem vystoupení. Já velmi oceňuji, a teď to opravdu myslím upřímně, že sám zmiňujete, uvádíte fakt, že dvěstětisícová hranice je opravdu velmi nízká, že je zřejmé, že to nezasáhne velký počet podnikatelů. Ale říkáte to jako vládní poslanec. A já mám pocit, že je něco špatného, když sem přichází zákon, který už při prvním čtení zpochybňuje vládní poslanec, že tam je něco špatně napsaného a že se to možná během druhého a třetího čtení nějakým kompromisem dojedná. Znáte to dobře, někdo nedoběhne na rozpočtový výbor, někdo nedoběhne na hlasování Sněmovny a ten zákon může být přijat i v této velmi špatné formě. Myslím si, že vláda by měla předkládat zákony, o kterých je přesvědčena, u kterých si je jista, že jsou pro Českou republiku dobré, nikoliv zákony, které někdy ve druhém až třetím čtení teprve doupraví tak, aby měly vůbec smysl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Prosím pana poslance Hrnčíře. Připraví se znovu pan poslanec Onderka. Dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, zavedení třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb do státního rozpočtu nepřinese prakticky nic. Zvýší to akorát buzeraci řemeslníků, živnostníků. A dopadne to podobně, a zkušenosti tady už máme, jako se na venkově zavírají provozovny. Dneska to zástupci vládního hnutí ANO v krajích řeší tak, že dávají dotace mobilním pojízdným prodejnám, aby někam prostě zajely, do malých obcí, aby si tam vůbec ty babičky nebo senioři mohli něco nakoupit. Podobně to může dopadnout i s řemeslníky. Za chvíli budeme dotovat řemeslníky, aby třeba přes půl republiky přijeli někomu opravit kapající kohoutek.

Naše hnutí SPD rozhodně podpoří zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana poslance Onderku.

 

Poslanec Roman Onderka: Vážené kolegyně, kolegové, jenom krátká reakce prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Skopečka. Já si myslím, že se dokážeme i shodnout na tom, co jste říkal, a to hlavně v tom, že vládní návrhy, které budou předkládány v rámci této koalice, by měly mít minimálně shodu koaličních poslanců a jejich představitelů. Ale tento návrh, o kterém se bavíme, byl připravován ještě před koalicí. Proto dochází k takovéto věci, kdy se ještě nějakým způsobem doladí určité momenty, určité věci, které v tomto zákonu jsou. Samozřejmě můžete být ubezpečen o tom, že pokud tímto způsobem vystupuji, tak to není proto, že bych nejednal s paní ministryní či s představiteli hnutí ANO jako sociální demokrat a že bychom to tady řešili přes mikrofon nebo následně v rozpočtovém výboru. Jednání jsou samozřejmě v průběhu a řekl bych, že se dneska blížíme z 99 % ke shodě, kterou následně budeme prosazovat, obě dvě strany, nebo chcete-li, strana a hnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A tím jsme vyčerpali faktické poznámky, takže se vrátíme k přihláškám do rozpravy. Jako první je přihlášen pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, dnešní den by se dal skutečně nazvat černým dnem pro české podnikatelské prostředí. (Veselost v řadách poslanců ANO. Předsedající prosí o klid.) Můžete za to vy, kteří se smějete, prostřednictvím pana předsedajícího, nebo chcete-li, můžeme to nazvat dnem házení klacků pod nohy živnostníkům.

Zavedení inkviziční praktiky pod jménem EET je symbolem nedůvěry státu k živnostníkům. EET je symbol on-line sledování podnikatele, jeho dodavatelsko-odběratelských vztahů. Jak řekl pan kolega Skopeček, je to šmírování. Aby se EET zavedlo, tak se nejdříve živnostníkům a podnikatelům nasadila psí hlava třídního nepřítele. Došlo k umělému rozdělení veřejnosti na zaměstnance a podnikatele. Ukázalo se, že se dá společnost rozdělit lehce, ale těžko se spojuje. A to je ta největší jizva na tváři společnosti, kterou vám vyčítám.

Každá činnost má své výhody i nevýhody. Já jsem tady dopoledne říkal, že hodnota živnostníka je v tom, že si například musí hledat sám práci a nikdo mu čas strávený hledáním této práce nezaplatí, neuhradí. A dnes jste, strany vládní koalice, dopoledne ukázaly, že si nevážíte ani tohoto času těchto podnikatelů. Ale funkční stát, ve kterém se lidé mají cítit dobře, nemá preventivně přistupovat k lidem, že jsou lumpové. A co to je vlastně EET? Je to kontrola, kterou si musí zajistit živnostník a podnikatel pro stát a kterou si má ještě pro stát zaplatit. To je to, co vám celou dobu vyčítáme. Je rozdíl mezi velikou firmou generující zisky a malým živnostníkem, který se jen snaží vydělat na prosté živobytí, aby nemusel být právě závislý na státu, na našem sociálním systému, na pracovním úřadu.

Snad si všichni umíme spočítat, kolik si musí takový malý živnostník vydělat, aby pokryl náklady se zavedením EET. Já jsem tady už říkal, když se projednávaly předchozí návrhy na zrušení nebo omezení EET, že znám několik obcí, jednu u nás na Kladensku, Knovíz, kde zavedení EET vedlo k uzavření obchodu, a tak se snížily služby pro místní obyvatele. Teď se bohužel vymýšlí, nikoliv v tomto zákoně, ale vymýšlí se, jak podpořit rozvoj podnikání na venkově různými dotacemi, subvencemi a podobně. Přitom by stačilo nechat podnikatele v klidu pracovat.

Samozřejmě že zavedení EET se líbí třeba těm velkým supermarketům. A že pro to horují. A že tvrdí, že je to narovnání podnikatelského prostředí. A já souhlasím se svými předřečníky, že naopak to je nenarovnání, rozdělení konkurenčního prostředí. Protože těm velkým supermarketům díky EET končí konkurence právě v těch malých živnostnících. Ale pravá hodnota takového drobného živnostníka je právě v tom, že se dokáže sám o sebe postarat. Nic nechce po státu, nabízí své služby, nezatěžuje náš sociální systém, poskytuje nezbytnou službu svému okolí. Takových lidí by si stát v čele s vládou měl vážit. Já jsem to tady říkal dopoledne. Protože dneska se nám zdá, že je všechno v pořádku: je ekonomický růst, je nízká nezaměstnanost. Ale jednou ten ekonomický růst skončí. Až začne stagnace, nedej bože ekonomická recese, tak budeme rádi za každého drobného živnostníka, který se dokáže sám o sebe postarat. Místo toho ho zatěžujeme dalšími administrativními povinnostmi. Místo toho se pokračuje cestou permanentní nedůvěry a kontroly podnikatelů. Posedlost Ministerstva financí dusit drobné podnikatele dalšími a dalšími povinnostmi je nekonečná. Přitom výsledek je diskutabilní. Kde jsou ty desítky miliard korun, které měly tyto povinnosti přinést?

Dovolím si ocitovat zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu 2017, který se týká kontrolního hlášení a EET. A doufám, že mě paní ministryně bude poslouchat. Děkuji.

Podle Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství - to je ta citace - bylo inkaso DPH také ovlivněno zavedením kontrolního hlášení a postupným zaváděním elektronické evidence tržeb. V návrhu státního závěrečného účtu je uvedeno, že kontrolní hlášení v roce 2017 způsobilo nárůst výběru DPH ve výši 4,2 mld. korun, ačkoliv podle státního rozpočtu 2017 v kostce byl předpokládán výběr vyšší o 8,2 mld. Naopak konvergenční program České republiky 2017 uvádí přínos kontrolního hlášení v roce 2017 pouhé 2 mld. korun. Podobné odlišnosti ve výši nárůstu výběru se vyskytují také u elektronické evidence tržeb. Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat.

To neříkám já jako opoziční poslanec, to je stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k hospodaření našeho státu. Takže takhle se tady rozhoduje o závažných povinnostech na základě diskutabilních - a to je podle mého názoru velice diplomatické a mírné slovo - diskutabilních argumentů a diskutabilních čísel.

Radost drobných živnostníků z odložení třetí a čtvrté vlny po usnesení Ústavního soudu netrvala skutečně dlouho. Výsledkem je, že tímto návrhem se vlastně nic nemění, nikdo se skoro nevyjímá, jen se to o pár měsíců odložilo. Přínos, jak jsem tady řekl, je diskutabilní. A aby to tak nebolelo, tak se stejným zákonem snižuje DPH u některých služeb. Právě těch, které jsou dotčeny rozšiřováním EET. Já to vnímám spíš jako marketingový tah vymyšlený někde v nějaké PR centrále než systémové řešení. To systémové řešení a ta stabilita, po kterém tak volala paní ministryně financí dnes dopoledne. Já rozhodně jsem zastáncem nízkých daní, ale nelíbí se mi tento přístup.

Také se vyjádřím k tomu údajnému snížení byrokracie, aby ti nejmenší to údajně měli co nejjednodušší. Možná tady ve druhém čtení dojde k předhánění toho, kdo za strany vládní koalice dal vyšší limit. Dneska ten limit je 200 tis. korun, což vychází na nějakých 16 600 a nějaké drobné na měsíc. Podnikatelské svazy žádaly o zvýšení této hranice zatím neúspěšně, ale ve finále to přece není snížení byrokracie. To není zjednodušení života těch nejmenších. Jednu byrokracii, tu elektronickou, nahrazujete jinou byrokracií, tou papírovou. Místo EET budou drobní živnostníci nuceni vyzvedávat jednotné formuláře účtenek na finančních úřadech, jednou za čtvrt roku odvezou krabice s těmito účtenkami zpět na finanční úřad, takže je to další šikanózní opatření pro naše podnikatele. A jaký bude výnos z takového opatření? A kolik nás to bude stát? Kolik to bude stát daňové poplatníky, když ti noví úředníci, kteří toto vše budou kontrolovat, budou evidovat apod.?

Znamená to tedy, že ti drobní živnostníci ze třetí a čtvrté vlny budou ti nejmenší s těmi hotovostními tržbami do 200 tis. nebo do jiného limitu, zproštění elektronického úřadování, ale pouze výměnou za úřadování papírové. Ukazuje se, že si podnikatelů skutečně nevážíte a vymyslíte cokoliv, jak jim zkomplikovat život.

zazněl návrh na zamítnutí. Pokud by ten návrh neprošel, tak dávám návrh na vrácení tohoto návrhu zákona k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si poznámku, že se nejdřív hlasuje o vrácení k přepracování, až potom o zamítnutí.

A než pozvu dalšího řečníka, mám tady omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Mikuláš Peksa z pracovních důvodů do konce jednacího dne. Omlouvá se nám pan poslanec Marek Výborný z důvodů pracovních povinností v regionu od 17.30 do konce jednacího dne. Omlouvá se nám pan poslanec Jan Bartošek z pracovních důvodů od 17.30 do konce jednacího dne.

Nyní jsou zde dvě faktické poznámky. Prosím pana poslance Jiřího Bláhu.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já to trošku odlehčím. Chtěl bych, abyste viděli ten paradox. Před chvíli tady byl člověk, který je proti EET, a přitom je celý život státním úředníkem. A já jsem celý svůj, větší část života jsem podnikatelem, a přesto EET obhajuji. Protože narovnává podnikatelské prostředí. To je ten paradox. Podívejte se, úředník, nebo státní zaměstnanec, abych se kolegy nedotknul, je proti EET. A podnikatel je pro EET. Trošku divné, ale hnedka vysvětlím.

Vyšly statistické výsledky loňského roku v platech kuchařů. Všichni víme, že kuchaři nejdou pod 20 tis. čistého, což představuje nějakých 30 tis. hrubého. Ale běžná taxa pro kuchaře je 25 tis. čistého a více, což je kolem 40 tis. hrubého. Tak jenom abyste věděli. Statistický úřad má evidováno 15 tis. hrubého. To mluví za vše. A není pravda, že podnikatelé nic nepožadují. Oni nesdílejí s námi zdravotnictví a dopravu? Oni s námi nesdílejí školství a jiné vymoženosti, které každý využívá? A tak je potřeba do toho daňového systému ty penízky dodávat. V okamžiku, kdy máme kolem sebe hromadu nepoctivých, a stále se to zvyšuje díky insolvencím, exekucím, protože je požadavek lidí na práci načerno, tak není jiného vyhnutí, jak jít touto cestou. Samozřejmě můžeme jít systémem paušálů, ale je potřeba systémově to celé změnit. Systémově si pojďme sednout, pojďme si to nahovořit a pojďme to změnit. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Volného.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, já budu velice krátký. Když jsme projednávali minulé body, tak jsem si nemyslel, že populismus a dogmatismus pana kolegy Munzara vaším prostřednictvím může být ještě většího kalibru. Ale předvedl, že skutečně může. Je to přece holý nesmysl. EET není o tom, že bychom někomu chtěli vnucovat, že je nepoctivý a že dělá něco špatně. Ale já si přece dávám své peníze, tak za to chci doklad, který dokládá, že jsem ty své peníze, dost draze vydělané, teď mi ještě seberou poslanecký plat, přece za to chci něco mít v ruce.

Nedovedu si představit, že byste přišel na obecní úřad zaplatit popelnice, takhle tam položil 3 000, a ten papír si schovejte do šuplíku. Vždyť to přece takhle nejde!

A jestli jde jen o to, že jednorázovou investicí se tento doklad, resp. tato operace, kdy jsem já dal svoje draze vydělané peníze nějakému obchodníkovi nebo podnikateli, dostane do nějaké centrální evidence, to je přece už druhotná věc. A je to opravdu o narovnání podnikatelského prostředí.

Vy tady říkáte, že bychom vlastně nechtěli žádné účtenky, že bychom měli vlastně dávat peníze na potkání. Všichni přece jsme denně konfrontováni s tím, kdy se vás zeptá kadeřník, kdy se vás zeptá truhlář, tesař - chceš to s papírem, nebo bez papíru? Prosím vás, nenalhávejme si do kapsy. První vlna EET proběhla. Já si myslím, že ti, kteří do toho vstoupili, přes počáteční nevoli s tím problémy nemají. Takže nedramatizujme to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní tedy poprosím do rozpravy pana poslance Adamce. Pan poslanec Munzar chce reagovat s faktickou poznámkou nejdřív? Tak poprosím pana poslance Munzara. Omlouvám se, pane poslanče Adamče. (Stojí už u mikrofonu.)

 

Poslanec Ivan Adamec: To nebylo elektronicky?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Byl elektronicky, ale pak to smazal.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já vás klidně pustím. (K přicházejícímu poslanci Munzarovi.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tady to nemám. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Využívám svého práva využít faktickou poznámku tady z místa. Nebudu reagovat na osobní invektivy pana poslance Volného prostřednictvím pana předsedajícího. Jenom chci odpovědět panu Bláhovi také prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem tady nikdy neargumentoval tzv. ad hominem, jménem přednášejícího. Myslím si, že bychom se měli bavit věcně.

Jenom vám chci připomenout, že byste se měl podívat více na můj životopis, protože zjistíte, že poslední čtyři roky, než jsem byl zvolen do Poslanecké sněmovny, jsem byl osoba samostatně výdělečně činná a na centrálním úřadu státní správy jsem byl 2,5 roku, takže jsem byl taky déle osobou samostatně výdělečně činnou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Teď pan poslanec Adamec. Prosím. A dobrý večer vám všem.

 

Poslanec Ivan Adamec: Takže já také dobrý večer, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já bych si opravdu přál, abychom neříkali, kdo je velkopekař, kdo je listonoš a kdo je učitel. Myslím si, že tady máme stejná práva, stejné povinnosti, takže nerozlišujme to, protože pak si tady budeme zakazovat říkat něco k oborům, kde někdo si myslí, že je mistr, a zároveň si o druhém myslí, že je naprostý diletant.

Já budu mluvit naprosto poctivě na začátku. My jsme nechtěli žádnou vlnu elektronické evidence tržeb. Od začátku jsme bojovali proti tomu systému, nepovažujeme to za narovnání podnikatelského prostředí, jak to tady padalo. A pánové jsou klasický příklad toho, o čem budu mluvit za chvilku. Prostě je to jinak. Samozřejmě když chcete účtenku, tak to bylo i doposud, všichni vám dali účtenku, když jste o ni požádali přece. A někdy tu účtenku potřebujete. A kdybych vám položil, vám všem tady, otázku, když vám truhlář udělá skříňku a zeptá se vás, jestli to chcete bez papíru, tak by mě zajímalo, co mu řeknete. A opravdu ať si každý sáhne do svědomí sám, nebudu to tady zkoumat. A tohle je špatně samozřejmě. Tady ten stát přichází o velké peníze.

Ale pojďme se podívat na to, proč my to odmítáme, proč se k tomu stavíme negativně, proč to nepovažujeme za narovnání podnikatelského prostředí. To snad nikdo ani nemůže myslet úplně vážně, kdo o tom trošku uvažoval. A já bych řekl, že ten zákon, který tady prošel silou, dokonce jsme byli přerušeni ve třetím čtení, když jsme měli rozpravu, někdo tomu říkal obstrukce, ale my jsme byli opozice, jsme i nadále a je to naše právo se tady vyjadřovat. A samozřejmě mě mrzelo, že zrovna já jsem se nedostal na dopovídání řeči, vy jste nám zkrátili rozpravu na deset minut, dvakrát deset minut, samozřejmě asi na to bylo právo, já to tady nezpochybňuji, ale musím říct několik věcí, které tady nepadly.

Když se zavádělo EET, tak kdo byl populista a kdo je největší marketér, tak to víme, v této společnosti, kdo se chová populisticky za každého případu. A nebudu to tady dále rozebírat. Ale tehdy jsem viděl placené reklamy, kolik stát na tom vydělá, kolik to bude sanitek, kolik to bude školek, dětských hřišť apod. No tak se musím zeptat, kde jsou. Já když se podívám na ten plánovaný výnos z EET, tak se pohyboval řádově ve dvou desítkách miliard? Jo, myslím, že to takhle bylo. Když se podíváte na příjmy státního rozpočtu a na příjmy z jiných daní, tak to není ten hlavní problém výběru daní. Není. Ten je někde jinde.

Musím říct, že žijeme v době ekonomického boomu. Kdyby ta situace byla stejná, když jsme zaváděli tu první, druhou vlnu, tak by se to možná dalo nějakým způsobem posoudit, i když se obávám, jak to tady říkal pan poslanec Kalousek, peníze nemají mašličky v této oblasti, tak by se to velmi těžce z toho vyjímalo, ale samozřejmě s čísly si můžeme hrát, jak se dá, samozřejmě číslům věřím takovým, která si postavím já, a těm druhým věřit nemusím. A skutečně také tomu moc nevěřím, že se na tom vydělalo. A řeknu vám proč. A říkám, že platit daně je normální, aby bylo mezi námi jasno.

Česká republika je podle studií v šedé ekonomice cca procentní bod za Spolkovou republikou Německo, kterou považujeme, řekl bych, za vyspělou zemi, za náš ekonomický vzor, na tom se asi všichni shodneme. A ekonomové, kteří se zabývají makroekonomikou, jsou to kapacity, říkají, že šedá ekonomika v případě těchto čísel, 15 až 16 % přibližně, se nedá snížit represí. Elektronická evidence tržeb represí svým způsobem je. Dá se to snížit jenom tak, že snížíte daně a zjednodušíte daňový systém. Když budete mluvit o zjednodušení daňového systému, který je v České republice velmi složitý, víte, kdo se první ozve? Daňoví poradci, kterých není málo, kteří na tom vydělávají. A kde berou ti daňoví poradci peníze? Na tom, že optimalizují peníze velkým podnikatelům, a to jsou peníze, které by jinak skončily ve státní pokladně. To si řekněme na rovinu! Tak co tu narovnáváme? Já tady žádné narovnání nevidím.

Mimochodem, tento zákon, který byl v Poslanecké sněmovně protlačen silou, nebyl míněn jako zákon na vylepšení příjmů státního rozpočtu. Od začátku ne. A ty indicie jsou úplně jasné. To byl zákon, který postavil velké proti malým, kde mám na mysli velké podnikatele - nakonec tady byl příklad toho, že je to tak správně - proti malým. Znám to, velké hotely, které samozřejmě jsou v úplně jiné garnituře, si přály EET. Postavil zaměstnance proti živnostníkům. A já si myslím, že bychom neměli tady propagovat a prosazovat zákony, které vytvářejí spor ve společnosti, které rozdělují společnost. To si nemyslím. Měli bychom tady schvalovat a navrhovat zákony, které tu společnost naopak budou stmelovat. A to se tady evidentně nepodařilo.

Já říkám znovu, nečekám od toho, že to zamítneme nebo že se budeme vracet k té první, druhé vlně, že bychom ji zamítli. Myslím si, že ta hračka, jak tomu říkám, kterou přinesl tehdejší ministr financí, je natolik ikonou, že budeme dál pokračovat v úpravách tohoto zákona, kde mimochodem mně osobně vadí to, že to je online, nebo inline, abych to řekl přesně, napojení. To mně na něm vadí nejvíc. Že ta data prostě běží ve vzduchu, po drátech, nepřetržitě. A nemyslím, že stát by se takto měl ke svým obyvatelům chovat. Ta nedůvěra vyjádřená tímto zákonem vůči svým občanům, vůči živnostníkům a podnikatelům je tady obrovská.

Znovu opakuji, říkali jsme to tady od začátku. My jsme byli proti, těch důvodů je celá řada. Nikomu samozřejmě neberu to, že dneska říká, že to je dobře. Řada podnikatelů měla evidenční pokladny už dříve, mají je i hospodští, protože mají různé směny a kontrolovali si, aby jim zaměstnanci v provozovnách nekradli. Ale bylo to na jejich vůli, bylo to v pořádku. Nevzpomínám si, že by mi hospodský nedal účtenku, když jsem ji nechtěl, nebo v krámě že by prodávali zboží bez účtenky, to tedy ne. A nezažil jsem hospodského, který by za vámi přišel - chceš to s účtenkou, nebo bez? To pivo bude stát s účtenkou 10, nebo dneska 30, bez účtenky 28. Takhle to není. To je v jiných oborech živnostenského podnikání, to je v oboru stavebnictví. Já jsem na to upozorňoval, že ve stavebnictví je největší nepořádek, že to měla být ta první vlna, jenomže to se těžce kontroluje, protože oni jsou v terénu, nejsou v provozovnách. Tak se to udělalo jednoduše na krámy a na hospodské.

Jinak mimochodem, jestli si myslíte, že nezmizeli ti hospodští a krámští z vesnic, a ona to je souhra více faktorů, nesvádějme to jenom na tento zákon, to prostě ještě bylo kouření a další věci, takže vám můžu říct z vlastní zkušenosti, že vesnice kolem našeho města mají velký problém, aby tam měly třeba krám, aby tam měly restaurace. A víte, kdo je provozuje dneska? Nejsou to naši živnostníci. Nejsou. Oni jsou to Češi už dneska, protože mají české občanství, ale jsou to Češi vietnamské národnosti.

Znovu opakuji, my toto nikdy nepodpoříme, budeme bojovat za to, aby to bylo zrušeno, je to téma i do dalších voleb. A neberte to od nás jako populismus. My jsme to takhle říkali od začátku a budeme na tom trvat až do konce. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám za vaše vystoupení. S faktickou poznámkou pan poslanec Bláha. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, vážené kolegyně, děkuji za nahrávku na smeč, kterou mi předřečník tady poskytl. Kdo umožnil přechod do šedé zóny? Kdo zdanil 21 procenty právě ten obor, který je nejsložitější - pohostinství a služby? Ve firmě jsme museli jenom proto, že jsme dali zákusek na talíř, účtovat 21 % DPH. Tak kdo tomu napomohl, šedé ekonomice, a kdo vytvářel ty podmínky pro nás pro podnikatele, když bylo 21 % na hospodské služby, na ubytování, na všechno? V Německu je sedm! Když se tedy oháníme Německem, tak v Německu je 7 % na pohostinství. Tak se poučme a podle toho se chovejme a nebudeme muset třeba zavádět EET, i když si myslím, že to je moderní nástroj, který nám do budoucna pomůže k tomu, abychom vůbec ani nemuseli vyplňovat daňový formulář, protože na základě evidence ty daně za nás udělá stát. A k tomu spějeme, to pojďme udělat, abychom nemuseli dělat vůbec daňové přiznání. Pojďme si systémově sednout, celé to zhodnotit, celé to předělat a využít toho, že budeme všichni propojení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času a s faktickou pan Adamec. Pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já za to také děkuji. Samozřejmě, můžeme si tady říkat, že mohlo být jiné DPH na tyto činnosti, já s tím souhlasím, na druhou stranu neodbíhejme od faktů. Já jsem tedy mluvil o šedé ekonomice, která je skoro stejná jako ve Spolkové republice Německo. (Nesouhlasné poznámky.) Je podle těch statistik! Načtěte si to! A musím říct, že to nesouvisí s DPH a vůbec to nesouvisí s těmi pokladnami, protože řada států EU na tom je daleko hůř, které pokladny dávno zavedeny měly a používají je, takže ty pokladny nejsou únikem z šedé zóny.

A jen tak mimochodem, víte, ono posuzovat dobu minulou v jiné ekonomické době, zda byl boom, nebo zda byla recese, je také velmi komplikované. Já bych také s řadou věcí nemusel souhlasit z té doby, která se tady udála, ale prostě bohužel to tak je, ta kontinuita stran tady je a dělaly to vždycky v dobré víře, že to českému státu pomůže.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Munzar a připraví se pan poslanec Plzák.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já kupodivu budu teď s jednou věcí s panem kolegou Bláhou prostřednictvím pana předsedajícího souhlasit. Bylo by strašně fajn, kdyby daňové přiznání zajišťoval stát a nedělali si ho podnikatelé sami. To by byla skutečná pomoc. Ale jsme svědky úplně něčeho jiného. Jsme svědky toho, že se od toho vzdalujeme. Naopak přidáváme tady podnikatelům větší a větší povinnosti a ty staré se neruší. Co bylo zrušeno se zavedením kontrolního hlášení? Jaká povinnost? Co bylo zrušeno se zavedením EET? Jaká povinnost? Zatím zatěžujeme podnikatele další a další administrativou. A dneska jsme měli možnost zjednodušit dopoledne život podnikatelům, aby nemuseli vést daňovou evidenci a mohli uplatňovat výdajové paušály, a tato slovutná Sněmovna to bohužel odmítla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Plzák a jeho faktické dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já zareaguji drobně na tu diskuzi. Chápu, že každá strana nebo hnutí má nějakou svoji vlajkovou loď a má ji samozřejmě i Občanská demokratická strana. A ta vlajková loď, to je boj za zrušení EET a v tomto svatém boji se ohánějí zájmy hlavně těch drobných podnikatelů a živnostníků. Ale jste si opravdu jisti, že o to všichni ti podnikatelé a živnostníci opravdu stojí? Já totiž znám takové, a jsou to dokonce členové ODS, kteří to schvalují. Takže možná byste si měli udělat vnitrostranickou diskuzi, jestli opravdu o to všichni stojí, a možná budete překvapeni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak my na rozdíl od vás, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, víme, co je vnitrostranická diskuze. U vás si tím úplně jistý nejsem. Ale my nejsme tak pyšní jako vy, abychom řekli, že všichni jsou proti a všichni s námi souhlasí. Máte bezesporu pravdu, že to neplatí pro všechny a ne všichni s námi souhlasí, ale jsme si jistí, že jich je většina. Mluvím o těch malých. Nemluvím o těch velkých, kteří měli tržby, jak jsme se před chvílí bavili tady s panem kolegou, s panem zpravodajem, kteří mají tržby 400 nebo 600 milionů.

Víte, co mi vadí na EET? Jediná věc. Ať si ji každý zavede. Mně vadí to spojení na stát. Ustřihněme to on-line. Jestli podnikatel chce, aby kontroloval svoje zaměstnance, ať ten systém má. Ano, je to moderní. To já nevím, kdo to tady říkal. Moderní to je, ale šmírovací. I šmírovat se dá moderně. Dříve byste tam měl provokatéry a udavače a teď máte on-line spojení. Každou vteřinu se musí vyviňovat. Zeptejme se paní ministryně, kolik kontrol provedli na EET, s jakým výsledkem, kolik to stálo lidské síly, ty kontroly. Je to asi baví, ty kontrolní nákupy za desetikoruny, padesátikoruny a dávat pokuty. Jaký to má efekt?

Až budu řádně přihlášen, já jsem si vzal takovou příručku, kterou bývalý ministr financí nám všem rozdával, Mýty a skutečnost o EET. A jsme dva roky poté a můžeme se společně zasmát tomu, co tvrdil, a porovnat to s realitou! Těším se na to.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou pan poslanec Bláha.

 

Poslanec Jiří Bláha: Takže šmírování. Vážení kolegové a kolegyně, šmírování tady zavedly velké obchodní řetězce neboli obchodní domy, které už 15 let chtějí po podnikatelích, kteří jsou u nich v pronájmech, přesnou evidenci tržeb. Patnáct let musejí odevzdávat podnikatelé obchodním domům... (Námitky.) Není to dobrovolně! Pokud nepřistoupíte na podmínky, nejste v tom obchodním domě. To samé je s prací v sobotu a v neděli, s prací ve svátek, to samé je s dodávkami rohlíků za podnákladové ceny. Nepřistoupíte na smlouvu, nedodáváte, nejste v tom domě, máte smůlu. Nemůžete si říct svoje podmínky, protože tak to je! A už 15 let nás obchodní domy šmírují. Že jste se nepostavili za ty podnikatele těch 15 let! A když bylo DPH 21 % v pohostinských službách a 5 % na dodávky masa, jak myslíte, že to dopadalo v rámci DPH? Co bylo výhodné pro podnikatele? Zřizovali si v rámci hotelů fiktivní masny, aby měli kde odbýt fiktivní maso. Takže takhle to funguje opravdu tam, kde šedá ekonomika je v plném rozkvětu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším přihlášeným do faktických poznámek je pan předseda Stanjura a připraví se pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: My si opravdu, ale opravdu nerozumíme. Pan poslanec Bláha i dnes vlastně říká: Já musím podepsat nevýhodnou smlouvu. Jak mi zařídíte, abych ji nemusel podepsat? Pokud by byla pravda, co tu říkáte, že musíte prodávat za podnákladové ceny, tak mi řekněte, jak to, že vykazujete zisk? Tomu nerozumím. Pokud mám nějaké produkty, které mají náklad, a ty prodávám za podnákladové ceny, a pak jsem v zisku. To nedává ekonomickou logiku. Musí to být výhodné i pro vás. Přece byste tam nepodnikal, vy nebo vaši kolegové. Tak budu podnikat někde, kde mám ztrátu? A ještě si stěžovat na tu smlouvu? A ještě chtěl po státu, aby to stát řešil? Nesměšujte povinnosti soukromých subjektů vůči státu a smluvní vztahy dvou soukromých subjektů. Anebo jste fakt centrální plánovač, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy. A bude ÚV nevím koho nebo čeho, ale ústřední výbor bude schvalovat i typizované nájemní smlouvy a kontrolovat všechno. To nemá žádnou logiku.

Tak pokud dlouhodobě prodávám za podnákladové ceny, jak ten podnik dopadne, můžete mi říct, ekonomicky? Jaké platí daně z příjmů, když je podnákladová cena? Tak nemůže být v zisku. Neplatí žádnou daň z příjmů, přesto tam už je 15 let. Patnáct let prodává za podnákladové ceny, a přesto ta firma dál existuje. Mně to připadá divné. To nevylučuji. Jako by tam pak byly nepřiznané příjmy. To není možné. Z čeho ta firma žije - 15 let za podnákladové ceny prodává! Z čeho platí své zaměstnance, kupuje ten materiál, když dostane míň, než kolik potřebuje na výrobu? Nenechte si mást hlavu, tohleto není možné.

A pokud někdo podepíše nevýhodnou smlouvu, tak ji může vypovědět - (Pane poslanče, čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: I já si prostřednictvím pana předsedajícího dovolím, dámy a pánové, reagovat na poznámku stran šmírování. Já si úplně nemyslím, že když řekněme připustím, že obchodní řetězce někoho šmírují, že správným řešením je šmírovat obchodní řetězce a finálně aby všichni šmírovali všechny. To bychom se dostali do roku 1984, jak o něm psal Orwell, pak už chybí jenom Velký bratr, který by nad tím šmírováním bděl. Já bych rád, abychom se vrátili k racionální debatě a k tomu, jestli je EET a další vlna zavedení prospěšná nebo neprospěšná pro naše občany, pro naše podnikatele, pro nás pro všechny. Já nejsem nijak předpojatý, já se snažím tady pro sebe studovat fakta. Připouštím, že nejsem na tuto problematiku odborník a snažím se ji poctivě dostudovat. Myslím si, že argumenty ze šmírování sem nepatří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Bláha a jeho dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Takže já už naposled. Opravdu, slibuji. Já vám to milerád všem vysvětlím, jak to ve skutečnosti je. Přijďte za mnou do kanceláře, jsem tam pro vás a rád vám vysvětlím, jak to funguje na trhu pekařském, cukrářském a jiném, který vykonává služby.

Co se týče podnákladových cen, tak je to úplně jednoduché. Já nedodávám právě do těch marketů. Už těch patnáct let tam nedodávám. A právě proto, že po mně chtěli, abych dodával v podnákladových cenách. Ty firmy, které dodávají, tak jsou v minusu. United Bakeries, minus už deset let. Minus, dotují to ze zahraničních peněz. Ostatní pekaři na to musí reagovat a opravdu často musí zaměstnávat načerno nebo částečně načerno. A tak to je! Protože nejsou schopni přežít na tom trhu jinak. A když se o to budete zajímat, tak zjistíte, kde je pravda. Já vám ji rád vysvětlím, a proto jsem tady a proto dělám kroky pro to, abychom mohli svobodně podnikat, bez toho, aniž by nás někdo nutil k podnákladovým cenám. Tak to je a chce to jenom o tom vědět něco víc. Já neříkám, že se na vás zlobím, že to nevíte. Já vám to rád všechno vysvětlím, přijďte, jsem připraven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Faktická poznámka pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom k nám byste musel zavítat do 25 kanceláří. Mně přijde mnohem efektivnější, když nám to řeknete na mikrofon. Je to ve stenozáznamu, takže i ten, kdo tady případně není, si to může dohledat a poučit se. Fakt je to lepší, od toho máme tu možnost, abychom debatovali.

Samozřejmě že jsou nástroje, jak to můžeme řešit. Ale ty vy odmítáte. Snižme sociální odvody. Onehdy jsem si listoval ekonomickým programem hnutí ANO před volbami. Snížíme sociální odvody zaměstnavatelům mezi 2 až 5 procenty podle ekonomické situace. Jaký návrh udělala jednobarevná vláda hnutí ANO v této oblasti? Žádný. Jaký návrh udělala - já vím, že s těmi socialisty to máte těžké, ale sami jste si je vybrali - v této oblasti? Žádný. Kdybyste napsali ještě 0 až 5 podle ekonomické situace a současně byste tvrdili v těchto měsících, že jsme ve špatné ekonomické situaci, tak bych tomu věřil. To je jedna věc, jak bojovat s černým zaměstnáním, snížit cenu vedlejších nákladů práce. A na těch 2 procentech - my jsme navrhovali 2, vy 2 až 5, byli jste odvážnější, někteří ještě víc, ale na těch 2 procentech bychom určitě našli shodu a většinu. Pan premiér rád počítá - sedmdesát osm a dvacet pět, no tak sedmdesát osm a dvacet pět, dva procentních bodů sociálního pojištění mohou být schváleny velmi rychle, v devadesátce by nám to asi socialisté a komunisté nepustili, zkrátíme lhůtu, tak to ještě letos stihneme. Ale to by musela být vůle, a ne jenom předvolební program.

Za chvíli bude daňový balíček - nebo berme to jako bonmot, za chvíli, ale příští bod je daňový balíček. Tak jsem hledal tu úžasnou slevu pro zaměstnance, kterou máte ve volebním programu. Zase jsem ji tam nenašel. My to asi navrhneme jako pozměňovák, uvidíme, jestli budete podporovat své vlastní předvolební sliby, nebo řeknete, že to je pravicový populismus nezodpovědné opozice. (Čas, pane předsedo.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Momentálně žádné faktické poznámky nemám, takže řádně přihlášen do rozpravy je pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Martin Kupka.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane premiére, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, dámy a pánové, aby nebyli zvýhodněni ti, kteří mě potkali na balkoně, rovnou říkám, že moje vystoupení bude poněkud delší. Takže kdo si chce jít dát kávu, v klidu si může jít dát kávu, možná i večeři stihnete, pokud se s ní nebudete příliš courat.

První poznámka k panu poslanci Bláhovi, který nám v zásadě vždycky řekne, že nám všechno vysvětlí u sebe v kanceláři, ale bohužel tady v sále nám toho většinou moc nevysvětlí. Tak představa, že daně za nás udělá stát, je krásná, akorát jsme se k tomu opravdu neposunuli za posledních pět let, co hnutí ANO vládne, ani o jeden jediný milimetr. Naopak stát od nás chce stále více a více a rozhodně nám v placení daní nepomáhá.

Já jsem v minulém volebním období patřil k jedněm z těch obětí tady zdivočelého hlasování tehdejší vládní koalice, jak jsme to nazvali, až zločinného spiknutí předsedy Poslanecké sněmovny s předsedou poslaneckého klubu ANO, které omezilo rozpravu a kdy jsem ve třetím čtení zákona o elektronické evidenci tržeb nebyl vůbec připuštěn ke slovu, nemohl jsem uplatňovat svoje návrhy. Ústavní soud bohužel posléze prohlásil, že míra zásahu do našich jednotlivých individuálních poslaneckých práv nebyla taková, aby zrušil zákon pro protiústavnost procedury, což mě mrzelo. Přesto zrušil třetí a čtvrtou vlnu zejména pro rozpor s ústavním pořádkem této země a proto, že zmocnění, která byla dávána vládě, byla příliš široká. (Nápověda: Odložil.) Ne prosím, neodložil, zrušil. Já bych prosil paní ministryni, Ústavní soud nemůže nic - když už mi napovídá, což by tedy neměla, ale beru to tak, že to bylo přátelské, tak jenom přátelsky odpovídám: Ústavní soud nemůže nic odložit. To není pravomoc, kterou by Ústavní soud měl. Ústavní soud může něco zrušit a pak to znovu může někdo prosadit, nebo prosadit v jiné variantě, nebo prosadit něco jiného, ale ten, kdo za to odpovídá, je znovu tato Sněmovna. Ne ten Ústavní soud. Ten třetí a čtvrtou vlnu zrušil pro rozpor s Ústavou zejména v otázce zmocnění, která byla dána vládě, ale i v dalších otázkách.

A nyní dovolte, abych předtím, než se vyjádřím sám, krátce ocitoval tři čtyři strany, déle to nebude, krátce ocitoval z onoho menšinového stanoviska pěti soudců Ústavního soudu, kteří se klonili k tomu, že měl být zrušen zákon o elektronické evidenci jako celek a neměla být ponechána v platnosti ani první a druhá vlna.

Prosím prolog. J. Lynn, A. Jay: Jistě, pane premiére. Zkrácená citace:

Profesor Rosenblum chtěl vědět, proč jaderné síly odstrašují Rusy od toho, aby nás napadli.

"Protože vědí," odpověděl jsem pevně, "že když nás napadnou, stisknu ten knoflík."

"A stisknete ho?" Vypadal překvapeně.

"No…," váhal jsem, "vy myslíte, že ne?"

"A vy myslíte, že ano?"

"Jako poslední možnost, ano. Určitě." Znova jsem o tom uvažoval. "Aspoň si to myslím."

"Co to je ta poslední možnost?"

"Když Rusové vpadnou do západní Evropy." Aspoň to mi připadalo samozřejmé.

Profesor Rosenblum mě kriticky pozoroval. "Nelamte si s tím hlavu. Proč by se Rusové měli snažit obsadit celou Evropu? Nejsou schopni ovládnout ani Afghánistán. Ne, jestli na nás něco zkusí, bude to salámová taktika." Profesor rozvíjel řadu potenciálních scénářů. Nejprve si vymyslel bouře v Západním Berlíně, budovy jsou v plamenech a hasiči z Východního Berlína přejedou hranice, aby pomohli. Zeptal se mě, jestli bych v takovéhle situaci zmáčkl knoflík.

Samozřejmě, že ne. Rosenblum přikývl a zeptal se, jestli bych jej stiskl, kdyby s těmi hasiči přijela i východoněmecká policie. Opět jsem zavrtěl hlavou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já se vás jenom zeptám, jestli to, co tady teď přednášíte, je k tématu, které tady dneska probíráme.

 

Poslanec Marek Benda: Je to výrok Ústavního soudu, resp. menšinové stanovisko Ústavního soudu ve věci EET. Jestli chcete kritizovat, co napsali ústavní soudci do svého stanoviska k EET, tak si prosím stěžujte v Brně a ne mně. Děkuji za pozornost. Vrátíme se.

 

Rosenblum přikývl a zeptal se, jestli bych jej stiskl, kdyby s těmi hasiči přijela i východoněmecká policie. Opět jsem zavrtěl hlavou. Přece nezačnu jadernou válku kvůli tak nepatrnému narušení hranic.

"Předpokládejme, že tam východní Němci pošlou pár vojáků. A pak další, aby pomohli zvládnout nepokoje, tvrdí. Načež jsou východoněmecké oddíly nahrazeny ruskými. Zmáčknete knoflík?"

Znovu jsem zavrtěl hlavou.

"Další krok bude spočívat v tom, že se ruské oddíly nestáhnou. Zmáčknete knoflík?" Znovu jsem zavrtěl hlavou.

Profesor Rosenblum si opět vzal slovo. "Dobře, scénář číslo dvě. Ruská armáda při manévrech 'náhodně' úmyslně překročí německé hranice. Je teď jaderný knoflík tou poslední možností?"

"Ne," usoudil jsem.

"Dobře, scénář číslo 3. Rusové obsadili Německo, Belgii, Holandsko a Francii. Jejich tanky dorazily k Lamanšskému průlivu a připravují se k invazi. Je teď jaderný knoflík tou poslední možností?"

"Ne", řekl jsem schlíple. "Protože … protože půjdeme do války, jenom abychom se bránili. A co je to za obranu spáchat sebevraždu?"

"Takže kdy je jaderný knoflík tou poslední možností? Picadilly? Benzínová pumpa ve Watfordu? Reform Club?"

"Když to takhle postavíte, jaderné zbraně nemají smysl."

 

To byl úvod, prolog, k rozhodnutí, resp. k menšinovému stanovisku Ústavního soudu. A nyní bych odcitoval to, co zaznělo v tom samotném stanovisku. Myslím, že byste všichni měli pozorně poslouchat, protože se domnívám, že se jedná o podstatné shrnutí toho, co vadí na EET.

 

Uplatňujeme vůči výroku IV., kterým se návrh ve zbývající části zamítá, a odpovídající části odůvodnění nálezu pléna Ústavního soudu 26/16 odlišné stanovisko podle ustanovení § 14 zákona o Ústavním soudu, jelikož máme za to, že návrhu mělo být vyhověno a zákon č. 112/2016 o evidenci tržeb měl být jako protiústavní zrušen.

K tomuto názoru nás vedou zejména následující skutečnosti.

Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem: v oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny a samozřejmě i daní. Stát, který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost. Při tomto zavádění by měl zákonodárce velmi bedlivě hodnotit, zda tato další povinnost je skutečně nezbytná a zda nepřiměřeně nezhoršuje podnikatelské prostředí. Tato opatření by přitom neměl posuzovat izolovaně, nýbrž v kontextu omezení již stávajících. Lapidárně řečeno, stát by si měl položit otázku, zda se nejedná o příslovečnou poslední kapku, po které pomyslný pohár přeteče.

Úkolem Ústavního soudu v rámci následného přezkumu je pak zvážit, zda není namístě již "zmáčknout knoflík".

Máme totiž za to, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou - legitimním cílem. Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci místo toho, aby se nechali zaměstnat. A těmto lidem, především těm drobnějším mezi nimi, tedy lidem s obratem - což prosím není totéž jako zisk - např. v jednotkách milionů korun ročně by stát měl administrativu spojenou s podnikáním co nejvíc ulehčit, a to i za cenu menšího daňového výnosu, který je zde tak jako tak marginální. Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v okrajových oblastech - hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, studenti apod. Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou poslední kapkou, která je vyžene z podnikání, případně je nažene do šedé ekonomiky, což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu velkopodnikatelskému a dotačnímu státu. Vzniká tak malá hyperbohatá elita a dále pak jen hůře či lépe placení zaměstnanci. Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie. Ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí.

Právo podnikat zakotvené v čl. 26 odst. 2 Listiny znamená právo na svobodnou volbu každého, jakým způsobem si bude opatřovat své prostředky k životu. Právo rozhodnout se, zda člověk bude na někom závislý - závislá činnost, zaměstnání -, nebo se o sebe postará sám, a to se všemi z toho plynoucími riziky - podnikání. Právo podnikat je odvozeno od práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat. Souvisí však i se zákazem nucených prací. Svědčí o tom zkušenosti z minulého totalitního režimu. Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval, ale přímo je trestal. Kombinace trestných činů spekulace, nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého, aby byl zaměstnán. Nutila jej k tomu, aby byl závislý na téměř jediném zaměstnavateli, a to na státu. Pomiňme velmi malou skupinu soukromě hospodařících zemědělců a o něco větší skupinu družstevníků.

Společnost, v níž naprostá většina občanů je se svou obživou závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích, není svobodnou společností. Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářejících podmínky pro společnost svobodných občanů. Respekt ke svobodě jakéhokoliv typu, nejen podnikání, musí být vždy na prvním místě. Proklamovaný cíl EET však tomuto respektu neodpovídá.

Prvotním smyslem práce a podnikání je totiž vytváření materiálních hodnot a poskytování služeb ostatním členům společnosti. Skutečnost... (U stolku zpravodajů probíhá diskuze premiéra s několika poslanci.)

Mě tady trošičku ruší...

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych vás chtěl poprosit, jestli byste mohli...

 

Poslanec Marek Benda: Já vím, že je to předseda mého klubu, není to výtka vůči nikomu z vládní koalice, ale špatně se mi hovoří.

Skutečnost, že práci a podnikání lze zdanit, má pro úspěšné fungování společnosti druhotný význam. Zatímco si lze představit fungující společnost, která financuje svoje potřeby ze zdaňování jiných skutečností, kupříkladu nemovitého majetku, přírodního bohatství, vkladu na účtech, bankovních transakcí či obecně spotřeby, bez práce a podnikání společnost existovat nemůže. (Diskuze u stolku zpravodajů trvá.)

Před zavedením elektronické evidence tržeb měl proto stát velmi poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás přeruším. Poprosil bych, jestli by mohl být klid u stolku zpravodajů, protože pan poslanec je tím rušen. Děkuji. (Bez odezvy.)

 

Poslanec Marek Benda: Pan premiér se zřejmě domnívá, že rozhodnutí Ústavního soudu ve věci elektronické evidence tržeb není k věci. Já se tedy domnívám, že je k věci, a dovoluji si pokračovat ve svém přednesu. (Premiér Babiš namítá, že jejich diskuze je také k věci.) A myslím, že kdyby ho všichni vládní představitelé poslouchali a skutečně se nad tím zamysleli, tak musí usoudit, že opravdu elektronická evidence tržeb je zbytečným zatížením této země, která kromě prestižních důvodů už nemá žádné další významy pro nás.

Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení elektronické evidence tržeb nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. (U stolku zpravodajů se stále diskutuje.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane premiére, já bych vás opravdu chtěl poprosit, jestli byste mohli být u stolku zpravodajů ohleduplní k tomu, že tady někdo přednáší svoji řeč. Děkuji.

 

Poslanec Marek Benda: Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní - jedná se o opatření, které obstojí v testu rozumnosti -, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné.

Já s dovolením přeruším svoji řeč. (K řečnickému stolku přichází poslanec Stanjura.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak předseda Stanjura s přednostním právem.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Protože řídící schůze není schopen zjednat pořádek, tak žádám o přestávku na jednání našeho klubu v délce 47 minut. Prostě ta arogance překročila nějakou snesitelnou mez. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já tímto ukončuji dnešní jednací den. Přerušuji schůzi do zítřejších 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 18.14 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.