(11.30 hodin)
(pokračuje Vystrčil)
Co my jsme tedy mohli jediné udělat. My jsme řekli dobře, jestliže je to tak, že tato vláda chce přidat těm, co mají nejnižší důchody, tak to udělejme tak, že tam dáme takovou skupinu lidí, aby to bylo co možná největší množství těch, kteří jsou takto postiženi. A protože vlastně ten důchodce, který se narodil v roce 1933 a šel do důchodu v šedesáti, šel do důchodu v roce 1993, tak je teď v důchodu přesně 25 let. Ten je přesně v důchodu 25 let a je mu dneska 85. Proto jsme řekli ano, všem, co jsou v důchodu 25 a více let, přidejme tu tisícovku, a tím do toho dostaneme i ty ženy, matky důchodkyně, které šly do důchodu také v roce 1993, ale ještě nejsou v důchodu... ještě jim není 85 let, protože šly v 54, 55, 56, 57. Takhle to je a to je systém senátní změny toho zákona. A když tady někdo vykládá, jak je to nespravedlivé, tak to prostě je pro mě naprosto nepochopitelné, nerozumím tomu.
Druhá věc je argument, že to neumíme zúřadovat. Podívejte se. Já jsem hledal a našel jsem zákon, který se nazývá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. A v tom zákoně se vyskytuje pojem - doufám, že mě paní ministryně poslouchá - první splátka invalidního důchodu. Čili první splátku důchodu neznáme, první splátku invalidního důchodu známe? Tu používáme v zákoně, a dokonce k této splátce v § 118 odst. 2 zákona vážeme případně nějaké další povinnosti těch, co mají brát nebo nemají brát důchod. Můžu to zacitovat: Odst. 2 písmeno b): Byl-li dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, přiznán invalidní důchod, přestává být občan uvedený v odst. 1 písm. b) zvláštním příjemcem dne, který předchází dni, od něhož náleží dítěti - a teď pozor - první pravidelná měsíční splátka invalidního důchodu. - Čili tady to najednou náš zákonný systém zná, tady najednou to není problém, tady to umíme, a když jde o neinvalidní splátku, tak to neumíme. To skutečně má být ten hlavní argument? To mi připadá docela směšné.
Já bych tady teď mohl reagovat na některé věci, které tady říkala paní ministryně. Znovu opakuji, senátní návrh zákona se soustředil na to, abychom postihli maximální počet lidí, kteří mají nejnižší důchod. Pokud paní ministryně říká, že z těch lidí, kterým je 85 let a více, zhruba 3 % vypadnou, tak se to může stát. Ale to jsou lidé, kteří dělali na důchod, a třeba to jsou lidé, kteří dělali do 75, 80 let a nebyli v důchodu, nepobírali důchod. Jinými slovy je velmi pravděpodobné, že ten jejich současný důchod je mnohem vyšší, než je průměrný důchod - 15, 17, 18, 19 tisíc. Ano, je pravdou, že v senátním návrhu zákona tito lidé vypadnou a nedostanou tisícikorunu. Možná je to vůči nim nespravedlivé, protože oni byli odpovědní. Mě to také mrzí. Ale my jsme nebyli schopni to napravit úplně celé. To by vládní návrh musel nějak vypadat a musel by se někdo pořádně starat a snažit a nevytvářet nějaké polotvary. Takže jsme řekli dobře, toto si myslím, že tito lidé, kteří si pracovali na důchod, přežijí, unesou, neboť to rozhodně nejsou ti, co mají nejnižší příjmy. O ty by nám mělo jít. A mě tedy velmi mrzí, že paní ministryně špičkovala, že se v ODS probudilo sociální cítění. Prostě kdyby nebylo pravice, tak už dávno není na důchody vůbec. (Veselost v levé části sálu.)
Nyní k dalším věcem, které říkali. 400 tisíc osob. Nevím, jak paní ministryně přišla na 400 tisíc osob. Nám vychází, že to navýšení by bylo zhruba okolo 145 tisíc osob. A dostávám se k té další věci, kterou řeknu. Ano, kromě zhruba 135 tisíc důchodkyň žen matek, které v průměru vychovaly dvě děti, se ten náš návrh týká ještě některých dalších skupin. Někdy je to v pořádku, někdy to je méně v pořádku. Každý si to může přeložit podle sebe. Týká se to například horníků, pracovníků v hutnictví, pracovníků v uranových dolech. Těch se také týká to, že pokud jsou 25 let a více v důchodu, dostanou přidáno, byť jim není 85. To si myslím, že špatně není. Týká se to i některých policistů a vojáků z povolání. To je pravda. My jsme se snažili dopočítat, kolik jich je. Maximálně, maximálně jsou to 2 tisíce lidí. Maximálně 2 tisíce lidí. Tak si porovnejte 135 tisíc důchodkyň matek s nejnižšími příjmy a 2 tisíce možná těch, kteří nemají nejnižší příjmy, a také jim bude přidáno. A podle toho hlasujte. Je to na vás.
Rozhodně to ale není tak, že by to dneska bylo uděláno tím způsobem, že to je nesystémové a nespravedlivé. Je to možná obtížně realizovatelné. Ale jak jsem řekl, ten pojem první splátka důchodu se používá a známe ho v právním řádu, byť se týká invalidních důchodů, a neměl by být problém pro Českou správu sociálního zabezpečení tuto věc zvládnout tak, aby to mohlo být vyplaceno.
Co se týká menší spravedlnosti, k tomu jsem tady toho řekl dost. Kdybyste potřebovali podrobnější čísla, máme je k dispozici. Bohužel ne od MPSV, ale veřejně dohledatelné zdroje nám umožňují provést velmi přesnou a kvalifikovanou analýzu, kolika lidí, na které se tato vláda vymlouvá, se to vlastně týká. A o invalidech už tady všechno řekl Zbyněk Stanjura.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. S přednostním právem, pardon - je zde faktická poznámka. Pan poslanec Sklenák má zájem vystoupit s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Pan senátor Vystrčil se tady pere jako lev za svůj návrh. Podle počtu přihlášených se zřejmě v následujících hodinách budeme vzájemně přesvědčovat, jestli je spravedlivější a lepší sněmovní verze, nebo senátní. Ale popravdě řečeno my nemáme možnost volby, my máme povinnost schválit původní vládní sněmovní verzi, pakliže si chceme počínat zodpovědně. Já jsem přesvědčen, že Parlament nemůže schvalovat zákony, které přinesou aplikační problémy v praxi. A to je případ senátní verze. Bohužel, pane senátore, udělal jste chybu. Já tomu rozumím, já vím, jak je těžké psát pozměňovací návrhy bez aparátu, který je k tomu potřeba. Nicméně ten návrh, jak je napsán, skutečně operuje s termínem první výplata důchodu a v informačních systémech není možné takto s tím pracovat. Samozřejmě že každý důchodce má spis, že ten termín se dá dohledat, ale není možné, aby statisíce spisů teď byly procházeny a hledal se termín první výplaty důchodu.
Takže já jsem přesvědčen, že pokud bychom schválili senátní verzi, tak by to bylo od Poslanecké sněmovny krajně nezodpovědné. Takže pokud chceme, aby důchody byly zvýšeny, tak musíme schválit verzi sněmovní. To je skutečně faktická poznámka. A debaty, které budou následovat, a pře, který systém je spravedlivější, budou skutečně liché, protože si nemůžeme dovolit jinou cestu než schválit vládní návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem nyní vystoupí pan poslanec Ferjenčík, který je v této rozpravě pověřen přednášením stanoviska klubu Pirátů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ten návrh zvýšení důchodů, ona to bohužel není důchodová reforma, je to jenom zvýšení důchodů, tady už diskutujeme poměrně dlouho. Bohužel hodně zapadla hlavní věc v návrhu a tou je zvýšení částky, podle které se vypočítávají důchody, z 9 na 10 % průměrné mzdy, to znamená té zaručené částky, co dostanou všichni důchodci, a v praxi tedy výrazné navýšení především těch nejnižších důchodů. Tato část, která je vlastně v rámci této Sněmovny nekontroverzní, podporují ji všechny strany a je součástí jak sněmovního, tak senátního návrhu, prochází prakticky bez povšimnutí. Přitom to je jádro návrhu. Dále se vlastně přeme jen o to, kterou z dvou cest se vydat u narovnání důchodů těch nejstarších důchodců.
Máme za to jako klub Pirátů, že sněmovní návrh 85 let dává větší smysl. Podrobně jsme tady rozebírali už tu chybu, kterou z našeho pohledu senátoři udělali tím zvoleným termínem. Ta první výplata není špatně zvolená jenom kvůli informačním systémům, to je jedna část problému, že by to vyžadovalo obrovskou byrokracii. Druhý problém je, že první výplata není nějaký termín, který by se odvíjel třeba od nároku na důchod. Když člověk požádá o důchod, tak mu pak Česká správa sociálního zabezpečení vylosuje termín první výplaty, nebo když jsou třeba spory o to, kdy člověk má do důchodu nastoupit, odkdy má nárok, tak výplatu dostane opožděně a zpětně se mu doplácí důchod, jak na něj má nárok, nicméně to ten návrh absolutně nereflektuje. Tady se pracuje s pojmem, který se neodvozuje od nároku na důchod, ale od první výplaty, což je nějaký byrokratický úkon, a v některých případech to může být třeba i deset let rozdíl. Nemá vůbec souvislost s tím právním rámcem, respektive jenom omezenou, a myslím si, že ostatně problém té první výplaty je už i u valorizací, ale k tomu se dostaneme, myslím, později. Každopádně tohle je jeden aspekt. ***