(10.30 hodin)
(pokračuje Vondráček)
A konečně je zde návrh pana předsedy Bartoška, zařazení nového bodu, Uctění obětí invaze 21. srpna 1968, jestli to tak mohu říct.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 4, přihlášeno 173, pro 165, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Pan předseda nenavrhl nějaké zařazení toho bodu, ale logicky je to bod číslo 3 této schůze.
Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 18. Schůze, tak jak byl písemně předložen a jak byly přijaty další návrhy.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 5, přihlášeno je 173 poslanců, pro 168, proti 1. Návrh byl přijat. Takže konstatuji, že pořad schůze byl schválen.
Než přistoupíme k projednání návrhu zákona vráceného Senátem, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení senátorům Miloši Vystrčilovi a Jiřímu Voseckému v Poslanecké sněmovně. Informace k pozměňovacímu návrhu Senátu vám byly rozdány do vaší pošty.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s vystoupením senátorů. Kdo je proti?
Jedná se o hlasování číslo 6, přihlášeno je 173 poslanců, pro 158, proti nikdo, návrh byl schválen. Poprosím tedy pány senátory, které tu vítám, aby usedli u stolku zpravodajů.
Otevírám bod
1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 120/6/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 120/7. Ještě jednou vítám pana senátora Vystrčila a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženému pozměňovacímu návrhu vyjádřila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, pane předsedo, dovolte mi uvést sněmovní tisk 120/6, což je návrh novely zákona o důchodovém pojištění vrácený Senátem s jediným pozměňovacím návrhem.
Pozměňovací návrh Senátu podstatně mění podmínky pro přiznání zvýšení důchodů o tisíc korun měsíčně, neboť podmínka dosažení věku 85 let se ruší a nahrazuje podmínkou, že od první splátky důchodu vyplacené poživateli uplynulo 25 let. K této navrhované změně mám vážné výhrady, které pramení z důsledné analýzy, kterou provedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, zejména pokud jde o technologické zabezpečení zvýšení důchodů.
Ve stručnosti: V následujících hodinách budete rozhodovat o tom, kdo vlastně dostane důchod, kdy ho dostane, a s tím je zmiňován často kolaps výplaty důchodového systému, a zda toto rozhodnutí bude spravedlivé. Nyní ale dovolte, abych přednesla jednotlivé důvody.
Za prvé, proč jsme proti sněmovní verzi. Podle vládního návrhu zákona by zvýšení o tisíc korun obdrželi všichni současní důchodci, kteří dosáhli 85 let, zatímco podle senátní verze by dostalo zvýšený důchod pouze 97 % důchodců starších 85 let. Trestali bychom tedy ty, kteří zůstali na trhu práce déle, a to si myslím, že je velmi nespravedlivé.
Za druhé. Pozměňovací návrh Senátu byl odůvodňován především tak, že je potřeba odměnit ženy, které celý život pečovaly a vychovávaly své děti, zvýšeným důchodem. Já se domnívám, že dostat zvýšený důchod o tisíc korun 25 let poté, co nastoupí tyto ženy do starobního důchodu, není systémové řešení. Domnívám se, že problematiku nižších důchodů - a upozorňuji na to, že ženy mají v České republice nižší penze o jednu pětinu - je potřeba řešit systémově a od začátku nastoupení do starobního důchodu. Domnívám se také, že by toto opatření mělo být součástí důchodové reformy.
Za třetí. Pozměňovací návrh rozšiřuje dvojnásobně, tzn. na celkem 400 tisíc osob, ten okruh, který zvýšení obdrží. Protože se vztahuje na poživatele všech důchodů bez zřetele na jejich věk a druh důchodu, vedl by tento nárok na zvýšení i k tomu, že by nárok na tisíc korun navíc měli i mladší důchodci.
Dovolte, abych to ilustrovala na konkrétních příkladech. Například by zvýšení obdržel pracující poživatel invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně, to je při nejmírnějším stupni invalidity, kdy postačuje pokles pracovní schopnosti aspoň o 35 %, a kdy se proto předpokládá další výdělečná činnost již při dosažení věku 50 let, pokud by mu byl tento důchod přiznán ve věku 25 let. To znamená, že by na tu tisícovku navíc měl např. nárok 50letý člověk, který pobírá nejnižší stupeň invalidního důchodu. Toto nemá žádné logické a věcné zdůvodnění. Při vysokém věku by zvýšení tomu 85letému seniorovi nenáleželo, ale 50letému invalidnímu důchodci při značně nižším věku a schopnosti pracovat a schopnosti se o sebe postarat by zvýšení náleželo. To je opravdu velmi nesystémové.
Čtvrtý důvod, proč podporuji vládní verzi návrhu. Podle nově navrhovaného přechodného ustanovení má zvýšení důchodcům, kteří splnili stanovené podmínky, náležet od splátky důchodu splatné v lednu 2019, a to bez žádosti. Upozorňuji ale - protože plátci důchodů neevidují první splátku důchodu, protože zákon a důchodový systém tento pojem nezná, nemůžeme zvýšení v lednu automatizovaně provést. To znamená, že plátci důchodu budou muset každý případ vyplaceného důchodu posoudit individuálně, tj. samostatně posoudit každý jednotlivý důchodový spis, a manuálně. Nejedná se o elektrizované informace. Zvýšení tak v žádném případě nebude moci být vyplaceno v zákonem požadovaném termínu v lednu 2019. To bude též znamenat, že plátci důchodů nebudou stíhat vyřizovat v daných lhůtách ani běžné žádosti o přiznání důchodu, například při dosažení důchodového věku.
Jenom pro vaši informaci, Česká správa sociálního zabezpečení vydává ročně přes 330 tisíc rozhodnutí. Pokud by prošel senátní návrh, tak bychom museli dodatečně během několika málo týdnů vydat dalších 400 tisíc rozhodnutí o zvýšení důchodů o tisíc korun. Pokud plátci důchodů budou muset individuálně posuzovat u každého pojištěnce nárok na zvýšení důchodu o tisíc korun podle podmínek pozměňovacího návrhu, nelze objektivně tento nápor zvládnout a domníváme se, že by došlo ke kolapsu důchodového systému.
Na závěr mi tedy dovolte, abych vás požádala o schválení návrhu zákona ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna a které bylo postoupeno Senátu. K pozměňovacímu návrhu vyslovuji tedy zásadní nesouhlasné stanovisko, a to z věcných i právních důvodů, které jsem právě rozvedla, a které, jak jistě věřím, pečlivě a objektivně zvážíte. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Teď, abych byl korektní - s přednostním právem se již dříve přihlásil pan předseda Gazdík, ale až jako první v rozpravě, chápu to správně? Pan předseda Stanjura se přihlásil teď ještě před rozpravou. Takže teď pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo, hezký den, milé kolegyně, milí kolegové. Já myslím, abychom vedli debatu racionálně, k čemuž my jsme samozřejmě připraveni, tak si myslím, že bychom měli dát na stůl nejprve fakta, a pak se je pokusit interpretovat a buď se shodnout, nebo neshodnout na těchto faktech. Proto jsem vystoupil tak brzo a byl bych rád, kdyby mi paní ministryně odpověděla na několik základních otázek, které se bytostně dotýkají tohoto návrhu zákona, protože ta odpověď taky záleží na tom, jak budeme postupovat ve finálním hlasování. ***