(18.30 hodin)
(pokračuje Feri)
S tímto trochu souvisí také bílá kniha justice, což byl ambiciózní projekt ministra spravedlnosti Pelikána, který ale nikdy nebyl dokončen. Přišel s bílou knihou, tzn. s nějakým ideovým rámcem, jak on si představuje, nebo jak ministerstvo a vláda si představují justici v České republice, ale bohužel, v roce 2016 to celé tak nějak usnulo. To znamená, máme brát bílou knihu justice za nějaké ideové východisko nebo za něco, s čím se bude dál pracovat? Případně je to projekt zcela mrtvý, zcela nefunkční a všechno se přepracuje?
S tím rovněž souvisí novela zákona o soudech a soudcích, protože jste asi zaznamenali také situaci kolem justičních čekatelů a úpravu podzákonnými předpisy... (Otáčí k vládní lavici.) Já jenom aby pan ministr poslouchal, paní kolegyně. To si vůbec neberte nějak úkorně a osobně. Čili jestli toto hodlá upravit právním předpisem, případně je podle něj tato situace dostačující.
Na poslední otázku už pan ministr spravedlnosti dílem odpověděl, ale ještě bych ho poprosil o potvrzení a stvrzení celé té věci tady na plénu Sněmovny, a to se týká spolupráce s právnickými profesemi a s komorami. Mohli bychom považovat za zcela samozřejmé, že ministr spravedlnosti bude naslouchat soudcům, notářům, exekutorům, advokátům, ale po neblahých zkušenostech to za samozřejmost úplně považovat nechci. To znamená, pane ministře spravedlnosti, budete aktivně těmto komorám a těmto profesím naslouchat a bude to naslouchání opravdu skutečné, že je budete chtít slyšet, a ne že jim pošlete něco k opřipomínkování a budou na to mít týden? Věřím, že tomu tak bude. Děkuji předem za zodpovězení, samozřejmě.
Na závěr ještě. Vládu samozřejmě nepodpoříme, ale chci panu ministrovi pogratulovat, věřím, že ta spolupráce s ústavněprávním výborem bude družná. Projevujeme k němu, myslím i kolegové z opozice, určité hájení, nebo držíme nějakou dobu hájení, myslím, že sám je trochu překvapen, že tady sedí. A věřím, že na ty otázky odpoví, myslím, že by to byl docela slušný a solidní výkon.
Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nevím, jestli pan ministr... Pan ministr bude chtít reagovat s přednostním právem. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Krásné pozdní odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Odpovím jenom velmi obecně. Samozřejmě jsem připraven k maximální možné spolupráci s ústavněprávním výborem o všech těch otázkách, které se týkají těch jednotlivých témat, která tady zazněla, ať už půjde o novelu insolvenčního zákona, o problematiku civilního soudního řádu, na kterém se mimochodem velmi intenzivně pracuje, a není to tak, že by tedy ty práce stály.
Pokud jde o spolupráci s jednotlivými právnickými profesemi, to už jsem v podstatě avizoval, jsem k tomu plně připraven. Ale spolupráce samozřejmě neznamená, že to bude diktát ze strany těch jednotlivých právnických profesí. To znamená korektní debata jak s ústavněprávním výborem, tak s jednotlivými právnickými profesemi, ať už půjde o soudce, státní zástupce, advokáty, notáře, exekutory, insolvenční správce.
Domnívám se, že asi pro účely reakce na ty otázky by to mohlo být vše, nechci z toho dělat interpelace. Pokud bude zájem, tak jsem připraven samozřejmě dodatečně ty otázky zodpovědět. Ale myslím, že to není smyslem dnešního jednání.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Podotknu, že interpelace jsou na pořadu schůze zítra.
Nyní poprosím pana poslance Svobodu.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, hezký podvečer.
Jsem již nějaký pátek poslancem, tak vím, že žádná řeč poslance u tohoto pultíku nezpůsobí změnu již předem dohodnutých závěrů a názorů. Z tohoto pohledu všechny tyto diskuse jsou vlastně jakoby zbytečné. Na druhou stranu je pravda, že některé věci musí v éteru zaznít prostě proto, že není možné k tomu nepromluvit, i když vím, že to je donkichotské, i když vím, že to je boj s větrnými mlýny, ale Don Quijote to dělal a já to dělám také a budeme to dělat všichni.
Jsme v situaci, kdy tady máme stranu, která jako svůj hlavní volební program má boj s korupcí. To zní krásně. Má to bohužel ten háček, že se na to ve všech situacích vymlouvá a odvolává se směrem dozadu k nějakým korupcím minulým. Víte, co to je zásadní boj s korupcí? Sám ji nedělat. A to se obávám, že není situace, která by byla na našem politickém stole. Nabídky a výměny, výměny pozic, prebend frčí jako na běžícím pásu a je to příklad pro všechny, že boj s korupcí je jenom pojem, jenom slovo, které nemá žádnou obsahovou náplň. Znovu říkám, každý musí začínat od sebe a vláda a strana bude tehdy správně bojovat s korupcí, když ji sama u sebe nepřipustí a nebude dělat. To je věc naprosto zásadní, kterou prostě chci, aby tady zazněla, protože celý princip této vlády je postaven vlastně na nesmyslu! Podívejte se na současné příběhy. Ať jsou to příběhy nemocnic a všechny jiné, boj s korupcí je tedy v tom, že čas od času někoho odvedu v poutech a korupce pokračuje vesele dál, protože ji vlastně ve své filozofii podporuji.
Druhá věc, kterou vím, je to, že žádný program vlády neříká v podstatě nic o tom, co bude. Ten vládní program je vždycky napsán tak, aby byl hodně povrchní, hodně plytký, aby umožňoval dvojí výklad, a tak se prostě dozvíme ve vládním programu, že zásadní věc je to, že mladí lidé budou dostávat řidičský průkaz na dva roku na zkoušku. Je to jedna konkrétní věc, kterou jsem zaznamenal, a budu ji sledovat, jestli se skutečně tak zásadní věc tak zásadně podaří vládě prosadit.
A ten třetí problém, o kterém chci hovořit, je problém zdravotnictví, protože to je věc, které rozumím. A měl jsem možnost mnoha diskusí a konzultací se současným ministrem, který byl i předcházejícím ministrem, a musím říct, že mě řada jeho názorů velmi příjemně překvapila a že spolupráce s ním mi připadala, že bude dobrá, možná až výborná. Ejhle, prošli jsme koaličním jednáním, vpustili jsme do vlády komunisty a všechny názory, které pan ministr hájil, zmizely. Může se tam povídat o tom, že budeme řešit problematiku pomůcek, to všechno tam v tom je, ale ty zásadní věci zmizely. Pan ministr stejně jako já velmi dobře ví, že zdravotnictví je problém na celém světě a že to je problém finančních prostředků. Jestliže ve vládním programu máme řešení toho, co uděláme v nejrůznějších drobnostech nebo i silnějších věcech, a není tam řečeno, jakým způsobem na to prostředky budeme mít, je to program o ničem. My jsme s panem ministrem velmi zásadně hovořili o tom, jak propojit kvalitu zdravotnictví a jeho cenu, jak získat další prostředky - a ejhle, všechny tyto věci zmizely prostě proto, že proběhla nějaká koaliční dohoda a komunisté si něco prosadili.
Je to koaliční princip, nebo korupční princip? Já nevím. Ale velmi dobře vím, že pokud opustíme hledání možností, jak získávat do zdravotnictví více prostředků, nemáme žádné řešení pro to zdravotnictví, protože ty prostředky prostě nebudou. Bude jich zase čím dál tím míň, protože zdravotnictví bude stále dražší a dražší, je to tak na celém světě, a my budeme stále nemocnější a nemocnější. Jak říkal pan profesor Válek, jsem také lékař, jsem také pacient v očekávání, takže bych byl rád, kdyby to v nějaké podobě mohlo fungovat. ***