(15.00 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Dále vláda v programovém prohlášení zmiňuje malé propojení školy a praxe. To také považuji za klíčový problém a se všemi těmito věcmi jsme my Starostové ochotni vládě pomáhat. Jsme schopni v případě předložení konkrétních návrhů vládu podpořit, protože je to dobrý směr.
Naopak v programovém prohlášení vlády v oblasti školství chybí některé další věci a tímto bych chtěl jak pana premiéra, tak pana ministra školství vyzvat, abychom na nich začali pracovat, aby na nich začala pracovat vláda, abychom tady společně i s opozicí nalezli shodu minimálně na dlouhodobé koncepci. České školství potřebuje dlouhodobou koncepci a od revoluce průměrný ministr školství vydržel ve funkci 21 měsíců. To odporuje jakékoliv dlouhodobé koncepci. Já věřím, že s touto vládou to snad bude lepší. Jak vzpomněl i kolega předseda Pirátů, to zásadní, co v českém školství chybí, je koncepce; že je potřeba, aby se studenti, absolventi škol, byli schopni učit novým věcem, protože nikdo dnes není schopen říct, co konkrétně budou vykonávat některá povolání za deset, za dvacet let v souvislosti s Průmyslem 4.0 a v souvislosti s rozvojem digitálních technologií.
Děkuji panu premiérovi, že si sedl tak dobře, abychom na sebe viděli. Je to lepší, než když mi dýchá na záda. (Premiér Babiš sedí v poslanecké lavici v první řadě.)
Programové prohlášení vlády se také málo věnuje vysokému školství, u kteréhož také chybí dlouhodobá koncepce, a kterou věřím, že tato vláda započne. Že konečně stanovíme dlouhodobější koncepci, protože dnes jsou vysoké školy do značné míry financovány z evropských fondů nebo z projektů, které časem mohou skončit, a tím pádem se vysoké školství dostane do obrovských problémů.
Problémem jsou také ve vysokém školství dlouhodobé granty. Znám obory, kdy některé vysokoškolské obory a někteří vysokoškolští profesoři nejsou schopni být financování víceletým financováním, nejsou schopni dosáhnout na granty, které jim zajistí v jejich výzkumu stabilitu na několik příštích let. Jako příklad bych uvedl prestižní českou egyptologii. Česká egyptologie, která je prestižním českým vědním oborem uznávaným nejenom mezinárodně, ale dokonce světově, každý rok bojuje o několik málo desítek milionů korun. A díky tu příspěvku Ministerstva financí, tu pana premiéra či Ministerstva školství, se každý rok zatím daří to financovat. Nicméně nemá to doposud žádný dlouhodobý systém.
Na závěr chci říct, že naštěstí naše demokracie i přesto, že tato vláda bude podporovaná komunisty, nezáleží pouze na Poslanecké sněmovně. Záleží také na Senátu, ale hlavně na těch tisících zastupitelů, radních, místostarostů a starostů, kteří každodenně dobře spravují tuto zemi. A za nás Starosty a nezávislé chci říct, že my budeme konstruktivní opozicí této vládě a budeme na těch nižších i dalších úrovních připraveni vládu podporovat tam, kde půjde dobrým směrem, a kritizovat jako dobrá opozice tam, kde půjde špatným směrem.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem nyní vystoupí pan předseda Bartošek, připraví se pan předseda Kováčik. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnes před nás předstupuje premiér České republiky, představuje vládu a přichází si říct o důvěru Poslanecké sněmovny. Tento akt je ojedinělý, a to od roku 1990, protože poprvé přichází někdo s tím, že pro důvěru vlády potřebuje hlasy komunistů. Vlastně je dobře, že se dnes ocitáme v této situaci, protože je důležité si uvědomit, že jsme některé věci asi začali brát až příliš samozřejmě. Svobodu, demokracii, zahraničněpolitické směřování naší země, spojení s Evropskou unií, naše členství v NATO, svobodu slova a mnoho dalších věcí, které dnes považujeme za samozřejmé a běžné.
Poprvé v novodobé historii přichází premiér s tím, že chce důvěru pro vládu, která není kompletní. Je v ní obojakost ministra zahraničních věcí a ministra vnitra a předtím byla do vlády navržena taky ministryně spravedlnosti, kdy řada odborníků a právníků jasně řekla, že opisovala ve své práci, aby i ona byla potom následně nahrazena dalším králíkem z klobouku.
Také poprvé v novodobé historii přichází před Poslaneckou sněmovnu premiér, který je trestně stíhán. To, čeho jsme svědky, je zmatení hodnot. Věci dříve nemyslitelné, to, co by nám dřív na mysl ani nepřišlo, se stává realitou. Přece není možné popřít předchozích 28 let a rezignovaně říct, že nevítězí pravda a slušnost, ale lež a nenávist. Dříve by se takový člověk premiérem ani nestal, protože by jej prezident nejmenoval. A slušný premiér by zase neměl vůbec odvahu někoho takového, kdo opisuje, do své vlády navrhnout. A to se dnes stává normou. V okamžiku, kdy se z politiky vytratí hodnoty jako respekt k právu a Ústavě, kdy se z předkládání argumentů stává vždy kampaň a nediskutuje se, už se nespravuje země poctivě, ale ocitáte se ve světě handlu a pohrdání.
Tohle opravdu chceme? Tohle opravdu chcete? Vždyť v Poslanecké sněmovně neprodáváme párky, ale máme jako zákonodárci dávat vzor respektu k právu, slušnosti a stabilitě. Zodpovědnost za společnost vždycky ležela na hodnotovém ukotvení institucí, autorit, politiků a církví. A část těchto autorit najednou přichází před veřejnost a říká - všechno je možné, pravidla neplatí. Ztrácí se rozdíl mezi tím, co je pravda a co je lež. Jako by se ze slovníku politické scény v České republice úplně vytratila slova jako čest, poctivost a odpovědnost a naopak se dopředu dostávají slova jako loajalita, schopnost poklonkovat a řada dalších výrazů hodných slovníku normalizace.
Tato vláda se bude opírat o hlasy komunistů. Svět kolem se vyvíjí a jde dopředu, ale v naší zemi naopak jdeme dopředu zpět upevňováním starých pořádků. Téměř po 30 letech si komunisté v této zemi opět začali diktovat podmínky. Na druhou stranu se není čemu divit, protože premiér této země je bývalý komunista a má stejnou politickou krevní skupinu jako tito soudruzi. Jeho pojetí moci je takové, že se nechce o moc s nikým dělit, stejně tak jako komunisté. Jsem přesvědčen, že kdyby bylo na premiéru Babišovi, tak by bez mrknutí oka udělal koalici s komunisty a s SPD bez sociální demokracie. To by mu ale neprošlo v zahraničí, protože paktovat se s xenofobní stranou se ve světě skutečně netoleruje. Proto muselo hnutí ANO k sobě přivzít partnera, který zafunguje jako fíkový list, aby se vláda v České republice alespoň trochu mohla tvářit jako demokratická. Přitom to bude vláda opřená o hlasy komunistů. Na druhou stranu komunistům se skutečně podařil husarský kousek. Ač s nejhorším výsledkem od roku 1990 a s obrovským propadem preferencí, diktují si podmínky při sestavování vlády. Panečku.
Ale komunisté, a to si dobře zapamatujte, milí členové hnutí ANO, jsou partner, který jasně říká, že nechce, aby Česká republika byla součástí NATO, a také říká, že nechce, abychom byli v Evropské unii. To je, milí členové hnutí ANO, pravá tvář vašeho skrytého koaličního partnera.
Vedení hnutí ANO si jako partnera k získání důvěry v Poslanecké sněmovně vybralo KSČM, což je ideologický nástupce KSČ. Tato strana má za sebou padesátá léta 20. století plná teroru, kdy jsme se skutečně pohybovali a žili ve zdivočelé zemi. Stranu, která pozvala do České republiky vojska "spřátelených" armád, aby ta ruská nás následně okupovala dalších 20 let. Stranu, která způsobila dvě silné vlny emigrace české inteligence, šikanovala a fízlovala lidi této země a ničila jejich osudy. Nikdy se za to neomluvila a nikdy se od těchto svých činů nedistancovala. ***