(14.40 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Personální otázky na ministerských postech jsou důležité. Proto jedna z našich podmínek byla ta, že se na vládě nebudou účastnit lidé, kteří mají korupční minulost, kteří nejsou kompetentní anebo kteří nejsou důvěryhodní. Pokud se podíváme na skladbu kabinetu, kde dokonce jeden ministr chybí, nechám na vás jako na poslancích, ale i na občanech, aby zhodnotili, proč tuto vládu nemůžeme podpořit.
Druhá naše podmínka vycházela z toho, že by v takové vládě, protože jsme viděli, jakou silou kráčí ANO, jako v té chvíli slabší koaliční partner, nebude mít ANO většinu. ANO zvítězilo ve volbách. My jsme toto vítězství uznali. Samozřejmě ta varianta, že by hnutí ANO v této vládě jako vítěz voleb nemělo tu většinu, nebyla realistická, tato podmínka nebyla splněna.
A samozřejmě, že v té vládě nebudou, nebo ji nebudou podporovat strany s historickým dědictvím likvidace demokracie v České republice. Jednu takovou stranu tady máme. Dozvěděli jsme se, že nemají historický škraloup korupční. Ano, do této doby reálně se komunisté v České republice od osmdesátého devátého na velkých věcech nepodíleli, tudíž nemají ty očividné škraloupy, které měly předchozí vlády, ale mají daleko jiný škraloup.
A máme tu i strany, které si s tou demokracií zahrávají třeba v názvu. My jsme viděli, jakým způsobem ustanovovala Poslanecká sněmovna, kdy pan premiér Babiš a jeho hnutí jednali s KSČM a s SPD o obsazení postů ve Sněmovně, i schvalování důležitých zákonů se opíralo o spolupráci s KSČM a SPD. Dokonce ten den, kdy nám tady premiér Babiš představil svoji novou vládu, i tedy s chybějícím ministrem i s ministryní, tzv. třináctidenní ministryní, tak hned v dalším hlasování oproti hlasům sociální demokracie opět zafungovala koalice KSČM, SPD, ANO, ta hlasovací koalice, abych hovořil přesně.
Takovouto vládu díky personálnímu obsazení i nesplnění těchto podmínek, my podpořit nemůžeme.
My jsme tedy definovali po těch volbách, když ANO ukončilo toto jednání s tím, že ty podmínky jsou nerealistické, že pan Babiš bude premiérem, a definovali jsme se jako konstruktivní opozice. Myslím si, že za ten půlrok zde ve Sněmovně jsme ukázali, že ta stranickost, na kterou se tady často hraje, a ta role trucopozice, kterou tady vidíme, není Pirátům vlastní. Konstruktivní opozice prostě sleduje, navrhuje vlastní návrhy zákonů, s kterými přichází. Snaží se podpořit dobré věci, nehledě na to, kdo je navrhuje. My jsme vstupovali do jednání o referendu. My jsme řešili s Ministerstvem financí potřebnou legislativu a v rámci výborů i spolupráce zde ve Sněmovně spolupracujeme napříč politickým spektrem. Ačkoliv se někteří předsedové klubů snaží v televizi lidem sdělovat, že jsme zde v jakési izolaci, že s námi není rozumná řeč.
Konstruktivní opozice se samozřejmě nebojí vystupovat proti tomu, když se děje něco nekalého. A to nejen tady na plénu, ale i ve veřejném prostoru a v médiích. Toto je naše role, kterou v případě, že vláda získá dnes důvěru, budeme ve Sněmovně zastávat. Její výhody a nevýhody zhodnotí voliči v následujících volbách do Poslanecké sněmovny, ale i v dílčích volbách do komunálů či do Evropského parlamentu. A já věřím, že to zhodnotí velmi, velmi realisticky.
My tedy tuto vládu jako takovou nepodpoříme.
Druhá část mého vystoupení. V té bych se chtěl věnovat programovému prohlášení vlády a i vystoupení pana premiéra Babiše. My už jsme v tomto volebním období jedno programové prohlášení vlády viděli. Dokonce vláda předložila některé zákony, které měly být v souladu s tímto programovým prohlášením. Přesto ANO, KSČM, ale třeba i poslanci SPD hlasovali proti tomuto prohlášení. Pan premiér Babiš - který si zde za mnou povídá, čímž mě trochu ruší - v rámci jednání o těch zákonech deklaroval, jaký je významný bojovník proti korupci. Přitom prokazatelně protikorupční legislativu, která by právě řešila problematické personální obsazování tady spolupracující komunistické strany, tak tu smetl ze stolu. Nominační zákon tedy v tuto chvíli nemáme. Byla to legislativa proti kumulaci odměn, a tedy kumulaci funkcí, na které se podílely i paní bývalá ministryně Malá i paní bývalá ministryně Válková z hnutí ANO. Tato byla označena za legislativní zmetek. Faktem je, že se třeba na ní podílel i pan náměstek Metnar a naopak říkal, že tato legislativa je v pořádku.
Když se podíváme, co dál zde zaznělo, nebo když si vzpomeneme, co zde zaznělo od pana premiéra Babiše, slyšeli jsme toho mnoho, a slyšeli jsme toho mnoho, co mohlo být uděláno za vlády minulé, kde byl se sociální demokracií, svým současným partnerem. A já bych se chtěl zeptat, jestli došlo k nějaké zásadní kvalitativní změně, jestli sociální demokracie byla v předchozí vládě takovou brzdou. Protože otázky digitalizace pod Ministerstvem financí, otázky digitalizace pod Ministerstvem spravedlnosti, ale i třeba výstavba dálnic pod vedením pana ministra Ťoka, který v této nové vládě sedí, to všechno byly resorty, které hnutí ANO ovládalo, zejména ve věci toku financí skutečně mohl rozhodovat tenkrát premiér financí, nyní - pardon, nyní premiér Babiš.
Takže já se na plnění tohoto vládního prohlášení dívám velmi skepticky. A zejména ty vize, které zde zaznívaly, mohly započít a být plněny už za vlády minulé, minimálně v resortech, které hnutí ANO mělo ve své gesci.
Zde zazněl velký akcent na digitalizaci. To je téma vlastní Pirátům. Není to naše jediné téma. Je to téma důležité. Je to téma, v kterém my, Česká republika, a oblast zaostáváme deset let, a nejenom vůči západní Evropě, ale i státům, které jsou na východ. Jako příklad je vždy uváděno Estonsko.
Digitalizace je věc, která se samozřejmě sama neudělá. Je to věc, která je meziresortní. Pokud chceme digitalizovat státní správu, musí spolupracovat všechna ministerstva. V dřívějším nastavení fungování vlády, ale vlastně i v současném, pokud nedojde k nějaké zásadní změně, a já věřím, že ta osoba vládního zmocněnce ji může přinést, pokud bude mít podporu jednotlivých ministerstev, však ta digitalizace mohla probíhat v rámci jednotlivých ministerstev, která na to mají rozpočty, znají svoje procesy. Toto se nestalo.
Já jsem i trošku skeptický k tomu, jakým způsobem budou procházet ty zákony, kde je vše potřeba zdigitalizovat, protože není tomu tak dávno, tato Sněmovna hlasovala o legislativě, která by umožňovala v případě, že vám propadá technická kontrola na vašem voze, obdržet 60 dní dopředu notifikaci, prostě že vám přijde zpráva do vaší datové schránky. ČSSD a ANO hlasovaly proti tomuto jednoduchému nápadu, že by ten, kdo má datovou schránku, což jsou minimálně všechny podnikající osoby v České republice ze zákona, mohl obdržet notifikaci, že jim za 60 dní končí technická. Tak to jen taková drobnost, co to je digitalizace a jak se k ní staví dvě strany, které v tuto chvíli žádají o naši důvěru.
Ano, v České republice je potřeba infrastruktura, opravovat dálnice, budovat nové dálnice, budovat okruh, opravovat silnice II. a III. třídy. Já jsem si četl pozorně zprávu NKÚ, která vždycky jakoby zhodnotí, jakým způsobem jsou využívány peníze na různé projekty. Ostatně i bývalý ministr financí pan Kalousek dostal dvě taková vysvědčení za své dva projekty, velmi ztrátové. Takže my to bereme seriózně, tu zprávu NKÚ, a tam se ukazuje, že fakticky pan ministr Ťok - za jeho doby se stavělo v průměru asi 17 km dálnic za rok. Takže mě by zajímalo, jaký kvalitativní boom a kvantitativní boom teď může nastat, když pan Ťok - a teď mě možná někdo opraví - byl nejdéle ministr dopravy na této pozici, stavěl těch 17 km dálnic, ačkoliv ten resort měl pod sebou. A finance, které ušetřil, tak on je prostě neinvestoval do té výstavby. ***