(17.40 hodin)
(pokračuje Vrecionová)
Já myslím, že jsme se při těch našich výjezdech v řadě míst setkali s tím, že si Lesy České republiky a další stěžují na nedostatek pracovníků, případně že i když přijdou ze zahraničí, tak velmi rychle odcházejí dál. Myslím, že to je opravdu potom spíše otázka i pro naši daňovou soustavu, protože si myslím, že například by velmi pomohlo snížení daňových odvodů, které jsou u nás jedny z největších v Evropě.
Pak tady mám nějakou pasáž, kterou jsem chtěla věnovat tomu, co řekl pan ministr Toman včera. Nicméně vzhledem k tomu, že je ve funkci asi týden, tak ho zatím budu šetřit, ale budu ho ostřížím zrakem pozorovat a nechám si to asi napříště. Doufejme, že se mu podaří.
Já bych ještě také chtěla odbočit, protože tady vlastně neustále zaznívá od mých předřečníků taková kritika smrku. Já samozřejmě vím, že smrk se pěstuje na řadě míst, kde k tomu třeba nejsou vhodné podmínky. Nicméně bych také chtěla říct, a už to tady také někde zaznělo, že naše lesy neohrožuje pouze kůrovec, který napadá ten smrk, což je ten lýkožrout smrkový, ale z prognózy Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti bude při současném vývoji počasí možné očekávat kromě kůrovcové a václavkové kalamity a regionálního chřadnutí a odumírání borových porostů také nárůst onemocnění olší způsobený plísní olšovou a nárůst chřadnutí a odumírání dubů. Lesní ochranná služba prezentovala tuto prognózu na letošním mezinárodním semináři v Průhonicích. Ráda bych vám tady také přečetla jeden odstavec, protože si myslím, že takové to jako že prostě okamžitě změníme druhovou skladbu, že bude všechno vyřešeno, že je to skutečně velmi zjednodušené řešení, že tomu tak není. Takže prosím dovolte mi tady zase ještě citovat z tohoto semináře:
Zlepšení současné krajně nepříznivé situace lze čekat pouze v případě, že rok 2018 bude klimaticky normální, dostatečně bohatý na srážky co nejrovnoměrněji rozložené v průběhu roku. Bude také třeba pozorně sledovat populační stav bekyně mnišky, aby bylo možné včas zareagovat na její případnou gradaci, kterou nelze vyloučit. Poškození porostů spárkatou zvěří bude vzhledem k jejím neúměrně vysokým stavům i nadále v celé řadě regionů velmi významné, nastínili očekávanou situaci odborníci z Lesní ochranné služby v čele s Milošem Knížkem.
Vývoj lesního roku navazuje na průběh roku předcházejícího, kdy na mnoha místech zesílila kůrovcová kalamita ve smrkových porostech. Celkovou situaci také dále zhoršily vichřice, které měly za následek vznik rozsáhlých polomů. Oslabení porostů klimatickými vlivy se stává podle slov odborníků významným faktorem ovlivňujícím stav lesů.
Loni se zvýšil objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví, a to na 3,74 milionu kubíků. Jedná se o nižší, přesto však výrazný nárůst oproti roku předchozímu, kde byly evidovány přibližně 3 miliony kubíků kůrovcového dříví. Dominantní podíl na napadení opět náležel lýkožroutu smrkovému, tedy doprovázeného lýkožroutem lesklým, lokálně také lýkožroutem menším a lýkohubem matným. Zejména v oblasti severní střední Moravy a Slezska byl v objemu kůrovcového dříví významně evidován také lýkožrout severský. Pokud objem evidovaný v roce 2017 diferencovaně přepočteme na celkovou rozlohu lesů v České republice, dostaneme se na hodnotu přesahující 5 milionů kubíků kůrovcového dříví, což je přibližně o jeden milion kubíků víc než v roce předcházejícím, upozorňuje Lesní ochranná služba.
Podle mého názoru je sice při řešení kůrovcové kalamity z těchto tezí nutné vycházet, přesto je třeba konstatovat, že všechna jmenovaná opatření jsou spíše řešením toho aktuálního problému, což je samozřejmě nesmírně důležité a je potřeba se tomu v tuto chvíli velmi intenzivně věnovat, ale zároveň bychom se měli velmi intenzivně věnovat i prevenci kůrových jiných lesnických kalamit do budoucnosti. K tomu je podle mě potřeba úplně jiných kroků a otevření diskuse na témata, o nichž dnes nikdo vlastně asi nehovoří, a ani to tady dnes pořádně nezaznělo.
Tím hlavním je, jak jsem již zmínila, změna způsobu hospodaření v lesích. S tím souvisí i potřeba změn v podmínkách vyhlašovaných státním podnikem Lesy České republiky tak, aby na lesnické zakázky dosáhli i lokální podnikatelé z regionů, myslím, o tom už tu někdo mluvil. To bych ale chtěla umocnit - v němž Lesy České republiky zakázky vyhlašují. K tomu je třeba zmenšit stávající smluvně územní jednotky, na které jsou výběrová řízení vypisována. To znamená, že by se měl počet těchto smluvně územních jednotek zvýšit. K tomu částečně v minulosti došlo, o tom mluvil i pan poslanec ministr Jurečka. Dosavadní dekoncentrace se ale jeví jako nedostatečná. Já bych byla moc ráda, kdybychom v tomto pokračovali.
Dalším problémem jsou podmínky vyhlašování krizového stavu. A na tom místě je třeba se ptát, proč nebyl takový stav včetně vyhlášen, i když vlastně už ho požadovali i předchůdci pana ministra Tomana, když se o hrozícím riziku expanze kůrovce v našich lesích vědělo. V případě orkánu Kirill byl vyhlášen a já tedy mám dvě stránky popisu toho, co se dělo před těmi jedenácti lety v případě orkánu Kirill. Vím, že to asi zdaleka nesouvisí, ale jsem pevně přesvědčená, že tady jsou takové dva hlavní body, které velmi pomohly tomu, že ty následky byly rychle odstraněny. Jeden z nich byl tedy vyhlášení kalamitního stavu a ten druhý byl, že byla nasazena moderní technika. Ale myslím si a velice mě mrzí, že k tomuto zatím nedošlo. A nevím, to je zase - teď jsem to včera zrovna s odborníky konzultovala, jestli letos už není vlastně vůbec pozdě, jestli tedy až příští jaro. Ale myslím si, že se dalo předejít, kdyby byl vyhlášen, daleko větším škodám.
Já si prostě nemohu odpustit tady zase malinko to zpolitizovat, protože tady tou důležitou otázkou je, jako proč nebyl vlastně letos ten krizový stav vyhlášen. Kvůli situaci v lesních porostech, nebo na základě politických a lobbistických tlaků? Není totiž žádným tajemstvím, a to slýchám dnes a denně, když s některými lesníky a lidmi z Lesů České republiky mluvím, že tato situace vyhovuje velkým těžařských společnostem, mezi které tedy samozřejmě patří i Holding Agrofert, které vytrvale, ale stále zvyšují svůj podíl na těžbě dřeva na území České republiky, a dochází tak k postupnému ovládání těžařského průmyslu jedním, v budoucnosti možná monopolním subjektem. To bych, pane ministře, ráda apelovala na to, abyste apeloval na to vyhlášení.
Naše lesnictví přitom potřebuje pravý opak. A to jsou věci, které tady ještě málo zazněly. Množství menších a středních těžařů, kteří by byli zároveň lokálními zpracovateli dřeva se znalostí území, kteří v tom místě žijí a kteří vysloveně podnikají. Rozhodující je tak znovuobnovení vazby lesníků a lokálních zpracovatelů dřeva ke konkrétní lesní lokalitě. K tomu je třeba otevřít větší prostor pro smluvní partnery Lesů České republiky z řad menších těžebních a dřevozpracujících firem tak, jak tomu právě... A k tomu je právě zapotřebí to snížení stávajících smluvně územních jednotek, jak se tomu pracovně říká SÚJ, tak aby se mohly na ploše menších území uplatnit také menší, nejlépe lokální firmy. Blízkost firmy k území, na němž bude zajišťovat služby pro Lesy České republiky, by měla být patřičně zhodnocena v podmínkách zadávání zakázek od Lesů České republiky.***