(17.30 hodin)
(pokračuje Vrecionová)
Proto bych ráda na tomto místě ještě prezentovala závěry lesnického think tanku CZECH FOREST, který reprezentuje především praktické lesníky a který v polovině minulého měsíce, bylo to 13. 6. 2018, zveřejnil svůj pohled na problematiku, především na doporučení Hnutí Duha, která byla na rozdíl od think tanku CZECH FOREST hojně medializována, zatímco pozice CZECH FOREST veřejně téměř nezazněla, a proto bych vám tady ráda některé pasáže, respektive závěry, odcitovala:
Za alarmující považují členové lesnického think tanku těžko uvěřitelnou míru regulací, které se nezisková organizace Hnutí Duha snaží vnést do českého lesnictví, které se řídí jedním z nejpřísnějších lesních zákonů v Evropě. - Proto mě právě zaskočil pan ministr, který si je také vzal do toho svého týmu. - Balíček v některých aspektech nezohledňuje aktuální podmínky hospodaření, vlastnické vztahy a majitele lesů prakticky zbavuje možnosti rozhodovat o vlastním majetku. Navíc reprezentuje velmi úzký pohled malé části občanů na trvale udržitelné hospodaření v lesích.
Členové lesnického think tanku přesto hodnotí některá z navržených opatření jako přínosná i proto, že mnoho návrhů vychází z dlouholetých lesnických výzkumů a zkušeností. Domnívají se ale, že k legislativnímu zpracování části návrhu je nutné pečlivé zvážení souvislostí a jasné definování společenské objednávky. Navrhovaná opatření Hnutí Duha zcela postrádají vyčíslení ekonomických nákladů, které by se pravděpodobně pohybovaly v řádech miliard korun. Je česká společnost připravena tyto náklady financovat? Opatření by znamenala i omezení produkce dříví jako jediného skutečně obnovitelného ekologického materiálu. Jsme připraveni nahradit dříví plasty a jinými neobnovitelnými materiály zatěžujícími životní prostředí nebo sobecky dovážet dříví ze zemí, kde kvůli nelegální těžbě dochází k devastaci přírody?
A nyní některá objektivní data o lesnictví: Členové CZECH FOREST think tank musí na základě objektivních dat zdůraznit, že v českých lesích zhruba 25 let probíhá změna hospodaření, která reaguje na predikce změn klimatu. Za posledních 10 let došlo k poklesu celkového zastoupení jehličnatých dřevin o 2,8 %, v kraji Moravskoslezském dokonce o 6,4 % a Olomouckém o 4,6 %. Podíl listnatých dřevin na obnově dosahuje 61,2 %, v nadmořských výškách do 400 metrů je podíl listnáčů dokonce 80 %. Je nutné si uvědomit, že ročně mohou lesníci změnit druhovou skladbu zhruba 1 % českých lesů, říká Miloš Kučera, odborník na inventarizaci lesů.
Zastoupení introdukovaných dřevin - to jsou ty nepůvodní dřeviny - činí pouze 1,6 % a stávající lesnická legislativa rozhodně neumožňuje jejich dramatické navýšení, i když například douglaska je podle dlouhodobých výzkumů českých lesníků velmi perspektivní dřevinou nepřinášející riziko nežádoucího šíření.
V rámci České republiky je v průměru ponecháno 25 metrů krychlových mrtvého dříví ve všech jeho formách na jeden hektar lesa, což odpovídá více než 10 dospělým stromům. Pokud by se ovšem ve velkém měřítku ponechávaly v lesích stojící suché stromy, chybí v balíčku informace, kdo by nesl náklady a zejména odpovědnost za škody na zdraví a životech způsobené pádem větví či stromů. Monokultury, správně se tomu říká porosty nesmíšené, tvoří v České republice pouze 13,9 % porostní půdy. Hovořit tedy o setrvání v hospodářském modelu monokultur, jak uvádí dokument Hnutí Duha, není rozhodně objektivním faktem, ale spíše účelovou dezinformací.
Lesnické hospodaření. Současné lesy přinášejí díky produkci dříví majitelům lesů, státu, soukromým vlastníkům, obcím příjem, ze kterého celé lesnické hospodaření včetně mimoprodukčních a ekologických funkcí financují, udržují tolik potřebnou zaměstnanost na venkově a v neposlední řadě umožňují investice do lesnické infrastruktury. Příjmy z produkce dříví slouží také k financování obnovy lesa a změnám druhové skladby lesních porostů.
Jak ukázala lesnická praxe, nejefektivněji obnovený porost je co nejrychleji obnovený porost. Dlouhodobě nezalesněné holiny trpí erozí. Je zde narušen vodní režim, jsou zde velké rozdíly v denních a nočních teplotách, které negativně působí na stav půd a zvyšuje se tak riziko povodní, uvádí Petr Martinec, specialista v oblasti lesního školkařství.
Z dosavadních zkušeností lesníků s pěstováním hospodářských lesů v celé střední Evropě je zřejmé, že přirozená obnova by měla být preferovaným způsobem obnovy lesů a nelze ji využít všude. Zjednodušeně řečeno tam, kde přirozeně nic neroste, musí přijít umělá obnova, stejně jako na plochách, kde roste smrk na nevhodných stanovištích nebo na kalamitních plochách, kde chceme vypěstovat druhově pestrý les. Tento přístup je volen i na území národních parků. Při současné míře poznání a omezených možnostech kvalitní predikce vývoje klimatu nelze učinit zodpovědné rozhodnutí preferující některé druhy u nás původních dřevin před jinými.
Je nutné upozornit, že problémy s kůrovcem jsou i v okolních státech. Slovensko, jižní Polsko, Rakousko, Bavorsko. Ale na západ od nás nedochází ke zpochybňování lesnického hospodaření vlastníků lesů, ale naopak k významné pomoci státu postiženým oblastem, říká Petr Zahradník, jeden z předních odborníků na ochranu lesa v České republice.
Balíček opatření Hnutí Duha nerespektuje právo vlastníků lesů na vlastní rozhodování. Vedle ekologických přínosů je les zdrojem dříví a obživy tisíců občanů. Navrhovaná opatření by závažným způsobem postihla ekonomickou soběstačnost vlastníků. Je smutné, že se u nás stalo již tradicí uplatňovat vůči lesníkům různé restrikce a nařízení a zcela se zapomnělo na nástroje pozitivní motivace, dodává Michal Pernica, ředitel správy největších soukromých lesů v České republice.
Mnoho z navrhovaných opatření Hnutí Duha je možných již za současné legislativy a lesníci je běžně využívají.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás také přeruším, paní poslankyně, a požádám sněmovnu znovu o klid. Diskuse, které se netýkají, ještě jednou opakuji, lýkožrouta smrkového, prosím do předsálí. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji, pane místopředsedo. Mnoho z navrhovaných opatření Hnutí Duha je možných již za současné legislativy a lesníci - pardon, to už se opakuji.
Jako příklad lze uvést možnost těžby v porostech do 80 let věku, rozvolnění doby obmýtí, hospodaření s vodou podle souboru lesního typu a porostního typu.
Bohužel většina návrhů Hnutí Duha je podle názorů členů think tanku koncipována spíše jako politické zadání pro státní lesy. Tím není řečeno, že by některé návrhy nemohly být v budoucnu přínosné. Například mechanismus jasně definované renty za obhospodařování státního lesa placené Lesy České republiky státu a od ní odečitatelná újma za hospodaření ve prospěch ekologických opatření je dobrou myšlenkou. Byl by předem dán odvod do státního rozpočtu a mohl by se ze zákona skončit hon na astronomické hospodářské výsledky Lesů České republiky, které nejdou ve prospěch lesa.
Podle názorů členů lesnického think tanku ale nevycházejí některé návrhy Hnutí Duha z reálného stavu vývoje lesa a objektivních dat. Navíc přicházejí v době, kdy by měl mít stát jiné objektivními daty podložené priority, jejichž řešení musí být rychlé a efektivní. Za priority pro následující měsíce považují členové think tanku zajištění pracovníků do lesů, zamezení odlivu stávajících kvalifikovaných sil do Německa a Rakouska, podporu skladování dříví, podporu asanace kůrovcového dříví, stabilizaci trhu s dřívím či razantní postup orgánů státní správy proti vlastníkům, kteří řádně nevykonávají ochranu lesa ve svých lesích a ohrožují tím sousední porosty.***