(16.10 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Ještě k těm zakázkám. Tady je zavedený neblahý systém takzvaných komplexních zakázek, tedy vytěžení dřeva při pni, nebo tedy na pařezu, jeho vyvezení z lesa, prodej a následná povinnost provádět na daném území pěstební práce. To ta daná firma, která vyhraje soutěž na daném úseku, má za úkol. A ta soutěž probíhá jednoduše. Čím vyšší cenu ty firmy za to nabídnou státu , tak tím lépe. To znamená, že ony se samozřejmě snaží o co největší zhodnocení toho dřeva na trhu a co nejnižší náklady vynakládané na pěstební činnost. Tedy včetně prořezávek a dalších úprav lesa před těžbou v průběhu vegetace. A za druhé tedy i pak zalesňování holin.
Komplexní zakázky možná měly smysl, když ještě v začátcích v čele těch akciovek, které po té podle mého názoru neblahé transformaci v devadesátých letech vznikly, kdy se oddělil majetek lesů a svěřil se LČR a ty harvestory, pily, všechny ty možné vyvážečky a tak, včetně dělníků, byly svěřeny akciovkám, tak v čele těch akciovek ještě stáli lesáci, kteří prošli svou kariéru u státních lesů a věděli, co se v lese má dělat. Dneska už bohužel v čele těch akciovek jsou tvrdí, nekompromisní obchodníci se dřevem, kteří koukají na co největší zisk. Pak také ta péče o lesy podle toho vypadá.
Ta kůrovcová kampaň. Samozřejmě, že je to problém veliký. Je to problém celostátní. My dneska máme kůrovce jako veřejného nepřítele číslo jedna. To asi tak je. Zatímco před dvěma lety tady byl kůrovec součást přírody a chráněný druh na Šumavě, tak dneska to je veřejný nepřítel, s kterým je třeba zatočit. Tak prostě ekologičtí aktivisté z dronů pořídili záběry pasek v Jeseníkách a to pak samozřejmě zacloumalo lidmi a názorem hlavně neodborné veřejnosti. Na Šumavě ty paseky dneska nikdo nefilmuje. Správa vytěží dneska 150 tisíc plnometrů dřeva, což je 430 hektarů holin na Šumavě každý rok. Na Šumavě se už pomalu rezignovalo na zalesňování, protože správa pod vedením ředitele Hubeného nemá peníze na organizování pěstební činnosti ve školkách ani na výsadbu. Lesní školky jsou vlastně dneska sklady kalamitního dřeva, pro které nemá správa parku odbyt kvůli jeho přetlaku na trhu.
A poslední věc na závěr svého vystoupení. My jsme došli už tak daleko - a tady už tedy musím velmi z mého postoje bolestně zaznamenat a tvrdě kritizovat záměr pana ministra Tomana, který chce založit k řešení kůrovcové kalamity společnou platformu různých odborných společností, institucí a také Hnutí DUHA. A to já považuji za takřka nepřijatelnou, neuvěřitelnou drzost, spolupracovat s Hnutím DUHA při řešení kůrovcové kalamity. To je, jako kdybychom si pozvali k hašení požáru toho žháře, toho pyromana. Ví pan ministr o tom, že právě Hnutí DUHA má na svědomí ty miliony suchých lesů na Šumavě, šíření kůrovce do okolních lesů a také znevažování práce generací českých lesníků? Já myslím, že když se chce někdo při řešení kůrovcové kalamity opřít o Hnutí DUHA, tak ať se přijede na Šumavu, na tisíce hektarů uschlého lesa a na miliony suchých smrků. A taky ať se o tom přijde poradit se Šumaváky.
Pan předkladatel Holomčík předložil návrh na usnesení, které vnímám jako poměrně užitečné vzhledem k tomu, že on žádá od dvou ministerstev informace o tom, jak kalamita vznikala, jak byla řešena, a také o tom, jak asi bude chtít ministerstvo jak zemědělství, tak obrany řešit kalamitu dál.
Jedinou připomínku, kterou mám, a tu bych si pak s dovolením panu předkladateli jako zpravodaj v nějaké podrobné rozpravě dovolil navrhnout, zdali by k těm zemím, ve kterých by Ministerstvo zemědělství pak mělo provést onu forenzní analýzu, z Moravy a Slezska rozšířili i na Čechy. Protože ono i v Čechách bohužel dochází k tomu, že začínáme pozorovat kůrovcové plochy ať už například třeba na Vodňansku, Českobudějovicku, a myslím, že i tady by bylo dobře, aby se provedla nějaká forenzní analýza. Čili aby se tam za slovo "v majetcích státu" dala slova "v Čechách" a čárka, aby to bylo "v Čechách, na Moravě a ve Slezsku".
Já vidím, že Ministerstvo obrany, které je odpovědné za hospodaření ve Vojenských lesích a statcích, které jsou u nás v jižních Čechách také ve velmi rozsáhlé míře, konkrétně celý Boletický vojenský prostor i ta část vyjmutá v minulém volebním období v rámci transformace Brd tehdy jsou spravovány Vojenskými lesy a statky. A já nevím, jak tam ta kalamita pokračuje, to musím teprve teď zjistit. To usnesení jsem viděl teď asi před hodinou, když mi to kolega Holomčík poslal. Takže budu zvažovat, jestli by nestálo za to obrátit se s dotazem i na vývoj té případné kalamity a kůrovcových problémů ve vojenském prostoru Boletice, což je nějaká divize - já si teď nemůžu vzpomenout jaká. To zjistíme, není to problém.
A konečně ještě k tomu usnesení navrženému panem kolegou Holomčíkem. Já si pořád nemůžu pomoct, ale měl bych rád i ty informace o řešení kalamity v Národním parku Šumava. A to by pak chtělo obrátit se na pana ministra životního prostředí, aby podobný audit udělal i o řešení kůrovcové kalamity na území Národního parku Šumava a v CHKO Šumava, kde jsou už také samozřejmě nějaké příznaky. Jenom tedy opět teď nemám velký čas na to, abych do toho návrhu usnesení tuhle věc zpracoval. Budu se o to ještě opět pokoušet v průběhu pokračující diskuze.
Ještě bych chtěl jednou věcí zareagovat na stávající kroky, které tady vzhledem ke kůrovcové kalamitě probíhají. Proto jsem si dovolil připravit také svůj návrh na usnesení ke kůrovcové kalamitě v lesích České republiky.
Schůze Poslanecké sněmovny ze dne 10. července, je to 16. schůze, k bodu Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí ke kůrovcové kalamitě v České republice. A to usnesení navrhuji v této podobě: "Poslanecká sněmovna
I. vyzývá vládu České republiky, aby bezodkladně připravila a začala realizovat akční plán záchrany českých lesů a s tímto plánem a jeho plněním seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky na jejím jednání dne 14. září 2018;
II. vyjadřuje přesvědčení, že příslušná ministerstva by měla na návrzích řešení spolupracovat s odborníky z řad lesníků s prioritním cílem zachovat nejen lesy jako takové, ale zajistit, aby byly zachovány a zlepšovány všechny jejich mimoprodukční funkce ekologické, environmentální, vodohospodářské, krajinné, ochranné, kulturní a estetické, a to i s vědomím nutnosti urychlených změn jejich druhové skladby; ***