(16.10 hodin)
(pokračuje Okamura)
Myslím, že se kvorum poslanců ustálilo. Takže znovu zopakuji, o čem budeme hlasovat. Pan poslanec Strýček navrhl, abychom hlasovali o zamítnutí předloženého návrhu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti zamítnutí?
Je to hlasování číslo 38. Přihlášeno je 146 poslanců, pro 112, proti 28. Návrh na zamítnutí byl přijat. Tím tedy projednávání tohoto návrhu končím.
Nyní bych přečetl dvě omluvy. Z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 18.50 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Michal Ratiborský. A z dnešního jednání Sněmovny od 18.15 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Strýček.
Nyní přistoupíme tedy k projednání dalšího návrhu. Jedná se o
22.
Návrh poslanců Lukáše Bartoně, Martina Kolovratníka, Ivany Nevludové,
Jana Zahradníka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 157/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 157/1. Já tady mám poznámku - snad pan předseda klubu ANO poslanec Faltýnek - že je tady veto dvou poslaneckých klubů. Pane poslanče, já tady mám poznámku, že je tady veto navržené poslaneckými kluby ANO a ČSSD. Já bych vás v tom případě poprosil na mikrofon, abychom se s tím vaším návrhem seznámili.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Navrhuji veto na projednávání podle § 90 jménem poslaneckého klubu ANO a sociální demokracie.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Takže jsme to tady slyšeli. Já si tedy otevřu složku pro postup jednání v případě veta. (O slovo se hlásí poslanec Chvojka.) Pardon, prosím.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ano, já s tím vetem souhlasím. Je to jménem klubu ANO a ČSSD. Chtěl bych jenom říci ten důvod za poslanecký klub ČSSD, proč veto pro to první čtení. Ono, přátelé, i kdybychom s tím návrhem souhlasili, tak dneska máme 27. června. Ten legislativní proces trvá nějakou dobu. Takže i kdybychom dneska ten návrh přijali v prvním čtení, tak máme konec června, třicet dnů na Senát, podpis prezidenta, musí to vyjít ve Sbírce zákonů. Takže bychom těm vodákům, kteří si chtějí zakalit na těch loďkách, beztak nijak nepomohli, protože v říjnu už na lodích nejspíše po té řece jezdit nebudou. Takže ten návrh na první čtení by měl logiku, kdyby sem přišel dejme tomu v únoru, nejpozději v březnu. Teď to logiku nemá.
Tudíž já jsem pro to, aby pokud návrh nebude zamítnut, šel do výboru, tam se standardně projednal a případně se těm kaličům vodákům pomohlo až od příštího léta. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu předsedovi klubu ČSSD. Takže jenom zopakuji, že stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 157/1. Budeme tedy pokračovat standardním projednáváním a prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Lukáš Bartoň, a samozřejmě se může už posadit i zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vojtěch Munzar. Takže pane poslanče, prosím, abyste nám řekl stanovisko za navrhovatele.
Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Veto jsem slyšel, tedy ve standardním čtení. Je mým přáním, abychom to těm vodákům dali alespoň pod stromeček, abychom to stihli. Dobře.
Zákon o vnitrozemské plavbě. Zde se navrhuje v paragrafu o přestupcích vyjmout vodáky. Jedná se o to, že se zde vloží slova: "nejde-li o malé plavidlo, které se nezapisuje do plavebního rejstříku a nemá vlastní strojní pohon." Čímž jsme definovali hlavně vodáky.
Celý zákon je zaměřen především na vodáky. Pravděpodobně se bude týkat i šlapadel a rybářských loděk. Jedná se o malá plavidla, která nemají strojní pohon, což je důležité. V zákoně již existují malá plavidla, kde je povolen strojní pohon do 4 kW. Ani těm jsme to nechtěli povolit. Cílíme vyloženě na vodáky, na malé plavidlo do
1 000 kilogramů včetně zátěže, bez plachet - plachty nesmí mít nad 12 m2. Pro představu to znamená, že takové windsurfingové prkno by do toho také spadalo.
Zákon, jak uvádím občas, dekriminalizuje chování, kdy vodáci pijí alkohol na vodě. Ne plně legalizuje. I nadále zůstávají v platnosti další předpisy, jak už v zákonu o vnitrozemské plavbě, tak v dalších zákonech. Jako příklad mohu uvést, že i nadále v zákonu o vnitrozemské plavbě bude zachována povinnost vůdce plavidla zajistit bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu. Je nasnadě, že při nadměrné konzumaci alkoholu by byla bezpečnost ohrožena.
Další významnou regulaci obsahuje kupříkladu i § 42 odst. 5, který stanoví a působí preventivně a dává osobám vykonávajícím dozor na vodních cestách, typicky pracovníci plavební správy, případně policie, právo na místě zakázat plavbu, pokud zjistí, že jsou schopnosti vůdce plavidla nebo členů posádky sníženy z důvodu požití alkoholu, omamné nebo psychotropní látky.
Takže i nadále platí, že pokud dojde k nějakému chování na vodě, tak plavební správa, případně policista má právo vykázat dotyčného z vody ven. Již mu ale nebude udělovat pokutu až do výše 100 tisíc korun, což platí v současném stavu.
Jako důležitý a obecný předpis, který i nadále bude v platnosti, bych uvedl zákon číslo 65/2007 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky omamných látek, který v § 19 tohoto zákona stanoví, že "osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo ve vztahu k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky."
Zatímco zákon o vnitrozemské plavbě nastoluje nulovou toleranci, tak obecný předpis již posuzuje, nakolik je člověk ovlivněn alkoholem. Ostatně to v současné době posuzuje policie již nyní. Již nyní, pokud uděluje pokutu za požití alkoholu na vodě, tak posuzuje, nakolik dané chování bylo závažné, nakolik ohrožovalo ostatní. Posuzuje, o jaké plavidlo šlo, v jakém bylo provozu. A ne zřídkakdy dojde k závěru, že jednání vlastně nebylo natolik nebezpečné, a daného člověka pustí s napomenutím.
Jako další předpisy, které jsou platné, bych uvedl občanský zákoník, který jasně hovoří o tom, že jsme odpovědní za škodu, která někomu vznikne. ***