(12.20 hodin)
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já nebudu opakovat, co jsem včera říkala, jenom snad - neděste se, nechci mít takzvané poslední slovo, čili to uvedení mého jména, už tam byla minule dvakrát zřejmě nějaká technická chybička, takže prosím o odstranění mého jména jako na závěr obecné rozpravy.
Já bych jenom chtěla upozornit na to, že hnutí ANO, ač nemá samo zatím připravený návrh, tak je připravené se podílet na tom komplexním pozměňovacím návrhu, a i s ohledem na to, že jsme tomu věnovali poměrně dost času, si myslím, že je namístě říci některé parametry, které za nás mají šanci na to, aby při projednávání, pokud postoupíme návrhy, jak jsem se o tom zmínila včera podvečer, do dalšího čtení, tak abychom se přinejmenším pokusili o to, aby uspěly.
Samozřejmě říkám znovu před závorku...
Předseda PSP Radek Vondráček: Já se omlouvám, paní poslankyně. Poprosím kolegyně a kolegy, kteří potřebují něco diskutovat a ruší ve vystoupení paní poslankyni, aby šli diskutovat do předsálí. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Já chápu, že ne všichni musí být zainteresováni na tom, jak bude vypadat ústavní zákon o celostátním referendu, obzvlášť v situaci, kdy předložené tři návrhy se v těch základních parametrech relativně dost odlišují. Na druhé straně právě tím, že tady o tom takto otevřeně budeme hovořit, tak si už můžeme udělat předpolí pro vlastní pracovní diskusi, která, doufám, proběhne ve výborech. Víte, že stále zůstávám optimistkou.
Čili pokud jde o hnutí ANO, platí to, co bylo mediálně už několikrát řečeno velmi jasně, důrazně a opakovaně, že nechceme, aby se předmětem referenda staly mezinárodní smlouvy, které navíc jsou již relativně dobře upraveny, i ty, ke kterým je třeba ústavní většina ratifikace, kterými se přenášejí určité pravomoci a kompetence na jiné instituce vně České republiky, čili nechceme, aby byly upraveny tak, aby se mohly stát předmětem referenda. Myslíme si, že bychom dublovali tu úpravu, a nevidíme důvod, protože už v současné době § 10a odst. 2 umožňuje takovýto postup.
Nicméně - já budu vždycky říkat nicméně, abyste pochopili, proč jsem relativně optimistická. Nicméně je to situace, kdy pokud to některá ze zúčastněných stran - a mám tady na mysli ty, kteří budou za politickou stranu prosazovat svoje parametry - bude považovat za conditio sine qua non, čili podmínku, bez které by nebyl přijat ten zákon, tak jsme ochotni k určitým ústupkům. Abych byla jasnější, například že zopakujeme ten režim, ten, který už máme v Ústavě, tak by se znovu zopakovala formulace a byla by obsahem ústavního zákona o celostátním referendu, čili v podstatě by se umožnilo, ale za zpřísněných podmínek, hlasovat o takovém předmětu referenda, ale nevybočili bychom již z mantinelů, které jsou nyní zakotvené v Ústavě. První bod.
Další se týká počtu petentů, který by byl oprávněn iniciovat referendum z řad občanů České republiky, a také samozřejmě otázka, zda kromě občanů by to mohl být například Parlament nebo vláda. Takže hnutí ANO tady bude také vyčkávat na průběh diskuse. Myslíme si nicméně, že ten návrh, který předložila sociální demokracie, sociálně demokratický návrh zákona o celostátním referendu, je postaven příliš přísně a mohl by v praxi vést k tomu, že se to referendum nikdy neuskuteční.
Takže my souhlasíme s kritickými připomínkami těch, kteří na to poukazují, nicméně ten zlatý střed, který vidíme tak kolem 400 tis., 500 tis., si myslím, že by bylo dobře zachovat a současně neprotahovat tu dobu na rok, dokonce tam zazněly dva roky, ale omezit ji obvyklým termínem do šesti měsíců, jak je to třeba i v jiných evropských legislativách. Čili bychom si třeba představovali, že by tam bylo minimálně 400 tis. podpisů v období šesti měsíců.
Tady je třeba podnětný námět ze strany Pirátů, kteří upozorňují, že ale v takovém případě by se těch šest měsíců mělo počítat od okamžiku, kdy Ústavní soud - což je jedna z variant, kterou já osobně považuji za velmi dobrou - přezkoumá ústavnost optikou ústavního pořádku té položené otázky, aby se nám potom nestalo, že slavnostně proběhne referendum a někdo dá námitku a Ústavní soud celý výsledek shodí jenom z toho důvodu, že po formální stránce to nevyhovuje, ta otázka neprošla ústavním měřítkem. Takže až od toho okamžiku, kdy tady třeba Ústavní soud, pokud se rozhodneme k použití tohoto nástroje, abychom měli jistotu, že výsledek bude z hlediska Ústavy konformní, až bude rozhodnutí, že otázka je přípustná, tak v takovém okamžiku by se počítalo těch šest měsíců na sběr těch 400 tis. až 500 tis. podpisů.
Čili vidíte, že tady také slevujeme, protože jsme říkali kolem těch 700 tis., 800 tis., ale po odborných seminářích, když slyšíte, jak to vypadá v zemích, kde mají právě teď tyto počty, tak si myslím, že nechceme, rozhodně hnutí ANO nechce přijímat zákon, který budeme mít jenom na papíře. Jde nám také o to, jak se tím zaklínají některé jiné politické strany, SPD, KSČM, Piráti, že chtějí životaschopný zákon. My ho chceme také. Raději nic než něco, co by skutečně v praxi nefungovalo. Takže bychom byli ochotni jít třeba až na těch 400 tisíc, ale zase po diskusi.
Další otázka je, kdo by kromě občanů České republiky měl být ten, který ještě může iniciovat, pokud vůbec, referendum. Myslíme si, že poslanci a senátoři přicházejí v úvahu. Proč by nemohli iniciovat referendum? Opět v diskusi, která odezněla a jejímiž účastníky jste se mohli stát, zazněly tyto možnosti i z hlediska zahraničních zkušeností jako opodstatněné. Proč se toho tedy bát? Rozhodně bych odmítla už předem kritiku, že poslanci si tím budou vypomáhat a budou se alibisticky schovávat za výsledky hlasování lidu. Například jsme měli zrovna ten návrh zákona, který by prolamoval striktní zákaz kouření ve veřejných stravovacích prostorách, restauračních zařízeních. Tak proč ne, pokud by tady byly třeba tři pětiny poslanců nebo polovina senátorů, kteří by to chtěli, tak já si myslím, že to je přesně ta otázka, která by se mohla stát předmětem referenda. A nemyslím si to samozřejmě já, vycházím z výsledků již odborných debat, které proběhly.
Jiná otázka je, jestli by to měla být vláda. V tom jsme zatím nedospěli ke konsenzu. Myslím si, že by toto mělo být předmětem projednání ve výborech. Zatím s tím spíše nepočítáme.
Další taková důležitá záležitost je, jestli referendum má být závazné, nebo nezávazné. Hnutí ANO jednoznačně říká, že závazné, že nezávazná referenda a la veřejné výzkumy, k tomu nemusíme přijímat ústavní zákon. A myslíme si, že aby bylo platné a závazné, pak by se jej měla zúčastnit alespoň třetina občanů, kteří jsou v referendu oprávněni hlasovat. ***