(18.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marek Výborný, také faktická poznámka. Stále je připraven pan poslanec Jelínek. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, nejprve k panu kolegovi Grospičovi. Nám přijdou parametry, jak jsou ve vašem návrhu, já jsem ho samozřejmě četl velmi dobře, i nakonec v návrhu z dílny SPD, ne zcela dostatečné. Vím, že jsme o tom debatovali i na komisi pro Ústavu. Myslím, že je to oprávněný názor. Vy ho nemáte, máte jiný, ale to neznamená, že bychom tady museli na sebe tímto způsobem útočit.
Druhá poznámka, v tuto chvíli asi zásadnější, vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu kolegovi Ferjenčíkovi. Prosím, poslouchejme se. Poslouchejme se. Protože já jsem jasně ve svém úvodním vstupu říkal, že my jsme, a nakonec musím předeslat i po detailních diskusích s ústavními právníky, dospěli k tomu, že ta cesta, která je tady dnes nastavena ve všech třech návrzích, jak je tady máme na stole směrem k iniciačnímu referendu, není ideální. A pořád platí, že jsme pro začlenění prvků přímé demokracie, jsme i pro případný zákon o obecném referendu, ale nikoliv ve formě iniciačního referenda.
Znovu připomínám, tato forma referenda existuje pouze v pěti státech Evropské unie na východ od nás, ani v jednom z těch pěti států se neosvědčila. Já opravdu nerozumím tomu, proč tedy půjdeme touto cestou a nepůjdeme cestou, která je v Evropské unii osvědčená, a nejdeme tedy cestou participačních referend, nebo nejdeme cestou referend ratifikačních, těch možností je samozřejmě daleko víc, ale to jsou ta nejčastější v Evropě. Prosím, neříkejme to, že lidovci otočili. Neotočili. Na základě odborné diskuse v komisi pro Ústavu a s dalšími ústavními právníky jsme dospěli k tomuto názoru, ten budeme taky hájit na půdě Sněmovny i Senátu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jednou pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Mně to nedá. Já poslouchám velmi pozorně, ale bohužel KDU-ČSL nikdy neprezentovala toto stanovisko před volbami. Vždycky před volbami všechny strany, s výjimkou snad TOP 09 a ODS, slibují, že podporují referenda, podporují i zapojení občanů. Pak když přijde na věc, tak jedni navrhnou kvora, která jsou tak extrémně vysoká, že to nepůjde uskutečnit, jiní navrhnou kvora tak extrémně nízká, že to nemá šanci projít touto Sněmovnou a Senátem, jiní řeknou, že to ještě není dopracované a musíme začít znovu, a není nic. A to je to, co nám vadí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan poslanec Pavel Jelínek. Připraví se pan poslanec Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, při debatě o referendu se pořád vyjadřují obavy o schopnosti lidí rozhodovat v tomto referendu o věcech, které se jich týkají. Když argumentujeme, že jsou země, kde tento nástroj funguje, tak se mluví o jiných podmínkách, které jsou, například ve Švýcarsku, a o jiné politické kultuře. Pro informaci si dovolím připomenout, jak dlouho ve Švýcarsku přímá demokracie funguje a za jakých okolností vůbec vznikla. Vznikla po občanské válce v polovině 19. století. Vznikla v zemi rozdělené politicky, nábožensky i národnostně. Vznikla z rozhodnutí lidí čelit velké krizi, krizi, ze které nevyvedly Švýcarsko elity považující své občany za neschopnou masu. Byly to sebevědomé elity, které se rozhodly věřit v odpovědnost svých spoluobčanů. Přímá demokracie přinesla Švýcarsku nebývalou prosperitu a značnou suverenitu, suverenitu, kterou si zachovali i v době druhé světové války.
Přímá demokracie funguje, probouzí v lidech občanský potenciál a je nebezpečná pouze pro elity, které se snaží manipulovat s demokracií. Naši lidé nejsou hloupí. Dejme jim odpovědný ústavní zákon a oni unesou odpovědnost hegemona přímé demokracie. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jelínkovi. Nyní pan poslanec Kobza. Připraví se paní poslankyně Šafránková. (Hlasy ze sálu: Poslanci nejsou přítomni.) Jejich přihláška propadá. Paní kolegyně Hyťhová. Pan poslanec Grospič. (Hlasy ze sálu.) Paní poslankyně, omlouvám se. Nyní paní poslankyně Hyťhová, Šafránková - omlouvám se. (Hlasy ze sálu: Hyťhová.) Já si odmazávám paní poslankyni Šafránkovou. Prosím. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, návrh zákona SPD o obecném referendu je naplněním naší Ústavy, neboť ta s tímto institutem počítá již od doby svého schválení. Bohužel předešlé politické reprezentace v sobě nenašly chuť či odvahu toto ustanovení uplatnit. Naše společnost měla v polistopadové historii jen jednu možnost, kdy se mohla vyjádřit k dalšímu směřování naší země v referendu. Jak všichni víme, stalo se tak v případě našeho vstupu do Evropské unie. K této události byl schválen příslušný zákon a platil jen pro tento speciální případ, kdy nebylo stanoveno žádné kvorum a hlasovala většina lidu. Od té doby jsme žádnou jinou možnost jako občané bohužel nedostali. Je paradoxem, že o vstupu jsme rozhodovat mohli, na to jsme patrně kvalifikováni byli dost, ale o případném vystoupení už referendum dle našich odpůrců, jak tady dnes zaznělo, být nesmí. Údajně náš občan není dostatečně kvalifikovaný o této věci rozhodovat. A právě strach mnohých, pro které je případný odchod z Evropské unie černou můrou, se tomuto zákonu zuby nehty brání.
Je-li dle naší Ústavy zdrojem veškeré moci lid, pak nikdo nemá právo upírat nositeli této moci možnost rozhodovat o všech otázkách s výjimkou těch, které by porušovaly lidská práva. Je-li lid této země svéprávný zvolit si ze svých řad své zástupce do parlamentu, musí být stejně svéprávný rozhodovat právě i v referendu. Pokud mu tuto možnost nedáme, rozhodovat v referendu ve všech otázkách, jak jsem již zmiňovala, pak si na tuto demokracii pouze hrajeme.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Tereze Hyťhové. Nyní pan poslanec Stanislav Grospič, dále je přihlášen pan poslanec Radovan Vích. Pan kolega Grospič v řádné přihlášce. Paní kolegyně Hyťhové se jenom zeptám, jestli bude chtít vystupovat ještě jednou. (Ne.) Jenom abych byl v obraze. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já jsem zde už vystupoval několikrát na téma tohoto zákona a myslím, že ještě přijde mnohokrát chvíle, kdy se k tomu budu nějakým způsobem vyjadřovat. V této souvislosti bych chtěl jenom upozornit na tisk, který nese č. 117. Je předložen skupinou poslanců Komunistické strany Čech a Moravy a předkládá návrh zákona o celostátním referendu, kterým chce naplnit text Ústavy České republiky.
Tento návrh zákona vychází z jednoduché premisy, že referendem vykonává lid státní moc přímo, a to dle článku 2 odst. 2 Ústavy, článku 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Chápeme, že v referendu se může rozhodovat o zásadních věcech vnitřních nebo zahraničních, politiky státu, jakož i o jiných důležitých otázkách veřejného zájmu. Rozumíme také tomu, že předmětem referenda nemohou být ústavně zaručena základní práva a svobody, daně, odvody nebo jiné platební povinnosti k veřejným rozpočtům a státní rozpočet, výkon moci soudní, ustanovování jednotlivých osob ve funkcích a jejich odvolávání z funkcí vyjma prezidenta republiky, změny podstatných náležitostí demokratického právního státu. V referendu také nelze rozhodovat o věcech, které by byly v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodního práva. Čtu tyto věci schválně a připomínám je tady proto, abych odpověděl na řadu otázek a spekulací svých předřečníků, kteří považují tento návrh zákona za velice nebezpečný, ohrožující samu podstatu demokratického systému, současného demokratického systému v České republice. ***