(10.20 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Vždyť bydlení je lepší než dávky. Nedělejme z lidí sociální případy, když sociální případy nejsou. Lidé jsou kompetentní. Vědí, co potřebují. Tím, že jsme upravili trh s hypotékami, tak jsme vzdálili možnost řadě lidí, aby dosáhli na vlastní bydlení, ale nenabídli jsme nic proti tomu pro lidi, kteří bydlet nemohou, kteří mají nižší příjmy.
Přes tři roky řeším s resorty, které spadají pod ANO, možnost, aby se upravily podmínky Státního fondu rozvoje bydlení, abychom těm starostům umožnili sáhnout si na peníze od státu, ale nikoli jako dotace, že se jim ty peníze dají. Lidovecký projekt počítá s tím, že my říkáme: půjčte si peníze od Evropské investiční banky. Vždyť Ministerstvo dopravy si půjčilo myslím sto miliard na opravu dvojek a trojek. My říkáme: půjčme ty peníze, ale nastavte parametry tak, aby se formou nájmů, černé nuly, tyto stavby zaplatily. Je to takový Marshallův plán pro města a obce. My říkáme: starostové mají staré objekty, stát má nevyužívaný majetek. Není potřeba zabírat novou ornou půdu. Pracujme s brownfieldy, pracujme s majetkem, který ty obce mají. Ať si zpracují projekty a udělají tam obecní byty. Tím, že z toho vypadnou banky, tím, že z toho vypadnou drazí developeři, někdo to samozřejmě postavit musí, ale nikoliv že to postaví developer a prodává to s přemrštěným ziskem, tak naše výpočty vycházejí z toho, že jsme schopni ten nájem dostat o 30 až 40 % dolů. Dáme lidem bydlení, ne dávky. Neděláme z nich sociální případy.
Starostové jsou připraveni, ale říkají: prostě ty podmínky jsou strašně komplikované. Je to jednoduché. Nechť mají starostové připravené projekty, ať už přestavbou brownfieldů, nebo i případně stavbou na zeleném, nechť stát jednoduchými a srozumitelnými podmínkami Státního fondu rozvoje bydlení umožní, aby starostové postavili tyto bytové fondy a nabídli je lidem. Vždyť přece každý starosta chce, aby v jeho obci a městě lidé bydleli, aby tam zůstali. To nebude řešení jenom pro Prahu. To bude řešení i pro malé obce. Jestliže ti lidé budou mít možnost zaplatit nájem tak, aby ho zaplatili ze svých příjmů, rádi to udělají. Věřte tomu, že lidé nejsou nadšení z toho, že musejí přijímat dávky od státu.
To znamená, jestliže dokážeme postavit a umožnit starostům, aby měli levné peníze formou půjčky od státu za téměř nulový úrok - protože v současné době jsou peníze laciné, a kdyby se to realizovalo před těmi třemi roky, kdy jsme to chtěli řešit jako lidovci, tak ty peníze na trhu byly ještě lacinější. Měli jsme odkonzultováno, že Evropská investiční banka byla schopna půjčit velký objem peněz České republice za nula nula nic s garancí na dvacet let. Jestliže umožníte půjčit obcím peníze, kde budou mizivé úroky, tak věřte, že každý starosta si to rád půjčí, protože ví, že formou těch nájmů, které lidé budou platit, to zaplatí, že si nezadluží do budoucna svoji obec.
A je si potřeba uvědomit, že starostové o to zájem mají. A historicky to existuje. Na jižní Moravě náš bývalý hejtman Stanislav Juránek tímto způsobem postavil více jak tisíc bytů. Je to projekt, který lidovci mají odzkoušený v praxi. My ho známe, my ho umíme, my ho realizujeme. Bohužel za sebe mohu konstatovat, že nezájmem MMR a financí se to prostě nerealizovalo. My jsme dopředu upozorňovali na to, že nájmy jdou nahoru, že dostupnost bydlení bude horší a horší a že musíte lidem umožnit, aby bydleli.
A je potřeba od sebe odlišit dostupné bydlení a sociální bydlení. Jasně, je část lidí, kteří potřebují, abychom je doprovázeli. Ale sociální bydlení je o tom, že ty lidi zkompetentňujeme, že na to napojíte sociální služby, terénní sociální práci. Ale většina lidí je kompetentních. Oni akorát mají nízký příjem a nemůžou si zaplatit drahý nájem. To není o tom, že mají problémy, nechodí do práce. Ne. Vraťte lidem hrdost a sebevědomí v tom, že jim umožníte bydlet, aby nechodili po ubytovnách. Řešení není to, že rozdáte lidem peníze. Řešení je to, že umožníte, aby starostové si mohli vybudovat a posílit svoje bytové fondy ve svých městech a obcích.
A když mluvíte o tom, že je obtížné se dostat k ceníku bydlení, opět si myslím, že ta správná cesta, která je, je posílit kontrolu v terénu. Přeci základem dobré sociální práce je práce v terénu. My potřebujeme lidi, sociální pracovníky, kteří budou chodit do terénu, budou kontrolovat, kde se bydlí, jak se bydlí, kolik lidí je v místnosti a jaké peníze. Ale musíme na to měnit zákon? Nemusíme! Nemusíme. My přicházíme zase s novou normou, s novým zákonem, zase vymýšlíme nový konstrukt. Vždyť se zeptejte těch lidí v terénu, kteří říkají: Vždyť se nám to furt mění. Podle čeho máme kontrolovat? Podle čeho máme konat? (Hluk v lavicích KSČM.)
A není to jenom v sociální oblasti. Jasně, do určité míry doznívá sociální reforma ministra Drábka, který zmasakroval tehdy sociální pracovníky a vyházel jich tolik, že v podstatě terénní sociální práce musela rezignovat kvůli tomu, že měla málo lidí. Ale tahle kapitola už je za námi. To už je moc dlouho. Vždyť je to přeci pouze o tom, že vyšleme ty sociální pracovníky do terénu. Jestliže stát něco platí, má právo to kontrolovat. Jestliže platím někde příspěvky a doplatky na bydlení, mám právo vědět, kolik lidí bydlí v místnosti, mám právo vědět, jaké jsou ceníky. Jak je možné, že to nefunguje? (Opětovný ruch v lavicích KSČM. Řečník se obrací doleva.) Prosím?
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Chtěl bych poprosit poslance a poslankyně v levé části sálu, aby nepokřikovali na řečníky a aby se ztišili. Děkuji.
Poslanec Jan Bartošek: Vrátím se k tomu, co jsem říkal. Vždyť tohleto je ale projev slabosti státu. Jestliže bude jasné zadání, že prostě my to chceme kontrolovat a ty informace chceme vědět, tak je prostě jako stát, jestliže je platíme, mít budeme. A kdo nebude spolupracovat, nemá právo na to, aby dostával peníze od státu! Jestliže lidi, kteří neplní hygienické normy a ubytovávají víc lidí, než jich tam má být, nemají právo na peníze od státu. Je to mnohem víc o důraznosti státu a Ministerstva práce a sociálních věcí a úřadu práce a práce v terénu. Jestliže říkáme, že prostě poskytování dávek má nějaká pravidla, tak je budeme vymáhat! Ne že budeme měnit zákony a budeme věřit tomu, že když se změní zákon, že nám systém začne fungovat. O tom to není. O tom už jsme se opakovaně přesvědčili. Nejprve přemýšlejme o tom, jak využít nástrojů, které máme k dispozici, nejprve přemýšlejme o tom, jestli jsme schopni řešit danou situaci v rámci toho, co umíme a co existuje, a ne měnit zákon. Změna zákona není řešení. Změna zákona je to, že stát bude vymáhat to, co mu náleží.
Takže za nás za lidovce můžu říct, že řešením je podpora výstavby obecních bytů, podpora bytového fondu, umožnění lidem důstojné bydlení, aby měli nájemné bydlení, měli obecní bydlení za peníze, které si mohou dovolit. Nedělejme z lidí sociální dávky, ale naopak vraťme jim důstojnost tím, že řekneme ano, já jako starosta pro tebe mám bydlení, protože pro mě je důležité, aby ty, který zde chceš zůstat, sis mohl dovolit bydlení, mohl jsi zde zůstat, já o tebe stojím. Pomozme těm starostům v terénu a nedělejme z lidí sociální případy. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Poprosím nyní paní ministryni Dostálovou a za ní jsou přihlášeni čtyři další řečníci. Prosím, paní ministryně.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Dobré dopoledne, dámy a pánové. Jenom na začátek. Skutečně si myslím, že dneska toto není dobrá platforma pro to, abychom tady tyto věci debatovali. Jsem skutečně přesvědčena o tom, že... jsem pozvaná na sociální výbor, s paní kolegyní Jarkou to samozřejmě diskutujeme velmi intenzivně. To je opravdu debata pro zainteresované lidi, kteří samozřejmě mají k tomu co říct, abychom si tyto informace vyměňovali. A o to smutnější mi přijde pohled doprava, když pan Čižinský svolá tuto schůzi, my se všichni poctivě připravíme, a on tu není. Tak se ptám, komu já to budu vyprávět. Samozřejmě jsem moc ráda, že se o to zajímají kolegové z Pirátů, protože s paní poslankyní skutečně některé věci řešíme. Oni přicházejí jako partneři s některými velmi dobrými podněty. Je jasné, že například to sociální bydlení jako takové musíme samozřejmě řešit jinak v menších městech, jinak ve větších městech atd. ***