(11.00 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Tak jsme se nad tím zamýšleli. Tam to chce jakousi dohodu mezi správcem daně a tím podnikatelem. A pokud ta dohoda je uzavřena, tak potom ten podnikatel vlastně nepodává daňová přiznání a platí tu dohodnutou daň. Ale jsou tam určitá kritéria, podmínky. Samozřejmě musí být schopen podložit v rámci toho protokolárního jednání se správcem daně, takže to není režim úplně jednoduchý a nemusí na něj každý dosáhnout a je spojen s určitou náročnější administrativou. Nicméně byla to původně jedna z variant, kterou jsme chtěli jít a ve vnitřním připomínkovém řízení jsme tuto variantu ještě měli.
V období od 20. března až 19. dubna probíhalo vnější připomínkové řízení a v rámci tohoto vnějšího připomínkového řízení a ještě předtím, než bylo těsně spuštěno, jsem vyvolala na Ministerstvu financí podrobné jednání, kam jsem pozvala všechny asociace a všechny komory, které zastřešují podnikatele v České republice, všechny významné, které znám, nebudu je tady vyjmenovávat, ale všichni byli přítomni, a představili jsme jako Ministerstvo financí tři varianty řešení. Jedna z nich byla i tato zmíněná paušální daň, ke které jsme se v té době velmi klonili. Nicméně jedna z variant byla varianta, která nakonec, v uvozovkách řečeno, převládla, zaujala podnikatelské svazy a komory nejvíce, a ta byla promítnuta do novely zákona o evidenci tržeb, kterou jsem dnes předložila vládě.
Zásadní věc v této novele, která samozřejmě reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, je to, že pro velkou většinu těch menších podnikatelů - a já hned řeknu podmínky, které vláda schválila - se zavádí nový off-line režim, to znamená režim, kdy oni nemusí mít elektronickou evidenci tržeb, nemusí evidovat elektronicky za předpokladu, že splňují podmínky stanovené touto novelou a požádají o to správce daně, který, pokud ty podmínky splňují, rozhodne o tom, že jim tento off-line režim udělí. Chtěla bych zdůraznit - ještě než řeknu ty podmínky, tak bych chtěla zdůraznit, že to bude na svobodném rozhodnutí těch živnostníků, těch podnikatelů. To znamená, jestliže budou chtít evidovat, dají přednost elektronické evidenci tržeb, tak samozřejmě mohou, ale pokud splní podmínky, mohou si požádat o tento off-line režim.
A teď k těm podmínkám. Za prvé, musí se jednat o fyzickou osobu, neplátce DPH, nejvýše dva zaměstnance, a co je nejdůležitější, mající maximálně hotovostní platby do 200 000 korun. Zdůrazňuji, hotovostní platby, nikoli příjem. My jsme samozřejmě vycházeli z určité úvahy, když jsme stanovovali tuto částku hotovostních plateb. Já jsem se rozhodla pro ten parametr hotovostních plateb právě po tom velkém jednání s asociacemi, s podnikatelskými svazy a komorami a z toho prostého důvodu, že v podstatě mě přesvědčili v tom - my jsme původně zvažovali parametr příjmů, chtěli jsme jít i na vyšší částku, ale nakonec převládl ten parametr hotovostních plateb, protože mě v podstatě přesvědčili o tom, že může být podnikatel, který splní podmínky, bude mít třeba 900 000 příjem a bude mít hotovostních plateb jenom 20 000 a musel by evidovat. Takže proto jsme šli na parametr 200 000.
Ta částka nebyla skutečně vymyšlena tak, že bych se podívala z okna, nebo moji kolegové, ale vycházeli jsme z nějaké logiky, že to je nejmenší částka příjmů, 199 000 je nejmenší částka příjmů, kdy ještě dosáhne poplatník, živnostník, který má odpočet, slevu pouze na poplatníka, dosáhne ještě na slevu 5 000 korun, kterou jsme zavedli současně se zákonem o evidenci tržeb, kdy si může odečítat vlastně tuto slevu od základu daně. Takže jsme vyšli z této logiky a vycházeli jsme samozřejmě i z určitých počtů, které máme v RIA a v důvodové zprávě. Ale je potřeba podtrhnout, že Finanční správa nedisponuje údaji o hotovostních platbách komplexně, logicky, protože nemá přehled ze všech čtyř vln, takže proto tyto údaje vycházejí z příjmů.
Chtěla bych zdůraznit, je to řešení, které jsme prodiskutovali, probrali, prošlo vnějším připomínkovým řízením, většina rozporů byla vypořádána, zůstaly asi tři rozpory, o nichž jsem dnes informovala na vládě, a byla schválena vlastně ve znění, tak jak jsem to předložila, s malou úpravou, která se ale týká doprovodného zákona o DPH. Zavádíme ještě do této novely čtyři výjimky. Hovořila jsem o off-line režimu, teď hovořím o výjimkách. Jednak to jsou telekomunikační služby, to znamená tržby z telekomunikačních služeb a služeb s nimi souvisejících, to je čerpání kreditu, aby prostě s každou SMS nemusela následovat účtenka, což je technicky nemožné a což se v připomínkovém řízení původního zákona v roce 2015, který se schvaloval, neobjevilo a přinesla to aplikační praxe. Zavádíme trvalou výjimku pro všechny typy hazardních her, protože hazard máme dneska tak regulovaný, a ono by to vlastně - já jsem jednala s celou řadou subjektů - prostě nebylo technicky vůbec možné. Obchodní letecká doprava, např. ČSA, prodává letenku v Singapuru, tak těžko může tu evidenci nahlásit. A přebíráme z nařízení vlády, které schválila předcházející vláda, trvale výjimku pro nevidomé občany. Jedná se asi o tisíc až dva tisíce živnostníků, různých ladičů pian, masérů, kteří momentálně nemají dostupné pokladní zařízení, nicméně jsme se rozhodli tuto výjimku nechat v trvalých výjimkách. Samozřejmě že reagujeme i v dalších detailech na rozhodnutí Ústavního soudu, ať už to je daňové identifikační číslo, kde definitivně na účtence nemusí být uvedeno, pokud jeho součástí je rodné číslo. Řešíme nepřímé zastoupení, kde byly určité problémy.
Co je důležité, tak součástí této novely je také změna zákona o dani z přidané hodnoty, a zavádíme hlavně, je hlavním cílem této novely, proto tato část není v daňovém balíčku, který jsem dnes současně také předkládala na vládu, ale tato část je součástí novely zákona o EET, protože to s ní spojujeme. Snižujeme tam, kde nám to umožňuje směrnice, do druhé snížené sazby 10 % u DPH vybrané služby, zejména vybrané služby. Tím chceme motivovat třetí a čtvrtou vlnu - já nevím, kadeřnice, kosmetičky, úklid domácnosti, péče o děti, staré, postižené občany, drobné opravy obuvi, kožených výrobků, textilních výrobků, oděvů, jízdních kol, a znova stravovací služby, které jsme už snížili z 21 na 15 % v souvislosti s první vlnou, tak teď je vlastně snižujeme podruhé do 10 %.
Účinnost novely nenastavujeme pevným datem, logicky. Počítáme tam i s určitou legisvakanční lhůtou. Nevíme, jak bude dlouhý legislativní proces, bude to záležet na konstruktivnosti debaty zejména této Poslanecké sněmovny, ale já si myslím, že se to dá, tak jak řekl pan poslanec Onderka, zvládnout v poměrně rychlém čase.
Ještě by asi bylo namístě, abych se vyjádřila k tomuto pozměňovacímu návrhu. Asi ode mě nikdo nečeká nic jiného než to, že s ním nesouhlasím. Celá řada argumentů tady byla řečena, takže já je opakovat nebudu, ale ten zásadní tady také už zazněl. Připravili jsme komplexní novelu, tu jsme prodiskutovali. Já jsem nezkrátila ani o den žádné připomínkové řízení. Prošla vnitřním připomínkovým řízením, vnějším připomínkovým řízením. Kromě toho jsem ještě debatovala se všemi zástupci asociací podnikatelů a komor. Debatovali jsme s nimi o tom, zohlednili jsme maximum připomínek. Nebojme se vládní novely, pusťme ji do legislativního procesu, až sem přijde. Bude tady v červnu. Dejme jí šanci, dejme šanci komplexní novele, dejme šanci debatě na úrovni rozpočtového výboru. Já věřím, že celá řada zástupců podnikatelských svazů a komor přijde podpořit tuto vládní novelu, protože to nejhorší, co od nich zaznívá, že by se mohlo stát, kdyby zůstal zákon o evidenci tržeb na půli cesty, to znamená, zůstal by vlastně povinný pouze pro část podnikatelů. A není to o nedůvěře v ty podnikatele. Naopak, je to o velké důvěře v podnikatele. Důvěře v to, že většina z nich je poctivých a plní své daňové povinnosti. Proč ale mají doplácet na tu minoritní skupinu, která existuje? A nezastírejme si pravdu, že nikoli. ***