(10.50 hodin)
Poslanec Jiří Bláha: Takže naposledy vysvětlím, jak je to s těmi dotacemi do zemědělství. Pokud byste mluvili s těmi zemědělskými živnostníky nebo malými drobnými podnikateli, tak byste zjistili, že jsou z devadesáti procent spokojeni s výši dotací, ale nejsou spokojeni s tím, že neumíme ohlídat dovoz předotovaných potravin ze zemí EU. To znamená, že je to přesně o tom, o čem jsem hovořil. Dneska se sem dováží z okolních států maso za 25 korun už upravené. A přesto ta výrobní cena toho prasátka je 32. Takže si to spočítejte. Zemědělci říkají: nám nevadí výše dotací, nám vadí jenom to, že když se ty dotace sjednávaly, tak byla jiná cena eura, než je dnes. Takže tam je pět procent, nebo sedm procent rozdíl v ceně. Takže dneska dostávají méně těch dotací, než jak se ta cena sjednala.
Ty dotace jste sjednávali vy, tradiční strany, ne my nováčci, jak nás nazýváte. A chci jenom znova podotknout, že v tom zemědělství většina těch malých je spokojena s výší dotací. Jsou nespokojeni pouze s tím, že si nejsme schopni ohlídat dovoz dotovaných potravin z ostatních států. Na to bychom se měli zaměřit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Vypadá to, že jsme vyčerpali faktické poznámky, a nyní máme čtyři vystoupení s přednostním právem, zatím. Paní ministryně financí, potom pan poslanec Farský, potom pan zpravodaj a potom pan předseda Bělobrádek. V tomto pořadí. Takže paní ministryně, prosím máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych stručně shrnula vývoj novely zákona o evidenci tržeb a souvisejícího zákona o DPH, pak vám stručně shrnula novelu, kterou jsem dnes... (Odmlka kvůli silnému hluku v sále.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Platí to jak pro levou stranu sálu, tak pro pravou stranu sálu. Prosím.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová ... kterou jsem dnes předložila na vládu. A pak mi dovolte takové malé shrnutí a názor k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je dnes projednáván.
Už na podzim roku 2017 - a vím, o čem mluvím, protože jsem byla náměstkyně ministra financí pro daně a cla - začala příprava podnětů ke změnám v návaznosti na dosavadní fungování EET. Začali jsme diskutovat problémy, které přinesla aplikační praxe. To znamená, především jsme se zabývali různými podněty o povinnosti evidovat jen na území České republiky. Pak jsme debatovali o vynětí plateb přes internet, protože se začaly - mám za sebou celou řadu jednání s těmito asociacemi - protože se objevovaly technické problémy, které jsme nakonec promítli i do novely.
Začali jsme debatovat možnost nějakého vynětí pro poplatníky s paušální daní, ale s jinou paušální daní, než o které tady mluvil pan předseda Okamura, protože ten pohled na paušální daň je samozřejmě dvojí. Jeden už v zákonu o daních z příjmu roky máme. A ten druhý, o kterém hovořil on, je německý model, který by samozřejmě znamenal velice složitou práci na několik, troufnu si říct, let. Určitě by to nezvládlo jedno volební období. A nevím, jestli by tady vůbec měl politickou podporu, protože by znamenal, že v podstatě každý zaplatí nějakou daň. Tak to v tom Německu je. Že prostě každý zaplatí nějakou daň. To znamená podle regionu, podle místa a tak dále. To znamená, že by to bylo úplně jiné pojetí, protože my máme dneska celou řadu podnikatelů, kteří zcela legálně daně neplatí, protože uplatní slevy a odpočty a na daň nedosáhnou.
Pak jsme debatovali o vynětí předplacených telekomunikačních služeb, obchodní letecké dopravy, hazardních her, kde by skutečně zavedení EET bylo spojeno s obrovskými technickými problémy. A nakonec praxe ukázala, že to nutné není, protože tento režim je dostatečně regulován a je dostatečně dostupný. To všechno jsme zohledňovali a vnímali už od podzimu roku 2017.
Zcela zásadní pohled na věc přineslo rozhodnutí Ústavního soudu, které bylo vydáno v prosinci roku 2017. To bylo klíčové v tom směru, že Ústavní soud potvrdil legitimitu elektronické evidence tržeb jakožto legitimního nástroje k prověřování daňových povinností, ale současně měl k tomuto zákonu výhrady a ty jsme samozřejmě museli velmi aktivně do novely zapracovat. A zapracovali jsme je bezvýhradně, samozřejmě s plným respektem Ústavního soudu. To znamená, že už v lednu 2018 jsme okamžitě do těch našich rozpracovaných úvah začali zapracovávat rozhodnutí Ústavního soudu.
Jenom pro shrnutí. Nález Ústavního soudu - bylo to číslo 26/16 - byl vyhlášen 15. prosince 2017 a zrušil § 5 písm. b), část ustanovení § 18 odst. 2, platba kartou, § 10 odst. 2, § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3, zmocnění vlády k vydání nařízení, kterým se stanoví tržby, které mohou být evidovány ve zjednodušeném režimu, které nejsou evidovanou tržbou a které ode dne nabytí účinnosti zákona dočasně nejsou evidovanou tržbou. Čili zrušil zmocnění pro vládu nějakým způsobem stanovovat výjimky formou nařízení vlády. Což jsme de facto využili pouze jednou, nebo dvakrát. Jednou v případě nevidomých spoluobčanů, nevidomých živnostníků, a podruhé v období Vánoc pro prodejce sladkovodních ryb.
Pak zrušil § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2, uvádět DIČ na účtence zejména ve spojení s rodným číslem, a část ustanovení § 37 odst. 1 třetí a čtvrtá fáze. Což ve svém konečném důsledku znamenalo, že došlo k odložení třetí a čtvrté fáze do doby, než tato novela vstoupí v účinnost.
Bylo tedy nutné reagovat na tento nález v novele. Platby kartou, nutno nadále evidovat platbu poukázkou. My jsme už nevrátili platby kartou do novely. O tom budu hovořit za chvíli, až budu v kostce shrnovat dnešní předloženou novelu na vládu. DIČ jsme vrátili pouze tam, kde jeho součástí není rodné číslo, a samozřejmě pracujeme komplexně na změně tohoto systému, ale on se týká celé veřejné správy.
Ústavní soud poprvé na tento problém upozornil v souvislosti s EET, ale vnímejme, že rodné číslo máme jako identifikátor napříč celou veřejnou správou, a to po řadu dlouhých let. Ale nicméně v oblasti Finanční správy na tom pracujeme tak, aby byl vytvořen nový identifikátor. Není to příliš složité. Je to složité technicky a navíc to bude velmi drahé, ale děláme na tom.
Museli jsme si vzít k srdci zejména vyjádření Ústavního soudu v tom směru, aby vláda při přípravě té novely nastavila režim vynětí, výjimek, nebo nějaký režim takovým způsobem, aby ulevil těm nejmenším, kteří nejvíce volali po této úlevě, a přitom aby to bylo nastavené jednou pro vždy. Protože jakákoliv změna - a já toto považuji za správné - bude moci být do budoucna prováděna pouze na základě zákona.
Už 12. až 19. ledna 2018 jsme poslali návrh novely, Ministerstvo financí myslím, do vnitřního připomínkového řízení. V té době jsme tam ještě jako koncept měli takzvanou paušální daň. To znamená, to není paušální daň, jak o ní hovořil pan předseda Okamura, ale je to paušální daň, která je dnes zakotvena v paragrafu, tuším, 7a zákona o dani z příjmů, o kterou musí ten podnikatel požádat, musí splňovat určité podmínky. My jsme loni v rámci balíčku na rok 2018 ty podmínky ještě více rozvolnili, protože o tu paušální daň žádá velice málo lidí, v republice asi kolem sta podnikatelů - fyzických osob. ***