(17.50 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Každopádně bych chtěl reagovat na to, co říkala paní zpravodajka. Já vím, že ona není fanynkou institutu náhradního výživného nebo zálohovaného výživného nebo nějakého výživného, které by měl nějakým způsobem platit stát, nicméně ona v podstatě to, v čem je problém, řekla ve svém vystoupení na začátku, ale nijak nereagovala na to, kdo za to může. Říkala: Je to problém systému, v podstatě my jsme ti zákonodárci, kteří ten systém nějak tvoří. A hlavou systému, který se týká justice, rychlosti soudů, spravedlnosti, vymáhání práva, vymáhání nároků, vymáhání pravomocných rozhodnutí, pravomocných rozsudků, je přece ministr spravedlnosti. A ministr spravedlnosti je člověk, který tady bohužel dneska není, myslím si, že by tady měl být, protože to je věc, která se týká právě justice, práva a dalších věcí.
Omlouvám se prostřednictvím pana místopředsedy paní zpravodajce, ale nemyslím si, že za prvé - určitě to potvrdí paní kolegyně Aulická - zabavování řidičáků byl návrh pana ministra. Já si pamatuji, že to byl poslanecký návrh, který on možná podpořil z pozice ministra, ale nebyl to návrh pana ministra. Dále jste, paní zpravodajko prostřednictvím pana místopředsedy, mluvila o institutu náhradního nebo zálohovaného výživného, jako kdyby se týkalo jenom těch, kteří jsou ve vězení. Pořád jste říkala elektronické náramky atd. Přece těch 180 tisíc rodin s dětmi, to snad nejsou jako 90 % chlapi a 10 % ženy, kteří jsou ve vězení. Prosím vás, nepleťme si pojmy s dojmy. Přece většina těch mužů a žen jsou normálně na svobodě. To bychom jim pak přece nemuseli zabavovat řidičáky, o kterých jste mluvila, jak je to správná a skvělá instituce.
Jádro pudla a začarovaný pes a další věci jsou přece úplně jinde. Takže já to kladu bohužel za vinu - a teď nechci mluvit jenom o stávajícím ministru spravedlnosti, protože to je věc, která je problémem už mnoho, mnoho, mnoho let, i za vlád ČSSD, beru to i na sebe, chci být spravedlivý, a tam by se mělo něco udělat.
To znamená ano, já nebudu přítel nějakého zálohovaného výživného nebo náhradního výživného, až ten systém bude fungovat, až prostě tady nebudou muset matky s dětmi čekat několik let na to, až jim ten chlap zaplatí alespoň pár tisíc, protože ten systém nefunguje a stát prostě není schopný po těch mužích a ženách to vymoci. Takže až bude systém fungovat, tak potom žádné zálohované výživné nebude potřeba.
Tudíž poprosím ještě jednou, dámy a pánové, kolegové, kolegyně, abyste podpořili do sociálního výboru jak zálohované výživné, tak náhradní výživné. Myslím si, že byť se parametricky liší oba návrhy, tak věcně míří ke stejné věci. Navrhuji, byť to musím pak ještě zopakovat, aby oba tisky šly i do ústavně právního výboru, byť se na mě pan předseda ústavněprávního výboru nedívá úplně hezky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jako předkladatelka jsem si chtěla nechat možná na konec nebo na konečná slova, ale dovolte mi, abych tedy ještě vystoupila v této diskusi.
Mě strašně mrzí, že si tady pořád hrajeme na levicový a pravicový pohled, nebo pravolevý pohled, jestli to je zprava nebo zleva a kdo to dává, tak to tedy neprosadíme. Já chápu, že zástupci ODS a zástupci TOP 09 mají nějaký svůj pohled, názor, prostě tento návrh jim nevyhovuje, vidí jiný možný nástroj, jiné možné systémy, ale nezlobte se na mě, my jsme doposud opravdu nezaznamenali, že byste přišli s něčím tak zásadním, co by mohlo pomoci v této oblasti. To je jedna věc.
Možná trošku argumentace vaším prostřednictvím, pane předsedající, na paní zpravodajku. Hovořila tady o panu ministrovi Pelikánovi, který v minulosti, nebo v minulém volebním období přišel s konkrétními a docela zásadními nástroji nebo změnami, které pomohly k tomu, aby se výživné pomohlo vymoci. Já bych chtěla, aby nám paní zpravodajka řekla, jaké to konkrétně byly. Pokud já vím, tak se podařilo přijmout - a to byl poslanecký návrh napříč politickým spektrem podpořený - jenom to, co jsme dávali i z našeho klubu, a iniciátorem byl můj kolega Zdeněk Ondráček, a zásadně to bylo to, že se na základě neprokázaného neplaceného výživného může odebrat řidičský průkaz nejenom do 18 let, ale až do 26 let věku. A promiňte mi, pamatuji si, že to byl asi jediný návrh, který opravdu byl podpořen napříč politickým spektrem, ale od pana ministra Pelikána jsem nezaznamenala opravdu nic.
Ještě bych možná jenom řekla, kdy se nyní počítá nebo nepočítá do příjmu stanovené výživné. Problém je v tom, že každý úřad práce nebo pobočka k tomu přistupují trošku s jiným přístupem. Některé - většinou jsou to maminky, ale máte pravdu, že jsou to i tatínkové, a proto já vždycky říkám, že jsou to samoživitelé - když přijdou na úřad práce se žádostí o sociální dávku, nebudeme už říkat, z jakého systému atd., tak některé úřady práce po nich chtějí, aby prokázaly, že se snaží vymoci po povinném neplacené výživné. A některým stačí jenom napsat čestné prohlášení, že jim opravdu tyto dávky nechodí. To si myslím, že je nutné sjednotit i v této pozici. Ano, můžeme se bavit o tom, že konkrétně v náhradním výživném je to formulačně nějak zavádějící, každopádně proto chceme, aby oba dva návrhy prošly prvním čtením a abychom se o tom bavili na sociálním výboru, nebo možná i na půdě ústavněprávního výboru.
Vymahatelnost práva v České republice. Všichni, kdo tady vystoupili, přiznávají, že je téměř nulová. Bavíme se o tom, co já si pamatuji, už v minulém volebním období, ale ukažte mi, kdo tedy přišel se zásadními podmínkami k tomu, aby se to zlepšilo. Nikdo. To, že nám naši lidé, kteří jsou zavření, pracují, pan Pelikán snad zmínil poslední číslo 60 %, každopádně v rámci toho není dostatečná výše, aby i tito zavření lidé, kteří jsou i za majetkovou újmu a patří k tomuto neplacení výživného ve velkém procentu, tak nějak nejsou víceméně automaticky donucováni k tomu, aby do zaměstnání nastupovali, a víceméně na druhou stranu si můžeme říci, že to je možná chyba samotného Ministerstva spravedlnosti, které k tomu docela laxně přistupovalo nějakou dobu.
Legislativní dopady na úřadu práce. Ano, já to chápu, jsem si vědoma situace na úřadu práce, dlouhodobě to řešíme i na výboru pro sociální politiku, ale samozřejmě i se samotným Ministerstvem práce, ale nezlobte se na mě, byla přijata spousta pozměňujících návrhů nebo i předloh vládních, ano, když to byla vládní předloha, tak se řešily dopady na personální, ale ukažte mi, kdy poslanecký návrh nebo pozměňující návrh řešil dopad i na zaměstnance. A musím říci, že problematiku zaměstnanců na úřadech práce řešíme dlouhodobě a zatím ani jedna vláda nebyla schopna k tomu přijmout opatření tak, aby se to zlepšilo.
Chtěla bych zdůraznit, že i jinde v zemích Evropské unie, ale i v dalších je určitým způsobem náhradní nebo zálohované výživné přijato, není to nic nového a Česká republika by se nevyjímala, pokud by se tato dávka nebo tato pomoc přijala do legislativy.
Ještě mi dovolte zareagovat na cochemskou praxi. Ano, my musíme říci, že jsme rádi za to, že cochemská praxe se začíná projevovat docela ve velké míře, i když je to pořád začínající, ale v jednotlivých krajích se používají vlastně na jednotlivých okresních soudech a de facto říkáme, že třeba u nás v Mostě funguje, ale v Teplicích vedle téměř nevědí, o co se jedná, a proto i dopady, nebo ta pomoc ještě není tak výrazná, jak by mohla být. Ještě bych chtěla říci, že se řeší především při rozvodovém stání, ale třeba nemanželské páry - a rozených dětí v nemanželském páru je dnes přes 46 % a myslím si, že to opravdu není malé procento.
Ještě jednou vás žádám, abychom o tom diskutovali. Jsem ráda, že i z jiných politických stran nebo hnutí jsou tady náznaky toho, že je potřeba o tom diskutovat, a myslím si, že výbory, ať už tedy sociální, nebo ústavněprávní výbor, pokud se schválí, jsou asi nejvhodnější půdou, kde o této záležitosti můžeme hovořit. Jenom bych chtěla upozornit, že nám jde především o děti. Děkuji. ***