(11.50 hodin)
(pokračuje Michálek)

Pokud jde o jednotlivé státy, tak mají vždycky orgány, které jsou řekněme rigidně upraveny a které projednávají nominace. Z těch, které jsem si tady zpracoval a které jsou vám k dispozici ve stanovisku Parlamentního institutu k odpovědi na dotaz číslo 3281 z března 2018, například v Dánsku jsou nominace do státních podniků schvalovány zvláštním výborem Appointment and Organisation Committee, který se skládá z předsedy vlády a vybraných ministrů, a ve výběrovém řízení na členy rady hraje důležitou roli předseda správní rady. Nominanti do podniků nesmějí být zaměstnanci příslušného podniku ani úředníci státní správy.

Ve Finsku je také specializované oddělení, které to řeší, a to v gesci úřadu premiéra, a celá ta věc, která se týká nominování osob, je upravena zvláštním zákonem tak, jak to teď navrhují Piráti, a to konkrétně zákonem číslo 1368/2007, o státních podílech a řízení vlastnictví. Takže ve Finsku je zákon upravující velmi podobnou materii, jako navrhují Piráti v nominačním zákoně, v zákoně nominačním a o vlastnické politice. Ty nominace provádí odbor řízení majetku v rámci úřadu předsedy vlády a připravuje je nominační výbor složený ze zástupců vlastníků největších podílů společnosti.

Když se podíváme například na Litvu, tak tam v případě obchodních korporací doporučuje kandidáty na členy správních rad mezirezortní výběrová komise. Kandidáty komisi navrhuje koordinační centrum pro správu a řízení.

Když se podíváme na Maďarsko, tak tam je specializovaná agentura, která spravuje státní majetek.

V Německu Spolkový sněm kontroluje účasti státu prostřednictvím spolkového finančního grémia.

Takhle bych mohl samozřejmě pokračovat dál a dál, mají to prostě i v Polsku a i ve Švédsku.

Švédsku se chci věnovat specificky, protože tam je to velmi dobře upraveno včetně vlastnické politiky. Ve Švédsku proces nominace do rad je koordinován Ministerstvem pro podnikání a inovace v rámci vládních úřadů. Pro každou společnost je provedena analýza požadované odbornosti na základě aktivit společnosti, situace a budoucích výzev, složení rady a dokončených hodnocení rady.

Podstatné je, že ve Švédsku mají i vlastnickou politiku. Vlastnická politika je dokument, který upravuje práva vlastníka jakožto státu. A ten dokument by měl být upraven zákonem, protože obsahuje naprosto zásadní požadavky, věci typu, jestli chceme, aby se ČEZ rozdělil na dvě společnosti a jedna zůstala ve vlastnictví státu a druhá se zprivatizovala. Takto zásadní rozhodnutí nemá mandát dělat pouhá vláda, dokonce v některých případech jako máme teď i bez důvěry, ale je potřeba, aby se k nim vyslovoval parlament jakožto nejvyšší reprezentativní orgán zvolený ve volbách.

Když se podíváme konkrétně na švédskou vlastnickou politiku, tak já tady mám dokument, který je z roku 2017, vlastně nejaktuálnější vlastnická politika, která velmi, bych řekl, přesně popisuje, jak je to upraveno ve švédském modelu. My jsme tady byli kritizováni vládou za to, že chceme, aby zásadní rozhodnutí, jako je třeba privatizace části ČEZu, schvalovala Poslanecká sněmovna, aby se tady veřejně projednaly, protože jednání vlády může být neveřejné. Kdybychom měli vlastnickou politiku v době divoké privatizace, tak nemuselo dojít k případům, jako je OKD, kdy prostě vláda nezodpovědně rozprodala akcie a umožnila převzetí podílů do soukromých rukou a následné tunelování této společnosti. To všechno jsme mohli zamezit, kdybychom měli vlastnickou politiku.

Podívejme se tedy na to, jak to upravují ve Švédsku ve státní vlastnické politice. Tam v bodu 2.1 se píše, že podle čl. 9 odst. 8 švédské ústavy je oprávněna se státním majetkem nakládat vláda, a to s určitými výjimkami. Podle čl. 9 odst. 9 ústavy parlament rozhoduje o zásadách správy a nakládání se státním majetkem. Ustanovení o nabývání a převodu majetku včetně akcií a majetkových účastí v obchodních účastech jsou obsažena v zákoně o státním rozpočtu. Podle čl. 8 odst. 3 zákona o státním rozpočtu může vláda nabývat akcie nebo majetková práva nebo jiným způsobem navyšovat státní účast nebo vlastnictví ve společnosti pouze se souhlasem parlamentu. Vláda také nesmí poskytnout kapitál společnosti bez souhlasu parlamentu. Podle čl. 8 odst. 4 zákona o státním rozpočtu nesmí prodejem nebo jiným způsobem snížit majetkovou účast ve společnostech, kde stát drží polovinu nebo nadpoloviční většinu hlasovacích práv, aniž by předem získal souhlas parlamentu. Navíc se souhlas parlamentu požaduje při podstatných změnách předmětu podnikání státních firem. Souhlas parlamentu však není požadován pro výplatu dividendy, protože jde o součást běžné správy.

Takže tady máme příklad toho, jak to může fungovat tak, že parlament se vyjadřuje k těm opravdu zásadním rozhodnutím. Není tedy pravda to, co říká vláda, že to musí zůstat pouze v kompetencích vlády, aby vláda, navíc bez důvěry, mohla rozprodávat majetkové účasti České republiky s tím, že možná za tři roky dojde k nějaké politické odpovědnosti. My si myslíme, že takhle zásadní rozhodnutí, strategická rozhodnutí, by měl projednávat i parlament. Ostatně když to porovnáme s jinými věcmi, které tady projednáváme, tak si myslím, že je nehoráznost, že taková zásadní rozhodnutí, jako může být třeba privatizace ČEZu, se na program Poslanecké sněmovny nedostanou.

A nyní bych se dostal... Ještě jsem chtěl říct jiný příklad, jak to funguje například ve Finsku. Ve Finsku mají velmi přehledně uspořádány státní firmy a mají tam také zvláštní zákon 1368/2007, který definuje pravomoci vlády a parlamentu, pokud jde o rozhodnutí, která se týkají státní kontroly v ovládané společnosti. Například parlament rozhoduje, pokud jde o společnosti, pokud se má stát vzdát stoprocentního vlastnictví nebo ovládání, čili 50,1 % dané akciové společnosti. Takže vidíme z mezinárodního srovnání, že jsou země, ve kterých parlament má kontrolní pravomoci vůči vládě, tak aby nedocházelo ke zneužití výkonné pravomoci.

A nyní bych se dostal k situaci v ČR. V ČR existuje na základě usnesení vlády orgán, který doporučuje nominace, jeho doporučení jsou nezávazná. V jeho čele stojí pan Augustin, šéf Úřadu vlády, který dříve figuroval v politické straně SPOZ prezidenta Miloše Zemana. Takže tímto způsobem jsou vybíráni nominanti do státních podniků. Ostatně hnutí ANO samo připouští, že ta situace není ideální.

Když se podíváme do návrhu strategie vlastnické politiky státu z roku 2016, kterou předkládalo Ministerstvo financí ČR, tak se tam uvádí, že i přes značný pozitivní posun nelze konstatovat, že problematika nominačního procesu je vyřešena. Jednak za dobu své existence výbor neinicioval, aby ze strany ministerstev došlo k vytvoření profilů na jednotlivé pozice členů dozorčích rad, a jednak celý proces nominací zůstal do jisté míry netransparentní a formální. Takže samotná vláda říká, že současný systém je do jisté míry netransparentní a formální, že výbor pro nominace neposuzuje ty základní věci, podle kterých by si normální zdravý člověk, řádný hospodář vybíral lidi do řízení akciové společnosti, kterou vlastní. A z toho vyplývají i selhání, ke kterým došlo v minulosti, o kterých jsem mluvil, kdy výbor pro personální nominace doporučil, protože si nevyžádal dostatečné informace o střetu zájmů, člověka, který byl, řekněme, v dodavatelském vztahu nebo působil ve společnosti, která byla v dodavatelském vztahu vůči společnosti Lesy ČR.

Takže vidíme, že současná úprava není transparentní a že je potřeba, aby se to zásadně změnilo. Ostatně Ministerstvo financí v návaznosti na programové prohlášení vlády připravilo v minulém volebním období věcný záměr zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Tento návrh ovšem neprošel vládou, a tudíž nebyl přijat, a my nechceme ohrozit další osud této země tím, že to ponecháme na vládě a na vládním handrkování, když tady máme připraven návrh, který vychází už z dokumentu, který byl projednán předtím v připomínkovém řízení, a pouze jsme tam upravili několik kontrolních mechanismů, protože vláda samozřejmě předložila to, co vyhovuje vládě, ale nikoliv to, co vyhovuje řádné správě země, čili aby v případě těch nejzásadnějších kroků měl kontrolní pravomoc parlament. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP