(10.20 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Já bych, paní ministryně, i vás, milé kolegyně, milí kolegové, poprosil, abyste tento zákon nechali projít do druhého čtení, a v případě, že se ten problém vyřeší, čemuž, se přiznám, příliš nevěřím, v zákonu o výstavbě dopravní infrastruktury, tak samozřejmě ten zákon pak je bezpředmětný a není potřeba. Nicméně asi se všichni shodneme na tom, že teď prostě problém máme. A máme k němu dvě cesty. Prosím, nepreferujme jenom tu jednu, o které mluvila paní ministryně, protože všichni tady víme, že ve Sněmovně vypadají různé věci různě a návrhy na komplexní řešení se velmi často zvrhnou a nakonec z toho není nic. A na to nic by doplatili zejména ti stavebníci a zejména ti nejmenší.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Kovářová, po ní pan poslanec Kupka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Hovoříme zde o občanech, že se jim prodlužuje vydání stavebního povolení. To je velká pravda. Naše novela řeší nejenom problémy občanů, ale také problémy obcí. Obce si podávají žádost o dotace s tím, že stavební povolení mohou doložit později. Samozřejmě mají podanou žádost o stavební povolení a myslí si, že nebude žádný problém vydat stavební povolení. Ale ouha, často čekají na stavební povolení právě díky této současné úpravě až rok. Těžko pak starosta vysvětluje, proč obec nedostala dotaci kvůli chybějícímu stavebnímu povolení, občané mu vyčítají nečinnost a považují nezískání stavebního povolení, resp. dotace za chybu starosty.
Důsledky oné úpravy jsou zřejmé. Za prvé, obec přijde jednak o dotaci, a za druhé tím pádem nemůže postavit tolik potřebnou infrastrukturu ve své obci a to si myslím, že je škoda. Podobná situace zde nastala v minulém období, pokud si kolegové, kteří tady byli, vzpomínají, kdy nešťastnou úpravou došlo k tomu, že nebylo možné pokládat infrastrukturu vodovodní či kanalizaci do krajských komunikací, a tehdy došlo k tomu, že se zcela zastavila část výstavby právě oné infrastruktury, to za prvé, a za druhé obce přicházely o dotace. Starostové a nezávislí podali novelu zákona - a k čemu došlo? Převládl zdravý rozum a došlo k tomu, že se zde v Poslanecké sněmovně zapomnělo, kdo je koalice, kdo je opozice a že ten návrh byl opoziční, a Sněmovna velkou většinou hlasů náš návrh schválila, a tak odblokovala výstavbu vodovodní a kanalizační infrastruktury.
Vážené dámy, vážení pánové, doufám, že i v tomto případě převládne zdravý rozum a že naši novelu propustíte do druhého čtení, a prosím vás tedy, abyste tak učinili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je pan poslanec Kupka, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já bych se rád zastal adresně toho, že je potřeba změnit stavební zákon tak, aby jedna z nových vážných překážek, tj. závazné stanovisko orgánu územního plánování, z toho zákona vypadla, nebo se alespoň významně zúžila. A tady zaznívá i z úst paní ministryně, že to potřeba je, že to vláda slyší. Tak je jasné, že dříve než za několik let, ale pokud možno okamžitě má dojít k zúžení okruhu staveb, pro které je závazné stanovisko orgánu územního plánování nezbytně nutné.
Bohužel v té novele zákona, která přinesla celou změn i pozitivních, je tato závažná změna negativní. My jsme na to upozorňovali. Všichni říkáme, jak je potřeba zmenšovat byrokracii. Vezměte si, že jenom ve středních Čechách tato nová povinnost přinesla 150 tisíc nových úkonů ročně, nových razítek, lejster a povinností. To má reálný negativní dopad na průběh stavebních řízení. To není teorie.
Tady opakovaně zaznívalo, že reálným výsledkem toho opatření jsou stavebníci, kteří čekají dlouhé měsíce na to, aby mohli začít realizovat svoje záměry. Mezi těmi stavebníky jsou samozřejmě soukromé osoby, ale jsou mezi nimi samozřejmě i instituce, obce, které potřebují realizovat co nejrychleji školy, infrastrukturu a celou řadu důležitých projektů pro své občany, a narážejí na to, že musejí pořídit závazné stanovisko orgánu územního plánování u příslušného úřadu obce s rozšířenou působností, a nejenom v okolí Prahy a v Praze, ale v celé ČR narážejí na to, že těch několik málo odborníků pro územní plánování je zahlceno neskutečným množstvím vlastně marginálních, úplně zbytečných podání, protože by tam samozřejmě takové závazné stanovisko orgánu územního plánování vůbec potřeba nebylo. Místo toho, abychom zlepšovali územní plánování v ČR tím, že těch několik málo odborníků na úřadech obcí s rozšířenou působností bude moci svoji pozornost věnovat přípravě a zkvalitňování územních plánů, tak v tuto chvíli vydávají opravdu zbytečná, marginální závazná stanoviska orgánů územního plánování, která v mnoha případech říkají jenom to: když nebude pršet, nezmokneme. Nic významného se v těch stanoviscích nedočtete.
Pléduji za to, aby se opravdu podařilo tuto povinnost významně omezit, a zdůrazňuji, že je to zkušenost z odborů územního plánování z celé ČR. Samozřejmě jsou místa, kde ten problém je menší, a potom jsou místa v okolí Prahy, kde ten problém je extrémně závažný a znamená opravdu zdržení pro jednotlivé stavby dokonce v řádu několika měsíců. A o to zoufalejší je to situace, kdy stavebníci říkají: ale to přece vůbec nebylo potřeba! Co se dozvíme od toho orgánu územního plánování? Problém složitých zákonů v ČR bohužel znamená například i to, že máme neuvěřitelné množství orgánů státní správy. A zatímco jiné země se vydávají tím směrem, že postupně škrtají, zmenšují ten počet, tak my jsme ho v nedávné novele stavebního zákona naopak zvýšili. Myslím si, že i to je důležitý důvod k tomu, abychom se snažili to znovu omezit a opravdu zjednodušit tento důležitý správní postup.
Poznámka k tomu, kdo by tedy měl zajistit onu koordinaci a jestli to už v tomto bodě vlastně není trochu postavené na hlavu. Říkáme, že orgán územního plánování může mít přehled o tom, co se v území děje, a má ho mít. Pravda je ale taková, že často tápe v tom, jaká je konkrétní situace ve vzdálené menší obci, protože prostě je to pro ně novinka. A co je podstatné říct, ono se dokonce vlivem tohoto opatření může stát, že naopak ten moment koordinace a znalosti se z toho území vytratí prostě proto, že ten obecní stavební úřad v místě naopak nebude mít trvale kontakt s tím, co se v tom území plánuje. Jsem přesvědčen, že i v tomto směru je to krok opačným směrem, než jakým bychom se měli vydat, a měli bychom opravdu směřovat k tomu, aby tam, kde se podařilo dosáhnout společného rozhodnutí, což je pro změnu pozitivní krok u té novely, tak abychom si to neztížili a neztížili to jednotlivým investorům závazným stanoviskem orgánu územního plánování a nechali tam, tak jak to bylo v minulosti, rozhodovat dotčený obecní stavební úřad, který vydával i pro rozhodnutí speciálních stavebních úřadů územní rozhodnutí, takže nikdy nevypadl z kontextu toho rozhodování, nevypadl z přesné znalosti svého území a svého místa. ***